ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a75f71f0-71e2-11dc-b3f7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 181, place 108, org 19, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
ÁRODNÍ LISTY
3 masthead
29. září 1904. Císlo 269.
4 article
ním, aby se vyplnilo, co stojí na srbském domě „Trač dyrbi Serbstwo, zawostac!“ Na to starosta města Budyšína vyslovi uznání pracovníkům v Matici, že se nedali pře- kážkami odstrašiti, i připojil dík za to, že „Srbským domem“ přispěla Matice k ozdobě města. Konečně přál Matici, aby činnost její byla rovněž tak ozdobou všech dob, jako jest dům její skutečnou ozdobou Budyšína. Zapo- mněl ovšem říci, že Matici velké překážky kladla i městská rada, která jí nechtěla povoliti odprodej úzkého pruhu pozemku ke schválené stavební čáře — a která v nejnovější době jí od- pírá povolení k otevření restaurace srbské v no- vém domě. Ale uznati sluší, že řeč jeho byla přátelská, ba i jistou vřelostí provanutá. Po slavnostním tomto aktu prohlédli si při- tomní hostě novou čásť domu, zejmena nár. mu- seum lužicko-srbské, jemuž by bylo třeba věno- vati zvláštní článek. Zásluhu o uspořádání mu- sea má děkanský kazatel Jakub Šewčik, který se sbírkám matičním věnuje opravdu s nadše- Další částí slavnosti bylo mimořádné, slav nostní zasedání Matice Srbské, kteréž zahájeno ve 12 hodin v sále hótelu Gudova.
Trač Serbstwo Zapa Šewčik Budyšín srbský dům Matica vý dům
5 article
Hlavnimi body jeho byly: zpráva sekretáře ma- tičního, kanovníka Jakuba Skaly, o matičném domě, a přednáška prof. dra. Arnošta Muky v níž tento skutečný duševní vůdce lužických Srbů podal pohled na rozšíření bývalých polab ských Slovanů a vztah nynějších Lužičano k nim. Po této vysoce zajímavé přednášce ná- sledovalo odevzdání darů Matici Srbské k je jímu slavnému dni. Z nich uvádíme aspoň pří spěvek Srbů novosadských, jejž odevzdal ta- jemník Savič, a dar Čechů, mnohem skrovnější jejž odevzdal A. Černý. Lze očekávati, že dar ten dodafečně vzroste, poněvadž dámy pražské slíbily k němu přispěti a i s jiných stran jsou sbírky ohlášeny. Čechové však byli zásluhou nadšeného jednotlivce ještě jinak zastoupeni při odevzdávání slavnostních darů: dávný přítel lužických Srbů, akad. malíř Ludvík Kub totiž věnoval pro zasedací síň matiční velký portrět dra. Arn. Muky, podobiznu básníka Jakuba Čišinského, olejovou skizzu hornoluži- cké kmotry, obraz chaty hornolužické — a slíbi ještě vymalovati a Matici věnovati velkou podo- biznu Michala Hórnika. Tak český malíř stává se zakladatelem lužicko-srbské národní obra- zárny! K této budoucí galerii dostalo se Matiei hned dalších darů: kanovník Herrmann vě- noval ji svůj portrét, malovaný rovněž Kubou, ev. farář M. Handrik dva velké obrazy, před stavující sváteční a všední kroj z osady slepjan- ské v pruské Horní Lužici. Farář Handrik učini tak jménem soukromého kroužku, který se utvořil za účelem založení národní obrazárny lužických námětů — a z něhož se asi vyvine zvláštní „umělecký odbor“ při Matici Srbské. Z přání, která byla Matici při odevzdáván darů vyslovována, dlužno uvésti velmi smypati- cký projev předsedy zhořelecké Společnost náuk, svob. pána z Wiedenbachu-Nostitze.
Skala profesor doktor Muk Srba Čecho A Černá Ludvík Kuba Čišinský Michalus Hórnik Matiei Herrmann M Handrik Handrik Nostitz Kuba Horní Lužice Wiedenbach
6 article
Vzpomenuv, že také v jeho žilách plyne vlastně lužicko-srbská krev, přirovnal srbský národ k malému ostrůvku, o jehož záchranu třeba jest úsilovně dbáti, neboť v nárůdku tom tkví zlaté jádro, pro něž třeba jest jej milovati. . . Ta slova pronesl ctihodný Němec — jaký to rozdíl od hlasů nenávistivé žurnalistiky německé, které se již ozvaly a jistě se ještě ozvou! Avšak marně — saská vláda a zejmena královský dům příliš dobře vědí, že v Srbech mají nejlepší a nejvěr- nější poddané, příliš dobře pamatují, že jsou Srbům k vděčnosti zavázáni od r. 1849, kdy srbské pluky zachránily královskou rodinu, příliš dobře vědí, že všecka podnikání Srbů jsou příliš nevinná, čistá a držená v úzkostlivě loyál- ních mezích. Významno jest, že král Jiří na holdovací telegram, jenž mu byl poslán v době banketu, obratem a srdečně odpověděl.
Němec Srba Jiří
7 article
Slavnostní zasedání zakončeno jmenováním čestných členů a odevzdáním čestných diplomů řadě mužů a institucí, zasloužilých o Matici a její dům. Čestnými členy jmenováni dr. Arnošt Muka a kanovník Jakub Herrmann — a věru volba nemohla padnouti na muže vzácnější, ryzejší a zasloužilejší. Duševní vůdce Srbů znamenitý učenec dr. Muka — a obětavý mece- náš lužicko-srbský i druh Hórnikův, kanovník Herrmann — — toť dvojice, před kterou třeba jest v úctě skloniti hlavy ... Odpolední banket byl pln srdečnosti a uká- zal, že pondělní slavnost byla opravdu rodin- ným svátkem srbským. Řečníků vystřídala se řade: Kubica, Herrmann, Muka, Wiedenbach- Nostitz (německy), Hadžič (srbsky), Černý (lu- žicky), Ulaszyn (polsky), Skala, Andrieki, Schei ner (česky) a jiní. Není možno obsahy řečí uvá děti — ale na jednu třeba jest upozorniti: byla to řeč prostého rolníka, který správně označil že základem všeho lužického života jest lužický lid, že lidu tomu třeba jest intelligentních vůd- cův, že však srbští intelligenti ne vždy jdou s národem a jsou mu opravdovými vůdci; s tím větší láskou lne lid k opravdovým, horlivým svým, vlasteneckým vůdeům — a jejich dílu že on za srbský lid připíjí. Srdce se chvělo radost při těch slovech prostého muže — pokud bude míti Lužice takový lid, potud vskutku „Tra budže Serbstwo, zawostaé ...
