ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a774ceb0-71e2-11dc-8b77-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 40, person 57, org 9, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 30. září 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 270.
4 article
Na ranní a odpol. HIsty předplácí see v Praze v pdilnistrael na maěaie za čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáškoe na slel Ba čtvt leta . . . . 7 K 00h ve šlialkácht na měsíe . . . . . . 2 K 30 Toštou: nv la. . k onk s dvojí zápilkou nnk lea. . .K
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Londýna, 29. září. (C. B.) »Daily Mail« sděluje z Čífu ze 27. t. m.: Japonei pronikli až na 1600 metrá k závodišti před Port Arturem Tvrze jimi dobyté jsou tvrze č. 4, 5 a 6. — Číňané připlulí do Čifu potvrzují, že útok podniknutý Japonei z Takušanu byl odražen a že Japoncům byly způsobeny podkopy veliké ztráty. Jest pochybno, budou-li Japonci s to udržeti všechna dobytá postavení, protože jsou v dostřelu velikých tvrzí ruských. L. Z Petrohradu, 29. záři. V 8.10 hod večer. (Pův. tel. zvl. dopisovatele »Nár. Listů« Zpráva, že Rusům podařilo se roz- metati vršek u Port Arturu, s něhož Japonci řídili své podkopné práce proti pevnosti a že útoky japonské po několik dnů trvající odrazili (viz i depeši korrespondenční kanceláře. Pozn. red.). budí zde velikou radost. Osoby dobře zpravené o poměrech portarturských tvrdí, že jelikož půda v okolí Port Arturu skládá se ze žuly, značnější práce podzemní jsou tam nemožny. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Japonei Port Tvrz Číňan Japonec Rus Artur Londýn Petrohrad Port Artur Daily Maila Číf
6 article Bouře na sněmu — moravském
Bouře na sněmu — moravském Pokud za trvalého všeobecného toho chřad- nutí politického života v Cislajtanii vůbec ještě o nějakém vzplanutí živého ruchu politického mluviti lze, jest dnes poměrně nejživěji v — Brně. Padesát tisíc žijícího tam občanstva českého bouří se spravedlivým hněvem proti nesnesitelnému německému násilí, páchanému z radnice brněnské na českém obecném školstv tamním za účelem jeho promyšlené zkázy. Mo- hutnou manifestaci protestoval vlastenecký náš lid v Sokolovně brněnské dne 27. t. m. co nej- ostřeji proti soustavnému a bezohlednému ne- přátelství jaké osvědčuje německá na radnici panující klika Wieserů a Rohrerů vůči naší národnosti odpirajíc české polovině obyratelstva hlavního města Moravy nejpotřebnějstch obecných a měšťanských ákol českých na způsob Vídeňáků neb libereckých »baronů«. Rozumí se, že po- slanci naši neváhali ujati se věci a že hned v první schůzi sněmu moravského podali pilný návrh stran těchto hanebných německých násil- nosti při letošním zápisu na českých školách brněnských.
Wieser Vídeňák Brno Morava
7 article
V den sv. Václava mělo dojíti k rokování o návrhu tom, i čekala se dlouhá a prudká debata. Avšak z usnesení sociálněde mo- kratického vedení brněnského s stalo jinak: Jakmile zemský hejíman moravský Felix hr. Vetter z Lilie chtěl zahájit rokování o pilných návrzích, zašumělo nad jeho hlavou a s přeplněné hlavní galerie sypal se dešť rudých lístků na hlavy presidiální i místodržitelské i roz- létal se šíro po sněmovně. A na listcích se čtlo: »Na půl millionů svéprávných občanů na Moravě nemá volebního práva do sněmu a do obci ... Pryč s privilegiemi! Ať žije všeobecné právo hlasovací do sněmu i do obeí!« Než pak bylo lze vzpamatovati se z pře kvapení, již to zaburácelo jekem bouře s obou galerií: »Dejte nám všeobecné rovné a přímé hlasovací právo do sněmu!« »Pryč s privilejemi !e »Hanba vám!« »Za koho zde sedíte, vy lupičové práva lidu! Fuj!« »Jednejte napřed o právu dělného lidu!« »Dříve k jednání se nedostanete, až splníte svou povinnost k nám!« A salva pro- testu za salvou šla.
