ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ae15ede0-fd94-11e8-bc37-005056827e51
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 28, person 14, org 1
1 masthead
Číslo 148,
2 masthead
V Praze, dne 31. května 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Redaloe, sáminístraco rpedice Praha, Pštrossova ulise, číslo 200—i. Kofrankované dopisy se nopřijímají, rukopisy se nevracejí exapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a pří častější inserci po- skytujeme výhody. Yycházejí depně o šesté ranní
Praha Pštrossův
5 article KAl
KAl po svátku pnu vžy po ursnácté ho dině polední Jednotlivé čísle ka s řelefon redakcs . 112e. Slunce vychází ve 3 hodiny 58 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 58 minut večer.
Kala
6 title
UCKt
7 title
Čtvrtek: s v. Petronillr
8 article Llo
Llo Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Štěpána od 29. května do 1. června. Předplaté pre Prahu s donáškou do domu: měsíčně . . . .. K 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně.. .. K 33.6e Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. K 3.— čtvrtletně ... K 9.— celoročně.... K 36.— Přodplatné do cizozom- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.... K 48.— Do Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie, Bol- de, Anglie a Ruska: čtvrtletně ... K 18.20 seloročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
Štěpán Bol Praha Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Italia Anglie Rusko
9 article K volbám v Belgii.
K volbám v Belgii. V Praze, dne 30. května Pravili jsme nedávno, že obstrukce stane se smrtí moderního parlamentarismu vůbec. A proto i Rusko z příčin dobrých nemíní ho za žádnou cenu ve svých nezměrných oblastech zavésti.— V Rusku předvídají, že parlamentarismus tento, založený na většině, jež práva svého provádí často s násilím přímo brutálním, musí postupně vésti k reyoluci. Dokud liberálové byli ve většině, znásilňovali církev, menší národnosti a práva nejposvátnější. Avšak karta tu a tam na evropské pevnině obrá- tila se v jejich neprospěch, jako v Rakouskua v Belgii; liberálové ocitli se v menšině. Mohli ovšem vzpomenouti na sta staré pořekadlo: Dnes mně, zítra tobě, — ale kdež pak!
Belgie Praha Rusko
10 article
— Když nemáme většinu, budeme dělat par- lamentální řevoluci, čili obstrukci a to tak dlouho, až si prosadíme svou. — Takto dělali v parla- mentě vídeňském a ejhle jejich obstrukční taktika přivedla je k cíli. Velmi trefně na to poukázal poslanec dr. Ferjančič ve schůzi voličů v Lu- blani, kdež mezi jiným pravil: Den 17. října m.r. zůstane kritickým dnem prvního řadu v dějinách Rakouska. Tohoto dne kapituloval stát před zlo- činným násilím menšiny. Obstrukce byla posvě- cena na parlamentní přípustnost a na úspěšnou in- stituci. Čchové a jejich spojenci — tvořící většinu — byli pokořeni, jakkoliv byli spolehlivou pod- porou vlády a státu v poměrech nejsvízelnějších. — Něco podobného provádí se již po kolik let i v Belgii. Tam totiž zednáři zastoupení liberální většinou v parlamentě, dohospodařili. Belgický lid nemohl déle jejich tyranii a plýtvání penězi sná- šeti a proto zvolil si do sněmu většinu konserva- tivní. Katolická většina umínila si vlast svou uchrániti před panstvím zednářů a proto se posta- rala o změnu volebního řádu, jenž měl katolíkům na vždy většinu ve sněmě pojistiti. Když se to stalo, tu začala liberální menšina ve sněmě zle řáditi. Neminulo takořka ani jediného sezení bez nejhorších skandálů. K nim přidali se socialistéa radikálové. Spojenému úsilí těchto podařilo se krále a vládu zastrašiti a změnu volebního řádu prosaditi a to tím spíše, že v lůně ministerstva povstaly neblahé spory (mezi Beernaerdem a Woestrem). Král sám tlačil na změnu tu, ke kteréž i došlo.
doktor Ferjančič Rakousko Belgie
11 article
Nynější volby v Belgii konány byly na zá- kladě volebního řádu opět změněného a výsledek byl, že katolická většina stlačena byla na 13 hlasů. K výsledku tomu nemálo přispěl nešťastný kněz Daens utvořením strany křesťanských demokratů. Leč i přes to katoličtí voličové drželi se sta- tečně vůči spojeným liberálům, socialistům a kře- sťanským demokratům, kteří svým rozkolem po- mohli jen sociálním demokratům zmíněnému úspě- chu. Možná, že Daens již poznává, že svým roz- kolem posloužil jen nepřátelům víry. On asi nadál se, že svým demokratismem řady socialistů oslabí, že mnohé z nich víře získá. Počítal bezpochyby na mnohé dělníky, kteří co do víry nalézají se jaksi na rozcestí, a jež svým demokratismem trou- fal si navnaditi, avšak zklamal se trpce. Sociální demokraté žádného kompromisu s jinými stranami nehledali, oni volili důsledně jen dle svého prin- cipu, čímž Daensovi dali odbytné asi v rozumu tom, že pohrdají obouživelníky, lidmi, kteří by rádi sloužili dvěma pánům a nosili na obou ra- menech. Budiž to poučením i pro mnohé u nás, kteří též horují pro jakousi akkomodaci, pro ho- vění zásadám, jež s učením církve srovnati nelze Kněz Daens nadál se, že když svým nohsledům přinese do konce oběť kněžské suspense, že za ním bude dělný lid v davech se hrnouti.
