1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 30. září 1913.
Praha
4
article
Narannl a večerní listy
předpláci se
V Praze v administraci:
na měslo-
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškon
na měsic.
na čtvrt leta.
7kei
na měsie o dlišlkách.
2 K so
Poštou.
na měslo
na Stvrt feta . . . . 9 K e0
s dvojí zásilkou
na měslo
aa dávrt lota . . . . 1 k so
Telefon „Národních Listů“:
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace a expedice
1062. — Obchodní tiskárna 5955.
Praha
5
article
V Praze, 30. září.
Když před lety začalo se na Slovensku
mluvit o nebezpečí církevního vlivu na ná-
rodní hnutí, když se začalo ukazovat na po-
čátky organisace klerikalismu a jeho násled-
ky, mnohý slovenský národovec hleděl nedů-
věřivě a odmítavě na ty, kteří odhalovali ještě
jednu slabou stránku slovenského veřejného
života. Tvrdilo se obecně, že z církevní stra-
ny není nebezpečí, že dobrý Slovák zůstane
Slovákem, ať je katolíkem nebo evangelíkem,
že tedy není třeba vzbuzovat náboženské
války.
Kdyby se na Slovensku v boji proti kle-
vikalismu jednalo o boj proti náboženství vů-
bec, bylo by to arci nerozumné a zbytečné
ztěžování beztak trudného národního boje.
Ale o to nešlo; upozorňovalo se pouze na to
že není dobře, aby národní život byl příliš
ovládán konfesijními rozdíly, že není dobře
aby v každém národním spolku, v každé slo-
venské peněžní instituci vždy přesně se dělili
lidé podle církevní příslušnosti a ne podle
osobní zdatnosti.
Slovák
Praha
Slovensko
trudný národní boj
6
article
Nebezpečí klerikálních sporů bylo tehdy
jen v zárodcích; duchovenstvo katolické
protestantské, pokud nebylo v táboře mada-
ronském, bylo oddáno slovenské myšlence ná-
rodní. Ovšem již tehdy národní pracovníci
všimli si toho, že ani ohled na zcela věrné du-
chovenstvo nesmí je zastrašit od snahy, aby
slovenský národní ruch zbavili co nejvíce pří-
měsi církevnictví, aby ho zlaicisovali, učinili
neodvislým od kláštera. Obě církve, na Slo-
vensku rozšířené, katolická i protestantská.
ve svém vedení byly řízeny snahami maďari-
sačními. Katolická církev, nemajíc místní sa-
mosprávy a jsouc řízena centrální organisací.
podléhala ve větší míře maďarisačním vlivům
než cirkev protestantská, jejíž autonomie byla
sice mnohonásobně znásilněna, jejíž teritoriál-
ní rozdělení bylo upraveno tak, aby Slováci
byli rozbiti v cizorodých většinách, ale místní
samospráva církevní poskytovala až do po-
slední doby slovenským církevním sborům
hodně samostatnosti.
Slovák
7
article
Jsou dnes na Slovensku senioráty, kde
většina protestantských duchovních jsou roz-
hodní Slováci. Ba možno říci, že v posledním
desítiletí poměr uvědomělých protestantských
duchovních se zlepšil. Hůře je tomu s katoli-
ckým duchovenstvem. Ani v jednom děkan-
ství většina kněží nejsou Slováci; uvědomělý
katolický kněz jest výjimkou. Ohromná větši-
na jsou lidé buď národně lhostejní nebo zuřiví
maďaroni. S tímto faktem musil slovenský ná-
rodní pracovník počítat a již proto musil pra-
covat co k největší neodvislosti slovenského
lidu od kněží. Slovenské noviny v boji proti-
klerikálním psaly: Hledejte každý spásu ve
své církvi, ale nevěřte svým duchovním ve
světských věcech. Bojujeme ne proti dobrým
kněžím, ale proti zlým, a těch se varujtel
Počátečná nedůvěra musila se ještě se-
sílit, když Slováci nabyli nových zkušenost
se svými duchovními poslanci a politiky, jako
byli P. Jehlička, P. Juriga, P. Hlinka, P. To-
mánek, P. Jehlička v nejhorší politické kam-
pani složil slovenský mandát a postavil se
proti Slovákům v naději na universitní ka-
tedru a červený pás. To byl nový případ, kte-
rý věštil nebezpečí v katolické straně.
