1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v sobotu 6. listopadu 1909.
Praha
4
article
Ma ranni a večerní listy
předplácí se
V Prase v administracin
na měsíc. . . .
na čtvrt leta . . . : 6 K —b
s dvoji donáškou
na měsíe
na čtvrt ieta : . . . 7 K enh
ve Hiliálkšch
na měsío. . . . . . 2 K 30 h
Poštoui
ěslc.
na ieta : : : . K enn
s dvojí zásilkou
Poštoui
5
title
B trrista : : : . k o
6
article
Večerní
Večerní
dání.
V drobném prodejít
ranní číslo o sobě . . za sh
večerni
.. . . za š k
Ve fliálkách na venkově
ranni dislo. . . . . . . je
večerni ..
. . . . . . 5 k
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplscení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., 3
Tam nacházeji se téš
redakce, tiskárna a sxpedine
Národnich Listů“
Rukopisy se nevracejí.
7
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Vyjednávání prostřednictvím Poláků.
Z Vídně, 6. listopadu. Akce dra. Glabiň-
ského k zabezpečení dělnosti poslanecké sně
movny trvá dále, jenže bude podstatn
rozšířena. Dosud vyjednával předseda kola
pelského jenom se zástupei Slovan-
ské jednoty. Nyní vyjednávati bude se zá-
stupri také německých stran, a to ne-
toliko se zástupci stran z království českého.
nýbrž s křesťanskými spciály. To potrvá nepo-
chybně do poloviny budoucího týdne. Nedosti
toho. Jest úmyslem způsobiti společnou
poradu mezi Čechy a Němei. Opět
děje se pokus, který stal se v historické noci
ze dne 13. na 14. listopad min. r. v saloně
tehdejšího ministra vnitra sv. p. Bienertha —
— pokus v několika hodinách vy-
řiditi celý spor česko-němeeký
V celém jednání zarládlo jinak tempo velmi po-
malé; postup těchto transakcí prodlužují ještě
noviny, které vší silou a všemi prostředky pra-
cují, aby z konferencí nevzešla snad přece jen
změna systému na prospěch Čechů. V čele
těchto novin jest »N. Fr. Pr.«. Raději režim
mimoparlamentní a raději vládu § 14., než sebe
menší kus spravedlivosti a slušnosti k Čechům.
Z úřadního věstníku.
Polák
Bienerth
Čecho
Vídeň
Čechy
Francie
8
article
2 Vídně, 6. listopadu. (K. k.) »Wiener Ztg.«
oznamuje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne
31. října řediteli státních drah ve Vídni dvor-
radovi Jaroslavu Khittelovi, který vstupuje
trvale do výslužby, v uznání výborných služeb,
konaných po neobyčejně dlouhou řadu let, šle-
chlický stav s prominutím poplatků. — Gisat
udělii knížecímu Lobkovickému vrchnostenskému
radovi a ústřednímu řediteli panství Antonínu
Hannakampfovi v Bilině důstojnický křiž
řádu Františka Josefa. — Císař jmenoval sou-
kromého docenta dra. Viléma W iech ov-
ského mimořádným profesorem
farmakologie na německé univer
sitě v Praze. — Císat udělil. radovi zem-
ského soudu a přednostovi okresního soudu
v Chrastavé Maxmiliánu Ammerovi, kter
z vlastní žádosti vstupuje trvale do výslužbye
bez poplatků titul rady vrchního zemskélio
soudu. — Císař udělil na základě návrhu mi
nistra cisařského a královského domu a zahra-
ničních záležitostí exequutur ustanovovacímu di-
plomu Bedřicha sv. pána Gebsattla
který byl jmenován německým
konsulem v Praze. — Cisař jmenova
profesora na státním gymnasiu s českým vyučo
vacím jazýkem v Plzní Františka Věco
ského ředitelem státního gymnasia v Litomyšli
Pověst o těžkém zranění a zabití bývalého
presidenta Roosevelta.
Wiener Ztg
Khittel
Hannakampf
František Josef
Ammer
Bedřich svatý
Gebsattl
Věco
Roosevelt
Vídeň
Praha
Plzeň
Litomyšl
okresní soud v Chrastavá
královský dom
9
article
Z Londýna, 6. listopadu. »Central Newse
telegrafují z Nového Yorku, že udržují se tam
pověsti, dle kterých jest Roosevelt z a bi
nebo těžce zraněn. »Daily Expresse
oznamujt z Nového Yorku, že lichá pověs
o smrti Rooseveltově způsobila tam ohromné
rozechvění. Noviny pořádají zvláštní vydánl,
která ve sta tisících výtiacích po ulicích se pro-
dávají.
