1
masthead
12. prosince 1900.
2
masthead
Příloha Národnichh List
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
OO celních a obchodních smlouvách.
(Přednáška prof. dra. Fiedlera na sjezdu rolnickém
dne 9. prosince 1900 v Praze.)
Velectění pánové! Za pozvání, abych před-
nášel v tomto tak četném shromáždění o jedné
z hospodářských otázek, která v této době patři
k nejdůležitějším, dékuji patrně té okolnosti, že
v českém odboru rady zemědělské bylo mi svě-
řeno zpravodajství, abych vyslovil vládě poža-
davky, které klásti chce české rolnictvo, zastou-
pené v českém odboru rady zemědělské. Po
zvání tomuto vyhověl jsem rád, neboť jest milo
pozorovati, jak pro olázky hospodářské a to ne-
jen jednoduché, nýbrž i složité a mnohdy i dosti
suchopárné zájem mezi rolnietvem vzrůstá.
Druhá věc, která musí potěšiti, jest jednomysl
nost, jaká se jeví ve všech korporacích, kter
mají hájiti zájmy zemědělské, když jde o ko
nečné cíle, které mají býti sledovány při úpravě
obchodních a celních poměrů zahraničních. V zá-
sadě panuje tu shoda, ač jest to ohromný kon-
glomerát otázek a jen v jednollivostech se jev
odchylky. Jest ovšem jisto, že na př. uherský
rolnik bude míti některé jiné tužby než rolník
alpský a český a tak se jeví tří zása dn
směry ve příčině úpravy celních a obchodniel
poměrů.
Kdo chce věci náležitě porozuměti, musí si
napřed učiniti úsudek, jak působily do-
savadní smlouvy na poměry zemědělské
nejen u nás, nýbrž i v celém Rakousku. Tu jest
třeba stopovati čísla, třeba bývají suchoparná,
nemluvíce k citu, nýbrž k chladnému rozumu.
Sledujeme-li rakouský zahraniční obchod, přivoz
do Rakouska a vývoz odtud do ciziny, přichá-
zíme k výsledku, že se rakouské po-
měry celkem během posledních
devíti let mnoho nezměnily.
profesor
doktor
Fiedler
Praha
Rakousko
český odbor rada zemědělský
6
article
Chceme-li si utvořiti náležitý úsudek o vý-
vozu a přívozu rakouském, potkáváme se s ji-
stými obtížemi. Rakouská statistika vykazuje
množství vyvezeného a přivezeného zboží dle
metrických centů a při některých věcech v
kusech. Rozumi se samo sebou, že při růz-
nosti předmětů je velice těžko počítati ; vadí
správnému posouzení různost zboží i cen. Vá-
žíme-li na př. dřívi, neznamená to tolik jako
při dobytku nebo při jiných hospodářských vý-
robeích. Ale přes tyto obtiže přece si učiníme
jakýsi obraz o tom, jak se náš zahraniční ob-
chod vyvíjel. Při tom musíme přirovnati pe-
riodu, která předcházela obchodním smlouvám.
Jestliže tu vyjmeme položky týkajícís
zemědělství, poznáme, že během desitileu
1881—1890 přivezeno zemědělských výrobko
8l, millionů metriekých centů ročně, vyvezeno
přes 36 mill. metr. centů. V době, která ná-
sleduje po uzavření obchodních smluv (1891 až
1899) vzrostl dovoz zemědělských výrobků na
11.6 mill. q, vývoz na 40 mill. q. Jestliže
tyto konečně cifry stopujeme, zdálo by se, že
dle tohoto výkazu ročního průměrného přivozu
a vývozu neutrpěli jsme žádných ztrát; nebo
provedeme-li početní kalkulací seznáme, že pe-
rioda předcházejíci obchodním smlouvám vyka-
zovala průměrný roční přebytek vývozní asi
273 mill. q po uzavření obchodních smluv
stoupl tento přebytek na 283 mill. q; přesněj
počitáno, vzrostl aktivní přebytek o 769.000a
Kromě toho musíme ovšem ještě přihléd-
nouti k dobytku, který se v naší statistice vy
kazuje dle kusů. Tu nastal opak. Množství
které se vyváželo, z menšilo se, a sice bylo
před uzavřením obchodních smluv průměrný
roční přebytek vývozní asi 280.000 kusů, který
v následujícím období klesl na 236.000 kusů
tak že se jeví průměrný roční úby te
44.000 kusu.
mill
7
article
Tímto šetřením dostali jsme zatím jen
hrubá čísla. Má-li býti náš obraz správný, mu
sime na ně položiti drobnohled. Pozorujeme-l
přívoz a vývoz zemědělských výrobků dle jedno
tlivých druhů, povšimneme si zajisté nejprve
oněch položek, ve kterých se naše obchodní bi
lance zlepšila. Tu jest především nápadn
dříví. Vývoz dříví po uzavření obchodních
smluv nad míru stoupl. Před uzavřením ob
chodních smluv byl aktivní přebylek v této po
ložce 193 mill. q., po uzavření 25 mill. q. Pr
tomto vývozu ovšem není rolnictvo celkem zů-
častněno, protože lesy rolníků středních a malýeh
stači sotva vlastní potřebě.