Za ním přišel případ Hlinkův. Kolik na-
dějí se připínalo k vystoupení Hlinkovu! C
všechno od něho nečekali! V Čechách se n
něj dívali jako na slovenského Husa. Myslili,
že on bude Mojžíšem, který vyvede národ do
zaslíbené země svobody. Na Slovensku byly
chvíle, kdy zapomněli Hlinkovi všechny hří-
chy minulosti a byli ochotni jmenovat ho svým
generálem. Scotus Viator, když vydal svou
anglickou knihu o národnostní otázcev
Uhrách, v čele umístil podobiznu Hlinkovu.
A dnes! V českém překladě Scotus Viator
změnil nejvíce tu kapitolu, která jednalao
Hlinkovi! Zklamal se: Zklamali se mnozí.
Slovák
P Juriga
P Hlinka
P Jehlička
Hlinkův
Hus
Mojžíš
Hlinka
Scotus Viator
Slovensko
Čechy
Uhry
8
article
Hlinka smířil se ne s Římem, s tím se nepo-
třeboval smiřovat, tomu byl vždy věrným, ale
s Párvym! Vystoupil ze slovenské národní
strany. Proč to udělal? Zisku z toho neměl;
Hlinka je dost zámožný, aby se nemusil do-
prošovat hmotné podpory. Slávy také nezí-
skal, leda ztratil, zrovna hloupě ztratil. Jen
proto, že je duševně příliš odvislý od své cír-
kevní vrchnosti, že jeho povaha výchovou je
zlomena a slovensky národně dost silně ne-
cití. Kdyby to byli kněží rázu Jablonského.
kteří se napřed narodili a potom je teprve
křtili
Totéž dokazuje i historie Jurigova a To-
mánkova čilikpřevrat „Slovenských l'udových
Novin“, jich placené služby maďaronským
kandidátům, jich zuřivý osobní boj. přikrýva-
ný pláštíkem katolického zelotismu. Zase zlo-
mené povahy, ziomené celibátem, systémem
výchovy, hierarchickou odvislostí. Nejde tu
o katolickou věc: Slováci vděčně by přivítali.
kdyby katolická většina i v národní práci do-
mohla se převahy. Ale tito lidé zneužívaj
svého kněžského postavení, aby šířili rozbro
ve slovenském lidu a sami lovili v kalných
vodách. Činí to tak bezohledným způsobem,
že i stařičký slovenský národovec, farář F. R.
Osvald. jinak rozhodný katolík, vyzývá ka-
tolické Slováky, aby neodbírali „Slovenské
Tudové Noviny“, orgán Hlinkův, Jurigův. To-
mánkův. Bahno toto musí slovenská národní
práce vysušit, nechce-li, aby nákaza sloven-
ského lidu zůstala trvalou.
Hlinka
Jurigův
Slovák
F R Osvald
Hlinkův
Řím
9
article
NAR
NAR
Události na poloostrově
balkánském.
Nebezpečí třetí války
balkánské.
Provolání albanských notáblů k civilisovaným
národům.
Z Valony, 29. září. (K. k.) Několik albanských
notáblů z různých krajů země vydalo toto provo-
lání k civilisovaným národům: Alban-
ský národ, který po staletí proléval neustále svou
krev za svou svobodu a otvíral dráhu úspěchům
balkánských států, nemohl stále ještě dojíti spra-
vedlnosti. V jižním Albansku úpí sta našich bratř
v řeckých vězeních, dokonce národní účes je před-
mětem pronásledování místními úřady. Dervišové
jsou mrzačeni a pobíjeni. V Moricí a Delvině, které
jsou přikázány Albanii, je úplná anarchie. V se-
verní Albanii pokračují Srbové ve svém zhoub-
ném díle. Vraždění celých rodin je na denním po-
řádku. Nedávno byli pověšeni albanští pastýři
jejich mrtvoly pak rozkouskovány bodáky. Ani ne-
vinnosti se nešetří. Srbové spalují všechny dítky.
jichž se zmocní. za živa. Nelidské činy, jež pášou
ti. kdož chtějí vyhladiti náš národ. přivedly Al-
bance k zoufalství. Poněvadž nemohou ničeho již
ztratiti a dospěli ke konci své trpělivosti, vzali
naší nešťastní bratří útočiště k jedinému prostřed-
ku, který jim zůstal, aby draze prodali svůj život
a aby zachránili čest svých rodin. Utrpení, jim
jsou vydáni všanc, je donutila, aby vyhledali osvo-
bozující smrt na bojištích. Jménem lidskosti ape-
lujeme k civilisovaným národům, u velmocí, aby
nepřipustily, by toto obyvatelstvo, které po sta-
letí pronásledování uhájilo svou národní existenci
tímto způsobem bylo Srby a Řeky zničeno.
