Denní zprávy.

váčků a vším tím možné způsobení bědných poměrů v národě. Ostatně bude vláda každé takové rozhodnutí neb opatření měst, jež by porušovalo platné zákony a neodvratně přivodil zmatky, neúprosně a nnullovati.« Povstání krétské. Z Cařihradu, 13. července. (C.-B.) Povstání na střední Krétě šíří se mnohem pomaleji než v západních částech. Okolnost tu zaviňují jednak topografické, jednak ethnografické poměrya také ten moment, že Rethymo obsazen ruským a Kandia anglickým vojskem. Válečné loďstvo v povodí krétském zabraňuje podloudnému do- dávání zbraní povstalcům. Generální konsulové velmocí, jež zakročily, prohlásili tato opatření: Lodi nepodezřelé nutno pouze hlídati. Při opráv- něném podezření buďtež prohledány, nikoli však krétským četnictvem, nýbrž mužstvem válečných lodí dle zásad o válečném kontrabandu. Bude-li kontraband zjištěn, budiž loď dopravena do pří- stavu s posádkou neutrální anebo kontraband a papíry lodní zabaveny. Generální konsulové chy- stají novou proklamaci, ve které vyzývají po- vstalce ke složení zbraní a spolupůsobnostiv opravách vnitřních.

Španělsko a marocká otázka. Z Madridu, 13. července. (C.-B.) »Impar- cial« praví v dnešním článku o marocké otázce Shoda mezi Francií a Německem poskytuje špa- nělské vládě příležitost, aby několika ny- nějšími ministry zavrhovanoua veřejným míněním odsouzenou po- litiku svou opravila. Španělsko nepo- třebuje na úkor svých vlastních zájmů dodr- žovati závazků, kteréž by — nebýti směšné náhrady, které se mu dostává — již byly pominuly. Z anglického parlamentu.

Z Londýna, 13. července. (C.-B.) Ze sněmovny lordů. Odpovídaje na výrok lorda Ellenborougha, že jest vzhledem na zkušenosti z rusko-japonské války dosud na- byté žádoucno, aby vláda v úvahu vzala otázku censury pro případ války nebo národní tísně, odpověděl markýz of Linlith- gow: Otázka kontroly nad uveřejňova- nými zprávami v případě války vládu pilně zaměstnává. Na dotaz barona of M us- kerry ve příčině stanovení náhrady za konfiskaci nebo zn i ž eděl ministr zahraničních zaležifostí markýz OLansaowne, že sesta- vení toho druhu nároků delší doby vyžaduje. Na to vypočetl ministr případy, kdy ruská vláda již odškodné zaplatila. Earl of Jerse y žádal za zprávu o vyjednávání s Německem ve příčině ostrovů Maršálských a Karolinských. Markýz of Lansdowne odpověděl na to: Vyjednáváme s německou vlá- dou o několika bodech, jež překročují rámec monopolu Jaluitské společnosti na Maršálských a Karolinských ostrovech. Dále pravil ministr: Uložili jsme velevyslanci v Berlíně, panu Las- cellovi, aby vyzvěděl, za jakých podmí- nekby lze bylo získati půdu na zabezpečení kolonie pro účely ob- chodní. Vnucuje se otázka, zdali trvajíeí ustanovení cizincům skutečně brání, aby získá- vali pozemky k usazování se. Kromě toho po- žádali jsme pana Lascella, aby zjistil, zdali an- glické firmy, jež byly z obchodován na Maršálských ostrovech vylou- čeny, své úsilí dnem 1. října beze všeho nerozumného obmezován! obnoviti