Máme-li tedy zřetel na poměry rolnictva,
jest nutno, abychom z vykázaného vývozu vy-
loučili především dříví a kalkulovali dále. Po
této výluce aklivní přebytek ostatních předměto
obnáší v první periodé skoro 8 mill q. v druhé
ast 32.4 mill. q — a to jest již něco jiného,
než hořejší hrubá čísla. Aktivní přeby-
tek vývozu zemědělského zkrát ka
klesl o celých 44 mill. q, o tofik se
vývoz zhoršil v neprospěch rolnictva.
Ve kterých předmětech to bylo? Přihlá-
neme-li blíže, vidíme, že v některých předmě-
tech se naše bilance dokonce zlepšila, na př.
u dřiví, zvěře, drůbeže, ryb atd.; tu vykazuje
bilance průměrné roční zvýšení o 21 mill. a
Také vývoz másla, vajec, kůží (dle tarifu »Ži
vočišných výrobků«) asi o 142 000 q. Zato
vykazuje úbytek obilí, ovoce, zeleniny, ná
poje (vína); zejmena při obili jest úbytek ak-
tivní bilance velmi značný — téměr 3 mill.
ročně, při ovoci asi mill. q. při nápojích to-
likéž, kromě toho u některých předmětů, jichž
jsme již dříve více přiváželi než vyváželi, zhor-
šila se nepříznivá již bilance takovou měrou
že schodek jest velice značný.
(Pokračování.)
8
article
Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních.
V Praze, 10. prosinee
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
S napjetím očekávané výsledky prosincovéh-
dolazu mezinárodního statistickéhoz pravodajství cu
krovarníků, dnes uveřejněné, poskytují obraz ná
sledující
Číslice cukrovarníků Lichtů
odhad odhad loňská říjnový
prosinc. říjnový výroba odhad
tislce tun
Rakousko . .. 1064 1033 1099 1050
Německo . . . . 1899 1789 1791 1875
Francie. . . . . 1061
991 919 1060
Rusko . . . . . 884 894 898
Belgie . . . . . 320 312 270
Nizozemí . . . .
Země ostatní .
Praha
Rakousko
Německo
Francie
Rusko
Belgie
9
article
Celkem
Odhad prosincový, jak vidno, jest o 226.000 tun
vyšší říjnového a blíží se říjnovému odhadu Lich-
tovu: oproti výrobě loňské letošní odhad jest
338.000 tun vyšší. Na základě těchto číslic cukro-
varníkův asi upraví Licht ve svém měsíčníku, jenž
vyjde příští sobotu, i své odhady přiměřeně výše
zvýši odhady pro Rakousko, Německo a Franciia
nepochybně sníží Rusko, přece ale, trváme, aspoňo
100.000 t. celkovou sumou octne se výše, naž
v říjnu.
Kromě toho zvýší zajisté i odhad výroby cukr
třtinového, čímž dozná výroba světová zvýšení nikoli
nepatrného. — Ve výkazech cukrovarníků jsou velmi
zajímavy číslice procentové výroby cukru z řepy dle
odhadů prosincových u porovnání s odhady říjno-
vými, jak vidno ze sestavení tohoto, týkajícího se
naší říše, Francie a Německa.
Množštví řepy Výroba cukru
dle odhadu v
posinci říjnu prosinci říjnu
tisíce tun
3347 3256.
Ostatní Cislajtanie 2284 2264 315
224 218
1777
Ubry a Bosna ..
Celkem . . . . 7408 7251 1064 1033
1061
Francie . . . . 8423 7894
Německo . . . .12.885 12.313 1899 1789
z čehož plyne výroba cukru z řepy:
dle odhadu
v prosinci v říjnu
procent
Čechy
. . . 14.8
13.7
Ostatní Cislajtanie . . 13.8
12.6
Uhry a Bosna
Čechy
Licht
Ubry
Lich
Rakousko
Německo
Franciia
Rusko
Francie
Bosna
Čechy
Uhry
ostatní Cislajtanie
10
article
14.3
Francie . . . . . . 12.6
12.4
Německo . . . . . 14.8 14.5
Zajímavým je tu totiž zjev, že procentová vý-
roba dle odhadu prosincového jeví se býti, vyjma
Uhry, vesměs vyšší než v říjnu, přes to, že v po-
slední době jakost řepy trpěla nepohodou měrou dosti
značnou.
Kromě odhadů výroby evropské přinesl výkan
cukrovarníků kabelogram spolku cukrovarnického
z Javy, oznamujíci, že letošní cukerní výroba na
Javě odhaduje se na 762.000 t. proti 726.000 t. loni.
takže na místě schodku prý 100 000 t., o němž
již po delší dobu mluveno, by kampaň letošní při-
nesla 36.000 t. cukru vícel
Účinek těchto všech číslie na trh byl velice n-
příznivý. Kdežto po celý minulý týden za tendenc
celkem důvěřivé udržovala se cena pohotového Ústí
kolem K 25.55 (ve středu dostoupeno až K 25.70) a
některé dny i dosti hojně továrního zboží bylo na
trhu, rozhostilo se při zahájení dnešního trhu do-
poledního smýšlení co nejchabější, kupci zmizeli na
dobro, vyčkávajíce nových zpráv z ciziny, než by se
jakkoliv zavázali, a jen s platností jmenovitou uvá-
děno za pohotové Ústí K 24.75, tudíž o 80 h méně.
než byla poslední cena na trhu našem při závěrce
minulého týdne.