doktor Muk Herrmann Srba Hórnikův Kubica Hadžič Černá Skala Andrieki WiedenbachNostitz Ulaszynamo Schei ner
8 article
Večer zakončen slavnostní den krásným koncertem, jemuž předcházela znamenitá, roz- plameňující řeč ev. faráře Domašky. Vý- borný tento řečník mluvil k ohromnému obe- censtvu — obrovská síň byla doslova přeplněna srbskou intelligencí, a co hlavního, srbským lidem. Koncert sám byl vysoce zajímavý, ze jmena vynikaly skladby Pav. Hodžijského. za kterýmž pseudonymem skrývá se sympatický skladatel hornolužický dr. Jiří Pilk. Skladby jeho jsou piny národního ducha a zároveň stojí na výši nynějších hudebních požadavků. Hu- debně delikátně a s hlubokým proniknutíma výborným podmalováním zpracované národní písně „Zle myto“, „Štó tu khodži po mojim rowje“, „Stup dale“ a j. neminuly by se jistě dojmu ani u nás. Věru bychom si měli popřáti jednou požitek velkého hudebního večera lu- žického! Skladatelé Bjarnat Krawe a Jurij Pilk podali by nám obraz nynějšího stavu srb- ské hudby a skladby zvěčnělého K. A. Kocor by poskytly zajímavé pozadí. Ode všech těchto skladatelů slyšeli jsme čísla v koncertě srbského večera. S uznáním třeba jest vytknouti i výkony solistů, sl. M. Korjenkovy z Kamence, sl. Elly Hagedornovy z Drážďan a učitelů Hanky, Kruš- wice a Pjecha. I sbory, řízené skladatelem Krawcem, zasluhují veškoré chvály. Zajímavo bylo viděti mezi zpěvačkami i Lužičanky v kro jích — vesnícké to dívky. Z přednesených skla ním. deb zvlášiním, elegickým dojmem působila je- diná národní píseň vyhynulých Slovanů lüne- burských... Ale smutnému dojmu jsme se nepodali — celý den pondělní, zakončený tímto krásným večerem, byl nám radostným důkazem živé ná- rodní síly lužických Srbů. Takový den připraviti nedovedl by národ, náležející již již minulosti — ale dovedl jej dlouholetou prací připraviti národ, jemuž náleží ještě budoucnost. A té jeho budoucnosti kéž splyne všecko požehnání . ..
Domaška doktor Pilk Hu Krawe Kocor M Korjenkův Hagedornův Hank Krawec Lužičanka Srba Kamenka Drážďany národní duch
9 article
Slavnost otevření české měšťanské školy v Třebenicích. (Původní zpráva) Nedělní den 25. září byl pro český lid na ohro ženém Třebenicku, na úpatí malebného Středohoří pravým národním svátkem — konáno bylo totiž ole- vření a zasvěcení nové budovy pro českou školu mě- šťanskou v Třebenicích. Byl to dávný zen zvěčněléhe vůdce Čechů třebenických, dra. V. Paříka, doplnit národní a kulturní organisaci českou v Třebenicíel též školou měšťanskou, jež zejmena by vydatnou byla protiváhou soukromé německé škole měšťanské, tamže bohatými dary z říše do Třebenic plynoucími vydržo- vaně a již od r. 1897 jednáno o zřízení školy t a v roce 1901 rozhodnutím správního dvoru soudníhe byla škola ta přes stížnosti německé povolena. Leč splnění svého snu se již dr. Pařík nedočkal, sklácen byl náhle neúprosnou smrtí a vyrván z nejpilnější své národní práce. Po smrti jeho ujala se městská rada v Třebenicích společně s Národní jednotou severo- českou provedení myšlenky té jako splnění posledního odkazu svého mílovaného vůdce a po mnohých bojích a překážkách konečně dnes na náměstí třebenickém hrdě stojí nová, výstavná budova české školy měšťan- ské, již dle návrhu architekta p. Blechy z Karlína postavil stavitel p. Pokorný z Libochovic, jež trvalým zůstane pomníkem svému zakladateli. A že školy te bylo v Třebenicích skutečně potřebí, patrno z toho že dnes — ve třech ročnících — čitá 121 žáků.
