2
masthead
NÁROBNÍ LISTY.
5
article
* Z Marseille, 29. září. (C.-B.) Vyjednávání mezi
matrosy obchodního loďstva a transatlantskou spo-
lečnosti daří se. Jen o dvou věcech nedocílilo s
dosud shody. Doufá se, že stávkáři vrátí se záhy
zase do práce.
Z Winnipenu, 29. září. (Reuter.) Stávka na
kanadsko pacifické dráze jest ukončena; 1000 zří-
zenců vrátilo se do služby.
Marseille
Winnipen
Reuter
6
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Vzduchoplavba.
** O průběhu nedělní plavby balonem, podnik-
nuté českým kapitánem p. Fr. Hůlkou, sdělují se
nám z kruhů aeronautických ještě tyto podrobnosti
Krásné počasí přispělo valnou měrou k návštěvě
balonové areny, kde již o 1. hodině odpol. kapitán
počal s osvědčenou zručností a opatrností plnit
balon, kterýž jsa ve 4 hodiny ke vzletu připraven
svým sťérickým tvarem budil zájem veškerého obe-
censtva. Plavby zúčastnila se, jak již sděleno, tento-
kráte choť vzduchoplavce pí. A. Hůlková. Vzlet ba-
lonu stěžován byl značně prudkým větrem v rychlosti
15 m. za vteřinu. Před 41/2 hod. vzlétl balon do
výše, jsa doprovázen jásotem a pozdravy přátel
manželů Hůlkových. Vzducholoď hnána slabým
větrem plula k Roztokům, odkuď byla opět ve výši
1000 m., kdež teploměr sklesl s 25° C při zemi na
159 C. unášena ke Kralupům. Po jednohodinové
plavbě ocili se vzducheplavci u Velvar a přistáli
s nemalými překážkami na poli p. Hladíka. Tu byli
vzduchoplavci vřele tamějšími občany uvítáni, načež
se přes Kralupy, kdež je již suchoplavci z Prahy
očekávali, do Prahy vrátili. Šťastně zakončená první
plavba balonem bude podnětem jistě i dalším damám.
aby při dalších plavbách podnikly zajímavou pout
vzduchem. Příští plavba koná se v neděli dne
2. října t.r.
A Hůlková
Hůlkův
Hladík
Roztoky
Kralupy
Velvary
Praha
7
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Slavnosti.
Matiční posvícení na Král. Vinohra-
dech. Schůze širšího slavnostního výboru jest dnes
v pátek v 8 hod. večer v Národním domě. Pp. dele-
gáti spolků vinohradských nechť se v hojném počtu
dostaví, ježto posvícení slaví se již 16. října. Ve
schůzi uzavrou se též účty z matiční pouti.
Schůze.
Dne 30. září: Spolek majitelů dom
v Praze VII. má výborovou schůzi o půl 8. hod.
večerní »U Procházků« na Belerediově třídě. Na pro-
gramu mimo jiné: »O doplňovacích volbách do sboru
obecních starších.
Dne 1. října: Druhá řádná schůze správního
výboru Spolku úřadnictva časopisů če-
ských v Praze koná se v místnostech Bošovy
restaurace v Praze, v Žitné ulici č. 15 (»U Pravdů«)
přesně o 8. hod. večer. Členové mohou se dle stanov
schůze zúčastniti.
Ochotnická divadla.
Klub Moravská beseda v Praze za-
hájí svou činnost divadelním večerem dne 29. října
ve vinohradském. Národním domě, při čemž budou
hrány tři aktovky: »Zlatá srdce«, nálada od Fran-
tiška Exnera; »Sluha pánem«, žert od Jana Strassra
a fraška »Herkules« od J. Bellya. — V Dusíkov
divadle v Čáslavi sehraje se v neděli dne 2.
října žert »Turista« od K. Kratze a M. Neala. Za-
čátek o půl 8. hod. večer. Předprodej vstupenek u p.
J. Procházky, fotografa v Čáslavi Po divadle kon-
cert »Kmochovy kapely« v místnostech Čtenářské
besedy.
Král
Procházka
Bošův
Exner
Strassr
Herkules
J Bellya
K Kratz
M Neal
J Procházka
Kmochův
Praha
Belerediov třída
Žitná ulice
Fran
Čáslav
národní dům
spolek úřadnictvo časopis če
Pravda
ochotnický divadlo
moravský beseda
Dusíkov divadlo
8
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Velitel 2. mandžurské armády.
O nově jmenovaném veliteli 2. mandžursk
armády, gen. Oskaru Kazimiroviči Grippenbergovi
píše gen. P. A. v »Birževých Vědomostech«:
Účastníci rusko-turecké vojny r. 1877—78
zvláště ti, kteří bojovali v západním oddilu gen
Gurka, nemohou neradovati se, že velitelem
2. mandžurské armády, jež právě se tvoří, jme-
nován jeden z junáckých jejich spolubojovníků,
gen. pobočník O. K. Grippenberg.
O. K. Grippenberg začal službu r. 1854.
prvého důstojnického stupně dosáhl r. 1855.
podplukovníkem stal se r. 1868, gen. majorem
r. 1877, gen. poručíkem r. 1890 a generálem
pěchoty r. 1900.
