ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a15cfdf0-6746-11dc-b7fc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 53, person 58, org 2, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 12. prosince 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 343.
4 article
Fa ranní a odpol. lise předplání ne- v Praze v slniníst . . . . . s k - s drojí čonánko Ekla. : : vo alslk aKo nele pjs ark ii roji sloi i :::: ke
Ekl Praha
5 title
Dnešní číslo pre Prahu je o 10 stranách.
Praha
6 article
Čís. jedn. Pr. I. 630,/00
7 article
Jmenem Jeho Veličenstva císaře Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uzn k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne prosince 1900 čís. Ss 633/00 takto právem:
Cís Praha
8 article Obsah článku »Germanisace s hůry« v mfstech
Obsah článku »Germanisace s hůry« v mfstech »Nastane tedy zhoršené vydání« až »panovníkovy- v čísle 337 v Praze tištěného a vydávaného periodi ckého tiskopisu »Národní Listy« ze dne 6. prosino- 1900 uveřejněného zahrnuje v sobě skutkovou po vahu zločinu rušení veřejného pokoje v § 65 lit. a) z. tr. naznačeného. Zabavení periodického časopisu »Národní Listy- čís. 337 ze dne 6. prosince 1900 se schvaluje dl § 489 ř. tr., další rozšířování téhož čísla se za- povídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje se zmaření vý- tisků zabavených dle § 37. zk. o tisku. Důvody Obsahem naduvedeného článku v místech nahoře naznačených bledí se popuditi k opovrhování osobou císařovou a k nenávisti k ni. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv vyhověno jak s hora uvedeno Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelst vyhověno, jak shora uvedeno. V Pra z e, dne 10. prosince 1900. C. k. zemský jako trestní soud v Praze dr. Wokaun. Pan Josef Anýž, redaktor periodického tiskopisu Národní Listy« v Praze
doktor Wokaun Anýž Praha
9 title
Český sněm.
10 article Zasedání sněmu království českého ná
Zasedání sněmu království českého ná leží vždy k událostem politickým prvního řádu v této polovině říše, a není toho pří- činou pouze věkový rozpor národnostní, jenž z většiny obyvatelstva, z autochtonů a prvého národa v zemi usiluje učiniti náro druhě třídy, lid bez vědomí práv ve vlastním domě hospodáři náležitých, rozmetané údy mohutného kdysi státního celku, jejichž vý- znam by se respektoval dočasně na územ obmezeném a osekaném; není toho příčinou pouze váha tohoto zákonodárného sboru. kterýž jest vedle uherských sněmoven nej- starší v tomto soustátí; není to dále jen onen ústavní spor, jejž toto staroslavné kra- lovství vede s obnovenou energií od let še- desátých s centralisující Vídní, ale jest to vedle všech těchto činitelů především vý- značné ono postavení, jakéž zaujímáme n rozhraní světa germánského, jest to životní sou propukajíci zajem, jaký, se dostavue jichž klesání či stoupání v jedněch vzbu- zuje naděje, v druhých obavy
Vídeň
11 article
A po této stránce jsou nenahraditelnými šířiteli vědomí a poznávání důležitosti na- šeho českého sněmu všichni odpůrci našeh národa, ať už náležejí k odrůdě parcelář tohoto království, či k odrůdě vídeňskýc centralistických scelovatelů historických samo- statných individualit. A ani při nynějším svo- lání sněmu království českého nebylo jinak od okamžiku, co počátkem června vídeňská rada říšská se zalkla soustem uzmutým rov- němu právu českého jazyka v zemích če- ských, neminulo téměř dne, aby se nebyl hlásalo v listech německých zde i ve Vídni i v sousední říši německé, že z odvety za nedělnost rady říšské nesmí se sejítí sněm království českého. Zajisté jest a byla tos stanoviska německého zasloužená poklona sněmu našemu, když jeho nesvolání Němcům mělo zvážiti neschopnost k činnosti jejich hýčkané korporace zákonodárné na Dunaji Jest známo, že tento německý odvetný plán v této formě se zhatil. Ihned se dostavili s myšlénkou novou. a propagovali ji doma, ve Vídni, v Pešti i. za hranicemi neméně horlivě, než heslo nesvolání sněmu českého, žádajíce, aby sněm ve svém jednání byl obmezen, aby činnos jeho i tak v ohledu kompetenčním až až oklestěná únorovkou a prosincovkou byla sevřena vysokými brázemi moci výkonné aby z ní bylo vyloučeno vše, co souvisí jak- koliv s politikou