Čecho V Pařík doktor Pařík Blech Pokorná Třebenice Třebenicko Karlín Libochovice národní a kulturní organizace
10 article
Na slavnosti posvěcení nové budovy bralo cele české okolí Třebenicka i celé Podřipsko účast co nejhojnější. Od úmrtí dra. Paříka byl to zase jednou radostný den po dlouhých, těžkých chmurách, jež jakoby na celý ten kraj ulehly po bolestné ztrátě vůde. Z nesčetných účastníků jmenujeme zejmena zástupce král, hlav. města Prahy, městského radníh p. V. Brože a ob. staršího ředitele p. Raší na zástupce ústředního výboru Nár. jednoty severočeské z Prahy starostu p. Nechanského a členy ústřed- ního výboru pp. Mesteka, Vodrážku a dra Štumpía, za Ústřední Matici školskou přílomen byl ředitel p. Zeman, zástupci Klubu vlast. přáte dra. Paříka z Prahy, říšský poslanec p. dr. Bax a čelní jiní hosté z Prahy. Za okr. školní radu litomě- řickou účastnil se oslavy p. inspektor N« vá k. Z kor- porací zastoupeny byly okr. výbor z Libochovic, Roud- nice a Loun, nesčelné obce z Lovosicka, Litoměřick
Pařík V Brož Nechanský Mestek Vodrážka Zeman Bax Praha Libochovice Roud Louny Lovosicko doktor Štumpía
11 article
Lounska = Podřipska, odbory Nár. jed. severočesko v Bohušovicích, Budyni, Černivě, Děčanech, Chrá šťanech, Chotešově, Chodoulicích, Klapém, Klenči, Ko šticích, Kosmonosích, Lkáni, Lounech mužský i dam ský), Lihochovicích, Lovosicích, Podsedicích, Praz (akademický i mužský dob.), Roudnici (mužský i dam ský), Sedlci, Solanech, Třebenicích (m. i d), Tiebivi cích (m. id), Úpohlavech a j., hasičské sbory v Cho doulicích, Chrášťanech, Lkáni, Podsedicích, Třebi vlicích, Úpohlavech, Solanech, Děčanech a j. se sta rostou podřipské župy hasičské p. Michálkem; So kolské jodnoty v Lounech, Lovosicích, Roudnici a Li bechovicích, nár sdružení českých pracovníků v Rou nici, Nár. jed Budeč v Lounech a Roudnici a m.j Po slavnostní mši odebrali se účastníci k budovi školní, před níž na rozséhlém náměstí kupilo se tisíc českého lidu z blízka i z dalekého okolí. Starosta města Třebenic, p. Kalous, převzav oc budovatele školy, p. stavitele Pokorného z Libochovic budovu, vzpomně) přodem zesnulého slarosty města p. dra. Paříka jakožto tvůrce školy a vzdal srdečnými slovy díky všem těm činitelům národním, kteří hřivnou svou přispěli k po- stavení školy. Po něm ředitel školy měšťanskép.
Děčan Chotešův Chodoulice Solana Michálek so Roa Kalous Pokorný Pařík Lounsko Podřipsko Bohušovice Budyně Černiv Klapý Kleneč ko Kosmonosy Lkáň Louny Lovosice Podsedice Praz Roudnice Sedlec Třebenice Úpohlavy Chrášťany Solana Budeč Libochovice Lihochovice Tiebivi cícha
12 article
Pašek, převzav budovu ve svou správu, stručnými slovy poukázal na význam škol měšťanských vůbee a na rozhraní národnostním zvláště. Žák školy mě šťanské, Preis, přednesl případnou báseň příleži tostnou, po níž po krátkém proslovu vikář P. Dvo řák za assistence místních duchovních provedl církevn akt svěcení. Po provedených obřadech církevních promluvi místní p. farář P. Bouchal, po něm pak procítě- nými slovy vřelý pozdrav král. hlav. města Prahy tlumočil p. ředitel Brož. Ohnivými a nadšenými slovy potom promluvil p. dr. Štumpf ke shromážděným slavnostní řeč, v níž poukázal jak v měšťanské školo české vyroslla Třebenicím nová bašta, o niž útoky německé, byť statisíci říšských marek podporované marně se budou tříštiti, vždyť ze školy té vyrosto nový, statečný a plně svých národních povinnost vědomý dorost, jenž jak praví Chodové českého Středo hoří uhájí české Třebenice navždy... Zapěním naš národní hymny „Kde domov můj“ a chorálu sv. Vá- clava skončena oslava svěcení.
Pašek Preis P Bouchal Brož doktor Štumpf Chod Praha Třebenice
13 article
Po poledni shromáždili se účastníci při společném bankelu, jenž doplněn byl odpolední koncertní aka- demií v sále „Radnice“. Při banketě přečteny došlé telegramy a dopisy, z nichž s nadšením byl přija zojmena telegram p. dra. Srba, starosly král. hlav města Prahy (Novému skvělému výsledku vytrval práce a hrdinného boje našich českých Třebenica jich zastupitelstva vyslovuji upřímný obdiv a nove měšťanské škole přeji nelepšího zdaru a rozkvětu. ) další telegrafické a písemní projevy došly od p. posl Špindlera, dra. J. S. Nováka z Prahy, slavnostníh výboru N. J. S. v Praze, obecního zastupitelstva v Li- buni (rodiště dra. Paříka), městských rad v Rokyca- nech, Chrudimi, Kladně, okr. výboru ve Velvarech Č. Brodě a Roudnici, ob. záložny ve Volyni, odbon N. J. S. na Král. Vinohradech, Kutné Hoře, Karlíně p. Strejcovského z Blahotic, českých stíelců v Roud- nici, red. Sokola a od nesčetných jiných přátel příznivců Třebenic z celého království. Přípomenouti sluší, že ke slavnosti vyšlo slavnostní číslo „Českéh Severu“, obsahující celou řadu článků o národnostním zápase na Třebenicku a řadu cenných vzpomínek sla rých spolupracovníků dra. Paříka na Třebenicku.
Srba Špindler Novák Pařík Král Praha Chrudim Kladno Velvary Č . Brod Roudnice Volyň Kutná hoře Karlín Blahotice Roud Třebenice Třebenicko Sokol
14 article
Po náhlé smrti dra. Paříka tak mnohý z těch, kdo znali poměry na Třebenicku projevoval chmurnou obavu, zda snad s drem. Paříkem nepochovali jsma též české Třebenice. Dnešní den však, kdy v živo uvedena nová škola měšťanská a kdy tak jasným způsobem se ukázala síla lidu českého na Třebenicku jeho uvědomění i význam svépomoci celého národa. díváme se zase bez obav vstříc budoucnosti. Aspoř v nedělní den činily Ttebenice dojem města úplně českého, se všech téměř domů — mimo domy jež jsou majetkem Germanic a školského německého spolku — vlály prapory barev národních, všude zazníval jer hlahol český a svěží, chrabrý duch, na jaký jsmé dríivo za dob Paříkových v Třebenicích byli zvykli, vanul celým obyvatelstvem. Dojem ten nedovedl zkaliti an velkoněmecký prapor, s patrným provokačním úmy- slem na budově „Germanie“ vztýčený. Třebenice do- kázaly, že jsou městem českým a ze jím bohdá přes veškery úloky nepřátel navždy zůstanou.
