Strana 4.

„Nový Jihočeský Dělník.“

Číslo 18.

Rychlost expresního dopisu. Na budějovic- kém poštovním úřadě mají prapodivný pojem o dodávání expresních dopisů. Expresní dopis, adresovaný na náš sekretariát a daný v Praze na poštu k rychlíku, který přijede do Budějo- vic v 6.53 večer, obdrželi jsme šťastně druhý den po 9. hod. dopolední, a to ještě byl dopis, jako zvlášť naléhavý označen. — Takové stíž- nosti na zdejší poštu slyšíme často a nepomůže- li toto upozornění, buďeme se o nápravu sta- rati jinak! Na c. k. okresním finančním řiditelství vČ Budějovicích, neznají spolčovací zákon ze dne 15. list. 1867, který jasně mluví o tom, že ohlá- šení spolkových schůzí nepodléhá poplatku kol- kovému. Máme v redakci už slušnou hromádku platebních rozkazů, abychom platili za takovou spolkovou schůzi, diktuje nám c. k. finanční ři- ditelství 180 K poplatků. Z počátku podali jsme rekursy, které nám až dosud nebyly vyřízeny a nyní dostáváme již platební rozkazy, kde z jedné spolkové schůze, kterou jsme řádně, ovšem ne- kolkovanou, ohlásili, máme platiti K 2.40. Sdě- lujeme proto sl. c. k. okresnímu finančnímu ři- ditelství, že klidně vyčkáme, jak to dopadne!

Z továrny na tabák. Klamali bychom se, tvrdíce, že doba otroctví a nevolnictví je daleko za námi. Moderní doba zná a zavedla moderní otroctví. Vstupte do továrních velkozávodů, kde v příšerném hukotu strojů tisíce otroků a otro- kyň pracuje za kus chleba. Ještě se jim práce ztrpčuje různými šikanami a tresty různých- ředníků. V minulém čísle t. l. jsme uvedli, jak tajemník Hain bezdůvodně potrestal dělnice Brožovou, Kocourkovou, Maříkovou a Hovoro- vou a to za souhlasu správy tovární. Dělnictvo vyslalo své zástupce ku správě tovární interve- novat, by se stala náprava. Dělnictvo pozvedlo svého hlasu k protestu proti bezdůvodným tre- stům tajemníka Haina na veřejné schůzi 25. dubna. Každá rozumná správa tovární by v tom- to případě úředníka pokárala, by bezdůvodně neodtrhoval dělnicím těžce vydělaný kousek chle- ba od úst. Úředník, lidsky cítící, by sám seznal svoji chybu a podruhé by se takového poško- zování dělnic vyvaroval. To neudělala správa zdejší továrny na tabák a neučinil to ani ta- jemník Hain. Tajemník Hain prohlásil vůči dělnicím: „Kdyby sem z venku přišlo redak torů kolik chtělo, kdyby jste měly sebe více schůzí, nepovolím!“ Přemýšlejme o tom a seznáme, že se stáváme nevolníky a otroky ve státních továr- nách. Dělnictvo zajisté bude o tomto uvažovat a řekne si: Vzdělávejme sebe i jiné! A bude- me silní! Dvacet korun (v papírech) nalezeno bylov neděli 28. dubna v jednom hostinci v Č. Vrbně. Kdo je ztratil, nechť přihlásí se v redakci t.l.

Přednášku o kralikářství, spojenou s vý- stavou králičích produktů, pořádá odbor N. J.P ve Čtyrech Dvorech v neděli 5. května. Vstup volný. Jak je dobře býti farářem, ukazuje případ z Kam. Újezda. Tam si nechal vystavěti farář stodolu a žádá, by mu ji osadníci zaplatili. Jiný smrtelník, když potřebuje stodolu, musí si ji na svůj náklad poříditi, ale farář, to je něco jiného. Ten to rozvrhne po osadách, každá to- lik a tolik, a má platit každý, kdyby měl svou chalupu třeba na spadnutí. Protož, kdo potře- bujete něco vystavět, staňte se napřed farářem. Germanisace na nádraží. Nedávno jsme při- nesli lokálku, v níž tvrzeno bylo, že germani- saci u zdejšího nádraží fedrují právě pánové kteří jinak se ohání svým vlastenectvím. Lokálka vyvolala hodně rozruchu a ti, kterým byla adre- sována, měli by na místo nadávání listu bíti se v prsa a volati: „Mea culpa, mea maxima cul- pa.“ Mezi ně počítáme i p. ing. Š., který sice si říká, že je národní, ale vzdor tomu zkouší Čechy německy, což dříve nečinil, spokojuje se s německým přednášením. Ještě, že byl tak la- skav a nezakázal sobě odpovědi české. Výmluva na „úřední řeč“ zde neplatí a obzvláště neu toho, kdo sobě na češství tolik zakládá. V Plzni zkouší se i za přítomnosti úředníka z mini- sterstva česky, ano v Plzni, Nuslích, Rakovníku, Berouně, Zdicích, Lounech a Třebové činí se i zavázal se slevovati našim čtenářům při koupi zboží i při správkách hodinář a zlatník

