Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

21. ledna 1909. Číslo 21.

4 article

Nejen lo. Orgány kasina citovaly tyto oběžníky. ale žádnému německému jich zastanci nepřipadl otázka: platí oběžníky ty dosud? Nebyly pozdějším opatřeními odčiněny? I dlužno konstatovati, že řečené Šafaří- kovy oběžníky byly pozdějšími opatře- ními poštovního ředitelství pražského odčiněny a následek této změny právě stal se p- trným tím, že pak nastala částečná aspoň rovno- právnost v jazykovém úřadování poštovního ředitel- ství pražského. Tento postup byl a je správný, poněvadž odpo vídá duchu státních základních zákonů; proto take je přípustno provedení jeho způsobem, jakým právé se stalo, Ale nebylo by přípustno, by obdobným jed- náním byla rovnoprávnost zmařena. Na tomto stanovisku dlužno bezpodmínečně se trvati, ať již dorozumívací anketa se sejde nebo ne sejdle. Drzý útok na české poštovní úřadnictvo. Orgán ministra dra. Schreinera » Pilsnen Tagblatt« přinesl dne 20. ledna t. r. následu- jící neslýchanou zprávu: »Stížnosti z Německa na česko poštu. V četných případech, obdržely bavorské firmy listovní zásilky do Čech zaslané jedině proto zpět, poněvadž místa určení psána byla německy a nikoli česky. Též dopisy psané ně- meckým místo latinským písmem, vráceny byly dodavatelům jakožto nedoručitelné. Zdá se, že »poštovní Češi« chtějí donutiti celý svět, aby se učil česky.«

Schreiner Pilsnen Čech Německo Čechy

5 article

Toto paušální udavačství nízkosti a haneb- ností svou předčí vše, co posud proti českému poštovnímu úřadnictvu vůbec kdy v německých listech bylo napsáno. Pro podobnou bídnou loupež dobrého jména, eti a pověsti českého úřadníka poštovního, jehož poctivá práce, bez- příkladná trpělivost a služební zdatnost vždy všude byla uznávána a na jehož zádech před- stavení mohou v pravém slova smyslu šúipati dříví, nenalezne se v slovníku žádné řeči příle- hající slovo; proti ní lupičství korsárů a pirátů září přímo nevinností lihe. Podobné obavné po- dezření možno vyvrátiti jedinou větou: Z Ba- vor a Německa vůbec docházl do Čech 99 proc. německými adresa- mi opatřených dopisů a musili b čeští poštovní úřadníci, kdyby měli se podobné nesprávno sti, z nlž jsou viněni, dopou štěti, vraceti veškeru z Německa do- šlou korespondenci, denně do sta- tisíeů jdoucí, šmahem zpětl Stejně má se věc i s dopisy psanými ně meckým písmem, jichž jest dobrá polovina veškeré listovní pošly. Není prostě a n jediného poštovního úřadníka če- ské národnosti vůbec, to může m směle tvrditi, který by se pro- hřešil podobným zákeřnickým způsobem proti svojí služebn povinnosti přísahou mu uložené Podobná paušální, důkazy nedoložená denun- ciace českého úřadnictva, inspirovaná patrné z kruhů německého úřadnictva, svědčí nejen o nízkosti zbraní, ale i o zvrhlosti, jaká za- vládla v řadách tohoto úřadnictva v ohledu národnostních bojů. Za podobnou úřadniekou inteligenci, která neštítí se obviňovati svoje ko- legy druhé národnosti z tak nečestného, mezi- národnímu charakteru poštovní dopravy se při- čícího činu, styděti by se musel nejposlednějsí národ na světě, avšak »Herrenvolk«, národ

Německo Čechy

6 article

Sehillerů, Goethů a Kantů, jenž sám o sobě praví, že každý Němec jest rozeným kavalírem, připoušti, aby jeho inteligence v národnostním boji proti svému protivníku užívala nejpodlejší a mezi všemi vzdělanými národy opovrhované zbraně: denuneiace. Ovšem, jak možno žádati od podřízených úřadniků slušné zbrané, když jejich představený veřejně denuncuje svého šefa a dopoušti se vědomých lžl, když na př. ve veřejném dopise píše, že poštovní doprava v království českém jest z větší části německá a že samotná Praha má z 50 proc. německou dopravu. Žádáme výslovně »Pilsner Tagblatt«, aby nám uvedl jen jediný případ, kdy dopis vrácen byl podavateli proto, že byl opatřen německou adresou aneb proto, že byl psán německým písmem a že tak u činil úřadník Čech! Paušálně, bez udání kon- kretních případů, může »P. T.« obviniti české úřadnictvo z největší špatnosti, ale cosi po- dobného náleží též k největšímu bíďáetvl. České úřadnictvo poštovní může věak naproti tomu uvést sta a sta případů vrácení dopis a zásilek, opatřených českou adresou a to nejen do Německa jdoucích, ale i v Rakousku a samotných Čechách Nechť jen to někdo zkusí a napíše na dopis Mnichov, Norimberk, Drážďany a p. a uvidí zdali dopis takový dojde místa svého určení.

