1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
z osdlo lleo nnu
3
masthead
V Praze, ve čtvrtek 16. září 1909
Praha
4
masthead
vobžs sbev tuvěnon doža udlig a dbtsten
vusstod ovlotobet
5
masthead
lavžlensn jodujlado vo vde
u ošonido iltádez zrbž st nit a
6
masthead
ilětanogogoa vd-
7
masthead
levo ldvodoezade
ob oblecb ee
laodniveo
jnvo
9
article
Na ranní avečerní listy
předplácí su
V Praze v administraci
nn měsle. . . . . . 2 K 2p
na čtvrt leta . . . . 6 K — k
s dvoji donáškoui
na měsle
na čtert feta : . . . 7 K 62k
ve fliálkách
na měslo. . . . . 2 K 80 h
Pošton-
na měsle
n i : . . 2 K o
dvojí zásilkou
na měsie.
na čtvrr ki leta
že velká většina zásilek posílána na dobírku,
že se poškodí, ztratí, nepřijme, nebo staví ode-
silatelovi k disposici a t. d. a že veškerá,
z tčchto abnormalit dopravy po-
vstalá korespondence musí sle vy-
řizovati v takovém jazyku, v jak em
zásilka je podána.
Kdyby každý český cbchodník
a průmyslník odevšad výhradně
české nákladní listy žádal, všude
pokud možno zboží své na česke
nákladní listy posílal a veškerou
korespondenci odevšad žádal ve
nro
správné češtině, jak sťcupla by po-
Českému lidu k uvážení!
ptávka po českém personálul
Nejinak zase a ovšem jen vinou českého
Německo-nacionální zášť a útočnost prot
lidu vypadá to u úřadů poštovních, na
národu a jazyku našemu dosahuje té doby
svého vreholu. Vyhazování českých lidí z práce
př. u c. k. poštovní spořitelny.
a bytů, vypovídání jich z obei, demolování če-
V této jest od založení jejího ohromný po-
ských škol a příbytků, přepadání občanů našieh
čet majitelů účtů v řízení klearingovém i úspor-
— jsou skoro již všední zjevy ve zněmčených
ném ze zemí českých, čeští účo stníe
krajích vlastí našich, jakož i v Dolních Rakou-
klearingu přijímají však s největším kli-
sích. V cestě všeněmecké této politice stojí však
dem tyto důsledně jen německé spisy: Konto-
Němcům celistvost království českého, která
auszug, Gebührenschein, Abbuchungsschein
známou vládní předlohou o krajském roz
Praha
Pošton
Německo
Dolní Raka
10
article
Gutschriftsanzeige, Zahlungsanweisung a j. Na
dělení a jazykovým zákonem pro Čschy měl
německých výpisech z účtů bývá
po přání Němců býti prolomena a rozpoltěna.
ovšem také každé jméno české firmy k — ne-
Předloha sice dosud v theprii neuskutečněna.
poznání zkomoleno. — Následujících několik
ale v praxi se zvolna již provádl.
čísel sloužiž ku posouzení, máme-li opravdu
Čeští soudcové při jmenování ze zněmče-
jaký nárok na respektování našeho jazyka u to-
lého území přesazování, poštovní čeští úřadnie
hoto úřadu:
nesmi území tato projížděti, čeští železniční
Tak v prosinci roku 1908 bylo vloženo
zřízenci šmahem přesazováni, průmyslové dělni
v šekovém řízení:
etvo propouštěno atd.
V Čechách 140,076.926 K, na Mo-
Nejvíce však namířeno mají německo
ravě 48,733.907 K, ve Slezsku 13,458.440
naelonální politikové na dopravní podniky
korun. V Dolních Rakousích (s Vídní)
státu — na poštu a dráhy, jichž něme-
137,868.554 K.
ckým zabarvením lze vtisknouti i ryze českým
Tedy s amotné Čechy vložily mnohem
krajinám německý ráz. Tukovýmto prostředkem
více než střed obchodního ruchu našehe státu
ke germanisování krajů našich kromě státních
Dolní Rakousy s Vídni.
drah a dráhy buštěhradské jsou zejména po-
Ještě poučnější jsou výplaty, při nichž má
státněné trati dráhy české severní, severozápadní,
c. k. poštovní spořitelna na manipulačním po-
jakož i severní dráhy eís. Ferdinanda na
platku a provisi největší zisk;
Moravě.