V— V— V— Ferdinand Starý v Kanovnické ulici z jeho bez tak již nízkých cen. Protož V— V— V— české záznamy správek strojů a hlášení do knih topírenských. Tolik pravomoci ve vnitřní agendě jistě dalo by se uplatniti i v Budějovicích. Fond podpůrný žáků státní průmysl. školy zdejší konal dne 15. března výborovou schůzi, v níž referováno o udělených podporách žákům denní školy, jakož i o návrhu odměn žákům po- kračovací školy stavebních řemesel. V celku se stipendiemi komor, okresů, záložen a jiných či- nitelů uděleno na obědech a penězích na škole denní 58 žákům 3291 korun. Na odměny 24 uč- ňům školy pokračovací věnováno 87 korun; vět- šinou starobní pojistky u zemského jubilejního fondu. Na to pojednal řiditel Kubeš o stavbě útulny, domu to, v němž by žáci denní školy i učňové všech zdejších řemesel nalezli na dobu studií neb svého učení se řemeslu řádný domov, byt i stravu, vše pod stálým dohledem profe- sora státní průmyslové školy. Myšlenka tato není pro Č. Budějovice nová, neboť řečník jednal o

ní již as před 15 lety s p. školním radou Tů- mou, tehdejším správcem všeobecné školy po- kračovací. Při zakládání fondu vytknut pak ten- to cíl jako hlavní úkol činnosti spolkové. Nej- důležitější úlohou bude najíti vhodné, levné sta- veniště. Větší část řemeslných prací a staviv doufá obdržeti fond zdarma nebo v levnější ceně; práci zednickou a tesařskou provedou asi místo praktických cvičení ve škole žáci denní školy, ovšem svolí-li k tomu c. k. ministerium. Vzdor tomu ale vyžádá si stavba 40 až 50.000 korun, k čemuž bude moci fond dáti své základní jmění, asi 4000 korun; doufejme, že i obchodní komora a jiní vlivní činitelé budou moci podniku tomu vydatně přispěti. Ovšem i pak nebylo by lze stavbu podniknouti, kdyby společenstva, jimž na uskutečnění této myšlenky nejvíce musí zá- ležeti nepodala ruky pomocné. Spolek doufás přispěním zájemníků a všech lidí dobré vůlev době nedaleké velkého cíle tohoto dosíci.

Dodávky potřeb pro c. a k. námořní oděvní úřad v Pulji. C. a k. přístavní admiralát v Pulji vypisuje dodávky koží, pak suken jakož i vlně- ných, bavlněných a lněných látek pro c. a k. námořní a oděvní úřad v Pulji. Interessenti mo- hou obdržeti příslušné vyhlášky, jakož i vše- obecné i zvláštní podmínky a návrh ofertyv kanceláři obchodní a průmyslové komory v Če- ských Budějovicích, kdež jsou také vyloženy k volnému nahlédnutí vzorky dotyčných látek. Lhůta k podání nabídek končí dnem 12. srpna 1912 ve 12 hodin v poledne. „Českoslovanská Jednota.“ V rakouských de- legacích povznesli v minulých letech poslanci všech českých stran, zvláště prof Masar yk a dr. Fr. Soukup, hlasu svého ve prospěch Slováků v Uhrách. Ukázali před celou Evropou na barbarské počínání Maďarů, kteří zbavili

Slováky všech práv, všech škol a udržují je tak v duševní i tělesné porobě. Též veliký norský spisovatel Björuson na pranýř postavil slo- vy, plnými rozhořčení, asijskou sveřepost Maďa- rů. Anglický badatel a cestovatel Watson ve- likým spisem poučil krajany své o tom, jak tak zvaný „rytířský národ“ maďarský provozuje u- prostřed Evropy nejhnusnější hrůzovládu něko- lika šlechticů a „vlastenců“, pod níž sténá Slo- vák i Rusín, Chorvat i Rumun, dělník i rolník všech národů uherských. Všeobecné právo hla- sovací, jež dle přání panovníkova má být v Uhrách zavedeno, magnáti stále oddalují, vědouce, že by tím učiněn byl rázem konec jejich sociální i národní tyranii. „Českoslovanská Jed- nota“ v Praze od několika let vydržuje hojně chlapců a děvčat slovenských na českých školách odborných, hlavně obchodních, hospodyňských, rolnických a řemeslnických. Když se pak odcho- vanci našich škol vrátí do Uher, jsou světlem svému okolí a lámou okovy duševní i hmotné, jimiž svírá je Maďarstvo. V Č. Budějovicích zři- zuje se právě odbor „Českoslovanské Jednoty“, jenž chce pomáhat odstraňovati maďarskou krutovládu na Slovensku, a doufá, že najde porozumění pro své snahy ve všech vrstvách českého obyvatelstva bez rozdílu stavů. Roční příspěvek členský je nepatrný, 1 korunu. Přihlášky přijímají pp. MUDr. Rud. Horaž- ďovský, odb. učitel J. Stejskal a prof. Boh. Dobiáš.