Kazimirovič
Birževý
Gurka
O K Grippenberg
Grippenberg
9
article
Okolo 11 r. byl velitelem 5. řadového
turkestanského praporu, 7 let velitelem 17. pra-
poru střelců, r. 1877 za turecké války byl
velitelem moskevského pluku a jím 21. listopadu
odrazil ataku Šakira paše, jenž na pravý bok
voje, při kterém byl Grippenberg, energicky
vrazil přesilou 7 praporů. Turci pronikli až do
ruských okopů, kde se potkali s netušeným od-
porem réservy a dělostřelectva. Šakir paša pode-
přel své mužstvo ještě 4 prapory, načež plu-
kovník Grippenberg zavolal do ohně svou po-
slední reservu, odkydl Turky a pronásledoval
až do jejich okopů. Grippenberg měl tehdy všeho
141 setniny, Šakir paša byl 4krát silnějšl
Plukovník Grippenberg osvědčil tehdy nejen
chrabrost vojina, nýbrž i značný vojenský bystro-
zrak, umění oceňovati okolnosti, umění říditi
vojska a odolávati nepříznivým nahodilostem,
a dovršil vše to skvělou chrabrostí vojevůdce,
umějíeího ukázati se tam, kde toho třeba
tehdy, kdy toho třeba.
Již r. 1867 byl vyznamenán svatojirským
řádem 4. st. a r. 1869 zlatou šavlí s nápisem
»Za chrabrost«, nemluvíme-li o jiných vysokých
vyznamenáních.
R. 1901 byt jmenován pomocníkem ve
litele vojsk vilenského okruhu a r. 1902 veli
telem téhož okruhu.
Po účastníeíeb války 1877—78 zaradují
se z tohoto jmenování také všichni rušti lidě.
V osobě gen. Grippenberga velitel I. mandžurské
armády Kuropatkin dostává důstojného soudruha
a japonští generálové nebezpečného nepřítele.
Šakira
Turek
Grippenberg
10
article
Pitná voda v Port Arturu.
Již několikrát objevila se v žlutém tisku
zpráva, že Japonci přeťali Port Arturu vodovod
a odňali tím možnost zásobovati se pitnou vo-
dou. O této zajímavé a pro obležené předůle
žité otázce píše Morjak v »Birževých Vědomo-
stech«:
Ve starých dobách, kdy neuměli ještě do-
bývati vody uměle, otázka pitné vody byla pro
pevnost otázkou života a smrti. Z dějin víme,
že mnohé pevnosti, docela nepřístupné, musily
se po mnoha měsících vzdávati pouze z té pří-
činy, že jich obránci byli k tomu donucen
žízní a hladem.
Port Artur do obležení byl pitnou vodou
zásobován třemi způsoby: 1. městským vodo-
vodem, 2. z tak zv. Sladkovodního jezera a 3.
sladkou vodou uměle vyráběnou pod vedením
vojenských inženýrů.
Silné prameny, z kterých bylo vedeno po
trubí městského vodovodu, nacházejí se na se-
verovýchod od Nového města; odtud voda šla
do několika kašen v městě i přístavě. Podle
něk terých, dosud nepotvrzených zpráv, chlumy.
kde vytékají tyto prameny, padly v ruce Ja
Japonec
Artur vodovod
Birževý
Artur
Port Artur
11
article
ponců; třeba že se Japoncům nepodařilo udržeti
tyto posice, přece může býti za jisto položeno.
že se postarali zkaziti vodovod, což dělávali
oblehatelé již v nejdávnějších dobách.
Sladkovodné jezero tvoří širokou kotlinu
na východ od Starého města, obklopenou setř
stran vysokými horami a se čtvrté strany hrází.
Voda v této kotlině je skoro naskrze dešťového
původu; proto za sucha Sladkovodné jezer
skorem úplně vysýchá, za dešťů ale rozlévá se
tak široko, že zaplavuje obydlí pobřežníeh
dělníků.
Voda ze Sladkovodného jezera nevyniká ob
zvláštní čistotou; proto ji brali výhradně k po-
třebám v domácnosteh jak v městě, tak v při
stavě. Tato voda, je-li profiltrována nebo svařena
ovšem může také sloužiti k pitl.
Umělá výroba sladké vody děje se u pod
noží Zlaté hory. V budově stojí několik parních
kotlů a asi 30 Krugových apparátů na dělání
sladké vody. Ale budova tato je slabě chráněna
a za oblehání již bez pochyby vzala za své.
To jest asi příčina, pro kterou velké vá
lečné koráby musejí zůstati v arturském při
stavě. Koráby potřebují k svému napájení vý-
hradně čisté sladké vody, a proto je na každém
několik silných přístrojů k dělání sladké
vody z vody mořské, a to v množství ně-
kolika set věder za hodinu. Vodu tuto, když
pokojně stojí, lodi samy nezpotřebují a mohou
jí dostatečně zásobit obležené. Proto Port
Arturu nehrozí nebezpečí, že bude
žízní dohnán ke kapitulaci.
