1
masthead
Strana 2. Číslo 151.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY
3
masthead
Dne 3. června 1900.
4
article
Že církev jest původkyní veškeré vzdělanosti,
že svojím učením zušlechtila mysl národů pohanských
a tak je učinila vědám přístupnými, že jest původ-
kyní školství, že hojně vynikajících učenců náleží
k nejvěrnějším synům katolické církve — to bylo
nesčíslněkráte dokázáno, ale přece stále se opakují
nempudré řeči. Úpadek křesťanství značí zároveň
úpadek vzdělanosti, jak to nejlépe pozorujeme v pro-
hnilé Francii, o níž sám dopisovatel našeho hlavního
svobodomyslného listu veřejně doznal, že proto se
ocitla na kluzké cestě, poněvadž se zřekla křesťan-
ství a hoví moderním zhoubným názorům.
Dále tu poukazujeme na největšího katolického
biskupa a mecenáše Strossmayera, který neustává vy-
bízeti svůj národ, aby se vděčně ujímal práce ku
vlastnímu vzdělání, poněvadž jen tak bude mu možno
zachovati svého bytí v tak krušných časech. Zvláště
pozoruhodným jest projev, který zaslal jihoslovanské
akademii umění a věd k její slavnostní schůzi.
Strossmayer
Francie
5
article
»Vědecká práce akademie«, píše tento veliký
Chorvat a Slovan tělem i duší, »jest našemu ná-
rodu a našemu království k veliké cti a vážnosti.
křesťanská věda má svůj základ a po-
čátek v samém Bohu, věčném pramenu
všelikého práva a pravdy, zvláště od té
doby, co věčné slovo Boží tajemstvím sv. vtělenía
tajemstvím sv. kříže i smrti své položilo nový základ
každé pravdě, každému právu a každé pravé vzděla-
nosti. Nemůže se tedy dosti doporučiti moudrýma
učeným lidem v našem národě, aby se bavili knihou
a vydávali učená díla. Kromě kněžského apoštolátu,
který svaté dílo věčného slova dále vede ke spáse
a vzdělání světa, není záslužněj-
šího a slavnějšího apoštolátu nad
apoštolát učenosti, který knihou a uče
nými pracemi křesťanskou vzdělanost šíří a podpo-
ruje. Takoví apoštolé jsou v každém národě nejzná-
mějšími a nejslavnějšími. V tomto apoštolátu vězí
největší záruka pravé svobody, pravé vzdělanostia
vítězství, pravé slávy i lepší budoucnosti našeho
národa . ..«
Svatá kongregace k rozšíření víry v Římě vy-
dalá nedávno okružní list ke všem katolickým sta-
nicím missijním v zámořských zemích, v němž je
vyzývá, aby použili příležitostí, kterých jim skýtá
místo jejich povolání, a sbírali látku z vědeckých
oborů přírodopisných a posílali ji učeným spolkůma
ústavům. Účelem tohoto listu jest, nejen aby se mis-
sionáři jako výborní přírodopisci cho-
pili práce na tomto vědeckém poli
nýbrž také aby se obvyklé názory vykořenily,
jako by církev byla nepřítelky ní,
vzdělanosti, zvláště přírodozpytné.
Řím
Slovan
6
article
Tak jednají již ode dávna missionáři katoličtí,
kteří z lásky k drahocenným nesmrtelným duším
opouštějí domov, pohodlí a slávu vlastní a odcházejí
mezi divoké národy asijské, americké, africké i austral-
ské, snášejíce břímě dne i horko svého obtížného po-
volání a věnují při tom všecky volné chvíle věde-
ckým studiím. Jedni řídí hvězdářské a jiné pozoro-
vací stanice, druzí pak zhoumají zemi a její bohatství,
květenu, živočišstvo a nerosty, a opět jiní vyrozumí
vají evropské ústavy vědecké o těchto nových vý-
zkumech. Každá katolická missionářská
7
article
stanice jest také zrovna místem vzdě-
lanosti nejen pro obyvatelstvo do-
mácí, pro něž se zařizuje škola, nýbrž
také pro vzdálené pozorovately jejich
nadšených a nezištných snah.
Však nejen missionáři, nýbrž vůbec kněžstvo ka-
tolické pracuje ke zvýšení vzdělanosti všeobecné. Uče-
ným členům slovutného řádu dominikánského na
ostrově Kubě odňala americká svobodomyslná vláda
správu hvězdářských stanic, avšak byla brzy nucena
jich žádati, aby ji opět převzali, poněvadž nebylo spo-
lehlivosti a jistoty v záznamech a takové láce vy-
soce vzdělaných sil, jaké jim tento řád poskytoval.
