ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9d1e0b50-65ff-11dc-b8dc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 39 celkem · entity: place 64, person 81, work 7, org 16
1 masthead
Ročník XXXxl
2 masthead
V Praze, ve ctvrtek dne 17. ledna 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 17.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláci s v Praze v slministraei na měnío . . . . . . 5 K — na čtrrt leta . . .. s dvojí donšskon na měsíe 7 K s0h na čtvit lela ve flislkšck- na zěsío . . . . . . 2. K 30h Poštont na čtvrt lela . . . . 9 K o0h s dvojí zisilkeu nu měsí ... .K s na čtvrt leta
Praha
5 article Vyhlazovací boj Pruska proti Polákům v Poznani.
Vyhlazovací boj Pruska proti Polákům v Poznani. K nejžalostnějším pohledům v širém světě slovanském náleží pohled na velko- vévodství poznaňské. Rokem 1793, kdy celý tento kraj někdejšího státu polského uvržen byl do objetí pruského, počalo utrpení slo- vanského obyvatelstva jeho. Nejen panovati nad ním, ale i zbaviti je národnosti jeho, vyrvati mu vědomí slovanského původu, vy hubiti jeho jazyk mateřský, oloupiti je o nej- přirozenější práva lidská: s takovým bar barským úmyslem vláda pruská ujalase žezla nad ním před sto lety a v tom vyhla- zovacím boji jest v Poznaňsku neunavna až potud.
Prusek Polák Poznaň Poznaňsko
6 article
Nejdříve zavedla tam svě úřadován německé. Všechny obory správy státní spraí vují se v Poznaňsku od počátku minulého století. po německu. Německá byrokracie opletla celou před tím úplně slovanskou zemi. K ní přidružila se s německou a po- němčovací činností svou pruská správa vo jenská. Polští branci z Poznaně byli roz- strkáváni po plucích ryze německých, aby mateřskému jazyku svému co nejdříve od- vykli. V dalším postupu svém odnárodňo- vací, poněmčující stroj pruský v Poznaňsku osáhl školství vyšší a střední, které zne- náhla dostalo uniformu školství pruského, Už těmito třemi způsoby: úřady politi- ckými, soudními a berními, vojenstvíma vyšším a středním školstvím německý živel v někdejším území naskrze slovanském, polském, prodlením padesáti, šedesáti let vzmohl se měrou velikou, tak že ostatní svět slovanský jen s nejbolestnějšími oba- vami pohlížel k dalšímu osudu svých sou- kmenoyců, podrobených bezohledné moci pruské. Však tato moc nezastavila se na polovici cesty k svému cíli, jenž nebyl jiny, než úplně vyhladiti národnost polskou v rodné její vlasti poznaňské. Jakkoliv udatněa hrdinsky vojáci polští z Poznaně r. 1870 na bojištích francouzských zápasili za zří- zení nového císařství německého, nezasloužil si tím pro svůj národ a pro svou vlast pra- šádného vděku, ba ani žádné milosti v Ber líně. Naopak politika berlínská právě po 1870 vrhla se s úsilím zdvojeným na umo ření národnosti polské v Poznani, patrn chtějíc k jednotě vnější zjednati i jednotu vnitřní v novém Německu.
