1
masthead
Dne 22. května 1900
3
masthead
Číslo 139. Strana 3.
4
article
byla tamtéž ukřižována r. 450, poněvadž nechtěl
obětovati pohanským bohům. Památna a významna
jsou v ústech této dívky slova při utrpení pronesená:
»Můj Ježíši a Spasiteli! Také ty jsi byl za nás
hříšníky bit políčky do obličeje. Jak jsem toho hodna,
abych byla účastna tvého pokoření?« Její svaté tělo
odpočívá v Brescii v Italii. Sv. Julie byla sice otro-
kyní, avšak měla pravou křesťanskou svobodu, kterou
nám přinesl Ježíš Kristus. Ta záleží v tom, že člověk
s milostí Boží varuje se zlého a opanuje svoje vášně.
Sv. Julie je nám vzorem trpělivosti a odevzdanosti
do vůle Boží, jakož i křesťanské statečnosti.
Pořádek udílení sv. bířmování v Praze.
V pátek, dne 1. června ve 4 hod. odpol. u Panny
Marie v Týně: Dospělým a žactvu ze staroměst-
ských škol českých a německých, z vyšší dívčí školy,
ze škol z Buben a Holešovic. V sobotu, dne 2. června
u sv. Klimenta v 8 hodin dopol.: Studujícím
středních škol českých a českého ústavu učitelského
v 10 hodin dopol.: Studujícím středních škol němec.
a německého ústavu učitelského; odpůldne pak ve 4
hodiny u sv. Mikuláše: Žactvu škol malostran-
ských a strahovských, z německ. ústavu pro učitelky
(čekatelky i žákyně), ze školy Anglických panen, Mi-
losrdných sester a Uršulinek. Na Hod B. Svatod.
dne 3. června ve 4 hod. odpol. u sv. M i kulá še
Dospělým. V pondělí Svatoď., dne 4. června ve 4h
odpol. u P. Marie v Týně: Žactvu škol novo-
městských (katecheté dpp. Flum a dr. Steinocher),
žactvu a dospělým z Vyšehradu. V úterý Svatod.,
dne 5. června ve 4 hod. odp. u Panny Marie
v Týně: Žactvu školy u sv. Štěpána, školy na
Karlově, jakož i všech ostatních škol novoměstských
žactvu učitelských ústavů českých.
Ježíš
Julie
Ježíš Kristus
Mikuláš
Marie
Flo
doktor
Steinocher
Štěpán
Brescia
Italia
Praha
Bubno
Holešovice
Vyšehrad
Karlov
pannus Marie
Kliment
z škola anglický panna
žactvo škola novaměstský
5
article
Úmrtí. (Pův. tel. »Katol. L.«) V Meronicích
u Libochovic zemřel v pondělí, dne 21. května dp.
farář Václav Fišer v 49. roce věku svého. Zesnulý
narodil se v Petrovicích 19. prosince 1851, na kněze
byl posvěcen 19. července 1879. Pohřeb v Pánu
zesnulého faráře koná se ve středu, o 10. hodině
dopoledne. R. i.p.
» Vaterland« oznamuje, že ve Wöris-
hofenu zemřel profesor bohosloví na semináři lito-
měřickém dr. J. Schindler, a sice žaludečním rakem.
Konal z jara pouť do Svaté Země, na které one-
mocněl, takže byl nucen se vrátiti a hledal pomoc
ve Wörishofenu, ovšem pozdě a marně. R. i. p.
Vyznání víry. Píše se nám z České Bělé:
V neděli, dne 20. t. m. učinil vyznání víry katolické
při ranních službách Božích Josef Štěpán, tkadlec,
do té doby člen církve protestantské v Dolní Krupé.
Po vyznání sloužil místní farář dp. Josef Rumml mši
svatou, při níž konvertita po prvé ke stolu Páně
s ostatními věřícími přistoupil.
Fišer
doktor
J Schindler
Josef Štěpán
Rumml
Meronice
Libochovice
Petrovice
Dolní Krupá
Český Bělá
6
article
O pouti římské
Přednáška mogra. J ana D roz da.
Praha, Rím a Jerusalém svou polohou na více
pahorcích ležící, jsou sobě velice podobny, plny
mnohých historických památek, města krásná, slavná.
Pro veškeré křesťanstvo důležitý Jerusalém, kde náš
Spasitel žil, působil, za nás trpěl a umřel, ale také
z mrtvých vstal, Řím, dříve hlavní město světovlád-
ných Římanů, nyní sídlem náměstka Kristova, hlavy
církve katolické, společnosti náboženské pro lidstvo
nesmírně důležité, proti níž sice nejvíce brojí lidstvo
Bohu a náboženskému životu odcizené, ale proto
přece jen nejvíce pro lidstvo působící, jejíž hlavě
vydal a vydává Kristus Pán stálé svědectví: Ty jsi
skála, a na té skále vzdělám církev svou a brány
pekelné ji nepřemohou.