Ferdinand
Čechy
Slezsko
Dolní Rakousy
Vídeň
Morava
11
article
Z Čech 80,681.089 K, z Dolních Rakous
Kdo očekával, že postátněním těchto tr
33,407.369 K, z Moravy 29,470.359 K.
drah učiněna bude germanisaci jich přítrž, do-
Při všem tom vedena je c. k. poštovní spo-
spivá ku poznání pravého opaku, neboť bylo-li
řitelna duehem ryze německý m.
dříve obsazování tratí těchto po stránce národ-
Lhostejnost českého lidu již
nestní pro nás velmi špatné, je nynějším obsa-
dávno jevila své vážné následky, jichž jsmesi
zováním národnostní rovnoprávnost bita přímo
nevšimali, dokud sami Němci svojí panovačností
ve tváť. Několik málo cifer poslačí, abychom
nás na ně neupozornili. Čeští uchazeči c místa
tvrzení naše podepřeli doklady.
u drah jsou šmahem odmíláni a kde není již
Dráha česká severní probíhá 45
uchazečů německých, jsou přijímáni jen na ml-
územím německým a 55% českým; z úřad-
sta nejpodřízenější s podminkou úplné znalosti
níků však náleži 29% národnost
něměiny, kdežto u Němců znalost češtiny se
české a 71% národnosti německé
nežádá.
Zkoušky odborné skládají se u drah rovněž
Při reditelství télo dráhy v Praze, která
v jazyku německém, čimž lidem českým na-
je z 922 česká a z 8% německá, je ná-
mnoze i studovaným, neovládají-li plynně něm-
Němec
Čechy
Dolní Rakousy
Morava
Praha
12
article
Český sněm svolán.
Český sněm svolán.
Z Vídně, 15 září. (K. k.) V zejfřejši
»Wiener Zeitung« bude uveřejněn cís. patent,
kterým svolávají se zemské sněmy: čes ký,
hornorakouský, moravský a korutanskýna
21. a zemský sněm kraňský na den 23
zaří t.r.
Vídeň
Wiener Zeitung
13
title
Proti germanisaci u státních
úřadů.
14
article
sledující poměr:
činu, je vůbec znemožněnc, státi se definitivne
V čele stojí ředitel Němec Baudis
mi, ačkoliv stanou se jimi Němci i s mi-
a centrální inspekfor Rotky;
nimálním školským vzdělání m.
z úřadníků jim podřízených, kteří mají služného
A přece jest dorostu českého se vzděláním
více než 5600 K je 6 Němeů a — žádný
středoškolským množství tak obrovské, že rok
Čech; s platem 4800 až 5600 K 9 Němců.
co rok na sta absolventů těchto škol nemůže
1 Čech, s platem 3600 až 4400 K 14 Němců,
dosíci zaměstnání sebe podřízenějšího. Sociální
4 Češi, s platem 2800 až 3200 K 20 Němců,
postavení absolventů středních škol je hrozné.
3 Češi, s příjmem 2200 až 2600 K 25 Němeů.
Němec
Baudis
Čo
Čech
Čechy
Něme
Němec
15
article
Nejlépe karakterisují postavení tohoto studova-
11 Čechů, s příjmem 1600 až 2000 K 26 Němců
ného proletariátu případy, že absolventi s ma-
8 Čechů, s příjmem 1400 až ... K 7 Němeů,
turitou žádají o ořijelí k finanční stráží,
2 Češi, tak, že u ředitelství české se-
ano i ku dráze za — brzdaře (!) a na místa
verní dráhy v Praze je zaměstnáne cel-
venkovských listonošů poštovních, tedy o místa
kem 29 českých a 109 německých úřad-
kategorií nejnižších, s příjmy stačícími na vy-
níků (!) oproti tomu u ředitelství dráhy se-
hladovění bez jakéhokoliv zajištění pro případ
verozápadní ve Vídni, kterážto dráha
stáří.
projíždí 76% územím českým a 24% něme-
A naše veřejnost každým německým
ckým, je 710 Němeů a 14 Čechůl!
podáním, každým německým slo-
Poměry u obou těchto drah jsou však po-
vem při vyřizování svých záleži-
važovány za národnostně pro nás ještě — při-
tostí u úřadů těch pomáhá tlačit
znivější, nežli u severn dráhy cís. Fer-
vlastnísvůj dorost ke zdi, neboť zmen-
dinanda na Moravě a ve Slozl sku
šuje tím nutnost zaměstnávati české síly, a úřa-
Poměry národnostní u tétc dráhy ilustruj
dy, nám i tak pramálo příznivé, zamitají české
výborně několik episod. z ryze českých stanie
žadatele obsazujíce místa petenty národnosti
v Kroměříži strhl německý praktikane
německé.