Z Berlína, 6. listopadu. Z Londýna a Pa
říže dostal »Local Anzeiger« zprávy, že bývalý
president Spojených států severo-ameriekých
Theodor Roosevelt byl na honě
Africe těžce zraněn. Druhá depeše
obsahuje zprávu, že Roosevelt pod ranami utr-
pěnými zemřel. Úřadné zpráva ta dosud po-
tvrzena není.
Z Paříže, 6. listopadu. Z Nového Yorku
došly sem soukromé zprávy, že Roosevel
velmi vážně byl zranén na honě.
Roosevelt
Rooseveltův
Roosevel
Londýn
Nový York
Berlín
spojený stát
Afrika
Paříž
Central News
Local Anzeiger
10
article
Zpráva o jeho smrti se však vyvrací.
Z Londýna, 6. listopadu. (K. k.) Ku pověstem
nehodě někdejěího presidenta Spojených států Rodse-
velta na lovu prohlašuje Reuterova kancelář, že ne-
má o tom žádně zprávy. Také na osadním úřadě se
o tom neví. V Londýně se nevěří pověstem těmto.
Z Londýna, 6. listopadu. Podle prvních zpráv
byl Roosevelt napaden noserožcem
těžco zraněn. Podle jiných zpráv Roosevelt byl
u smrcen ranou své pušky, která náhle vy-
buchla. Dosud všechny pověsti o nehodě nebo smrti
Rooseveltově rejsou potvrzeny, naopak sdě-
luje se, že není žádné pověřeně zprávy o tom.
Z Říma, 6. listopadu. Paní Rooseveltová, která
zde mešká, prohlásila, že sice slyšela pověsti o smrt
svěho chotě, že však jim nepřikládá víry žád né
Srbská půjčka.
Z Londýna, 6. listopadu. (K. k.) Reuterova kan
celář oznamuje z Paříže: Zejtra bude zde zástupe
německé skupiny a Ottomanské banky podepsána
smlouva o 412% srbské půjčce v obnosu 6 milionů
liber.
Roosevelt
Rooseveltův
Rooseveltová
Reuterův
Londýn
spojený stát Rods
Řím
Paříž
11
article
Anglie a Německo v Alrice
Z Londýra, 6. listopadu. (K. k.) Arická spoleě
nest uspořádala včera na počest státního tajemníka
německého osadního úřadu Dernburga skvělou ho-
stinu, na níž předsedal sir Taubman Goldie. Mimo
jiné dostavili se německý velevyslanec a různé úřad
ní osobnosti. Když proneseny byly přípitky králi
Eduardovi a císaři Vilémovi, ujal se slova státní t-
jemník Dernburg a prohlásil za všeobecné pochvaly
že musí býti zachována vážnost kolonisátorů v Afr
ce za všech okolností. Černoši nerozlišují jednotlivé
evropské národnosti, ale spatřují ve všech běloších
pouze vládnoucí ragu. Pokojný rozvoj osady poslouž
podstatně rozkvětu sousední osady. Moudré státnick
umění a dobré sousedství vždycky dá se spojiti. Stát-
ní sekretář pak přípomněl, jak při nedávném po-
vstání Hotentotů bojoval Němec a Angličan muž v-
dle muže a vyslovil se dále s uznáním o myšlence
smíru, která uskutečníla spojenou Jižní Afriku. Ně-
mecko a Anglie, končil státní tajemník, první uznaly
že zájmy všech kolonisujících národů v Africe jsou
solidární. Lze očekávati, že obě národnosti, jako ji
často, půjdou i napřiště ruku v ruce.
Eduard
Vilém
Černoch
Němec
Angličan
Anglie
Německo
jižní Afrika
Afrika
Taubman Goldie
12
article
Porušení zákona o mezistátním obchodu.
Z Londýna, 6. listopadu. (K. k.) Jeden zdejší li
ozpamuje z Nového Yorku, že hlavní jednatel holand-
sko-americké linie byl zatčen na obvinění, že poru-
šil zákon o mezistátním obchodu, přijav rabat odtn
železničních společností. Na kauci 10.000 dolarů byl
propuštěn z vazby. List podotýká k této zprávě, že
tu jde o první případ obžalob. do nichž budou zaple-
teny ježto různé jiné transtiarulické paroplavební
společnosti.
Z vojenského sondu ve Francii.
Z Pařiže, 6. listopadu. (K. k.) Vojenský soud od-
soudil věera vojína 116. pěšího pluku na rok do vě
zení, poněvadž pomáhal k útěku desátníku Descamp-
sovi, zloději rychlopalného děla, které nedávno zmi-
zelo z Toulu
Proti anglické dráze na Enfratu a Tigridn.
