1
masthead
Strana z. Číslo 148
2
masthead
KATOLICKÉ LIETY.
3
masthead
Dne 31. května 1900.
4
masthead
katolíci dnešní chvějí se před šelmami na areně
parlamentární, kde neběží o krk, nýbrž jen o trochu
bestiálního řevu.
5
masthead
Zprávy politické.
6
masthead
V Praze, 30. května.
Praha
7
article
K situaci. Jako včera vládne na poli vnitřní
politiky naprostá nejistota také dnes. Podobá se jen
pravdě, že zmařeno bylo úsilí o utvoření tak zvané
parlamentní většiny pro jednací pořad sněmovny.
Německo-liberální listy připisují vinu toho posl. bar.
Dipaulimu a pohazují proto blátem celou katolicko-
lidovou stranu. Také sama vláda ustoupila prý ná-
sledkem toho již nadobro od podobné snahy. Vidouc
patrně neúspěch předem již zaručený, vyhnula se za-
včas nové a těžké porážce.
Okolnost, že při včerejší delegační hostině v Pešti
neoslovil císař ani jednoho českého delegáta, bije sice
trochu do očí, ale význam, jakýž jí připisují německé
listy, nemá. Nevynikalť cerkle, jejž odbýval císař po
hostině s delegáty, žádným zvláštním momentem vůbec.
Pešť
8
article
Zdá se, že více nežli na veřejnosti, děje se za kuli-
sami. Včerejší zpráva o chystané změně v kabinetu
doplňuje se dnes tím, že bude-li vláda nucena opírati
se následkem nynější situace v parlamentě o levici,
bude povolán do kabinetu jeden z poslancův anti-
semitských. Na druhé straně tvrdí zase, nestane-li se
parlament dělným, že bude jmenována z umírněných
členů poslanecké sněmovny a sněmovny panské ja-
kási státní rada, kteráž by dohodla se o jazykové
otázce. Elaborát její byl by pak prý vyhlášen zvlášt-
ním císařským nařízením a po nějaké době, snad po
půl druhém letě předložen říšské radě. Blahoslavení,
kteří věří, ale my nevěříme. Proto ne, že to považu-
jeme za dnešních dnů za věc úplně nemožnou.
Biskup Strossmajer a koncil ve Vati-
káně. K. H. Wolf tvrdil nedávno, že biskup Strose-
majer vystoupil ve vatikánském koncilu proti pa-
pežské neomylnosti tak ostře, že jej více kardinálů
strhlo s řečniště. Následkem tohoto tvrzení obrátil se
slovinský poslanec Žičkar na výtečného biskupa
ďakovského s prosbou, aby vyslovil se o tvrzení
K. H. Wolfa. Biskup Strossmajer zaslal posl. Žička-
rovi list, v němž rozhodně popírá jeho tvrzení.
Strossmajer
Wolf
Stros
Vat
poslanecký sněmovna
9
article
»Vždycky jsem byl přesvědčen — píše biskup
a ochoten jíti na smrt za to, že nejvyšší, nejnebe-
štější dílo v rukou Božích, božské milosti: katolická
církev to jest, od které a kterou dochází lidské poko-
lení celé a úplné božské milosti. A jestliže ze zvláštní
božské milosti dobrotivosti spatřím tvář Boží, bude to
jediné dílem svaté matky, katolické církve. Proto
jsem upřímně miloval sv. Otce Pia IX. a ctil jako
viditelnou vrchní hlavu božské církve, jako náměstka
Kristova, neomylného vrchnopastýře církve, a miloval
jsem jej také proto, poněvadž vždycky čistý, ná-
božný, učený a horlivý jsa, byl hotov ku každé
oběti, kteréž vyžadovalo jehc svaté, vznešené posta-
vení. Nikdy jsem nemluvil proti němu, ani proti
římské církvi. Také dnes ještě, na pokraji hrobu a věč-
nosti stoje, vzdávám česť katolické církvi, a nemohu
býti dosti vděčen věčné Prozřetelnosti, kteráž mi pro-
kázala milost, že zrodil a vychován jsem byl od zbož-
ných rodičů katolických a že vzdělán jsem od řád-
ných katolických učitelův.«
z nichž nyní ve prospěch ústavu, nejvýše již u nás
nutného a potřebného, na zlepšení jeho bude těženo.
