1
masthead
zbraně a na místo jich musili nastoupiti ruští zá-
ložníci. Pověsti, že příbuzní sběhlých židů byli
potrestáni, nebo že dokonce vypovězeni do Si-
bíře, jsou úplně smýšlenými.
2
masthead
činitelé byli Cechy. Přibyl však jako zástupce
jedné strany advokát z Vídně, jenž neuměl
slova česky a jemu k vůli za platno sti
jazykový ch výnosů celé líčení dokon-
čilo se německy. Tak jednají v Čecháchl
Cecha
Přibyl
Vídeň
3
masthead
79, do utrakvistického arcibiskupského 83 cho-
4
masthead
vanky
Celkem chodí do 4 soukromých ústavů
učitelek 304 chovanky.
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Ministr dr. Randa.
Z Vídně, 3. listopadu. Ministr dr. Randa
udíleti bude officiální audience v pondělí
v pátek od 10—12 hod. dopol.
Z haličského sněmu.
Ze Lvova, 3. listopadu. Zemský sněm
skončí své zasedání 10. listopadu. Náměstek
purkmistrův Michalowski podá prý návrh
všemi stranami podepsaný, aby synu básník
Adama Mickiewicze platil se čestný ná
rodní dar 4000 K ročně.
Opět floridsdorfský zločin.
Randa
Michalowský
Mickiewicz
Vídeň
Lvov
6
article
Z Vídně, 3. listopadu. Ve Floridsdorfě
který bude teď částí po třetí zveličené Velko-
vídně, udál se včera zase zločin na německém
národě. Známý soudce dr. Mrasz vyslech
českou služku česky. Hájí se tím, že
jest oprávněn tak jednat, poněvadž jedná ve
shodě se zákonem trestním.
»Oesterreichische Volkszei-
tung« události této věnuje celou stať, ve které
praví: »Dr. Mrasz patrně měl na mysli § 163.
tr. ř., ale jeho výklad jest nepřípustný, poně-
vadž možnost, které se dovolává, je zákonem
povolena jenom tenkráte, není-li po ruce tlu-
močníka. (?)« List appelluje na nejvyšší instanei
justiční, aby konečně rozhodla autoritativně, že
v Dol. Rakousích je toliko němčina jazykemu
soudů obvyklým a čeština není připuštěna.
My jsme mysleli, že dle posledního roz-
hodnutí říšského soudu proti českým školám
ve Vídni němčina jest výhradně uznaným jazy-
kem zemským v Dolních Rakousích. Tu však
přichází německý list a žádá, aby dr. Körben
to teprve dekretoval. Aby vidno bylo, jací ne-
vědomci píší o věcech českých, budiž na tuto
věc poukázáno: »Oest. Volkszeitung« táže se,
co prý by se dr. Mraszovi stalo, kdyby přišel
do kraje českého, k soudu česky jednajícímua
tam projednával německy? To prý by mu dů-
kladně posvítili. O nebozí duchem! Novináři
pěmečtí, kteří zasedají při soudních jednáních,
nemají ani potuchy, že Němci v celé oblasti
království českého mají právo žádati, aby všude
s nimi jich jazykem bylo jednáno. Připomínám
při této příležitosti případ, který se udál asi
před 6 lety v Táboře. Tam bylo jednáno o ji-
stém sporu výlučně česky. Všichni zúčastněn
doktor
Mrasz
Körben
Němec
Vídeň
Dolo
Rakousy
Dolní Rakousy
Tábor
Oesterreichische Volkszei
7
article
mluvila, naposled jsi se do toho dědka zamilo-
8
title
Telegrafické zprávy.
9
article
Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 3. listopadu. (C.-B.) Předseda mi
nisterstva jako správce ministerstva spravedl-
nosti *přeložil notáře Jana Süssa v Hostoun
do Stříbra a Josefa Haniku ve Vejprtech do
Hostouně.
Císař propůjčil generálnímu advokátovi
nejvyššího a kasačního soudu Mořicovi Sieg
1erovi šl. z Eberswaldu titul a hodnost senát
ního presidenta.