Daens Belgie
12 article
Stejně asi těšil a těší se známý kněžský od- padlík v Praze, že mu na vnadidlo jakési ná- rodní církve bude sedati mnoho hejlů. Ano, odvážil se i v neděli jeti na lipanské bojiště v na- ději, že tam hodně proselytu pro svou církev získá. A, chuděrka, činil tam dojem jako chlape- ček, jenž si výšel ku svatebním hodům na ču- mendu. »Nár. Listy« odbyly ho pramalinkým dro- bečkem ve svém referátě. Napsaly totiž o jeho řeči celé dva řádky: Řeč dra. Išky byla plaidoyerem pro emancipaci od Říma a zřízení samostatné demokratické církve národní. — Voila tout! — Kdež pak by mohl takový paleček měřiti se s velikánem na jakéhož se nafukuje p. Klofáč. Náš lid má teď starosti veskrze jiné, nežli k vůli vousům odpadlého kněze pomýšleti na no- vou církev. Na tu wolfovskou vějičku: »Pryč od Říma!« v Čechách nevsedne ani nejhloupější vrána. Při té příležitosti třeba též konstatovati, že tentokráte na bojišti lipanském nebyl přítomen ani jediný mladočeský poslane c. Pan dr. Podlipný měl tam sice řečniti jako náčelník So- kolstva, omluvil se však těžkou churavo- stí. Redaktor Miškovský sice trpkými slovy vy- čítal šlechtě, že ona jediná lipanského pomníku se straní, ale o nepřítomných poslancích nezmínil se ani slovem. Mladočeští poslanci mají teď starosti — zcela jiné, nežli jezditi na bojiště, na němž před 450 lety poraženi byli čeští radikálové, kteří teď mladočeským poslancům kde jak mohou házejí klacky mezi nohy. Dnes by bylo pro mladočeské poslance dosti povážlivé Klofáčovati proti Římu a šlechtě.
Iška Klofáč Podlipná Miškovský Praha Řím Čechy
13 article
Avšak navraťme se opět ku předmětu prvěj- šímu. Bývalý farář Daens se svým přívěskem figuruje mezi parlamentární směsi, skládající se z radikálů, liberálů a zednářů. Chceme tím doká- zati, že, co se děje v Belgii, opakuje se i u nás. Kněz Daens pustil se do shnilých kompromisů s radikály, sociály a zednáři a výsledek je asi podle známého pořekadla: Zrada se miluje, ale zrádce se nenávidí. Zrady se využije, ale zrádce se odkopne. Ty, viz! — Popírati nelze, že v belgickém duchovenstvu jeví se jakési vření. Belgie čítá již druhého faráře, jenž z ohledů politických svému biskupu vypověděl poslušnost a přidružil se k Daensovi. Je to vlam- ský venkovský farář Fonteyne, jenž přes su- spensi briggského biskupa přidal se ku křesťanským demokratům a nechal se v Antorfě kandido- vati. Prošel-li, posud se neví. Daens byl zvolen po druhé již v Aalstu. Katolická strana má ovšem doposud kompaktní většinu, avšak její skrovné vítězství dodá sociali- stům, radikálům a zednářům nové odvahy k boji proti většině a to tak dlouho, až ji konečně povalí. Budou ve sněmu s obnovenou zuřivostí řáditi dále, až většinu ubijí. Král je bojácný pán, jenž se drží zásady: Katolíků se báti nemusím, ti mne o trůn nepřipraví, ale báti se musím liberálů a jejich stoupenců. A proto král s liberály zachází stále jen v ruka- vičkách a na katolíky si houká. Ti stojí všude jen v cestě. Socialisti budou ve sněmovně řádit a ka- tolické zástupce lidu terrorisovat. Kdo pak není ze žuly, ten podlehne a raději se poděkuje, než aby nezřízené útoky snášel dále. Nynější katolíci nejsou z toho fládru, jako první křesťané, kteříž nechávali se bez bázně vléci na arenu mezi dravce, kdežto
Daens Fonteyne Belgie Aalst
14 article Svatováclavský konvikt v Praze.
