3
masthead
22. ledna 1909.
5
article
všech neněmeckých národností vůbec, táží se
interpelanti:
s o
Z výboru pro předlohu bosoňisko-Hercegovskou.
Z Vídně, 22. ledna. Výbor pro předlohu Bose
sko-hercegovskou sešel se dnes o 1/411. hod. dopoled-
ní. Hned z počátku ujal se slova dr. Pacák a pra-
vil: „Byl jsem sice jmenován kandidátem pro před
zednictví tohoto výboru na konferenci předsedů všecl
stran, ale slyšel jsem, že se o tuto funke
ucházejí Jihoslované. Jejich požadavek jest
odůvodněn a proto prosím, aby se k mé osobě
nehledělo a zvolen byl Jihoslovan.“ D
Šusteršič prohlásil, že Jihoslované hlasovali budou
pro dra. Pacáka. Při volbě odevzdáno hlasů 33;z
těch připadlo na dra. Pacáka 30. Místopředsedy
výboru tohoto zvoleni dr. Ebenhoch a hr. Kolo
wrat. Lr. Pacák poděkoval za volbu a pravil, že
jest sobě dobře vědom veliké důležitosti jednání vý-
boru tohoto. Projevil přání, aby výsledky jedná ní toho
byly ke blahu národů jihoslovanských a celé říše.
Polom usneseno konati příští schůzi ve středu a po-
zvati do ní bar. Aehrenthala, sv. p. Buriana
a bar. Bienertha, jakož i všechny referenty v
všech ministerstvech o záležitostech bosensko-herce
govských a vyzvati je zároveň, aby nepokrytě
a zeviubně vyložili všechny záležito-
sti, s touto věcí sdružené. Naposledy vyslo
veno přání, aby schůze výborové konaly se tak, aby
nekolidovaly se schůzemi jiných velikých výborů
zejména pak výboru rozpočtového
Bose
Pacák
Jihoslovan
Ebenhoch
Burian
Bienerth
Vídeň
Polom
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Svrchované mentorství. C. k. kores-
pondonční kancelář poslala dnes z Vídně do
Prahy projev vládního »Fremdenblattu«, obsa-
hující výklad o tom, kdo je zodpověden za
vládní činy a smí-li veřejnost posuzovati činnost
úřadníků. Projev ten zní:
»Fremdenblatt« píše: Po nějakou dobu možno
pozorovati, že veřejnost si zvykla připisovati vládní
nařizení jednotlivým úřadníkům, při čemž se po-
hnutky služebních výkonů bledají v národnostně
politických momentech. Podkládá se tudíž těmto
úřadníkům postavení, které jim ve skutečnosti na-
prosto nepřísluší. Za vládní akty jednotlivých mi-
nisterstev ručí dle ústavních ustanovení jedině
výhradně přednostové odborů, kdežto právní obor
působnosti ostatních funkcionářů jest omezen tím.
že mají pouze ráz spolupracovníků a pomocných
orgánů, které jsou vázány pokyny zodpovědného
správce. Mimo to nemají funkcionáři ústředen
práva samostatně rozhodovati. Měl by tudíž ko
nečně přestati nepřístojný zvyk, aby byli vybírání
jednotliví úřadníci a podrobováni stejně nepří
pustné jako bezúčinné veřejné kritice.
Fremdenblatta
Vídeň
Praha
7
article
Vládní orgán rozdává tedy štulce na všechny
strany ve článku, který je rekordem nejasnosti
a nesrozumilelnosti. Přes to nelze jej zůslavit
bez odpovědi. Napsal-li »Frmdbltt.«, že pohnutky
služebních výkonů úřadníkových hledají se
v národnostních politických momentech, pak
musíme doložiti: na straně české právem
Vzdyť na př. vicepresident poštovního ředi-
telství pražského K. Swoboda ve svém manife-
stě německým poslancům svoji vzpouru veřejně
odůvodnil tím, že celá jeho funkce má podklad
národně politický, že se ho přidrží, třeba mini-
sterstvo obchodu nechce o tom nie vědět. —
Vytýká-li vládní orgán, že úřadníkům podkládá
se postavení, jež jim nepřisluší, tu musíme
vzpomenouti, kterak němečtí nacionálové loni
vyhrabali z archivů všecky staré hadry, by do
kázali, že generální ředitel pošt Wagner z Jau-
reggu je naprosto neodvislý od ministra obchodu,
jímž tehdy byl Čech dr. Fiedler. Jestliže dle
dnešního projevu »Frmdbltlu.« je sekční che
Wagner pouze pomocným orgánem správce mi
nisterstva obchodu, vázaným na jeho pokyny,
pak víme nyní, že nynější správce ministerstva
obehodu Mattaja by byl intellektualním původcem
ohlášeného výnosu pro poštovní ředitelství praž-
ské, výnosu, o němž všecky dosavadní zprávy
sdělují, že by byl porušením jazykové rovno-
právnosti na újmu jazyka českého politiky pal
odměnou vzpoury vicepresidenta Swobody a od
platou za usnesení německo liberálních poslanců
jímž přivodili zmar vládní ankety dorozumívaci
K Swoboda
Wagner
Čo
doktor
Fiedler
Frmdbltlu
Swoboda
8
article
Řdky »Fremdenhlattu« tedy nejsou dobre
pro nynější vládu, a mimo to jsnu nesrovnatel
ny se zásadou ústavnosti nynější, když jako »ne-
přístojný zvyk« osmělují se vytýkati veřejnost-
kritiku jednotlivých úředníků jako prý »nepří-
pustnou a bezúčinnou«. Pardon ! Kr tika tako
odvozuje se ze stžtních zábladních zákonů
náleží mezi občanská práva kazdého příslušník
tchofo. O použití tohoto práva psáti jako o ne
přípustností, je prostě zlořád, kterému žádný svo
bodný občan nepřipuslí účinku na svoje smyšle
ní, a to tím měně, poněvadž zkušenost ukazuje
že nikterak není bezúčinna kriuika přehmatů,
kterých se dopouštěji různí byrokralé, ničeho
neobávající se více nežli — lisku.
— Velkoněmecké barvy, Čechové a Němci.
Je známo, že v prosinci minulého roku proje-
vili češti občané v Jindřichově Hradci nelibos
německým výrostkům z okresu jindřichohrade-
ckého, kleří přišli do Hradce a tam demonstro
vali velkoněmeckými trikolorami na kloboucleh
a černo-červeno žlutými špičkami na doutníky
Městský úřad jindřichobradecký upozornil tama
okresní hejtmanství na provokativní ráz demon-
strace té a řečený státní úřad rozeslal. staro
stům německých obel hradeckých tento oběžník,
Čecho
Němec
Jindřichov Hradec
Hradec
9
article
»Panu starostovi obce v . . . .l
Císlo 85.562.