Z Cařihradu, 6. listopadu. (K. k.) „Jeni Gazetta
píše opět ostře proti udělení plavební koncese
Eufratu a Tigridu anglické společnosti. List potírá
ideu, vymyšlenou k domnělému uklidnění tureckého
veřejného mínění, že prý Anglie, aby předešla pol-
tickým škodám, vzešlým z koncese, učiní úřadní pro
hlášení, že nebudou kříženy turecké zájmy v Mezo-
potamií. List vzpominá podobnéha prohlášení 6 vele-
vyslanců z 25. července 1882 o Egyptě, které přes t
nezabránilo Angličanům obsaditi trvale Egypt.
Gazett
Angličan
Londýn
Nový York
Francie
Toul
Cařihrad
Eufrat
Anglie
Mezo
Egypt
13
article
Turecký delicit.
14
article
Z Cařihradu, 5. listopadu. (K. k.) Dle listů bude
rozpočet na příští rok vykazovati schodek asi 7 mi-
lionů liber. Ministerská rada se usnesla zmenšiti sní-
žením položek schodek na 3 až 4 miliony liber.
Cařihrad
15
article
Řecká krise.
Řecká krise.
Zavahování Némecka do věcí řeckýcl
Z Berlína, 6. listopadu. (K. k.) Oproti zahiranič
ním zprávám, že císař Vilém jistými rada
mi, udělonými členům královské. rodi
Vilém
Berlín
16
article
ny, vmísil se do řecké krose, píše se „Sod-
deutsche Reichskorrespondenz“ z Berlína: Německa
politika řídí se ve svém poměru k Řtecku úplnou
dobře uváženou zdrželivosti. Tím spíše je nápadno
že opěl a opět dějí se pokusy vzbuditi zdáni, jakoby
Německo zasahovalo do vývoje řecké
krise. Máme jediné přání, aby Řecko vlastní silou
našlo cestu do spořádaného ústavního života. Že k to-
mu náleží i zachování dynastie, není poža-
davek zvenčí vnucený, nýbrž daleko spíše odůvodně
ný zájmy helenismu samotného.
Králova důvěra v klidně rozležení.
Z Paříže, 6. listopadu. (K. k.) Řecký král přijae
athěrského zvláštního zpravodaje „Matinu“, jemu
prý řekl: Rekové jsou hodný lid. Mají dobré a šle-
chetně vlastnosti. Jejich zdravý rozum a čilá inteli-
sence překená všechny obliže. Rychlost, bezpečnos
a způsob, jakým vyřídili přihodu, odehravší sev
námořnictvu a jednomyslné přísné odsouzení, jak
každý člověk pronesl nad tímto šíleným činem. svěd-
čí, že vlasterectví a zdravý rozum našeho obyvatel-
stva neutrpěly pohromy. Mám neochvějnou důvěru
v budouenost a blaho Řtecka. Nynější obtíže budou
pokojně a klidně rozřešeny. V tom je má nadějea
důvěra.
Matin
Reková
Berlín
Německo
Řecko
Paříž
17
article
Tiché protidynaslické hnuti.
Tiché protidynaslické hnuti.
Z Alhén, 6. listopadu. Ve hlavním městě jest-
chý ruch protidynastický. Větštna mladého důstoj-
nictva žádá však nepokrytě sesazení celé dynastie
Obyvatelstvo sympatisuje s ním. Královští manžel
meškají pořád ještě na venkově. Cesta k jich le-
tohrádku jest vojskem obsazena. Vláda
ve všeobecném zmatku neví si rady ani pomoci.
18
article
Zprávy z Paříže.
Zprávy z Paříže.
(Původní dopis sNárodních Listů«.)
V Pařlži, 4. listopadu.
Ku porážce, kterou utrpělo předsednictv
municipální rady pařížské v záležitosti pojme
nování ulice jměnem Ferrerovým, přistoupila
včera druhá zvolením Carona za presidenta val
ného sboru municipálního. Socialisté a jejiel
radikální spojenci byli tentokráte poraženi ješti
rozhodněji, neboť Ernest Caron, neodvislý repu
blikán, byl zvolen 42 hlasy proti 33, jež obdrže
drívější president, socialista Chausse.
V článku, nadepsaném „Paříž opět do
byta“, píše „Eelair“: „Konec bloku municipál
ního nám slibuje konec bloku parlamentního.
Jaurěs nuopak běduje v „Humanité“ nad ne
úspěchem své strany. Vier ve včerejším hlaso
vání nový důvod pro poměrné zastoupení. „Pal
nebude již město vydáno jediné straně, ktera
disponuje většinou několika hlasů.“
„République Francaise“ je nadšena a volá
„Vzhůru, dobří Francouzi, seřaďme se!“, kdežto
„Radical“ konstatuje melancholicky, že radikál-
ni dissidenti včerejším svým hlasováním ukázali
že pro ně je nebezpečí na levici.