Sehiller Goethe Kant Němec Praha Čechy Německo Rakousko Mnichov Norimberk Drážďany Pilsner Tagblatt

7 article

Německé vlakové pošty jej bez milosrdenstv vráti! České úřadnictvo vlakových pošt u vě- domí této německé bezohlednosti pravidelně při- pisuje k českému označení též název německý aby dopis takový neutrpěl zpozdění. Učiní cos podobného i německý úřadník? V poslední době lze však i následujíc bezohlednost bavorských poštovních ambulaneh a úřadů konstatovati: Dopisy adresované na pr- v »Inšpruku«, »Tridentě«, »Meranu« a p., tedy do rakouských míst, vráceny bývají zpět s po- známkou »wo«, ačkoliv větší část listovní pošty do Tyrolska z Čech transituje vzhledem ku příznivějšímu spojení a dle smlouvy s Ni- meckem. Stal-li se však skutečně podobný případ o němž »Píls. Tagbl « plše, pak nezavinil jej jistě úřadník Čech. Známo jest dostatečnéz kratičké éry českého úřadování při vlakových poštách z minulého roku, jak němečtí úřadníni vlakových pošt zúmyslně psali svazovky a vy- plňovali listovky česky i do Německa, aby tak přivádéli české úřado- vání nejen ad absurdum, ale i při- vodili diplomatické zakročení. O tom všem má české úřadnictvo dostatečné důkazy po ruce. A nyní naskytá se otázka: nejedná se v pří- padech, o nichž »Píls. Tagbl.« píše, opětně o podobnou špatnost, aby český úřadník bojí o práva svého mateřského jazyka postaven byl do světla pokud možno nejhoršího Vybízíme české úřadnictvo nejdůtklivěji: nechť věnuje manipulaci německých svých ko- legů zvýšenou pozornost a zároveň je vyzýváme, aby veškeré případy v nichž běží o zůmyslné neb z neznalosti jazyka vzniklé poškození, pe člivě si zaznamenávalil

Merano Tyrolsko Čechy Německo

8 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — K charakteristice vicepresideuta Swe- body. Český poslanec zaslal těchto dnů do Prahy přípis o resignaci vicepresidenta Swobody. v němž mimo jiné praví, že české úřadnietvo poštovní a to jak podřízení, tak i jeho kolegové lámali pro něho kopí. Správně ! Leč nutno uvá žiti, proč. Jest to opětně zajímavý příspěvek k charakteristice tohoto pána, který dovedl s vlouditi do přízně nejen českých poslanců, če- ského ministra obchodu a českého poštovníh úřadnictva. Jako šéť departementu osobníe záležitosti výkonného úřadnictva měl přiležitost častokráte prokázati tomu kterému úřadnlku u příležitosti jmenování neb přesazení různé služby. Tak na př. český úřadník jsa ustano- ven do některého místa v uzavíraném územi zdráhal se tam vzhledem na drahotní a ostatní společenské poměry jíti, pan Swoboda pravu delně milerád mu vyhověl, rovněž tak žádal-l český úřadník z uzavíraného území do někte rého českého místa, i v tomto případě pravi delně velmi ochotně vyhovoval nynější pan vice president. Sledoval při tom dva eíle a oba dva ke svému vlastnímu prospěchu. Vyhověl české mu úřadníku, jemuž se z pochopitelných dů- vodů buď do uzavíraného území nechtělo, aneh pospíchal z těchto míst, kde žil život psance. na druhé straně vyhověl však i Němeům, jimž slo o vyčištění uzavíraného územi od »Postwenzlů« Při tom však nezapomínal i na svoje krajany při každé příležitosti s nějakým tím přesazeným

Swoboda Praha

9 article

Čechem svezl se pravidelně i Němec a pravi- delně do Prahy, aby se neřeklo, že pan ref- rent není rovnoprávným Tím rostla popularna na obou stranách. Češi byli rádi, že do uzaví- raného území nemusí a Němci byli spokojeni zase, že jim pan Swoboda tak lehkým způso- bem »vyčišťuje« území od nenáviděných Čecho a mimo to Němci přicházeli do Prahy a před- městí, takže jich zde máme nyni více, nežli je všech českých úřadníků v celém uzavíraném území dohromady. Proč byl pan Swoboda tak tolerant ním na obě strany, ví nyní již každý. Ovšem když dosáhl mimořádně brzo svého cíle a na hlédl, že vzhledem k tomu, že nynější pan pre- sident jest ještě příliš mladým a že by na karieru presidenta v Čechách musil příliš dlouho čekati. odložil pojednou veškeré ohledy na českou ve- řejnost, posiance a úřadníky a způsobem neob vyklým obrátil se proti českému presidentu českému úřadování, ačkoliv do svého jmenování jeho germánské nitro uraženo českým úradováním nebylo; když se mu ihned nepodařilo na ministerstvu vynutiti nám nepřátelský výnos, resignoval, pohaniv a denuncovav před tím českého presi denta, úřad nictvo a celý český národ. Kalkuloval asi, že se po tom, co se stalo, do Prahy více nevrátí a jak již to u nás chodí, že jako německý úřadník — rebelant — ještě bude povýšen. — »Noblesse oblige« — Německé přípravy pro rozhraničovaei akci v království českém. Zitra koná se v Lito- měřieích porada rozhramčovacího komitétu, zvo- leného — jak známo — na německé poslanec ké konferenci pražské 4. t. m. Porady té zúčastn se zástupcové zemských i říšských poslaneckých klubů německých, »Volkeratu« a svazu něme ckého úřadnictva v král. českém.

Čecho Němec Čech Swoboda Praha Čechy

10 article

— Osobní z věstníku ministerstva vyučování Jmenování byli: ředitelí na reálce v Rakovníku Ferd. Hrubeš, pruf. na reálce v Praze, ul. Ječna na učitelském ústavu v Polčce okr. školdozo rce Jan Pelikán, prof. na gymn. na Král. Vinohradech - adjunktem při učitelské stolici pro hospodářské stroj nictví na české technice v Praze dr tech. Joseí Anderle, konstruktér na témž ústavu; skulečným učitelem na reál. gymnasiu v Klatovech Karel M chálek, zatímný učitel na témž ústavu. — Pový- šení byli do VII. třídy profesoři na ústavech pro učitele příp. učitelky Ant Krpálek v Jičlně, Kare Bobáč v Plzni, Vlad. Mikan v Praze na ústavu pro učilele, Jan Fischer, Bohumír Patera Frant. Zdařil v Praze na ústavu pro učitelky, Jan Zahradník v Příbrami, Eogl. Novák v Sobě- slavi, Josef Dostál v Kroměřiži. — Titul ředi telský udělen byl říd. učitelům Vojt Horčtčkov v Bakově, Janu Hurychovi v Lužanech, Janu Radovi v Přešticích, Lud. Dole žalovi v Pod- klašteří (Morava). — Úmrtí. Rodinu pana Okřicha Balcara, pošt. asistenta ve Strašnicích, stahla boleslná rána úmrtím šestileté dcerušky Květušky. Pohřeb konal se dnes o 2. hodině odpolední. — V Nymburce zemřel dne 19. ledna t. r. pan August Strobach, mě- šťan, inspektor priv, rak-uher. státní dráhy na odp. v 76 roce věku svého. Pohřeb konán bude v pá tek dne 22. ledna 1909 o 3. hod. odpolední z domu smutku čís. 41 na místní hřbitov sv. Jiří. — Častné měšťanství. Obecní zastupitelstvov Klenči u Domažlic jmenovalo jednomyslně p. MUDra. Jakuba Kohoutu, obvodního a panského lékaře ve Žlebech, pro jeho zásluhy o utvoření jubilejníbo fondu ku podpoře místních chudých v rodišti jeho Klenči čestným měšťanem.