Dle zprávy pana starosty v Jindřichově Hradci
ze dne 14. prosince 198 čís. 7838 mělo několik
mladlků z okotních obcí dne 8, 9. a 13. prosince
v Jodřiehově Hradci klobouky a doutníkové špičky
ozdobeny černo červeno žlulou irikolorou, což zn-
vdalo podněl ke shromůžděním lidu a nemilým vý-
stupěm. Žadám pány slarosty v zájmu udržení
dalšiho pokojného soužití ohou národních kmenů,
okres obývajicích, aby uplatnili svůj vliv v tom
smětu, by upušlěno bylo ode všehu, co je způso-
bilé, porušiti dobrou shodu obou národních kmenů
C. k. okresní hejtman:
Jak vidět, okresní hejtman velmi slušně
požádal starosty německých obcí o dobrovol
nou službu pro národní mír. Podle »Pragen
Tagbl.« však je oběžník ten ujmou pro právo
Němců. Poznámkou »Tagbl.« přibyl doklad pro
sbírku bezmezných jeho štvanie.
— Čeští studenti v Mnichově nemají býti
připuštěni k immatrikulaci na tamní universite
potud, pokud nepřestanou »výtržnosti proti Něm-
cům v Rakousku«. Tento požadavek vyslovila
rektorátu mnichovské university schůze zá-
stupců studentských spolků mnichovských. Dl
zpráv německých novin usnesl se senát uvážit
žádost tu.
Němec
Tagbl
Jindřichov Hradec
Mnichov
Německo
Rakousko
Jodřiehov Hradec klobouk
Pragen Tagblishing
10
article
= Králevna Wlrtemherská Charlota přijede
dnes o 126. hod. večerní českou západní drahou ze
Stutgartu do Prahy, na nádraží Františkově předloží
jí dvorní stravovatel p. Fr. Zavřel večeři, načež přes
Hrabovku bude pokračovati v další jízdě do Náchoda.
— Osobní. MUDr. František Bouz na Král.
Vinohradech jmenován byl zdravotnickým asistentem
na Smíchově)
— Záslužné kříže. Úřadní věstník vídeňský
oznamuje: Císař udělil zlatý záslužný kříž s koru-
nou listovnímu zemského soudu v Praze Josefu
Hořejšímu a tolikéž listovnímu krajského soudu
v Mostě Janu Rudolfovi, kteří z vlastní žádost
odcházejí trvale do výslužby.
— Úmrti. Dne 4. ledna b. r. zemřel ve Varšavě
upřímný našinec a znamenitý hudebník pan Ru
dolí Volánek, prof. kontrabasu na konservaloři
člen orkestru carské opery a filharmonie, býv. sbor
mistr tamější České besedy atd., po krátké a trapné
nemoci v nejmužnějším věku 49 let. Zesnulý byl
žákem prof Šimandla ve Vídní a působil ve Varšavě
již 18 roků. Zůstavil vdovu a dvě nezaopatřené dítky.
Zesnulý byl bratrem známého ve Vídni národovce
a řed. hudby p. Roberta Volánka.
— Z Dobrnšky. (Projev.) Městská rada v Do-
brušce učinila ve své schůzi dne 21. ledna 1909 ná-
sledující usnešení: »Svazu klubů českých poslanců
na říšské radě ve Vídni«. Městská rada ohražuje se
co nejrozhodněji proti zavádění výhradně vnitřní
němčiny při pražském poštovním ředitelství zvlášť
při poštovnictví v království českém vůbec a žáda
veškeré české poselstvo na říšské radě, aby co nej-
rozhodněji proti tomuto útoku německému se posta-
vilo jednotně na odpor — a tak s ostatními slovan-
skými poslanci zabránilo bezúčelnému vnucování
němčiny našemu národu. Za městskou radu Jan Bu-
rian, náměstek starosty.
Wlrtemherská
Charlota
Zavřel
MUDr
Bouz
Král
Josef hořejší
Jan Rudolf
Volánek
Šimandl
Jan
Praha
Hrabovka
Náchod
Smíchov
Varšava
Vídeň
nádraží Františkov
Český beseda
11
article
— Loterie ve prospěch sanatorla pro nemocné
plicními chorobami. Český pomocný zem-
ský spolek pro nemocné plicním
chorobami v král. českém staví na Pleši
u Nové Vsi na Dobříšsku sanatorium pro nemocné
plicními chorobami. Pozemky k tomu účelu šlechelně
darovali knížecí manželé Colloredo- Mannsfeldovi. Na
uhražení nákladu stavebního tohoto sanatoria povo-
lilo c. k. ministerstvo financí rozhodnutim ze dne
13. července 1908. č. 42467 loterii o 500.000
losech po 1 K s hlavní výhrou 40.000 K. a vedlej
šmi výhrami v úhrnné cené 6).000 K. Němci maje
již B taková sanatoria v Čechách. My toužíme pro
zatím zbudovati první, snad vzhuzeno bude v če-
ském lidu žádoucí porozumění pro tento lidumilný
podnik, jejž podporovati může každý i zakoupením
— Na koho se usmála Štěstěna z výstavní l-
terie? Trvalo skoro plné tři týdny, než se zjistilo
že hlavní výhra loterie jubilejní výstavy pražské
obchodní komory v obnosu 100000 K připodla —
výslavnímu komitétu. Z útrob veliké pokladny byla
dnes dopoledne vytažena a revidována zásilka losů
vrácených z Haliče, kam byly poslány k rozprodej
a tam nalezen los serie 545 č. 162, na nějž při tahu
dne 2. ledna připadla hlavní výhra 100.000 korun.
Ze objev takto dopedne, všeobecně se předvídalo
a výstavní výbor ovšem má z něho největší potěšení.