svatý . Václav Felix Vetter Morava
8 article
Presidium, vláda, poslanci velko statkářští a Němci levičáci byli konsternováni, omráčení, a zemský hejtman, ne- věda si rady ni pomoci, pohlížel rozpačitě s jedné strany na druhou. Ve všeobecném zmatku radí se s několika poslanci. Také mistodržitel, hrabě Zi erotin, opustil svoje místo a bled, rozmlouvá s poslanci, krče rameny. Zatím galerie hlučí bouřně dále. So- ciálně-demokratický poslanec Hybeš na galeri cosi řeční. Někdo volá s galerie dolů německy: „Kde je Rohrer se svojí obloukovkou?“ co doprovázeno hlučným smíchem. V tom zemský hejtman ohlásil, že přerušuje schůzi a dá ga- lerie vyklidit. Tím však věc teprv spravil! Ga- lerie odpověděly zdvojeným povykem a výkřiky svrchovaného rozhořčení. Volá se: „Pivní daň chcete, peníze z našich kape nám berete, ale práv volebních nám dopřáti ne- chcete!“ „Dejte nám všeobecné hlasovací právo, když máme platit!“ — Poslanci všeněmečtí posměšn vzhlížejí na galerii. Vyvolávají tím nový projev nevole. „Koho tady vlastně vy, páni Němei zastupujete, kdo vás sem vyslal?“ „Upíry jste našich kapes, zloději na- šich práv a lupiči našich dětíl „Chceme všeobecné právo hlasovací, pr o o tom nechcete jedna ti? Galerie jsou posud plny, ani noha se ne- hnule k odchodu. K vyklizení jich zakročeno posud nebylo. Ve hluku, který panuje nahoře. a ve všeobecném zmatku a bezradnosti dole, tvoří se kroužky poslanců. Posl. dr. Stránský do- mlouvá hr. Vettrovi, který jest odhodlán, povo- lati do sněmu policii, k zemskému domu i konsignovanou, by tak nečinil. On také od toh upouští, ale prohlašuje sehůzi za s kon čenu
Němec Hybeš Němei Posl doktor Stránský Vettr já všeobecný hlasovací práv
9 article
Povstává nový hluk, v němž stanovení schůze na zejtřek zaniká. Hratka Všeněmců vítá odročení schůze potleskem. Soeiálně demokra- tičtí demonstranti na galeriích však nevěřice, že opravdu jest schůze odročena k zejtřku, setrvávají na svých místech a volajíce hanbu renegátům, »kteři český lid o jeho dítky okrádají«, jakož i německým liberálům, kteří se »nestydí udržovat ústní hlasování př sněmovních volbách na Moravě ještě ve stolelí dvacátém« — spouštějí mocným sborem plsen »Rudý prapor«, melodii ve sněmovně moravské dosud neslýchanou. — Čeští poslanci dle souhlasných zpráv přihliželi ku celé té demonstraci klidně, vě- douce, že není namířena proti nim, nýbrž vý- hradně proti německé většině, která stálými průtahy odbývá, odročuje a mar snahy a návrhy našich poslanců po spravedlivé demokratick opravě monstrósního Sehmerlin gova volebnlho řádu. Dnes za průlahy ty klidila pro »vzorný sněm« přirozené ovoce. A neobráti-li, brzy bude ovoce ještě trpči než dnes, a bouře z řad všech ukřivděných musí se samozřejmě jen stupňovat. Naučení pro sněmovní většinu i pro vládu ze dneška plynoucí jest tedy jen to: Proveďte poctivou, spravedlivou reformu.« Tak píše sama »Mor. Orlice«. Zjevně sympati- cky pojednávají též o události »Lidové Noviny«.