Nový president municipální rady Ernest Ca
ron jest progressista, liberál, velmi obeznal
v záležitostech finančních. Je mu 69 lot, by
také presidentem generální rady a zastupuje n
radnici čtvrť Vivienne.
Ferrerův
Caron
Chauss
Viera
Francouz
Ernest Ca
Paříž
République Francaise
19
article
„Temps“ uveřejnil ve svém zahraničním
bulletinu zajímavou studii o otázce Vladivostoku
Pisatel připomíná rusko-činskou dohodu z roku
1896 o východní čínské dráze, kterou byl Rusku
postoupen pás území asi 4000 čtverečních kilo
motrů, jenž se táhl od Zabajkalska k Vladivo-
stoku a šel přes Charbin. Ale než tato dohoda
byla uskutečněna, obsadilo Rusko Port Artur
postavilo trať z Charbina do Port Arturu, což
odvrátilo především průvoz od Vladivostoku.
Dalný stal se oporou ruské hegemonie na dál-
ném Východě.
Když pak Rusko ztratilo Port Artur, zůsta
Vladivostok po válce volným přístavem a tate
okolnost, jež přivedla do tohoto města 70.000
Čířanů, Japonců a Korejců, mezi nimiž mizi
hrstka asi 1000 Rusů, měla také za následek
Artur
Japonec
Korejec
Rus
Vladivostok
Rusko
Zabajkalsko
Vladivo
Charbin
Port Artur
Čířan
20
article
že dovoz asijský do Ruska jest čtyřikrát větš
než dovoz ruský do Asie.
„Temps“ dovozuje, že postoupení dráhy
východočínské Japoncům by musilo míti přímo
za následek zrušení volnosti přístavu ve Vladivo-
stoku. O této otázce bude jednati Kokovcev sl ná-
stupcem knižete Ita.
Rusko
Asie
21
article
Posudky poroty o návrzích prükopu
letenského.
Posudky poroty o návrzích prükopu
letenského.
V dnešním ranním čísle uveřejnili jsme výslede
poroty a udělení cen soutěžným návrhům na úpravu
vstupu do průkopu letenského.
Třemi prvními cenami vyznamenány byly pro
jekty »Titana«, »Armovaný beton« a »Tunel«. O lěchto
projektech vyslovila se porola takto:
»TTitaua.« Návrh řeší prostup do průkopu tu-
nelem 90 m. dl., 16 m. šir. a 10.5 m. vys. Základní
myšlénka tohoto projektu jest utvoření jakéhosi amí
theatrálního stoupání strání od náměsti, navrženého
před vyústěním mostu Sv. Čecha. Na této strání stou
pají dosti neprakticky schodiště se zbylečným množ-
stvím stupňů a odpočivadel, ač dlužno uznati, že vy
vinutí schodů přimýká se k terrainu. Terasy těchio
schodišť pojí se k neobyčejně masivnímu středu nad
tunelem, který vrcholí obrovskou sochou. Zadní čásí
tunelu jest hemicyklem ukončeha a stráně průkopu
tím výhodně spojeny. Provedení dvou cest v galeriích
v tomto hemicyklu lze nazvati šťastnou myšlénkou
Místo, které spojuje rozříznutou pláň jest prostranné
V ose tunelu leží na této pláni budova restaurační
a umísťuje do ní výhodně jak ventilační šachtu, tak
výtahy. Jak již řečeno, projekt ten vykazuje mnobo
výhod, zejména pokud se zadního průčelí týče, ač
právě základní myšlénka utváření předního průčeli
tohoto tunelu nemůže se nazvati nejšťastnějšl. Mě-
řitko architektury jest veliké a bmota sestavovaná
přerušila by nápadně jednotu zalesněné stráně.
Z ohledů komunikačních znamená přojekt citelné
přerušení velice frekventovaných cest na strání, ze-
jména cesty spodní. Spojení, které projekt navrhuje
ve výšce 222 jest již příliš vysoko položeno. Spojen
nábřeží s plání sprostředkuje pak pouze již shora
zmíněný, nepraktický labyrint schodů.
