ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 a77bd390-71e2-11dc-b645-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 30 celkem · entity: place 68, org 12, person 110, work 5
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁROBNÍ LISTY.
3 masthead
30 září 1904.
4 masthead
Číslo 270.
5 article
* Z Marseille, 29. září. (C.-B.) Vyjednávání mezi matrosy obchodního loďstva a transatlantskou spo- lečnosti daří se. Jen o dvou věcech nedocílilo s dosud shody. Doufá se, že stávkáři vrátí se záhy zase do práce. Z Winnipenu, 29. září. (Reuter.) Stávka na kanadsko pacifické dráze jest ukončena; 1000 zří- zenců vrátilo se do služby.
Marseille Winnipen Reuter
6 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Vzduchoplavba. ** O průběhu nedělní plavby balonem, podnik- nuté českým kapitánem p. Fr. Hůlkou, sdělují se nám z kruhů aeronautických ještě tyto podrobnosti Krásné počasí přispělo valnou měrou k návštěvě balonové areny, kde již o 1. hodině odpol. kapitán počal s osvědčenou zručností a opatrností plnit balon, kterýž jsa ve 4 hodiny ke vzletu připraven svým sťérickým tvarem budil zájem veškerého obe- censtva. Plavby zúčastnila se, jak již sděleno, tento- kráte choť vzduchoplavce pí. A. Hůlková. Vzlet ba- lonu stěžován byl značně prudkým větrem v rychlosti 15 m. za vteřinu. Před 41/2 hod. vzlétl balon do výše, jsa doprovázen jásotem a pozdravy přátel manželů Hůlkových. Vzducholoď hnána slabým větrem plula k Roztokům, odkuď byla opět ve výši 1000 m., kdež teploměr sklesl s 25° C při zemi na 159 C. unášena ke Kralupům. Po jednohodinové plavbě ocili se vzducheplavci u Velvar a přistáli s nemalými překážkami na poli p. Hladíka. Tu byli vzduchoplavci vřele tamějšími občany uvítáni, načež se přes Kralupy, kdež je již suchoplavci z Prahy očekávali, do Prahy vrátili. Šťastně zakončená první plavba balonem bude podnětem jistě i dalším damám. aby při dalších plavbách podnikly zajímavou pout vzduchem. Příští plavba koná se v neděli dne 2. října t.r.
A Hůlková Hůlkův Hladík Roztoky Kralupy Velvary Praha
7 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Slavnosti. Matiční posvícení na Král. Vinohra- dech. Schůze širšího slavnostního výboru jest dnes v pátek v 8 hod. večer v Národním domě. Pp. dele- gáti spolků vinohradských nechť se v hojném počtu dostaví, ježto posvícení slaví se již 16. října. Ve schůzi uzavrou se též účty z matiční pouti. Schůze. Dne 30. září: Spolek majitelů dom v Praze VII. má výborovou schůzi o půl 8. hod. večerní »U Procházků« na Belerediově třídě. Na pro- gramu mimo jiné: »O doplňovacích volbách do sboru obecních starších. Dne 1. října: Druhá řádná schůze správního výboru Spolku úřadnictva časopisů če- ských v Praze koná se v místnostech Bošovy restaurace v Praze, v Žitné ulici č. 15 (»U Pravdů«) přesně o 8. hod. večer. Členové mohou se dle stanov schůze zúčastniti. Ochotnická divadla. Klub Moravská beseda v Praze za- hájí svou činnost divadelním večerem dne 29. října ve vinohradském. Národním domě, při čemž budou hrány tři aktovky: »Zlatá srdce«, nálada od Fran- tiška Exnera; »Sluha pánem«, žert od Jana Strassra a fraška »Herkules« od J. Bellya. — V Dusíkov divadle v Čáslavi sehraje se v neděli dne 2. října žert »Turista« od K. Kratze a M. Neala. Za- čátek o půl 8. hod. večer. Předprodej vstupenek u p. J. Procházky, fotografa v Čáslavi Po divadle kon- cert »Kmochovy kapely« v místnostech Čtenářské besedy.
Král Procházka Bošův Exner Strassr Herkules J Bellya K Kratz M Neal J Procházka Kmochův Praha Belerediov třída Žitná ulice Fran Čáslav národní dům spolek úřadnictvo časopis če Pravda ochotnický divadlo moravský beseda Dusíkov divadlo
8 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Velitel 2. mandžurské armády. O nově jmenovaném veliteli 2. mandžursk armády, gen. Oskaru Kazimiroviči Grippenbergovi píše gen. P. A. v »Birževých Vědomostech«: Účastníci rusko-turecké vojny r. 1877—78 zvláště ti, kteří bojovali v západním oddilu gen Gurka, nemohou neradovati se, že velitelem 2. mandžurské armády, jež právě se tvoří, jme- nován jeden z junáckých jejich spolubojovníků, gen. pobočník O. K. Grippenberg. O. K. Grippenberg začal službu r. 1854. prvého důstojnického stupně dosáhl r. 1855. podplukovníkem stal se r. 1868, gen. majorem r. 1877, gen. poručíkem r. 1890 a generálem pěchoty r. 1900.