Mor Morava Orlice
10 article
Praví: »Demonstrantům nešlo vlastně o nic jiného než o mocný projev pro dávný a sprave- dlivý požadavek širokých vratev lidových, pro všeobecné právo hlasovací . . . Nemůžeme ani slovem pozaslaviti se nad jednáním demonstrantů na galerii. Nebyloť ničím jiným, než výbuchem dlouho tajené roztrpčenosti nad tím, že většina sněmovní vážnou opravu zemského volebního řádu, rozšíření volebního práva lehkomyslně odkládá . . . Na projev ten mohl zemský hejt- man odpověděti také projevem; mohl prostě říci, že pilný návrh dra. Stránského byl podán, že o něm bude jednáno a ve schůzi mohlo se pokračovat. Že by snad sociálním demokratům brněn ským bylo šlo o to, aby překazili pilný návrh našinců stran násilnosti německých pašů prol školství českému, tomu naše listy v Brně roz- hodně odporují. »Nikoliv!« jistí »Mor. Ortice« na základě ubezpečení obdrženého. »Bylo by krajní křivdou něco podobného podkládati. Vždr právě dělnictvo zdejší všech odstinů a obou národností co nejopravdověji ohradilo a ohra- žuje se proti plantážnické zvůli a brutalitě něme- ckých chlebodárců na poli osvěly . .. « Vskutku dnaa, 29. zářIy nněmu moravském zabá- jeno rokování o pilněm návrhu našich poslaned Nováka, dra. Stránského, dra. Koudely a dra. Žáčka vyzývajícím vládu, aby bez odkladu zakročila proti nezákonnému počinání obecní správy brněnské vůči českému obecnému školství ve hlavním městě Moravy. A tu opět došlo k bou- řím ve sněmovně i na galerii vzbuzeným zpup nou řečí hlavníha vinníka brněnského purk mistra ryt. Wiesera. Takový moravský sněm ovšem nebude po chuti ani německým hegemonům na Moravě, ani jejich patronu dru Körbrovi ve Vídni! Poznajíť, že se již na Mo- ravě nedá »provésti všechno« — jak si po léta libovali !
Stránský Mor Novák Koudela Žáček Wieser Brno Morava Vídeň doktor Körbr
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 29. září. (Vlašská práv- nická fakulta.) Rektorát inšprucké univer sity přichází dru. Körbrovi na pomoc proti ně meckým nacionálům, nespokojeným s nynějším zatímným rozřešením otázky vlašské university a zároveň vyvrací už předem námitky a protesty proti ponechání vlašské fakulty v Inšpruku, se kterými asi vystoupí němečtí posluchači, až bude zahájen nový školní rok. Na černém prkně universitním vyvěšena totiž následující vyhláška rektorova: „Akademický senát, uváděje ve zná- most posluchačů ministerský výnos o aktivování vlašské právnické fakulty, vyjadřuje své u s po- kojení, že bylo nyní dosaženo cíle mnoho- letých bojů a přání a nebezpečí, že universita bude utrakvisována, jest dokonale odvráceno.
Praha vlašský univerzita vlašský práv
12 article
Senát pokládá dosažení tohoto cíle a opětné do- bytí starých práv za vymoženost university, ktera vzhledem k dosavadnímu stavu nesmí se pod- ceňovati; universita jest od nynějška opět ryze německá. Bran svých nebude zavírati ani pří- slušníkům jiných národností, ale bude nezvratně trvati na tom, aby tento její národní ráz byl v každém směru zachován. Bližší věci budou upraveny opatřoním senátu stran německého úřadního jazyka universitního. Očekáváme od soudnosti našich posluchačů, že náležitě ocen velikost a význam zisku, jehož jsme dosáhli no- vou úpravou našich universitních poměrů a vy- plývajícím z nich zabezpečením naší university ve vzhledě národním, -při čemž akademické ob- čany může upokojiti i ta okolnost, že vládou pod nátlakem okolností nařízené otevření vlaš- ské fakulty na půdě inšprucké bylo výslovněa několikrát prohlášeno za opatření jen za- timné.