Čecho
Němec
Čech
Praha
Vídeň
Fery
Morava
Kroměříž
Něme
16
article
Stiasny v nádražním lokále český plakát se slo-
Německá nárcdní rada veřeju
vy „lch dulde hier keine ezechische Plakate!“
v novinách, i v úřadních, vyzývá ně-
(Českých návěšti tu nestrpím !)
mecké uchazeče o místa u drah
Tamtéž německá kasírka před nedávnem
aby nehlásili se u ředitelství nebo
vyplazovala jazyk na venkovanku, žádající če-
ministerstva, nýbrž přímo u —
sky o jízdní lístek. V Tlumačově osopil se
„Volksratu“l
německý pokladník na českého cestujíeího slo-
Neznamená to, že v ministerstvech zasedaji
vy: „Lecken Sie mich in a...“ — V Na pa-
dnes na vlivüplných místech sam němečtí na-
jedlech nadával německý konduktor Werner
cionálové a že Volkarat je jakousí expositurou
Sokolům, jedoucím do Uh. Iradiště, „Elne
ministerstov?
Rotte, Bagage.“ O Uher. Hradišti vyjádřil
Odkud vítr vane, poznáme na první pohled,
se vůči českému úřadníku, jenž žádal tam
porovnámeli poměr národností pouze u tři mi-
o místo záložního úřadníka, personální referent
nisterstev, vnítra, obchodu a financi,
ve Vídni slovy: „Hradiseh wird als eine
v nichžnachází se celkem 446 úřad-
deutsche Station angesehen, Sie sin
níků Němců a pouze 40 Čechů (i)
ein Czeche, so können Sie nicht hinkommen“.
ovšem zase na nejpodřízenější cl
Volksra
Sokol
Rott
Bagage
Němec
Čecho
Tlumačov
Uhry
Vídeň
Lecken sia
deutsche Station angesehen
17
article
To jsou malé úkazy ze stanic v ůze m
mistechl
ryze českém, jak polom vede se teprve ce-
A nyní po tomto poznání veliké protekce
stujícím našim ve zněmčeném území a zejména
a vylouděné přomoci, kterou drží Němci ve
těm, kteří německy vůbec neumějí?
svých rukou, odpovězme na otázku, jak čelit
A co proti tomuto řádění dělá česká naše
jich soustavnému rozpinání, kterak paralysovati
veřejnost? Až na několik zápisů v knihách stíž-
jich výbojnost a kterak zorganisovati naši ná-
ností, novinářských lokálek a poslaneckých in-
rodní i hospodářskou záchranu? Nejinak,
tervencí, dohromady nie.
než když každý Čech uloží si za
To pravé hnutí obecenstva ce-
svatou povinnost domáhati se jak
stujícího a zboží prodávajícíh
v obehodech, taki u všech státní ch
zde schází!
úřadů rovnoprávnosti českého ja-
Co platno je veškeré zakročování proti drzo-
zyka, když ve stycích s úřady, at
stem německých úřadníků, a proti usazováni
ústních nebo písemných, jenom
jich v českých krajích, když české cestu-
českého jazyka uživati budeme,
jící obecenstvo na drahách ponej-
když ihned a energicky protesto-
více němčiny užívá, když zásilky
vati budeme proti každému poško-
naše posíláme a dáme si pesilati
zování národní naší rovnopráv-
na německé nákladní listy a když
nosti, když na úřadních budovách
tak sami způsobujeme poptávku
v kraji převážně českém nikde ne-
po německém personálu, trhajíce
strpíme nápisy napřed něme-
naštim českým lidem sporé so usto
cké, když se rázně postavíme
od ú st?!
proti dosazování německéhe por-
Takový česky psaný nákladní list má za
sonálu do českých krajin, když
následek značné české úradování, povážímeli, j edním slovem budeme konati je-
Němec
Čechy
18
article
nom (o, čemu v posledních bojích
jsme se naučili od Němců.