Praha, neméně krásná, slavná, — již mnohé
bouře náboženské a politické jí zmítaly, ale nemohly
jí zkaziti. Krásná svou polohou, svými chrámy,
jež svědčí o živém citu náboženském lidu česko-
slovanského.
Rím
Říman
Kristův
bůh
Praha
Jeruzalém
Řím
7
article
Tento se také jeví v mnohonásobných poutích,
pouti sv. Janské, poutích Marianských, poutích
římských. v krátké době pět, v r. 1877, 1883, 1888,
1893 a 1900.
Poslední konali jsme v těchto dnech. A můžeme
říci, se zdarem dobrým, a došla také všestranného
povšímnutí a probouzela a probouzí lidi vyšších
nižších stavův, aby putovali do Říma, k sídlu ná-
městka Kristova.
Po mnohých, jak snadno lze pochopiti, pří-
pravách, vyjeli jsme ve středu, dne 18. dubna
z Prahy a zastavili se ve Vídni, odkud po společných
službách Božích v kostele sv. Karla Boromejského
konaných, přijeli dne 20. dubna do Padovy. Pocta
sv. Antonína, ve mnohém podobného našemu sv.
Janu, a také ochráce cti a dobrého jména, byla
účelem naši zastávky v Padově. Odtud jeli jsme
různými památnými městy do Lorety, místa, jež
hlavním cílem jest všech poutníků Marianských,
všech těch, kteří zvláštní potěchu a posilu vyhledá-
vají u Bohorodičky a nejbl. Panny Marie. Ať nikdo
nepochybuje o tom, že jeme tam co nojvroucněji
Janský
Kristův
Bož
Boromejský
svatý . Antonín
Jan
Marie
Řím
Praha
Vídeň
Padova
svatý . Karel
8
article
vzývali matku Páně, modlili se za sebe, za svůj
národ a svou vlasť, za přátely i nepřátely své.
V neděli, čásně z rána, sloužilo české kněžstvo mši
sv. na tomto veleposvátném místě. Odtud odjeli jsme
do Assisi, kamž odpoledne jsme se dostali, a v chrámu
blíže nádraží k vonné Porcinkule a pak na vrchu,
kde leží Assisi, v chrámu tohoto světce vroucně se
modlili. Odtud pak, když jsme celou noc jeli, dostali
jsme se v pondělí, dne 23. [dubna do posvátného
Říma.
Tu jsme po únavě delší cesty ihned okřáli a
těšili se radostí opravdovou na další průběh pobož-
nosti poutní. Dříve, než jsme se nadáli, měli jsme
příležitost uzříti milostnou tvář sv. Otce Lva XIII.
Neb již v pondělí odpoledne o 3. hodině, kdy měli
jsme příležitost uviděti ndp. arcipastýře svého, knížet
arcibiskupa pražského, Lva svob. pána Skrbenského,
slyšeli jsme po mnohých jiných, velice povzbuzu-
jících slovech, kterými nás vítal do Říma, že již ve
středu, 25. dubna budeme účastnými slyšení u sv.
Otce. Po té odebrali jame se k první pobožnosti do
chrámu sv. Petra, této velesvatyně celého katolického
Ve středu, po 11. hodině, všichni poutníci do-
stavili se na určené místo, aby dostavili se k audi-
enci. Čechům stala se veliká pocta, že byli tu na
prvém místě a že český chrámový zpěv zahlaholil
u přítomnosti sv. Otce, nesčetných zástupův ducho-
venstva a poutníkův z nejrozličnějších zemí. Zástup-
cové všech stavův českého lidu, pak přistoupili pře
sv. Otce, jsouce představováni svým ndp. arcipastýřem,
což týž dovedl zvláště milým a libezným způsobem
učiniti. Tím také jeden z hlavních účelů pouti
světa.
Páně
svatý . Otka
Lev
Skrbenský
Petro
Čecho
Assisi
Řím
audi
9
article
dosažen.
Jiným, ovšem nejhlavnějším účelem pouti bylo
vykonati jubilejní pobožnosti za příčinou dosažení ju-
bilejních odpůstků. Ve čtvrtek v rozličných čtyřech
chrámích k tomu cíli vykázaných vykonali všichni
poutníci sv. zpověď. Vyjma kněze, kteří druhého dne
sloužili mši sv., přistoupili druhého dne všichni pout-
níci v chrámu Panny Marie Sněžné, S. Maria
Maggiore k sv. přijímání a přijali z rukou svého arci-
pastýřo s opravdovou pobožností nejsv. Tělo Páně.