Kazimirovič Birževý Gurka O K Grippenberg Grippenberg
9 article
Okolo 11 r. byl velitelem 5. řadového turkestanského praporu, 7 let velitelem 17. pra- poru střelců, r. 1877 za turecké války byl velitelem moskevského pluku a jím 21. listopadu odrazil ataku Šakira paše, jenž na pravý bok voje, při kterém byl Grippenberg, energicky vrazil přesilou 7 praporů. Turci pronikli až do ruských okopů, kde se potkali s netušeným od- porem réservy a dělostřelectva. Šakir paša pode- přel své mužstvo ještě 4 prapory, načež plu- kovník Grippenberg zavolal do ohně svou po- slední reservu, odkydl Turky a pronásledoval až do jejich okopů. Grippenberg měl tehdy všeho 141 setniny, Šakir paša byl 4krát silnějšl Plukovník Grippenberg osvědčil tehdy nejen chrabrost vojina, nýbrž i značný vojenský bystro- zrak, umění oceňovati okolnosti, umění říditi vojska a odolávati nepříznivým nahodilostem, a dovršil vše to skvělou chrabrostí vojevůdce, umějíeího ukázati se tam, kde toho třeba tehdy, kdy toho třeba. Již r. 1867 byl vyznamenán svatojirským řádem 4. st. a r. 1869 zlatou šavlí s nápisem »Za chrabrost«, nemluvíme-li o jiných vysokých vyznamenáních. R. 1901 byt jmenován pomocníkem ve litele vojsk vilenského okruhu a r. 1902 veli telem téhož okruhu. Po účastníeíeb války 1877—78 zaradují se z tohoto jmenování také všichni rušti lidě. V osobě gen. Grippenberga velitel I. mandžurské armády Kuropatkin dostává důstojného soudruha a japonští generálové nebezpečného nepřítele.
Šakira Turek Grippenberg
10 article
Pitná voda v Port Arturu. Již několikrát objevila se v žlutém tisku zpráva, že Japonci přeťali Port Arturu vodovod a odňali tím možnost zásobovati se pitnou vo- dou. O této zajímavé a pro obležené předůle žité otázce píše Morjak v »Birževých Vědomo- stech«: Ve starých dobách, kdy neuměli ještě do- bývati vody uměle, otázka pitné vody byla pro pevnost otázkou života a smrti. Z dějin víme, že mnohé pevnosti, docela nepřístupné, musily se po mnoha měsících vzdávati pouze z té pří- činy, že jich obránci byli k tomu donucen žízní a hladem. Port Artur do obležení byl pitnou vodou zásobován třemi způsoby: 1. městským vodo- vodem, 2. z tak zv. Sladkovodního jezera a 3. sladkou vodou uměle vyráběnou pod vedením vojenských inženýrů. Silné prameny, z kterých bylo vedeno po trubí městského vodovodu, nacházejí se na se- verovýchod od Nového města; odtud voda šla do několika kašen v městě i přístavě. Podle něk terých, dosud nepotvrzených zpráv, chlumy. kde vytékají tyto prameny, padly v ruce Ja
Japonec Artur vodovod Birževý Artur Port Artur
11 article
ponců; třeba že se Japoncům nepodařilo udržeti tyto posice, přece může býti za jisto položeno. že se postarali zkaziti vodovod, což dělávali oblehatelé již v nejdávnějších dobách. Sladkovodné jezero tvoří širokou kotlinu na východ od Starého města, obklopenou setř stran vysokými horami a se čtvrté strany hrází. Voda v této kotlině je skoro naskrze dešťového původu; proto za sucha Sladkovodné jezer skorem úplně vysýchá, za dešťů ale rozlévá se tak široko, že zaplavuje obydlí pobřežníeh dělníků. Voda ze Sladkovodného jezera nevyniká ob zvláštní čistotou; proto ji brali výhradně k po- třebám v domácnosteh jak v městě, tak v při stavě. Tato voda, je-li profiltrována nebo svařena ovšem může také sloužiti k pitl. Umělá výroba sladké vody děje se u pod noží Zlaté hory. V budově stojí několik parních kotlů a asi 30 Krugových apparátů na dělání sladké vody. Ale budova tato je slabě chráněna a za oblehání již bez pochyby vzala za své. To jest asi příčina, pro kterou velké vá lečné koráby musejí zůstati v arturském při stavě. Koráby potřebují k svému napájení vý- hradně čisté sladké vody, a proto je na každém několik silných přístrojů k dělání sladké vody z vody mořské, a to v množství ně- kolika set věder za hodinu. Vodu tuto, když pokojně stojí, lodi samy nezpotřebují a mohou jí dostatečně zásobit obležené. Proto Port Arturu nehrozí nebezpečí, že bude žízní dohnán ke kapitulaci. Spůsob, kterým se z mořské vody dělá sladká, je prostý. Mořská voda v kotlu se vaří a vypařuje, pára se trubami vede do místnosti, kde se sráží ve vodu a odvádí do eisterny, kde se ochlazuje a nasycuje kyselinou uhličitou i minerálnými součástkami, které vodu činí tvrdou. Apparáty vyrábí Krugova továrna v Petro hradě.