Čecho
Titano
22
article
Projekt »Armovaný beton«, Projekt 12 m
rosp. 71 m dlouhého tunelu s větším rozpnutím
23 m a rozdělením tunelu na tří části, jednu pro
jizdu 12.80 m šír. a dvě pro chodce po 3.75 m ši
roké. Návrh má svou nejsilnější stránku v časti
praktické, pokud se týká komunikace ve vlastním
tunelu, který jest ze všech navrhovaných tunelů nej
kratší a nejširší. Spokojuje se však pouhým kon-
struktivním a architektonickým propracováním tu-
nelu, při čemž pouze částečně řeší spojení cest n
stráni Zachovává sady na stráni téměř nedotknuté.
což možno jen vítati. Architektura neuspokojuje sna
úplně, poněvadž je navržena v měřítku příliš malém
oproti velkým bmolám stráně. Nehodí se upotřebení
tak různých a různorodých materiálů pro tento mo
numentální úkol. Komunikačně má návrh své před-
nosti v tnnelu samém. Tento by poskytoval pro-
stranné a vzdušné spojení, při čemž by byl i dostí
světlým. Nápad s lucernou jest násilný, ale dojista
originální, ne však nevyhnutelný. O jinaké spojení
a plání, než s přechody na obou stranách tunelu se
projekt vůbec nepostaral a též výtahy chybí.
23
article
Projekt »Tunel«. Návrh tunelu 83 m dlouhého
v předu, 13 m v zadu. 9 m vys. a 20 m širokého.
Přední průčelí tunelu položeno dosti na zad a témuž
předkládá se lávka pro cestu v stráni. Nad tunelem
pak vytvořena exedra kamenná, ve které projektovány
anfitheatrálně položené terasy se zahradnickou úpra-
vou a vyhlídkové místo. Zadní portál provádí jako
svislou stěnu od terasu. Základní myšlenkou, kter
hledí zahradnickou úpravou udržeti spojitosti strání,
se návrh zamlouvá a mohl by býti dobrým podkla-
dem pro praktické možné řešení. Poměry a forma
architektury jsou dobré a klidné. Šťastně a pravdivě
vyřešil vyústění větrací šachty. Komunikační výhoda
projektu jest lávka, spojující nad hlavní komunika
spodní cesty na strání, ač by v navrženém míst
poněkud tisnila. V hořejších cestách jest komunikace
nedostatečná a nejasná. Špatně jest umístěno schodi-
ště u zadní brány tunelu a projekt nepamatuje na
výtahy
Od zejtřka budou projekty k veřejnému nahléd-
nutí vyloženy.
24
article
Odjezd delegace mladoturecké
do Plzně.
Odjezd delegace mladoturecké
do Plzně.
Dnes ráno po 8. hod. odjela hlavní skupina vý-
pravy turecké zvláštním vlakem z nádraží Františka
Josefa do Plzně k návštěvě plzeňského pivovaru a
Škodových závodů. Asi sto účastníků za vedení dra.
Rizzy Towfika beje colonnela Mohmoda boje a gu-
vernéra Tachrima beje, dále gen. řed. Husserlaa
sekč. rady Riedla z Riedensteinů shromáždilo se
v čekárně 1. třídy, kam dostavili se též v zastoupení
František Josef
Škodův
Riedl
Riedenstein
Plzeň
25
article
starosty a měst. rady pražské ob. st. dr. Vrat. Černý.
za obch, komoru posl. cís, r. Tůma, dále dvorní rada
V. Marek, cís. r. Jarsch. vrch. insp. Guber a insp.
Schreiter, dále mag. rada Borůvka, za cbch. komoru
sekr. dr. Živanský, dr. Mayer. dr. Matys, dr. Novák,
dr. Kalenda, Hlaváček, řed. Votruba, prof. Feller, p.
Dienelt a j.
Za měst. radu plzeňskou a obchodní komoru
v Plzni jeli s účastníky výpravy z Prahy spisovatel
prof. Klostermann, dále kom. rada Brožík, ředite
dr. Freund, prof. Truneček a dísponent Bouček.
Posl. cís. r. Tůma za obchodní komoru podě-
koval Turkům za jejich návštevu a vyslovil polěšení
nad tím, že se jim Praha líbí a doufá, že styky, které
tak mnohoslibně započaly. budou pokračovati, jakož
i že jim přeje, aby výprava jejich šťastně skončila.
Před odjezdem zvláštního vlaku obecní starší
p. dr. Černý rozloučil se s hosty jménem města
Prahy těmito slovy, v turecké řeči pronesenýmit
„Drazí přátelé! Krátká doba pobytu vašeho minula.
Černá
Tůma
Marek
Jarsch
Schreiter
doktor
Živanský
Mayer
Matys
Novák
Kalenda
Hlaváček
Votruba
profesor
Feller
Dienelt
Klostermann
Brožík
Freund
Truneček
Bouček
Posl
Turek
Guber
Plzeň
Praha
rada Borůvka
26
article
Doufáme, že jste noznali, že návštěva vaše v zlaté,
starobylé naší Praze způsobila nám radost. Těšíme
se, že vzájemné styky naše nadále zůstanou srdeč-
nými; přeji vám jménem našeho města šťastnou
cestu do dálné vlasti vaší a provolávám vám upřím-
né na shledanou! Sláva naším vzácným hostůml“
(Pochvala.)