Uhry
K 25.55
Francie
Německo
Java
11
article
V poledne došlé depeše z cizíny nezněly tak ne-
příznivě, jak se zde obáváno, i vzpružil se záznam
pohotového Ústí za K 24.80 peněz. Střízlivější tot
pohližení na daný stav věcí učinilo odpoledne dalš
pokroky, neboť cukerní bursa znamená za poholov
Ústí K 24.85 peněz. Nyní zdá se nám býti prvním
příkazem moudrosti: neztrácet mysl. Podobá se —
byť i pro kampaň letošní nějaké trvalé hnutí vze-
stupné zdálo se býti nyní vyloučeno, že přece mohlo
by aspoň v nejbližší době, kdy, jak jsme to v mi-
nulé své zprávě označili, Amerika kubánský cukr
ještě nemá a javanský již nemá, smýšlení se udržeti
zpevnělě; jsouť zprávy, že v poslední době zapro-
dáno větší množství evropského cukru do Ameriky.
a budou nyní tito prodavači musit cokr sobě teprve
opatřit, aby jej mohli do Ameriky vypravit. Nebude
jistě chyběti na nejůsilovnějším tlaku, aby ceny
cukerní se srazily a takto cukr ten byl opatřen co
nejlevněji: zdali se tento manévr zdaří čili nie
o tom ovšem není lze vyslovit se ani domněnkou
neboť tu rozhodnou bude velikost a naléhavost na-
bídky zboží.
V příčině vzpomenutého odbadu výroby na J av
poukázali bychom k zvláštním poměrůme letošní
distribuce tamějšího vývozu cukru, jenž činil v mě-
sících červnu—listopadu:
1890/00 1900/01 rozdil
t u n
Amerika
1900 / 01
13
article
572.000 544.000 — 28.00
z toho do Evropy
a Ameriky . . . 472.000 340.000 — 132.00
na Východ . . . . 100.000 204.000 + 105.000
Dle toho letos spotřebují kraje východní dalek
více cukru javanského než tomu bylo v roce lonském
čímž i úměrným množstvím ulehčeno jest trhu svě-
tovému od nabídky javanské.
Blié zboží drženo při K 84—85 za I. rafinádu
ze stanice za obmezeného obchodu z nedostatku na-
bídky z první ruky, kteráž na prosinec uvolněnou
část kontigentu již byla vyprodala.
Evropa
Amerika
15
article
Obchodní smlouvy a světová politika.
V Mnichově pojednal prof. dr. Günther o tét
otázce, při čemž poukázal zvláště na rozpor
snah průmyslových, získati pro tovary trhy
všeho světa a volání po zvýšení cel na stran
druhé, naznačiv tento směr jakožto úpadek po-
krokovosti. Období toto bude dle něho trvati
dosti dlouho, protože vyšlo z dola, ze středu
národa, — neboť lid jest tak hypnotisován svým
domnělými hmotnými zájmy, že nemá pro nie
jiného ani smyslu ani porozumění! Ve skuteč-
nosti jsou vlády mnohem méně zpátečnické než
tyto vrstvy. Jinak jsou ovšem pánové, kteří se
domáhají zvýšení cel, příslušníky nejrůznějších
směrů, jen v tomto názoru zastaralém jsou z
jedno. V r. 1879 na př. se mluvilo v Německu
o elu z obili nejvýše 50 fen., nyní se již volá
po cle 7 marek 50 feniků, to jest po cle
patnáctekráte vyšším, jako by to byla
pouhá maličkost. Tím nutněji jest zapotřebí
trvati a spoň na posavadních celních sazbách
vždyť jsme se stali již tak skromnými, že bu-
deme spokojeni, nezvýší-li se nynější clo 3.5
marek. V Německu zaměstnáno jest tolik lidí
v obchodě a průmyslu, že by stížení rozvoje
průmyslového musilo způsobiti veliké zlo. Jsou
ovšem lidé, kteří se domnívají, že ostatní ná-
rodové si dají (od Němců) všecko libiti, aniž by
žádali ústupků pro sebe; myslící lidé však vědí
že v obchodní politice platí zásada: z ruky
do ruky — do ut des. Obchodní smlouvy mus
se obnoviti na dlouhé lhůty, jinak by nemohl
obchod a průmysl nic předvídati a podnikati
profesor
doktor
Günther
Němec
Mnichov
Německo
16
article
Nebylo by však většího nesmyslu, než provozo-
vati světovou politiku, a při tom překáželi svě-
tovému obchodu vysokými cly a smlouvami na
krátké lhůty. Kdo to zneuznává, náleží k poli-
tikům nepoctivým, kteříž svůj osobní prospěeh
výše cení než zájmy celku. Zvýši-li však Ně-
mecko obilní ela, nemůže se nadíti výhodných
smluv obchodních. — Při této příležitosti za-
znamenáváme i pozoruhodné prohlášení státního
lajemníka Thielmanna, jež učinil v řtšském
sněmu o průmyslové konjunktuře Německa
Od minulého roku, a sice letos
v letě počal obrat ve vývoji pru-
myslu a budeme musiti po řad
let připraviti se na to a počít at
s tím, že rozvoj, jehož jsme (Ně-
mecko) dosáhli, znenáhla bude kle-
sati. Můžeme však s potěšením znamenati, že
úpadek nenastal jako v roce 1873 náhle, vše-
obecným krachem; klesání to ovšem nezůstane
bez účinku na říšské hospodářství (příjmy).