Spůsob, kterým se z mořské vody dělá
sladká, je prostý. Mořská voda v kotlu se vaří
a vypařuje, pára se trubami vede do místnosti,
kde se sráží ve vodu a odvádí do eisterny, kde
se ochlazuje a nasycuje kyselinou uhličitou
i minerálnými součástkami, které vodu činí
tvrdou.
Apparáty vyrábí Krugova továrna v Petro
hradě.
Japonec
Krugův
Artur
Spůsob
vysoký hora
Petra hradit
zlatý hora
12
article
Zpravodajské výmysly,
Dnešní telegram vyvrátil zprávu berlín-
ského „Local-Anzeigru“, že Kuropatkin vypo-
věděl ze svého tábora známého zpravodaje „Ru-
ského Slova“, Nemiroviče Dančenka. Kachn
tuto vymyslil žlutý tisk patrně za tím účelem,
aby paralysoval dojem zpráv, jak se chovají
k válečným zpravodajům Japonci.
Za výmysl možno také prohlásiti zprávu
o sebevraždě generála Orlova, již nedostalo se
potvrzení.
Výmyslem je také, co bylo telegrafovánoa
psáno o mrazech, náhle v Mandžurii se dosta-
vivších, jakož i o tom, že ruské vojsko není
proti mrazům opatřeno, že ruští vojáci na stráži
musejí se oblékati v čínské chaláty, aby se
ochránili od zimy. Dobrodinci japonofilové!
V červenci šatili ruské vojíny kožichy a berani-
cemi, a na zimu by je nechali holé a bosě.
O počasí v Mandžurii se oznamuje, že jest
jasné a teplé. Noci jsou chladné, ale za dne
teplota dosahuje 20° R. Průměrná teplota až do
listopadu bývá 8° R.
O teplé oděvy Kuropatkin postaral se své
armádě v čas. Budou mužům vydány dne
1. října.
Kuropatkin
Nemirovič Dančenko
Japonec
Orlov
LocalAnzeigra
13
article
Zima v Mandžurii začíná v polovině listo-
padu, kdy noční mrazy dosahují 15° R., a trv
až do poloviny března. Sněhu bývá málo, někdy
bývají zimy bez sněhu. Za to se dělá studený
prach, jenž je škodný dychadlům.
V řadě lží, kterými jsme v posledních dneeh
byli traktováni zvláště kanceláří Reuterovou.
neposlední místo zaujímají telegramy o dobý-
vání Port Arturu. Jednoho dne obdrželi jsme
telegram, že Japonci zmocnili se celé řady dů
ležitých opevnění a tvrzí, mezi nimi tvrze Kuro-
patkinovy. Den na to přišel telegram-
Jestliže Japonci vezmou Erlungšan a Cigu-
anšan, nebo Itšan a Ancušan, stav Port Arturu
bude beznadějný... Nuž a chvála bohu, dnešek
přinesl zprávu, že Arturci na novo odrazili
všechny útoky Japonců, kterými na ně dorá-
želi po čtyři dni, a že Japonci byli po ztrátě
9000 m. přinuceni od útočení ustati... Marně
tedy Reuter dělal Port Arturu sejčka!
Reuterová
Artur
Japonec
Kura
bůh
Artur sejček
Reuter
14
article
O japonských reservách.
Japonci potřebují od Evropy nové půjčky
na válku proti Evropě. Tím tokijský dopisovatel
„Tempsu“ vysvětluje stupňovanou jejich chva-
stavosť. Obsadivše opuštěný Rusy Ljaojan, chva
stali se velikou kořistí, a skutečně ukořistili jen
odpadky a voteš, které Rusům nestály ani za
to, aby je ohněm zničili, nadtož aby je odvezli
Chvastají se, jakoby byli u Ljaojanu Kuropat
kina na hlavu porazili, a celý svět ví, že bitva
ljaojanská, jakkoli veliká a krvavá, nebyla roz
hodující. Nyní se chvastají, že mají nepřebrané
reservy, million mužů, kteří bohatě nahradi
všechny jejich dosavadní ztráty.
O japonských reservách píše jmenovaný
dopisovatel, že se k ničemu nehodí. Nemaji
ani určitého důstojnického kadru a těm částen
reserv, které povolány do Mandžurie, musil
dáni býti důstojníci od činné armády, jež ale
sama jich má již nedostatek, neboť jich válkou
ubylo 20%. Japonské roservy mohou — podle
slov řečeného novináře — mezery v armádě
vyplnit, ale nikoli nahradit. Reservy mohou
zdatnosť japonské armády pouze oslabit. Japonci
nejlepší své mužstvo ztrácejí v prvé válce,
v druhé, jež bude mnohem těžší a rozhodnou
budou míti vojsko vesměs menší zdatnosti, díky
tomu, že v něm bude značný počet reservistů.
Gen. Kuropatkin patrně to měl na mysli, když
tvořil plán mandžurské kampaně. Faktem jest
že japonská armáda taje a že reservisté, jichž
počet ostatně je nesmírně zveličen, špatně na
hradí dosavadní ztráty.
Rus
Ljaojan
Japonec
Evropa
15
article
Lelegrar
Zápas o Port Artur.