Upozornili jsme také německou vládu na prováděný jakýsi monopol německý na Karolinských ostrovech. Máme dojem, že zákaz obchodování na těchto ostrovech není naprostý, nýbrž že je výsledkem neoprávněných podmínek, o který vyšší úřady asi ani ne- vědí. Oznámili jsme německé vládě, že byly vznešeny požadavky za odškod- nění a projevili jsme přání, aby na tyto poža- davky vzat byl ohled. Nebylo však do- sud asi času, abychom obdrželi odpověď. Jest nám dobře známo, že se v australských koloniích o tuto záležitost silně za- jímají a vláda neopomene německou vládu na to pozornu učinit. Z Londýna, 13. července. (C.-B.) Ze sně- movny poslanců. Při rokování o rozpo- čtu na vojsko podal Mac Crast (liberál) ná- vrh, aby náklad na dobrovolníky byl seškrtána tím aby provedena byla demonstrace proti stanovisku, jež ministr vál- ky k dobrovolnickým silám zaujímá. Návrh ten smí. byl po krátké rozpravě 232 hlasy proti 206 zamítnut. Opposice uvítala nepatr- nost vládě příznivé většiny dlou- hotrvající hlučnou pochvalo u.

— Správa obecní spořitelny v Jičíně za- sluhuje veřejného uznání za otevřenost a pří- most, s jakou zachovala se vůči veřejnosti, když šířeny byly tendenční zprávy o ztrátách, jež prý tento peněžní ústav nesprávnostmi v úřadování utrpěl. Požádala hned revisora Svazu českých spořitelen, aby provedl podrobnou revisi a o vý- sledku vydala pak následující vyhlášku: P. T. Při poslední revisi Obecní spořitelny jičínské revisorem Svazu českých spořitelen pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze předsevzaté nalezeny byly ve vkladech některé chyby, z let starších pocházející. Tyto zjištěné a nedostatek vykazu- jící chyby byly také z výtěžku za rok 1904 po usnesení výboru Obecní spořitelny odepsány. Ředitelství i výbor spořitelny nemohl však jinak než trvati na tom, aby původ objevených chyb nalezen a zjištěn byl. Po delším hledání a pře- hlížení seznáno, že od roku 1882 až do r. 1897 na čtyři vkladní knížky nesprávně připisováno, účtováno a neoprávněně vybíráno bylo. Nale- zený nedostatek od roku 1882 až do roku 1897 činí zl. 7781.08 a byl, jak uvedeno, odpisem z výtěžku za rok 1904 úplně nahražen. Sdělu- jeme tento pravý stav věcí slovutnému obecen- stvu a hlavně P. T. pp. vkladatelům Obecní spo- řitelny jičínské s ujištěním, že žádnému z nich ani nejmenší ztráta nehrozí, a to tím méně, kdyz obec jičínská dle stanov § 2. za ve- škeré vklady a úroky svým celým jměním i svými příjmy učí, hypo- tekární, směneční a jiné pohle- dávky obecní spořitelny jičínské

13,127.657 K 93b obnášejí a reservní fond 639.773 K 74 h z hodnot, pupi- lární jistotu požívajících, pak vlastní jmění ústavu v obnosu 203.916 K 70 h další bezpečnost vkladů za- ručují. Prohlašujeme veškeré zbytečné, na ško- du Obecní spořitelny jičínské i P. T. pp. vkla- datelů samých šířené zprávy za nesprávné, pře- hnané a smýšlené, dokládajíce, že také při le- tošní revisi byla správnost vkladů tak, jak na účtu za rok 1904 obnosem K 12,956.239.03 vykázány jsou, přesně zjištěna. V Jičíně, dne zdi.ltvt Okaaní. eposi telny jičínské: F. Knotok, předsoda řoditelství. Dr. Volf. E. Stumpf. Fr. Holvek. František Kadlec, c. k. okresní komisař, jakožto země- panský komisař Jičínské spořitelny. V. Feifar. — Nové vozy městské elektrické dráhy přijaty byly pražským obecenstvem jako dar pěkné elegantní hračky; v tom ohledu každé velkoměstské publikum valně podobá se dítěti.