Hrubeš Pelikán profesor Král Anderle Antonín Krpálek Kare Bobáč Vlad Fischer Bohumír František Zahradník Novák Sobě Dostál Hurych Rada Lud Okřich Balcar Květuška Strobach Jiří Mudra Kohout Rakovník Praha Klatovy Jičlně Plzeň Příbram Eoglie Bakov Lužany Přeštice Morava Strašnice Nymburk Kleneč Domažlice ústav pro učilele Horčtčkov

11 article

— Národopisná museum českoslovaská navštl- vil tyto dny v průvodu českého cestovatele p. A. v Friče p. dr. Lev Sternberg, ředitel musea v Petro- hradě, u něhož se setkaly sbírky musejní se vzác- ným zájmem. — Hromadně navštivili Národopisné museum českoslovanské Irancouzští studenti, ktei meškají v Čechách při oslavách dekretu kutnohor ského, Hosty francouzské mimo jejich české koleg provedl v Národopisném museu p prof. Hanlich jenž jim spolu podal výklad o svěrázných památ- kách a životě lidu českoslovanského, jejž Národo- pisné museum předvádí. — Ze staroměstské radnice. V dnešní schůz finanční komise bylo rokováno o koupi po zemků, náležejících k velkostatku bubenačskému o úhradě kupni ceny. Usneseno konati místní komis ku prohlédnutí dotyčných pozemků.

Frič Sternberg profesor Hanlich Petrahradit Čechy staroměstský radnice

12 article

Odmítnutí koupě domu p. V. Práška v Po- skalské třídě. Na staroměstské radnici konala se dnee dapoledne schůze finanční komise za předsednictví p. starosty K. Groše. Na programu kromě jiných zá- ležilostí byla otázka koupě domu čp. 336.-II. o p. Václ. Práška, býv. člena sboru obecních starších, za obnos 140.000 korun, Referent v obšírné zprávě sdělil postup odbadů domu, jakož i uvedl záležitoet pronajatí místnosti v šítkovském mlýně p. Práškovi na dobu 6 let za skladiště stavebních hmot. Při roz pravě četní řečníci přimlouvali se za to, aby mlýn- ské místnosti k tomuto účelu nebyly prenají mány, neboť stavební materiál, do místnestí sklá- daný a vykládaný, obyvatele v okolí velice cbtě žuje. Rokováno také o event. sbourání tohoto mlýna usneseno, aby se s bouráním prozatím sečkalo. Ve příčině domu p. Práška uvedeno, že koupě nekvapí a že cena požadovaná jest přemrštěna Usne- seno přijati návrh p. Práška, aby byl propuštěn ze slova v příčině nabídky na koupi domu, dále uzne- seno, aby o koupi domů veškeré jedná ní vůbec bylo přeručeno a mlýn šílkovský aby n. Práškovi více nebyl prona jí m án

V Prášek K Groš Václ Prášek

13 article

Tato usnesení Budou předložena zadě městské k schválení, — Za 83 K měsíčně přednoslou slálního úřadu. V nynější době sociálního hnutí, kdy ceny veškerých životních potřeb stoupají, projevuje každý zaměstna- vatel vůči svým podřízeným tolik citu, že platí práni jejich tak, aby své životní potřeby dostatečným způsobem krýti mohli. Tím více prekvapuje, že stát, kterýž jako zaměstnavatel měl by býti vzorem, v ssává úřadnictvo své způsobem přímo neslýchaným Snad nikdo by nevěřil, že možno v Rakousku byt správcem úřadu za třisosmdesát korun mě sičního platu! A přece jest tomu tak. Ve Falknov uprázdnilo se odchodem c. k. vrch geometra do vý- služby místo u c. k. evidence katastru daně pozem kové, na kteréž před šesti měsíci dosazen byl sub stitut. Poněvadž to byl Čech a při vypsání konkursu hlásil se pouze jediný Němec, kterýž dle statut jest ve službě daleko mladším, zůstalo místo neob zazeno a po dobu, než některý z pánů druhé ná- rodnosti bude schopný řídit tento úřad, pověřen úkolem tím definitivně Čech za adjutum 83 k o měsíčně. Městská rada falknovská, kteráž podal protest, aby tento Čech jmenován byl pro Falknov definitivně, dosáhla aspoň toho, že zemské finanén ředitelství, nemajíc dnes dostalek Němců, nejmenuje Čechy úřadníky, ale ponechává je jako substituty elévy, aby za prabídné adjutum vedli úřad. Netřeb k tomu dalších poznámek. Je vidět, že národnostn třenice poškozují jednotlivce, ale vydatně prospívaji státu. Upozorňujeme naše pp. poslance na tento křiklavý příklad a žádáme, aby učinili jej pře mětem jednaní na říšské radě.