Slovinský americký biskup Baraga, před něko-
lika lety zesnulý, pracoval neunavně na poli jazy-
kovém, a výsledkem jeho namáhavých prací byl v y-
nález spisovné řeči jednoho z nejčet-
nějších kmenů indianských, pro nějž
sepsal mluvnici, sestavil abecedu a vydal nejpotřeb-
nější náboženské knihy tímto jazykem s překladem
francouzským. Tímto skutkem si získal nejpřed-
nější místo mezi jazykozpytci světo-
vého jména.
Zvláštní spolek katolický si obral za úkol zříditi
vysoké školy v Salcburku, v Uhrách biskupové
o překot věnují peníze a činí odkazy ze svých boha-
tých příjmů, aby takto možným se stalo zříditi vy-
soké školy podle přání katolického lidu i náboženství.
Baraga
Kuba
Salcburk
Uhry
8
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
K situací. Zakládá-li se zpráva jistého vídeň-
ského listu na pravdě, vyjednávala vláda za posled-
ních dnů s jednotlivými vůdci levice i pravice hlavně
v tom směru, aby utvořena byla pracovní většina,
kteráž by usnadňovala práci sněmovně poslanecké.
Při tom však hodlá i nadále vyjednávati s Čechy, je-
jichž požadavky zná, o upuštění od obstrukce. Ne-
bude-li docíleno žádného dohodnutí, bude prý sně-
movna nejdříve odročena, potom pak rozpuštěna.
Včera a dnes vyjednával předseda ministerstva v ton
ohledu s hr. Stürgkhem, hr. Osvaldem Thu-
nem a posl. drem. Pergelt e m.
Prozatím bylo všecko vyjednávání s Mladočechy
ohledně zastavení obstrukce marné. Jak známo, mají
Mladočeši do 6. t. m. oznámiti předsedovi výkonného
výboru pravice ryt. Jaworskému, na čem se
usnesli. Nuže, dnes již oznámil posl. dr. Stránský
ministru krajanovi dru. Rezkovi, že Mladočeši
budou pokračovati v obstrukci, protože vláda neodči-
nila a nenapravila dosud křivdy, spáchané na českém
národě dne 17. října m. r. Domnívají se proto mnozí,
že pravice bude následkem tohoto nového usnesení
Mladočechů přece jen rozbita. Ale německé strany,
z nichž strana křesťansko-sociální přimlouvá se prý za
nové dohodnutí s Čechy, tvrdí jinak. Myslí, že ne-
podaří se českou obstrukci zničiti nebo na dobro pře-
moci. Protože totiž ani Jihoslované ani katolicko-
lidová strana nepropůjčí se ku znásilňování českých
poslanců, neodváží se prý ani Poláci, aby nepřátelsky
vystupovali proti české obstrukci.
Velice zajímavě, časově a pro nás Čechy po-
těšitelně rozepsal se právě o situaci ve vídeňském
Stürgkh
Osvald Tha
Jaworský
Stránský
Jihoslovan
Polák
Čecho
Čechy
Pergelt e m
9
article
parlamentě poslanec dr. Ebenhoch. »Poukazo-
vali jsme vždy k tomu, — píše ve svém lineckém
orgánu — že mladočeská obstrukce může býti
mnohem nebezpečnější nežli obstrukce levice, poně-
vadž za Mladočechy stojí veškerý národ český. Proti
této obstrukci vystupovati násilnými
prostředky jest věcí, kterou by do-
tčení činitelé měli sobě velmi dobře
předložiti. Umírněné strany by velmi rády vi-
děly, kdyby vláda Mladočechům v otázce vnitřní
úřední řeči v okresích českých v Čechách povolila,
neboť Mladočeši prohlásili, že by upustili od ob-
strukce, kdyby jim poža davek ten byl splněn. Tento
požadavek nikterak se nemůže pova-
žovati za neoprávněný, ježto Mlado-
češi žádají něco, co českému národu,
který po několik roků toto právo měl,
bylo škrtnutím péra zase odňato. To
stalo se ministrem spravedlnosti za vlády Claryho
drem. Kindingrem. Bylo to nejnešťast-
nější vládní opatření za posledních
roků a jestliže nebyly četné ministerské obžaloby
ničím jiným, nežli parlamentní fraškou, pak dr. Kin-
dinger byl by dojista zasloužil, aby proti němu do-
opravdy byla podána ministerská obžaloba. Se
strany vlády bylo by to moudré a roz-
umné, kdyby Mladočechům v této
otázce povolila, i domníváme se, že
ministr dr. Körber k takovému kroku
mohl by se odhodlati. Avšak z obavy před
liberálními německými stranami zdá se, že vláda se
neodhodlá, aby požadavku Čechů vyhověla. Tvrdo-
šijnosti německé levice třeba litovati. Nám se zdá,
že německo-liberální strana zahrává si s ohněm, nebct
kdyby rozčilení v českém národě mělo růsti a na
konec kdyby měly přijíti zese vážné události, pak by
také Němci a židé v Čechách a českých zemích měli
velmi zlé časy.« — Svatá pravda, ale dr. šl. Körber
ji vyslyší asi sotva, protože zdiktátu něm. Iiberál
a spol. nemůže a nesmí.