Každý německý tiskopis, každé německé
razitko budiž dostatečnou příčinou ku protestům
neboť necháme-li si líbiti poškozování našeho
jazyka ve věcech malých, nevšímneme si an
věcí velkých.
A k této národní povinnosti nevoláme pouze
jednotlivce, nýbrž k té vybizíme zase po
příkladu Němců naše samospráv-
né korporace, které vlivem svým
nejvíce mohou vykonati k šířen
těchto obranných hesel, ku prác
voláme veškeré naše spolky vzdě-
lavací a vůbec každého, komu bu-
doucnost našeho národa není lho-
stejnoul
Sem upněte zraky své otcové a matky
hledajíce postavení svým dětem, sem hleďte
češti obchodníci a živnostníci hledajíce odbě-
ratele, zde soustřeďte ke společné práci slly
své nejen ti, kteří národní naše pokoření nesli
jste trpce se stanoviska mravního, nýbrž i oni,
kteří trpěli tím na vlastních svých hospodářských
zájmech!
Nesnížíme se k násilnostem,
půjdeme cestou zákonnou; pů-
jdeme-li ale pevně a nezvratně v tom
svatém přesvědčení, že velí nám
tak nejen pocit národní hrdosti,
ale i naše a našich dětí ohrožená
existenoel
Němec
19
article
Přiostření ullerské krise.
Přiostření ullerské krise.
(Zvl. telef. zpráva »Nár L.-)
Uprostřed krise, ve které se ocitl madan
ský kabinet a maďarský parlament, svolala spo-
lečná vláda konference, kterým předložila řádný
rozpočet na rok 1910, jenž obsahuje tolik
mimořádných výdajů, kolik jich nebylo dáno
již v žádněm rozpočtu společném.
Je pochopitelno, že dr. Wekerle jako
chef kabinetu přechodního, klerý jest opětně
před demisi, nechce a nemůže zavázatí ani sebe
ani kohokoliv v maďarském parlamentu pro ja-
kékoliv zvýšení řádných, mimořádných a doda-
tečných výdajů vojenských; na druhé strane
maďarská krise vnitřní je stupňována a zostřo-
vána vojenskými požadavky a mezi těmilo
zvláště a mezi zahraniční politikou vůbec vládne
spojnlost s vnitřní siluaeí a politikou mediýskou.
Kromě joho vojenské kruhy jsou připra
veny, že maďarská strana neodvislosti využit-
kuje na prospěch požadavků svých situaci, ve
které se nalezá vojenská správa, jsouc nucens
žádati od obou delegsci a od obou parlamentů
nové veliké oběti peněžní pro vojsko Konečně
křesťanští sociálové a vídeňský parlament jsou
faktorem, na který musí bráti kruhy rozhodujíeí
a společná vláda, povolujíce a vyhovujíce Ma-
darům, náležitý zřetel, poněvadž mohly by vznik-
nouti potíže v ten rozum, že by se svlzele na
uherské straně překonaly, nové však na rakou-
ské straně způsobily.
Úžasné zvýšení vojenského roz-
počtu.
Wekerle
Ma
národní L
20
article
Z Vídně, 15. září. »Zeitu« telegrafj
z Pešti: »Polilická situace podstatně se zhoršila
Koruna vzhtedem na stanovisko vídeňského
parlamentu nechce učiniti žádných ústupků vo
jenských, na druhé straně vojenské kruhy ne-
chtěji vzdáti se požadavků v příčině vývojea
vybudování vojska.
Požadavky společné vlády týkají se přede
vším annexe. Žádá se přes 200 mil. koru
a to 160 mil. na věci již opatřené a 54 mil
pro Turecko. Kromě toho zvyšuje se řádní
vojenský rozpočet o 50 mil. Na velké koráhí
vojenské žádá se 240 mil., ze kterých šestina
40 mil. zataditi se má již do rozpočtu na
r. 1910. Tento rozpočet byl by celkem o 300
mil. větší, nežli dosavadní Ostatních 200 mi
na válečně lodi by se rozdělilo pro léta nej
bližší.