Čo Němec Čecho Rakousko Falknov

14 article

— Ke konoertu Spolku českých žurnalistů v Prase jenž bude již v sobotu 23. t. m. večer v R dolřinu a jehož bohatý pořad i výkonné sly umělecké zabezpečují velký požitek umělecký, dáne do prodeje též sedadia u varhan po 2K Zbylé vstupenky po 3, 4 a 5 K prodávají hudební firmy F. A. Urbánek vedle Národního divadla Mojmír Urbánek v Hlávkově paláci. — Úlok vimperských Němců na české ocbolníky. Minulou neděli dne 17. t. m. přijeli dtvade ní ochel- níci z Volyně do Vimperka na pozvání tamějších če- ských ochotníků, kteři měli večer sehráti vesslobru »Krásná Lída«. Na nádraží vimperském byli volyášt hosté napadení rozzuřenými Němei, kteří za křeku »Heil« nadávali Čechů: »Čechiše pakáž«, »Niede mit Hund ne a pod. Napadeným nezbývalo než po- užita ochrany četnictva, ateré je doprovodilo až do místnosti, kde se mělo hráti. Při představení začal Némci bombardovati hotel, v němž byto bráno ka mením, takže některé kameny vletěly až do nálu sklo sypalo se na hlavy českého obecenstva. Al Němcům přece nepodařilo se české představení zma- řiti. Bylo dohráno ovšem ve stalých obavách pře dalšími němecsými násilnostmi.

F A Urbánek Urbánek Němec Lída Čecho Niést Hund Al Němec Volyň Vimperk národní divadlo Hlávkov palác

15 article

— Čeští kuchaři zvílězíli. V pondělí dne 18. le na t. r. konala se v Platýze valná hromada Spolku kucbařů v Praze. Napjetí, které néjaký čas mezi čle- ny bylo pozorovati, dostoupilo svého vrcholu v der valné hromady, kdy konati se měly také volby ce- lého výboru, jehož předsednictva bylo německé. Mě- loť se rozbodnouti, které straně náležeti bude vedení spolku, zdali české nebo německé. Němci, kteří jsou v převážné menšině, dělají si na spolek a jeho jmění největší nároky. Ve skutečnosti však nashrorná ždili jmění čeští členové, kterých je 962% a Němců jen 4%. Příčinou nespokojenosti byl § 22. spolkových stanov, který je potupou celému spolku. Tímlo para- grafem chtěli si Němci pojistiti právo na spolek n věky. Ustanovujeť § 21., že návrh na změnu stanov, s výjimkou § 22. může pouze z usnesení dvou třetin všech členů výboru předtožen býti valné hroma dě, která o něm rozhoduje dvoutřetinovou většinou,a § 22.: Jednací řoč je česká a německá i jest každému členu volno použiti při debatě nebo návrzích kterého- koli z obou zemských řečí. Protokol a pokladní knihy vedeny jsou v jedné řeči a sice v řeči německé. všem kuchařům více nebo měně zhěžné. Tento para- graf nesmí býti změněn. Návrh na jeho změnu byl by totéž, jako návrh na rozpuštění spolku. Přes ve- škoré násilnosti a překážky, které činili předseda

Němec Platýz Praha spolek můj věk

16 article

Müller, místopředseda Supíšek a ednatel. Vorzfeld. členové přece jen zvítězili, Před volbuni bylo 6 členů škrinuto. Nikdo jim nepřipomenul, že mají zaplatiti příspěvky. Němci byli věas na to upo- zorněni. Násilím byli členové přinuceni, aby hlaso- vali hlasovacími lístky, p. Mülterem sestavenými. které byly tak rafinovaně zboloveny, že nebylo ani možno ke kandidě tům jiná iména vensati. Z 50 čie- nů, kteří do valné hromady se dostavili, bylo uznán s právem hlasovacím i s Němci sen 27. Přes všecky tyto překážky a násilnosti, které Čechům byly dě- lány, zvítězila česká strana oposiční a sice většinou 18 hlasů. Němci všeho všudy i s odpadlými Čechy, Supiškem, Jahnem. Bibou Kubánkem, strhli na sebo 9 hlasů. Když p. Müller bývalý předseda spolku a vrchní kuchař v kadetce, dověděl se výsledek, prohlásil volbu za neplatnou, oznámil, že podá protest a rozpustil valne hromadu, protože prý pan Novák, který byl za předsedu zvolen, nemá pasivního práva volebního, ačkoli má zaplacené příspěvky až do konce ledna t. r. Vládní komisař na toto nezákonné jednání vů- hec slova neřekl, ale s p. Müllerem odešel. Tážemie se: měl předseda právo valnou hromadu rozpustit?

Müller Supíšek Němec Čecho Supišk Jahn Biba Kubánek Novák Čechy

17 article

Proč vládní komisař nepoužil své úřadní moci prul Němcům? Do správního výboru českou oposiční stra- nou byli zvolení pp.: předsedou Novák (u Vostrov- ských), místopřetsedou Kettner, pokladníkem Janov- ský (z Nár. domu na Smíchově), jednatelem Berg mann (U zlaté husy); do výboru pp. Šimůnek, Venzl Svoboda a Souček; přehližiteli účtů Piekara a Vo těcký. Nevolil s Čechy Supíšek, kuchař v Platýzu a zradili je Jan a Bíha (u Chodéry) a Kuhánek — Českým voličům VII. okrezu vídeňského! V pondělí dne 25. ledna v 8 hodin večer koná se ve- řejná schůze voličů českých v reslauraci p F. Gasch- nitze, VII., Lerchenfelderstr. 67. Promluveno bude o doplňovací volbě do zemského sněmu. Nechť všich- ni čeští voliči vzhledem na lex Axmann do jednoho se dostaví. — Ezpositura pražského policejního ředilels tv v Chobu. Podle vzoru hraničního policejního kem sařství v Podmoklech bude zřízeno podobné komi- sařství v Chebu. Proslýchá se, že jeho správcen bude komisař Hermuth, dosud přídělený kon.tsařstv pro dol. Nové město v Praze. — Zpráva časopisecká Šesté čIslo IV. roč- níku »Přehledu Revuí« nemůže vyjít z tech nických příčmn 20. ledna, jak bylo aznámeno. Vyjde až 1. února. Datší čísla až do ukončení ročníku vy cházet budou ve lhůtách týdenních. — Otee sedmi nezletilých děti. Dělník krejčov ský za příčinou dlouhé nemoci troí nevýslovnou bídou. Nemoc připravila ho o poslední majelek z bytu musí se stěhovat, obdržev osmidenní výpo věď. Nemá přátel ani příbuzných, kteří by mu po mohli. Prosí ledy šlechetné lidumily, aby se ustr nuli nad ním a jeho nevinnými dětmi. Frant. Gabriš Nusle, Lumírova ulice č. 88, dveře 7.