Věc jest patrna; nebo ústav je do jisté míry novým
zařízením, v tom totiž směru, že ve Svatováclavském
konviktu jsou studující různých středních škol.
Do konviktu příštím školním rokem přijímáni
budou pouze žáci z nižších tříd střed-
ních škol, při čemž přednost dá se žákům, do
střední školy teprve vstupující m.
Pius
Kristův
10
article
Chovanci konviktu, již mají v dostatečném množství
výživnou stravu, střídající se dle požadavků zdravot-
nických, budou neustále, ve dne i v noci, pod otcov-
ským, ale přísným dohledem a dozorem, nepostráda-
jíce ani domácího ošetřování lékařského, ani přátel-
ského návodu a rady při studiu. Za tím účelem pro-
vedeny budou v místnostech ústavních některé změny
aby plnou měrou vyhověno mohlo býti všem naby-
tým zkušenostem a všem rozumným požadavkům vy-
chovatelským. Konvikt nechce býti pouze student-
ským bytem ve velkém, nýbrž upřímným a vřelým
přáním nezištného zakladatele konvitku jest, aby kon-
vikt se stal rozumným a zdravým ústa-
vým vychovatelským, který by přinesl za
svědomité správy hojného požehnání v prvé řadě
studenstvu a tím i národu a vlasti.
Na všech upřímných a opravdových přátelích
naší studující mládeže jest, aby Svatováclavský kon-
vikt, přihlížejíce k uvedenému, ze všech sil a při ka-
ždé příležitosti mravně podporovali. Ústav toho plnou
měrou zasluhuje a tak bude se moci státi jednou ve-
likým dobrodiním našemu studentstvu, zejména až
celá myšlénka, s konviktem související a k němu se
vížící, skutkem bude provedena.
Konvikt
11
article
Listu tohoto použil pohříchu časopis »Hrvatsko
Pravo«, kterýž myslí, že bojovati musí proti biskupovi,
jenž také velikých zásluh získal si o horvatský národ,
protože nepatří k jeho straně jako záminky k roz-
ličným pošklebným poznámkám, jakoby biskup Stross-
mayer nyní zapíral, zač dříve dal prý se oslavovati
»Obzor« konstatuje vůči tomu, že zprávy o domělém
vystoupení biskupa Strossmayera ve vatikánském kon-
cilu sotva pocházejí ze spisů srbsko-pravoslavného
protoreje Dlmitrija Ruvarace v Zemuni, z nichž jeden
vydán byl pod názvem »Drchobeczkij Strossmayeri
Angjelič« r. 1890, druhý pak vyšel r. 1894 v čís.
79. v zemuňském časopise »Novo Vrjema«. Oběma
spisy zabýval se »Obzor« již v těchže letech, biskup
Strossmajer pak sám vzpoměl ve svém pastýřském
listě Ruvaracových fantasií a schválil způsob, jakýmž
je odmítl »Obzor«. »Obzor« praví v tomto ohledu:
Stross
Strossmayer
Strossmajer
Nova Vrjema
Drchobeczkij Strossmayeri Angjelič
12
article
»O nějaké oposici proti nauce o neomylnosti pape-
žovy (»ex cathedra urbi et orbi loquentis in prebus
fidei et morum«) nebylo ani řeči. Jako »Obzor« psal
svého času o tom, že biskup Strossmayer přidružil se
k nejskvělejším duchům, kteří jako Dupanloup, Hay-
nald, Schwarzenberg a Hepele byly toho ná-
hledu, že doba po prohlášení dogmatu o neomylnosti
papežově není vhodna, žádný důkaz, že biskup Stross-
mayer byl by mluvil proti papežství, proti papeži
Piu IX. a proti papežské neomylnosti. Kdo neumí či-
niti žádného rozdílu mezi pojmy »dogma«, »prohlášení
dogmatu« a »opportunita prohlášení«, ten nechať jen
moudře mlčí, na místě aby mluvil o věcech, jimž ne-
rozumí.«
Říšský a zemský bukovinský poslanee
Pittinger zemřel.