Němec Vídeň Dunaj Pešť
12 article
Tato stränka letošního sněmování našeho ovšem nedá se vyříditi jednostranně an pány Němci ani slavnou vládou ve Vídni. již proto ne, že zákonnou kompetenci sněmu království českého z prostých důvodů konsti- tuční povahy nelze takto »brevi manu« spro voditi se světa, ježto by to bylo zasahován do práv sněmovny, ještě povážlivější, nežl by bylo samo nesvolání její. Sněm český tedy dnes opětně se sejde a výdatnou ouverturu k jeho zasedání ob starávaly po měsíce co nejpilněji všecky ně mecké časopisy v Praze i na venkově, ve Vídni i v Pešti, všude, kam dosahuje o ganisace našich národních odpůrců a ochot tiskové kanceláře vídeňské. Tato předehra letošního českého sněmo vání dokázala však jeho důležitost nejen pro vzdálenější interessenty, ona jest dvojnásol prospěšnou pro sněmovníky samy Soustředěný zájem na nynější zasedání a činnost sněmovny vynikl takto co nejvý hodněji a na pánech poslancích bude nyn záležeti, aby očekávání vzbuzené co nejzda- řileji a nejšťastněji splnili především ku blahu a prospěchu tohoto království a obyvatelstva obou národních kmenů jeho.
Němec Vídeň Praha Pešť práv sněmovna
13 article
Oni zajisté budou pamětlivi všech oněch praktických a nalehavých potřeb, jež vyplý- vají jednak z nedostatečnosti zemských financí k opatření všech mezer zemského hospodář ství, a řídíce se krátkostí doby, jejich čin- nosti obvykle vyměřené, se všemožnou slovní stručností, ale neméně věcně důkladně vyřídí předlohy a návrhy, směřující ku polepšení zemských financí. Bohužel jest výpomoc ve vládním návrhu přirážky k dani z lihu zem- ským financím nabídnutá tak skrovná, že tím otázka sanace financí zemských nikterak nebude odbyta. Ziskaných takto prostředků sněm použije zajisté k odstranění nejkřikla- vějších nedostatků skromných a horlivých pracovníků na rozsáblém působišti národniho vzdělání a výchovy a splní takto volání po leta nalehavé, nyní pak zdražováním všech potřeb životních naprosto již neodkladné.
14 article
Náležité využitkoväní času práci sněmovní poskytnutého nejen nevylučuje, ale přímo podporuje účelné rozdělení a organisování i potřeb po stránce politické, a tu jest téměř zápoliti s hojností látky jak jazykové — vzhledem k rostoncímu postupu proti právům jazyka českého, tak státoprávní, jež nabyla nových podnětů zejmena otázkou násled- nickou. A tu, jak jsme již podotkli, nebude naše veřejnost, nebude náš národ, nebude zájem širší všestranně vzbuzený oceňov at úspěch sněmování dle množství a délky řečí (tentokráte dvojnásob láka- vých, protože sněmovní činnost jakoby úmyslně položena jest do období nejrušnější agitace pro volby do rady říšské), ale dle o brat nosti a jednotnosti, jakými sně movní většina svým názorům. zásadám zjedná platnosti, ani by odpůrci mohli jich zneužit ke zmaru jednání sněmovního vůbecl Tato akce, jak hospodářská, tak polit- cká předpokládá nejen mužnou a sebevědo- mou sílu v řadách zápasníků národních, ale i vhodné a včasné jejich dorozumění se všemi. kdož zájmy tohoto království stejně s nimi vždy cenili a dosud výdatně zastávají. Národní poslanci čeští zajisté ve všec těchto směrech podají nové důkazy toho, že jako dosud vždy, tak i tentokráte péčeo zájmy celku, národa i vlasti, jest jim nej- vyšším a nejnalehavějším příkazem, před nímž umlknou a do pozadí ustoupiti musí všeliké ohledy vedlejší a podřízené
