1
masthead
Strana 2. Číslo 139,
2
masthead
KATOLICKR LISTY.
3
masthead
Dne 22. května 1900.
4
article
zápasníky za práva a privileje českého národa byli
hlavně dva vyšší stavové, totiž panský a rytířský.
Města znamenala málo, selský poddaný lid pak ne-
znamenal nic. Po 300 letech nositelem ideí a snah
národních jsou potomci těch druhdy utlačovaných
sedláků moravských, je to intelligence, která po-
chází z nich. Města, ač se tuží dosti, neznamenají
mnoho, a potomci česko moravské šlechty nezna-
menají nic!«
Toť stručný obraz politických, náboženských a
národních poměrů na Moravě v 16. století, jenž
nám dává hojně látky ku přemýšlení a — po-
učení.
Morava
5
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, 21. května.
K situaci. Nesouce těžce dosavadní ú spěchy
obstrukce českých poslanců, vymýšlejí si levičácké
listy za přestávky, jež nastala ve schůzích říšské rady,
pravé báje o novém vyjednávání mezi předáky če-
ských a německých poslanců. Rozšířily hlavně po-
věst, že někteří čeští poslanci podali německým po-
slancům nový návrh na upravení neblahé a tak na
výsost sporné otázky jazykové. Byli prý to zvláště
poslanci dr. Pacák a dr. Kramář, kteří zahájili
s drem. Funkem a drem. Pergeltem nové vyjedná-
vání v tom smyslu, že by za povolení vnitřní úřední
české řeči v českých okresích byli ochotni uznati ná-
rodnostní ohraničení, jakož i trojdílnost král. českého.
Že jest nesmyslem něco podobného za dnešních poměrů,
leží na bíledni. A skutečně také dnes ljiž prohlašují
se z kompetentní mladočeské strany všecky takovéto
pověsti za to, čím jen býti mohou: za pouhý tlach.
Důrazněji, bohdá, ještě o tom se vysloví výkonný
výbor české národní svobodomyslné strany, který koná
svou schůzi v úterý v Praze.
doktor
Pacák
Kramář
Funk
Praha
český národní svobodomyslný strana
6
article
Vídeňská »Reichswehr« uveřejňuje výrok »vy-
soce konservativní« osobnosti následujícího znění:
»Co se má státi, má a může?« Kdyby se někdo na-
lezl, jenž by měl odvahu bezohledné otevřenosti, měl
by na tuto otázku snad jen jednu odpověď: Co se
má státi a co se může státi, o tom se může pochy-
bovati, jisto však jest, co se stane: Německý li-
berelismus dostane se v Rakousku je-
ště jednou ku vládě. Bude-li to mo-
žno v parlamentě, nebude-li to mo-
žno, také bez parlamentu.« Možná, že se
v jistých kruzích opravdu pomýšlí na nějaké suspendo-
vání ústavy, které by však při pokročilém vývinu
našeho politického života mohlo býti jenom přechod-
ním zjevem a zasadilo by vážnosti státu skutečně ne-
zhojitelnou ránu. Po našem náhledu musí se v zájmu
státu státi pouze jedno, t. j. musí se vládnouti proti
liberálním a nacionálním stranám německým a musí
se přikročiti k obnovení českého státu, čímž by par-
lamentární mizerie ve Vídni pro věčné časy došla
svého ukončení. Takový převrat ve vnitřní politice
vyžadoval by však také převrat v politice zahraniční
a změnu poměrů v Uhrách a proto se nemusíme
báti, že tak brzy k nějaké takové události dojde. —
Jestliže však už dnes jest situace Rakouska povážení
hodná, bude po provedení různých konstitučních ex-
perimentů ještě horší a pak Bůh ví, co se na konec
stane.
Rakousko
Vídeň
Uhry
Reichswehr
7
article
Jako zajímavost sluší uvésti faktum, že odstra-
nění ústavy bylo by od r. 1849 již šestým státním
převratem v říši, jenž proveden by byl bez souhlasu
parlamentu. Prvním byla oktrojírka ze dne 3. března
1849, druhým zrušení oktroyované ústavy 31. března
1852, třetím změna provedená císařským diplomem
ze dne 20. října 1860, čtvrtým ústava vydaná dne
26. února 1861 a pátým zavedení nynější ústavy
dne 21. prosince 1867. Tolik neústavních změn své
státní formy neprodělal ve stejné době žádný stát.
