ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ad44f4e0-7959-11dc-a9d8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: org 3, person 23, place 2, work 1
1 masthead
27. září 1901
2 masthead
Číslo 22.
3 title
ILÍDKA LITERÁRNÍ.
4 article ZVLASTNÍ
ZVLASTNÍ k číslu 267.
5 title
PLOHA „NÁRODNNICH
6 title
LSU
LSU
7 article Čtenářům.
Čtenářům. 22 — Víte-li, že je mi někdy poněkud úzko. když mám psáti svůj páteční článek, a rozmýšlím thema? Minou týdny, a ani vám nenapadne přemýšlet, komu píšete, na koho se obracite svojí úvahou. Tak se vám úsilně zachce o tom či onom říci své mínění, zdá se vám dokonce. že je to někdy naprosto nutno, velice potřebno — proč, nevíte. Ale jindy, zmocní se vás po chybnost. Proč psáti o tom a o tom, k čemu říkati, že je toho či onoho svrchovaně potřebí — a komu to řikati? Na koho se obracíš svým slovy z těch lidí, kteří se hemží kol tebe v díl- nách, po ulicích, kteří pokojně ráno rozvírají po snídaní svůj denní list, hledajíce každý svoj zamilovanou rubriku? Kolik z nich proběhne sloupce literární hlídky, kolik jich zajímá se trochu více o literaturu? Přehlížím v duchu ty hlavy, skloněné nad denní list a jakési úzko svírá mi srdce z toho tichého, mlčelivého čte- nářstva, k němuž mám mluviti, nevěda, jak při- jímá moje slova. Je cosi tajemného v té mluvě novin, mluvících ke všem a nehovořících s ni- kým, v té tiché řeči bez ozvěny, již mluví ru- briky věnované literatuře a umění.
8 article
Avšak přece neříkal bych pravdu, kdybych tvrdil, že ozvěny není vůbec. Ozve se někdy. zřídka sic, ale přece se ozve. A zajímavo dost. často právě s té strany, odkud by se jí člověk nejméně nadál. Neznámý literární adept posílá vám svá upřímně míněná přání a opravné ná- vrhy tak pěkné — ach ták pěkně, že mimoděk vzpomínáte minulých let, kdy jste počínali právě týmiž opravnými návrhy, právě tak pěknými právě tak nemožnými. Někdy přilétne, i ošklivý lístek, jako když jdete kol výčepu a zalétne k vám několik zlých slov od Neznámého, jenž, možno že myslil na vás, možno že i chtěl jen tak — ulevit své hrubé duši. Někdy zastihne vás stesk čísi, kdo se domnívá, že jste mu ublí- žili. Nikdy bych si byl nepomyslil, jak snadno možno ublížit hodnému člověku. Píšete, píšete, jak kdyby růžičky sázel, pero v mléce namáčel — a přece jste ublížili. Ten a ten vydal to to; nevěděli jste o tom. Jiný už dávno kdesi pravil, co vy jste řekli — jinak prý, ale přece totéž, tohoto zas jste nepochopilí, zcela jiné úmysly mu podkládáte, komusi nijak se váš ná- vrh nelíbí, poněvadž jím zásluhy jiných snižu- jete — ach těžko, přetěžko psáti! Ale přece, naleznou se méně melancholičtí horliví i klidní čtenáři, kteří potěší vás lístkem povzbudí, pochválí, poradi, tak či onak uznají za dobré ukázat vám, že četli vaše slova. Čte- nář se ozývá, a vám je v takových okamžicích pochyb jaksi zvlášť milo, dojde-li z vašeho čtenářstva známka života. Shromáždil jsem jich již za několik let slušnou sbírku, ale málo- kdy naskytá se příležitost reagovati na některou zmínku. Činím-li tak dnes hned k několika na- jednou, je to proto, že cítím se tím povinen
9 article