»Ex lex« v Uhrách. Ve stavu věcí v Uhrách.
ktorýž naznačen je těmito slovy, rozhodl správní soud
uherský, že vláda v době mimo zákon (ex lex) na
počátku předešlého roku, totiž kdy říšský sněm svo-
lán nebyl, nebyla jestě zmocněna, aby vybírala daně
nebo úroky z prodlení. Současně se finančnímu eráru
ukládá, aby vrátil úroky z prodlení, po případě aby
je připsal poplatníkům k dobru. Rozhodnutí odvolává
se na to, že jak starší, vak i nynější uherský zákon
ohledně veřejných dávek obsahuje určité ustanovení,
že není dovoleno bez spolupůsobení a souhlasu říš-
ského sněmu vypisovati a vybírati veřejné dávky.
Třetí konference pro mezinárodní ko-
difikaci soukromého práva v Haagu byla
včera zahájena ministrem zahraničních záležitostí de
Beaufortem. Za předsedu zvolen státní rada A sser.
Strossmayer
Hay nald
Schwarzenberg
Hepele
Stross
Pius
Beaufort
Uhry
Haag
13
article
Za čestné předsedy zvoleni zástupcové Portugalska,
Francie a Italie, za místopředsedy první delegáti Ně-
mecka, Uherska a Ruska. Konference začala ihned
pracovat. Včera večer byli cizí delegáti od královny
přijati ve slavnostní audienci. Mimo Anglii, Turecko,
Řecko a Srbsko jsou na konferenci všechny evrop-
ské státy zastoupeny.
Černohorský prine Mirko promluvil o dů-
stojnické hostině, kteráž na Cetyni pořádana byla na
počest plukovníka ruského generálního štábu N. S.
Sumanskova, jenž byl princovým vychovatelem,
řeč, jež zasluhuje silného povšimnutí také za hrani.
cemi. »Jsem na to hrd — pravil princ Mirko — vy-
chovateli můj, že jsem Slovan a pravoslavný křesťan,
že jsem Černohorec a věrný a neohrožený přítel Ru-
sův. Za nic na světě nechtěl bych měniti své situace,
neboť všecko mé duševní snažení a všecky moje na-
děje čelí k tomu, aby moc, velikost a sláva slovan-
ské říše a slovanského jména udržely se na nynější
výši. Chci býti s pomocí Boží jen skromným vojínem
a pracovníkem pod praporem naší slovanské síly,
uskuteční-li podle božské vůle a podle božského ur-
čení úlohy své. Pozorujte se mnou můj mladý voj
s jeho velitelem. Vy všichni sdílíte se mnou pocity,
mou lásku, mou oddanost a dětinnou pokoru vůči
Vašemu caru, velikému protektoru Cerné Hory. Totéž
heslo: »Pro víru a cara« prosycuje jeho mladou mysl
a pronikuje rovněž tak silně, jako naše severní
bratry.«
Demisse generála Gallifeta. Ministr války
generál Gallifet zaslal ministr-presidentovi W al-
deck-Rousseauovi tento list: »Mám čest Vás
poprositi, abyste podal presidentovi republiky mou de-
missi. Jsem velice churav, a poslední nemocí otřesené
moje zdraví nedovoluje mně klásti odpor všem roz-
čilením nynějšího okamžiku.« Demisse generála Gal-
lifeta byla přijata. Nástupcem jeho se jmenuje ge-
nerál André.