Císař propůjčil ministerskému radovi v mi
nisterstvu orby, dru. Vikt. ryt. Meyerovi-
Treufeldovi, odcházejícímu na vyžádaný
trvalý odpočinek, v opětném uznání jeho mnoha
letých věrných a úspěšných služeb titul a hod
nost sekčního chefa.
Císař propůjčil vrchnímu poštovnímu kon-
trolorovi, cís. radovi Edmund. ryt. Merklov
v Praze, titul a hodnost ředitele poštovního
úřadu.
Süssa
Hanika
Sieg
Meyer
Treufeld
Edmund
Vídeň
Hostouny
Stříbro
Vejprty
Hostouň
Praha
10
article
Sněm bukovinský.
Z Černovců, dne 2. listopadu. (C.- B.
Po odůvodnění několika návrhů byla projedná
vána čásť zprávy o činnosti zemského výboru.
pokud se týče záležitostí školských. V povšech-
ném rokování vyslovili četní poslanci přání
stížnosti, zejmena vzhledem na zřizování ško
menšinových, ve příčině ustanovení samostat
ných zemských školních inspektorů pro rumun-
ské a ruské školy a vybudování ústavu učitel-
ského pro výchovu ruských a rumunských
učitelů škol obecných. Zemský president přislí-
bil za živého souhlasu svou podporu při usku-
tečnění oprávněných přání a prohlásil, že vláda
má vůči všem národům stejnou lásku a stejnou
péči. Na to byly přijaty četné resoluce.
Vzpoura v německé Africe.
Z Berlína, 2. listopadu. (C.-B.) Generál
Trotha oznamuje z Windhucku z dneška:
Hlídka o 20 mužích vyprostila dne 30. října
z Gochy tři bílé ženy a dopravila je do Gibeona.
Hlídka měla tříhodinný boj s Hottentoty goch-
skými, kteří pak ustoupili směrem k Rietmontu.
Na straně německé není žádných ztrát, nepřátel-
ské ztráty jsou pak neznámy. Hottentoti gochští
jsou dosud dle všeho jen ve své zemi, ale za-
mýšlejí sloučiti se s Witboy v Rietmontu.
Z Packrinu nepřítel opět ustoupil. U řeky Fi-
sipu jsou shromážděni četní Witboové. Jména
zavražděných bělochů v Goše se ještě zjišťují.
Troth
Hlídek
Černovec
Afrika
Berlín
12
article
Na všech 11 ústavech učitelských je letos
Na všech 11 ústavech učitelských je letos
1469 chovanců a chovanek. Z těch je:
českých kandidátů . . . . . . 510 t. j. 34.049
německých kandidátů . . . . . 303 = 20.62
českých kandidátek . . . . . . 313 = 21.99
německých kandidátek . . . . 260 = 17.79
utrakvistických kandidátek . . 83 = 5.659
Všech kandidátů bylo 813 kandidátů, t.j.
54.66%
Kandidátek 656, t. j. 45.349.
Na 6 českých ústavech bylo 823, t. j.
56.02% (510 kandidátů a 313 kandidátek), na
4 německých 563, t. j. 38.33% (303 a 260)
83 utrakvistických (5.659).
Na 4 státních ústavech českých bylo 681
chovanců a to 510 kandidátů (74.894) a 171
kandídátka (25.119); na 3 německých 484a
to 303 kandidáti (62.6%) a 181 kandidátka
(37.49). Na 1 český ústav učitelský (státní)
připadá průměrně 170, na německý 161 cho-
vanec. Celkem mělo 7 státních ústavů učitel-
ských na Moravě 1165 chovanců (813 a 352).
— ský
Morava
13
article
wala?
„Je jako můj táta,“ smála se Fodková, „a
5á jako jeho dcera, on sice bručí, ale je dobrák
Šla jsem s ním až od virtemberských hranic.“
„Co teď vlastně děláš?“ ptal se zedník.
„Chodím po světě,“ ušklíbla se Fodková
„a žebrám. Moje dcera chodí se mnou.
„Kde máš dceru?“ otázal se kovář.
„Tamhle u třetího stolu, hezké děvče.
ale . ..