Předsednictvo poslanecké sněmovny
vídeňské oznamuje zvláštním přípisem, že příští
schůze poslanecké sněmovny konati se
bude dne 6. června t. r. Prvním předmětem jedna-
cího pořádku jest rozpočtvé provisoriu m.
poslanecký sněmovna
8
article
Ministr m. sl. Ignác šl. Plener, člen
panské sněmovny, obdržel dnes u příležitosti svých
90tých narozenin četná blahopřání. M. j. je zaslali
arcivévodové Ludvík Viktor a Rainer, místodržitel
hr. Kielmansegg, předseda poslanecké sněmovny dr.
ryt. Fuchs. Dále zaslaly blahopřejné přípisy německá
pokroková strana, ústavověrný velkostatek a střední
strana panské sněmovny.
Námořní výbor uherské delegace konal
dnes schůzi, v níž zpravodaj hr. Alexandr Teleky
poukázal nejprve na to, že rozpočet celkem se pohy-
buje v loňském rámci. Řečník vytknul pak ve ve-
likém rozměru započaté stavby lodí ostatních států,
ve kterých jest pokračováno, a pravil, že již v zájmu
obrany našeho pobřeží a za účelem zabezpečení našich
obchodních zájmů musíme držeti s druhými státy
stejný krok. Žijeme nyní v dobách míru, povážíme-li
však, že v Anglicku jest potřebí ku stavbě jednoho
válečného korábu tří roků, jedná válečná správa jen
rozumně, hledí-li lodi k válce nezpůsobilé nahraditi
loďmi novými. Poněvadž podle všeho hledíme vstříc
výdajům vždy vzrůstajícím, považuje zpravodaj z
vlasteneckou povinnost, aby otevřeny byly prameny
síly, ze kterých byla by čerpána úhrada nezbytných
potřeb tohoto důležitého činitele branné moci říše.
Ignác
Plener
Ludvík Viktor
Rainer
doktor
Fuchs
Telek
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
9
article
Řečník odporučoval na konec požadavky námořní
správy, kteréž položeny byly s nejmožnějším ohledem
na poměry finanční. Del. hr. Thoroczkay schva-
loval sice rozpočet, ale dodal, že by nemohl souhla-
siti s dalším rozmnožením loďstva, poněvadž lodi, jež
nyní již se staví, stojí na 30,000.000 korun. Také
del. Rosenberg opřel se nákladu na novou vá-
lečnou loď a stěžoval si na to, že uherský průmysl
je zanedbáván při dodávkách pro námořnictvo. De-
legát Latinovics vzdal námořnictvu všecku čest
a chválu, načež rozhovořiv se o poměrech, panujících
na námořnické akademii ve Rjece, vytýkal, že při-
hlásilo se do ní jen velmi málo uherských aspirantů.
Del. Bolgar vyslovil se naproti tomu docela bez
výhrady pro rozpočet; stejně tak učinil i del. D a-
niel. Tento však považuje za důležito, aby větší
náklady obětovány byly na námořnictvo, aby v do-
bách nebezpečí vyhovovalo požadavkům. Vydržování
loďstva menším nákladem bylo by nebezpečno, protože
by v době zlé se neosvědčilo. — Námořní velitel
Del
Rosenberg
Rjeka
Bolgar
10
article
svob. pán Spaun konstatoval, že při všech poža-
davcích na loďstvo jedná se jen o náhradní stavby
za zastaralé a nepotřebné koráby. Nové stavby po-
kračují z finančních příčin jen zvolna. Námořní
správa bere dle možnosti ohled na uherský průmysl.
Že poměrně málo uherských aspirantů vstupuje do
důstojnického sboru námořnického, spočívá hlavně
v tom, že tito aspiranti v Uhrách, zvláště při hon-
védstvu a civilní státní službě lépe postupují. Ohledně
tunového obsahu lodí poukazoval námořní velitel na
značné pokroky techniky a konstatoval, že Německo
a Anglicko staví lodi více než o 15.000 tun, ale pro
rakousko-uherské lodě že postačí obsah 10.000 tun.
Dělová otázka v námořnictvu jest rozřešena
potud, že všechna děla kromě 27 cm. děl pro lodi
obrněné vyráběna jsou v tuzemsku. Potom bylo ordi-
narium námořní po rozličných vysvětlivkách se strany
zpravodaje a velitele loďstva schváleno. Při poradě
o první lhůtě pro stavbu náhradní lodi za loď »Lau-
don« prohlásili del. Thoroczkay a Rosenberz, že tuto
položku schvalují. Po dalších vysvětlivkách se strany
velitele loďstva bylo schváleno také extraordinarium
pro loďstvo; rovněž tak dodatečný úvěr a požado-
vané rozšíření a upotřebení dodatečného úvěru. Na
konec bylo usneseno, aby ve zprávě vyslovena byla
správě námořnictva důvěra.