Srba
Řek
Nara
Valon
Albánie
10
article
Boje Srbů s Albanci.
Z Bělehradu, 30. září. (N. Fr. Pr.) U Ma-
vrova a Kičeva poražení Albanci ustoupili k
Dibře, kde se silně opevnili. U Galičníku trval
v neděli krvavý boj až do večera, načež Srbové
vtrhli do Galičníku. Ochrida byla obklíčena.
aby zníčen byl albanský oddíl, který prý se
tam nalézá. Silné oddily vojska srbského táh-
nou k městu Struga, která je v moci Srbů. U
Braniště v území Ljumy soustředěných 7000
Albanců chystá se táhnouti na Prizren. V ne-
děli a v pondělí sveden byl u Ljumy Kuly roz-
hořčený boj.
Ze Skadru, 30. září. Oddílu Albanc
podařilo se zaskočiti oddíl srb-
ského vojska, který táhl ze Strugy do
Ochridy.
Z Londýna, 30. září. „Daily Mailu“ te-
legrafují z Bělehradu, že Srbové dobyli
Dibry, kterou Albanci po velkých
ztrátách museli vykliditi. V čele
Albanců, kteří obklíčili Ochridu, nalézá s
bulharský důstojník Čauljev, který má 300
bulharských dobrovolníků. Jak bo-
je u Ochridy dopadly, není dosud známo.
Z Bělehradu, 30. září. („N. W. T.“) u
Ochridy byli Albanci obklíčeni a
když se nechtěli vzdáti, byli
všichni v počtu 1000 mužů porubá-
ni. Srbové si stěžují, že Albanci vraždí
všechny muže, i své soukmenovce, kteří se
k nim nepřipojí.
Srba
Galičník
Albanc
Dibry
Bělehrad
Francie
Ma
Struga
Ljuma Kula
Skadr
Ochrid
Londýn
Daily Maila
11
article
Ze Sofije, 30. září. Podle statistiky, vyda-
né právě o ztrátách v posledních dvou vál-
kách albanských, činí celkové ztráty Bulhar-
ska 52.716 mužů. Z raněných zůstane jich n
10.000 doživotními mrzáky.
Z Bělehradu, 30. září. „Stampa“ oznamu-
je, že poblíže Ochridy bylo zajato na 700 Al-
banců, kteří budou postaveni před válečný
soud. Srbsko ztratilo dosud ve III. balkánské
válce 1200 mrtvých a 800 raněných.
Srbská odpověď na rakouskou a italskou
výstrahu.
Z Říma, 30. září. (N. Fr. Pr.) Srbská vláda
v odpovědi na důtklivou výzvu Rakousko-
Uherska a Italie, by dbala usnesení londýnské
konference a opatření potřebná proti vpádu
Albanců obmezila na obranu hranic, odpově-
děla závazným ujištěním, že Srbsko přidrží se
přátelské rady a usnesení Evropy že za všech
okolností bude šetřiti.
Bulhar
Stamp
Sofijá
Bělehrad
Ochrid
Srbsko
Řím
Francie
RakouskoUhersko
Evropa
Al
Italia
12
article
Albanská vzpoura a Bulharsko.
Ze Sofije, 30. září. Vládní orgán „Národ-
ní Práva“ vykládá, že nyní, kdy Srbsko stěže
jen dovede čeliti albanské vzpou-
ře, bylo by snadné podniknouti
bulharské armádě triumfální po-
chod do Makedonie a dobýti na-
zpět ztracených území. Bulharská
vláda přes to, odvracejíc národ od války, není
poslušna svého spravedlivého hněvu proti ma-
lomocnému Srbsku. Ale děje se tak tolikoz
hlubokého přesvědčení, že balkánská
otázka není ještě rozřešena, a že
Bulharsko přikonečnémřešení do-
stane, čeho za své ohromné oběti
zasluhuje.