Colloredo Mannsfeld
Čechy
Halič
obchodní komora
12
article
Druhá výhra v ceně 10.000 korun byla Štěstěnou
v Haliči ponechána. Prostřednictvím banky Unidn
oznámil Vít Pavlíček z Přemyšlu, že má loa, na
nějž připadla druhá hlavní výhra a prohlásil, že
reflektuje více na hotové peníze, než na automobil
který byl dán do výhry. Obchodní komora vyplatila
tedy bance na holovosti 9500 K, z kteréhož obnosu
20% musí výherce zaplatit státu. Nemilosráně za-
hrála si Štěstěna s jistým jinochem na Král. Vino-
hradech, který vyhrál nádhernou — výbavu v ceně
4000 K. Mnohá dívka byla by touto výhrou učiněna
neskonale šťastnou, ale tento jinech rozčilením řadu
noci již nespal. Co a výbavou, když ženitba v dozírné
době není možná? Kdyby to byl automobil nebo
jiný vehikl! Šťastný výherce je všecek nešťastnýa
plíží se ulicemi ustrašeně a zdrceně. Snad se vša
najde způsob, aby jinoch byl těchto slarostí zbaven-
A četné jiné vstochy měla Štěstěna výslavní lolerie.
Pavlíček
Král
Halič
Přemyšl
Unidn
13
article
Jakoby schválně poslala do chudičké domácnosti, kde
není pořádné stěny — nádhemné benátské zrcadle!
Mnohá dívka vybrála pěknou pěnovou špičku a mno-
hý jinoch zase předměty, spíše dívce se hodicí. Ale
v těchto případech způsobí výhra přece jen veselost.
Kyselejší jsou obličeje těch, kteří Štěstěnou nešetrne
a nemilosnně vůbec byli odmitnuti.
— Zpráva časopisecká. Organem českého zem-
ského svazu ku povznesení návštěvy cizineů v krá-
lovství českém v Praze stal se počátkem tohoto roku
časopis »Krása našeho domova«, vydávaný
svazem českých okrašlovacích spolků v Praze. Ča-
sopis ten obdrží řádní členové svazu zdarma, při-
spivající členové za nepatrný poplatek. Ve zvláštní
rubrice bude přinášeti zprávy o činnosti svazu.
o ruchu cizineckém zejména v Praze a v království
českém a o všech zjevech na fomlo poli se vysky-
tujících, jakož i o národohospodářském významu
rechu cizineckého, dosud, bohužel, naší širší veřej-
nosti nedoceně ého.
Krása
Čo
Organ
Praha
český okrašlovací spolek v Praga
14
article
— Připravy k připojení předměslí ku Praze. Na
slaroměstské radnici konala se dnes dopolodne schů-
ze za přitomnosti pp. starosty dra. Groše, náměslka
J. Jirouska, dále dra. Pinkasa a Fialy. Rokovalo se
o tom, ke kterému volebnímu okrosu v případě při-
pojení ku Praze má být plidělena okec Nustea
Pankrác. Komise usnesla se doporučili ke schvělení
návrh, aby jeden volební okres tvořili části měsla;
Josefov, Libeň, Podolí, Braník, Nusle a Pankrác.
Zlodějské historky. Do sklepa hostinského
p. Boh. Cipry v Karlíně č. 161 vlbudil se zloděj, od-
cizil 30 metrů pivních trulek a několik lahvi vina
— Z rostaurace p. Jaroslava Pisky v čís. 599— VII.
„u Svatopluka“ odcizeno bylo 13 nových nožů.
Z bytu vinárnice pí. Boženy Turnovské v čís. 1113
Žižkově byly odcizeny zlaté damské hodinky
Dělnici Bořivoj Kniha a Josef Pílimpře byli zatčeni,
poněvadž železniku Vávvovi v Biskupské ulici č.2
nabízeli ke koupi pivní šnek. Dělnici udali, že trub-
ky dostali od reverlenta Karla Chudohy ku prodeji.
Groš
J Jirousek
Pinkasa
Fiala
Pisk
Svatopluk
Božena Turnovská
Bořivoj kniha
Josef Pílimpřít
Chudoha
Praha
Josefov
Libeň
Podolí
Braník
Nusle
Pankrác
Karlín
Žižkov
biskupský ulice
Nustea Pankrác
15
article
Po Chučobovi zahájeno pátrání. Šnek byl odcizen
ze sklepa hostince p. Hessa v čis. 223 v Holešov-
cích. — Nádenníci Ant. Nebeský a Vojtěch Kočí ze
Žižkova odcizili na Františkově nádraží sud terpen-
tinu, náležející obcho lníku Gustavu Steinerovi. Když
sud predávali, byli zloději zatčení a k soudu do vaz-
by dopraveni.
— Drobné místni zprávy. Na trali eleklrické
dráhy na Těšnově byla doprava delší dobu přerušena,
poněvadž koleje zataraseny byly nákladním vozem
jehož kolo se rozsypalo. — Hokynář Josef Chla pe
přišel věer večer v opilém slavu do krámu sv
manželky v Sokolské třídě č. 26, v zuřivosti hol
rozbil visací lampu a zničil mnoho zboží a na konec
zastřelením vybrožoval manželce. Dalšímu řádění
opilce učinila přitrž hlídka, která Chlapce dopravila
do separace. — Za ohradou ve Vinohradské ulici na
Smíchově byl v neci na dnešek nalezen polozmrzlý
bosý muž. Dle pracovní knížky, již měl v kapse, zji-
štěno, že to jest 47lelý nožířský pomocník Frant.
Nádenník Antonín
Kočí
Steiner
Chl
František
Holešov
Žižkov
Františkov nádraží
Těšnov
vinohradský ulice
Smíchov
16
article
Kafka. Neměl zaměstnání a plahočil se světem. —
Ve Skrětově ulici na Král. Vinohradech srazil s
molerový vůz elektrické dráhy č. 275 s drožkou Václ.
Veselého z Pankráce. Při srážce bylo zadní kol
drožky poškazeno. — V sadech na Basilejském ná-
městi v Žizkově zastřelil se muž vysoké postavy, sil-
ného vzrůstu. Dle udání sousedů jest to obchodní
cestujicí Jan Šašek. Mrtvola odvezena do ústavu
pro soudní pitvu.
— Po stopách zlodějů sochy „Znečky“. Před tý
dnem byla ze zahrady u vily „Biancy“ v Bubeně-
ke škodě majitele cís. r. Otty Bondyho odcizena půl-
druhého metru vysoká kovová socha „Žnečky“ v ce-
ně 1600 korun. Jak se nyní zjistilo, dva pachatel
Gedním z nich byl. 20istý revertent Josef Veselý)
sochu v noci ze zahrady vynesli a přehodili ji přes
zábradlí. Časně z rána příšli zloději k velešníku Ant.