Poznaňsko Poznaň Německo
7 article
Nejlepším prostředkem zdálo se jí v tom úsir být, aby pod Poláky poznaňskými pod- trhla všechnu půdu, aby jim vyrvala z rukou pozemky. Poněvadž to pak přece nešlo, aby jim jejich pole, luka, lesy, chalupy a domky poprostu vzala, aby je oloupené o jejich ne- movitý majetek vyhnala do světa, založila k popudu a k radě nebožtíka Bismark zvlaštní veliký fond státní, z něhož by pod- nikavým hospodářům německým se poskyto- valy buď úplně zdarma nebo na úrok zcela nepatrný peníze na zakoupení polnosti a dvorců polských v Poznani. Tehdy, před dvacíti pět lety, vzplanulo v Německu sjednoceném, nej více ovšem v části jeho severní, v Prusku. ohromné nadšení pro tuto Bismarkovu my šlenku, aby Polákům poznaňským pomoe čiperných, výmluvných a dobře placených jednatelů, totiž svůdců a náhončích, odňali co možná všechnu půdu. Zejmena mezi sedláky poznaňskými slibováno si od tohoto novéh způsobu politiky německé hory, doly. Skou piti od nich polnosti a pak je samy jako bez zemce vyhnati do světa, to zdálo se nejji stějsí, neklamnou cestou k dosažení cíle v Po znaňsku. Milliony a milliony peněz státních vržený
Polák Poznaň Německo Prusko
8 article
v čelo vyvlastňovací činnosti německé proti Polákům poznaňským, skoupil mnoho polností a usedlostí polských, uvedl na ně hospodáře Němce, ale tito v kraji úplně cizím udělal za dvě, za tři léta zkušenosti tak smutné a trpké, že pospíchali odtamtud zase domů na západ a stali se takto výstražným, od strašujícím přikladem pro všechny německé hospodáře polní a lesní, kteří by byli chtěli snad dáti se naverbovat vládou berlínskou proti Polákům v Poznaňsku. Pokračování v německé kolonisaci v velkovévodství poznaňském před desíti léty patrně ochablo, až i uvázlo. Ale tím samým ani neuvázla, ani neochabla vyhlazující, od- národňující, poněmčovací politika berlínská- Přes všechen posavádní záhladný útisk, jejž Prusko v Poznaňsku proti národnosti polské už plných sto let provozuje, do té chvíle velkovevodství poznaňské má větši nu obyvatelstva polského. Ta nepopíratelná pravda stále způsobuje státníkům a politikům berlínským nemalé nepříjemnosti a dráždí je k novým a novým pokusům a podnikům, jak opět tu a tam sevřít život polský v zabrané zemi. Nejno- věji odevzdán ten úkol třem ministrům pru- ským, totiž ministru vyučování, ministruf- nancí a ministru vnitra. Všichni tři dali se ihned plnou parou vládního stroje do práce. Ministr vyučování zakázal, že ani v národ- ních, vesnických školách v celém Poznaňsku nesmí se vyučovati náboženství jinak, než po německu. A ministři vnitra i financí společně vydali rozkaz, že v celé státní správě v Poznaňsku, i v úřadech soudních, i politických i berních jmena obyvatelův pol- ských musejí se psáti jen po německu!
Polák Němec Poznaňsko Prusko
9 article
Oběma nejnovějšími opatřeními záhladné politiky německé v Poznaňsku má se po- němčiti už i nejůtlejší dorost národa pol- ského v oné zemi, a celý národ šmahem má před ostatním světem býti oblečen ka- zajkou německou. Počátkem roku minulého státní úřady pruské v Poznaňsku dostaly rozkaz co nejpřísnější, aby všechna jmena zeměpisnů, tedy jmena osad, kopcův, řeka potokův překládaly na jazyk německý; nej- nověji žadný pruský úřad v oné zemi slo- vanské nesmi ani žádné jmeno občana pol ského psáti jinak než pravopisem něme- ckýml Proti takovýmto novým plodům brutál- nosti vládní a kmenovní sveřeposti německé ve státu pruském ozvali se na zemském sněmě v Berlíně poslanci polští způsobem velice šetrným, baostýchavým a skoro pro- sebným. A jaké dostalo se jim odpovědi od zástupeův vlády? Čtenář nechť si přečte telegram z Berlína ve včerejším ranním čísle našeho listu. Dva ministři pruští ujali se slova, aby pověděli Polákům, že »jim ni- kde není tak dobře, jako po panstvím Hohenzollerů« Z toho všeho patrno, jak velikou pří- činu by měli Poláci v Haliči, kdyby podle návodu rytíře Jaworského ještě dále podpo- rovali v Rakousku politiku oněch Němcův zdejších, kteří nemaji jiného programu, než aby celé západní Rakousko co nejdříve také se dostalo pod panství Hohenzollerův.