Mirka
N S Sumanskův
Slovan
Černohorec
Gallifet
Rousseau
Gal
André
Portugalsko
Francie
Uhersko
Rusko
Anglie
Turecko
Řecko
Srbsko
Cerný Hora
14
article
Rusko a Arméní. Ruské velevyslanectví
v Cařihradě živě zabývá se stížnostmi, týkajícími se
překážek pro volný styk Arménův na turecko-ruské
hranici a smutných poměrův Arménův pohraničních
obvodech. Ruský jednatel uvedl tuto záležitost u
Porty opětně na přetřes a sice tentokráte vůči vel-
vezíru a ministru vnitra a dovolával se toho, že jest
odpomoc naprosto nutna. Akce Ruska vzbuzuje více
a více domnění, že znamená obrat v politice Ruska
vůči Arménům. Poslední nota obsahuje, jak nyní
vyšlo na jevo, hrozbu, že Rusko samo bylo by nu-
ceno, uchopiti se vhodných opatření, kdyby Porta ne-
chtěla odstraniti nešvary, jež byly v notě uvedeny.
Porta dosud neodpověděla. Proslýchá se, že Achmet
Mukhtar paša podal sultánu svou neodvolatelnou de-
misi jako vrchní komisař Porty v Egyptě.
Vypovídání z Cařihradu. Dva ullemové ve
Stambulu, Abdulah affendi a Essai affendí, vypově-
zeni byli z Cařihradu pro sepsání liberálního spisů do
Malé A sie.
Japonský prine Kotahito přijat byl včera
v Cařihradě od sultána ve slyšení. Banketu, jenž
včera pořádán byl v Yildizském paláci na počest
prince, súčastnili se všichni členové družiny princovy.
Arménův
Port
Armén
Ruska
Achmet
Abdulah affendi
Essai
Malá
Rusko
Cařihrad
Egypt
Stambul
15
article
Revoluční hnutí ve španělské Katalonii
má za následek, že monsignore Morgates, arcibiskup
v Barceloně, hlavním městě katalonském, chystá se
na cestu do Říma. Stěžovala si totiž španělská vláda
v Římě na to, že jmenovaný církevní kníže podpo-
ruje hnutí ono v Katalonii, byl tedy následkem toho
povolán msgr. Morgates do Říma ad audiendum ver-
bum. Ve Vatikáně nesou prý těžce separatistické
snahy, směřující proti nynějšímu pořádku ve Špa-
nělsku, a není prý žádné pochybnosti, že papež dá
v té příčině barcelonskému arcibiskupu příslušné na-
učení.
Lord Salisbury o trausvaalské otázce.
Lord Salisbury promluvil včera večer v konservativ-
ním klubu v City řeč, v níž zabýval se m. j. také
transvaalskou otázkou. Lord Salisbury prohlásil, že
slova, jež promluvil dne 29. listopadu na banketu
v Guildhalle, byla špatně vykládana. Nepřevzal žád-
ného závazku, že Anglicko nezabéře žádného území.
Salisbury nedal žádného podobného ujištění a neužil
žádných slov, že kterých by podobný závazek mohl
býti rozumně vyvozován. Anglicko nezahájilo (?) války
s přáním, aby zabralo nějaké území, nýbrž jen prý
za účelem odstranění potlačování anglických státních
příslušníků. Poněvadž však Anglicko bylo nepřítelem
k válce přinuceno (?), bylo by prý směšno říci, že
Anglicko se zavázalo, že nezabéře žádného území.
Barcelona
Řím
Vatikán
Salisbury
Morgates
16
article
Tato okolnost jest nanejvýš důležita pro úpravu celé
otázky. Anglicko přineslo ohromné oběti s pevným
přesvědčením, že nesmějí býti poznovu přinášeny.