Třeboň - Lišov. Třeboň. Při jakékoliv příležitosti slyšíme nářky maloživnostníků a to oprávněné, jak vel- koprůmyslem ale hlavně konkurencí mezi sebou jest jejich existence stlačena na minimum. Plně to podepisujeme a jako vždycky tvrdíme, že ten- to bratrovražedný boj může být zastaven jen řádnou organisací. Jest jen otázkou, jakou. Dne jedna z politických organisací, národně sociální, ztrativši půdy u většiny dělnictva průmyslového, obrátila své oči ke středním stavům, přes noc dala zmizeti ze svého programu všemu, cou živnostníků by jí mohlo škodit a počla je „or- ganisovat“. Jaké zásady pospolitosti uplatňuje, charakterisuje nejlépe násleďující případ: Naše- mu obecnímu zastupitelstvu se muselo špatně sedět na židlích, v síni obecního zastupitelstva umístněných. Pravím muselo, poněvadž Švarcen- berk projevil přání, že by je rád koupil, no,a radnice doposud mu nic neodepřela. Zadání no- vých židlí mělo být dáno místním truhlářům. Utvořilo se terčeto z truhlářských mistrů pp. Richtera, Kankuše a Šírka, kteří podali stejně znějící nabídky s podmínkou, že ať dostane práci kterýkoliv, o ní společně se rozdělí. Podmínky stanoveny, a k úžasu súčastněných byly židle zadány pp. Richterovi a Peřkovi! Jak se tak mohlo stát? Zcela prostě: p. Richter na radu starosty a bez vědomí kolegů ze své oferty sle- vil — a práce byla jeho. Jest to čin příliš hnusný, čin, který zaslouží, by byl veřejně od- souzen a který jest novým dokladem proradno- sti živnostníků v organisaci národně sociální sto- jících, na kteréž ani v otázce čistě stavovské není spolehnutí.

Prodej kasáren na polepšovnu přijat byl obecenstvem velice nesympaticky, a proto se proslýchá, poněvadž prodej ten stal se bez sou- hlasu obec. zastup. (tomu ani neřeknuto, k ja- kému ú čelu jej chce zemský výbor použít), že záležitost vrátí se do obecního zastupitelstva k definitivnímu schválení. Jde snaď pan starosta, který uvykl si jednat zcela samovolně — do sebe? S kazatelny třeboňské byl v neděli na so- ciální demokraty chrlen oheň. K úrazu nepřišel na štěstí žádný. — Nechtěl by pan censor na jednu takovou přednášku se podívat? Pane, ten by sprásk ruce! Ze Staňkova. (Ta naše samospráva.) Z naší zapadlé vesnice málo kdy co čteme kloudného v novinách a i tato zpráva jest obrázkem smut- ným, na jaký stupeň starostenský úřad za vlády p. Liškovy dospěl. Schůze odbývají se v bytě pana starosty a paní starostová, aby jí nic ne- ušlo, nechá si dvéře do kuchyně pootevřené. Když členové obec. zastupitelstva o něčem sebe- důležitějším rokují, a neví, jak by se ona zále- žitost ku prospěchu obce i poplatnictva se vy- řídila, otevře paní starostová dvéře dokořána poví obecnímu zastupitelstvu svou radu nahlas. Vzepře-li se tomu některý člen, má ona poslední slovo, a pan starosta, usmívaje se, projevuje radost nad rázností své drahé polovice a její rozhledem ve věcech samosprávných. Co zbývá representantům obce? Musí se jednoduše vzdáli- ti. A to nazývá se pokrokem v naší samosprávě ve dvacátém století. Chraň nás bože, takových předáků obce, kde paní půlmistrová má při schů- zích obecního zastupitelstva poslední rozhodující slovo. Tolik prozatím, bude-li třeba, povíme příště o „vůni“ té staňkovské samosprávy více. Žádáme za nápravu.

Člen obec. výboru. Z Mezimostí. V poslední době proskakují u nás čím dále tím určitěji zprávy, že chce ná- rodně s ociální štáb přesídliti z dosavadních mí- stností spolkových do vedlejšího hostince, tam kde se čepuje pivo z pivovaru p. Poláka v Pře- hořově, který jest dle našeho Biblického děje- pisu, vyznání starého zákona, tedy: žiďovského. Již bylo prý s ním vyjednáváno, by jim (roz- uměj národ. sociálům p. p.) zřídil v místnostech sálu jeviště, by mohli pořádati divadelní před- stavení a že tam zcela jistě přesídlí. Nebuďtež tyto řádky vykládány v tom smyslu, že bychom chtěli vytýkati národním dělníkům. Ba naopak! Neboť nutno vyhledávati styčné body a od- stranit jakoukoli nevraživost, jíž se ten náš