Spurněmu v čís. 540 v Holešovicích a sochu mu
nabídli ke koupi. Spurný jim půjčil vozík, zloděi
odjeli do Bubenče, sochu naložili a přivezli Spurně-
mu, který za ni vyplatil 62 korun. Téhož dopoledné
prodal Spurný sochu obchodníku se železem Wasser
mannovi za 90 korun. Wassermann sochu rotzbi
a její součástky prodal na Smíchov obchodníku Mer
faitovi za 120 K. A Merfait 113 kg kovu z rozbit
sochy za 144 korun prodal venkovské slévárně, která
ve velké hromadě různých kovů nalezla součástky
sochy, o níž zprávu četla v novinách a vyrozumělu
o tom bezpečnostní úřad. Socha byla tak zničena
že má pouze cenu slarého kovu. Dnes byl zatčen
revertent Josef Veselý (po jeho společníku se pátrá)
rovněž zatčen vetešník Ant. Spurný z Holešovic
Proti Wasermannovi zavedeno trestní tízení, pon
Kafka
Václ
Veselý
Šašek
Ott Bondy
Veselá
Antonín
Spurná
Wasermann
Skrětov ulice
na Královský
Vinohrady
Pankrác
Bianco
Bubena
Holešovice
Bubeneč
Smíchov
kg
18
article
Schwamberg.«
vadž z počátku vůbec popřel, že sochu koupil a tím
pátrání stížil
Zjíštěné jméne oběšencs. V zoufalém mla-
díku, který byl dne 20. ledna nalezen oběšený v za-
hradě usedlosti hoř. „Stromky“ u Král. Vinohradů
zjištěn byl 16letý oplatkář Bedřich Kebert, bydlíc
v čís. 422 v Žižkově u Erant. Hlada. Příčina zou-
falství není zmnáma.
Král
Kebert
Žižkov
19
article
— Z nešťastné lásky. Augustina Šlesingrova.
25 let stará švadlena, bydlící v Mlýnské ulici č.
na dolejším Novém městě, chtěla se dnes následkem
nešťastné lásky připraviti o život. Učinila to tím způ-
sobem, že ucpala rouru kamen, do komína vedoucí,
a unikajícím dýmem chtěla se zadusiti. Dým naplnil
její příbytek a rozšnil se také do sousedství, kde
ihned nastal poplach a dvéře, jichž otvory kouř uni-
kal, vypáčeny. Uvnitř nalezena švadlena v bezvě-
domí. První pomoci poskytl nešťastnici dr. Lokay.
jenž ji přivedl k vědomí, načež byla drem. Svobodou
ze záchranné slanice odvezena do všeobecné nemoc-
nice. O podobný způsob sebovraždy pokusila se Šle-
singrová už před týdnem.
— Z Nýtan. (Na slavnost vánoční ho
stromku v české opatrovně), pořádanou ka-
ždým rokem, těšívají se nejen malí, ale i velcí Bý-
váť pravým svátkem českých rodičů v Nýřanech. Dne
10. ledna sehrály dítky opatrovny vedením pěstoun-
ky sl. Jozy Mrázovy hru „Šípková Růženka“. Rozto-
mile vyjímali se malí herci na jevišti a pečínali si
tak, že by mnohým ochotníkům mohli býti vzerem
A ta radost šťastných rodičů, jichž dítky hry se z-
častnily. Mnohý olec upracovanou rukou zatlačoval
v radostném pohnutí slzu za slzou. Slavnost ukon-
čena byla dejemnou řečí p. katechety Mikuláše Kcu-
kla o povinnostech rodičů k dítkám. Poděleno bylo
295 dílek látkou na šaty, koledou a rozličnými věemi.
Na příspěvcích sešlo se celkem 650 K 25 hal. Z toho
zakoupeno bylo pro hochy 180 m za 306 K 68 hal.,
pre dívky 233 m za 274 K 81 hal. Za látky se vydalo
581 K 49 hal. Stromek, přípravy ke hře a koled
68 K 76 hal., celkem vydalo se 650 K 25 hal.
Augustin Šlesingrův
doktor
Lokay
Joza Mrázův
Šípková
Kcu
mlýnský ulice
Nýřany
Růženka
20
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Za milien kožešin shořelo. Z Londýna
21. ledna. Ve velkých skladištích svazu kožešníků
vypuk! obrovský požár. Oheň rozšířil se tak rychle.
že za hodinu sbořelo za 1 milion kožešin.
= Sňatek před popravou. Jak se sděluje z Var
šavy, byl hodinu před popravou o půlnoci v pavi-
lonu varšavské citadely oddán vrah generála Mark-
grafského Konstantin Sudlov se svou dlouholetou
milenkou Luněvskou. Po oddavkách bylo novoman-
želům dovoleno zůstati hodinu o samotě ve přísně
střežené cele a na to hned na Šud ovovi a jeho
spoluvinníku Lipském vykonán rozsudek vojenského
soudu, znějící na tresť smrti provazem.
= Továrna na pelardy objevena. Z Petro-
hradu, 22. ledna Ve Stavropoli byla objevena
tajná továrna, která všem revolucionářům v Povolží
opatřovala petardy. Hlavní vinník byl zatčen.
Cholera na Rusi Z Petrobradu, 22. ledna.
(K. k.) Dnes onemocněly 34 osoby cholerou. Ne-
mocno jest nyní 314 lidí.
= Soubojová aféra ve Vídni. Z Vídně, 22. ledna.
Mark
Sudlov
Luněvska
Lipský
Rus
Londýn
Povolží
Vídeň
Petrahrad
21
article
Mezi známým velkoprůmyslníkem Bedřichem Süssem
a synem zemřelého advokáta dra. Singra konal se
včera souboj za těžkých podmínek. Süss, jenž jest
konsulem balkánského státu, býval dlouholetým ho-
slem v domácnosti dra. Singra a když se dcera pro-
vdala za ministerského úřadníka, navštěvoval také
její domácnost. Po několika letech přemluvil mladou
paní, aby se dala se svým manželem rozvésti a pro-
vdala se za něj. Z jara minnlého roku došlo skutečně
k rozvodu, načež se rozvedená paní zasnoubila se
Süssem Po několika měsících však prohlásil konsul,
že danému slibu nemůže dostáti. Bratr opuštěné dámy
na to Süssa v kavárně zpolíčkoval, což bylo příčinou
souboje.
= Vražedný útok na purkmistra. Z Berlína.