“ Vídeňská „lnform.“ prohlašuje v pražském dopise aktivování vlašské fakulty za nejvážnější politický vládní skutek za doby prázdnin, váž- nější, než nařízení o chorvatských zkouškácha slezských pobočkách, a sice pro možnost kon- sekvenci. Neboť shledala-li vláda možným zří diti, byť jen zatímně, vlašskou fakultu bez před- chozího rozhodnutí říšské rady, mohla by týmž způsobem vyhověti konečně dávné potřebě če- ského národa stran moravské university. Ovšem mohla by — dodáváme — kdyby měla dobrou vůli. Ale té se jí vůči nám nedostává. Z Krakova, 27. září. (Michal Chyliň- ski), redaktor „Czasu“, byl ve včerejší schůzi sboru obecních starších zvolen prvým náměst- kem starosty města Krakova. Pan Chyliňski jako předseda Svazu slovanských novinářských spolků a pilný účastník sjezdů slovanských novinář
Chyliň Chyliňski Krakov Brano
13 article
rakousko-uherských těší se zasloužené vážnosti mezi svými kollegy novináři, kteří mu přejí mnoho zdaru i v nové hodnosti na poli samo- správném. Z Terstu, 28. září. (Z istrijskéh sněmu.) Z dnešního jednání sněmu istrij- ského, zasedajícího v Kopru, sluší upozorniti na drobnůstku, která však je charakteristická pro smýšlení vlašské sněmovní většiny. Zástupce vlády, vicepresident terstského místodržitelství. představil v zahajovací schůzi nového zemského hejtmana a pozdravil sněm vlašsky a slovinsky Sněmovní presidium v protokolech tuto okol nost zamlčelo, tak že vládní zástupce byl nucen v dnešní schůzi přímo požádati, aby zápisník byl doplněn v tom smyslu, že vládní zástupee miuvil oběma zemskými jazyky. Že galerie ztro- pila obvyklý hluk, když posl. Trinajstič začal na sněmě mluviti chorvatsky, a musila pro to býti vyklizena, jest na sněmu istrijském tak obvyklá událost, že vlastně nezasluhuje zmínky. Jinak sněm zabýval se věemi rázu čistě místního Z Těšína, 25. září. (Polské učitel ské pobočky.) V Těšíně rozmohla se v let ních měsících epidemie břišního tyfu a proto za hájení vyučování na všech těšínských školách odloženo až do 1. října. Z té příčiny nebyla ote vřena také prvá třída polských poboček při učilel ském ústavě a otevře se až 1. října. Učitelské síly pro nový polský ústav jsou získány z učitel- ského sboru lěšínského polského gymnasia až na učitele Žukovského, jenž dosazen do Těšínu z Černovců. Správu obou ústavů povede dosa vadní ředitel pšedagogia Karell, znalý prý do konale i jazyka polského. Těšinská polská Matice školská zaplatila prý již eráru 10.000 K, jimiž se zavázala přispěti na náklad, jejž pobočky budou vyžadovati do nového roku. Opavskí
Žukovský Karell Terst Těšín Černovec
14 article
Matice školská zaplatila dosud jen polovinu sli beného přispěvku, totiž 5000 K. Ze Lvova, 25. září. (Nová pově s to hr. Jos. Thunovi.) »Slowu polsk.« sděluje se z Vídně, že zemský president slezský hr. Jos. ThunHohenstein skuřečně opusli své dosa vadní misto a stane se mistodržitelem v Dolníeh Rakousích místo hr. Kielmansegga, jenž prý v brzké době podá demissi. Hr. Kielmansegg má prý se státi guverněrem ústavu pro úvěr pozem kový místo zemřelého nedávného tajného rad- Bezecného. Potvrdíli se zpráva Ivovského listu bude vyhověno slezským německým nacionálům kteří hr. Thunovi nemohou odpustiti slovanské pobočky a zároveň hr. Thunovi bude dopom ženo k pěknému místu.