Tím však nejsou ještě náklady vojenské
vyčerpány! Bude žádáno od delegací povolení
300, po případě 500 mil. nových. Na rok hodl
vojenská správa zavésli nový voj-n-ký zákon
a současně zvýšiti konlingent nováčků, což by
vyžadovalo nových 50 mul. korun. Konečně
chce zavésti vojenská správa dělostřelbu v hon-
vědském vojsku, eož by tolikéž vyžadovalo 50
mil. Tyto nesmírné výdaje nemůže povobiti ani
kabinet kosliční, ani většina koaliční. Převlád
názor, že vídeňské kruhy nevyhovi požadavkům
madarským a nepřijmou ani návrh Andrassův,
ani návrh Košutův. Tak zv. skupina bankovn
(poslanci strany neodvislosti, kteři jsou pro ne
prodlené zřízení samostatné cedulové banky
uherské) zbrojl přimo ke ksmpan
obstrukčnl.
President Justh prohlásil dnes svým přá-
telům, že sám a jeho přívrženci v delegaelel
zmaří povolení úvěru na annexi, nedostanou-l
a se
Zeit
Košutův
Justh
Vídeň
Pešť
Turecko
21
article
Maďaři banku samostatnou.
Hr. Audrassy vyrozuměl dnes stoupence své
že podá svým voličům zprávu stůj co stůj.
ještě nežli sestoupí se říšský sněm, mezi 20.
25 září v Košici. Z toho jest patrno, že An-
drassy vyčkává vyjasnění situace a jest pře-
svědčen, že se slane způsobem koaliční vládě
nepříznivým.«
Odpor obou vlád.
Z Vídně, 15. září. Jak se dovídáme, činí
obě vlády společné vládě mnohem větší odpor
pokud se týká zvýšení řádného rozpočtu vojen
ského pro země anektované, nežli proti mimo-
řádným výdajům.
Maďar
Audrassy
Hradec
Vídeň
22
article
Druhá trať z Pešti do Zemuna.
Z Pešti, 15. září. »Egrelertes« uveřejňují
tuto nepověřenou zprávu: »Z jara zaháji se
stavba druhé trati z Pešti do Zemuna. Armádní
zpráva zakročila v uherském ministerstvu ob-
chodu, aby se tato železnice vystavěla co nej-
rychleji, protože jest z důvodů strategických
nezbytně potřebnou. Za nedávného konflsktu se
Srbskem neděla se doprava vojska na železni-
cích dosavadních dosti rychle a zkušenost po-
učila vojenské kruhy, že musí býti k Balkánu
co nejdříve vybudována ještě trať druhá.«
Pešť
Zemuna
Srbsko
Balkán
23
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 15. září. (Bosenská ústava
v ministerské radě.) Na konferenci spo-
lečných ministrů s ministry rakouskými a uher-
skými jednáno mimo jiné také o příští ústavě
bosenské. Osnova ústavy byla svým časem před-
ložena vládě rakouské i uherské, jež ji projed-
naly a s různými poznámkami vrátily společ-
němu ministru financí. Uherská vládu činí proti
osnově námitky jak po stránoe ústavní tak
správní Také rakouská vláda projevila některá
přání. V předvčerejší společné ministerské po-
radě, když bosenská ústava vzata na přetřes.
ukázalo se dle „N. W. Tagbl.“, že protivy mez
jednollivými vládami nejsou tak závažné, aby
vylučovaly brzké dohodnutí. Jest prý naděje, že
v brzku se dosáhne dohody mezi vládou rakou-
skou a uherskou, takže osnova bosenské ústavy
může býti už za podzimního zasedání předlo-
žena oběma parlamentům.
V Praze, 15. září. (Marná naděj e.)
Krakovský „Czas“, chopiv se známého článku
hr. Bedř. Dejma v „N. F. P.“, pokračuje ve
svých optimistických předpovědích o příští po-
litické situaci. Až prý se Němci spřátelí se sně-
mem království českého, pak se celý rakouský
parlament octne v jednom společném autonomi-
stickém táboře, celý až na haličské Rusy. Ru-
sové, jako Němci až doposud, popírali práva
zemských sněmů, očekávajíce vše jen od ústřed-
ního parlamentu a vlády. Dnes, kdy Němci
ustoupili (!) od takového stanoviska, Malorusové
zůstali samojediní jako poslední centralisté, jako
poslední vyznavačí pohřbené politické myslenky.