Polák Jaworský Němcův Poznaňsko Berlín Halič Rakousko Hohenzollerův
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. ledna. (Volby.) Po vče- rejších volbách velkostatkářských dosáhl počet zvolených poslanců čísla 414. Poněvadž všech poslanců na říšské radě je 425, zbývá jestě vykonati volbu 11 poslanců, a sice vesměs v Dolních Rakousích. Z poslanců zvolených jest 84 Čechův (i s velkostatkáři), 71 Poláků, 10 Rusů, 15 Slovinců, 10 Chorvatů, 2 Srbové, celkem tedy
Čechův Polák Rus Srba Praha Dolní Rakousy Chorvat
11 article
192 Slovanů; 3 členové moravské strany střední, 5 Rumunů, 19 Vlachů a 10 socialistů. celkem tedy 37 poslanců neslovanských a ne- německých; konečně 185 Němců. Těmto posledním přibude z Dolních Rakous ještě 11 poslanců, tak že budou míti ve sněmovně celkem 196 hlasů. Proti nim bude 192 hlasů slovan- ských a 37 neutrálních, jichž hlasy by ovšem přibyly Slovanům, kdyby se na říšské radě hnulo otázkou uzákonění státní němčiny. V otáz kách politických šla by snad část Vlachů s Němci, za to však němečtí katolici a německý střed, jež budou míti dohromady 30—32 hlasů (i s divokými), sotva by šli společně s libe- rálními Němci. Podrobné roztřídění poslanců ve strany bude sotva možno před svoláním říšské V následující tabulce podáváma další vý sledky definitivně provedených voleb. rady
Rumun Němec Vlach Dolní Rakousy Slovan
12 article
Volební okres
13 article Zvolen
Zvolen Vorarlbersko, města, 11. ledna Jan Drexel, učitel Něm. nacion 1. Bregenz Terst, obchodní komora Josef Basevi, velko- lib. Vlach obchodník chy, velkostatky, 15. l Hr. Ludvík Belcredi Dr. Eug. hr. Černín Hr. Alfr. Mansdorí Hr. Arn. Silva-Taroucea Hr. Frant. Hartig Hr. Edv. Palffřy z Erdödu Václ. Šule, velkostatkáí Hr. Vil. Wolkenstein Bar. Jos. Hrubý z Jelení Dr. Otto Metttal z Fri- valdova Bar. Oito Parish Jan Radimský, velkost Hr. Ferd. Chotek Dr. Bedř. hr. Deym Hr. Jan Lažanský Hr. Kar. Max Zedtwiín Gust. L. Pabstman Bar. Felix Aehrenthal Dr. Bedř. ryt. Jaksch Dr. Jos. Baerureither Dr. Jan Damm Rud. Fürati z Teicheku HIr. Kar. Mor. Zedtwita lič, velkostatky, 15. led Hr. Otto Vodický Bar. Heřm. Čeč-Linden- wald Jos. Popovský Ryt. Vladisl. Struškevic Dr. Petr Górský Ryt. Adam Jedřejovi Hr. Kazim. Septycký Ryl. Vladim. Gněvos Sraaisí. vo znňský Dr. Vladim. Kozlovský Dr. Stanisi. Stařeňský. univ. professor Ryt. David Abrahamovi Ryt. Apolinář Javorský Bar. Julian Blažov Blažovský Severin Henzl, setník v.v Ryt. Eug. Abrahamovie Hr. Vojt. Dědušický Dr. Jindř. Vielovjeyský. univ. docent Ladisl. Čaykovský Ryt. Michai Garapich sko, velkostatky, 15. l Hr. Edm. Atiems Hr. Karel Stürgkh Bar. Alfr. Moscon Bar. Rud. Hackelberg Landau
Drexel Josef Basevi Belcredi doktor Eug František Metttal Oito Parish Radimský Chotek Bedř Jan Zedtwiín L Pabstman Aehrenthal Jaksch Jos Damm Mor Vodický Popovský Ryt Górský Ryt Jedřej Septycký Vladi Stanisi Ryt David Abraham Apolinář Blažov Henzl Jindřichův Ladisl Čaykovský Ryt Stürgkh Zvolen Vorarlbersko Německo Hradec SilvaTaroucea Hradec Fri Linden Jos Bregenz Terst Černín Hradec Mansdorí Hradec Hartig Hradec Erdöd Václ SF Bara Deym Hradec Teichek Hir Abrahamovia Hradec Atiem Hradec Moscon Bara Blažovský Severin
14 article
1. Terst 1. Svěřenské 6. Nesvěřen. Praha 9. Chrudim
Terst Praha Chrudim
15 article 13. Budějoie 17. Libore