Japonec Krugův Artur Spůsob vysoký hora Petra hradit zlatý hora
12 article
Zpravodajské výmysly, Dnešní telegram vyvrátil zprávu berlín- ského „Local-Anzeigru“, že Kuropatkin vypo- věděl ze svého tábora známého zpravodaje „Ru- ského Slova“, Nemiroviče Dančenka. Kachn tuto vymyslil žlutý tisk patrně za tím účelem, aby paralysoval dojem zpráv, jak se chovají k válečným zpravodajům Japonci. Za výmysl možno také prohlásiti zprávu o sebevraždě generála Orlova, již nedostalo se potvrzení. Výmyslem je také, co bylo telegrafovánoa psáno o mrazech, náhle v Mandžurii se dosta- vivších, jakož i o tom, že ruské vojsko není proti mrazům opatřeno, že ruští vojáci na stráži musejí se oblékati v čínské chaláty, aby se ochránili od zimy. Dobrodinci japonofilové! V červenci šatili ruské vojíny kožichy a berani- cemi, a na zimu by je nechali holé a bosě. O počasí v Mandžurii se oznamuje, že jest jasné a teplé. Noci jsou chladné, ale za dne teplota dosahuje 20° R. Průměrná teplota až do listopadu bývá 8° R. O teplé oděvy Kuropatkin postaral se své armádě v čas. Budou mužům vydány dne 1. října.
Kuropatkin Nemirovič Dančenko Japonec Orlov LocalAnzeigra
13 article
Zima v Mandžurii začíná v polovině listo- padu, kdy noční mrazy dosahují 15° R., a trv až do poloviny března. Sněhu bývá málo, někdy bývají zimy bez sněhu. Za to se dělá studený prach, jenž je škodný dychadlům. V řadě lží, kterými jsme v posledních dneeh byli traktováni zvláště kanceláří Reuterovou. neposlední místo zaujímají telegramy o dobý- vání Port Arturu. Jednoho dne obdrželi jsme telegram, že Japonci zmocnili se celé řady dů ležitých opevnění a tvrzí, mezi nimi tvrze Kuro- patkinovy. Den na to přišel telegram- Jestliže Japonci vezmou Erlungšan a Cigu- anšan, nebo Itšan a Ancušan, stav Port Arturu bude beznadějný... Nuž a chvála bohu, dnešek přinesl zprávu, že Arturci na novo odrazili všechny útoky Japonců, kterými na ně dorá- želi po čtyři dni, a že Japonci byli po ztrátě 9000 m. přinuceni od útočení ustati... Marně tedy Reuter dělal Port Arturu sejčka!
Reuterová Artur Japonec Kura bůh Artur sejček Reuter
14 article
O japonských reservách. Japonci potřebují od Evropy nové půjčky na válku proti Evropě. Tím tokijský dopisovatel „Tempsu“ vysvětluje stupňovanou jejich chva- stavosť. Obsadivše opuštěný Rusy Ljaojan, chva stali se velikou kořistí, a skutečně ukořistili jen odpadky a voteš, které Rusům nestály ani za to, aby je ohněm zničili, nadtož aby je odvezli Chvastají se, jakoby byli u Ljaojanu Kuropat kina na hlavu porazili, a celý svět ví, že bitva ljaojanská, jakkoli veliká a krvavá, nebyla roz hodující. Nyní se chvastají, že mají nepřebrané reservy, million mužů, kteří bohatě nahradi všechny jejich dosavadní ztráty. O japonských reservách píše jmenovaný dopisovatel, že se k ničemu nehodí. Nemaji ani určitého důstojnického kadru a těm částen reserv, které povolány do Mandžurie, musil dáni býti důstojníci od činné armády, jež ale sama jich má již nedostatek, neboť jich válkou ubylo 20%. Japonské roservy mohou — podle slov řečeného novináře — mezery v armádě vyplnit, ale nikoli nahradit. Reservy mohou zdatnosť japonské armády pouze oslabit. Japonci nejlepší své mužstvo ztrácejí v prvé válce, v druhé, jež bude mnohem těžší a rozhodnou budou míti vojsko vesměs menší zdatnosti, díky tomu, že v něm bude značný počet reservistů. Gen. Kuropatkin patrně to měl na mysli, když tvořil plán mandžurské kampaně. Faktem jest že japonská armáda taje a že reservisté, jichž počet ostatně je nesmírně zveličen, špatně na hradí dosavadní ztráty.