Z Paříže, 29. září. (C.-B.) Dle zpráv listů
z Petrohradu car obdržel telegram z Port
Arturu, v němž vysvětluje se neuvěřitelné bo-
jovné nadšení japonského vojska tím, že dostalo
nových posil. Ruská pozádka, jež dosud mohla
bojovati téměř všude chráněna, jest nyní vydána
na mnoha místech střelbě nepřátelských děl.
Z Londýna, 29. září. (C. B.) »Morning-
post« sděluje ze Šanehaje: V útoku na Port
Artur se pokračuje. V noci 26. t. m. byl útok
zvláště silný.
Z Tokia, 28. záři. (Daily Expres.) Jevís
zde jakási netrpělivost, prolože oblehán
Port Arturu trvá tuze dlouho. Jedny no-
viny vzkazují proto generálu Nogi, že mu
pošlou břatký meč, jenž visí v jejich závodě,
dávajíce mu tím na srozuměnou, aby se sám
utratil. Jiné noviny, jež již vítězoslavně rozhlá-
sily pád pevnosti, teď zamlkly. Jest obecná do-
mněnka, že Port Artur může držet
se ještě dva až tři měsíce. Nogi do
stal poslední čas 10 až 12.000 mužů a9
oblehacích děl na posilu. Celé
okolí Port Arturu je prý ruskými
minami, jež způsobují veliké spousty
jako poseto. Obě strany jsou prý již ze
mdleny dlouhým bojem.
Zajaté jnponské džunky.
Z Londýna, 29. zářl. (C.-B.) »Daily Te
legraph« sděluje z Čífu ze dne 27. t. m. : Ruské
torpédovky, vypluvší z Port Arturu, zajaly ně
kolik japonských džunek, které pluly do Dal
ného. Veliké ruské lodi opouštějí občas přístav
ale nikdy ve větším počtu než tři zároveň.
Port
Artur
Paříž
Petrohrad
Port Artur
Londýn
Tokio
Morning
Šanehaj
Daily expres
Daily T
16
article
Japonské záměry.
Z Londýna, 29. září. (C.-B) »Standard-
sděluje z Tokia: Japonské listy odmítají jedno
myslně myšlenku uzavříti mír za nynějších okol
nosti a žádají, aby se pokračovalo ve válce.
Jeden list praví, že výhoda, jenž vzniklaze
spolku anglo japonského, doporučuje rozšiřit
tento spolek, až bude obnovován, také na územ
mimo Čínu. Jakožto na oplátku Anglie mohla
by počílati na pomoc Japonska, kdyby jej
zájmy v Persii nebo v Indii byly ohroženy
ruskou říšl.
Londýn
Tokio
Čína
Anglie
Japonsko
Persie
Indie
17
article
»Orel.«
Z Barcelony, 29. září. (C.-B.) Ruská n
mocniční loď »Orel«, jež zde zakotvila, záso-
bila se uhlím a vodou a jest uchystána n
rozkaz ruské vlády odplouti ihned.
Pohřeševaný attaché.
Z Paříže, 29. září. (C. B.) »Petit Journale
sděluje, že ministerstvo námořnictva obdržel
list od francouzského vojenského atfaché při
vyslanectvu v Tokiu, že pohřešovaný důstojník
Cuverville jest nemocen v Port Arturu.
Z bojiště u Mukdenu.
Z Paříže, 29. září. Z tábora ruské hlavn
armády se oznamuje, že silné japonské kolony
jsou na pochodu směrem k Yušunčenu
Sjucinu. U těchto dvou míst prý pravdě-
podobně dojde ke srážce s Kuropatkinem.
Z Paujapudzy děje se postup japonské armády
po bařinatém terrainu, místy, o nichž bys
nikdo ani nedomníval, že možno jimi se pro-
drati. Domorodé obyvatelstvo podporuje prý
velmi účinně japonské ženijní sbory, ktere
rychle odstraňují všecky překážky pochodu
V táboře Kuropatkiuově jsou zprávy
o síle japonského vojska dosud velmi neurčité
Japonci prodlužují vojenskou
službu.
Z Tokia, 29. září. (C. B.) Dnes uveřejněno
nevyhnutelné nařízení, jímž mění se branný
zákon. Služba záložníků II. tř. prodlužuje
se ze 6 na 10 let a rozdll mezi I. a II
zálohou zrušuje se. Záložníci doslouží ve
37. roku svého věku. Následkem rozmnožen
vojska touto změnou bude třeba zjínačiti také
divisijní organisaci. Přislušný plán není dosu
vyhlášen.
Z Tokia, 29. září. (Reuter.) Ve vládnieh
kruzích prohlašují, že novým branným záko
nem bude možná rozmnožiti polni vojsk
o 200.000 m.
Děla z křižáku »Noviku« zachrá
něna.
Z Petrohradu, 29. záři. Z Vladivostoku
došla zpráva, že Rusům se podařilo zachránit
děla, jež nalezala se na křižáku »Noviku«
který u ostrova Sachalinu vzal za své.
Petit
Sjucin
Rus
Barcelona
Paříž
Tokio
Port Artur
Mukden
Petrohrad
Vladivostok
Sachalin
Reuter
18
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sném markrabství moravského.
(II. zasedání schůze 4)
V Brně, 29. září 1904.