Němec Novák Vostrov Kettner Šimůnek Venzl Svoboda Souček Piekar Čecho Supíšek Jan F Gasch Axmann František Gabriš Nusl Janov Smíchov Platýz Chob Podmokly Cheb Nová město Praha Lumírův ulice Berg mann

18 article

— Náhlé úmrtí. V domě čp. 1175—II. zemřel náhle 63letý nástrojař Frant. Čermák. — Zlodějské histezky. Před týdnem byla v Bu- benči odcizena 120 kg vážící kovová socha „žnečky v ceně 1600 K. V několika dnech přešla zocha de majetnictví několika osob, až konečně se o tom po- licie dověděla Jména zlodějů sochy jsou již zjištěna a pátrání po nich zavedeno. — Velká krádež byla včera odpoledne provedena v domě č. 1049 v Žiž- kově. Neznámí zloději vnikli do příbytku pí. Kate- řiny Klementové, manželky stravovatele a odcizili jí: 2 zlaté pánské pancébové řetízzky s amel. přívěsky v podobě podkovy v ceně 76 a 72 K. 2 zlaté panské řetízky z dlouhých drobných článků v ceně 104 K a 52 K, tři damské letizky dlouhé po 90 K, remen- tárky pánské, dvoje damské dvouplášťové romontér- ky, zlatý náramek v podobě obroučku se 3 safíry, tn prsteny, snubní prsten s letopočtem „19. 5. 1900 K. K.“ a jiné skvosty, vše v ceně 800 korun. Z villy „Flašky“ v Michli byl odcizen koš prádl v ceně přes 100 korun. — V noci na dnešek vloudit se zloději do novostavby měšťanské školy v Bubenč a odnesli různé nástroje a pomůcky v ceně 190 K. — Do krámu obchodníka p. Arnošta Jerie v čís 1045 na Král. Vinohradech vloupali se v noci zloději a odnesli: bedničku čvestek, 14 kg pražené kávy, l0 homolí cukru, 20 litrů vína, 20 kg kostek, 20 k sáda, 25 kg surové kávy, 10 kg uherského salámu. na hotovosti 30 K aj — Nebozpočná zlodějka dětských nánšnic byla vypátrána v osobě Anny Macerové, 57leté vdov z Nuslí. Množství děvčájek lstivým předstíráním vla- kala do průjezdu domů a mnohým z nich odcizil náušnice. Při zatčení bylo u ní nalezeno 17 zástav. ních listků, znějících na zastavené náušničky. Zl- dějka byla dnes u přestupkového soudu odsouzen do tuhého vězení na 4 neděle, posty zostřeného.

František Klementová K K Flaška Jerie Král Macerová Žiž Michle Vinohrady Nusle kg

19 article

„Za příčinou odcestování na tři měsíce z vřene“ bude napsáno na „závodě“ Anežky Polan ské, 29leté manželky cukráře v Hopfenštokově ulici Polanská provozovala živnost, stíhanou dle § 512 tr zák. nejen sama, ale i s četnými pomocnicemi. Do- konce i svoji vdanou příbuznou svedla, siužky n cestu nepravosti zavedla a to vše provozovala v tak rozsáhlé míře, že to v ekolí pohoršení působilo. Dne dopoledne byla Polanská pro přestupek dle § 512 tr. zák. soudcem p. Krautem odsouzena de tuhého vězení na tři měsíce, posty zostřeného — Vězeň na útšku. Vlakem rak.-uher státní drá- hy přivezl do Prahy četník mladíka, vsell s ním nádraží do drožky a jel k Františkovu nádraží, od kudž měli jeti do Litoměřic. Sotva z dražky vystou- pil. dal se vězeň na útěk, byl však za značného sbě- hu obecenstva zadržen, spoután a za bezpečnéh dozoru na místo určení dopraven. — Z Libáně. (Nový starosta města.) Odchodem a resignací starosty našeho města L báně pana t kárníka PhMag. Jana Noska uprázdnilo se místn zdejšího starosty. Dne 20. ledna t. r. konala se volha nová. Zvolen byl vělšinou hlasů za starostu města dosavadní náměstek p. MUDr. Váelav Ku- čera, lékař v Libání, stoupenec strany svobode myslné. — Dnem 1. ledna t. r. převzal zdejšít kárnu po bývalém lékárníku PhMag. Janu Noskov p. PhMag. Zděnek Procházka

Anežka Polan Kraut Nosek MUDr Váelav PhMag Noskov Zděnek Procházka Hopfenštokov ulice Praha Františkov nádraží Litoměřice Libáň Zvolen