N W Tagbl
Czas
Dejm
Němec
Rus
Malorus
Praha
24
article
Němci však svcu domnělou změnou taktiky mají
prý namířeno také na Slovanskou jednotu, která
je jim ovšem trnem v oku. Uznají-li Němci bi-
storické stanovisko české = soudí „Czast —
a dorozumějí se na české, zemské půdě s Če-
chy, pak prý slovanská vzájeminost pro nás Če-
chy pozbude významu a nebude třeba, abychom
se sdrůžovali v jednom společném parlamentním
tělese se Slovinci, Chorvaty, Malorusy a snad
i polskými lidovei. Doufa-li některý německý
politik skutečně v takový účinek „dělnosti“ če-
ského sněmu, kojí se marnou nadějí.a
V Praze, 15. září. (Zl řeči hr. B athy
aně.) V tu dobu, kdy členové Wekerlova kabi-
netu marně se v Pešti snažili o sestavení něja-
kéhe společného vládního programu, místopřed-
seda strany neodvislosti mluvil před voliči v Su-
botišti v duchu stejně nesmiřlivém, v jakém
mluvil před letními prázdninami. Hr. Batthyany
prohlásil, že strana neodvislosti kromě samo-
statné cedulové banky musí neústupně žádati
demokratickou volební opravu, zamítnouti množ-
né hlasování a zavésti tajné volby aspoň ve
městech. Bankovní (Justhova) skupina bude jako
ústavní záruku žádati, aby nový kabinet byl se-
staven výhradně z členů strany neodvislosti.
Němec
Chorvat
Malorus
Wekerlův
Justhův
Praha
Pešť
Hradec
25
article
Fusi má za možnou jedině na programu strany
neodvislosti. Koalice je nadále nemožna, po-
něvadž nová vláda musí před voliče předstou-
piti s jednolným programem.
V Praze, 15. září, (Vyzvědačstv
v Tridentsku.) Ve vlašském jižním Tyrol-
sku je poplach. Přišlo se prý na stopu dobře
zorganisovaného vyzvědačství, sloužícího sou
sední Italii. V tridentské „Banca cooperatival
zmizely nedávno peníze. Zjistilo se, že scház
435.000 K, které však nezmizely najednou, ný
brž byly po částech zpronevěřeny. Vyšetřováni
vedle k domovním prohlídkám u známých irre-
dentistů a sebraný u nich materiál vzbudil pode-
zření, že běží o vyzvědačství, provozované na
širokém podkladě, jež placeno z peněz, zprone
věřených v tridentské bance. Zatčeno několik
známých osobností v Tridentě, Roveredě, Bol-
zanu i v Inšpruku a také v redakcích vlašských
časopisů tridentských vykonány prohlídky. Do
vyzvědačské aféry jsou prý zapleteni také pod-
důstojníci pioněrského sboru. Celkem zatčeno
dosud 14 osob z různých měst tyrolských.
Z Téšina, 14. září. (Polské reálné
gymnasium v Orlové.) Došla sem z Vídné
zpráva, že ministerstvo osvěty vyřídilo příznivě
ohlášení, že slezská školská matice polská zři-
zuje v Orlové polské reálné gymnasium. Zpráva
z ministerstva očekává se ještě teuto týden, tak
že by sškola mohla býti otevřena v nejbližších
dnech
Z Terstu, 14. září. (Slovinský uči-
telský ústav v Gorici.) Ministerstvo
osvěty na zakročení posl. Marani odvolalc
prý nařízení, jímž se slovinské pobočky koper
ského učitelského ústavu překládají jako samo
statný slovinský ústav do Goricc. Úřadně zprá-
va ta dosud potvrzena není.
Banco cooperativat
Bol
Maran
Praha
Tyroly
Inšpruk
Téšina
Orlová
Terst
Gorica
Vyzvědačstv
26
article
z Vídně, 15. zár.
Vídeň
27
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Otázka Cholmské Rusi — dle „Nového
Vremene“ — bude již v podzimním zasedání
vznesena na hosudarstvennou dumu, od níž
vláda očekává, že schválí její kroky k vylou-
čení Cholmské Rusi z území království pol-
ského i k tomu, aby z ní utvořena byla nov
Rus
Cholmský Rus
Nový Vremen
poloský
28
article
V drobném prodejir
ranná čislo o sobě . . za B h
večorní . . . . . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkově-
ranní čislo . . . . . .
večerní . . . . . . . . 5 k
nseráty
platí se hotové napřed-
Předplseení a luserty
admrnistrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se táž
redakce. tiskárna a szpedicu
„Národních Llstů“
Rukopisy se nevracejl.
národní Llstus
29
article
gubernie, jež připojena bude ku generálnému
guberniu kyjevskému.