Autor není vševědoucí, a doplněk, zaslaný k jeho článku, je vždy vítán. Tak hned mi nulý týden vyslovili jsme skromné přání, aby Národní podnik s Manesem pokusili se vytvořií nové umělecké typy psacích rekvisit, jež by hojným prodejem a výrobou z levného mate- riálu zlaciněly. Neznámý čtenář připomíná mi že právě letos umělecko-průmyslové museum vypisuje podobnou soutěž na damský stříbrný kalamář. Kvituji upozornění s díkem a s přá- ním, aby museum rozšířilo soutěž na psací re kvisity vůbec s podmínkou, aby provedení před- mětů bylo možno i v hmotě lacinější než stříbro. Trochu staršího data jsou zmínky, jež vyvolalo v době prázdnin pouhé přání, aby oblíbená, v lidu zakotvená díla i našich sou- časných autorů vycházela, bez ohledu na se- brané spisy, v drobných laciných vydáních. Ne- tušil jsem, že toto skromné přání vzbudí hned několikerou ozvěnu najednou. Především sdě- lení z kruhů professorů středoškolských, vyslo- vující svůj souhlas a zároveň dlouhou řadu přání, týkajících se jiných ještě českých spísů než jsou Petrkliče. Přál bých jim všem takové lacině, snadno do lidu a do škol vnikajíe úpravy a lituji jen, že toto místo není vhodno k přímému prostředkování mezi čtenářstvem a nakladateli. Přes to však, oznamují to rád, nakladatelství Topičovo pospíšilo vyhovět pro- nesenému přání a vydalo Petrklíče v úpravě tak laciné, že jich naše střední školy budou moci snadno užiti za školní četbu. Do třetice však musím přiznati se k omylu. Domníval jsem se, že Poetické Besedy, aspoň jistě »Petrklíče«, od nichž si Neruda tolik síiboval, zmizely z literárního trhu a zatím dovídám se ze zaslána páně Valečkova, že jich má ještě 6000 na skladě. Myslím, že je to pro knihovny a spolky dobrá příležitost, získat lacino hrst dobrého českého čtení.
Topičův Neruda Valečkův spolek dobrá příležitost
10 article Poučné spisy.
Poučné spisy. * Popularisace vědy lékařské. (Z úva vděčného rekonvalescenta.) »Dvěma vě- cem rozumí dnes každý: politice a lékařství« napsal dr. Edv. Albert. Ale není to jen dnes; to bylo i za dávna. Píše staročeský satirik Pěčka Smržický“), »Pravda jest, že nynějšího času žádných řemeslníků více se nenachází, jako »doktorů«. Někteří provozu- jíce své umění troštují lidi dobrým zdravím, byť největším nebezpečí bylo, a přece se jakživi žádnému uméní nenaučili, leč někde v apatéce aneb u bradýřů slouživše přepsali sobě některé recepty a léky, kte- rých ani příčin ani podstaty neznají. Kterak tu bude hráti na varhany, který se na žádný instrument jak- živ neučil?« A dále dí autor novočeský: »Lékařská věda dělá netusené pokroky, ale lidská hloupost, která přijímá zázračný lék z rukou všelijakých, ne- vymřela ani do dvacátého století. Co den oznamují se novinami zázračné mediciny a lidé je kupují, Do- savad lékaření rozumí každý člověk, a nerozumí-li. tedy aspoň dovede v něm poraditi.« Obecný zájem o některou věc znamená skor vždy obecné její snížení v pojmu i ve vážnosti. Zdraví je zájem obecný, a tím se jím stalo i lékař- ství. Přirozený vtip se tu prohlašuje za neomyl- ného. O bližší poznání věci, a zvláště o studium. tak v politice jako v lékařství se stará málo kdo.
Edv Albert Pěček
11 article
Věda odborná se odstrkuje, je znevážena. Populární názor vítězí a vládne despoticky i žarlivě pomocí davů. K úvahám a starostem o tyto proudy duševní vede zájem několikerý, a netřeba proto býti ani po- litikem ani lékařem. Vede k nim zájem o literaturu, v nížto se toho bloudění a blouznění davového dnes už značný díl ozývá; vede k nim každého učitele zájem o věci školní, zvláště když nyní tolik běžío úpravu školské hygieny, a když se i chýstá revise středoškolských knihoven žákovských, reforma učiva atd., a konečně i zájem, jenž je každého vzdělance povinností. Neboť co se nyní v oboru populárního lékaření děje, značí většinou boj proti autoritě cviče- ného rozumu na účet nenuceného vývoje zdravého pokroku.