20 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Úmrti. Z Berlína, 21. ledna. (K. k.) Po slanec říšského sněmu hr. Hompesch dnes zemřel. = Zemětřesení v Malé Asii. Z Cařihrad 21. ledna. (K. k.) Turecké listy sdělují, že minist vnitra obdržel včera večer telegram, v němž se sdě luje, že ve Fokii bylo zemětřesením po bořeno 679 domů a v němž žádá se o pomor. Ministr zaslal prý 200 liber. V solných dolech oto- manského státního dluhu bylo prý usmrceno 8 mužů. Z ostatních míst nedošly dosud podrobné zprávy. = Otřesy země v Uhrásh. Z Baje, 21. ledna (K. k.) »Uh. tel. kor. kanc « oznamuje: V 1 hod. 4 min ráno bylo zde pocítěno zemětřesení, jež bral se od jihu najsever a bylo provázeno podzemním duněním. O půt 3. hod udály se dva dosti prudk olřesy země, jež nezpůsobsly však škody. = Žerty se zbraní Ze Sarajev a, 21. ledna (K. k.) Z Priboje se sděluje, že minulé neděle udála se v tamějším hostinei truchlivá příhoda. Vrchní do zorce finanční stráže namiřii žerlem svou nabitou ručnici na jislého mladika. Na neštěstí ručnice spu stila a výstřelem byl mladík na místě usmrcen. Jin host byl vystřelem zraněn. Dozorce dostavil se sám na úřad. = Útěk z divčího ústavu. Z Glückstadtu 21. Jedna. (K. k.) Z 12 chovanuk, uprchnuvšíci z divčího ústavu »Blumsche Wildnis« bylo až de včerejšího večera 10 opět nalezeno a dodáno do ústavu. Z večera uprchio z ústavu opět 5 děvčat.

Hompesch Žert Berlín Asie Cařihrad Baja Sarajevo Priboj Glückstadt 21 Blumsche Wildnis

21 article

= Milan Christič. Z Pešti, 21. Nemanželský syn krále Milana, o němž se sdělovalo, že odtu uprchl do Paříže, sanechav v hotelu dluhy, dostavil se včera do redakce zdejšího listu, aby osobně ony zprávy vyvrátil a při tom prohlásil: Podal jsem žádost k císaři Frantisku Joselovi, abych směl vstou- piti do rakouského vojska. Před několika dny jsem obdržel příznivou odpověd. Hodlam nabýti uherské statní přísiušnosli a jakmile bude příslušně řízení skončeno, vsloupím do vojska jako dobrovolník. D té doby zůstanu v Pešti. Mluví se o tom, že mám dluhy. Nuže, nepopirám tu. Mám skutečně as 10.000 K dluhů. Dostanu však peníze od matky dostojím všem závazkům. Pověsť, že jsem z Pešt zmízel, je ze srbských pramenů a učiním trestní oznámení. = Honha za mísa Charlesworihovou. Z Lon dýna, 20. ledna. Miss Lilian Charlesworthova miss Macleodova, kterou pokládají za znizelou mus Volet Charlesworthovou, opěl zmizely. Odjely dra- hou a Obanu do Glasgova, kdež se ubytovaly v ho- telu ústředního nádraží. Tam unikly celé řudě repor- terů, policistů a zvědavců, kteří před hotelem čekali na jejich odjezd a vyšly úplně nepozorovány skladi- štěm. Jely pak automobilem do Edinburku a odiud dále na zil. Posledně prý byly víděny v průvodu dvou pánů na silnici, vedoucí ke Carlisle. Před od- jezdem stále tvrdily, že miss Macleodova není hle- danou Violet Chariesworthoveu. Zatím činí zdejší di- vadelní agenti zoufalé pokusy, aby misa Violet získali pro variété. Jeden agent nabídl jí engagemení n deset neděl za 2000 K týdně, jiný nabízí 3500 K za týden a plukovník Mapleson chce jí vydati nevypl- něný chek, vystoupí-li v Americe v komické op ře.

Christič Milan Josel Lon Charlesworthův Macleodův Chariesworthoveu Violet Mapleson Pešť Paříž Oban Glasgov Edinburk Carlisle Amerika Volet Charlesworthova Macleodov

22 article

Snad se na tyto skvělé nabídky domněle mrtvá přece přihlásí. — Z Londýna, 21. ledna. Dáma, jež dle- la v Obonu pod nepravým jménem Macleodova, byla konečné v Edinburku dostižena a po dlouhém zapí rání doznala, že jest hledanou Violet Charleswortho- vou, popírá však, že zprávy o jejích dobrodružných úmyslech, jež se v posledních dnech objevily v en- zlických listech, zakládají se na pravdě = Domnělé doznání paní Steinheilové. Z Pa- říže, 21. ledna. Vyšetřující soudce André vysl. ch v poslední době často jmenovanou hraběnku Ghirel- liovou a sl. Roselliovu, které sdílely ve vyšetřovac vazbě celu s paní Steinheilovou. Obě potvrdily cl kem své první výpovědi, jež sdělily ústně i písemně reporterům „Matinu“. Paní Steinhcilová prý sama bez naléhání stále mluvila o zločinu a jevila stále velkou sdílnost. Střídavě obviňovala tři tajemné muže v kaftanech, pak Alexandra Wolfa a ještě jiné osoby. konečně pak mluvila i o sebevraždě. Jen v jednom se hr. Ghirelliová odchyluje od zpráv „Matinu“, po- pírá totiž rozhodně, že by byla doručila dopis o zatčené její přitelkyni paní Prévostové, ačkoli soudce výslovně poukazoval na odhalení „Matinu“. Rosel- liova potvrdila úplně výpovědi hr. Ghirelliové. „Ma- tin“ dal na to pátrati v ruc du Cher, kdež paní Pri- vostová bydlí a kamž prý Ghirelliová dne 31. prosince v automcbilu přijela, aby jí odevzdala dopis paní

Charleswort Steinheilová André Ghirel Matin Steinhcilová Wolf Prévostová Cher Londýn Edinburk Ma Pri

23 article

Steinheilové. Domovnice v onom domě i jistá ob- chodnice potvrzují, jak se v „Matinu“ uvádí, všechny uveřejněné podrobncsti onoho tajemného selkání. Ko- nečně přináší „Matin“ také facsimile listu, který mu hr. Ghirdlliová zaslala již po výslechu před soudcem Andréem a v němž potvrzuje svá dřívější sdělení Ze všech těchto poněkud zmalených údajů jest pa- trno, že Ghirelliová aspoň jednou lhula a tím take její odhalení pozbývají vý znanu.