List myslí, že se již Poláci s tímto osudem
Cholmské Rusi smiřují, protože ochabla jejich
agitace v západoevropském i slovanském tisku
proti projektu ruské vlády. Vydělení Cholmské
Rusi z rámce království polského — praví „No-
voje Vremě“ — je v prospěehu obou slovan-
ských národů, neboť od toho závisí udělení krá-
lovství polskemu zemské a městské samosprávy.
List by nebyl proti tomu, kdyby otázka byla
rozhodnuta plebiscitem, je však přesvěd-
čen, že by se obyvatelstvo — až na polskou
šlechtu a katolické kněze — prohlásilo pro
úmysl vlády. Ruská politika Alexandra II., osvo-
boditele sedláků z nevolnictví, položila tam tak
pevné základy oddanosti selských mass ruských
i polských k Rusku, že ruská vláda může se na
ně spolehnouti.
Je-li tak, myslíme, že by ruská vláda tím
spíše mohla nechat otázku cholmskou rozhod-
nouti plebiscitem. My před rokem navrhovali,
aby také otázka bosensko-hercegovská rozřešene
byla plobiseitem a dobře-li se pamatujeme, i
„Novoje Vremě“ se prohlásilo pro tento způso
řešení, Mohlo by se tedy zaň přimlouvat i při
otázce cholmské.
Možno dodati, že ruská vláda po 14. listo-
padu nehodlá prodloužiti v království polském
„stav zesílené ochrany“, což znamená, že relace
úřadů líčí smýšlení Poláků jako normálné.
Polák
Rus
Rusko
Novoj Vrema
30
article
Slavnost odevzdání okresní hospo-
dářské školy ve Hlinsku.
Slavnost odevzdání okresní hospo-
dářské školy ve Hlinsku.
(Pův, zpráva „N. L.-
Pamálným dnem nejen pro město Hlinsko a okres
hlinecký, nýbrž i pro celou česko-moravskou vyso-
činu zůstane pro vždy 12. září 1909, den slavnost-
ního odevzdávání okresní zimní hospodářské a letní
hospodyňtké školy. Dne 3. února 1906 učinil starosta
okresu blineckého Karel Adámek návrh na zří-
zení télo školy. V době poměrně krátké byly vyko-
nány veškeré přípravy k jejímu zřízení. Dne 12.
února téhož roku přijal jednomyslně okresní výbor
hlinecký návrh tento. Již v listopadu téhož roku bylo
zažádáno k zemskému výboru o zemskou podporu.
Dle návrhu rozpočtové komise z 18. března 1907
sněm království českého povolil zemskou subvenci.
Taktéž i vláda vyhověla žádosti o subvenci státní.
Adámek
Hlinsko
31
article
Dne 8 června 1907 byla komise za účelem vyhile
dání vhodného staveniště, 31. srpna 1907 již komise
stavební, 7. října počato s přípravami ke stavbě, 19.
října 1907 položen základní kámen, 31 října 1908
dokončena stavba školy, 3. listopadu 1908 zahájeno
vyučování v zimní hospodářské škole a 13 dubna
lelos na lelní škole hospodyňské. V králké době dvou
let provedeno byto dílo, jež v jiných okresích vyža-
duje mnoboletého jednání.
Slavnost byla tahajena za velikého účastenství
obyvatalstva okresu hlineckého i četných zástupců
z okresů skutečského, nasavršského, cholěbořského
a j. vůkolních okresů, u přítomnosti přisedicího zem-
ského výboru Karla Adámka, zástupce zemského vý-
boru království českého, rady zemského výboru dra.
A Dokoupila, členů okresního zastupitelstva bline-
ckého, zástupců vůkolních okresních výborů, městské
rady hlinecké, obecních výborů, mnohých místních
spolků a j.
Ř-ditelka letní hospodyňské škofy Marie Vod-
várková promluvila k chovankám případně, po-
ukázavši na význam odborného vzdělaní hospodař-
ského a na národní a společenské úkoly, jež absol-
ventky hospodyňské školy mají.
Adámek
doktor
Dokoupil
Marie
31 říjen
32
article
Chovanka Růžena Smahlova promluvila
ke svým družkám na rozloučenon a chovanka Marie
Sokolovská poděkovala jměnem chovanek kura-
loriu školnímu.