Albanská vzpoura a Turecko.
Z Cařihradu, 30. září. Noviny píší velmi
prudce proti Řecku, vykládajíce, že ostro-
vy Chios a Mytileny musí stůj c
stůj připadnouti Turecku a že Ře-
cko bude donuceno ve věci té povoliti. Listy
obviňují Řecko, že podporuje albanské po-
vstání penězi a dokládají, že jest úkolem
Turecka chrániti Albanii, jejíž oby-
vatelé zůstali namnoze sultánovi věrni, jak
proti Srbsku tak proti Řecku, které se
chystá k válce a vyzbrojuje své
loďstvo. Turecko však nyní roz-
hodně vystoupí, neboť nadešla
konečně doba, aby Turecko dalo
Srbsko
Bulharsko
Sofijá
Makedonie
Turecko
Cařihrad
Řecko
Chios
Albánie
Srbsko
15
article
lekei Řecku a dokázalo mu, že po-
slední jeho vítězství bylo toliko
výsledkem náhody. Listy dále praví.
že Porta může býti jenom ráda, že mírová
smlouva s Řeckem není dosud podepsána, po-
něvadž jest nutno nynější situace využiti. Ve-
nizelos dostane se záhy do stejné situace, do
které se dostal dr. Danev, nevzdálí-li se záhy
svého plánu Velkořecka.
Z Cařihradu, 30. září. Uzavření míru bulhar-
sko-tureckého způsobilo tady smýšlení zřejmě po-
vznesené. V diplomatických kruzích se věří, ž
Porta sleduje události albansk é
velkým zájmem, že podporuje ake
Essada paše a že doufá, že Ismail Kemal v
Valoně se neudrží. Nabude-li vzpoura v Novám
Srbsku velkého rozsahu, pokládají se nové zá-
pletky na Balkáně velmi pravdě-
podobnýmí. V zasvěcených kruzích mluví s
po několik dní o chystaném přepa dnut
Kavaly Turky, Bulhary nebo milie
gimildžinskou. V turecké srmádě jsou pro
spolek s Bulharskem.
Z Londýna, 30. září. Zdejší diplomatické kruhy
počínají se zabývati nebezpečím vál ky
řecko-turecké. Není žádné pochyby
že napětí mezi oběma státy stalo s
velmi povázlivým. Také v Athénách seo
bávají, že Turecko chystá útok na Solun
kterou chce dostatí zpět jako Drino-
pol. Zde se věří, že postavení Porty bylo mírem
turecko-bulharským velmí sesíleno.
Port
Danev
Kemal
Turek
Bulhar
Řecko
Cařihrad
Balkán
Bulharsko
Londýn
Atény
Turecko
Drina
Nova Srbsko
16
article
Turecká armáda zůstane pohotova.
Z Cařihradu, 30. září. („Frdbit.“) V za-
svěcených kruzích se potvrzuje, že turecká
vláda je odhodlána rozhodnouti otáz ku
ostrovů, již při vyjednávání o mír
s Řeckem, třeba by rozhodnutí to bylo jen
zatímné. Porta žádá, by se všem ostrovům Ře-
ky obsazeným poskytla autonomie za svrcho-
vanosti sultánovy dle vzoru samoského. Porta
chce s Řeckem vyjednávati rychle a dokud se
vyjednávání to neskončí, zůstane ture-
cká armáda mobilisována.
Mobilisace řecké armády a řeckého loďstva.
Z Vídně, 30. září. „Fremdenblatt“ ozna-
muje z Athén: Všichni generálové
důstojníci byli povoláni k voj-
sku, tolikéž všichni již propuště-
ní evzonové. Hlavní tábor, který byl
již rozpuštěn, dekretem včerejším dnem byi
reaktivován. Řecká vláda vyzva-
la veškeré obchodní lodi řecké
které se nalézají na iižním Dunaji, aby se
vrátily bez průtahu do Řecka tak.
aby mohly proplouti Dardanelami, než budou
uzavřeny. V Athénách čeká se s velkým na-
pětím další vývoj věcí. Opětná úplná
mobilisace pokládána je za finančně nadmíru
tísnivou, jelikož denní náklad činí celý milion
drachem.
Plán Essada paše.