doktor
Ebenhoch
Mlada
Körber
Čecho
Němec
Čechy
Svatá pravda
10
article
Rumunský král papeži. Rumunský král
Karel zaslal papeži vlastnoruční list, kterýž těchto
dnův odevzdal sv. Otci bukareštský arcibiskup Horn-
stein. »Pol. Corr.« oznamuje z Říma, že tímto aktem
dvornosti došlo na úplné smíření rumunského dvora
s Vatikánem. Jak známo, vzbudila ve Vatikáně ne-
libost okolnost, že prvorozený syn následníka rumun-
ského trůnu byl pokřtěn dle obřadu pravoslavného,
což příčilo se dříve učiněným slibům a přípověděm.
Povstalo následkem toho mezi Vatikánem a rumun-
ským dvorem jisté napjetí, kteréž potrvalo po více
roků. Ale poznenáhla bylo toto napjetí výměneu růz-
ných vysvětlení zmenšováno, až nyní konečně úplně
pominulo. Mezi Vatikánem a rumunským královským
dvorem nadešly zase již úplně přátelské poměry.
Rusko a Finsko. Ruský ministr vnitra vy-
dal nařízení, podle něhož od 14. září t. r. finské
poštovní známky na dopisy do ciziny mají býti na-
hraženy ruskými známkami. V dopravě vnitrozemní
smí finských poštovních známek používáno býti
ještě do 14. ledna 1901. Ale tímto dnem budou na-
hraženy známkami, jež ruským známkám jsou
podobné a jež budou vydávány v hodnotách měny
finské.
Karel
Horn
Pol
Corr
Řím
Vatikán
Rusko
Finsko
11
article
V Praze, 2. června,
Praha
12
article
Kam se to všecko podělo! Paní Severová ze
mřela a brzy po ní zmizely i její útulné místnosti.
Nyní tam trčí do oblaků činžák a po jídelně ani pa-
mátky.
Jiná paní ujala se sice staré osvědčené jídelny.
avšak jídelna se neujala. Zapadlo to všecko. A po-
jmenoval-li jsem jídelnu paní Severové švábovnou,
pak to platí s velikým ždibcem soli, švábů jsem tam
vůbec neviděl, naopak úprava jídel byla veskrze či-
stotná, chci tím pouze říci, že jídelna činila dojem
švábovny.
A nyní, čtenáři, porovnej ty elegantní, s přepy-
chem zařízené místnosti v jídelně na Příkopě s ne-
úhlednými místnostmi paní Severové a dospěješ k po-
sudku, proč nájemník na Příkopě udělal, jak se říká,
bankrot. Mohl bych stejně přirovnávati nynější
elegantně zařízené restaurace, vinárny a vinárničky
v Praze s těmi začazenými sklepními děrami starých
pražských hospod. Pravý Pražan na tu eleganci drží
doposud málo. Jemu zamlouvají se dosud ty staré
udírny, v nichž stoly se nepokrývají a v nichž nehledí
se mnoho na vnější čistotu.
Pohříchu, že i zde děje se změna. Nová Praha
vždy více zatlačuje a vystrkuje Prahu starou Se starou
Prahou vymírají i staří Pražané a přichází pokolení
nové, jež činí nároky na jiné pohodlí a na jinou
úpravu krmí.
Dokladem toho je Vaňhova jídelna ve
městské tržnici, jež těší se velikému odbytu. V Praze
je mnoho rodin, jež žijí o studené kuchyni. Děti ve-
zmou za vděk chlebem s máslem a kávou a stařísi
pochutnají na kousku masa z Vaňhovy jídelny. Pro
pivo si pošlou. Doma by to přišlo dráže. Služky
v Praze dostávají pětík na večeři. Nevím, kdyby dnes
Severová
Severa
Pražan
Vaňhův
Praha
13
article
paní Severová vstala z hrobu a otevřela svou jídelnu
tam v té — na pohled — švábovně, nalezla-li by
někdejší své obliby.