Od »jízdného paláce« elektrické dráhy číslo I. liší se i nový typ stále ještě velmi, ale proti starým, ještě dosluhujícím vagonům znamená ve- liký pokrok. Patrno, že jest dítětem loňského ministerského nařízení proti přecpávání vagonů stojícími pasažéry, nevykazujeť krom obou plošin uvnitř žádných míst k stání vůbec, sedadla jsou uspořádána tak, že naprosto vylučují možnost jakéhokoli »stanoviska«. »Sedět !« zní příkaz a stát znemožňuje utěsnění průchodu mezi lavi- čkami, upravenými s příjemnou kombinací příč- ných sedadel s podélným, že lze sotva pro- plout jedinci. Nové rozdělení prostoru má své účinky i na vzájemnou zdvořilost jezdícího obecenstva, dvorné, úsměvné »pardon!« a bo- lestně úsměvné »prosím!« lze slyšeti v no- vých vagonech skutečně mnohem častěji, ně- kdy podobá se, že nelze kráčeti jinak, leč po bolestivých místech v obuvi bližních, sedí- cích na podélné lávce. Než to je věc eviku, na ten může už býti obětováno několik kuřích očí člověčenstva. Za to neskonale menší počet slunečníků a deštníků vezme za své v nových vozech. Žebra dřevěných lisek, zastupujících tu koberec, upravena jsou tak, že bude na příště mnohem snadněji vytáhnouti z nich zakotvený bodec deštníku a zachrániti jej před drtivou botou těžších pánů. Největší dobrodiní nového typu elektrického vlaku pražského jest odstra- nění nervy přetrhávající signálové píšťaly kon- duktorů aspoň pro signály uvnitř vozu.

Stalo se tak pomocí švihlé řemenové šnůry, celým vagonem protáhlé; spojuje zvonky obou plošin a umožňuje jízdný signál z kteréhokoli bodu podélné osy vozu; lze se tudíž nadíti, že bude napříště v Praze tím méně protrhaných sluchových bubínků, čím rychleji budou staré vozy vystřídány novými. Nejradikálnější změna provedena ovšem v plošinách, kamž výhradně odkázána místa k stání, čímž odloučena míst

od sebe jako v parteru moderního divadla. Jest přirozeno, že neměla-li mrtvá, neužitečná váha vozu škodně vzrůsti na účet rentability, musilo býti i těchto plošin značně zvětšených co nej- hospodárněji využitkováno. Plošina nového vozu elektrické dráhy vozí nyní napřed asi 12, v zadu 13 osob mimo oba průvodčí. Na první pohled znatelno, že místa měřil skrblý oceňovatel roz- měrnosti lidského těla. Fama vypravuje, že v dílnách bylo na plošinu komandováno tolik — zámečníků, kolik se jich tam vešlo a výsledek byl nešťastné číslo. Kdyby byl učiněn experi- ment míchaný, se zámečníky a kováři společně, snad by bylo bývalo šetření dopadlo pro poho- dlí obecenstva příznivěji. Jest velice pravděpo- dobno, že cestující plošiny zažijí opětně staré zlaté časy namačkanosti; bylo-li jim dříve jako sardinkám v cínové krabici, bude jim na příště jak slanečkům v soudku. Než i to mnohý podstoupí raději, než by volil zůsta- venu býti v dešti na dlažbě, třeba že se celé shromáždění, až bude úplné, velmi těžko smíří s pouhými — čtyřmi koženými smyčkami v krytině, kteréž udržovati mají rovnováhu —

třinácti zmítaných mužských osobností. Tím hůře, že situace tato vykoupena vyloučením obou dosavadních sedadel plošiny, staří pánové ztěžka je oželí, nehledě ani k humánnímu ohledu na konduktora, který sice podle nařízení nemá nikdy seděti, ale přece jenom tu a tam na slabší trati si odpočinul. Jinak se nové vozy — škoda, že jich prozatím nebude více než 15 — vše- stranně líbí, zvláště pro svou eleganci, záležející v solidnosti materiálu, pro svou vzdušnost a vě- tranost, skutečné to dobrodiní v nynější době nezřízeného, ba vášnivého, pravidelně nekře- sťanského zneužívání levných voňavek dámami a dokonce i mnohými pány. — Z Vodňan. (Pův. zpr.) V neděli, dne 13. srpna 1905 budou odhaleny pamětní desky bás- níků Ot. Mokrého, Julia Zeyera a známého spi- sovatele v oboru fysiky a školství průmyslového, rodáka vodňanského, dra Antonína Majera. Ú desek Ot. Mokrého a Jul. Zeyera promluví přítel zosnulých, spisovatel p. Fr. Herites; u desky dra. Antonína Majera promluví básník, školní rada p. prof. Adolf Heyduk.