Fodková vzdychla. „Co z ní bude později,“
doložila tiše, „nikdo neví . ..“
„Co z ní bude,“ prohodil naproti u stolu
někdo, „bude z ní tulačka, umře někde na cestě
jako ty a my. A jiní přijdou, budou se toulat
jako ty a ona, umřou a přijdou zase jiní.
„Ten rozumuje,“ smál se pekař vedle za
stolem. „Přijdou jiní... Che, che. Teď jsme
ale tu my. Co je nám do druhých.o
„Celého života je mně líto,“ mluvil roz-
umující muž.
„Nám je tebe líto, že blázníš,“ řekl kovář
„nač říkat: je mně líto života. Teď česá
chmel.“
„Teď jsme pod střechou,“ zvolal kovář
„Máme se dobře,“ pravil zedník.
„Teď, jenom teď,“ namítl rozumující muž
Chvíli panovalo ticho. Všichni u stolu cítili
že jest to pravda. Mimoděk podívali se na ro-
vinu, která před nimi ležela. Pustá dálka, jak
celý život většiny zde česajících chmel.
„Plné košíky odnést,“ ozval se hlas za-
městnavatelův.
Slunce hřálo do dřevěné budovy a mlha
zmizela z roviny.
„Za dva dni se rozejdeme,“ pravil kovář.
„Rozejdeme se,“ přisvědčil zedník.
„Krá, krá,“ ozvalo se venku a hejno ha-
vranů přeletělo pomalu přes chmelové tyčea
záchvěv podzimního větru otřásl okny z pro
maštěného papíru.
Fodková
14
article
Učitelské ústavy na Moravě ve
školním roce 1904—1905.
V letošním školním roce 1904—1905 jest
na Moravě 11 učitelských ústavů (loni 10) a to
českých 6, německé 4 a 1 utrakvistický
Přibyl městský soukromý ústav učitelek ve Val.
Meziříčí. Státních ústavů je 7 (5 mužských a2
ženské) a 4 soukromé vesměs ženské.
Ze 7 státních ústavův učitelských byly4
české (3 mužské a 1 ženský) a 3 německé (2
mužské a 1 ženský). Ze 4 soukromých ústavů
učitelek byly 2 české, 1 německý a 1 utrakvi-
stický. 4 české státní ústavy učitelské neodpo
vídají počtu obyvatelstva českého na Moravě.
Roku 1900 bylo na Moravě 1,727.270 Čechů
j. 71.36%, Němců 675.492, t. j. 27.9% všech
obyvatelů. A nyní vizme!
Pro 27.9 Němců na Moravě byly
3 státní ústavy, kdežto pro 71.369
byly toliko 4 ústavy učitelské.
Tento nepoměr nejlépe illustruje vzájemné
poměry národnosti české a německé. Opět ten
pověstný dvojí loket ve školství! České státní
ústavy pro učitele jsou v Brně se 174, Příboře
se 163 a Kroměříži se 173 chovanci; pro uči-
telky v Brně se 171 chovankou. Německé
v Brně se 139, Olomouci se 164 chovanci pro
učitele a pro učitelky v Brně se 181 chovan-
Soukromé ústavy pro učitelky jsou
český konventu dominikánek v Řepčíně u Olo-
mouce. Letos má 98 chovanek v I. a III. ročníku.
Litovati musíme, že tak velký počet budoucíeh
českých učitelek svěřen je klerikálům. Ústav
řepčínský řídi sestra řádu dominikánek.
Druhý český ústav pro učitelky je ve Val.
Meziříčí se 44 chovankami. Celkem chodí letos
do 2 soukromých českých ústavů 142 cho-
vanky.
Do německého ústavu v Olomouci chodí
kou.
Přibyl
Čecho
Němec
Morava
Val
Němec
Příbor
Kroměříž
Brno
Olomouc
Řepčín
Ola
učitelský ústav na Morava
učitelský ústav
státní ústav pro učitel být v Brno
174
15
article
— Pan dr. Franz Wien proti českým ná-
zvům pražských náměstí. Orgány kasina sdělují
následující případ:
»Zdejšímu advokátu dru. Frant. Wienovi byl do-
ručen se strany presidia zemsk. soudu v Praze ně-
mecký výnos v obálce s německou sice adresou,
leč s českým označením »Václavské nám.«
Proti tomuto naprosto nepřípustnému, platným
nařízením a známému judikátu říšského soudu
odporujícímu jednání podal zmíněný advokát pí-
semnou stížnost k c. k. presidiu zem. soudu, při-
loživ řečenou obálku se žádostí o opravu adresy.