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. prosince. (Volebn listiny českých kuril velkostat- kářských) uveřejňují dnešní »Pr. Nov.e Velkostatkáři v Čechách volí do říšské rady v česti sborech. V prvém volí 45 držiteli
Praha Čechy
16 article
statků Hdeikomisních z celých Čech, ve druhém 66 voličů ze skupiny pražské, v třetím 97 vo- ličů ze skupiny budějovické, ve čtvrtém 109 voličů ze skupiny chebské, v pátém 58 voličů ze skupiny liberecké a v šestém 70 voličů ze skupiny chrudimské. Námitky proti volební listině mohou se podati do 14 dnů. Volby se budou konati 15. ledna. V Praze, 11. prosince. (K poměrům česko-polským.) V Krakově uchází s o mandát z městské kurie vedle Edm. Ziele- nievského také známý filantrop a univ. professon dr. Henr. Jordan. Ve voličské schůzi, konane minulou sobotu, vyjádřil se kandidát o poměru česko polském takto: »Ve sporu česko-něme ckém zůstanu věrným zásadě, jíž se řídil dosud kolo polské, směřující k zabezpečení všem národnostem a zemským samosprávám podmínek pravidelného rozvoje. Jsem pro spole s Čechy, ale s podmínkou, aby způsob válk jimi vedené neznemožňoval pravidelně práce parlamentu. Především musíme býti politik egoisty, dbáti na prvém místě zájmů naší země cititi se vždy a všude nejprvé Po láky a pak teprve Slovany . .« Dr. Vladisl. Duleba, jenž se spolu s mi nistrem Pietakem uchází o městské mandáty lvovské, dotkl se ve své kandidátní řeči také poměru česko-polského, ovšem též způsobem obvyklým u členů kola polského. Poznamenav. že Poláci nemohou svoliti k uzákonění státní němčiny, čili — jak Němci říkají — něme- ckého jazyka prostředkovacího a že německé snahy k tomu cíli směřující jsou dnes, kdys
doktor Henr Jordan Vladisl Duleba Polák Němec Čechy Praha Krakov Ziel
17 article
Némci nacházejí v menšině, úplně marny, po- kračoval: »Také Čechové, pro jichž národní city a životní síly chováme sympatie, nesmějí zapo- mínati, že vkročením na dráhu obstrukční po- škodili zájmy jiných národů atd.« Na jiném místě pravil dr. Duleba: »Jestliže snahy pol- ského kola o obnovení dělnosti rlšské rady ne- vedly k cíli, nespadá odpovědnost za to na nás. nýbrž na ty, pro něž strannické záji m vážilv více, než zájem státu a národů.« Jaký to byl »strannický zájem«, jenž české delegaci vnutil taktiku obstrukění, dr. Duleba svým posluchačům také nezatajil; byla to urážka. způsobená českému národu ministerstvem Cla- rovým, byla to tedy obrana nejsvětějších práv celého českého národa. A nyní porovnávejme kandidáti polského kola se neostýchají před svými voliči hájiti zásadu »zdravého národního egoismu«, prohlašují se na prvém místě za Po- láky a pak teprve za Slovany, nás Čechy však viní, že křivdíme nejen státu, nýbrž i celým národům, když nejevíme očhotu vzdáti se toho ždibce práva, jehož jsme po dlouhých zápasech dobyli a jež nám bylo protizákonně odňato. Jak to dovedou kandidáti polského kola srovnati v své hlavě, nechá peme. Z Inšpruku, 11. prosince. (V las ká opposice.) Tyrolšt Vlachové hodlají užiti vládní předlohy o kořaleční přirážce k prvému útoku na vládu ve sněmu tyrolském. Jich orgán »L'Alto Adige« dovozuje, že jižní Tyrolsko bude novou přirážkou jen obtíženo, poněvadž se mu z výtěžku této přirážky nedostane patřičné ná- hrady. Proto vybízí vlaské poslance, aby na sněmu vystoupili rozhodně proti předloze, čímž připravi vládě rozpaky, ježto předloha může se státi zákonem jen po jednomyslném souhlasu všech zemských sněmů.