12 article
Zájem o zdraví je všeobecný. Ale jak se v naší době jeví! Všude vítězí reklama, vtipné industrie, spekulace na lidskou slabost, sebelásku a strach před smrtí, na nevědomost a lehkomyslnost, na lid- skou sílu víry a pověrečnosti. Vítězí humbug zištné polovědy a blouznivost davu. Proto nemá v žádném oboru úspěšná popularisace vědy tolik mocných pře- kážek, jako v lékařském. Nemůže však lidstvo do- býti lékařství lepšího, než jakého stavem svým kul- turným zasluhuje. Kde se pověrečné lidstvo věde- ckému lékařství brání a je pronásleduje, musí býti utrpením a pohromou poučeno o lepším. Nemoc není zlo naprosté, neboť je zlo živlem kulturním. Jest signálem, výstrahou, prorokem, uzdou, bičem. Tento význam nemoci právem klade a hájí reakce Tolstého morálky proti lékařství. Nemají se světáckému člo- věku modernímu choroby odnímati, nemá se pomá- hati proti zlu, jež jest dobrem atd. Jenom že toto lékařství Tolstého není lékařství celé, a není to lé- kařská věda. Ideálem lékařské vědy není pomáhati na nohy člověku, aby mohl světačiti dál. To je jen výkon praktické její části ve službě přítomnosti. A to je právě ono lékařství, o něž davům tolik jde, a na jehož nedostatečné prostředky se tolik naříká.
Tolstý
13 article
Význam a idea skutečné vědy lékařské je jinde. V celku jí nemů tolik jíti o pouhého jednotlivce, jako o zachování rodu a pokolení; nemůže jí tolik jíti o přítomnost jáko o budoucnost, o zajištění a spásu lidstva. Ve vědě lékařské si pěstuje a chystá rozum lidský takovou životosprávu a takové vycho- vání mládeže i národů v budoucnosti, aby byly za- bezpečeny proti všem nebezpečným a škodným dů- sledkům ostatního vývoje kulturního. Dnes se obecně hlásá úpadek a zvrhlost. Kaza- telství a morálkování se zmohly ohromně. Prosto- národní publikace přinášejí články — většinou pře- ložené — kde se líčí stav světa jako před zejtřejší potopou, před všeobecným se propadnutím. A jistý druh vědy polovědecké, polopublicistické jim udatně pomáhá. V románech naturalistických i některých *) Zikmund Winter, »Doktoři a lékaři v XVI. věku v Čechách. Lidové rozpravy lékařské. Roč.
Winter Čechy
14 article II. č. 4. Pořáda docent dr. Lad. Haškovec. Nákl J. Otty v Praze.
II. č. 4. Pořáda docent dr. Lad. Haškovec. Nákl J. Otty v Praze. částech Iyriky to skučí a hučí samou hrůzou věcí, které už už přijíti mají, vlastně už přijíti měly, ale pořád nepřicházejí. V této vřavě postrašených myslí vynikly zvláště mocně hlasy proroků různých method léčebných. Pokud se nejedná o podvody zištné industrie, jest to všecko proudění léčebné, zdá se nám, celkem razu nevinného, zvláště hlásá-li heslo přirozeného způ- sobu života. Ale škodlivo je a nebezpečno, obrací-li se nepřátelsky proti lékařské vědě a pro nezdařené případy léčby hned šmahem všecku vědu lékařskou odsuzuje. Toto hnutí davů proti vědě ve jménu přiroze- ného léčení je velice podobno zpátečnickým hnutím v ostatních jevech duševního života národů, politi- ckém, náboženském i uměleckém. Je to romantika davu. Spolehá na cit, obraznost a touhu. Rozum je jim všem podroben. Tu jsou odhaleny příčiny, proč se popularisaci skutečné vědy naskytují takové obtíže. Ne, že by nebylo obecenstva. Naopak! Populární lékařství má mnoho obecenstva, ale většinou obecenstvo tvrdéa nevděčné. Ono přichází, je-li zdrávo, ze zvědavosti, neboť tu čeká snadno věci interessantní, ba i pikantní, a stůně-li, čeká přímo a bez průtahu a přípravy hned potřebné a neomylné předpisy proti nemocem a léky. A protože mu v tom vážná věda nehoví, aspoň ne žádoucí měrou, chytá se populárního lékařství, které mu v tom hoví. Lékařská věda nechce z poznatků svých dělati nepřístupná tajemství (dr. Lad. Haškovec »O příči- nách chorob nervových« atd. Str. 17.), ale zase ne- může obecnému používání propůjčovati prostředky, jichž prospěšný účin léčebný závisí od zevrubné znalosti lékařovy.