Thun Kielmansegg Bezecný Lvov Vídeň Dolníeh Rakousy Hradec
15 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. O poslání Giolittově u německého kaneléře dovidá se »Berl. Tagblatt« těchto sdělení: Vládě italské běží zvláště o konversi renty a sestát nění železnic. Konversi nelze teď okamžitě pro vésti vzhledem na otřesy mezinárodního trhu následkem války východní. Jinak jest ale se sestátněním železnic, jež by vyžadovalo asi jedné milliardy franků. Giolitti — tak lze souditi — hleděl se dohodnouti s kan- cléřem německým, zdaž by z úvah čistě politických finanění trh německý byl ochoten část půjčky potřebn k účelům sestátňovacím přejmouti. Před časem právě Giolittovi se podařilo umistiti u německýeh bank za 75 mill. lir pokladničních poukázek Účasť německého trhu na půjčce nové byla by tím možnější, jelikož vlastnictví německého trhu na rentách se 600 mill. lir skleslo asi na 200 mill. lir. Ovšem, tyto olázky finanční nevadily aby také politické úvahy byly nezávazně oběma státniky přetřásány. Zvláště potíže, kteréž vyslanci ruský a rakouský činí ilalskému ko misaři gen. De Giorgisovi při těžkém jeho úkolu v Makedonii pohnuly Italii, aby hle děla si zajistiti morální podporu Německa až po jistý stupeň. Také timio sdělením berlinského listu potvrzuje se mínění naše, že v popřed politické části rozprav homburgských byly věe balkánské.
Berl Giolitti Giorgis Makedonie Italia Německo mill
16 article
K rozmluvě, kterouž měl redaktor »Frankt Zlgu.« s Bülowem a již čtenář nalezne mezi depešemi, dlužno uvésti ještě tyto doplňky Bülow poukázal k tomu, že zná se s Giolittem již z dob svého pobytu římského. V příčině intervence ve válce východní dodal Bülow ještě »Litujeme jako všichni civilisovaní lidé této strašlivé války, jež bude snad ješt dlouho trvati, ale nemáme pro- středků další její trvání zameziti Na- intervenci nelze ani pomysliti, a nikdo, pokud vím, na ni nepomýšli. Německá vláda stojí v této věci úplně na stanovisku vlády fran- couzské, která nedávno se v ofieiosním článku »Tempsu« vyslovila proti úmyslům na prostřed kování, i jí přičitaným.« V příčině příštích obchodních smluv vy jádřil se Bülow k redaktoru velmi zdrželivě.
Frankt Zlg Bülow
17 article
Jen tolik chce prý již nyní říci, že nové smlouvy budou celkem přízniv y ze- mědělství. Kancléř připustil, že jest obtížno uzavírati obchodní smlouvy s vysokými ely vý- vozními, ale tak obtížný není prý úkol ten přece jako kvadratura kruhu. Na rozdíl od Bülowova prohlášení trvají ně- které listy na tom, že Italie chtěla na- bídnouti, byvší k tomu Anglil z souhlasu Francie inspirována, válčícím stranám prostřednict v své a že v příčiné té zkoumala v Homburku půdu. V každém případě příznivou půdu tu neshledala. Opět středomořská cesta Viléma II. Yachta císaře německého »Hohenzollern« má se do polovice ledna v Kielu vyspraviti Jak se v Berlíně proslýchá, chce Vilém I počátkem příštího roku opět nastoupiti středo mořskou cestu. Vedou jej k ni důvody poli- tické, snad i s Ciollitovou cestou souvislci, anek jeví se známky recidivy staré jeho krční cho- roby? Ať tak či onak, zpráva vzbudila v Ne mecku dosti živou pozornost.
Bülowův Italia Vilém II Vilém Francie Kiel Berlín
18 article Poslanec dr. Lad. Dvořák ve Staro- městském občanském klubu.