Z Londýna, 30. září. Ranní listy oznamují
z Athén, že Essad paša spolu s Mladoturk
chystá plán na napadení Srbů a Řeků
jimž se má odejmouti území, ktere
dle mladotureckého přesvědčen
patří k Albanii.
Port
Srba
Řek
Cařihrad
Řecko
Vídeň
Atény
Dunaj
Dardanely
Londýn
Albánie
17
article
Závěrečná schůze mírové konference bulhar
Závěrečná schůze mírové konference bulhar
sko-turecké.
Z Cařihradu, 29. záři. (K. k.) [V 8 hod. večer.
Závěrečná schůze mírové konference měla důvěr
ný ráz. Smlouva byla podepsána o 7. hodině. Vel-
vezir, který se zúčastnil schůze, pronesl proslov
ve kterém blahopřál delegátům, že se jim v tak
krátké době zdařilo dokončiti velkolepé dílo míru
v duchu vyrovnání, svorností a smířlivosti. Podě-
koval pak bulharským delegátům a prohlásil ko-
nečně, že je přesvědčen, že uzavření míru otevírá
pro oba národy novou éru štěstí a zdaru. Bulhar-
ský delegát Savov vyslovil dík Bulharů a projevi
stejná přání. Delegát Tošev pravil v turecké řeči
Inšalah! (bůh tomu chce), načež Talaat bej dal zna
mení k souhlasu.
Bulhar
Savov
Tošev
Inšalah
Cařihrad
Vela
18
article
Z Cařihradu, 29. září. (K. k.) Řeč, kterou pro-
jevil bulharský delegát Savov v závěrečné schů
mírové konference díky Bulharů velkovezírovi, zn
takto: Výsosti! Záleží mně na tom, bych předevšín
jménem bulharských delegátů vyslovil Vaší Výsosti
díky za podporu, zdvořilost a ochotu, kterou jsme
u Vás nalezli při plnění svého poslání. Díky úsil
obou stran, dobré vůli a smířlivému duchu při pro-
jednávání otázek, jež měly býti vyřízeny, končí
stav, který téměř už rok trval mezi oběma zeměmi
a byl jim tak těžkým břemenem. Smlouva, kterou
jsme právě podepsali, znamená obnovu styků dobre
shody a přátelství mezí Bulhary a Tureckem. Jsme
si úplně vědomi cti, že jsme spolupracovali n
tomto šlechetném úkolu a jsme šťastni, majíce zá-
ruku zjednání pevného, trvalého poměru dobrého
sousedství a přátelství, záruku zdaru a nejvyššíh
štěstí obou národů.
Z Cařihradu, 29. září. [K. k.) Na počest bul-
harských delegátů mírových bude uspořádána v pa-
láci hostina, ale vzhledem na indisposici sultánovu
není ještě stanovena lhůta. Též velkovezír pozve
delegáty na hostinu. Delegáti Savov a Načevi
odjedou koncem tohoto týdne. Delegát Tošev zů-
stane ještě v Cařihradě.
Savov
Bulhar
Načev
Tošev
Cařihrad
Turecko
19
article
Další podrobnosti z mírové smlouvy
bulharsko-turecké.
Z Cařihradu, 29. září. (K. k.) Jako dopl-
nění ještě nesdělených neb částečně neúplně
sdělených článků mírové smlouvy turecko-
bulharské se sděluje: článek 7. zní: Domorod-
ci v územích Tureckem vládě bulharské
odstoupených, jakož i obyvatelstvo tam use-
dlé, stávají se poddanými bulharskými. Domo-
rodcům bude možno ve lhůtě čtyř let při-
dání.
hlásiti se na mistě samém k národ-
nosti ottomanské prostým pro-
hlášením u bulharských úřadů
místnícha zápisemukonsulů otto-
manských.