Pak ihned počato s jubilejní pobožností, vykonáním
totiž předepsaných modliteb pro dosažení jubilejních
odpustků v chrámu sv. Maria Maggiore. Tuto i všecky
další pobožnosti konal se svými ovečkami vrchní pastýt
s nejupřímnější snahou. Modlitby a zpěvy nábožně
se střídaly v chrámech k tomu ustanovených po celé
tři dny ku potěšení nejdůstojnějšího arcipastýře, k po-
svěcení vlastnímu a ku vzdělání lidu italského, který
s velikou pozorností sledoval počínání českého lidu.
Mocný byl z toho dojem a účinek pro všechny
a mohl nejdůstojnější arcipastýř ku konci pobožnosti
z upřímného srdce pochváliti své ovečky. „Před i po
pobožnosti neobmeškali však poutníci vzdělávati mysl
svou návštěvou i jiných chrámů a památností řím-
ských, a podařilo se jim zajisté v plné míře.
Nesmíme proto pochybovati, že bude tato pout
míti blahodárné následky pro poutníky i pro veškeren
český lid. Avšak i při tom sluší pamatovati na slovo
apoštola, že ne ten, kdo seje, ani ten, kdo za-
lévá, ale ten, kdo vzrůst dává, jest hlavním činitelem,
a to jest Bůh sám, jemuž sluší děkovati za všecka
dobrodiní poutníkům daná a popřaná.
Marie
Marius maggiore
bůh
10
article
Ze sboru obecních starších královského
hlavního města Prahy.
Schůze sboru obecních starších král. hlav. měst
Prahy konala se včera odpoledne v staroměstské rad-
nici za předsednictví starosty p. dra. Srba a obou pp.
náměstků dra. Kühna a Voitla. Sbor byl četně na-
vštíven, lože a galerie však skorem prázdny.
Na programu se nachází: Projev ve příčině
osnov zákonů, předložených poslanecké sněmovně
rady říšské dne 8. května t. r. a týkajících se upra-
vení poměrů jazykových u zeměpanských úřadů
v král. českém a markrabství moravském, jakož i zří-
zení krajských úřadů v král. českém.
Slova ujal se měst. radní p. dr. Podlipnýa
měl skvělou řeč, v níž rozborem historicko-politickým
vyličoval důležitost jazyka našeho mateřského, jeho
význam a cenu v celém světě českoslovanském. Řeč
p. dra, Podlipného byla velmi hlučně a častokráte
aklamována a na konec řečníku blahopřáno. Po řeči
předložil p. dr. Podlipný resoluci tohoto znění -
Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy
vzal v úvahu osnovy zákonů předložené předsedou
ministerstva drem. šl. Körbrem poslanecké sněmovně
rady říšské dne 8. t. m. a porovnav je s dosavadním
zákonným i nynějším skutečným stavem, totiž
a) že cba jazykové, český i německý, mají v ce-
lém království stejné, rovné právo, uznané zejména
kabinetním listem ze dne 8. dubna 1848 a vyložené
posléze také judikátem nejvyššího soudu ve Vídni ze
dne 13. prosince 1898, nepopřené právo, docházející
svého výrazu jakožto stav zákonný přes různou do-
časně prazi činitelů moci výkonné od 300letí v král.
Srba
Kühn
Voitl
doktor
Podlipný
Podlipná
Praha
Vídeň
sbor obecní starý král
poslanecký sněmovna
11
article
českém i markrabství moravském:
b) že dle čl. XI. základního zákona v zastupi-
telstvu říšském nikterak nepřísluší radě říšské právo
vydávati zákon jazykový pro jednotlivá království.
c) že i dle čl. XIX. zákl. zák. stát. rovnopráv-
nost všech řečí v zemi obvyklých se v úřadě a ve-
řejném životě se strany státu uznává, a proto také
každému příslušníku národnosti české neb německé
v království českém přísluší právo jednati s úřady
a soudy vlastním jazykem, nehledě k okolnosti, zda-li
zná druhý jazyk zemský či nic, a zda-li se dává za-
stupovati advokátem neb nedává;
d) že říjnovým diplomem a odtud napořád J. v.
nejmilostivějším králem naším byla uznávána práva
království, a uznáno, že jejich zvláštnost historická
zachována, zejména tedy jejich celistvost chráněna
býti má i také se stanoviska administrativního, —
došel k jednomyslnému, nezvratnému přesvědčení, že
1. že obě jazykové osnovy obsahem hrubě poru-
šují zásady rovného práva v království českém a
markrabství moravském.