Poslanec dr. Lad. Dvořák ve Staro- městském občanském klubu. Politické středisko staroměstských členů národn strany svobodomyslné, Občanský klub staroměstský uspořádal včera večer v „Kopmance“ schůzi, v ní poslanec p. dr. Lad. Dvořák promluvil o politické situaci, Schůze byla četně navštivena a zúčastnili seji také poslanci pp. Březnovský a Krejčík, jež předseda posl. p. dr. Podlipný vřele uvítal. Když po zahájení schůze členstvo klubu uctilo památku zesnulého bývalého člena sboru obecních starších p. Ant. Klimy, jehož zásluhy o Staré město a českost Prahy ocenil p. dr. Podlipný, ujal se slova zemskýa říšský poslanec p. dr. Ladislav Dvořák a připomenul nejděíve, že vstoupení poslanců českých do řlšské rady r. 1879 znamenalo, že národ si přeje, aby místo spoléhání na náhodný výsledek, způsobený shlukem zahraničních událostí neb na přízeň koruny zástupcové lidu využitkovali pro přítomnost a pro plíští svého lidu výhod činnosti parlament- ní, třeba na faktické půdě nenáviděné prosincovky. Od té doby prohlubuje se nepřátel s tv německé vždy intensivněji. Hospodářským a spole- čenským ničením českého člověka v uzavřeném územ odpovídalo se na jazyková nařízení, na postá tněn gymnasia v Opavě, dobytí 4 slezských mandátů, zl- zení vysokých škol technických na Moravě, na pád německých měst na Moravě a vzácný rozvoj českého škoiství obecného, středního i odborného v tétc zemi, která dle vládních slov „nesměla býti poslo- vaněna“ Ubohá država německá! Jaká je to država — německá, když se udrží jen umělou výživou z ruky vládní a když hned padá, jakmile v rovno- právném utkání s českým živlem má dokázati vnitří svou přirozenou sílu a oprávněni!
doktor Lada Dvořák Březnovská Krejčík Podlipná Klim Praha Opava Morava městský občanský klub občanský klub vysoký škola technický na Morava
19 article
Za to postup český „vlastní silou“ rozpjal živolní sílu v národě dřímající a svedl ji ve vzpomenutých směrech na mnohou úrodnou brázdu českého snažení jež k plné platnosti přivede budoucnost. Vzav nám sice dobytá jazyková »nařízení, ale nemohli vyhladit tu jasnou pravdu, že jazyková nařízení pů třetího roku osvědčila se moderně účel- nými, a to pro materiální odůvodnění právní normy a pro znovuvzkříšeni její má přece jen vý- nam největšío Mám-li oceníli bilanci českě aktivní politiky o roku 1879 jest mi jednu pravdu konstatovati: že český živel postupoval svou vnitřn o právněností, nejen početnosti, ale i jistou zdravou 1ozpínavostí, a to vždy, jakmile na poli činnosti osvětové a hospodářské zjednány mu byly stejné podmínky vývojové s živlem německým. My nepolřebujeme jako Němci pri vilejí, my se uhájíme, ba půjdeme vžey dále ku předu, budeme-li míti jen stejné podmínky roz vojcvě.
Němec
20 article
Vizme český živel ve Vídni! Uhájil se hospo- dářsky na cizí půdě a rozvinul tak, že někter živnostenska společenstva mají 80%% českých přísluš- níků, že celé člvrti vídeňské se zčeštily a že české školy se rozvíjí přes návrh dra. Koliska ve sněmě dolnorakouském, který znovu ukazuje fakt, že Něme uznávají, jak český živel přirozeně rostoucí dal by s potlačiti jen výminečným, drakonickým privi- legováním němčiny za jediný jazyk v dolno- rakouských školách. Bismark řekl, že Němci bojí se jen boha; m však známe naše krajany trochu lépe, ti bojí se nejvíce — rovnoprávnosti a konkurenc s Čechy! Co jiného jest dnešní zápas národ- nostní než boj konkurenční? Boj zdatnost českého živlu s německýml Na sněmě českém domáhají se dnes Němci svou obstrukcí i zrušení přísných podmínek kvalifikačních pro zemské úřadníky, neboť za dnešních podmínek jest kompelující Němec bílou vranou a ve Slezsku padá prý kus německé državy tím, že pro — ne- německé děti mají se vychovávat neněmecky mluvíe učitel!