Rus Ljaojan Japonec Evropa
15 article
Lelegrar Zápas o Port Artur. Z Paříže, 29. září. (C.-B.) Dle zpráv listů z Petrohradu car obdržel telegram z Port Arturu, v němž vysvětluje se neuvěřitelné bo- jovné nadšení japonského vojska tím, že dostalo nových posil. Ruská pozádka, jež dosud mohla bojovati téměř všude chráněna, jest nyní vydána na mnoha místech střelbě nepřátelských děl. Z Londýna, 29. září. (C. B.) »Morning- post« sděluje ze Šanehaje: V útoku na Port Artur se pokračuje. V noci 26. t. m. byl útok zvláště silný. Z Tokia, 28. záři. (Daily Expres.) Jevís zde jakási netrpělivost, prolože oblehán Port Arturu trvá tuze dlouho. Jedny no- viny vzkazují proto generálu Nogi, že mu pošlou břatký meč, jenž visí v jejich závodě, dávajíce mu tím na srozuměnou, aby se sám utratil. Jiné noviny, jež již vítězoslavně rozhlá- sily pád pevnosti, teď zamlkly. Jest obecná do- mněnka, že Port Artur může držet se ještě dva až tři měsíce. Nogi do stal poslední čas 10 až 12.000 mužů a9 oblehacích děl na posilu. Celé okolí Port Arturu je prý ruskými minami, jež způsobují veliké spousty jako poseto. Obě strany jsou prý již ze mdleny dlouhým bojem. Zajaté jnponské džunky. Z Londýna, 29. zářl. (C.-B.) »Daily Te legraph« sděluje z Čífu ze dne 27. t. m. : Ruské torpédovky, vypluvší z Port Arturu, zajaly ně kolik japonských džunek, které pluly do Dal ného. Veliké ruské lodi opouštějí občas přístav ale nikdy ve větším počtu než tři zároveň.
Port Artur Paříž Petrohrad Port Artur Londýn Tokio Morning Šanehaj Daily expres Daily T
16 article
Japonské záměry. Z Londýna, 29. září. (C.-B) »Standard- sděluje z Tokia: Japonské listy odmítají jedno myslně myšlenku uzavříti mír za nynějších okol nosti a žádají, aby se pokračovalo ve válce. Jeden list praví, že výhoda, jenž vzniklaze spolku anglo japonského, doporučuje rozšiřit tento spolek, až bude obnovován, také na územ mimo Čínu. Jakožto na oplátku Anglie mohla by počílati na pomoc Japonska, kdyby jej zájmy v Persii nebo v Indii byly ohroženy ruskou říšl.
Londýn Tokio Čína Anglie Japonsko Persie Indie
17 article
»Orel.« Z Barcelony, 29. září. (C.-B.) Ruská n mocniční loď »Orel«, jež zde zakotvila, záso- bila se uhlím a vodou a jest uchystána n rozkaz ruské vlády odplouti ihned. Pohřeševaný attaché. Z Paříže, 29. září. (C. B.) »Petit Journale sděluje, že ministerstvo námořnictva obdržel list od francouzského vojenského atfaché při vyslanectvu v Tokiu, že pohřešovaný důstojník Cuverville jest nemocen v Port Arturu. Z bojiště u Mukdenu. Z Paříže, 29. září. Z tábora ruské hlavn armády se oznamuje, že silné japonské kolony jsou na pochodu směrem k Yušunčenu Sjucinu. U těchto dvou míst prý pravdě- podobně dojde ke srážce s Kuropatkinem. Z Paujapudzy děje se postup japonské armády po bařinatém terrainu, místy, o nichž bys nikdo ani nedomníval, že možno jimi se pro- drati. Domorodé obyvatelstvo podporuje prý velmi účinně japonské ženijní sbory, ktere rychle odstraňují všecky překážky pochodu V táboře Kuropatkiuově jsou zprávy o síle japonského vojska dosud velmi neurčité Japonci prodlužují vojenskou službu. Z Tokia, 29. září. (C. B.) Dnes uveřejněno nevyhnutelné nařízení, jímž mění se branný zákon. Služba záložníků II. tř. prodlužuje se ze 6 na 10 let a rozdll mezi I. a II zálohou zrušuje se. Záložníci doslouží ve 37. roku svého věku. Následkem rozmnožen vojska touto změnou bude třeba zjínačiti také divisijní organisaci. Přislušný plán není dosu vyhlášen. Z Tokia, 29. září. (Reuter.) Ve vládnieh kruzích prohlašují, že novým branným záko nem bude možná rozmnožiti polni vojsk o 200.000 m. Děla z křižáku »Noviku« zachrá něna. Z Petrohradu, 29. záři. Z Vladivostoku došla zpráva, že Rusům se podařilo zachránit děla, jež nalezala se na křižáku »Noviku« který u ostrova Sachalinu vzal za své.
Petit Sjucin Rus Barcelona Paříž Tokio Port Artur Mukden Petrohrad Vladivostok Sachalin Reuter
18 article Zemské sněmy.