Plodinová bursa. Na včerejší burse se
situace trhu obilního mnoho nezměnila. Čilej
Thielmann
Německo
17
article
šímu obchodu byl na závadu špatný odby
mouky. Kupci i prodavači vyčkávali. Mlýny ku-
pují jen pro nejnutnější zpotřebu, doufajíce, že
za ceny nynější budou moci koupiti vždycky a
majitelé jsou opět s nabídkou zdrželiví, očeká
vajíce ještě další zlepšení cen. Ceny pšenice zů-
staly jen slabě upevněny. Znamenala z Praby
nádraží česká pšenice K 8.20—8.75, uherská
K 8.30—8 75. Lépe nežli pšenice šlo na odbyt
žito, zvláště české nové. Placeno bylo K 8 35
až 875, uherské K 8.20—8.55. Z Vídně skla-
diště placeno K 7 25—7.80. Majitelé ječmene
byli odkázáni pouze na konsumenty domácí,
poněvadž vývoz jest naprosto nečinný. Odbyt
byl proto těžkopádný, ceny zlaciněly o 10—15
hal. Z Prahy platil se K 7.30—8.75. Z Měl-
níka prodáván K 7.85—8.10, z Benešova K
7 60 —7.70, z Tábora K 7.55—7.90. z Čáslavi
K 7.25, z Kolina K 7.75 a 7.40, z Křince k
7.40, z Poděbrad K 7.15—7.25, z Nymburk
K 7.10—725. Nabídka ovsa byla jako vždy
v prosinci výdatná, ale přes to následkem čilé
koupěchtivosti stouply ceny o haléř. Placen byl
K 6.25—6.55 z Prahy. Kukuřice nová byla
chabá. Bylo ji snadno lze dostati z Vídně zak
5.10—5.25. Smýšlení pro červený jetel bylo
chabé. Za K 58.— až 64.— bylo více proda-
vačů nežli kupeů. Řepka znamenala sice k
16.25 až 16.50, ale došlo-li k nějakým závěrům
za cenu tu, není známo. Mák znamenal při od-
bytu velice vleklém K 24.— až 26.— z Prahy.
Řepka
Vídeň
Praha
Benešov
Tábor
Čáslav
Křinec
Poděbrady
Nymburk
35
K 7
18
article
Náhrada přoplacených dopravních snzeb
železničních. Na základě ankeťy konané jia
v březnu t. r. a porad zástupců dráh rakouských.
uherských a bosensko-hercegovských stalo se přede
vším usnesení, aby vydány byly stejné předpisy
všem stanicím a kontrolám příjmů, by co ne-
pečlivěji vyšetřovali a zkoumali zaplacené
dopravné za náklady i poplatky vedlejší, a rychle
a bezpečně přeplatky stranám ozna-
movaly. Mimo to mají staniční přednostové
ihned poukazati přeplatky k výplatě,
spočívá-li omyl v násobení nebo sčitání. v ne-
správné sazbě, váze anebo prostoře. Mimo to
bude vydáno společné prohläšení vzpomenutých dráh
o nahražování přeplatků.
19
article
Z ústředních jatek pražských. V ústředních
jatkách pražských poraženo bylo v měsíci listopadu
t. r. 1977 hovězích dobytčat a to: 444 býci, 1109
volů, 341 kráva, 46 běhounů a 37 jalovic; dále po
raženo 185 telat, 1877 skopců, 6 koz, 1363 vepři
průměrné váze více než 100 kg, 28 474 vepři v prů-
měrné váze do 100 kg. 101 kůň a 1 hříbě. Při tomto
v ústř. jatkách poraženém dobytku shledány byly
následující závady : tuberkulosa při 1 býku, 3 volech.
1 krávě a 1 vepři; uhrovitost při 69 vepřích ; zánět
plic a pohrudnice při 1 koni; hlíza sleziny při 1
býku: hlízy v podkožním vazivu při 1 vepři; zánět
střev při 1 vepři; měchožil při 1 skopci a 1 volu;
motolice při 22 kravách a 4 skopcích; aktinomykosa
při jednom volu; kopřivka při 14 vepřích: zánět
vemene při 1 krávě; agonie při 4 vepřích. Na čtyři
hlavní trhy dobytčí dopraveno bylo v měsíci listo-
padu 2017 kusů hovězího dobytka a to 989 kusů pů-
vodu domácího, 731 kus původu haličského a 297
kusů původu uherského. Průběh prvního trhu byl
prostřední, druhého mdlý a obou posledních trhů
prostřední. Největší příhon, totiž 622 kusy, ukazoval
trh dne 5. listopadu. Průměrné ceny hovězího do-
bytka, původu domácího, byly K 71.62 za 100 kg
živé váhy s potravní daní, K 54.62 bez potr. daně
při hovězím dobytku původu haličského a K 55.—
též bez potravní daně, při hovězím dobytku původu
uherského. Nejvyšší ceny docílil hovězí dobytek pů-
vodu domácího dne 12. listopadu, totiž K 86.—, ho-
vězí dobytek haličský dne 19. listopadu K 70.—a
hovězí dobytek uberský dne 12. a 19. listopadu
28 474 vepř
kg
20
article
K 65.—. Zdravotní závady při dobytku tržním shle
dány nebyly. Z dobytka hovězího, v listopadu na
trhy dopraveného, prodány byly ku zabití v ústřed-
ních jatkách 944 kusy. Na 9 trhů masných v měsíci
listopadu byli dopraveni 1232 skopci, 1858 telat, 216
vepřů, 52 selata, 386.100 kg masa hovězího a
46.600 kilogramů masa vepřového. Zabaveno bylo
12 hovězích čtvrtí, 140 kg. hovězího masa, 3 hovězí
boky, 1 tele, 1 telecí zadek, 1 vepr, 6 hovězích jater,
1 vemeno. Průměrná cena masa skopového byla
K 78.77, telecího K 113.33, masa vepřového K 105.59.