(Zvl. tel. »Národních Listů«,
Dnešní schůze za předsednictví náměsíka dr
Žáčka byla zase velmi hlučná.
Posl. Novák odůvodňoval svůj pilný návrh v
příčině přeložení několika tříd české národní školy
do Giskrovy ulice.
V úvodu řečí své praví, že v Rakousku celém
pro jehož všechny národy byly vydány zákony
rovnosti všech národů a občanů, jsou národové slo
vanští jen v jednem rovni s národem německým
v placení daní, jinak o rovnoprávnosti, o rov-
nosti jich před zákonem v tomto státě ani mluvit
nelze.
Vláda zná vlastně jen jednu snahu, z acho vat-
německou državu bez ohledu na to, co Něme
za svoji državu pokládají. Také Brno jest pokládáno
Němci za jejich državu, proto má býti za každou cenu
zachován jeho německý ráz.
Pouličními bouřemi, argumenty z ulice nechcem
si ani v Brně dopomáhati k právu, my jdeme cestou
slušnosti, cestou zákona a chceme jen to, co zákony
nám zaručují. Většina této sněmovny a brněnsk
radnice však soudí a jedná jinak
Sotva ve věci poboček na náměstí Winterholle
rově, které jsou trnem v oku zdejší radnice, rozhodlo
místodržitelství přesně dle znění zákona, ji
musilo to odpykati.
Brněnská radnice uspořádala místodržiteli za to
demonstraci a v čele demonstrantů naleza
se brněnský purkmistr, dr. ryt. Wiese
Galerie volá: Hanba mul
Dr. Žáček zvoní.
Posl
Novák
Nout
Němec
doktor
Žáček
Brno
Giskrův ulice
Rakousko
Wies Galerius
19
article
Posl. dr. Stránský: Za to dostal vysoký řád
Posl. dr. Stránský: Za to dostal vysoký řád
(Veselost.)
Později však místodržitel zapomněl na to,ž
úkolem jeho jest stříci zákon a ustoupil přec
terrorem brněnské radnice.
Rečník líčí pak hislorii útrap českého školstv
v Brně, zvláště náslnost brněnské radnice při po
sledním zápisu a líčí surovou germanisační činnost
ředitele Čermáka, kterého okresní školní rada brněn
ská ustanovila ne snad pro jeho neznalost jazyka
českého, v němž po 18 let se nevzdělával, nýbrž
proto, aby pomáhal utloukati české škol-
ství v Brně. (Souhlas.)
Takového člověka obec brněnská potřebovala
také ho v Čermákovi plně dostala.
Řečník líčí drasticky výjevy, jaké dály se př
zápisu do české školy na náměstí Winterhollerově
kde agitační apparát Němců sestával ze všech ná-
hončí radnice od policajta v uniformě do tajného
zřízence.
Varuje Němce, aby nepokračovali na nastoupené
cestě pronásledování českého školství, ježto by to
mohlo vésti kodvetě na české straně.
(Souhlas.)
Okresní školní rada brněnská zrušila parallelky
o své vůli, zcela proti zákonu. Brno není je-
diným školním obvodem a proto odkazo-
vání dětí z jedné školy na druhou není nikterak zá
konem odůvodněno a dělo se jedině na ničení školy
na nám. Winterhollerově, na překažení zřízení samo-
statné školy. Obec brněnská tímto jednáním stavís
pompík, ale pomník hanby! (Souhlas dole i n
galernich.)
Řečník appelluje na právní a mravní cit sně
movny a žádá, by pilnost návrhu jeho byla přijata
(Souhlas a pollesk. Rečníku se gratuluje.
Posl
doktor
Stránský
Čermák
Winterhollerův
Němec
Brno
20
article
Poslanec dr. ryt. Wieser snaží se zmírniti
výtky, učiněné poslancem Novákem. Mluví naprosto
nesrozumitelně. Při jeho řeči dochází k častým vý
stupům bouře a projevům nevole českých poslanců
v což i galerie přizvukuje.
Poslanec dr. Perek na výtku jistou postanc
Wiesra volá: Musí přece někdo darebáctví veřejně
přibiti.
Z toho povslává mezi německými poslanci hluk
a lomoz. Posl. Albrecht a Luksch vedou
nejzuřivěji a jako obyčejně nejsprostěji.
Němečtí poslanci žádají, by místopředsed
dr. Žáček udělil dru. Perkovi důtku za to, že řekl
že okresní školní rada brněnská páše darebáctví.
Náměstek zem. hejtmana dr. Žáček prohlašuje,
že podobného výroku neslyšel.
Posl. dr. ryt. Wieser mluví v nesrozumiteln
své řeči dále. Vytýká posl. Novákovi, že vodil české
děti k zápisu.
Posl. dr. Perek volá: Někdo se musí českých
dělí zastat.
Posl. Albrecht pokřikuje na dra. Perka.
Posl. Pospíšil: Proč tahále naše děti do
svých škol, proč o ně stojíte?
Galerie propuká v souhlas, který dává hlučně
na jevo.