21. ledna. Včera večer vnikl do kanceláře druhého
purkmistra v Marienburgu dra. Kunze místní chuý
a invalida, dělník Hein a bodl purkmistra nožem do
spánku, takže nůž vnikl až do mozl
dovlekl se ještě na strážnici do přízemí a klesl v bez-
vědomí k zemi, dnes ráno pak zemřel. Vrah zdráhá
se udati příčinu, soudí se však, že chtěl zavražditi
purkmistra ze maty, že mu nepovolil zvýšení chu
dinské podpory
Süss
Singr
Kunz
Hein
Berlín
Marienburg
22
article
Katastrofa v jižní Italii.
Katastrofa v jižní Italii.
Požár v Messině, jenž od několika dní zuří
v troskách, není posud uhašen. Zima je velmi tubá
a obyvatelstvo v dřevěných barácích velmi trpí.
Otřesy země stále trvají a opakují se zvláště v noci
a k ránu. Ve středu byl ještě vyproštěn ze zřícenin
na Corso Villorio Emanusle muž, jenž byl pohřben
pod troskami celé 23 dny. Byl majitelem maléh
obchodu s potravinami a při zemětřessní se skry!
do sklepa, kdež měl hojnost potravin, takže ztrávil
dlouhou dobu ve svém vězení poměrně dobře.
Z Říma, 21. ledna. Generální komisař v Mes
sině generál Mazza byl zástupci profesora Albanesa
markýzem Dellacellou a princem Deliellou vyzván
na souboj. Albanese vniki bez ohlášení do kabinetu
generálního komisaře a insulloval jej pro některá
opatření, načež jej generál dal vyhodit. Svědkům
profesorovým odpověděl generál, že nemů času
nazbyt.
Mazza
Albanesa
Dellacella
Deliella
Messina
Řím
Mesa
Corso Villorio Emanusla muž
23
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
O soukromých snahách v odborném
školství lesnichém.
(Přečiny proti bezpečnosti cti dle sg
488., 491. a 493. tr. z. tiskem spáchané. -
Před poroto u)
V Písku, 21. ledna 1909.
(Telef. zpráva zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.)
Referujíce objektivně a nestranně o průběhu pře-
Iíčaní, ponecháváme úsudek o celém případu veřej.
nosti.
Přelíčení, ke kterému přišlo množství obecenstv
místního i z okolí, zahájeno bylo o 9. hod. dop
Oba protivníci dostavili se osobně se svými práv-
ními zástupci: soukromý žalobce p. Burket s drem
Ant. Štěpánem, advokátem v Plsku a obžalovaný p.
Rozmara se svým obhájcem drem Floryšem, Štollem
advokálem z Mor. Krumlova. Předseda r. z. s. p. Souku
přečetl nejprvé osobní výkazy obžalovaného, z nichž
vysvítá, že týž jest 37letý, ženat, otcem tří nezaopa-
třených dílek, spolumajitelem domu v Písku a zacho-
valý. Potom byla čtena soukromá žaloba a inkrimino-
vaný článek »Stanovisko americké a stanovisko české
vůči soukromým snahám v odborném školství lesni-
ckém« pveřejněná v »Rozmarově Lesnickém týden-
níku«: Člení těchto spisů trvalo přes tři hodiny, na-
čež započal výslech obžalovaného.
Na otázku předsedovu, cítí-li se vinným, odpo-
věděl obžalovaný zaporně, doznal však, že jest pisa-
telem inkriminovaného článku.
Předs.: Zakládá se Vaše tvrzení, že p. Burke
zařizoval vlastně celou školu pro sebe, na pravdě
Obžal.: Můj náhled je, že pan ředitel Burke
skulečně zařizoval školu pro sebe, aby se mohl sláti
jejím ředitelem. V začátcích nechtěl ovšem žádného
platu, ale ve své prozíravosti věděl, že mu to po-
zději vynese přijmy. Pak také musii věděli, že není
možná, aby on jako nelesník řídil lesnické školy.
Burket
Antonín
Štěpán
Rozmara
Floryš
Štoll
Mor
Rozmarův
Burke
Písek
Krumlov
Předs
24
article
Jestliže je řídil v začátcích, bylo mu to prominuto
v očekávání, že až ústavy zmohutní, postará se
řádného, odberného ředitele, aby ho dosadil na loto
místo. On toho neučinil, nebylo tedy jednání jeho
docela nezištné.
Předs: Musím k tomu odpověděli z průvodnlh
materiálu, který tady mám po ruce, že p. Burket byi
ustanoven od zemského výboru ředitelem hospo
dářské školy, od níž měl plat. Mimo tento plat ne-
bral p. ředitel plate žádného.
Obhájce dr. Što!!: Obražuji se proti tomu
aby zde předkládány byly výsledky průvodního ři-
zení, které se konalo v přípravném vyšetřování, po-
něvadž by tím byl zvrácen celý proces, ježto mají
býti ještě vyslechnuti svědci.
Předs.: A já vám pravím, že bych musil zvráti
celý trostní řád, jenž v § 245. uvádí, že obžalovaný
má býti vyslechnut o obžalobě.
Obhájce žádá, aby jeho ohražení proti předná-
šení průvodů bylo protokolováno, což se stalo.
Předseda k obžalovanému: Jest pravdou vaše
tvrzení, že si p. Burket zachoval jmění ze svých
školských podniků a že potom ty peníze školským
podnikům půjčil?
Obžal.: Slovo »půjčil« nemíním opravdově.
nýbrž ironicky. Pan Burket sám tvrdí, že za ústavy
ručil, že dal jmění svoje do sázky, tedy jmění má
Asi před pěti lety pravil mi p. Burket sám: »Ja
jsem své těžce nastřádané jmění ústavům půjčil.«
Předs.: Ve vašem dřlvějším protokolu o tomto
vyjádření p. Burketové jste se ale nezmínil. Mohl
byste nám vysvěthiti, proč užil jste o p. Burketovi
slov: »Vlastenče nezištný«?
Obžal.: Není lo ironicky míněno.
Předs.: Žaloba tvrdí, že právě viníte p. Burketa
z toho, že chudt lesníci čeští mu k jmění dopomohli.
takže si ho zase představujete jako majitele celéh
závodu.
Burket
Što
Obražovat
Předs
25
article
Obžal.: Čeští lesníci to byli, kteří ústavům pla-
tili platy, z jichž výnosu se postavil internát, kte-
rého spolumajitelem jest p. Burket.
Předs.: Jest pravdou vaše tvrzení, že p. Burke
na to, aby byly vystavěny řádné lesnické učebny.
nedrží, protože to nic nevynese?
Obž.: Pan Burket postaral se o zřízení velkého
ubytovacího domu. Učebny by nebyly nic vynesly
Na základě toho neprospěl lesnickému stavu a škol
ství, jak on myslil. Moderní pedagogové internáty
odsuzují a zavrhují.