hovězího masa předního K 77.22, zadního K 91 5
vše za 100 kg. s potravní daní. Nejvyšší cena do-
cílena za skopce K 100.— v prvních 4 trzích, za
telata K 144.— v prvních 3 trzích, za maso z vepřo
původu domácího K 118.— o prvním a třetím trhu.
původu haličského K 116.— dne 8. listopadu, původu
uherského K 112.— o všech trzích, trh jdne 22. li-
stopadu vyjímaje, za hovězí maso přední K 108.—
o trzích dne 2., 5., 8., 22. a 29. listopadu, za hovězí
maso zadní K 132.— dne 22. a 29. listopadu. Prd-
běh masných trhů dne 5., 26. a 29. listopadu byl
prostřední, průběh ostatních 6 trhů byl mdlý. Správní
rada ústředních jatek konala poradu dne 14. listo-
padu. Ve schůzi podána byla zpráva o pamětním
spisu podaném radou městskou pro c. k. správní
soud ve příčině stížností, které předměstí pražská
některé obce okolní podaly proti výnosu c. k. místo-
držitelství, kterým trh dobytčí v Holešovicích prohlá-
šen byl za ústřední trh na dobytek jateční pro Prahu
předměstí a obce v obvodu předměstských jatek.
Holešovice
Praha předměstí
městský pro c
kg
21
article
Schváleno bylo více objednávek píce a steliva pro
potřebu ústředních jatek a ceny píce pro měsíc pro-
sinec. Poplatek za užilí koníren při porážce pro koně
zmírněn z 50 na 40 haléřů z jednoho koně za každou
noc. Aby podporováno bylo občšílání trhu dobytčíh
vepřovým dobytkem původu domácího, bylo ustano
veno, že z takového dobytka na trh dobytčí pražský
zaslaného vybírán býti má pouze poplatek tržní
od vybírání poplatků z chlévů, že má býti upuštěno
Vývoz piv do Španělska. Rakousko
uherský generální konsul v Barceloně upozorňuje.
že několik pivovarů učinilo tam nabídky na dodání
»plzeňského piva«. Připomíná pak, že lze do Špa-
nělska dovážeti pouze pivo v sudech, protože pivo
v láhvích se zdraží ciem, ježto se i ze skleněných
láhví musí platili celo.
Severoněmecký Lloyd v Bremách. T
legrafické zprávy o pohybu lodf dne 11. pro-
since: »Coblenze připlula včera do Filadelfe
»Friedrich d. G.« minula včera Prawle Poin
»Hamburg« připlula včera do Janova, »Baver ne
připlula včera do Neapole, »Prinz Heinrich
připlula včera do Šanchaje, »Werra« připlul
včera o 12. hod. polední a odplula o- 5. hodině odp.
z Gibraltaro, »Stollberg« odplula včera z Ro-
terodamu, »Köln« přistála včera ve Wilhelms
havenu, »Oldenburg« přistála včera v Bremer-
havenu.
Lloyd
Filadelfos
Friedrich d
Prawle
Baver
Prinz
Köln
Oldenburg
Španělsko
Rakousko
Barcelona
Špa
Janov
Neapol
Šanchaj
Werra
Gibraltaro
Stollberg
ro
Bremer
22
article
Brasilský konsulát v Terstu. Vláda bra-
silská hodlá prý zrušiti svůj konsulát terstský
Potvrdí-li se zpráva tato, byla by novým dokladem
jak stálé volání zdejší po navazování obchodních
styků a povznesení vývozu v praksi dosud nenalezá
dostatečného ohlasu a kterak ubývá hospodářského
významu i tam, kde jako v Brasilii jsou četno
skupiny příslušníků s vystěhovalců z Rakousko
Unlerska.
Pronájem mýt ve Slaném a v Lileznicích.
V pražském okresu finančním pronajmou se ve-
řejnou dražbou na čas od 1. ledna 1901 do 31. pro-
since 1901 bezpodmínečně, po případě na další dvě
leta podmínečně erární mýtní stanice; 1.ve
Slaném dne 17. prosince 1900 o 10. hod. dopol.
Mýto vybírá se za jednu silniční délku, vevolací
cena obnáší 2612 K. 2. v Líbeznicích dne 18.
prosince 1900 o 9. hod. dopol. Mýto za dvě silniční
délky, vyvolaci cena 2040 K ročně. Dražba koná s
u oecního úřadu.
Dodávka pro dráhu. C. k. ředitelství státních
dráh v Olomouci zadá pro r. 1901 dodávku želez
tyčového, komerčního, plechů všeho druhu, per
ocelí. Písemné offerty, k nimž použiti jest offertních
formulářů, ředitelstvím vydaných, podány buďlež do
12. hod. pol. dne 27. prosince 1900. Offertní formu-
láře, které obsahují množství a druh a podmínky.
vydá ředitelství. (Z obchodní a živnostenské komory
v Praze.)