Pařík Třebenice
15 article Denní zprävy.
Denní zprävy. — Krajský sjezd názodní strany svobodo- myslně na Král. Vinohradech koná se již dne 2. října 1904 o 10. hod. dopol. v Národní domě na Král. Vinohradech. Dle přihlášek zů častní se sjezdu tohoto četní zástupci obcí soud ních okresů, karlínského, žižkovského, král. vinohradského, nuselského, vršovického, bran dýsského, česko-brodského, černo-kosteleckého říčanského a jílovského. Pozvání již se rozesílají ježto ale z některých obeí kalastr přivrženeů strany nebyl posud odeslán, upozorňují se přátelé národní strany svobodomyslné ve vy- jmenovaných okresích, kterým pozvání doručeno nebylo, aby legitimaci reklamovali u výboru politického spolku na Král. Vinohradech (v advo- kátní kanceláři dra. Havelky). Kdo se sjezdu chce zúčastniti, musí u vehodu se vykázat touto legitimaci. Sjezd zahájen bude určitě 10. hod. i žádají se účastníci, aby na jisto před určitou hodinou do místnosti sjezdových se dostavili, — Ze slyšení deputace 8. sbor. dělo- střeleckého pluku u cisaře. Oba orgány zdej šího kasina přinášejí z Vídně souhlasné zprávy o slyšení deputace 8. pluku dělostřelectva v Praze u císaře a krále za přičinou plukovního jubilea
Král Havelka Vinohrady Vídeň Praha strana svoboda národní dům spolek na Královský
16 article
Když byl panovníka oslovil plukovník a velite pluku p. Os. Melzer, a když císař odpověděl obrátil se k členům deputace, v níž nacházel se také poddůstojníci, i oslovil je. Podle sou hlasných zpráv obou listů optal se císař pod důstojníka Slavíčka: »Sind Sle Deutseher ode Tscheche?«, načež prý odvětil oslovený »Tscheche«. Také poddůstojník Černý by prý dotázán: »Sind Sie auch Tscheche«? načež Černý odvětil česky: »Ano«, na to po kračováno v rozmluvě česky a císař vyslovi své uznání nad stupněm poddůstojníka, dosaže- ným již v prvním roce atd. Je známo, že císa ve své promluvě k deputacím nebu jednotliveům Čechům nikdy neuživá slova »Čeche« anebo »Čechisch« a že je to zvykem německých listů a německých zpravodajů, nahražovati při tako- vých přiležitostech »Böhme« anebo »böhmiseh«. potupným »Czeche« a »ezechisch«. C. k. státn návladnictví chránívá svými opravami i posled- ního »frajtra« u pluku, kdykoli o něm přinese český list zprávu, která se na pravdě nezakládá.
Melzer Černá Čecho Čech Böhm Sind sla Tscheche Sind sia
17 article
Stává se tak pravidelně na zakročení plukovního velitelství. Jest ovšem již z předu vyloučeno, aby nejvyšši velitel armády, a zároveň nosite koruny oslovoval příslušníky národa českého výrazem, vzalým ze žargonu německých šmoků. vynalezeným k urážce českého lidu. Ale orgá nové k tomu povolaní neměli by trpěti, aby něme cká žurnalistika vkládala panovníku do úst týž výraz, jenž nepozbyl svého ostnu ani tím, že užil ho předseda ministerstva Körber za hluč ného odporu českých poslanců. — Protost českých rodičů v Brně proti ná- sili brněnské radnice. Z Brna, 28. září. (Zvl. tel. „Nár. Listů“.) Včera konala se zde v Be- sedním domě protestní schůze českých rodičů proti surovému násilí zdejší radnice při zápisu do škol. Průběh její byl místy až bouřlivý, tak roztrpčeni byli čeští rodičové pronásledováním a utrpením minulých dnů. Rečníky byli posl. Novák, rod. Knejzlík, posl. dr. Perek a dr. Bulín, který pravil, že na stávajících zlořádech největší vinu má místodržitel který loni, když byl osobně dotčen, uměl říci purkmistru Wiesrovi pravdu, ale po kočičině wiesrovské dne 6. řijna honem na usmířenou mu vymohl vysoký řád. Místodržitel nemá dosti energie a jako předseda zemské školní rady jes spoluvinník em. Po dru. Bulínovi pro- mluvil ještě poslanec dr. Hruban, načež pan
Körber Novák doktor Perek Bulín Wiesr Hruban Brno Be
18 article
Vašica navrhl tuto resoluci: „Shromážděn rodičové a poplatníci na veřejné schůzi 27. zář v Besedním domě, vyslechnuvše řečníky a po- slance, prohlašujeme: S největším rozhořčením a opovržením odsuzujeme barbarské potlačován českého školstvi se strany německé správy mě sta, která odepírá soustavně českému poplatni etvu nejdůležitější jeho kulturní, zákonem m zaručené potřeby. Vůči zpupnému zadržován rozdělení obecné školy na Winterhollerově ná městí, ba dokonce nezákonnému zrušení po boček, které zákon výslovně a určitě nařizuje žádáme co nejrozhodněji, aby zemsk školní rada zjednala zákonu plat nost a hájila dle svého určení ohrožené kul turní zájmy českého obyvatelstva v Brně. Pro testujeme co nejostřeji proti bru tálnímu násili, jaké z radniční kliky sou stavně a bezohledně se páše před zápisem d škol, aby česká generace o hlupo- vána a zdegenerována byla na ně meckých školách. Jako Čechové, kteř snaží se svým dětem zjednati v těžkém boja existenčním nezbytnou kulturní zdatnost, pro- hlašujeme, že neustaneme v boji o kul- turní, protizákonnou svévolí německé radničn kliky ohrožované právo naše, dokud mu nebude zjednána plná platnost, dokud nebudou zbudo- vány české školy v oněch částech města, kde jejich zřízení je nalehavou a nezbytnou pod- mínkou náležitého vzdělání českých dítek.“ Re- soluce byla jednomyslně přijataa schůze skončena. — K afféře německých oběžníků nakl družstva »Máje« přinášíme na příslušném místě listu našeho »Zasláno«, podepsané celým správ ním výborem řečeného nakladatelského družstva.