Na slova tato vůdce výpravy dr. Rizza Te w-
fik pravil: „Byli jsme od vás velmi laskavě přijati
a mohu prohlásiti, že jsme byli velmi dojati a pře-
kvapeni milou vaší pohostinností. Rádi byli bychom
zůstali zde déle, ale, bohužel, čas náš je přesně pro-
gramem cesty naší vyměřen. Odjíždějíce však, za-
něcháme zde velmi příjemné vzpomínky na vaši
vzácnou pohostinnost a myslím, že není to naposled.
co příslušníci našeho národa do vašeho krásného
města zavítali, neboť naše výprava zajisté najde
následovníky a vzájemné styky budou v oboru ob-
chodním i průmyslovém najisto navázány: těším se,
že i my v Cařihradě jednou vaši výpravu uvítáme.
Děkuji ještě jednou všem, kdož nám tak skvělě
uvítání a tak příjemný pobyt připravili. (Souhlas.))
Potom rozloučili se účastníci výpravy se svými
průvodčími a nastoupili cestu do Plzně, odkudž pří-
mo odjedou přes Linec do Terstu.
Menší část výpravy odjela po 1/49. hod. do Mla-
dé Boleslavi k prohlídce továrny automobilové Lau-
rina a Klementa.
Zbylí delegáti turečtí odjeli dnes odpoledne o
144. hod. z nádraží Františka Josefa do Lince.
Předsednictvo delegace mladoturecké požádalo
nás za uveřejnění tohoto
doktor
Rizzo
Klement
František Josef
Cařihrad
Plzeň
Linec
Terst
mla
dé Boleslav
T w
27
article
Pierre Rocheverre.
Rocheverre
28
article
Poděkování
Jménem komitétu pro uspořádání turecké vý-
pravy pokládáme si za čest vysloviti naše nejupřím-
nější díky panu starostovi kr. hl. města Prahy, úřa-
dům, obchodní a živnostenské komoře a komitětu
vítacímu, zvláště pak obdivuhodnému obyvatelstvu
pražskému, které k nám bylo tak laskavé a shoví-
vavé.
Nikde nezažili jsme takového spontanního a mi-
mořádného projevu lidových sympatií Jsme tím
velmi dojati a zachováme upomínku na něj v hloubi
svých srdcí.
Nebylo nám možno rozloučiti se jednotlivě s tč-
mi mnohými a mnohými přáteli, které jsme tak
šťastně mezi vámi si získali. Omlouváme se proto
prostřednictvím pražské žurnalistiky, které zvláště
platí naše nejsrdečnější díky za laskavou a živou
pozornost nám a naší výpravě projevovanou.
Všem ještě jednou naše nejvroucnější díkya
na shleda nou!
V Praze, dne 6. listopadu 1909.
Za komitét výpravy mladoturocké
Sam Lévy.
Dr. Rizza kewfik.
Lév
doktor
Rizzo
Praha
29
article
Na milionový dar Ústřední Matici
školské
Na milionový dar Ústřední Matici
školské
Vzácný důkaz porozumění pro snaby Ústřední
Malice školské dala Pražská úvěrní banka, která
vedle řadného příspěvku, jejž Ústřední Matici školské
pravidelně odvádí, 200 K. zaručila se odevzdati
Ústřední Matici školské ještě zvláštní dar k milionové
sbírce. Doporučuje se i jiným českým ústavům
Spolek úřadníků nájmu polravsí daně věnoval
jakožto přispěvek na milionový dar Ústřední Matici
školské 100 K.
Na dosažení milionu ve prospěch Ústřední Ma-
tice školské přispěli pp. úřadníci c. k. okres. soudu
v Žižkově částkou K 67.—.
Na milionový všenárodní dar pro
Ústředn! Matici školskou složil v naší ad-
ministraci pan cís. rada a nakladatel J Otto 100
koran Příklad ten zaslouží v české obci knihkupecké
hojného následování.
Otta
Ma
Žižkov
úvěrní banka
spolek úřadník
30
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Akademický senát university v Gotinkác
vyrsal cenu 1000 marek na kulturně-historickou stu
dii o thematě: Dějiny knižního záhlaví.