Kolisek Němec bůh Vídeň Čechy
21 article
Jedním slovem, výsledky aktivní politiky české o roku 1879 učinily Němce křiklavými, nedůt- klivými sobci, kteří nerozpakují se doznávat, že již ani vlastní jejich dílo: prosincovka jejich plánů neuchrání. Co jiného než bo- jem proti prosincovce jest volání po uzáko- nění uzavřeného území německého s přísluš- nými důsledky v otázce úřadnické a t. zv. menšinovéí Vykonáme-li dnes po čtvristoleté práe parlamentní přehlídku bojiště, shledáme, že po litika česká s dobrou se potázala chopivši se praporu s heslem a ktivní politiky neboť přes mnohé episody jež pokrok český na čas zadržely, věc česká šťastnou konkurencí s živlem dosu nadprávným vlastní silou přece vždy proklestila si cestu ku předu, aby blížilas oně metě, jež znamená uplatnění vnitřních sil polřeb českého živlu spolupanstvím jeh v těch oborech činnosti státní, jež dosu vyhrazeny byly jen hýčkanému nadělověku Němcio Tento směr české politiky snad mnozi našinci měnč si uvědomili než Němci. Já aspoň nerozpakoval bych se tvrditi že Něm- ci vidouce českého konkurenta na po- stupu, snaží se v době poslední, aby svedlijejna půdu, kdepodmínky zápa su budou nerovné, kde soutěž a postu jeho zadrží byrokratický absoluti smus že ženou poměry ve státě ke katastrofě, kterou doufají pomocí zákulisí více pro sebe získali, ne v otevřeněm zápase soutěžném. Za hraběte Badena obstrukce německá rozbil parlament, protože právo platné i praxe (nejvyšší soud) byly na straně naší; dnes znemožnili Němci nejen činnost sněmu, ale jejich hrozby obstrukční vtiskuj i situaci v líšské radě svůj ráz, neboť chtějí zameziti V Praze, 29. září.
Němec Německo Praha
23 article
abychom nevrálili se ke vlivu na státní sprá- vu i na zákonodárství, odpovídajícímu vý- znamu našeho národa, protože chtějí jedním slovem znemožnit další postup náš na dráze parlamentní a osvětové seutěže s Něm- ci! Naše obstrukce jest tedy zjev s ekv ndá r nía ráz její jest obranný; nám nejde než o to, aby vývoji českého lidu otevřena byla c pět volná dráha, již zatarasila umíněnost němechého soupelel Kdo jiný má dráhu uvolniti než stát a vládn? Kabinet, který však své činy činí oovislými od souhlasu německého jedináčka — nevládne, není také kurátorem státu, jak o sobě prohlašuje, naopak podřizuje budoucnost a pokrok ve státě pod kura- telu jednoho ze s outěžicích spolu národů, udě- luje tomuto privilej, aby umíněnou negací mařila bořil jak auloritu státní, tak aby na českou viru v právo, na našiprácia naděje odpovíd ai cynickým výsměchem Pan dr. z Korbrů svou řečí haličskou způsobi špatnou náladu pro eventuální změnu české taktiky. Zvolme taktiku, jak pro párod nej- prospěšnější ji pokládáme, ale rozhodujíce se. nedejme na sebe působiti tečí miništra, profi němuz stojíme.
Německo
24 article
Otázku, budou-li či nebudov-li poslanci naši ob- struoval v nejbližším zasedání říšské rady, jistě mi, pánově, neučiníte, neboť nemoh bych dnes na ni odpověděti. Neprorokuji v politice a kdybych i chtěl, praejudíkova l bych k lu bu, který je jedině kompetentní, aby rozhodl v chvili svolání parlamenlu. Jen klub přejímá všecku zo dpovědhost, proto také jen on má promluviti, a to svobodně a bez tiaku. Jsme strana lidová, politika naše musí býti nesena a držena lidem, a jest nám vše učiniti, aby bylo jí liden. také rozuměno. Ale žádný rozumný nebude žádati, aby na měsíce napřed usnesení taktická se prohlašovala; tím méně byle by správ- ným, kdyby někdo se snažil svou zamilovanou tak- tiku — ať tu či onu — verejnému mínění a pak jeho tlakem — klubu vsuggerovati! Vždyť v vidni není možno někdy ani 24 hodin napřed se dohadnouti, co se stane; kdo má dosti lehkokrcvné odvahy, aby prorokoval, čeho bude za měsíce žádat zájem národa? Poslanec nejlépe může prospěti národu, když proň jedná dle svého přísného svědomí a přesvědčeni; za to má stát a padat. K tomu ne- třeba velkých slov, ale pravdy, práce a odvahy hájiti své činy. Tomu náš lid rozumí a to má také rádl