Ghirdlliová Andrée Ghirelliová ko

24 article Ze soudní síně

Ze soudní síně O soukromých snahách v odborném školství lesnickém. (Přečiny proti bezpečnosti cti dle e 488., 491. a 493. tr. z. tiskem spácha né.- Před poroton) V Písku, 21. ledna 1909 (Telef. zpráva zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) O zajímavé tiskové při jest rozhodovati dnes zdejšímu porotnímu soudu. Jak známo, jest Písel sídlem rolnické školy a lesnických učilišť, jichž ře- ditelem jest p. Ladislav Burkel, který zaujímá také čestné veřejné postavení, jsa členem obecního zastu- pitelstva píseckého, výboru a ředitelstva spořitelny písecké a okresního výboru. Ústavy tyto založeny byly více než před čtvrt- stoletím a z malých počátků rozkvetly k nynějšímu rozvoji svému: záleží ze dvou ročníků školy re- vírnické a ze dvou ročníků vyššího ústavu lesnické ho, takže dnes mají celkem 14 vlastních budoy škol ských a internátních a navštěvovány jsou 378 žáky Předmětem dnešního přeličení jest soukromá žaloba p. Ladislava Burkela, podaná u zdejšího krajskéh soudu na p. Josefa V. Rozmaru, jeko vydavatele, na- kladatele a zodpovědného redaktora časopisu »Roz- marův Lesnický Týdenník« v Písku, ve kterém již od doby delší jednoho roku a zvláště od založení »Jednoty českých lesníků zemí koruny české«, jejíž jest pan Rozmara jednatelem, poměry na jmenova- ných ústavech panující podrobovány byly ostré kri- tice. Ředitelství ústavů ponechávalo tylo články po celý rok bez odpovědi, až dne 30. června 1908 uv- řejnil ředitel p. Burket a jménem svým podepsal ve věstníku ústavů lesnických v Písku zvaném »Lies

Burkel V Rozmara Rozmara Burket Písek Telef obecní zast

25 article

Lov« stať »Stanovisko americké a stanovisko české vůči soukromým snahám v odborném školství les- nickém«, ve které spatřoval p. Rozmara útok na svoji osobu a na kterou odpověděl delším článkem pod tímže titulem v č. 15. svého časopisu »Rozma- rův Lesnický Týdenník« ze dne 9. července 1908. Tento článek, jímž cítil se p. Burket na své i ohrožen, tvoří zaklad jeho soukromé žaloby v níz zejména jsou inkrimov aná tato místa: 1. snebral od ústavů lesnických přímo platu, když byto třeba ledacos zařizovati, ale pan ředi- tel vlastně celou školu zařizoval pr sebe a bere tu příjmy teď. Ostatně už tehdy měl příjmy z nternátu v různých soukromých do- mech zřízeného a nelze tu tedy mluvitio nezištnosti- 2. »mnoho jmění nepřinesl, ale zachov i si je ze svých školských podniků, potom ty peníze školským podnikům (asi na dobré úroky) půjeil, aby podniky zmohutněly a příjmy pana Burketa vzrostiy. To je celá ta vychvalo- vaná nezištnostl- 3. »dávno už minuly doby, kdy nezištní lidé nadělali si z vlasteneckých a kulturních podniků slušné jmění, v tom by nám p Burketmohl pověděti nejlépe pravdu — oviem kdyby chtěl, 4. »vlastenče nezištný« 5. »pan Burket ovšem své fondy na ústa- vech (viastně na ústavních kasárnách) inve sto- val. . . spíše by si měl vzpomenouti, že to byli právě tichudí čeští lesníci, kleří mu ke jmění dopomohli.« 6. Praví-li pan Burket, že dal jmění svoje d zástavy, bude se snad někdo domýšleti, že se posta- ral o to, aby vystavěny byly řádné lesnické učebnyu ale chyba lávky. Pan Burkel na takové zby- tečnosti nedrží, to nic nevynese.

Rozmara Burket Burkel Rozmarův lesnický Týdenník

26 article

7. »O výdetkářství a kapsářství nebylo v »Tý- denniku« nikdy práno, častěji ovšem o tom, že ústavy písecké jsou drahé, že z nich p. Bur- ket bohatne, že po ukončení školního roku vy- máhají se od rodičů chovanců příplatk y.« V žalobé se dale mimo jiné uvádí: »Rolnická škola a lesnické ústavy v Písku založeny byly r. 1885 od kuratoria, v jehož čele od prvopočátku stojí dr. Bedřich kn. Schwarzenberg, z podnětů čistě vlasteneckých. Neposlední zásluhu o rozvoj ústavů lesniekých má ovšem žalobce ředitel Burket, který věnoval řízení ústavů svou činnost vydatnou a to v prvých letech zcela bezplatně, obmezuje se na slu- žebné příjmy, jež mu jako řediteli rolnické školy z fondu zemského náležely, čímž jedině bylo umo- žněno, že ústavy lesnické dospěly ke svému rozvoji. Edyby zvlaštní ředitel ústavů musil býti placen, jit na nedostatek fondů platebních by ústavy byly se rozbily Nelze pochopili, z jakých motivů obžalovaný pan Jos. Rozmara, jenž svůj časupis »Rozmarův Les- nický Týdennik« věnoval za věstník od Jednoty les- níků českých založené nižší lesnické škole v Jemni- cích na Moravě, vystoupil jako protivník leanických ústavů píseckých, které soustavně ve svém časopise banobit, přes míru dovolené kritiky tupil, o ústavech tendenění výmysly a hanění uveřejňoval, ano své »krilické« posudky i na osobu ředuele Ladislava Burketa, na celý sbor učitelský, ano dokonce i na absolvující žactvo rozšířil, hanobě vše, co n lesnickými ústavy píseckými souvisele.

kn Schwarzenberg Burket Jos Rozmara Rozmarův Bura Písek Morava rolnický škola a lesnický ústav Jednota le