Terst
Brasilia
Rakousko
Líbeznice
Mýto
Olomouc
živnostenský komora v Praga
23
article
Hlavní sklad tabákový v Křivoklátě
propůjčí se veřejnou soutěží. Nabídky dlnžno po-
dati nejdéle do 7. ledna 1901 do 12. hodiny po-
lední u přednosty c. k. fin. okres. ředitelství v Praze.
Do bližších podmínek lze nahlédnouti u okresní
kontrolní správy c. k. fin. stráže v Křivoklátě, jakož
i ve spisovně c. k. finančního okr. ředitelstv
v Praze.
Trhy. Příští výroční trhve Vlaši m
na hovězí dobytek bude se v ponděli dne 17. t. m
konati. Na poslední trh přihnáno byjo přes 1000
kusů hovězího dobytka, z nichž polovice pro-
dána byla.
Ukončené konkursy. Krajským soudem
v Chrudimi dne 24. března 1893 uvalený konkur
na jmění Františka Schromma v Dolni Dobrouě
a krajským soudem v Písku dne 14. května 1900
uvalený konkurs na jmění Aloisa Krásy v Pra-
chaticích, prohlášeny byly za ukončeny.
Záznam střibra a jiných kovů. Londýn-
ský záznam stříbra ze dne 10. prosince činil 22. gi
penny za stand. unci; při současnem kursu lon-
dýnské devise K 21030 obnáší tudiž cena 1 k
ryz. stříhra K 103.77. Měď 71.75 za hotové a 721/2 n
3 mě íce: cín 122.25 za hotové a 121.75 na 3 měsíce,
zinek 181/2 za hotové a —.— na 3 měsíce, olovo
španělské 16.50, anglické 16.75 liber šterlinků a za
1 tunu.
Trhy peněžni
V Praze, 11. prosince. (Pův. zpr. »N. L.«)
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po-
dáváno toliko za akcie:
peníze zboží
korun
Živnostenské banky . . . . 264.50 —.—
České banky Union . . . . 259.— —.—
České společnosti pro průmysl
cukerní . . . . . . . 210.50 —.—
Strojovny Daňkovy . . . . 474.— —.—
České eskomptní . . . . . 1480.—
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Vlach
Schromme
Krása
Křivoklát
Praha
Chrudim
Písek
Londýn
Český banka Union
24
article
Půjčka m. Ústi n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893.
» » Plzně r. 1886
» » Teplice r. 1887
„ » Smíchova r. 1839
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
, , » kom. dl. úp
» » » » mel. úpisy
„ „ , » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha ,
Buštěhradská dráha.
Em. 1871
dto.
» 1872
dto.
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
dto.
» 1871
1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha
dto.
lit. B.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
„ banka »Union« . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu . . . . . . . .
Ústeckoteplická dráha . . ..
Česká severní draha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
(lit. B.)
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev.-západní draha
dto.
Ferdinandův
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpola Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka pro Čechya Morava
25
article
(Jit. B.)
Pražsko duchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vítavě a Labi
Jiho sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . .
Cesků spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První čuska všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf. cukru
(Modřany)
Strojnicka spol. dř. Daněk a spol
Prazska železařská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
»akc. spol. řetěz, lávky
První českomorav. tov. na stroje
společenský
Daněk
Kolín
Č . Budějovice
Modřany
Český akciový . pivo
první český společenský
Prazsko železařský společnost
26
article
Z Vídně, 11. prosince. (Z á věrečné
kursy.)
Renty: Únorová renta 98.—, společná
renta kvétnová 98 35, společná renta stříbrná
98.—, rakouská zlatá renta 118.50, rakouská
korun. renta 98.60, uherská zlatá renta 117. 20.
uherská korunová renta 92 05.
Losy: Státní z r. 1854 1721/2, z r
1860 po zl. 500.— 135.—, z roku 1860 p
zl. 100.— 164.—, z roku 1864 198.50, losy
tisské 139.60, losy úvěrního ústavu 401.50
vídeňské losy komunální 388.50, turecké los
106.75.
Akcie bank: Banka anglo-rakouská 270.—
vídeňská bank. jednota 468. —, rak. ústav pro
úvěr pozemkový 885.—, rak. úvěrní ústuv
672.—, uherská úvěrní banka 678.—, bank
pro země rakouské 409.50, vídeňská Unionka
549.50, česká banka Union —.—, Živnosten-
ská banka —.—
Akcie dopravních podníků: Dráha
ústecko-teplická —— (—), česká severní dráha
—.—, buštěhradská lit. A. 3110 (—), buště-
hradská lit. B. 1133 (——), dunajská paro-
plavební spol. 746.— (—.—), dráha duchcovsko-
podmokelská —.—, severní dráha cisate
Ferdinanda ——, dráha štyrsko-hradecko-
köllašská 533.— (—), dráha Ivovsko-černovická
—.—, rakouský Llovd 816.— (—), společno
rakouských místních dráh. —.—, rakouská se-
verozápadní dráha 460.—, dráha polabská
472.—, dráha pražsko - duchcovská 179.—
společnost státní dráhy rakousko-uherské 664.75
lombardy 112.—, dráha pardubická —.—
silniční dráha lit. A. 251.—, silniční dráh
lit. B. 244.—
Ferdinand
Vídeň
úvěrní ústav
Unionka 549.50
český banka Union
ská banka
státní dráha
27
article
Akcie průmyslových podniků: Alpská
montanni spol. 447.— (—), severočeská uhlá.