25 article
Vzpomeňte, velectění pánové, velkého nedoroz- umění při delegačních volbách letos na jaře. U nás se mluvilo a psalo hodně dlouho před volbami o tom, že je budeme obstruovati. Nevím, zda některý poslanee tak odvázil se prorokovati, nebyl aspoň zjištěn případ ani jediný. Já na př. řekl a vysvětlil podrobně svým pánům voličům v Sušici právě před volbami, že volby tyto se nebudou obslruovat, poněvadž se ne- budou moci obstruovat. Zatim veřejné mínění, je četlo stále o obstrukci voleb, vykládalo si neobstru- ování, ač obstrukce jich byla čirou nemožností, naší — „chabostí“. Pánové z agrárního s národně sociál- ního tábora odpustí, ale jejich hluk neby) — ob- strukcí, a nemohl zobstruovat volby delegační, i kdyby celý náš klub jako jeden muž byl pískal a na pulty tloukl! Byla to demonstrace, nic více. Co bylo obstrukcí, co mohlo znemožniti debatu a jed- nárí 6. června 1900, nemohlo býti obstrukci, zma- řením v oleb do delegací letos na jaře! Prolo nutno u politiky, které má líd rozumět, již doma tak mluviti a psáti jako ve Vídni budeme jednati; jinak vzbudila by se předem nálada očekávati, co ne- přijde a nevystihlo by se a nechápalo stanovisko, jež klub zaujme.
Sušice Vídeň
26 article
Na rozvoj událostí ve Vídni valný Bude míti vliv směr pohtiky klubu polského U nás důsledkem trpkých zkušeností z doby n- dávné nevystihuje se snad zcela význam dobrého poměru ke kolu polskému. Leč máme klidně k tomu přihlízeti, že Němcům se podaří zvábiti Poláky do loubí, aby pomohli jim zase snad na dobu dlouho k moci a k útisku naší věci? Divně bychom to plnil poslání české delegace, jež vstoupivši jednou na půdu parlamentu převzala povinnost využíti výhodné par lamentní kombinace! V klubu polském mnohé se změnilo: co se v- týká, týká se snad jednollivce — většina klubu osvěd- čila se několikráte vůči nám plně loyálně. Ostalně znepřátelit se, jest vždy lehkým, větším uměním jes získávat. Nekladl bych proto takový důraz na re- kriminace; ty roztrpčí a citové nálady jsou špatným rádcem v politicel Polákům patří mnohá zásluha, že — kromě jiho- slovanských pobratimců — v nich našla věc naše mnohdy zastance vážného. Kéž i v nejbližší budouc- nosti naši polští přátelé činorodou podporou upevní naše dosavadní svazky!
Němec Polák Vídeň
27 article
Ve chvíli, kdy tuto rokujeme, rodí doba vážné události, za jichž vlivu sejde se také říšská rada. S jasným hledem bude sledovat náš národ jejich vývoj. On dávno zvykl tvrdé pravdě, že v politice a nejméně v Rakousku nerozhodujejendobré právo národní. On také nepodceňuje sil soupe- řevých ani vlády, ale uvědomil si již sílu svou vlastní, jež nespoléhá na ničí přízeň, nýbrž věří, že v sou- těži nepodlehne ten, kdo v pravý čas bude míti oči otevřené a rozvine dost způsobilosti a prác el Náš lid vyspěl již tak daleko, že budoucnost jeho spočívá v jeho rukou. Jest mezi nejvyspělejšími národy státu a jsa poután k němu vývojem událost i obětmi, jež k jeho vzrůstu přináší, dovede uplat- niti i svůj vliv na jeho útvar, na jeh spravedlnost! On dávaje císaři, což je císařovo, půjde dále za svými cíli státopráv nímil Ty vinouti se budou jako červená nit ve- škerou českou politikou minulosti, přítomnosti i bu- doucna, tvořice jeden z článků národního nábo- ženství. Nastala-li přestávka v postupu našem v jednom směru, neztrácejme víry, nebojme se však zároveň uvažovati bez příkras a vzájemného lichocení, alei bez nízkého podezřívání, zda každá cesta naše k cíl povede a nemůže-li býti zaměněna jinou, účelnějsí .
Rakousko