Mezi znalci a kritiky Henrika Ibsena dleu-
ho panoval spor o to, kdo slouzil slavnému dramati-
kovi vzorem k jeho velikolepé figuře doktora Stock-
mana v „Nepříteli lidu.“ Jední tvrdili, že Björn-
son, jiní domnívali se v něm spatřovati nápadně
shodný portrét romanopisce Jonasa Lie, asi před
třemi lety zemřelého. — Nyní je sporná otázka de-
finitivně vyřízena. V posledním vydání dramat Ib-
senových činí se zmínka o jakémsi Haraldu au-
lowe, který byl živou předlohou Ibsenovi. Zmíněný
člověk byl originální muž, nadprůměrné inteligence,
ale cholerik, který ve veřejném životě měl mnoho
srážek. Ibsen od něho převzal také název jiného
svého slavného kusu, totiz Sloupy společno-
sti. Týž Harald Taulowe měl kdysi tuhý spor
s jakousi akciovou společností, jíž vehementně vytý-
kal nemorální a nečestné jednání. Vydal proti ní le-
ták, odhalující bezohledně vedoucí osobnosti mezi
akcionáři, a tento leták měl palcový nápis: Slou-
py společností v próze! Ibsena záležitost
sama svého času velmi zajímala a stilistického obra-
tu Tauloweova později užil, a dopomohl mu tak ke
svělové proslulosti.
V Petrohradě po několika zdařilých poku-
sech poslední doby založeno konečně stálé židov
skě divadlo, pro něž zatím najat soukromý sál
Pivadelní družina skládá se většinou z herců proles-
sionálů. Zahájila hry koncem října — žargonem —
a první novinkou bylo drama bytově z židovskenn
prostředí od M. Ricbtra „Reb Gercele Mejuches,
Režisárem družiny, sloučené na základech „snolč
Ibsen
Stock
Jední
Björn
Jonasa Lie
Harald
Taulowe
M Ricbtra
Gercele Mejuches
Režisár
Petrohrad
Ibo
sk divadlo
31
article
ného risika, společného rozhodování i společných
příjmů“ jest herec S. Melnikov, arci také ži
jako umělec dobře osvědčený.
Původní ruskou operetku uvidí brzy Pe-
trohrad. Kompcnuje ji mladý a vysoce talentovaný
skladatel ruský Miohaj! Cernov, žák Rimskéh
Korsakova, laureát konservatoře petrohradské. Ten
operety napsala ruská literátka Teffi, která se těšt
také dohrému jménu. Ruská kritika hudební vítá s ra-
dostí tento počin, doufajíc, že bude aspoň částečnou
záchrarou od záplavy německých operet, která i na
Rusi začiná býti pravou metlo
S Melnikov
Korsakův
Teffi
Miohaj
Rus
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Radium a rozmach lidsvého
bádání.
»Matin« přináší od Charles E. Guillaume
ředitele mezinárodní kanceláře pro míry a váhy
článek o radiu, jenž zajímá svými imposantním
vědeckými výhledy a laikovi staví úchvatně pře
oči rozmach vědeckého bádání.
Radium se stále ničí a přece se stále
udržuje. Studujme nejprve smrt radia. Neděje
se náhodou, řídí ji přesný mathematický zákon
Ať soustředěno nebo rozptýleno, ztrácí určité
množství radia v určité době stálou část. Ničení
radia jest pomalé v poměru k dobám, jež stále
měříme; asi ve dvou tisících let zmenši se čá-
stečka radia o polovici, za člyři tisíce let bude
z ní čtvrtina a z miliardy tun radis bude z
sto tisíe let jen nepatrná částečka miliontin
miligramu.
Jali věak tiale století v životě světa již
značnou periodou, neznamenají ještě přiliš dlou-
hou dobu a kdybychom se mohli vrátiti tislc
století nazpět, nalezli bychom naši zemi již skor
stejně sestárlou jako dnes.
Ale tato první obtíž se rozřeší bez velk
námahy: radrum není zakladatelem dynasti
chemického druhu, jest pravnukem urania
v němž Henri Becquerel objevil první stopy ra
dioaktivity a jež svou destrukcí plodí řadu těles.
z nichž radium jest nejvýznačnější elapou.
Život urania jest ovšem nepoměrně delší než
život radia; hodnoty nejsou dosud přesně určeny
ale má se za to, že uplyne více než miliarda
let, než se kousek tohoto kovu zmenší na polo-
vici. Tu máme před sebou dobu, za kterou
může projíti svět od dětství až do nejvyššího
stáří a můžeme se tím spokojiti, neboť naše
existence jest jen okamžikem.
E Guillaume
Becquerel
Matin
33
article
Badatel však se nerad zastavuje na cest
a ať je stáři urania jakékoli, chceme poznat
okolnosti jeho zrození.
Různý účinek temperatur je každému zřejmý
Od chladu, který působí vypařování helia
jehož účinkem vodík tuhne na kámen, až do
žáru elektrického oblouku, kde všechny kovy
vyprchávají, vidíme postupně celou řadu věde-
ckých nebo průmyslových výkonů, které vyža-
dují účinek různých temperatur.