doktor Lada J Ott Praha
15 article
Také nemůže vědecké lékařství přihlížeti tolik ku případům jednotlivců, neboť jeho hlavním cílem jest zdraví celku, zdraví geneřace, rodin, mládežea národa. A tu neběží tolik o léčbu propuklých už ne- mocí, jako o zamezení jich vůbec, tedy o profylaxi. Profylaxe nemocí jest právě heslo veřejného zdra- votnictví. Ale jsou i tu překážky, nejvíce vězící v nedostatečném poučení obecenstva. Nedostatečně poučen jest lid, i mládež i učitelé. »Rodinných rádců« tištěných je něco, ale kde je na př. lékařská literatura školní? A té je ohromně potřebí. Paeda go- gika, zvláště praktická, je doposud málo spřátelena s požadavky moderní vědy lékařské. Česká věda lékařská nemínila té duševní epide- mie, jaká se jeví dnes všude snižováním odborné učenosti (také v četných jiných naukách), nedbatia k ní mlčeti. Nebezpečí bylo příliš patrné. Vystoupila již dávno, ale skromně a tiše, a to přednáškamia některými spisy. Bylo to málo vydatné. Aby byl zdar věci pojištěn, k tomu třeba přispění veškeré duchem zúčastněné intelligence.
Paed go
16 article
Tím je v prvé řadě učitelstvo. Majíc poučovati ve škole i mimo školu, musí býti napřed samo po- učeno. K tomu třeba literatury, totiž napřed spiso- vatelů a nakladatelů, a pak odbytu. Jak ukazují katalogy školních knihoven (středoškolských), krčí se lékařský a zdravotnický odbor v několika málo číslech, více jen náhodou (darem) do knihovny za- padlých, anebo je i strčen jednoduše do fysiky, do varií a jinam. Zde bude třeba nápravy. Také žákovská knihovna musí dostati svůj dobře vybraný oddil literatury zdravotnické. Totéž platí o knihovnách obecnícha spolkový ch. K takové četbě se musí ovšem i žák i obecen- stvo naváděti. V literatuře knihové přibývá co rok po nějakém dobrém spise populárně lékařském. Učitelské knihovny už nemusí do Němec pro spis na př. o koktavosti.
Němec
17 article
Pohlavní zdravověda je v překladě i původní. Mo- derní svět s prospěchem se seznámi s výklady o nervose, jak je podává na př. dr. Mrázek (»Nervósa a její léčení«), dr. Richard Adamík (»O nemocech duševních«) a dr. Ladislav Haškovec (»O příčinách chorob nervových a duševních«.) Chceme-li vůbec příklad dobré a rozumné popu- lární vědy lékařské, budiž poukázáno na tyto »Li- dové rozpravy lékařské«. Ráz jejich nejlépe udává obsah sám. Rozpravou dra. Alberta sbírka začíná. »Zdroje lékařského vědění a umění« je spis, jenž koná výborně službu průpravy a úvodu. Zakládáv duši čtenářově důvěru v podstatnost vědy, je scho- pen buditi v mladé duši city obdivu a úcty k vlast- nímu tělu, organismu tak nádherně zbudovanému. Škole a rodině hodí se z ostatních rozprav sbírky zvláště dra. Scherera »Hygiena dětského věku«. Vděčné pozornosti zasluhují oba spisy dra. Jovanoviče-Batuta »Žena těhotná« a »Porod a šestinedělí«, přeložené ze srbské sbírky »Kniby pro lid«. Vynikají jímavou ušlechtilostí formy, jemnocitem a vkusem, spojujícím zevrubnost a přesnost obsahu se stručností a jasností. Zájem všeobecný na zřeteli mají spisy: dra. Baťka »Zdravotnictví veřejné«, dra. Chodounského »O pří- činách chorob vnitřních«, dra. Thomayera »Potrava jakožto příčina nemoci« atd. Spis dra. Lad. Haškovce »O příčinách chorob nervových a duševních« je vlastně cyklus přednášek. Moderní čtenář se tu dovídá na př. poučení o tom, co smýšlí věda o dědičnosti chorob. Mnoho a mnoho překážek, s nimiž škola bídně zá- polí, by se odstranilo, kdyby se jednalo dle nálezů a rady lékařské vědy. Ona potvrzuje mínění mnohých paedagogů, že se mají dětí zvrhlé opatřiti zvlaštní školou a vychovávati se zvláštní methodou. Spis uza-
doktor Mrázek Nervósa Adamík Haškovec Albert Scherer Jovanovič Batut Batěk Thomayer rada lékařský věda