O politice, jíž jest se vládě říditi, Salisbury šířiti se
nechce. Ale politika tato odpovídá politice, již An-
glicko vždycky provozovalo. Vláda jest odhodlána
zabrániti opětování války a pokud jest možno, přivo-
diti smíření, aby všecky jihoafrické státy byli šťast-
nými členy britské říše.
V poslanecké sněmovně ve Washing-
tonu navrhl Bailey (z Kansasu) zákon, kterým
se stanoví, že má president, jakmile zví, že byl v Ně-
mecku definitivně přijat a potvrzen zákon, uvalující
na americké masné výrobky prohibitivní cla, vydati
provolání, jež stanoví den, od něhož se budou vybí-
rati o 10 procent zvýšená cla ze všech v Německu
zhotovených výrobků, jež do přístavů Spojených obcí
ku spotřebě se dovážejí.
Povstání Boxerů v Číně vzrůstá. V Pekiugu
panuje následkem toho povážlivé rozčilení. Evropská
jednatelstva uvědomila Tsung li-Yamen o tom, že byly
povolány evropské ochranné stráže a přibudou co
nejdříve. — Podle zpráv, jež došly z Číny do Wa-
shingtonu, je tamní situace, pokud se týče berních
pramenů, velice povážlivá. Státní tajemník H ay
splnomocnil vyslance v Pekingu Congera, aby při-
volal na ochranu vyslanectví námořní stráž. Ve Wa-
shingtoně považují čínskou armádu za nespolehlivou.
Bailey
Salisbury
Kansas
Německo
Čína
Wa
Peking
poslanecký sněmovna
H ay
17
article
Zprávy církovní.
Zprávy církovní.
Církevni slavnost. Dnes jest svátek sv panny
Petronilly, jež byla sv. Petrem, apoštolem, sv.
víře Kristově získána. Odtud snad i jméno její. Když
vznešený Říman Flakkus, chtěje ji za choť pojati,
sbor dívek k ní vyslal, nalezly ji mrtvou. Zobrazuje
se často, ana suší sítě sv. Petra. — Spolu koná se
památka sv. Anděly z Merici, zakladatelky řádu sv.
Voršily, který se ošetřování nemocných a chudých a
výchově dívek věnoval. Sv. Anděla narodila se r. 1470
v Desenzano, zemřela r. 1540 v Brescii.
Slavné sliby. Ctih. p. Lohel Jan Prchal, ro-
dem z Poděbab, klerik královské kanonie Praemon-
stratské v Želivě, vykoná slavné sliby na den Seslání
Ducha Svatého, 3. června 1900 dopol. v opatském
chrámu Páně v Želivě.
Pohřeb. Včera o 9. hod. dopol. konal se
pohřeb dp. faráře Jana Páva v Libni za četného
účastenství nejen libeňské osady, nýbrž i všech při-
fařených obcí, všech spolků městských, školních dítek,
24 kněží a 6 bohoslovců. Kondukt vedl vdp. čestný
kanovník Štěpán Pittner, kn. arcib. vikář a farář
v Líbeznicích, který měl dojemnou řeč pohřební
v kostele, za assistence místního duchovenstva. Po vý-
kropu na hřbitově měl doslov dp. Jan Beránek,
kaplan. Osada libeňská pozbyla v zesnulém faráři
upřímného dobrodince chudiny, tak že mu lid zachová
vděčnou památku. R. i. p.
Pouť na sv. Horu ze Strašecí. Účastníků
pouti na sv. Horu bylo 112. Hodláme, dá-li Bůh, na
Petronilly
Petro
svatý . vířit
Kristův
Říman
Anděl
svatý . Voršila
Lohel
Prchal
Páv
Pittner
Beránek
Hora
Desenzano
Brescia
Poděbaby
Praemon
Želiv
Libeň
Líbeznice
Strašecí
Páně