Zemské sněmy. Sném markrabství moravského. (II. zasedání schůze 4) V Brně, 29. září 1904. (Zvl. tel. »Národních Listů«, Dnešní schůze za předsednictví náměsíka dr Žáčka byla zase velmi hlučná. Posl. Novák odůvodňoval svůj pilný návrh v příčině přeložení několika tříd české národní školy do Giskrovy ulice. V úvodu řečí své praví, že v Rakousku celém pro jehož všechny národy byly vydány zákony rovnosti všech národů a občanů, jsou národové slo vanští jen v jednem rovni s národem německým v placení daní, jinak o rovnoprávnosti, o rov- nosti jich před zákonem v tomto státě ani mluvit nelze. Vláda zná vlastně jen jednu snahu, z acho vat- německou državu bez ohledu na to, co Něme za svoji državu pokládají. Také Brno jest pokládáno Němci za jejich državu, proto má býti za každou cenu zachován jeho německý ráz. Pouličními bouřemi, argumenty z ulice nechcem si ani v Brně dopomáhati k právu, my jdeme cestou slušnosti, cestou zákona a chceme jen to, co zákony nám zaručují. Většina této sněmovny a brněnsk radnice však soudí a jedná jinak Sotva ve věci poboček na náměstí Winterholle rově, které jsou trnem v oku zdejší radnice, rozhodlo místodržitelství přesně dle znění zákona, ji musilo to odpykati. Brněnská radnice uspořádala místodržiteli za to demonstraci a v čele demonstrantů naleza se brněnský purkmistr, dr. ryt. Wiese Galerie volá: Hanba mul Dr. Žáček zvoní.
Posl Novák Nout Němec doktor Žáček Brno Giskrův ulice Rakousko Wies Galerius
19 article Posl. dr. Stránský: Za to dostal vysoký řád
Posl. dr. Stránský: Za to dostal vysoký řád (Veselost.) Později však místodržitel zapomněl na to,ž úkolem jeho jest stříci zákon a ustoupil přec terrorem brněnské radnice. Rečník líčí pak hislorii útrap českého školstv v Brně, zvláště náslnost brněnské radnice při po sledním zápisu a líčí surovou germanisační činnost ředitele Čermáka, kterého okresní školní rada brněn ská ustanovila ne snad pro jeho neznalost jazyka českého, v němž po 18 let se nevzdělával, nýbrž proto, aby pomáhal utloukati české škol- ství v Brně. (Souhlas.) Takového člověka obec brněnská potřebovala také ho v Čermákovi plně dostala. Řečník líčí drasticky výjevy, jaké dály se př zápisu do české školy na náměstí Winterhollerově kde agitační apparát Němců sestával ze všech ná- hončí radnice od policajta v uniformě do tajného zřízence. Varuje Němce, aby nepokračovali na nastoupené cestě pronásledování českého školství, ježto by to mohlo vésti kodvetě na české straně. (Souhlas.) Okresní školní rada brněnská zrušila parallelky o své vůli, zcela proti zákonu. Brno není je- diným školním obvodem a proto odkazo- vání dětí z jedné školy na druhou není nikterak zá konem odůvodněno a dělo se jedině na ničení školy na nám. Winterhollerově, na překažení zřízení samo- statné školy. Obec brněnská tímto jednáním stavís pompík, ale pomník hanby! (Souhlas dole i n galernich.) Řečník appelluje na právní a mravní cit sně movny a žádá, by pilnost návrhu jeho byla přijata (Souhlas a pollesk. Rečníku se gratuluje.
Posl doktor Stránský Čermák Winterhollerův Němec Brno
20 article
Poslanec dr. ryt. Wieser snaží se zmírniti výtky, učiněné poslancem Novákem. Mluví naprosto nesrozumitelně. Při jeho řeči dochází k častým vý stupům bouře a projevům nevole českých poslanců v což i galerie přizvukuje. Poslanec dr. Perek na výtku jistou postanc Wiesra volá: Musí přece někdo darebáctví veřejně přibiti. Z toho povslává mezi německými poslanci hluk a lomoz. Posl. Albrecht a Luksch vedou nejzuřivěji a jako obyčejně nejsprostěji. Němečtí poslanci žádají, by místopředsed dr. Žáček udělil dru. Perkovi důtku za to, že řekl že okresní školní rada brněnská páše darebáctví. Náměstek zem. hejtmana dr. Žáček prohlašuje, že podobného výroku neslyšel. Posl. dr. ryt. Wieser mluví v nesrozumiteln své řeči dále. Vytýká posl. Novákovi, že vodil české děti k zápisu. Posl. dr. Perek volá: Někdo se musí českých dělí zastat. Posl. Albrecht pokřikuje na dra. Perka. Posl. Pospíšil: Proč tahále naše děti do svých škol, proč o ně stojíte? Galerie propuká v souhlas, který dává hlučně na jevo. Posl. dr. ryt. Wieser končí obranu svoji a brněnské radnice za hlučného protestu českých poslanců a volání hanby na galeriích.