Čecho doktor Duleba Tyrolsko
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. prosince. Z Černé Hory. Na Cetyni, 7. prosince. (Pův. dopi »N. L.«) Černohorci každou národní junáckou píseň počínají slovy: »Vše na slávu boha veli- kého, i našeho knížete černohorského, i moc- ného cara ruského!« Černohorci vědí, že Cerná Hora potrvá, dokud bude Ruska, a pod ruskou ochranou bude nejen trvati, nýbrž i prospívati. Nezvratnou oddaností k Rusku kníže Nikola za- sloužil si již od cara Alexandra III. pochlebného názvu »jediného přítele Ruska«. Car Mikuláš II. zdědil sympatii k Černé Hoře od otce. Za ne- dlouhého panování svého podal Černé Hoře mnohý důkaz přízně. A Cernů Hora je za to
Černohorec Cerná Mikuláš Praha Černá Hora Rusko Cern Hora
19 article
vděčna nejen carovi, nýbrž celému ruskému národu. Právem Rusové Černou Horu nazývají svou přední hlídkou na Balkáně. Černohorcise s Rusy v pravém slova smyslu ztotožňnjí. Ne- dávno v Kotoru jistý katolik chtěl jistému Černohorci otevřit oči na nesmírnou číselnou malenkost Černohorcův. Otázal se ho: »Kolik je vás Černohorců ?« — »Stotřicet millionův«, Černohorec odvětil bez rozpakův, »a kolik je vás ? Car Mikuláš II., uviděv, že chudobná Černá Hora nemůže si hospodářsky sama pomoci, ani sama spořádati své finance, již lonského roku poslal na Cetyň odbornika, aby prozkoumal sta černohorských financi a podal mu o něm zprávu. Nedávno v té příčině odcestoval do Petrohradu černohorský konsul ve Skadru p. Lazar M- juškovič a věc byla konečně rozhodnuta. Car ještě před svým odjezdem do Livadi rozkázal, aby ze státní pokladny zaplacen byl státní dluh Černé Hory a knížeti Nikolovi aby dáno bylo tolik peněz, kolik potřebuje na ně- které obecně prospěšné podniky a na upravení státního bytu Černé Hory. Za několik dní při- bude týž ruský odborník, rada Miler, na Cetyn, aby zařídil, co třeba. Z ruské pomoci budou vystaveny některé důležité cesty, zejmenu z Cetyně do Nikšičea z Nikšiče ku hranici rakouské v Krivošiji.
Rus Černohorcův Černohorec Mikuláš II Miler Balkán Kotor Petrohrad Černá Hora Cetyně Nikšičea Nikšič Mjuškovič
20 article
Stanou se platná opatření, aby se zvelebil ob- chod a vůbec hospodářský stav. Vnitrozemí černohorské bude s přímořim (Barem) spojen železnieí. Zbaven velkých finančních starostí, kn. Ni- kola bude moci velkolepě rozvinouti svou práe politickou. S Italií a Francif Černá Hora žije v nejlepším poměru. I s Tureckem žije v přa- telství. Mnozi poddaní sultánovi dosud nemohou pochopiti, že by měli zachovávati s Černohorci pokoj, ale sultán sám je tomu učí, tak že krva- vých srážek mezi nimi a Černohorci stále vl bude ubývati, až na vždy přestanou a cizím in- trikám bude nemožno k nové zášti je rozpalo- vati. Již nyní mnozí Turci i Arnauté pochopují sultána Abdula Hamida a uzavírají s Černohorci pobratimství. Stará nevraživost k Černé Hole panuje už jen v Plavu, Gusinji a dále směrem k Peči, ale příčiny jeji nejsou politické. Jaký je nyní skutečný poměr mezi Černo horci a sultanovými poddanými, ukážu při kladem. Je tomu několik dní, černohorský podko mandýr Bibezič, mohamedán z Podgorice, ženii svého syna s dcerou Osmana bega z Tuz Albanii. Bibezič pozval podle srbského obyčeje 150 svatů, mezi nimiž bylo 20 vyšších důstoj- nikův, úřadníkův a vážených občanů cetyňských.