Spaun
Uhry
Německo
Lau
11
article
Arcivévoda František Ferdinand, prae-
sumptivní nástupce trůnu, uzavře dle pešťských zpráv
již v několika nedělích svůj sňatek s hraběnkou
Žofií Chotkovou. V Pešti dály se prý v po-
slední době opětné konference súčastněných státních
činitelů, aby ustanoveno bylo formulování rozhodnutí
a případné jeho uveřejnění. Že by arcivévoda od pro-
jektovaného svého sňatku někdy ustoupil, jest při
hloubce náklonnosti jeho srdce a jeho pevné povaze
vyloučeno. Ostatně není prý potřebí, obávati se nějakých
komplikací v ohledu státoprávním neb následnictví
trůnu. Všecky otázky byly bedlivě uváženy a upra-
veny. O nástupnictví arcivévodově ne-
bylo od počátku žádné pochybnosti,
poněvadž není žádného ustanovení domácího zákona,
kterýž by při manželství nerovnorodém vylučovalo
nástupnictví sňatek uzavírajícího. Ale rovněž tak
jisto jest, že by dítky, jež by po případě narodily se
z takovéhoto manželství, byly neschopny ná-
stupnictví. Choť následníka trůnu
obdržela by nějaký vyšší titul nebo hodnost; vůči
tomu úplně vyjednáno, že pro případ úmrtí arcivé-
vody Františka Ferdinanda zdědil by nástupnictví
nebo trůn jeho druhý bratr, arcivévoda Otto, po
tomto pak jeho nejstarší syn, arcivévoda Karel.
O nějaké různosti mínění v tomto ohledu neb o roz-
ličných záhonných ustanoveních v Rakousku a
v Uhrách není prý již ani řeči; panovaly v tom
ohledu jen jisté theoretické rozdíly názorů. Nepřesné
zdají se býti dosavadní údaje o titulu budoucí choti
následníka trůnu; právoplatná ustanovení nebyla prý
dosud v tom ohledu učiněna. Vyjednávání o pro-
jektovaný sňatek dějí se prý již od půl druhého roku,
ale ještě déle trvá prý úmysl arcivévodův se oženiti.
František Ferdinand
Chotkův
Otta
Karel
Pešť
Rakousko
Uhry
12
article
Dobrodružná pověst o sňatku již uzavřeném jest do-
cela vymyšlena; arcivévoda nikdy prý nechoval touhy
po tajném sňatku a nevešel by nikdy také v tento
morganatický sňatek bez plného schválení svého cí-
sařského ujce. — Uveřejňujeme tuto zprávu, zodpo-
vědnost za ni ponechávajíce listu, z něhož ji vy-
jímáme.
Rusko a Arméni. Ruské velevyslanectvo
v Cařihradě upozornilo Portu na trudné postavení
Armenů v některých obvodech v Anatolii, zvláště
pak v sandžaku Hekkiari ve villajetu wanskéma
v sandžaku Seestu ve villajetu bitlisském, kde pře-
stoupili na islam četní Arménové, jen aby se vyhnuli
tvrdému vymáhání daní. Z ruské strany vytýká s
také to, že, podle zpráv ruských konsulů, ve více
armenských obcích následkem protivenství od Kurdů
a vymahačů daní provozovaného, jeví se do očí bijící
úmysl, vystěhovati se do Ruska.
Srbský král a jeho matka. Z rozhodující
srbské strany vyvracuje se pověst, rozšiřovaná od
jisté části evropského tisku, že král Alexandr zajede
po své návštěvě světové výstavy v Paříži navštíviti
v Biarrici svou matku Natalii. Není prý ani pomý-
šlení, že by král Alexandr hodlal zajeti do Biarrici.
Majíce na zřeteli, kterak návodem svého otce Milana
král Alexandr zanedbával až dosud své, k matce
jej vížící vděčné povinnosti, nedivíme se tomu ani
dost málo.
Armén
Port
Armeno
Natalia
Milan
Rusko
Cařihrad
Anatólie
Paříž
Biarrice
Hekkiari
Seest
13
article
mona a Judy, hlava sv. Jana Křtitele, Ondřeje a
Lukáše, — dosti to příčin, abychom poklekli a
vroucně děkovali Bohu za milost, kterou nám pro-
kázal, že jsme bez úrazu zavítali na tato památná
a posvátná místa. Avšak modlitba nestačí k vyjá-
dření našich citů. Velebná píseň česká se rozléhá
tu ku poctě Panny Marie, ochrankyně poutníků.