doktor Wieser Novák Perek Posl Albrecht Luksch Žáček Perk Pospíšil
21 article
Němečtí poslanci rozčileně poukazují na galerii a volají na dra. Žáčka. Posl. dr. Gross křičí na galerii a hádá se s ní. S galerie volají naň: Buďte tiše! Nastává vřava k nepopsání. Zvone předsedajícího není v ní ani slyšeti. Poslanci stoj hrozivé proti sobě. Posl. Pospíšil postavil se na řečnickou tri- bunu a tluče pěstí na ni. Poslanci Albrecht Luksch jej ohrožují a hrozí mu. Dr. Žaček zvoní neustále, a když nastal ticho, žádá galerii, by šetřila jednacího řádu a zdržel se všech projevů souhlasu i odporu a poslance, by hájili důstojnost sněmovny Posl. dr. Stránský za napjatého ticha ujími se slova. Praví: Posl. ryt. Wieser učinil v řeči své pokus dáti svým výkladem o věcech českého školstv celému jednání radnice i okresní školní rady zcela nevinný ráz. Rád by byl dokázal, že to, co dnes jest předmětem této debaty, co jest příčinou velikého a opravdového rozhořčení českého lidu a jeho zá stupců, bylo jen administrativním opatřením, ke kte- rému pánové na brněnské radnici byli oprávnění.
Posl doktor Gross Pospíšil Luksch Stránský Wieser
22 article
Tak tomu však není. Spor, o který tu právě jde má hlubáí význam, v něm běží o existenei, o dobré jméno, o dobré právo českéh lidu v Brněl (Tak jest!) Vy, pánové, na straně německé, s chloubou po- ukazujele, že jste to byli vy a vaši předchůdci, kteřo utvořili říšský zákon školský, vy máte za povinnos tento zákon znáti a znáti také úkoly škol. Úkolem škol jest, aby člověk byl na životní svoji pouť vy- baven vědomostmi, aby jeho srdce bylo zušlechtěno. rozum zbystřen, aby v něm bylo vzbuzeno a vy pěstěno vědomí národní, vědomí, že prospěti má bohu národu a vlasti. (Tak jesti) Pro své školy to žádáte ve svých školách hledite všeho toho dosáhnouti, ale nám toho nechcete dopřáti. Táži se vás na tomto místě, jak můžete srovnat se svoji morálkou politickou, aby dítě dáváno bylo de škol, jichž jazyka nezná. To jest stanovisko ne mravné! (Souhlas.) Vytýkáte nám, že užíváme slov prudkých. Ale nedivte se! Jak máme užívati mírných slov a kde jinde to máme říci, když nespra- vedlivým volebním řádem zamezujete nám vstup do zdejší radnice a vyluču- jete přes 40.000 českého obyvatelstva z účastenství na správě této obce.
23 article
(Souhias.) Nedivte se tedy, že zde hlásíme se ke svému právu, že zde vytýkáme vám, že to, co pášete na nás, na našem školství v Brně, jest nem rav nost!, jest zločinem. (Bouřlivý souhlas ve sněmovně i na galeriích.) Řečník líčí potom praktiky brněnské radnice prohlašuje, že ona, jako vinník, má spoluvinníka tím že jest m!stodržitel, (Hlučný souhlas. Rteč níku se blahopřeje.) Místodržilel hr. Zierotin líčí vyjednávání zemské a okresní šk. rady o přeložení čtyř tříd snaží se dokázati správnost všeho, co se stalo. Ok šk. rada brněnská byla vyzvána urychliti svůj nále o stížnostech rodičů do odepřeného zápisu jejie dětí, aby zem. šk. rada, nejsouli rodiče spokojen s rozhodnutím okr. školní rady, mohla rozhodnouti o příslušných stížnostech. Zem. šk. radě nelze vyčí tati žádná opomenuti. Přikázání dětí do škol bližších neho nedaleko jejich bytů není porušením zákona. neznesnadůuje-li se dětem dostáti školní povinnosti
Zierotin Brno
24 article
Rekurs obce proti výnosu zem. šk. rady ze dne 19 února t. r. o nepovinném vyučování v druhé zemsk řeči na obecních školách s německou nebo českou vyučovací řečí není ještě vyřízen. Stížnost okr. šk rady brněnské do předložení potřebných průkazův rozdělení školy na Winterhollerově náměstí ve dvě samostatné školy musí se předložiti k rozhodnutí ministerstvu. Zmíniv se o ustanovení nadučitele Čen- máka, pravil, že zadá za propuštěnou, kdy se jemu uzdá. Pilnost Novákova návrhu propadla a návr sám projedná se dle jednacího řádu. Předsoda oznamuje, že pilný návrh dra. Strán- ského a spol. na změnu volebního řádu zemského byl dán do tisku a navrhovatel jej záhy odůvodní Poslanec barou Chlumecký žádá předsed nictvo za opatření, aby svobodné porady sněmovní byly zabezpečeny a důstojnost sněmovny také bu doucně chráněna. (Pochvala v levo a ve středu hlučné výkřiky v pravo.) Posl. dr. Stránský soudí též, že každému zákonodárnému sboru musí se chránili neodvislos rokování a provedení jeho usnešení. Dává však na uváženou, kdo v Rakousku dopustil tento tón a jak stalo se, že lid, vida, že docházelo k výtržnostem v ústředním parlamentu v letech 1896—1898, po- myslil si: nedávají-li dobrý příklad poslanci, nemusí také voliči míti před sněmovnou žádný respekt mluví s sebou. (Slyšte! v levo. Tak jest! v pravo.) Brněnský poslanec byl prvý, jenž mrštil kala- mářem po předsedovi a užil nevýslovných výrazů. Proto není divu, že posl. Hybeš házel s galerie rudě letáky. Přál by si, aby se chránila neodvislost a dů- stojnost sněmovny, prohlašuje však, že páni z levice otravují a demoralisují veřejného ducha a politický život v Rakousku. (Hlučná pochvala v pravo; hluk.