Vašica Winterhollerův Čecho Brno besední dům
19 article
Doporučujeme všestranné pozornosti, majíce za to, že jim afféra dokonale jest vysvětlena. Vy- svítáť z něho, že německé přípisy k německým firmám zasílal skutečně agent insertní bez vě- domi výboru družstva, tedy neoprávněně. Tak afféra s dopisem, firmě Franekově po známém přerušeném koncertě Kociánově v Linci podl tvrzení českého pondělníku zaslaným, jest pří- slušným odstavcem »Zaslána« objasněna. — Kluby občanské. Staroměstský občanský klub v Praze pořádá člen- skou schůzi dnes ve čtvrtek dne 29. září o 8. hod. večerní v restaurantu pana Sochůrka v »Kopmance«. Pořad: 1. Zahájen schůze. 2. »0 politické situaci« pro- mluví zemský a říšský poslanec p. JUDr. L ad. Dvořák. Pozváni jsou pp. řiššti a zemšt poslanci: Březnovský, Kratochvil, Němec Krejčík. 3. Volné návrhy. P. T. hostě členy uvedení mají přístup. — Osobní. Účetní revident Zdenko Železný jmenován byl účetním radou pro obvod finančního ředitelství zemského v Brně. — Na německé státní škole průmyslové v Plzni jmenován bl professou Emil Glocker odborným přednostou a vídeňský architekt Oskar Felgel učitelem v deváté třídě. — Inženýr chem. pan Jan Cuřin, správce cukrovaru v Kostelci nad Lab., slavil dne 28. t. m. jubileum své 30leté činnosti v tomto závodě. — Úmrtí. V Jičíně zemřel 27. září t. r. o půl 6 hod. večerní pan MUDr. Eduard Zych ve stáři 74 let. Zesnulý byl po léta členem městského za- stupitelstva, městské rady, zastupitelstva okresního. ředitelstva spořitelny, správní rady spolkového cukro- varu a téměř všech spolků jičínských. Smrt stihla ho neočekávaně, ještě den před úmrtím ordinoval.
Kociánův Sochůrek JUDr Dvořák Březnovská Kratochvil Krejčík Zdenko Železná Glocker Felgel Cuřin MUDr Zych Linec Praha Brno Plzeň Kostelec nad Laba Jičín Franekov staroměstský občanský klub
20 article
Budiž mu země lehiká. — Včera zemřela zde po delá nemoci ve stáří 83 let paní Aloisie Teichová Tělesná schránka zesnulé bude v pátek dne 30. t. m o 10. hod. dopol. ve farním chrámu u sv. Stépána vykropena a pak do Doksan u Roudnice převežena kdež bude v sobotu dne 1. října o půl 11. hod. dop na místním hřbitově pohřbena — Cenou poctěná práce. Absolvovaný právník p. Václav Pankrác z Plzně, obdržel od česk- právnické fakulty první cenu za konkurenční práci »O autorském právu k dílům folografickýme — Zamýšlené zvýšení zemských přirážek a při- pojení stok vysočanských ke kanalisaci pražské bylo předmětem rokování na veřejné schůzi lidu, kterou svolal spolek majitalů domů ve Vysočanech do ho- stince »U ruského dvora«. Schůzi velmi četně na- vštívenou zahájil p Semecký ml. V debatě všeobecně poukazováno na neblahé poměry národohospodářské roku letošního, neboť ve všech oborech jeví se úpadel a slagnace. Roční výroba českých strojoven na př.
Teichová Václav Pankrác Doksany Roudnice Plzeň
21 article
klesla z 80 millionů na 50, výroba vagonů ze 6800 kusů na 3800 a za všeobecného úpadku tohoto mají se zvýšovati zemské přirážky. K uhražení zemského deficitu navrhuje se buď přirážka (17 proc.) k přímým daním, aneb výpůjčky. Kdyby se mělo sáhnouti k prv- nímu prostředku, musilo by se v Praze zvýšit ná- jemné na 26 proc., aby majitel domu uchoval čistý výnos na dosavadní výši. Následky zvýšení tolo byly by neblahé. Obce by se odlidňovaly, hromadil by se nájemníci v jednotlivých bytech. Všechny ná- vrhy na sanování zemských financí byly by jen oka- mžilým zažehnáním krise. Nalehavěji hlásí se však otázka revise dnešních ústavních poměrů. Kdyby byl zodpovědný správce zemských financí a kdyby se tyto zemské finance považovaly za základ veškerého státního hospodářství dle zákona z r. 1867, pak by musil býti samostatný systém finanční a zemské ho- spodářství nikdy by nebylo ve stavu tak zbědova- ném. Schválena jednohlasně resoluce, v níž žádá se.