společn. —.—, pražská železářská společnost
1690.—, rýmav.-muráňská spol. 490.— (—).
turecká tabáková režie 296 —, rakouská továrna
na zbroj —.— (—.—), západočeská uhlář-
ská společnost —.—, vídeňská stavební
společnost 147 —, peštská společnost pro půj-
čování vagonů —.— (—), mostecká uhlářská
společnost —.—, Schodnica 1520.—
Devise: Německá místa 117.60, směnky
na Londýn 240 25, směnky na Pařiž 95.75
směnky na Curych 95.30.
Valuty: Dvacetifranky 19.16,
papirové
márky 117 65, papírové rubla 254 50
Včerejší prohlášení státního tajem-
nika Pňielmanna o německém pri
myslu, chabé zprávy glasgowské a slabý
Berlín způsobily zaniklost.
Z Frankfartu, 11 prosince. (Tlgr. závěrečn
kursy.) Úvěrní akcie —.—, akcie společn. státní
dráhy 142 70, papírová renta 98.60, střibrná rent
98 15, zlatá renta 100.55, uherská zlatá renta 98 30
unerská korunová renta 92 85, lombardy 26 50.
Smýšlení slabé.
Z Paříže, 11. prosince. (Tlgr. závěr, kursy)
3pct. umořitelná renta 101.92, Spct. renta 101. 95,
3/zpet. renta 102.95, italska renta 95.50, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1235, státní dráha —.—
lombardy —.—, turecké losy 113.50, směnky na
Londýn 25.091/2, rakoucká ztatá renta 100 75, uher-
ská zlalž renta 100.40, otomanská banka 543.—
tabáková režie 320— Smýšlení upevněné.
Eskontní sazby 47/1, 41/2 procent.
Trhy na zbothi.
Bursa plodinová.
V Praze, 11. prosince.
Bursa
Londýn
Curych
Berlín
Paříž
Praha
železářský společnost
Schodnica 1520
75
28
article
ObIlí. Znamená se za 50 kg transilo: pše-
nice česká jakosti 75—81 kg K 830 až K 8.75,
uherská 75 až 80 kg K 8.30 až K 8 75, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — at
— kg K 0.— až K 0.—, česká stará jakosti
kg až — kg K —.- - až K —.—, vadná jakosti
— kg až — kg K —.— až K —.— žito české
jakosti 72 až 74 kg K 8.35 až 8.721/2, uherské ja-
kosti 72 až 74 kg K 8.35 až K 8.55, rakouské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0.—, vadné — a
— kg K —.— až K —.—, ječmen výběr
K 870 až 8.80, první jakosti K 8.40 až K 8.50
střední K 7.85 až K 8.—, merkanuilní K 7.30 a
K 7.40, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bílý K 6.35 až 0.—, rychlík
K 6.50 až 0.—, merkantilní K 6.20 až 6.25, oves
starý K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuříce uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinova 1899 K 0.—
až K —.—, nová kukuřice K 6.10 až 6.20, cinquant.
1900 K 7.40 až 0.—; vikev česká K 8.50 až 8 60.
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—.
pohanka K —.— až —.—, proso K —.— až
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů
transito: psenična mouka č. 0 K 28..50 až K 29. 50.
č. 1 K 27.— až K 28.—, č. 2 K 26.— až 26.50. č. 212
.— až K —.—, č. 3 K 25.— až 25.50, č. 4 K 23.—
až 23.50. č. 5 K 21.— až K 21 50, c. 6 K 18.50 až
20—, č. 7 K 17.50 až 18 —, č. 8 K 13.50 až K 14 —.
kg
střední K 7.85
K 0
29
article
Zitná mouka č. I. K 24.— až 25 —, č. II. K 23.—
až 24.—, č. II1. K 18.50 až 19 —, č. IV. K 14.— až
—. — Pšeničné otruby jemné K 11.— a
K 11 20, hrube K 11.— až 11.20, otruby žitné K
11.90 až K 12.—, krupice K 28.50 až 29.50, zadliv
K 6.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy : čís. 4u
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čis. 2/0 K 43.——, čis.O
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.-., čís. 3
K 37.—, čis. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čis. 6
K 32.—, čís. 7 K 29.—,
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizeň
1900 zimní K 16 25 až 16 50, mák modrý česey
K 25.— až K 26.—, modrý ruský K 24.— až 25. —,
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—,
kmin český K —.— až K —.—, holandský K 42 —
až K 43.—, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 40.— až 70.—, červený K 59 — až K 64. —,
konopná semena uberská K —.— až K —.—, ha-
ličská K 11.50 až K 12.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole
k vaření K 9.25 až K 10.50, ke krmení K 0.— až
0.—, boby K 8.25 až 850, hrach Viktoria K 14.—
až 14.25, k vaření žlutý K 10.—. až K 12.—, k varení
zelený K 12.25 až K 13.—, ke krmení K 0.— az
0.—, čočka K 12 50 až 19.50,
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky č-
ské K 12.50 až K 14.50, bosenské 110/120 až 80/85
K 1725 až K 19.50, srbské K —.— až K —.—
višně K 49.— až K 52.—, třešně K 30.— až K
32 —, hrušky K —.— až K —.—, křížaly K 0.—
až K 0.—
Šikrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.— až K 21.—, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový K 8.75 až K 11.50.