Novákův Chlumecký Posl doktor Stránský Hybeš Winterhollerův náměstí Rakousko
25 article
Posl. bar. Chlumecký (ve věcné opravě) na- mítá proti dru. Stránskému, že kalamáře lítaly nej- prve v českém sněmě a první obstrukce provozován za jeho předsednictví v poslanecké sněmovně pánem stejného smýšlení s drem. Stránským (Pochvala v levo; velká vřava v pravo.) Posl. Perek prohlašuje, že Chlumecký jako representant pobočné vlády na Moravě není opráv něn dávati zde předpisy. Ať pledsednictvo nedbá ne oprávněného a neslušného proslovu bar. Chlume ckého. Poslanec dr. Fux ptal se předsednictva, bude- jednati příště rázněji. Autonomistická strana dala pr podnět k nedůstojným scénám. Mluvl-li čeští řeč níci, je klid, když mluví Němci, jsou terrorisováni Chceme-li sněmovati, předsednictvo musí chrániti svobodu porad. Je to v zájmu země. Předseda dr. Žáček praví, že předsednictvu zá- leží zvláště na ochraně důstojnosti sněmovny a porad. Prostředky k tomu poskytuje jednací řád Předsednictvo bude chránit důstojnost sněmovny avšak žádá také poslance, aby měli na paměti usla novení jednacího řádu a usnadnili předsedovi jeh těžký úřad. Posl. Parma a sp. podali návrh, jímž zemský výbor vyzývá se vypracovati předlobu o zřízení Iv kurie v městech a obeích, jež mají přes 4000 oby vatelů. Příští schůze bude zejtra Z Opavy, 29. září. (C.- B.) Slezský sněm, vyřídiv několik menších předloh, rokoval o zprávě stran slaveb, jichž třeb následkem škod, způsobených povodněmi v lefech 1902—3 a přijat Janstův návrh, aby 300.000 K, ur- čených na hražení bystřic, použilo se zatím k onomu účelu. Vláda požádána důtklivě, aby zajistila běhen tohoto sněmovního zasedání 2 míll. K další státn podpory. Přlští schůze hude z ei tra,
Posl bar Chlumecký Stránský Perek doktor Fux Němec Žáček Parma Iva Janstův Morava Chlum Opava
26 article Balkán.
Balkán. m. Z Cařihradu, 29. září. Vyslanec rak. uherský vyzval v pondělí a ruský vyslanec včer Portu oficiálně, aby uzavřela kontrakty pro místa dalších 12 důstojníkův a 22 poddůstojníků pro četnictvo makedonské.
Port Balkán Cařihrad
27 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Německé obce — obstrnují. Z Opavy, 29. září. Starostové okresu brun- tálského zastavili svou činnost v přeneseném oboru působnosti, pokud k ní nejsou zákonně povinováni. Obecní zastupitelstvo v Bruntálu samém, dále pak v Benešově a v Sosnové při- dalo se k usnešení tomuto. Práce zastaví se 1. říjnem. V německém tisku slezském agituje se, by přistoupily k taktice té německé obc co nejčetněji. Agendy, které se zastaví, týkají se hlavně povolávání branců, vybírání vojenské taxy, doručování výměrů politických úřadů atd. Z Opavy, 29. září. Občanský klub usnesl se na dlouhé resoluci, kterou se vyzývá obecní zastupitelstvo opavské, by 1. října zastavilo práce v přeneseném oboru působnosti a tak bylo vzorem všem německým obcím slezským. Vlašská olázka universitní. Z Bolzana, 29. září Vlaští studenti zamýšli tuhý boykot proti vlašské fakultě a chtějí se dáti hromadně zapsati na dosavadní německou fakultu. Hr. Goluchowvski. Z Vídně, 29. září. Hr. Goluchowski byl dnes odpoledne přijat císařem v dlouhé audienci. Vyznamenání. Z Vídně, 29. září. Odbornému chefovi v ministerstvu vyučování dru. Josefu Kaněrovi udělen byl řád železné koruny II. třídy. Z vídeňské radnice. Z Vídně, 29. září. Bývalý poslanec na říšské radě Gregorig oznámil dru. Luegrovi, že vystupuje ze svazu antisemitského na radnici. Gregorig již po nějaký čas dělal proti purk- mistrovi frondeura.