Ke svému překvapení obdržel následující paměti-
hodné vyřízení c. k. předsednictva zemsk. soudu
v Praze: »Přiložená obálka vrací se panu zakro-
čiteli, zponěvadž úřadní listina, v ní obsažená,
řádně byla adresátu dodána, takže není příčiny
k dodatečné změně adresy. V Praze dne 24. října
1904. Dr. Palli.« — Jak se samo sebou rozumí.
nenechá to zakročitel při tomto podivném vyřízení,
nýbrž bude se dovolávati pomoci předsednictva
vrchního zemsk. soudu, po případě ministerstva
spravedlnosti.«
Neuvádíme k vůli rozmaru Němců, kteří
stále ještě jsou otráveni českými nápisy a rádi
by se postavili mimo zákon, stanovící jasně
a prostě, že kromě českých není žádných jiných
autentických názvů pražských ulic a náměstí.
doktor
Franz Wien
František
Wien
Palli
Němec
pražský náměstí
Praha
Václavský já
pražský ulice
a náměstí
16
article
Ale vůči nedávnému nálezu říšského soudu,
jímž zabavena politická práva čtyř set tisíc
vídeňských státních občanů jen proto, že jsou
Čechy, jest zakročení shora dotčeného německého
kverulanta pražského, který de facto Němcem
ani není, vskutku pamětihodným. Jaká jest pro-
past mezi touto bolístkou 17.000 pražských
Němců, jimž k nejúplnějšímu blahu neschází
nic jiného, leč — také německé nápisy na
pražských nárožích a mezi úžasným škrtnutím
400.000 politických existencí českých ve Vídni,
pröhlášených za politické psance groteskním, ve
své nesmírnosti ohromujícím nesmyslem, který
vtělen bude právnické literatuře a historii vý-
voje právního v Rakousku jako monument do nebe
volajícího bezpráví, zbudovaný právě tam, kde
spravedlnost nebesa prorážeti má! Pan dr. Wien
povolá na pomoc po případě ministerstvo proti
českému názvu Václavského náměstí, legitimova-
nému nejvyšší správní instancí, týž pan dr.
Wien, jemuž dosud zajisté jakživo nenapadlo
odmítnouti poštovní poukázku s českou adresou
na palmar jeho českých klientů!
Němec
Wien
Čechy
Vídeň
Rakousko
Václavský náměstí
17
article
— Také politický projev. Z Vídně se nám
telefonuje: »Neue Freie Presse« uveřejňuje
tento telegram z Hradce Králové: Poslanec hr.
Sternberg měl tu řeč, ve které pravil:
»Nastoupení ministra Randy jest zjevným roz-
kolem v českém národu. Hladoví advokáti řvouce
táhnou zemí a vyhlašují dra. Körbra za škůdce
a hanobitele našeho národa. Tu však jeden
z nejváženějších českých vlastenců vstupuje jako
generál do štábu nepřátelského velitele. Tu je
možno jen dvojí: buď dr. Randa zradil
českou věc, anebo hladoví advokáti se
nesmrtelně blamovali. O tom může rozhodnouti
toliko voličstvo, My všichni musíme složiti man-
dáty a zůstaviti rozhodnutí národu. O národní
čest tu jde a tedy, kdo nesloží mandát, aby
obnovil národní solidaritu, je bezectný zrádce
vlasti. Já kandidovati budu pro Randu proti
bezhlavým obstrukčníkům. Dnes ne-
máme jiného úkolu, než obnovit národní soli-
daritu stůj co stůj!« (Nezaznamenáváme jindy
pyramidálních nesmyslů hraběcího strážce —
Sternberg
Randa
Vídeň
Hradec Králové
Neue Frei Presse