Svět pokračuje i v Praze. Chtíti však z Prahy
skokem udělati Paříž a zařizovati v ní jídelny v tom
slohu, v jakém ji zřídil pan M. na Příkopě, tak da-
leko v Praze nejsme. V Praze je doposud poměrně
málo lidí, kteří by na večeři anebo na snídaní chtěli
obětovati 40—50 zl. A pro tyto úplně postačí
známý »salon Krátký« na Král. Vinohradech. K čemu
teprvé blýskati se na Příkopě!
A pak měl ten jistý majitel této labužnické jí-
delny přenešťastný nápad, že vystrčil německy nacio-
nální růžky, jakoby chtěl říci, že pro Čechy nevaří,
a že jen Němci a židi mají dosti peněz na jeho la-
hůdky!
Asi před pěti lety nadělaly v Praze mnoho po-
vyku mořské ryby, jež živé byly dováženy
z Hamburku a jež ale pražským žaludkům brzy staly
se odpornými. Vodičkova ulice, v níž kterýsi žid
měl jídelnu na mořské ryby, páchla na sto kroků.
Hamburští milionáři objednávají si kapry z Čecha
chtěli nám na výměnu posílati své ryby s odporným
lebertránovým zápachem. Avšak chlupaté pražské ja-
zýčky odpověděly: Vy, páni Hamburáci, snězte si ten
smrad sami.
Je-li pravdiva Liebigova zásada, že člověk je
to, co j í, pak by pražské obyvatelstvo musilo velice
se různiti povahami.
Severová
Krátká
Král
Němec
Čecho
Hamburák
Liebigův
Praha
Paříž
Čechy
Hamburk
Vodičkův ulice
14
article
Veliký počet lidí v Praze žije z kávy, zemáků,
z koňského masa a pak i z kořalky. Pět, šestkrát
denně káva, je pokrmem i nápojem chudiny, a vydě-
lá-li chuďas, dopřeje si lahůdky z koňské jídelny. Ve-
liký též počet lidí v Praze živí se uzenkami a uze-
nicemi z vepřového masa, a zajdou si pak na pivo.
Konečně třetí třída, značně již zámožnější, smí si
dopřáti hovězího masa, o svátcích zajíce, husy a pod.
a časem i plzeňského piva. A nad těmito vznáší se
ještě nečetná třída zámožnějších, kteří mají své ku-
chyně a mohou si vymýšleti krmě přepychové. Tím
se asi vysvětluje nevražení vrstev nejnižších na vr-
stvy vyšší. Kdo žije z koňaků, nevraží na ty, kteří
pijí koňak a žijí z vepřů, anebo do konce ze zajíců,
bažantů a pod. Již Jindřich IV., francouzský král,
přál si, aby každý sedlák na své míse mohl míti své
kuřátko a ne pouze páni. On zajisté postihl příčinu
nevražení sedláků na pány, kteří oněm pojídali sle-
pice a husy, kdežto sedlákům sotva zbývalo kus
chleba a trochu luštěnin.
Jindřich Iva
Praha
15
article
Žaludek od pradávna je největším štváčem so-
ciálních vrstev. Mnozí to svádějí na nihilistické na-
uky z ciziny. Možná, že mají také pravdy trochu. —
Ale hlavní příčinou nevražení toho je — žaludek.
Porovnejme na př. stůl majetníka uhelných dolů
se stolem uhlokopa, a vysvětlíme si velmi mneho. —
Marné je všecko domlouvání uhlokopům, aby své
pány měli rádi! Nejlepším prostředkem ku smíření
obou vrstev byla by husa, zajíc a pod. Kůň v ža-
ludku chuďasa znesvařuje ho s pánem, v jehož ža-
ludku je krocan.
Proto si často myslívám, kdyby bylo možno ku-
chyně rozeštvaného obecenstva nějak sblížit, ano sblížit.
Čím budou bližší, tím dříve se spřátelí. Stálo by to
za pokus. Dávejme sociálním demokratům na místo
koňáků vepřové pečínky, pak dále pečené husičky,
konečně i bažanty a uvidíme, jak poznenáhla bude
mysl jejich lahodněti, a jak se anarchista bude přetvo-
řovati na filistra, na puchejře a snad i na aristokrata