Hamid bego Bibezič Barma Turecko Turec Plav Gusinje Peč Podgorica Albánie Francif Černá Hora
21 article
Protože Černohorci chodi ozbrojeni, šli i na mohamedánskou svatbu na turecké území ozbro- jeni a dekorováni. Mezi nimi byl i velitel stá- lého vojska Janko Vukotič a komandýři Mašan Božovič a Mitar Martinovič. Turecké úřady, ob- čanské jako vojenské, nejen že nežádaly, aby Černohorci zbraně odložili, nýbrž i vyšly jim v ústrety, srdečně je uvítaly a počastovaly. Za stolem připili knížeti Nikolovi a Černohorci na vzájem sultánu Abdulu Hamidovi. Od černo- horské hranice až do města Tuz turecké vojsko s obou stran silnice stálo špalírem a salutovalo. Proti mohamedánskému obyčeji podáno bylo ho- stům hojně vína a rakije. Zpívány plsně, tan- čeno kolo, a po svatbě černohorští hosté bratrsky vyprovoděni. Arnautům bylo tím názorně ukázáno, jak se mají k Cernohorcům chovati, aby se zavdě- čili sultánovi. Crapocpo. O řeči hr. Bülowa, pronesené včera v pozdějších hodinách v ríš- ském sněmu německém, neměly listy až dosud valně příležitosti se vysloviti. Mnohé ji otiskuj bez komentáře — a jest věru jasná dost, než aby komentáře potřebovala — jiné, vládě blízké. ji pochvalují. Také listy neodvislé namnozej neodsuzují, byť leccos vytýkaly. Důkaz to, jak jen povrchní byly v Německu sympatie pro věc Burů. Nejen německá vláda, ale také lid ně- mecký jde bez ohledu na spravedlnost věci burské za sobeckými cili svými. Pro tyto listy charakteristickým jest zvlástě hlas »Berline
Černohorec Janko Vukotič Mašan Božovič Martinovič Nikolov Hamid Arnaut Bülow Tuz Německo Berlín
22 article
V drobném prodeji apln.. . . . s ve slislzích na veakor tapele dn 1nsersey latí se hotově ssple race v isrty ruljisá dpolnl dislárns a ekesliee karnaealo- Bekeriny se srvnae i
23 article
Tagblattu«, kterýž tuto podáváme jako ukázku ostatních. List praví, že stanovisko Bülowa, ne- zakročovati ve sporu jihoafrickém, neodůvodňuje ještě odmítnutí návštěvy Krügrovy, načež po- kračuje: »Návštěva jemu by nebyla prosnělaa nám uškodila«, praví hr. Bülow. »Škodilo ale přijetí Krügra ve Francii Franeouzům ? Naopak. pohled na tisk světa ukazuje jasně, že Francie získala nejen na sympatilch, nýbrž i prestizi, Německo ale, že opáčným jednáním svým utr- pělo ujmy na obou imponderabiliích.« List Hituje dále vystupování policie proti etitelům Krügrovým v Kolině n. R. a zaznamenává s uspokojením, že Bülow policii za to pokáral. Dle tohotoa jiného »burofilského« tisku německého byla by stačila tedy sláva, s jakouž byl by Krůger býval v Berlině uvílán; na věci samé, Burům pomoci, nezáleželo. Úkol byl by býval dosažen, kdyb byl svět několika frásovitými řečmí skolebán ve víru, že Němcí jsou národem humanním a spra- vedlivým. O více neběželo — ani již o vitězstv spravedlnosti té. Oč upřímnější byl hr. Bülom ve svém projevu, než tento »liberální« a »hu- manistický« tisk. Řekl jasně a bez elon a okolkův, že jediným voditkem politiky německé jest s obec t ví.