Praha
22 article
by zemský výbor a poslanci žasadili se o to, aby stát sám sanoval finance zemské vrácením poměrné čásli daní, odváděných zemí na prospěch království českého. — Jednalo se o zamýšleném připojení stok vysočanských ke kanalisaci pražské. V debatě po- ukazováno zvláště k tomu, že obec pražská zřizuje sice svým nákladem kanalisaci, ale zařízení odvod- ňovací uvnitř usedlosti a domů že musí provésti vlastníci domů svým nákladem a sice veškeří majitel domů nejen v Praze, ale i v obcích sousedních, jež kdysi tvořiti mají Velkou Prahu. Majitelé domů budou tudíž nuceni uvaliti náklad na kanalisaci částečně na bedra nájemníků, ač-li jim v té příčině nepřispěje ku pomoci stát, země a obec. Nejlépe by arci bylo aby vlastníkům domů povolena byla aspoň amorti- sace kanalisačních útrat z hrubého výnosu činžov- ního tak, aby celý výdaj na rekonstrukci byl ve 12 létech umořen. Ve schválené resoluci se žádá, by zástupci obce vysočanské, jež hodlá připojiti stoky své ke kanalisaci pražské, byli bedlivi kroků svých a hleděli v případě dohody osnovu magistrátu praž- ského zamítnouti a místo ní aby navrhli osnovu, jež by vyhovovala místním vysočanským poměrům. Schůze předsedou p. Semeckým pak skončena. — »Vojenský Věstník« přináší mnoho vyzname- nání za vynikající výkony při řešení konstruktivné části nových děl. Tak propůjčen Leopoldův řád I. třídy blavnímu dělostřeleckému inspektoru, pol- nímu zbrojmistrovi ryt. Kropáčkovi, velkokříž řádu Františka Josefa řediteli dělostřelecké zbrojnice podmaršálu Bedř Thielovi, řád železné koruny II. třídy předsedovi voj. technického komitétu pod maršálu ryt. Vujiči a generál majorům ryl. Kro- batinovi a Emilu Linhartovi. — Týž lis uveřejňuje dále organická pravidla pro vojenské du- chovni a předpisy o jejich šatu.
Semecká Leopoldův Kropáček František Josef Bedř Thiel Vujič Linhart Praha
23 article
— Podle vzoru Taschkova. Čtyři Dvory u Česk Budějovie jsou obcí téměř ryze českou, což dozna i sám p. Josef Taschek ve výroční zprávě » Böhmer waldbundu«, avšak spravována jest obec ta po ně mecku, poněvadž německá menšina dovedla se růz nými machinacemi, řízenými z Č. Budějovic a příz- nivým pro ni volebním řádem až dosud při vesle udržeti. Aby si tuto državu ještě na dlouho zajistili uznalí Němci čtyřdvorští za dobré následovati po- věstného skandálního přikladu budějovického a vy- rábějí ve velkém čestné měšťany. V posledním za- sedání obecního zastupitelstva byli jmenováni čest- nými měšťany čtyřdvorskými s prominutím zásluh tito budějoviči! Němci a renegáti: Rudol Ferus, speditér; Jan z Herminenthalu, sou- kromník; JUDr. Ant. Jaksch, advokát; Felix Bitzan, majitel realit; Leopold Farář, městský tajemník; Jan Maxa, městský porybný: Karel Ploner, učitel měst. školy. Ti všichni mají sesílio I. sbor, kde při posledních volbách přes veškeru agitaci měli většinu jen jednoho hlasu.
Taschek Böhmer Němec Jan JUDr Antonín Jaksch Bitzan Leopold Maxa Ploner Č . Budějovice Rudol Ferus
24 article
— První odborná výstava výrobků kožešinových. V knihovně Remeslnicko-živnostenské besedy pražsko shromáždili se včera po 9. hod. dopol. delegáti kor- perací, pozvaných k zahájení první výstavy výrobko kožešinových. Byli zejmena přítomni: zástupce měst- ské rady pražské p. Koštál, za městskou radu v Žiž- kově starosta p. G. Žák, za zemskou jednotu společen- stev řem, a živn. pan Stivin, ze Rtemeslnicko-živno- stenskou besedu p. Beneš, za společenstvo malířů p Hofbauer, za společenstvo obuvníků v Žižkově pp
Stivin Beneš Hofbauer Rtemeslnicko Žižkov Remeslnickoživnostenský
25 article
Šára a Moravec, za Řemeslnickou besedu v Nuslích pp. Svoboda a Mecera, za Novoměstské společenstvo krejčí pp. Brabec a Podval a j. Jménem sloučeného společenstva kožešníků p. Josef Kubišta delegáty vřele uvítal a naznačil důvody, které vedly k tomu, aby uspořádána byla výstava výrobků kožešinových. Re- meslo kožešnické jest zvláštního druhu. Jeho sezone trvá pouhé tři měsíce v roce a hyne, když nastane mírná zima, Jsou-li poslední měsíce v roce bez mrazů. málo kdo v lednu neb v únoru ke kožešníkovi zavítá. poněvadž se kojí nadějí, že zima nebude už tk krutá a za několik týdnů že nastane jarní období- Pro tento zvláštní příznak nemohou kožešníci najímat rozsáhlé obchodní místnosti s nádherně vyzdobeným výkladními skříněmi. V obchodech kožešnických jsou složeny drahocenné kožešiny, o nichž obecenstvo neví poněvadž jich nevidí. Jednou navrhl člen společenstva p. Sedlák, aby byla uspořádána výstavka kožešnickýeh výrobků, která by obecenstvu uvedla ve známost nej- novější mody a zásoby kožešin a zároveň aby nahra- díla kožešníkům drahé výkladní skříně. Návrh se za- líbil a společenstvo jej uskutečnilo. Ve výstavce naše dámy mohou spatřiti, jaké zboží dovedná ruka kožeš- níka dovede zholoviti a jaký brak mnohdy vyvěšer je na odiv ve výkladních skříních konfekcionářů Z těchto důvodů výslavka byla uspořádána a před seda společenstva p. Kubišta v přítomnosti jmenova- ných delegátů zahájil ji provoláním „Na zdar!“ jej úspěchům. Na to podniknuta procházka dvoranou, v níi vyloženo nádherných i levnějších kožešinových v rohků v ceně as 300.000 K. Výstavu obeslali pp. Jose