Posl. dr. ryt. Wieser končí obranu svoji a
brněnské radnice za hlučného protestu českých
poslanců a volání hanby na galeriích.
doktor
Wieser
Novák
Perek
Posl
Albrecht
Luksch
Žáček
Perk
Pospíšil
21
article
Němečtí poslanci rozčileně poukazují na
galerii a volají na dra. Žáčka.
Posl. dr. Gross křičí na galerii a hádá se
s ní. S galerie volají naň: Buďte tiše!
Nastává vřava k nepopsání. Zvone
předsedajícího není v ní ani slyšeti. Poslanci stoj
hrozivé proti sobě.
Posl. Pospíšil postavil se na řečnickou tri-
bunu a tluče pěstí na ni. Poslanci Albrecht
Luksch jej ohrožují a hrozí mu.
Dr. Žaček zvoní neustále, a když nastal
ticho, žádá galerii, by šetřila jednacího řádu a zdržel
se všech projevů souhlasu i odporu a poslance, by
hájili důstojnost sněmovny
Posl. dr. Stránský za napjatého ticha ujími
se slova. Praví: Posl. ryt. Wieser učinil v řeči své
pokus dáti svým výkladem o věcech českého školstv
celému jednání radnice i okresní školní rady zcela
nevinný ráz. Rád by byl dokázal, že to, co dnes
jest předmětem této debaty, co jest příčinou velikého
a opravdového rozhořčení českého lidu a jeho zá
stupců, bylo jen administrativním opatřením, ke kte-
rému pánové na brněnské radnici byli oprávnění.
Posl
doktor
Gross
Pospíšil
Luksch
Stránský
Wieser
22
article
Tak tomu však není. Spor, o který tu právě jde
má hlubáí význam, v něm běží o existenei,
o dobré jméno, o dobré právo českéh
lidu v Brněl (Tak jest!)
Vy, pánové, na straně německé, s chloubou po-
ukazujele, že jste to byli vy a vaši předchůdci, kteřo
utvořili říšský zákon školský, vy máte za povinnos
tento zákon znáti a znáti také úkoly škol. Úkolem
škol jest, aby člověk byl na životní svoji pouť vy-
baven vědomostmi, aby jeho srdce bylo zušlechtěno.
rozum zbystřen, aby v něm bylo vzbuzeno a vy
pěstěno vědomí národní, vědomí, že prospěti má bohu
národu a vlasti. (Tak jesti) Pro své školy to žádáte
ve svých školách hledite všeho toho dosáhnouti, ale
nám toho nechcete dopřáti.
Táži se vás na tomto místě, jak můžete srovnat
se svoji morálkou politickou, aby dítě dáváno bylo de
škol, jichž jazyka nezná. To jest stanovisko ne
mravné! (Souhlas.) Vytýkáte nám, že užíváme slov
prudkých. Ale nedivte se! Jak máme užívati mírných
slov a kde jinde to máme říci, když nespra-
vedlivým volebním řádem zamezujete
nám vstup do zdejší radnice a vyluču-
jete přes 40.000 českého obyvatelstva
z účastenství na správě této obce.
23
article
(Souhias.)
Nedivte se tedy, že zde hlásíme se ke svému
právu, že zde vytýkáme vám, že to, co pášete na
nás, na našem školství v Brně, jest nem rav
nost!, jest zločinem. (Bouřlivý souhlas ve
sněmovně i na galeriích.)
Řečník líčí potom praktiky brněnské radnice
prohlašuje, že ona, jako vinník, má spoluvinníka
tím že jest m!stodržitel, (Hlučný souhlas. Rteč
níku se blahopřeje.)
Místodržilel hr. Zierotin líčí vyjednávání
zemské a okresní šk. rady o přeložení čtyř tříd
snaží se dokázati správnost všeho, co se stalo. Ok
šk. rada brněnská byla vyzvána urychliti svůj nále
o stížnostech rodičů do odepřeného zápisu jejie
dětí, aby zem. šk. rada, nejsouli rodiče spokojen
s rozhodnutím okr. školní rady, mohla rozhodnouti
o příslušných stížnostech. Zem. šk. radě nelze vyčí
tati žádná opomenuti. Přikázání dětí do škol bližších
neho nedaleko jejich bytů není porušením zákona.
neznesnadůuje-li se dětem dostáti školní povinnosti
Zierotin
Brno
24
article
Rekurs obce proti výnosu zem. šk. rady ze dne 19
února t. r. o nepovinném vyučování v druhé zemsk
řeči na obecních školách s německou nebo českou
vyučovací řečí není ještě vyřízen. Stížnost okr. šk
rady brněnské do předložení potřebných průkazův
rozdělení školy na Winterhollerově náměstí ve dvě
samostatné školy musí se předložiti k rozhodnutí
ministerstvu. Zmíniv se o ustanovení nadučitele Čen-
máka, pravil, že zadá za propuštěnou, kdy se jemu
uzdá.
Pilnost Novákova návrhu propadla a návr
sám projedná se dle jednacího řádu.
Předsoda oznamuje, že pilný návrh dra. Strán-
ského a spol. na změnu volebního řádu zemského
byl dán do tisku a navrhovatel jej záhy odůvodní
Poslanec barou Chlumecký žádá předsed
nictvo za opatření, aby svobodné porady sněmovní
byly zabezpečeny a důstojnost sněmovny také bu
doucně chráněna. (Pochvala v levo a ve středu
hlučné výkřiky v pravo.)