Bülow Krůger Němce Francie Německo Berlín
24 article
Chamberlain na soudu anglického parlamentu. Resoluce navržená v anglické dolní sně- movně opposicí proti tomu, aby ministři měli podílu na zisku a obchodech závodů, kteréz o státu objednávky přejímají, což bylo právě i mi- nistru osad Chamberlainovi a různým jeho pří- buzným dokázáno, tedy padla. Dalo se tak če- kati. Vládní většina imperialistická zřekne se spíše každého, nežli Chamberlaina. Chamberlaln, jak již v depeších bylo sděleno, bránil se ale velmi urputně. Byl ale často přerušován ostrými výkřiky, takže konečně zuřivě vykřikl: » Řeknu celou pravdu!« — »To bude po prvé!« odtusi jeden poslanec. »Ničemo!« obořil se na něho Chamberlain, ale toto jeho nevlídné slovo vy- volalo takovou bouři hněvu, že sám předseda napomenul Chamberlaina, aby odvolal výrok svůj. V páteění schůzi mluvil Chamberlain vác- něji: uznával statečnost Bůrů, popíral, že jest prodchnut mstivostí proti nim a sliboval jim ústavu, »jež by mohla vésti k samosprávě.«
Chamberlain
25 article
Zprávy o jitření v Kapsku nepochybně i na Chamberlaina účinkují. Sděluje se nyní také, že na »ajezdu afrikandrů« mluvil bývalý kapský ministrepresident Schreiner velice ostře proti Londýnu. »Anglie nechce znáti pravdy — pravii — a nechce býti spravedlivou. V jed- nání svém proti jižní Africe do- cilila Anglie rekordu nepoctivosti a podlosti.« Schreiner líčil pak, jak ženy a děti týrány jsou anglickými vojáky, mluvilo žháři Robertsovi a opětoval, že v Barkley- Westu byly i ženy vojáky postří- leny. Přes to Anglie nedosáhne nikdy toho, co chce. Afrikandři budou vždy annexi republik zneuznávati. Milner musí býti v každém připadě odstraněn, neboť on vždy »afrikandry« insulto- val a dokud on, Milner, v jižní Africe zůstane, dotud nebude míru v jižní Africe. Mimo Rho- desa není člověka nenáviděnějšího v jižní Africe. Na konec přijal sjezd dvě resoluce: jedna žáda za skončení války, druhá za odstranění Mlilnera.
Chamberlain Schreiner Roberts Barkley West Milner Kapsko Londýn Anglie jižní Afrika
26 article Volební ruch.
Volební ruch. Schůze. Posl. dr. Kaizl před voliči v Karlíně. Občanský klub v Karlině svolal společně s volebním výborem sdružených stran národních v Karlíně na včerejšek večer do dvorany karlin- ského Sokola schůzi voličů III. kurie. Na schůzi pozván byl jako kandidát říšského poslanectví zemský poslanec dr. Kalzl Schůzí zahájil předseda Občanského klubu dr. Vejvar. Pravil, že považuje za svou povi- nost, uvitati a pozdraviti kandidáta říšského po- slanectví dra. Kaizla. (Výborně! Rostoucí po- tlesk. Dr. Kaizl povstává z řady voličůa uklání se.) Účel dnešní schůze — praví dr. Vejvar
Posl doktor Kaizl Kalzl Vejvar Karlín
27 title
FEUILLETON.
28 article Alkoholismus u zvířat.
Alkoholismus u zvířat. Velmi zajímavé ukázky špatných zvyků hřišných pudů u zvířat chceme tu *) předvésti čtenářům. Alkoholismus, s nímž marně bojnj nejmocnější státy svěla, hrozí podkopati zdrv a dobré mravy zvířat, jichž pověsť až dosu byla namnoze panensky neposkvrněná — i bude záhodno, obrátit starostlivý zřetel společnosti i na toto nalehavé nebezpečí. Anglický badatel Walshi nás poučuje,že většina vyšších zvířat, opice, sloni, medvědi koně, psi mají instinktivní vášeň pro kvašené tekutiny alkoholické a trpí jako my nadužívá- ním jich. Už kniha Makabejských nás učí, že byle v této dávnověkosti zvykem opíjeti mladým vínem slony válečné, kterýžto zvyk se uchova až na naše dny, jen že víno zaměněno laciněj- ším a účinnějším rumem. Všickni ředitelé zvěřinců a opatrovníe v zoologických zahradách vědí, že sloni číhají na příležitost opíti se; jsou chytří sloni, kteří simulují nemoc, aby vylákali na svých opatrov- nících porci whisky.