Šára Moravec Brabec Kubišta Sedlák Nusle Re Jos
26 article
Kubišta, kožešník v Praze. na Můstku: persiánov žaket s hermelínovým límcem, klobouk damský, de kerovaný hermelínem, kožich panský s nutrovou pod šívkou a persiánovým limcem, límec damský sobo- lový, chinchilový, skunkový a persiánový s rukávníky téže kožešiny, damský nánožník z vydry vroubený černými ohony, chinchilový šálový límec. = Filip Havlík v Praze, na Poříči: cestovní kožich z mývala obecného, nánožník, límce a rukávník norkový, límec ze smradčela, persiánový žaket s chinchilou, astra- chánový spenzer, rukávník z krtka, kožich z hlaviček lýrových koček, límec sealskýnový a 2 deky z bílého ledového medvěda a leoparda. — Josef Čeleda, ko- žešník na Smíchově: kožich podšitý janoty, límeo sealskýnový, rukávník a fiši ze skunku, fiši z persiánu a žakel, imilace sealskynu. — Josef Zajíček, kožeš- ník v Praze, na Struze: limec z kuny skalní a norku
Kubišta Havlík Čeleda Zajíček Praha Smíchov Struga
27 article
chinchila s hermelínem, fiši z krtků, kožich z nutrionu limec persiánový, dětská garnitura z polápky, žake persiánový. — Josef Hruška v Praze na Poříčí: tygra a medvěda, fiši chinchil., persián šedý, mošus. krtek, přírodní skunk, imitace sealskynu, janotový kožich s límcem z černého bobru. — Čeněk Kou- delka v Praze, v Jungmannově třídě: kožich pod- šitý sealskynem, límec z viržínské vydry, límce dam- ské sealskyn., persián, fiši skunkový, pižmo a herme- lín z muflonu a příslušné rukávníky. — A. Bejček z Vodičkovy ulice: žaket, imilace sealskýnová, límee skunkový, chinchili a z norku, žaket persiánový příslušné rukávníky. — Jana Zika ze Žižkova: ko- žich podšitý divokou kočkou, s límcem nutria, fiši sealskyn., skunkový a persiánový. — M. Šlechta
Hruška Čeněk Kou A Bejček Zika M Šlechta Praha Jungmannův Vodičkův ulice Žižkov
28 article
Žižkova: kožich podšitý nutriou, límec s viržínskou vydrou, kožich pižmový s límcem persiánovým, dan ské límce z potápky, kuny lesní, persiánový, skunkov a bílý thibet, příslušné rukávníky. — Hynek Šmid- hammer ze Staňkova: kožich s beránčí podšívkou a nutrovým lemováním, nutrový rukávník, persiánový rukávník se skunkovou obrubou, dětská garnitura z lamy, rukávník zaječí a králičí, persiánový šálový límec a golie nutrové. — Štěpán Rybák z Karlina: damské límce hluboké imitace sealskynu, z bobru mí- chaný s persiánem, jiný z okrasou z černě nutrie, skun- kový pravý i imitace s rukávníky. — J. Prochá zka ze Spálené ulice: límec imilace sealskynu s bílým per- sianem, norková garnitura, moderní límec z norku, z civety (angl. kočka), z pižmového scalskynu s per- siánem, z bílé lišky a hermelínový, vroubený sealsky- nem. — Josef Švanda z Vodičkovy ulice a Kariína: hluboký norkový límec a škotský rukávník, límec skunkový, persiánový vysokovlasý, žaket persiánový lemovaný chinchilou, panský kožich nutrie, černou vydrou vyzdobený, límce persiánové, imilace herme- línu atd. — Vilém Brdička a Frant. Novotný z Celetné ulice vystavují nejdražší kůže z modré lišky.
Šmid Rybák J Prochá Švanda Brdička František Novotná Žižkov Staňkov Vodičkův ulice Celetná ulice Karlin
29 article
límec a rukávník, límec ze šedého pižma, z persiánu, vroubený modrou liškou, velký hermelínový límec. sobolový rukávník, kožich z přírodní vydry, persi- ánový klobouk, šály r pod. — Hynek Kračmera z Melantrichovy ulice: plášť pro aulomobilisty z ru- ských koníků, ozdobený nutricu a bobrem, podšívka z kočky, hluboký límec z elektr. králíků, imitace seal- skynu s bílým persiánem, četné límce z různých ko- žešin, vazačky z krikového bisamu s bílou vložkou, vázanky, rukávníky a j. — Jan Janata z Král. Vino hradů: límce králičí, skunkové, persiánové, sealskyn, chinchila, krkový bisam s vložkou persiánu a pří- slušné rukávníky. — Boh. Sedlák, mistr v tržnici kežešníků: hluboký límec z kuny lesní s vložkou pra- vého sealskynu, límce rozdílné, persiánový damský kabál s norkem, klobouk sealskyn., límec hermelínový. kožich ženelky s Hmcem z viržínské vydry. — Joseí Příhoda z Král. Vinohradů: limec z krtků, vylo- žený persiánem a hermelínovými ocásky posázený, limce skunkový, persiánový s pravou hermelínovou vložkou, pelerinový límec s persiánovou vložkou, ca- storet bisam, ze skalních kun atd. — Josef D ráb v Praze, na Struze: žaket z vysokého persiánu a hlu- boký límec z téhož, límce chinchili a norku, damský nánožník a klobouk. — Frant. Příhoda z Male strany: límce chinchili, persiánově s různými vlož- kami, skvostný límec z bílého tibetu, castoretovýa z krtkových bisamů, hermelínový atd. — Václav Plavec ze Slaného: sealskynový límec s persiánem. imitace hermelínu a j. — Frant. Vlk v Plzni: jediný český závod na přípravu suroviny, vystavuje krásné vydělané holandské husy, vzácné krtčí kůže kuny skalní a lesní, skunky americké, divoké a šedé kočky atd. — Frant. Mecera z Nuslí: límce skunkový. sealskyn., bisamový, valabí, dětskou garnituru a pod.