Předs.: Napsal jste, že ústavy písecké jsou draho
a že z nich pan Burket bohatne. Jest to pravda ?
Obž.: Ano, ústavy písecké jsou drahé a p. Bur-
ket z nich bohatne jako spolumajitel internátu, který
má cenu 60.000 K
Zástupce žalobcův dr. Štěpán k obžalované
mu: K odst. 1. obžaloby račte nám vysvětliti větu
»nebral přímo platu, když bylo třeba ledacos zaři-
zovati«. Tu musí logicky následovati, že bral plat
nepřímo; jak si vysvětlujete braní platu nepřímo
Co jste tím mínilv
Obž. (chce odpovídati).
Obhájce: Prosím pana obžalovaného, aby ne-
odpovídal panu žalobci! (Veselost. Předseda napo-
míná ke klidu.)
Obhájce tázal se pak obžalovaného, ví-lí, že na
všech ústavech lesnických se platí daleko méně, nez
na ústavech píseckých, že na těchto ústavech vy-
učují nekvalifikované síly lacině, že p. žalobce mě
na svém ústavu svého švakra, který vedl po dlouhí
leta účetnictví ústavů, že p. Burket odmitl výborné
kvalifikované síly učitelské, které měly vysokoškolské
vzdělání zemědělské a měly správnou kvalifikaci,ž
chovanci ústavů musí platiti lékařské platy na celý
rok, onemocní-li však některý z nich, obdrží vyzvání
aby nanovo zaplatil lékaře, že na ústavech jsou stu-
denii o vánocích a velikonocích vyháněni na 14 dn
domů, aby ústavy ušetřily stravné, ačkoliv rodiče
musí na ně platiti ...
Burket
Burke
doktor
Štěpán
Předs
Obž
Bura
26
article
Zástupce žalobcův dr. Štěpán: Ohražuji se prol
tomuto poslednímu tvrzení a vyhražuji si právo trest-
ního stíhání, což, prosím, aby se protokolovalo.
Předs.: Upozorňuji p. obhájce, aby se zdržel
všeho obviňování, které není předmětem žaloby.
Obhájce klade obžalovanému další otázky: ví-li
že ve výroční zprávě ústavů píseckých jest p. Burket
označen jako dídaktický ředitel lesní školy, že p. Bur-
ket platí z 11.000 K osobní daň, že p. ředitel dal své
jmění do sázky, t. j. do zástavy, aby se mohl opa-
třiti úvěr na stavbu budov.
Obžalovaný ke všem těmto otázkám přisvědčil.
Dr. Stěpán: Kdyby nějakým způsobem mělo být
s naší strany reagováno na všechny otázky, musily
by býti podány k ním také doklady. Avšak o to zde
nejde. Otázky ty maji uvésti p. žalobce dc světla.
jakoby on stál na lavici obžalovaných a nikolivp
Rozmara. (Veselost.) Proto se ohražuji proti tomu,
aby se p. obžalovanému dávalo do úst potvrzení těch-
to domnělých otázek.
Na to bylo líčení o 1/41. hod. odpol. přerušeno
a pokračovalo se v něm o 1/43. hod. odpol., kdy při
kročeno bylo ku průvodnímu řízení.
Předseda ozpámil, že žalobou jest
byly čteny všechny přílohy k návrhu přípravneh
vyšetřování připojené, proti čemuž se obhájce ohra-
dil, kdežto zástupce žalobcův prohlásil, že na čtení
jich trvá a navrhl dále, aby byl čten také článekp
Burketův „Stanovisko americké a stanovisko české
vůči soukromým snahám v odborném školství lesni-
ckém“, uveřejněný ve věstníku ústavů plseckých
„Les a Lov“, poněvadž přiléhá na inkriminovaný
článek p. Rozmarův.
doktor
Štěpán
Burket
Rozmara
Burketův
Rozmarův
Předs
Bura
lesní škola
27
article
Soud po krátké poradě se usnesl, s rozhodnutím
o protestu obkájcově a návrhu soukromého žalobce
prozatím vyčkati, až bude probrán další material.
Když na to měly býti čteny protokoly, žalobcem
vedených a v přípravném vyšetřování slyšených
svědků, došlc zase ku podobnému protestu obhájcově
a návrhu žalobcově, takže soud se musil opět ode-
brati ku poradě, načež rozhodl, aby protokoly svědků
byly čteny. Nejdříve čteny byty protokoly četných
svědků, kteří vypovídali o způsobu účtování poplat
ků ústavních a potvrdili, že p. Burket nepřichází ni-
kterak k tomu, aby mohl z těchto poplatků něce pro
sebe si ponechati, dále protokoly členů kuratoria, kte-
ří vesměs potvrdili, že není pravda, že by p. ředitel
něco bral nebo ústavům půjčil, dále protokoly růz
ných živnostníků, dodavatelů píseckých ústavů, kter
dodávali do internátu zboží a stavitelů, kteří internat
stavěli, nebo v něm práce podnikali a kteří vesměs
potvrdili, že ředitel p. Burket od nich žádné bonifi-
kace neměl a nežádal a že také od těchto osob žád-
ných platů neb úplat nepřijal,
s. Ze stanov lesnické školy písecké bylo konsta-
továno, že písecké ústavy lesnické spravuje zvláštní
kuratorium, sestávající ze zástupce vlády, zemského
výboru, zemědělské rady, města Písku, okresu píse-
ckého a okresního hospodářského spolku píseckého
a z ředitele p. Burketa jakožto člena s hlasem po-
radním.
Burket
Písek
zemědělský rada
28
article
Potom navrhl obhájce, aby slyšení byli tito
svědci: paní Marie Hončiková o tom, že ústavy pí-
secké jsou drahé a že za drahé peníze se tam s cho-
vanci špatně nakládá, p. Jaromír Homola o těchže
okolnostech, dále p. Mužik o tom, že ač sírotek bez
otce a matky, byl z ústavů píseckých na 14 daí
o Vánocích a Velikonocích vyhnán, dále p. Frant
Brunciík o tom, že na ústavech plseckých jsou
učitelé, kteří proti všem předpisům zákonným nemají
řádné kvalifikace a konečně p Burket ve příčině
jeho majetkových poměrů, proč nedal vyslýchati také
krejčí a kloboučníky, kolik má on, který nemá kva-
lifikaci pro vedení lesnických ústavů, z tohoto po
měru jako ředitel na příjmech, je-li soudním znalcem
lesním a zdali ti pánové, kteři vyučují na vyššícl
lesnických ústavech, musí míti střední školu a vy-
soké školy a dvouletou praxi.