Cařihrad
Turecko
20
article
Přihlášení to bude individuelní a pro vlá-
du ottomanskou závazné. Mohamedáni
v odstoupených územích, kteří se
stali poddanými bulharskými, nebudou po
čtyři leta povoláváni ke službě
vojenské, aniž budou platit něja-
kou vojenskou taxu. Použijí-li svého
opčního práva, opustí tito mohame-
dáni zmíněná území a budou to moci
učinit až do uplynutí čtyřleté lhůty, při čemž
budou oprávněni svůj movitý majetek vzíti
s sebou, aniž budou platit vystěhovalecký po-
platek. Svůj nemovitý majetek všeho druhu
na městské neb venkovské půdě mohousi
však ponechati a jinými osobami dáti spravo-
čl. 8. praví: Bulharští poddan
moslemínské národnosti všech úze-
mí bulharských požívají stejných občan-
ských a politických práv jako
Bulhaři, tedy též svobody svědomí, jakož
i svobody a práva svá náboženství zevně vy-
konávati. Zvyky moslemínů budou respekto-
vány. Jméno sultánajako kalifa bu-
de jako dosud obsaženo ve veřej-
ných modlitbách moslemínů. Ny-
nější, jakož i příště se uštavící mohame-
dánské obce náboženské, jejich or-
ganisace hierarchická a majetek jejich bude
uznán a respektován. Jsou podřízeny jenom
svým církevním vrchnostem.
čl. 16. stanoví: Královská bulharská vlá-
da přejímá práva, břemena a závazky císařské
ottomanské vlády vůčí společnosti vý-
chodní dráhy vzhledem na část železnič-
ní trati, která leží v území Bulharsku odstou-
peném. Vláda bulharská se zavazuje nepro-
dleně vrátiti vozivo, jakož i jiné provozní pro-
středky společnosti náležející, jež byly Bul-
harskem zabaveny.
Bulhar
Bulharsko
22
article
Cholera v Srbsku.
Z Bělehradu, 29. září. (K. k. — Z úřadníh
srbského pramene.) Dne 27. září činil počet pří-
padů cholery v Srbsku 922, mezi nimi 124 nová one-
mocnění, 52 případy cholery byly vyléčeny,k
skončilo smrtí, 824 jsou v lékařském ošetřování.
Srbsko
Bělehrad
23
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Ještě o demisí náčelníka generálního štábu
Conrada z Hötzendorlu.
Z Vídně, 30. června. „Information“ ozna-
muje: V domácích i zahraničních listech ději
se opětné pokusy uvésti demisi chefa gene-
rálního štábu barona Conrada v souvislos
s osobou následníkovou a tohot
postaviti do lichého světla. Demise
barona Conrada byla již usnesenou věcí po
aféře Redlově, hlavně proto, že obecně
bylo tvrzeno, že baron Conrad to byl, který
vtiskl do ruky zbraň nešťastnému zemězrád-
covi. Tím byla by úplně odbyta legenda o ne-
shodách při táborských mané-
vrech. Že následník arcivévoda Františel
Ferdinand, kterému vyhradil nejvyšší velitel
vojska nejdůležitější postavení důvěrné pokud
se týká ozbrojené moci, také stará seo
naprostou integritu armády, je
velmi přirozeno a samozřejmo. Varujeme však
opětně proti určitým a sprostým insinuacím,
které nejsou namířeny tak proti osobě násled-
níkově, jako zvláště proti armádě. Že ztrá-
címe baronem Conradem válečníka velmi zna-
menitého, je jisto.
Avšak také za míru musí míti cheí gene-
rálního štábu otevřené oči a zavřená ú sta
Z Vídně, 30. září. Ve vysokých kruzíc
se ujišťuje, že odchod chefa generálního štábu
sv. p. Conrada z Hötzendorfu z dosavadní hod-
nosti jest věcí rozhodnutou, která však nestala
se skutečností ve chvíli nynější, poněvad
chtělo se vyvarovati domněnce a zdání, jak
by odstoupení jeho souviselo s posledními ma-
névry v jižních Čechách konanými.
Conrad
Hötzendorl
Redlův
Frantijít Ferdinand
Vídeň
Hötzendorf
Čechy
24
article
Porady o haličské volební opravě ve Lvově
Ze Lvova, 30. září. Zemský maršá-
lek hr. Goluchowski povolal telegra-
ficky na zítřek po 4 zástupcích tří konserva-
tivních skupin polských na zemském sněmu k
poradě o volební opravě, které zúčastní se také
místodržitel ryt. Korytowski. Předsed
ukrajinského klubu dr. Konst. Levický svo-
lal plenární schůzi ukrajinské národní rady
ve které však bude referováno pouze o cho-
vání vlády v nouzové akci. O volební reformě
se v této schůzi jednati nebude.