Kračmer Janata Král Sedlák Příhoda František Plavec Mecer Melantrichův ulice Praha Struga Mala Slaný Plzeň Nusle
30 article
— Václav Hrdlička ze Smíchova, Josef Vokoun z Vyšehradské třídy a Václav Podraský ze Smí- chova: různé límce damské nejmodernější, z draho- cenných kožešin. — Ant. Čumpelík z Dobrovici límec z veverčích hlaviček, vroubený králíkem, skun- kový límec valabí, dětská garnitura z bílé angory myslivecký rukávník ze srnčí kůže, četné damské ru- kávníky. — J. Nejedlý z Král. Vinohradů: persi- ánový žaket, chinchilový limec, hluboký límec, skun- kový, kožich s pižmovou podšívkou, persiánem deko- rovaný, šála ze šedého persiánu. — Včera byla vý- slava po celý den navštívena přečelným obecenstvem. zejmena damami. Na četných vystavených předmětech ocila se poznámka: Prodáno. Výstava potrvá do zejtřka večer. Provedení vystavených předmětů svědčí o vy- spělosti a odborně znalosti českých kožešníků — Pohořelým ve Vimperku věnovali prostředni- ctvím Národní jednoty pošumavské v Praze: Mistní odbor Národní jednoty pošumavské v Karlíně výnos sbírky mezi několika členy uspořádané a zbytek z věnce officiálu panu J. Jelínkovi K 28.20. obecní úřad v Dražiči K 37.60, odbor Národní jednoty pošu- mavské v Kumžáku K 10.—, obecní úřad v Dolanech K 27.—, obecní úřad v Slatiňanech K 24.—, okresní výbor v Kralovicích K 10. -, okresní výbor na Král.
Hrdlička Vokoun Podraský Čumpelík J Nejedlá Král Pohořelá J Jelínek Dražič Dolana Smíchov Dobrovice Vimperk Praha Karlín Kumžák Slatiňany Kralovice obecní úřad
31 article
Vinohradech K 100.—, starousedlí baráčníci »Blaník« na Král. Vinohradech výtěžek z pořádaného jimi před- stavení »Naši farianti« v aréně smíchovské 20. září K 60.—, městská rada na Smníchově prostřednictvím odboru Národní jednoty pošumavské K 50.—, firma Hynek Goltwald v Praze K 30.—, obecní úřad v No- vých Dvorech K 10.—, sbírka paní Marie Kosové v Praze K 5.— — Nadace pro rodiny berních úřadníků. Spolek c. k. berních úřadníků v král. českém udělí dne 2. prosince 1904 z jubilejního fondu císaře Františka Josefa úrok z nadační jistiny per 2000 K v částce 84 K sirotku bez rodičů po c. k. berním úřadníku nejnižší hodnostní třídy a kdyby takový se nepři- hlásil, potřebnému c. k. bernímu úřadníku nejnižší hodnoslní třídy v král. českém. Řádně doložené odůvodněné žádosti o propůjčení této nadace pro rok 1904 buďtež podány nejdéle do 10. listopadu 1904 předsedovi spolku c. k. berních úřadníků v král českém Josefu šl. Dovarymu, c. k. bernímu v České Skalici. — Rozdělení úroků z nadací. Z úroků nadání Josefa Baráka č. I., II., III. a IV., založených besedou »Barák« v Praze ku podpoře chudých a mravných dělnických rodin národnosti českoslovanské v poli- cejním obvodu pražském bydlících, bez ohledu na příslušnost a náboženství, má se letošního roku v den úmrtí Josefa Baráka, totiž dne 15. listopadu 1904 dostati podpory čtyrem rodinám po 39 K 90h.
Král František Josef šl Barák Blaník Praha Český Skalica Hynek Goltwald spolek c sbírka paní Marie Kos
32 article
Přednost při zadání této nadace mají vdovy po děl- nících, mající několik dítek aneb takoví dělníci, kteří stářím neb nemocí stali se k výdělku nezpůsobilými. Žádosti do 15. října v místnostech besedy »Barák« v Praze. — Dne 29. prosince uděleny budou úroky z nadace Ludmily Hellerové jedné nebo dvěma chudým, počestným, ostýchavým a do Prahy pří- slušným vdovám. Úroky tyto obnášejí letos 48 K. Žádosti do 31. října v podacím protokole rady městské. — »Ruský kružok« v Praze zahájí opět svoji činnost v útevý dne 4. října. Pravidelné členské týdenní schůze budou se vždy konati každý úterek ve spolkových místnostech v Umělecké besedě v bu- dově Svatováclavské záložny o 7. hod. več. (vcho z Retězové ul.). Účelem kroužku jest, šířiti znalost ruštiny a ruské literatury, seznamovali české obe- censtvo s hudbou, zpěvy a dramat. tvorbou ruského národa. Aby každý mohl do kroužku vstoupiti, budou zařízeny opět dva kursy: pro začátečníky a pro po- kročilé. Kroužek má vlastní, bohatou knihovnu, která jest členům k disposici. Členský příspěvek obnáší za celý rok pouze 6 korun, za vyučování se zvláště neplatí. — Ruský kroužek na Smíchov vyučuje své členy ruskému jazyku ve dvou oddě leních. Vyučuje se každou sobotu a sice: začátečníci od 7—8, pokročilí od 8—9 hod večer. Přihlášky za- čátečníků přijímají se vždy před vyuč. hodinou nej- déle do 8. října. Dámy se též vyučování zůčastní.
Barák Heller Praha Retězová ulice Smíchov
33 article
Členský příspěvek obnáší 6 korun ročně, pro studu- jící 3 ko — Správa soukromé umělecké školy (Šaloun- Slavíček-Županský) oznamuje, že zřídíla ve škole této dvě bezplatná volná místa, pro ne- majetné, avšak již pokročilé umělce-žáky, kteří by tam pokračovati chtěli ve svých dalších studiích. Výhoda ta, jinak o trvání celoročním, propůjčí se prozatímně na měsíc žadatelům nejnadanějším. — Uchazeči (dámy jak páni) nechť přihlásí se osobně ve dnech od 1. do 7. října v místnostech školy. v době určené ku přihláškám a doloží své žádosti vlastními pracemi i průkazem o své nemajetnosti. Pro žáky ostatní započne vyučování ve škole denní i večerní v pondělí po prvém říjnu. O pro- gramu školy, podmínkách přijetí a učebních hodi- nách poučiti se možno z prospektů, jež na požádání budou interessovaným zaslány. Dotazy i při- hlášky přijímá p. L. Šaloun, sochat
Šaloun Županský L Šaloun