Záslupce žalobcův p. dr. Štěpán se proti těmto
návrhům obhajcovým ohradil; soud po krátké po
radě pak rozhodl, že nepřipustí ani obhájcem resp
obžalovaným vedené svědky, ani žalobcem dříve již
navržené čtení příloh. Tím bylo průvodní řízení
skončeno. Soud se usnesl, aby porotcům byly dány
dvě hlavní otázky, první o dvou odstavcích, druhá
o pěti odstavcích a každá z nich s jednou doda
tečnou otázkou, týkající se důkazu pravdy.
Hončiková
Homola
Vánoce
Brunciík
doktor
Štěpán
29
article
Pak vyžádlal si slovo soukromý žalobce pan
Burkut, jenž přerušován častěji ve své řeči obhájcem.
dovozoval, že byl od p. Rozmary bezdůvodně na
své cti napaden, načež promluvil ještě jeho zástupce
p. dr. Stěpán, který právnicky odůvodňoval
žalobu.
Obbájce p. dr. Štoll velice vřele se zastal
svého klienta. Vynaložil všechny svoje síly, aby do-
kázal, že p. obžalovaný naměl úmyslu, soukromého
žalobce na cti uraziti, nýbrž že byl blasatelem
celého hinutí v českém lesnictvu, jehož snahy se
nesou k tomu, aby naše lesnické školství stálo vždy
na výši modetni doby a k těm snabám se pro
půjčilo péro p. Rozmarovo. Jak vroucně a vážne
pojímal tento svůj úkol, o tom svědči jeho nadšen
stati, pojednávající o českém lesnictví
Následovala pak ještě replika zástupce soukro-
mého žalobce a duplika obhájce, načež po stručném
resumé předsedové odebrali se porotcové k porade
o předložených jim otázkách.
Burkut
Rozmara
doktor
Stěpán
Štoll
Rozmarův
30
article
Výrok poroty zněl takto:
K 1. hlavní otázce k 1. odstavci 1 hlasem
ano. 11 hlasy ne; k 2. odst. 6 hlasy ano, 6 ne -
k 2. hlavní otázce k 1. odst. 5 hlasy ano, 7 ne
k 2. odst. 7 hlasy ano, 5 ne; k 3. odst. 4 hlasy
ano, 8 ne; ke 4. odst. 1 hlasem ano, 11 ne; k5.
odst. 6 hlasy ano, 6 ne.
Na základě tohoto výroku poroty vynesl sou
rozsudek, jimž byl obžalovaný osvobozen
Soukromý žalobce byl odsouzen k náhradě útral
soudního řízení.
Osudný skok s motorového vozu.
(Pře civilní.)
Od té doby, kdy zavedena při dopravě na elek
trických drahách pražských novinka otevření zadních
levých dvířek motorových vozů ve směru jízdy, za-
hájena také nová rubrika v novinách o úrazech na
elektrických drahách. Současně s otevřenými dvírky
vydáno sice nařízení, že při jizdě nemá nikdo s vozu
seskakovat ani do něho vyskakovat, ale je to ovšem
nařízení jen papírové, neboť i příslušníci slavných
bezpečnostních úřadů uznávají často za vhodné a po-
třebné naskakovat i seskakovat mezi jizdou. To je
ovšem tak: když se nic nestane, je dobře. A když
se stane úraz, pak je zle! Tu obyčejně vinnou je
celá správní rada, zřízenci, ano i obec. Tak to oby-
čejně bývá, že vina jinde se hledá, než kde se sku-
tečně stala.
Jednoho dne popřál sí skok mezí jízdou staře-
ček, ale nebohý těžce byl postižen. O nehodě jeho
mnoho papiru popsáno u příležitosti sporu, jejž sta-
řeček zahájil proti obci pražské, jako majiteice elek-
trických podníků, o náhradu škody.
Advokát pan dr. Fr. Roček podal u obchodního
soudu v Praze jměnem p. Jana Švarce, 70fetého
krejčího v Praze—II., čp. 367 žalobu na obec praž-
skou na náhradu škody v obnosech níže uvedených.
doktor
Roček
Švarc
Francie
Praha
II
31
article
Žalobce uváděl, že dne 3. června 1908 o 9. hod.
večerní jel z Vršovie do Prahy. Na zastávce u ko-
stela sv. Ignáce na Karlově náměstí chtěl sestoupit,
ale sotva že učinil krok s posleduí ho schůdku, trhl
vůz, stařec upadl, byl několik kroků po dlažbě vlečen
a utrpěl vážné zranění. Až do 10. července nalezal
se v nemocničním ošetřování a následky úrazu stála.
cítí, Byl potlučen na hlavě, na rukou a nohou. Od
té doby nemůže pracovati a proto se domáhá ná-
hrady (podotýkaje, že podnik jeho úraz zavinil):
120 K měsíčně za ušlý výdělek ode dne zranění až
do úplného uzdravení, jménem bolestného 40.000 k
a útraty sporu.
Zástupce obce pražské p. dr. Hofneister v od-
povědí na žalobu popíral, že se úraz stal takovým
způsobem, jak to žalobce vylíčil. Naopak jest prav-
dou, že dle svědectví četných svědků stařec me z
jízdou s vozu seskočil a tím sám úraz svůj zavi-
nil. Trestním vyšetřováním zjistila se nevina zří-
zenců dráhy a proto řízení trestní úplně bylo zasta-
veno. Dle předpisů dopravních neměl žalobce mezi
jízdou vystupovati a když tak učinil, sám sobě musl
přičísti vinu a zodpovědnost za úraz.
Spor skončil smirem. Žalobce spokoji! se
s dobrovolnou náhradou 500 K a od dalších nároků
upustil. Náklady sporu nese každá strana svoje.
Ignác
doktor
Hofneister
Vršovie
Praha
Karlov náměstí
hrad
32
article
Ze živnostenského soudn.
Není-li vážných důvodů, musí zaměstnavatel
dodržeti pracovní smlouvu.
Reznický pomocník J. M. přijat byl řezníkem
R. B. za prodavače v krámě za týdenní mzdu 12 K.
mimo to dostával denně kávu k snídaní a půl kg
hovězího masa k obědu. Řezník přijal dělníka vy-
slovně na čtrnáct dnů s dodalkem, kdyby se ne-
osvědčil nebo se mu nelíbilo, že může po těchto
čtrnácti dnech kdykoli býli propuštěn nebo sám jiti.