Repka
Švestka
Viktoria
kg
K 59
30
article
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito:
sádlo uherské K 64.50 až K 65.50, sádlo americké
K —.— až K —.—, tůj K —.— až K —.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito
seno lisovaně K 375 až K 4.40, nelisované K 4.—
až 4.50, cizé K 3.75 až 4.—; sláma cepy mlácena
K 3.50 až K 4.—, ke krmení K 2.50 až 3.—,
ke sUlaní K 2.50 až 3.—, cizá K 2.35 až 3.—
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech
K 8.75 až K 8..90.
Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg:
Kvasníce lisované obilní K 70.— až K 80.—, kva -
nice iisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky
K —.— až K —.—.
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 1.80 až K 2.10, k jídlu cizí K —.— až K —.—
k pálení lihu K —.— až K —.—
Čekanka
kg
32
article
aboií
96.50
90.5
91.50
101.75
96 15
33
article
102.75
95.25
99.50
35
article
100.—
101..60
101 60
101.60
36
article
102 60
102.60
102.60
96.50
37
article
91.25
107.40
107.40
126.25
38
article
91.75
108.40
108. 40
127. 25
261.—
39
article
259.—
350.—
264.50
3110
426.—
3110
1133
40
article
265.5
3120
3125
1135
458.50
474.—
183.—
456.50
472.—
179.—
42
article
210.50
476.——
1700
45
article
Z Vídně, 11. prosince. (Telegram.) Pšenice na
jaro K 7.68 až 7.69, žito na jaro K 7.57 až 7.58,
kukuřice na prosinec K 0.— až 0.—, na květen-
červen 1901 K 5.19 až 5.20, oves na jaro K 5.89 až
5.90. Smýšlení oslabené. Počasí: suché.
Z Pešti, 11. prosinee. (C.-B.) Nabídky pše-
nice byly dostatečné, koupěchtivost dobrá, smý-
šlení chabé. Obraty obnášely 28.000 metr. centů.
Ceny o 21—5 hal. zlaciněly, ostatní druhy obilí
zůstaly nezměněny. Trh termínový byl značně
chabější, zvláště pšenice na říjen byla mdlá. Po-
časí chladné a suché.
Z Pešti, 11. prosince. (Závěrečné kursy.)
Pšenice mdlá, na duben 7.38 až 7.39, na
říjen 7.56 až 7.57, žito stálá, na duben
7.16 až 7.17, oves stálý, na duben 5.00 až
5.62, kukuřlce stálá, na květon 4.89 Jaž
4.89, řepka stálá, na srpen 12.90 až 13.—.
Počasí: hozké a studené.
Z Borlína, 11. prosince. (Telegr.) Pšenice
na prosinec 148.—, na leden —.—, na květen 156.25,
žíto na prosinec 136 50, na leden —.—, na květen
140 25, oves na prosinec 134.25, na květen 134.—
nom.
x Z Hamburku, 11. prosince. (Pův. zpráva
»Nár. List1«.) Na zdejší burse bylo dnes klidné smý-
šlení, k čemuž asi přispělo opětné zmírnění počasí.
Vídeň
Pešť
Hamburk
až 4.89
46
article
Težší domácí pšenice poskrovnu nabízena jde vý-
hodně na odbyt, za to těžko lze umístiti pšenice lebčí,
jež u větším množství je na trhu zastoupena. Žito
dochází jen málo povšimnutí. Po ječmeni ke krmení
jest poptávka nepatrná, ale i nabídka jest skrovná.
Po kukuřici vzdor značnému dovozu jest poptávka
dobrá, ovšem za povlovně klesajících cen Oves jakosti
lepší těší se poptávce, kdežt druhy horší jsou za-
nedbávány. Ceny otrub pšeničných nezměněny.
Z Hamburku, 11. prosince (Telegr. P'šenice
likn., holštýnská 140.— až 152.—, žito liknavé,
meklenburské 5.32 až 5.45, ruské tiché, 102.—
až 103.—
Z Paříže, 11. prosince. Telegr.) Žito klidné,
na prosinec 15.55, na leden 15.40, na leden duben
15.65, březen-červen 15.75, pšentve klidná, na prosi-
nec 20.30, na leden 2075, na ledeu duben 21.15.
na březen-červen 21.55. Mousa klidná, na prosinec
26.15, na leden 26 55, na leden duben 27.15, na
březen-červen 27.55. Počasí zamračené.
Hamburk
Paříž
48
article
—n— V Praze, 11. prosince. (Původní
zpráva »Nár. Listů«.) Surovin a. V souhlase
s trhy cizozemskými uklidnil se trh náš a ob-
jevil se opět jistý zájem o zboží, jemuž ale
chyběla nabídka zboži tohoto. Při zahájení trhu
dopoledního, jakož i na trhu poledním znamenáno
za pohotový I. výrobek B 88% K 24..85 z Ústi.
K 24.25 z Kralup, K 24 10 z Prahy, K 23 7
Praha
Kralupy