Svatá brána nás zve do útulných prostor
chrámových. Dne 24. prosince roku 1899 otevřel
ji sv. Otec Lev XIII. trojím úderem zlatého kla-
diva. Strážce bdí bedlivě nad tím, aby nikdo ne-
vracel se tudy zpátky, poněvadž pouze do vnitř
možno tam vstoupiti. Za zbožného zpěvu ubírají
se poutníci ke konfessí čili hrobu sv. Petra.
Juda
Křtitel
Ondřej
Lukáš
Petro
pocta pannus Marie
Lev XIII
zlatý kldiva
14
article
Konfessí nazývají se hroby mučenníků, poně-
vadž svými ranami, svojí smrtí vydávají svědectví
(confessio) své pevné víry v Spasitele našeho. Ku-
píme se kolem zábradlí, kde hoří nesčetně světel,
což má vyznamenávati nepočetné svaté, jichž
ostatky tu v chrámě odpočívají. V tichém rozjí-
mání představujeme si všecky zásluhy, práce, utr-
pení a zvláště smrt knížete apoštolů, první papeže
církve katolické. Uplynulo století — a hle, slova
Spasitelova k Petru pronesená, která jsou též vy-
značena na kopuli chrámové: »Ty jsi Petr, to jest
skála, a na té skále vzdělám církev svou, a brány
pekelné ji nepřemohou.«
Právě u hrobu Petrova tato slova mají pro
nás tím větší význam. Tělo jeho odpočívá sice již
dávno zpráchnivělé, avšak dílo jeho nezaniklo, nýbrž
trvá dále, ano vzrůstá, podobajíc se zrnu horčič-
nému, které z malého semene vyrůstá v mohutný
strom, na jehož kmenech ptáci nebeští nalézají
svoje přístřeší. Tak církev Petrova jest stromem,
který rozložil svoje kořeny, větve i korunu po ce-
lém světě a v jehož stínu milo a příjemno jest od-
počívati při útrapách denního života a neméně lépe
odebírati se k odpočinku věčnému. Pravdu děl
učený Gamaliel, když poukazoval na to, že dílo
Kristovo se samo rozpadne, je-li dílem lidským,
je-li však Božským, marno jest proti němu bojo-
vati, poněvadž přetrvá věky.
Petr
Gamaliel
Kristův
Petrov
15
article
Nechceme se ani odloučiti od hrobu Petrova.
Mnozí po schodech kráčejí dolů, kde za mřížemi
v kapli tělo světcovo odpočívá. U oltáře spodního
možno sloužiti mši sv. pouze s dovolením sv. Otec,
které se však v nejřidších případech udílí. Pátráme
po příčině. Zloba lidská to zavinila. Položiliť jeden-
kráte zednáři italští bombu na těchto posvátných
místech, která bohudíky nezničila kostela. Protože
maffia a karbonáři neustávají podlamovati moc pa-
pežství a jeho hlavní stánek, bylo učiněno výše
řečené rozhodnutí. U hořejšího oltáře slouží mši sv.
pouze sv. Otec, a to dle původního způsobu, totiž
obrácen tváří k lidu.
Spěcháme dále; toužíme spatřiti stolec Petrův
— cathedra Petri, která nad zadním oltářem jest
vystavena mezi čtyřmi měděnými sochami. Tento
stolec náleží k největším památkám křesťanským.
Vždyť na něm kázal nástupce Spasitele našeho
víru svatou. Pravost této památky dokázal nezvrat-
nými důkazy slavný znatel starožitností de Rossi
Avšak marně pohlížíme vzhůru. Jest zastřen a jen
zřídka kdy se podaří smrte níkům uzříti tento vzácný
relikviář.
Avšak zvědavost dlužno odložiti! Nepřicházíme
jako cestovatelé, nýbrž jako poutníci. První
návštěva velechrámu náleží modlitbě a rozjímání.
U kaple nejsv. Svátosti oltářní, kudy sv. Otec bývá
nesen z Vatikánu ku slavným audiencím, jest naše
poslední zastávka prvního dne. První dojem jest
neshladitelný; utkví v naší mysli na dlouhou dobu.
Petrův
Petri
Ross
Petrov
Vatikán
16
article
Zprávy církovní.
Zprávy církovní.
Drobnézprávy. Dnes slaví církev katolická
památku sv. Julie, mučennice, vzdělané šlechtické
dívky, která byla uloupena, když ukrutný král van-
dalský Geiserich pustošil město Karthago. Byla pak
prodána jako otrokyně syrskému kupci Eusebiovi na
dalekém východě. Útokům jeho odpírala statečně a
trpělivě, tak že Eusebius a jeho domácí byli naplněni
obdivem k ní a k její víře. Na cestě do Korsiky
svatý . Julie
Eusebius
Kartágo
Korsika