2. že obě jazykové osnovy stojí v křiklavém roz-
poru se čl. XI. stát. zákl. zák.
3. že obě osnovy ruší zásadu čl. XIX. stát.
zákl. zák. o všeobecných právech občanů státních,
4. že osnovy, týkající se království českého.
uvádějí rozdělení země, jakož i zavádějíce nebývalé
rozvržení krajů bez závislosti od ústředního úřadu
království, umožňují rozdělení se stanoviska státního
a hrozí tak povážlivým způsobem porušiti jednotu krá-
lovství, přísahami králů stvrzenou.
12
article
Na základě tohoto pevného přesvědčení dává
sbor obecních starších výraz nejhlubšímu svému roz-
hořčení nad tím, že vláda, nedbajíc posavadních před-
pisů zákonních a nevšímajíc si nesčíslných žádostí za
jich správné provádění, hledí toliko vyhověti snahám
panovačným části zástupců německé národnosti, jež
byly vysloveny v pověstném programu svatodušním.
13
article
Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy
prohlašuje
I. Že tak zvanou vnitřní úřední češtinu, jak
v osnově jazykového zákona pro království české
jest navržena, považuje za dar, který, hledě k tomu,
že předloženými osnovami dosavadní uznaná práva
jazyka českého se ruší a naproti tomu jazyku něme-
ckému v mnohých oborech platnost jazyka prostřed-
kovacího neb státního v zemích koruny Svatováclavské
přímo se přiznává, národ český co nejrozhodněji od-
mítnouti musí;
II. že jazyková osnova, týkající se markrabství
moravského, vycházejíc z podstatně odchylného práv-
ního stanoviska, avšak hledíc všemožně vyhověti po-
žadavkům zmíněného svatodušního programu, neznačí
nic jiného než utvrzení křiklavé křidy v ohledu jazy-
kovém na Moravě páchané
III. že žádné ohledy na skutečné či domnělé
prospěchy hospodářské a finanční nejsou s to, aby
vyvážily hluboké pokoření, jež osnovami dotčenými
národu českému hrozí
IV. že každý eventuální pokus, aby osnovy
svrchu uvedené, nebudou-li z těch či oněch příčin
projednány v radě říšské, do života uvedeny byly
oklikou čl. XIV. základ. zák. o říšském zastupitel-
stvu, již jakožto protizákonný čin musil by býti ozna-
čen, poněvadž by obsahoval zjevné porušení stát.
základ. zákonů vůbec a čl. XIX. těchže zákonů
Praha
Morava
14
article
V. Dávaje tímto výraz svému právnímu pře-
svědčení, prohlašuje konečně, že uzákoněním těchte
předloh nedosáhlo by se národnostního smíru a po-
koje v zemi, naopak uzákonění to by bylo zárodkem
nových stížností a rozbrojů, protože v něm nejen
každý Čech, ale i každý spravedlivý člověk viděti
musí porušení zemského práva a zásad rovnoprávnosti
a spravedlnosti.
Resoluce byla přijata s potleskem jednosvorně
celým sborem obecních starších.
Na to přistoupeno k pořadu a p. Lada žádal,
aby železné pumpě na Malém náměstí, která zásobuje
tisíce obyvatelů staroměstských a novoměstských pit-
nou vodou, věnovala se větší pozornost, aby pumpa
ta chráněna byla přede všemi cizími živly a vlivy,a
aby odklizena byla stanice fiakrů a drožek z Malého
náměstí. Návrh ten byl schválen.
Dále mluvili pp. dr. Podlipný a Parůžek pro
návrh, aby povoleny byly 4000 K na stavbu stoky
na Malém náměstí a návrh ten schválen.
Dále schválen byl návrh na povolení 250.000
korun na stavbu obou hlavních odpadních stok a či-
sticí stanice na Císařském ostrově, a návrh, aby byl
věnován náklad 20.000 K na provedení kanalisace
v Apolinářské ulici.
K návrhu, aby obci smíchovské věnováno bylo
2000 K na zřízení chodníků u tamní plynárny, mlu-
vili pp. dr. Podlipný a dr. Holubovský
Na to následovala doplňovací volba pěti členů
výboru městské spořitelny pražské na dobu tří let,
1 člena výboru (za p. JUdr. Vladimíra Srha) na dobu
zvlášť.
doktor
Podlipná
Holubovský
JUdr
Vladimíra srha
Malý náměstí
Apolinářská ulice
městský spořitelna