Walsh Makabejský
29 article
Medvědi a opice prý pijí pivo jako buršáe a jsou všeho schopni, aby si zjednali kořalku. Zvlášť opice se dovede zpit, až padne. Této jejich vlastnosti využívají k jejich záhubě ně- které kmeny afriekých divochů: umístí na kraj lesa soudek piva nebo kořalky; opice přibělinou *) Viz: Le Mois Thérapeutique. Sept. 1900. ochutnají a už neustávají, až se spijí do stavu, kde nerozeznávají negra od opice. Přijde chytrý černoch, vezme ubohou opici za ruku a odvádí ji; zpilá opice podá ruku druhé, ta třetí a tak se podaří odvěsti několik jich najednou do za- jelí. V zajetí dávají jim negři, ještě pivo, ale stále v menších dávkách, a tak je přivýkávají zajeti.
Le Mois Thérapeutique
30 article
Podle Walshe se oddává většina koní Nověm Yorku opilství. Zvláště koně sládkův a ho- stinských jsou prý skoro vesměs vyslovení alko- holisté. Krmeni mlátem stávají se vášnivými milovolky piva, donucují své pány, aby jim piva dávali, tloustnou otylosti pijáků a smutně konči v delirium tremens. Walsh vypráví o koni, který neminul jedné hospody, aby se nezastavil ať po dobrém nebo zlěm. Jsou mezi koni opilci ko- mičtí, kteří jsou obveselením vagabundů v pul- kách; jest obzvláště vilanou zábavou povalo vačům v putikách spljeti koně »pod obraz koňskýe Rovněž papouškům hrozí nebezpečí dege- nerace pod vlivem alkoholu. Je přivádí zvlástě víno do nálady veselé, joviální, tak že se jim dává víno pro zábavu; zvláště služebný per- sonál v nepřítomnosti pánů nachází zalibení v temto stavu, v němž prý papoušek vypadá náramně směšně i nehezky zároveň, což není nie divného, uvážime-li, že ani nebožtík Noe nevypadal v podobném stavu příliš vážně. Že je krkavee náchylen k opilství, ani nás nepřekvapí; spíše je divné, že i paní sova s v této neřesti libuje; špaček pije pivo, ač nemá na ně zobák rostlý, až spadává s bidélka; i něžný kanárek nepohrdne douškem, jen co mu přijde k chuti. Pes má pověsť pošramocenu; jsou druhy bezúhonné, ale je mezi nimi mnoho chasy beze studu, která se spíjí do nepaměti.
Walsh Noe Nově York
31 article
Ba i mrzutý ježek, který celý den aby myslil na svůj výborný žaludek, se dá snadno svésti. I ulízané kočičky potají pijí — a nikdo byto do nich neřekl, jako mnody ne do jejich sli- čných majitelek. A tak se šíří nešťastné břemeno po celé říši živočišné od králů tvorstva přes slony až k mlčelivým a povážným rybám. B Walsh vypravuje už tuze americkou historku o rybě v jednom malěm městečku Pensylvanie, zvané Starý Tom, která se loni zabila nárazem na kámen v záchvatu deliria tremensl Zajímavá historka stala se v září 1898 v Paříži. Jednoho rána byli zavoláni hasiči n boulevard de la Villette, aby pomohli vytáhnout koně ze sklepa jednoho vinárníka. Vinárník tento pozoroval delší dobu před tím, že mu navště vují sklep zleději, jež nemohl polapit; nej dinější při tom bylo, že zloději nikdy ničeho neodnášeli, nýbrž vždy jen hromadu různých likérů a vín mu vypili. Nacházel láhve s ura ženými hrdly . položené na bok a vyprázdněné úplně. V téže době zdál se býti kůň vinárníkův který měl stáj nad sklepem, poněkud nemocný. Měl závrati, noby mu podklesávaly, »stihal ses. ba i padal beze vší příčiny. Jednou z rána o 5. hodině vešel vinárník do konírny a byl ne- málo překvapen naleznuv ji prázdnou. Myslil nejinak, než že mu zloději odvedli i koně. Za- slechnuv podezřelý nějaký šramot ve sklepě, svolal své lidi a ozbrojen revolverem, plížilse ke sklepu. Jaké však bylo jeho ustrnutí, když spatřll ve sklepě nataženého svého koné uprostřed rozbitých lahví; kůň nohama se všech