27 article

V zájmu ústavů lesnických, aby mlčení ředí- telství ve veřejnosti nevykládalo se jako vědomí uznávání, že mnohé z toho, co p. Rozmara o škol a jejím řízení píše, jest pravdivé, aby útoky páně Rozmarovy byly odmítnuty také vzhledem na ká- zeň žactva, které mohlo ze sdělení páně Rozmaro- vých získati o řediteli a svých učitelích názor, že jsou to prospěcháři a vyssavači opovržení hodní kteří nejméně povolání jsou k tomu, aby zásadv mravní výchovy v žactvu pěstili, uveřejnil ředitel Burket v časopise »Les a Lov«, v Písku vycházejí- cím, jenž jest věstníkem lesnických škol píseckých, članek pod názvem »Stanovisko americké a stano- visko české vůči soukromým snahám v odborném školství lesnickém«, v němž objektivně pojednal o vý- znamu lesnických ústavů píseckých o nezištné snase jich zakladatelů a odmíti útoky páně Rosmarov na ústavy písecké, s takovou záští více nežli rok p dnikané. V odpověď na to napsal p. Josef Rozmara uveřejnil a svým jménem podepsal, aby o autorství nebylo pochyby, v č. 15. svého časopisu, dne 9. čer- vence 1908 vydaném, článek, jejž nadepsal také »Sta- novisko americké a stanovisko české vůči soukromým snahám v odborném školství lesnickém«, jímž vše- chny útoky proti ústavům lesnickým před tím pod- nikané sbrnni a jimž zejmena čest ředitelu Ladislave Burketa v míře největší napadl. Uveřejněný članek jest podkladem soukromé ža- loby.

Rozmara Rozmarův Burket Rosmarov Písek stanovisko

28 article

Krádež v chrámu svatopetrském. (Před pražským soudem porotním) . . . Dne 7. října loňského roku vykraden byl kostel u sv. Petra. Neznámí pachatelé za noce vnikl do sakristie, vyloupali skříně a odnesli mešní ná- doby, kalichy a krucifixy; z hlavního oltáře pak monstranci, vše v ceně asi 1000 K. Byla to již třetí krádež v krátké době v chrt- mech pražských spáchana a proto — nebylyť tehdá ještě bumly a tudiž jiné zaneprázdnění policie — zahájeno horečné pátrání po pachatelich. Detektivové vystání do ulic pražského Josefov a tam skutečně podařilo se jim učiniti dobrý lov. V podvečer téhož ještě dne potkali v Joselovské ti 24letého vetešníka Morice Pollacka, nesoucího pytel na zádech. Zastavili ho a tázali se, co to nese.

Petro Pollack Josefov

29 article

»Stříbro !« odvětil Poilack. »A odkud je máte ?« do- léhali detektivové. »Co vám je do toho !« odsekl Pol laek a chtěl dále. Detektivové však jej zadrželi a d bezpečnostního oddělení odvedli. Po otevření pytl — nalezeny kalichy a veškeré ostatní předměty z ko- stela sv. Petra. Pollack tvrdil, že k němu přišel »ne- známý« muž a nabízel mu veškeré ty předměty ke koupi. Neznámý sděloval prý, že všecko koupil za 150 K a tentýž obnos — bez výdělku — vyplatii mu i Pollack. Zloděje neznal a neměl prý tužení, ž předměty pocházejí z krádeže! »Proč jste to kupo- val ?4 byl tázán při výslechu. »Chtěl jsem prodejem něco vydělat !« povídal Pollack. Později však podařilo se přijíti na stopu pacha- telů, jak se soudilo mezinárodních dobrodruhů. Byli to 2Bletý Burnard Brünner z Tarnova a Alois Kaňkovský z Uher. U obou nalezena páčidla. paklide a browninky, jakož i různé předměty, svěd- čící, že krádež v kostele spáchali. Když konfronto- vání byli s Pollackem, řekl jim tento: »Už je t venku. ..« Oha sice zapírali houževnatě a snažili se doká zati albí, ale každý důkaz jim selhal.

Poilack Pol Pollack Brünner Kaňkovský Stříbro Tarnov Uhry stlát svatý . petra

30 article

Tak dnes octli se všichní tři na lavici obžalo vaných před porotním soudem, jemuž předsedal rad z. s. K leiner. Celý lup jejich, jedna monstrance, několik ka- lichů, krucifix a mešní roucha, rozestaven na stol vedle zapisovatele. Obšírná žaloba stihá Brünnera a Kaňkov ského pro zločin krádeže (dle § 175 I. a). pro pře stupek zbrojního patentu a falešného hlášení a Pol (Dokončení.) lacka pro spoluúčast na krádeži. Obžalovaný buršák. JUSt. Bedřich Glässner, syn litomněřického advokáta, v Praze jest hlavním spolupracovníkem při pořádání provokutivních buršáckých bumlů. Při tom se osvědčil jako velký neotesanec, jak se ukázalo v případě, který byl dnes dopoledne předmětem líčení u přestupkového soudu na Ovocném trhu. Inženýr p. Václav Platzer z Celetné ulice č. 22, podal na Be- dřicha Glässnera žalobu pro přestupek proti bezpeč- nosti cti. A uváděl v žalobě, že dne 28. listopadu šel z Jindřišské ulice z kanceláře nejkratší cestou domů, t. j. Nekazankou a Bazarem. V Nekazance krom všeho očekávání dostal se do zástupu, doprovázejícího tři buršáky v barvách. S nimi šlo několik „pěnkav“, me- zi nimi asistent České severní dráhy Otto Herrmann. Pan Platzer prohodil: „Kdybychem my v Karlových Varech mohli se takto procházeli!“ V tom jej Herr- mann mocně odstrčil a Glassner spustil: „Držle hu bu, drzý chlape! To je smělost! Prosím, aby by! za- držen! a ukazoval na inženýva policejnímu inspekto

Brünner Pol Just Glässner Platzer Nekazanka Herrmann Praha Celetná ulice Jindřišská ulice Karlová Vary