Posl. dr. Stránský soudí též, že každému
zákonodárnému sboru musí se chránili neodvislos
rokování a provedení jeho usnešení. Dává však na
uváženou, kdo v Rakousku dopustil tento tón a jak
stalo se, že lid, vida, že docházelo k výtržnostem
v ústředním parlamentu v letech 1896—1898, po-
myslil si: nedávají-li dobrý příklad poslanci, nemusí
také voliči míti před sněmovnou žádný respekt
mluví s sebou. (Slyšte! v levo. Tak jest! v pravo.)
Brněnský poslanec byl prvý, jenž mrštil kala-
mářem po předsedovi a užil nevýslovných výrazů.
Proto není divu, že posl. Hybeš házel s galerie rudě
letáky. Přál by si, aby se chránila neodvislost a dů-
stojnost sněmovny, prohlašuje však, že páni z levice
otravují a demoralisují veřejného ducha a politický
život v Rakousku. (Hlučná pochvala v pravo; hluk.
Novákův
Chlumecký
Posl
doktor
Stránský
Hybeš
Winterhollerův náměstí
Rakousko
25
article
Posl. bar. Chlumecký (ve věcné opravě) na-
mítá proti dru. Stránskému, že kalamáře lítaly nej-
prve v českém sněmě a první obstrukce provozován
za jeho předsednictví v poslanecké sněmovně pánem
stejného smýšlení s drem. Stránským (Pochvala
v levo; velká vřava v pravo.)
Posl. Perek prohlašuje, že Chlumecký jako
representant pobočné vlády na Moravě není opráv
něn dávati zde předpisy. Ať pledsednictvo nedbá ne
oprávněného a neslušného proslovu bar. Chlume
ckého.
Poslanec dr. Fux ptal se předsednictva, bude-
jednati příště rázněji. Autonomistická strana dala pr
podnět k nedůstojným scénám. Mluvl-li čeští řeč
níci, je klid, když mluví Němci, jsou terrorisováni
Chceme-li sněmovati, předsednictvo musí chrániti
svobodu porad. Je to v zájmu země.
Předseda dr. Žáček praví, že předsednictvu zá-
leží zvláště na ochraně důstojnosti sněmovny
a porad. Prostředky k tomu poskytuje jednací řád
Předsednictvo bude chránit důstojnost sněmovny
avšak žádá také poslance, aby měli na paměti usla
novení jednacího řádu a usnadnili předsedovi jeh
těžký úřad.
Posl. Parma a sp. podali návrh, jímž zemský
výbor vyzývá se vypracovati předlobu o zřízení Iv
kurie v městech a obeích, jež mají přes 4000 oby
vatelů.
Příští schůze bude zejtra
Z Opavy, 29. září. (C.- B.)
Slezský sněm, vyřídiv několik menších
předloh, rokoval o zprávě stran slaveb, jichž třeb
následkem škod, způsobených povodněmi v lefech
1902—3 a přijat Janstův návrh, aby 300.000 K, ur-
čených na hražení bystřic, použilo se zatím k onomu
účelu. Vláda požádána důtklivě, aby zajistila běhen
tohoto sněmovního zasedání 2 míll. K další státn
podpory.
Přlští schůze hude z ei tra,
Posl
bar
Chlumecký
Stránský
Perek
doktor
Fux
Němec
Žáček
Parma
Iva
Janstův
Morava
Chlum
Opava
26
article
Balkán.
Balkán.
m. Z Cařihradu, 29. září. Vyslanec rak.
uherský vyzval v pondělí a ruský vyslanec včer
Portu oficiálně, aby uzavřela kontrakty pro místa
dalších 12 důstojníkův a 22 poddůstojníků pro
četnictvo makedonské.
Port
Balkán
Cařihrad
27
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Německé obce — obstrnují.
Z Opavy, 29. září. Starostové okresu brun-
tálského zastavili svou činnost v přeneseném
oboru působnosti, pokud k ní nejsou zákonně
povinováni. Obecní zastupitelstvo v Bruntálu
samém, dále pak v Benešově a v Sosnové při-
dalo se k usnešení tomuto. Práce zastaví se
1. říjnem. V německém tisku slezském agituje
se, by přistoupily k taktice té německé obc
co nejčetněji. Agendy, které se zastaví, týkají
se hlavně povolávání branců, vybírání vojenské
taxy, doručování výměrů politických úřadů atd.
Z Opavy, 29. září. Občanský klub usnesl
se na dlouhé resoluci, kterou se vyzývá obecní
zastupitelstvo opavské, by 1. října zastavilo
práce v přeneseném oboru působnosti a tak
bylo vzorem všem německým obcím slezským.
Vlašská olázka universitní.
Z Bolzana, 29. září Vlaští studenti zamýšli
tuhý boykot proti vlašské fakultě a chtějí se
dáti hromadně zapsati na dosavadní německou
fakultu.
Hr. Goluchowvski.
Z Vídně, 29. září. Hr. Goluchowski byl
dnes odpoledne přijat císařem v dlouhé audienci.