Walsh Villette Pensylvanie Paříž
32 article
sil kopal do sudu nejbližšího s vínem. Marne se všichni pokoušeli zvednout opilce na nohy teprve přivolani hasiči vytáhli zvíře pohoršen dávající do konirny; přivolaný zvěrolékař roz- poznal prudkou opici a počasný alkoholismus. Vinárníku se rozbřesklo. Vzpomněl si, že pře několika měslci Pompon (tak se jmenoval koník) byl jaksi usláblý, i dal mu ovsa namo- čeného ve vině; kočí uznal za pohodlnějši dávati mu rovně z láhve vlno, jako dávají trenéři závodním koním šampaňiského. To bylo počátkem zkázy intelligentního Pompona. Uvědomiv si dobrotu a svůdnost vínaa rovněž, kde je schováno, používal nočníh klidu svých strážců, otevíral si zuby závoru u sklepa a oddával se tajnému hříchu. Na ne- štěstí přebral osudné noci a byl in flagrant přistižen. Ještě jednu historku neméně zajl- mavou: V prosinci 1898 v Paříži : Jakýsi Lou R... měl nádherného angorského kocoura, kterého zbožňoval a na kterého byl pyšný. Pred nějakou dobou Bismark —— tak nazval pan R. svůj poklad — měl nápad okusiti se stolu svého pána z láhve rumu. I shledal, že by to dobré bylo. I ochutnával častěji a jednuu při lákán na své potulce do sousedního krámu cu krářského, pochutnal si svým chlupatým jazý čkem nesmirné na řadě úortů, které tak chut- nají našim dámám, protože mají dosti veliké procento nápoje, který se v slušné dámské spo- lečnosti nevyslovuje. Ubohý labužník byl však polapen a ztrestán neuprosným cukrářem tak. že dodnes na to pamatuje: mělť jednu nohu přeraženu. Přes toto pokárání však mourek jako pravý Bismark se výboje svého nevzdával a
Paříž
33 article
provozoval heslo suum cnique podle svého ve- likého vzoru. Když cukrář panu R. pohrozil, že mu kocoura zabije, dával mu pan R., aby jej udržel doma, každé ráno skleničku rumu pro obveselení mysle. Kocour se stal předmětem obliby všech dělníků p. R. Dávali mu v nepří- tomnosti pánově nejen rumu, nýbrž i absinthu. koňaku, chartrousy aj. A tak se stal z milého Bismarka notorický opilec. Vrávoravě chodil po stavení, byl před- mětem zábavy a s nebezpečím života se potácel po žlabech. Než po jisté době se počal měnit Až dotud měl vždy opičku veselou, nyní se však stával samotářský, nevrlý; ba i škrabal a kousal. Když se jednou v nepříčetném stavu obořil na svého pána a prokousl mu nové kalhoty, tu ubohý pan R. polekav se, že snad se Bismark vztekl, zavolal strážce bezpečnosti z ulice, který neohroženě mourka šavlí rozsekl jako o výtrž- nostech. Tam vedou špatné návyky! Alkoholisace zvířat je faktem určitým, ktero se nedá popírati. Ba ozval se už hlas volající, aby se spolky proti týrání zvířat spojily s ligami antialkoholistickými, aby zabránily nebezpeči bez- prostřednímu, které zvířata ohrožuje. Neboť ne- jen že zvířata mají přirozenou náklonnost k opi- ství, ale nad to styky se špatnými lidmí as civilisací vyvinují u nich vášeň do takového stupně, že za nedlouho, půjde-li to tak dále, můžeme věštiti den, kdy od ryby až do anthro- poidní opice, všecky druhy zvířat budou přive- deny ve stav zvrhlosti, jaké příklad nám dnes bohudiky poskytuje jen pokolení lidské ! — — Dr. Pr.
doktor