Goluchowský
doktor
Konst
Lvov
25
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 30. září. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil dru. Adolíu
Schenklovi, profesoru očního lékařství na ně-
mecké universitě v Praze, majícímu titul a char-
akter řádného universitního profesora, odcházejí-
címu do trvalé výslužby, s prominutím poplatků
řád železné koruny III. třídy. — Generální ředitel-
ství státních loterií jmenovalo loterního asistenta
Aloisa Slavotinka v Praze oficiálem loterního
úřadu. — Na základě § 1. a 2. zák. ze dne 9. září
1910 říš. zák. č. 185, pak na základě návrhu tech-
nického úřadu pokusního (nařízení ze dne 9. březns
1912 říš. zák. č. 55.) udělilo ministerstvo veřej-
ných prací v dohodě s ministerstvem spravedlnost
technickému ústavu pokusnému spolku k
vydržování pokusného ústavu pro pi-
vovarský průmysl v Praze právo vy-
dávatipro odborpivovarský a sladov-
nický vysvědčení, jež dlužno považo-
vati za veřejné listin
V drobném prodejii
renní číslo o sobě . . za S
večerni
za 4b
Ve Mliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10u
večerni . . . . . . . . 5b
Inserátv
platí se hetově napřed
Předplncení a insorty přijlm
administrace v Marianské nl., a
Tam nacháneji se tán
redakce, tiskárna a sxpedlee
„Národních Listů-
Rukoplay se nevraneli
Wiener Ztg
Schenkl
Slavotinka
Vídeň
Praha
mecký univerzita v Praga
ústav pro pi
26
article
Rakouský velevyslanec hostem královských
manželů anglických v Balmoralu.
Z Londýna, 29. září. (K. k.) C. a k. velvyslanec
na anglickém dvoře hr. Mensdorfí-Pouilly-Dietrich-
stein odcestoval dnes večer k návštěvě anglických
královských manželů na zámek Balmoral ve Skot-
sku. Velvyslanec zůstane v Balmoralu asi týdena
pak odcestuje opět do Londýna.
Londýn
Dietrich
Skotsko
MensdorfíPouilly
27
article
Ministr honvédů.
28
article
Z Pešti, 29. září. [K. k. uh.) Ministr honvédů
bar. Hazai odjel dnes večer do Pešti, kde prodlí
den. Přítomnost mínistra honvédů v Záhřebě jest
v souvislosti se zřízením honvédských dělostřele-
ckých kasáren.
Anglické loďstvo ve Středozemním moří.
Z Londýna, 30. září. („Zeit.“) Čtvrté anglické
válečné loďstvo odplulo v sobotu odpolednez
Gibraltaru k Tetuanu k námořnímu cvičení. Lod-
stvo admirála sira Bekerleye Milnesa přibylo tam
včera. Tím je provedeno soustředění 27 anglických
bitevních lodí a křižáků, které budou v říjnu kři-
žovati ve Středozemním moři. Také loďstvo vice-
admirála Collvilla pluje od Anglie do Středozemní-
ho moře.
Nepříznivá kritíka francouzských manévrů.
Z Paříže, 30. září. (K. k.) Charles Hum-
bert, který byl už několikráte jmenován jako
kandidát na křeslo ministra vojenství, uveřejňuje
ve zdejších listech neobyčejně prudké kritiky po-
sledních podzimních manévrů francouzských. Ar-
máda — praví — je špatně vycvičena a má špatné
velení. I když francouzským vojínům se daly zbraně
potřebám pokroku vyhovující, nestalo se ještě nic.
nedají-li se jim též vůdcové, jakých jejich stateč-
nost zasluhuje.
Politická vražda v hlavním městě anglické
Vých. Indie.
Z Kalkutty, 29. září. (K. k.) Policejní chef Sa-
ripad bej byl včera na veřejné ulici zastřelen třemí
mladými Bengálci. Vrahové prchli. Soudí se, že
příčiny vraždy jsou politické.