Za deset dní byl dělník propuštěn J. M. žaluje
mistra, aby mu nahradil mzdu za zbývající 4 dnya
hodnotu ostatních vyjednaných požitků obnosem
10 K 44 hal. Zalovaný namílá, že žalobci, přijímaje
ho, výslovně řekl, že může, jestliže obchod nepůjde
dobře, býti kdykoli propuštěn, nebo sám odejíti. Jiný
dělník mistrův, slyšen jako svědek udává, že slyšel,
že byl žalobce přijat na čtrnáct dní a jak mistr do-
dal, že tam bude i moci zůstati, půjde li dobře ob-
chod. Nepamatuje se však, zda si žalovaný vyminil
možnost propustiti dělníka i dříve, než za čirnáct
Žalující J. M. uvedl, že mistr přijal v ono pon-
dělí, kdy jeho (J. M.) propustit, do krámu fmeto pe
mocníka a jemu (J. M.) nabízel, aby pro něho pra-
coval v jatkách, což on (J. M.) odm tl, byv přijat do
krámu a nikoli k skládání a nakládání masa v jat-
kách. Soud za předsednictví r. z. s. p. Liebitzkéh
žalobě vyhověl, nabyv na základě svědecké výpa-
vědi přesvědčení, že žalobce byl přijat na 14 dní
s dodatkem, že bude moci zůstati i déle, půjdeli
obchod dobře. O tom, že by moht býti pripoštěn
i během těchto 14 dní, nebylo nic umluveno. Poně-
vadž pak žalovaný neudal náležitou příčinu k pro-
puštění dělníkovu, měla býti smlouva pracivní dle
§ 1160 vš. obě. zák. dodržena. Mistr musil oýti od-
souzen k náhradě, propustiv dělníka 4 dny sřed vy-
pršením umluvené doby.
33
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Zimní oporty-
** Výletna Pláně. (31. ledna a 2. února.)
Povzbuzen úspěchem výpravy 17. t. m. na Pláně
podniknuté, které se zúčastnilo 29 členů, uspořádá
Český spolek pro zimní sporty na Hromnice bro-
madný výlet do své zimní spolkové stanice v Plání
pod Ještědem. Program jest následující: V sobotu
dne 301. ledna odjezd osobním vlakem z nádraží
Františka Josefa do Bilinkova (Helnersdorf), výstup
na Pláně, kdež noclch. V neděli výstup na vrchol
Ještěda, odpoledne výlet k Sámalovům, v pondělí
celodenní výlet, v úterý dopoledne polodenní výlet-
Společný odjezd do Hodkovic a odtud osobním vla-
kem do Prahy. Odbor v Liberci proponuje za příči-
nou hromadné návštěvy z Prahy. Turnova atd, pří-
jemné překvapení. Bližší podrobnosti v páteční schůzi
su Karla IV.« po 8. hod. več.
Ceskýna rodinám
doporučujeme, by různé plesové látky hedvábné, vlně-
né, prací a roby tylové, batistové a jiné vzdušné, látky
elegsntní pro gardedámy, šály a jemné franc, šátky ke
vstupu nakoupily u naší české firmy 1202I
Váelav Vik v Praze, Na příkopě, 13 n.
František Josef
Karel Iva
Ještěd
Hodkovice
Praha
Liberec
Turnov
Váelav Vik
Bilinkův
Helnersdorf
34
article
* Zimní výlet do Krkonoš Samo-
statného klubu turistů na Mělníku. Ze
zprávy „Vánoce Čes. Ski-Klubu v Krkonoších“, již
jsme dne 7. t. m. byli uveřejnili, je patrno, že v mi-
nulých vánočních dnech bylo v Krkonoších neobvykle
živo a hlučno. Od Štědrého dne téměr až do svátku
Tří králů nejenom na české straně pohoří ve Spii-
delmehle a Novém Světě, v Prusku pak ve Schrei-
berhavě, Krumhůblu a j, nýbrž i ve všech boudách
na hřebeně krkonošském od Sněžky přes Pelrovku,
Sněžné jámy, až po Novou slezskou boudu bylo ná-
vštěvy tolik, jako zpravídla bývá v lelních měsících
červenci a srpnu. Majitelé horských hotelů svorně
přiznávají, že zimní návštěva Krkoneš nejen z Pru-
ska, nýbrž i z Čech doposud ještě nikdy nebyla tak
četná, jako tentokráte. — Česká návštěva, jekt zná mo,
počtem vynikla zejména na Benocku a Žalém, pak
ve Spindelmühle. Litovati jest, že Nového Světa
bylo úplně opomenuto, ježto o svátcích nebylo tu ani
jediného Čecha. I Harrachův hotel „U Krakonoše?
hostil výhradně Prušáky! Převládáť u náz doposud
mínění, že v zimě toliko lyžař a saňkář může de
hor se vydati a málo doposud proniklo u nás po-
znání, že příroda horská není v zimě hrůzná, ale
opravdu krásná, nádherná! — Že výlety zimnní jsou
skutečně velice vděčné, poznali opětně stateční turisté
Čecho
Harrachův
Krakonoš
Prušák
jít hora
Krkonoše
Mělník
Prusko
Schrei
Čechy
Žalý
Vánoce Če . skiklub
35
article
Mělníka, kteří zajistě, povzbuzení byvše zdarem
lonské své zimní výpravy do Petrovky a Agnelen-
dorfu, i letos odhodlali se ve dnech novoročních
3lédenní výpravu do Krkonoš usporádati. Průběl
vděšné této výpravy byl tento: Na Sylvestra o s.
hod. večerní přijela společnost 11 osob, pánů i dam.
drahou do Rokelnice, kdež očekávaly ji předem ob-
jednané sáně. Při svilu měsíce hbilá jízda údolím Je-
zery na saních byla pohádkově krásná! V 91/2 hod.
več. dojela společnost na Nový Svěl, kdež v hotelu
„U Krakonoše“ vše, i vytopené vokoje, bylo vzorě
připraveno. Po vočeři na blízkém návrší všichni je-
zdili na sáňkách a zde také, v krásné přírodě, zim-
ním reuchem skvěle zdobené, v nadšeně náladě uv-
tali — Nový rok! Vrátivše se do holelu, při číši šu
mícího moku mělnického dlouhe ješ) poseděli, ba
více se s Čechy novosvělskými = Dne 1. ledi
Krakonoš
Mělník
Petrovka
Krkonoše
Čechy
11 osoba