— „Ohrožené němectví Šumavy“. Taschkova kli- ka ve svém česko-budějovickém tisku bije na poplach, neboť odkryla český plán ke zkáze němectví Šumavy. O prázdninách totiž podníkne akademický odbor Ná- rodní jednoty pošumavské několikadenní výlet na če- sky jih a odtud na Šumavu, při čemž „vpadne“ též do některých zněmčených míst (do Čes. Krumlova, Horní Plané, Vimperka atd. Druhou podobnou výpravu pod- niknou české feriákní kolonie. Ztřeštěnec jakýs píše „Budweiser Zeitungu“ o těchto výletech: „Tyto české výlety nemají jiného účelu, než připraviti če- skou agitaci, která od lejší doby neobmezuje se již jen na německá města a obce na jazykové hranici, nýbrž pracuje i v nitru německého území. Čechové tedy při- cházejí s úmysky vysloveně nepřátelskými do ně- meckých krajin jihočeských. A úřady? Ty, jak se zdá, ponechávají Němce samy sobě. Nezbývá tedy Něm- cům nic než svépomoc.“ — Co u německých ztře- štěnců znamená slovo „svépomoc“ v těchto záleži- tostech, je známo: zakročení pěstmi a klacky — a tím si mají Němci, obývající zněmčená pošumavská městečka, pomoci od „nasazení českých vší do svého

kožichu“ (tak ušlechtile se „Bdw. Ztg.“ vyjadřuje), nezakročí-li slavné c. k. úřady. Patrně povinností úřa- dů dle náhledu německých „Eckhartů“ mělo by býti, vydati vyhlášku, že se českým „vetřelcům“ zapovídá vstup do míst, jež německý chauvinismus vyhlásil za svou nedotknutelnou državu, a každého Čecha, který byl by dopaden při překročovámí „jazykové hranice“, poslati na pár let na Pankrác, anebo raději hned na nejbližším stromě pověsiti, jako se stávalo před sta- letími cikánům na hranicích zemských. Jenže ale mají německé noviny s těmito svými „vlasteneckými“ vý- zvami k „svépomoci“ smůlu. Na Šumavě totiž žije docela jiný lid německý, než o jakém sni všeněmecká neb taschkovské nace: v šumavských německých mě- stečkách dosud rád jest viděn host — třeba Čech — zvláště když přináší tamějším živnostníkům výdělek, zisk. A proto mohou čeští výletníci klidně putovati na Šumavu, i do její zněmčené části. Ostatně o něja- kém ryzím němectví Šumavy nelze mluviti, když v ka- ždém jejim městě, Ba i v každé vsi žije velmi silné procento Čechů; zejmena česká inteiligence jest tu namnoze v převaze nad německou.

— Přátelská beseda česko-francouzská. K večeru včerejšímu kromě uvedených pozdravných telegramů došly omluvenky, jež zaslali: starosta měst pražských dr. Srb, nám. Seifert, spis. Fr. Herites s rodinou, arch. Šimáček s chotí, Jar. Hilbert, red. „Radikálních Listů“, spis. M. A. Šimáček, dr. Scheiner s chotí, ob. st. Va- níček, spis. Václav Hladík a j. v. — Hasičské schůze a slavnosti. Župní sjezd ha- sičské jednoty volyňské konán bude v neděli dne 16. t. m. v Dobrši. Slavnostní řeč prosloví zemský poslanec p. P. Fr. Blabovec. Odpoledne ve 3 hodiny téhož dne pojedná v Zdíkovci na Vimpersku »O ce- stách k naší hospodářské samostatnosti a pojišťo- vacím jub. fondu císaře Františka Josefa I.«. — Dary. České dětské nemocnici věnovali: K uctění zesnulého I. náměst. starosty Měšťanské besedy v Praze p. V. Kühnla jeho kollegové ze správní rady z této Měšťanské besedy 160 K; pan dr. Hugo Vottruba v Praze místo věnce na rakev zesn. p. Janoty, vrchního inspektora buštěhradské dráhy 20 K důchodový úřad král. m. Nymburka n. L. 20 K.