Bolzano Goluchowský Kaněra Opava Bruntál Benešov Hradec Vídeň
28 article
Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 29. září. Včera večer konala se ministerská rada za předsed- nictví krále a rokovala o návrhu zákonao ústřední státní správě. Podepsán úkaz o svo- lání národní skupštiny k zasedání na den 1. října. Dnes podepsán druhý úkaz o odro- čení skupšliny do 1. listopadu. Tím vláda získá času vypracovati rozpočet pro příští rok a pro jiné vážné osnovy Dnes králi odevzdána velmi uměle praco- vaná ikona, kterou cařihradský patriarch Joskim III. jemu poslal s blahopřáním ke korunovaci a blahoslovením králi jako věrnému synu pravo- slavné církve. Dne 15. října přijde z Francie do Běle- hradu 70 bývalých chovanců saint« cyrské vojenské školy z r. 1864 navštíviti svého někdejšího kollegu krále Petra. Mezi nimi jest několik generalů a více důstojníků, s krerým kníže Petr, nyní král, jako francouzský důstoj- ník bojoval v pruskofrancouzské válce r. 1870 v řadách francouzské armády. Na počest svých francouzských kollegů a soubojovníků král uspo- řádá dvě hostiny, jednu důvěrnou, jen pro kol- legy, a k druhé budou pozvání i diplomatičtí představitelé. Denním rozkazem král vyslovil dík armádě za její účastenství při korunovačních slavnostech a za vzorné chování, výcvik a hotovost.
Petro Petr Srbsko Bělehrad Francie Běla hrad
29 article
Odřeknutá návštěva. Z Berlína, 29. září. Z Bukurešti telegrafují »Zeilu«: S návštěvy carovy v Kišiněvě sejde. Zatčen pro vyzrazení plánů. M. Z Kielu, 29. září. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Jak »Kieler Neueste Nach- richten« sdělují, byl přednosta tajné kanceláře loděnice »Germaniae dnes zatčen. Jest obviněn, že pro- dal cizímu státu konstrukčn plány lodi. Telegramy korresp. kanceláře Ze Lvova, 29. září. (C.-B.) Sjezd ma rianských spolků přijal v dnešní závě rečné schůzi jednohlasně resoluce, navržen jednotlivými sekcemi. Ze Solnohradu, 29. září. (C.- B.) So- ciálně demokratický sjezd, ukončiv své práce, byl dnes uzavřen.
Kieler Berlín Bukurešť Zeil Kišiněv Kiel Lvov Solnohrad Neueste nach
30 article
Panovnické cesly. Z Vídně, 29. září. (C.-B.) Rumunský král přijel sem dnes ráno s princem Karlem synem rumunského následníka, na krátký pobyt Na nádraží byli rumunský vyslanec s personálem a velitel pěšího pluku čís. 6 krále rumunského Odpoledne navštívil krále rakouský císař zdržel se u něho hodinu. Setkání bylo srdečné Na císařovo přání představen mu tak prine, jehož srdečně pozdravil. Večer o 6. hod. byla v Schönbrunně ho- stina, jíž zúčastnili se: císař, rumunský krá s komonstvem, členové rumunského vyslanectva, společní ministři, min. předseda dr. Körber vrehní dvorní a státní hodnostové. Z Vídně, 29. září. (C.-B.) Král rumunský konferoval odpoledne po celou hodinu s Golu- chowským. Vyznamenání. Ze Sofie, 29. září. (C.-B.) Kníže Ferdinan přijal dnes v audienci na rozloučenou rakou- ského zástupce hr. Forgache a vyznamenal ho velkodůstojnickým křížem řádu za civilní zásluhy. Z Ruska. Z Petrohradu, 29. září. (C.-B.) Pomocníci ministra vnitra Zinověv a Stišinský byli povoláni do říšské rady. Z Petrohradu, 29. září. (C.-B) Nový mi- nistr vnitra kníže Svjatopolk Mirský, přijímaje dnes vyšší úřadnictvo svého odboru oslovil je takto: »Přejímaje úkol carskou dn- věrou mi svěřený, považuji za svou povinnos prohlásiti, že podkladem správy svěřeného mi úřadu bude manifest ze dne 10. března 1903. Vyzývám vás, pánové, k činnému, obětavému
Karel doktor Körber Ferdinan Zinověv Stišinský Svjatopolk Mirský Vídeň Sofie Rusko Petrohrad