Svatováclavský konvikt v Praze. Obecně se pozoruje, že studující naše mládež stává se neobyčejně lhostejnou ke svatým věcem ná- rodním. Mluvte si s tím neb oním profesorem, stejné slyšíte stesky a nářky. Již ani ke svému jazyku ma- teřskému nechová »naděje národa« té lásky a píle, se kterou dříve býval pěstěn český jazyk. Velmi málo se čte a ještě méně odebírá se knih — studentstvem středních a vysokých škol našich. Mezi českým stu- dentstvem valem přibývá zpustlosti, otrlosti a lhostej- nosti k věcem národním, pro které se studentstvo ještě před málo lety v horoucím zápale rozehřívalo. Smutná to skutečnost. Za to studenta viděti neustále místo u knihy na ulici, a to i ve dne i pozdě večer. Sklenici, pokud v ruce haléř, páchnoucí dymce a ne- rozumné dívce dává student náš, bohužel, přednost před svědomitým plněním svých povinností, prostřed- nictvím kterých má si zaopatřiti pevné postavení ve vlastním prospěchu a tím i v zájmu národa. Z jedno- tlivců záleží národ. Rostoucí řady intelligentního pro- letariátu rekrutují se z největší části vinou samého studentstva z legií našeho studentstva, ne z legií vla- stenecky cítících a smýšlejících, ale z legií, libujících si jenom v nekázni a libovůli. Žalostný to fakt! Nemoc mnohdykráte propuká mnohem později, než povstaly první její počátky a známky. Podobně má se věc i při scestí a chorobě našeho studentstva. Studentstvo vysokých škol samo se decimuje, dopouští se samo na sobě mravní sebevraždy v děsivých pro- centech k zármutku zoufalých rodičův a ke vlastní své zkáze, čímž konec konců trpí vlast i národ, kterým
Praha
15 article
takovým způsobem nepřibývá pevných povah a skalo- pevných karakterův. Nejedna příčina zdrcující této epidemie sociální klíčí — ve vadných a stinných stránkách bytů, ve kterých nalézá se studentstvo střed- ních škol. Na bytě studujícího záleží vždycky velmi mnoho. Odtud také ta starost ustaraného otce a obava pečlivé matky, když opouštějí nadějného synka, dělajíce mu na čele sv. kříž v novém bytě. Tak poprvé, tak i v dalších letech za studijí. Neustálá nejistota. Člověk neví, čím ho den druhý překvapí, trapně překvapí. A povaha lidská často podobá se hladině vodní. Zdá se býti pokojnou a klidnou, a zatím uvnitř pracuje hrozný vír. Jinoch rok, několik let jest řádný a hodný, najednou však všecek se změní, stoje na nakloněné rovině, s níž střemhlav řítí se dolů, — a již jest pozdě. A v hustých a hustých případech způsobila zavinil zlo to — bacillus bytový, který již u nás ne- milosrdně řádí. Cítíme a pozorujeme to dneska již všichni, ale nedělá se proti tomu zhola nic. A tak nepravost šíří se a roste dále. Student a rodiče nepronášejí tu stejného úsudku. Nezkušenost a rozum. Jinochu se líbí špatný byt s nedostatečným dozorem a s křiklavým nepořádkem mnohem lépe, nežli byt s řádným dozorem a vzorným pořádkem. Byt, kde není pořádku, kde se všechno trpí a dovoluje, zamlouvá se studentovi mnohem lépe a více, nežli přísný byt, i když strava jest nedosta- tečná a čistota praskrovná. Kdož by neznal takovýchto stínových obrázků z našeho studentského života? Mluví se — ovšem tendenčně — o tmářském, zpátečnickém středověku. Ale prapodivná to věc, že
svatý . kříž Jinoch
16 article
ta nynější pokročilá doba v nejednom směru tak ráda se vrací k jeho »přežilým« zařízením. A k těm pe- čítati dlužno také studentské pensionáty a konvikty. V jiných státech nyní ústavy tyto rostou, jako houby po dešti, nevyjímajíc ani absolutistického Ruska. Čím to? Patrně vychovatelství vidí v zařízení tom mnoho a mnoho předností a výhod. A to vším právem. Věc jest poněkud sporna. Ale čím dále, tím více ubývá nepřátel a protivníků řádně vedených a spravovaných studentských konviktův a pensionátův. Pensionáty dívčí jsou více rozšířeny nežli po- dobné ústavy, určené pro chlapce. Věc jest zcela jasna a pochopitelna. Odpověď leží ve slovech: Dívčí povaha. Majitel kteréhosi pěkného dívčího pensionátu v pražském okolí projádřil se nedávno v tento rozum: »Již několikráte byl jsem vybídnut a upozor- něn, abych založil pensionát také pro chlapce. Ucho- vej však Bůh! ke kroku tomu se já alespoň nikdy neodhodlám a lituji opravdu každého, kdo sleduje dobro a dalek jsa výdělkářství, zakládá podobný ústav a přináší i hmotné oběti — z lásky a vřelé oddanosti k naší chlapecké mládeži!« A přece našel se v Praze takový muž, jenž se postaral s nemalými obětmi o zřízení studentského konviktu. Byť sníh starých let bělel se na jeho hlavě s jarým zápalem a s mladistvým nadšením uvedl v život v Praze v Ječné ulici (čp. 506—II.) — Svatováclavský konvikt pro studu- jící středních škol. Konvikt otevřen byl počátkem školního roku 1899—1900. Za uplynulou právě dobu nabyla správa konviktu v různých směrech četných zkušeností,
bůh Rusko Praha Ječná ulice Konvikt