Ganius člověka dovolil mu přibližiti se
značně k teplotám, jimiž příroda disponuje.
Chlad nebeských prostor není intensivnější než
chlad, o němž se mluvilo a je-li pravda, že te-
plota slunce činí asi 6000 stupňů, jest teplota
elektrického oblouku při 4000 stupňů jen
málo menší. Není pochyby, že ve hvězdách
velmi žhavých může teplota rozloučiti těles
více, než dovedeme my, ale blížíme se tomu
dosti, takže nás podobné účinky již nepře-
kvapují.
Něco jiného je u tlaku. Můžeme zdvojná-
sobiti nebo ztrojnásobiti tlak, jaký nastává v děle,
ale zůstáváme ještě stokrát za tlakem, jaký pů-
sobí přítažlivost hmoty v srdci země a který
zase je tisickrát menší než ve středu slunce.
A přece tlaky způsobené v laboratořích
dodaly již hmotě nové tvářnosti. Amagat první
způsobil tlakem krystalisaci; Spring, protlačiv
kousek tvrdého a křehkého vismutu drátovým
otvorem, vytáhl ho v podobě drátu, měkkého
jako olovo. Tammann pak shledal, že určitým
vysokým tlakem stává se led náhle hutnějším
než voda a padá ke dnu. Jak by se náš život
změnil, kdyby se podobný zjev děl za tlaku
atmosferického!
Chlad
Spring
34
article
Víme, že tlak podporuje slučování tím,
že přibližuje částečky těles; máme toho četné
příklady v malém obvodu, který učenci prozkou-
mali. Jsme přesvědčeni, že tlaky silnější tento
účinek překonají. Jak daleko to půjde ? Nevíme.
ale — zde nutno postaviti novou theorii —
můžeme si snadno představiti, že ohromné tlaky
způsobí slučování vnitroatomické a vylvoří nové
látky.
Jest velmi pravděpodobno, že takto vznikly
různé prvky téhož rodu. Dostavše se do nízkého
tlaku, jaký panuje na povrehu země, podržnj
svou stabilitu a tvoří pro nás národ kovů. Ně
které snášejí špatně toto vyhnanství ; mění se
hynou, jak jsme viděli.
Tato myšlenka čerpá značnou posilu ze sku-
tečnosti, že hmoty radioaklivní se nalezají vesmě
v půdách sopečných. Hrozné výhozy je vynesly
z oblastí středových na povrch, kamž nám při-
nášejí tajemné poselství z hlubin.
Radiosktivita nejen obohatila našeho dueh
novými názory na složení hmoty, nýbrž oživila
také blahodárně lidskou naději.
35
article
Dnes stalo se banálním řikati, že naše země
zahyne chladem. Všechen žár, který naše země
vyzářila za tisíce století, je pro nás ztračen;
žár, který slunce stále vylévá do prostorůa
z něhož zachycujeme mimochodem méně než
miliardinu, je ztráta, která se neustále zvyšuje,
kterou nic nevyvažuje.
V době, kdy se zrodila pokusná věda, sna-
žil se Buffon určiti možné trvání života na zemi:
několik tisle let do minulosti a rovněž tolik do
budoucnosti bylo vše, co věda za jeho doby
mu dovolila připustiti.
Později, jak se postupně theorie zdokona-
lovaly, bylo možno připisovati životu vyšší stáří
a slibovati mu delší trvání.
Objev radioaktivity přinesl nám jistotu o ne-
smírném rozsahu geologiekých period. Ve všech
sopečných skalinách jeví skutečně intensita ra-
dioaktivních jevů velmi značnou produkci tepla.
A srovnáváme-li toto teplo se ztrátou tepla zem-
ského, shledáváme je navzájem tak přibližnými,
že je nemožno přisuzovati zemi nějaké rychl
ochlazování. A tak, díky jedině tomuto zjevu,
mohou fysikové povoliti geologům miliony let,
jichž mají zapotřebí, aby vysvětlili jevy, jichž
nezvratným svědectvím jsou skalní vrstvy. Pro
budoucnost dávají ještě ohromné periody životu
na dobré zemi, která nás nosí.
Svou vnitřní prací udělala země obezřelou
úsporu; místo aby vydávala bez počtu teplo,
které plodilo její smrštování, hromadila je v té-
lesech radioaktivních, která ji je dnes vracejí
s moudrou pozvolností. A tato jistota dlouhého
trvání naší zeměkoule není nejmenším z dobro-
dini, jež se pojí k objevu radionktivity, s kte-
rým jsou nesmrtelně spojena jména Becquerel
a Curie.
Buffon
Becquerel
Curie