Na to byla konána prohlídka školní. Hlinecká
okresní haspodářská škola jesí sice nejmladší školou
tohoto druhu v království českém, ale největší a nej-
lépe zařízenou školou tohoto druhu. To byl jedno-
myslný úsudek všech odborníků, kteří školu navští-
vili. Již poloha jeji byla velmi šťastně volena, škola
stojí na svahu mírného návrší mezi městem a před-
městím při erární silnici poličské v naprosté blíz-
kosti města, obklopena rozsáhlým dle plánu ředilele
zemských sadů p. Karla Rozinka vkusně a účelně
upraveným sa dem.
Rozsáhlá budova školní stěží mohla v sebe
pojmouti veliké množství účastníků slavnosti, kteří
z města i z širého věkolí k slavnosti zavítali. Pokud
bylo lze zjistiti, zúčastnili se slavnosti jednak osobně,
jednak pozdravy blahopřejnými zástupcové zem. vý-
boru král. českého, okresních zastupitelstev hline-
ckého, skutečského a j., městských rad a obecních
předslavenstev vůkolních, státních úřadů, hospo-
dářské akademie v Taboře, král. střední ze mské ho-
spodářské školy v Chrudimi, zimních hospodářských
škol východočeských, ředitelstev škol měšťanských
v Hlinsku a j., Jednoly učitelů hospodářských škol,
místních spolků »Svantovfta«, »Pokroku«, Musen
okresu hlineckého, »Vlasty«, Řemeslnické besedy.
sborů dobrovolných hasičů, Dělnické jednoty, »Svor-
nosti«, »Komenského«, Hospodářského spolku okres-
ního, Včelařského spolku, Hospodářského družstva
ze Skuče a j. spolků odborných.
Smahlův
Sokolovská
Karel rozinka
Vlasta
Komenský
Tabora
Chrudim
Hlinsko
zimní hospodářský škola východočeský
Jednola učitel hospodářský škola
spolek » Svantovfta
hospodářský spolek okresní
33
article
Předseda kuratoria okresní starosta p. Karel
Adámek promi vil slavnostní řeč. V úvodě vzpo-
menul významu vzdělání pro zabezpečení zdárného
vývoje našeho národa. Poukázal, jak již naší bu-
dilelé vedli náš národ vždy k vědomi nezvratné
pravdy, že musí svou sílu vyhledávati vždy jen
v rozhojňování svého vzdělání a v intensivní práci.
Správně Polenský svého času napsal, že kdykoli jeme
vitězili, dálo se to pokaždě více převahou ducha
nežli moci fysickou, a kdykoliv jsme podlehli, býval
tím vinen vždy nedostatek duševní činnosti, mravní
statečnosti a odvahy, a že, nepovzneseme li ducha
svého a ducha národa našeho k vyšší a ušlechtilejšt
činnosti nežli jest u sousedů, nejen nedobudemei
čestného místa v řadě národů, ale neuhájíme ko-
nečně ani přirozeného bytu svého. V době Husově
český národ vzdělaností převyšoval ostatní evropské
národy.
Adámek
Husův
34
article
Vzdělanost výrobců jest nejdůležitějším činitelem
u výrobě. Ve vytrvalém závodění našem v hospodář-
ské a kulturní práci se sousedy lze odolati nebezpečí
úpadku našeho národa. Ve vzdělání jest síla a mot
států i národů. Řečník dále pojednal o významu od-
borného školství pro rolnicivo a vylíčil začálky snah
v okresu hlineckém po odborném vzdělávání rol-
niciva.
Nešelřili jsme, pravil řečník, námahy ani ná-
kladu, aby tato škola byla tak zařízena a vypravena,
by vyhovovala všem nárokům, jež v naší době na
takové ústavy se činí a činiti musí, avšak marným
by bylo naše podnikání, kdybychom nyní po doko-
nání svého díla nenalezli při interesentech, zvláště
pak při našem rolnictvu náležité podpory. Postavením
a zřízením této školy vykonali jsme svou povinnost
oproti rolnictvu, nyní jest na našem rolnictvu, aby
ono vykonalo svou povinnost vůči škole, především
péčí o trvalou hojnou návštěvu její, jež jest blavní
podmínkou jejího blahodárného působení. Návštěva
35
article
V Praze, 15 září.
Cholmská Rus.
Praha
15 zář
Cholmský Rus
36
article
odborných škol hospodářských není zákonně povinns