Hazai
Bekerley
Charles Huma
Bengálec
Pešť
Záhřeb
Londýn
Gibraltar
Lod
Anglie
Paříž
Indie
Kalkutto
Ara
Zeit
29
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Němci spěchají na dorozumívací akci
irší výbor strany německo-pokrokové měl
včera v Praze schůzi, ve které jednal zvláště
o pokračování v dorozumívací akci. Vládě
vytkl, že se na ni nepřipravuje dosti vážně,
nýbrž že jí chce použiti jen jako pomůcky,
aby se zbavila nejlepších parlamentárních ne-
snází. Výkonný výbor strany německo-pokro-
kové vytýkal dále vládě, že pořádáním for-
málních jednání, o jichž praktickém výsledku
dlužno pochybovati, poněvadž látka doroz-
umívací akce se nepoměrně rozšiřuje, chce
od sebe odvrátiti důsledky chomutovských
usneseni. Usnesení však němečtí pokrokovci
včera neučinili, a to se zřetelem na svolanou
již schůzi všech německých poslanců.
Jestliže němečtí pokrokovci vytýkají vlá-
dě, že předstírá dorozumívací akci, aby se
sprostila parlamentních nesnází, tu zajisté
mají na zřeteli svoji německo-nacionální poli-
tiku. Pozoruhodno je, že stejnou výtku činí
vládě také české strany, ovšem rovněž se zře-
telem na politiku českou. Ale tato beze vší
pochyby bezděčná shoda ovšem neznamená
ani nejmenší sblížení politiky Němců a Čech
v Čechách.
Menšinový školský program sociálně-
demokratický.
Němec
Čo
Praha
Čechy
30
article
„Právo Lidu“ má dnes úvahu o německém
t. zv. uzavřeném území v Čechách. V prvé, histo-
rické části své úvahy „Právo Lidu“ opakuje známou
historii pronikání českých menšin do uzavíraného
území: před šedesáti lety začalo se tam soustavně
dolovati na uhlí, i vznikl tam obrovský průmysl
Místního dělnictva bylo pramálo, i nastal příliv
českých dělných sil do uhelného území v Čechách.
jehož tehdejší obyvatelstvo bylo německé nebo
dávno poněmčené. Lid, nově se tam přistěhovavší
pocházel a pochází ze zemědělských končin če-
ských, a v území německém se dříve značnou
částí poněmčoval. Nyní však v uzavíraném území
žije přes sto tisíe Čechů národně uvědomělých,
jimž sice Němci upírají právo na samostatný ži-
vot jako součástky národa českého, ale marně.
neboť sto tisíc lidí nelze násilím odnárodniti, a to
tím méně, když v uzavíraném území dosud nestačí
obyvatelstva původního i přistěhovalého, takže
tam stále musí trvati příliv nového lidu z českého
venkova.
Jak obyvatelstva v t. zv. uzavřeném území
přibývá, prokazuje „Právo Lidu“ statistikou vzrů-
stu obyvatelstva v 26 německých městech. Na př.
Čecho
Němec
Čechy
31
article
Ústi n. L. mělo r. 1850 jen 3889 obyvatelů, nyní
dle sčítání lidu z r. 1910 jich má 39.301; v Liberci
žilo r. 1850 celkem 14.015 lidí, v r. 1910 však 36.350,
v Trnovanech r. 1850 pouze 698 lidi, r. 1910 však
již 15.086 atd.
Jak „Právo Lidu“ konstatuje, český živel má
Iví podil na vzrůstu měst a obci v severních če-
chách; na získání tamního bohatství pracovali z
vslné části čeští dělníci. Vzrůst českého živlu v
krajích těch jeví se významně ve školách: Češi
tam teď mají 66 škol, 131 veřejných a 35 m-
tičních s 306 třídami a se 17.211 dítkami (v mi-
nulém školním roce). Při tom však dlužno míti na
paměti, že desetitisíce Čechů se tam přece jen
poněměily, nelze však souditi, že by české men-
šiny byly počeštily jediného Němce.
České menšiny jsou vydány v šanc násilnostem
Němců, a to zejména v oboru národním, zvláště
školském. Německá zastupitelstva zavírají české
školy a tyto činy své odůvodňují tak, že jejich
důvodů může býti užito stejně v obcích a městech
českých, kde žijí menšiny německé
V tomto stavu „Právo Lidu“ shledává anarchii;
zároveň pak se obává, že při volební opravě zem-
ské, jež je nevyhnutelna, pokusí se Němci, aby
české menšiny učinili bezprávnými. „Právo Liduí
hlásá, že tato anarchie musí býti odstraněna,
tuto nápravnou práci činí předním úkolem české
Čech
Čecho
Němec
Liduum
Liberec
Trnovany