Vyznamenání.
Z Vídně, 29. září. Odbornému chefovi
v ministerstvu vyučování dru. Josefu Kaněrovi
udělen byl řád železné koruny II. třídy.
Z vídeňské radnice.
Z Vídně, 29. září. Bývalý poslanec na
říšské radě Gregorig oznámil dru. Luegrovi,
že vystupuje ze svazu antisemitského na radnici.
Gregorig již po nějaký čas dělal proti purk-
mistrovi frondeura.
Bolzano
Goluchowský
Kaněra
Opava
Bruntál
Benešov
Hradec
Vídeň
28
article
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 29. září. Včera večer
konala se ministerská rada za předsed-
nictví krále a rokovala o návrhu zákonao
ústřední státní správě. Podepsán úkaz o svo-
lání národní skupštiny k zasedání na den
1. října. Dnes podepsán druhý úkaz o odro-
čení skupšliny do 1. listopadu. Tím vláda získá
času vypracovati rozpočet pro příští rok a pro
jiné vážné osnovy
Dnes králi odevzdána velmi uměle praco-
vaná ikona, kterou cařihradský patriarch Joskim
III. jemu poslal s blahopřáním ke korunovaci
a blahoslovením králi jako věrnému synu pravo-
slavné církve.
Dne 15. října přijde z Francie do Běle-
hradu 70 bývalých chovanců saint« cyrské
vojenské školy z r. 1864 navštíviti svého
někdejšího kollegu krále Petra. Mezi nimi jest
několik generalů a více důstojníků, s krerým
kníže Petr, nyní král, jako francouzský důstoj-
ník bojoval v pruskofrancouzské válce r. 1870
v řadách francouzské armády. Na počest svých
francouzských kollegů a soubojovníků král uspo-
řádá dvě hostiny, jednu důvěrnou, jen pro kol-
legy, a k druhé budou pozvání i diplomatičtí
představitelé.
Denním rozkazem král vyslovil dík armádě
za její účastenství při korunovačních slavnostech
a za vzorné chování, výcvik a hotovost.
Petro
Petr
Srbsko
Bělehrad
Francie
Běla
hrad
29
article
Odřeknutá návštěva.
Z Berlína, 29. září. Z Bukurešti telegrafují
»Zeilu«: S návštěvy carovy v Kišiněvě sejde.
Zatčen pro vyzrazení plánů.
M. Z Kielu, 29. září. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Jak »Kieler Neueste Nach-
richten« sdělují, byl přednosta tajné
kanceláře loděnice »Germaniae
dnes zatčen. Jest obviněn, že pro-
dal cizímu státu konstrukčn
plány lodi.
Telegramy korresp. kanceláře
Ze Lvova, 29. září. (C.-B.) Sjezd ma
rianských spolků přijal v dnešní závě
rečné schůzi jednohlasně resoluce, navržen
jednotlivými sekcemi.
Ze Solnohradu, 29. září. (C.- B.) So-
ciálně demokratický sjezd, ukončiv
své práce, byl dnes uzavřen.
Kieler
Berlín
Bukurešť
Zeil
Kišiněv
Kiel
Lvov
Solnohrad
Neueste nach
30
article
Panovnické cesly.
Z Vídně, 29. září. (C.-B.) Rumunský
král přijel sem dnes ráno s princem Karlem
synem rumunského následníka, na krátký pobyt
Na nádraží byli rumunský vyslanec s personálem
a velitel pěšího pluku čís. 6 krále rumunského
Odpoledne navštívil krále rakouský císař
zdržel se u něho hodinu. Setkání bylo srdečné
Na císařovo přání představen mu tak
prine, jehož srdečně pozdravil.
Večer o 6. hod. byla v Schönbrunně ho-
stina, jíž zúčastnili se: císař, rumunský krá
s komonstvem, členové rumunského vyslanectva,
společní ministři, min. předseda dr. Körber
vrehní dvorní a státní hodnostové.
Z Vídně, 29. září. (C.-B.) Král rumunský
konferoval odpoledne po celou hodinu s Golu-
chowským.
Vyznamenání.
Ze Sofie, 29. září. (C.-B.) Kníže Ferdinan
přijal dnes v audienci na rozloučenou rakou-
ského zástupce hr. Forgache a vyznamenal
ho velkodůstojnickým křížem řádu za civilní
zásluhy.
Z Ruska.
Z Petrohradu, 29. září. (C.-B.) Pomocníci
ministra vnitra Zinověv a Stišinský byli
povoláni do říšské rady.
Z Petrohradu, 29. září. (C.-B) Nový mi-
nistr vnitra kníže Svjatopolk Mirský,
přijímaje dnes vyšší úřadnictvo svého odboru
oslovil je takto: »Přejímaje úkol carskou dn-
věrou mi svěřený, považuji za svou povinnos
prohlásiti, že podkladem správy svěřeného mi
úřadu bude manifest ze dne 10. března 1903.
Vyzývám vás, pánové, k činnému, obětavému
Karel
doktor
Körber
Ferdinan
Zinověv
Stišinský
Svjatopolk Mirský
Vídeň
Sofie
Rusko
Petrohrad