13. Budějoie 17. Libore 20. Cheb 1. Krako 2. Vadovice 3. Bochňa 4. Tarnov 5. Nový Sa 6. Řešov 7. Přemyšl 8. Sanok 9. Sambor 10. Javorou 11. Zólkev 12. Lvov 13. Zločov 15. Rohatín 16. Stry 17. Stanislavo 18. Kolomyja 19. Čertkov 20. Tarnopol Sty 1. Štyrsko 14. Břežany
Libor Řešov Javora Stanislava 18 Kolomyja Cheb Tarnov Přemyšl Lvov Tarnopol Břežany
16 article
Korutany, velkostatky, 15 1. Korutany Hr. Alfr. Khevenhüller Horní Rakousy, velkostaíky. 1. HI. Rakousy Cel. Baumgartner, opat Bar. Krištof Hayden Hr. Jiří Dürckheim Montmartin Solnohradsko, velkostatky, 1 ledna. 1. Solnohrady Jan Gmachl, hostinský Něm. nacion
Khevenhüller Baumgartner Dürckheim Gmachl Korutany 15 1 Horní Rakousy Krištof Hayden Hradec Solnohrad Německo Korutany Hradec Montmartin Solnohradsko
17 article
V Praze, 16. ledna. (Poláci — strana rakouská.) Přední polský měsíčník »Przegl. Polski«, pojednávaje o situaci politické, má za předčasné, mluviti o tom, jaké stanovisko na říšské radě zaujme polské kolo, poněvadž slo- žení sněmovny není ještě přesně známo. »Ale tam« — píše dále »Przegl. Polski« — » kde nebude nadbytku stran státních, bude polské kolo stranou takovou. Kolo polské jest snad dnes jedinou stranou v Rakousku, která se může říditi převážně dle zájmů státních. My Poláci v Haliči můžeme dnes s klidným svědomím říci, že v našem táboře jest Rakoüsko. Nechceniesi tím připisovati nijakých zásluh — přiznivé po- měry národnostní a jmenovitě to, že se nepotře- bujeme tak, jako jiní národové, obávati germa- nisace, působily zvláště k zaujeti tohoto stano- visko — ale buď si jakkoli, to jest fakt, že Poláci jsou dnes jedinou možnou státní stranou v Rakousku. Toto stanovisko bude zajisté vůdč myšlenkou polského kola v příštím zasedán říšské rady. Kolo bude státi na stráži státních zájmů uprostřed zápasu různých nárednostních zájmů, kolo polské bude si počínati tak, aby stát žil, neboť život Polákův a Haliče závisío života Rakouska.« Pokud se týče polské politiky »volné ruky«, pravi »Gaz. Narod.«, že se ji mus rozuměti tak, že jest to jen politika o ka- mžitá, přechodná; čeho bude třeba činit- dále, ukáže prý uedaleká budouenost.
Polák Polákův Praha Rakousko Halič
18 article
Ze Lvova, 16. ledna. (Společný kl uh ruský.) Po způsobu polských lidovců a Sto jalověíků jeví se i mezi haličskými Rusy snaha soustřediti všechny ruské poslance v jednom společném klubu na říšské radě i na zemském sněmu. Haličských Rusů zvoleno osm; dva jsou mimo to zvoleni v Bukovině. Tyto dn měli poslanci. Romančuk (ze strány národní) Barvinský a Gladiševský (ze strany polonofilské) poradu v Tarnopoli, kde se usnesli svolati brzku do Lrova schůzi všech poslanců, aby se dohodli o společném postupu ve Vídni ive Lvově. Z Lublaně, 15. ledna. (Jubileum ob chodní komory.) Po příkladu jiných ko mor konala i kráňská obchodní komora sl nostní schůzi na památku 50letého trvání ko mory. Slavnosti účastnili se zemský president zemský hejtman, starosta lublaňský Iv. Hriba a četné jiné vynikajicí osobnosti. Ministr ob chodu bar. Call blahopřál komoře telegrafiek Trvalou památkou tohoto jubilea pro Slovine bude založení první slovi nské ob chodní akademie, na niž komora věno- vala 20.000 ko Z Réký, 15. ledna. (O he cní vio l b vypsány.) Guvernér rčcký vypsal práv volby 56 členů obecního zastupitelstva. Tím blíží k zakončení nový akt tříletého sporu rěck samosprávy s uherskou vládou. Dle předběž- ného jednání zástupeů Rěky s Kolom. Szellem soudí se, že volby vypadnou ve prospěch smíru s Peští a tím by byl zakončen i celý více než triletý zápas.
Rus Lrův Iva Hrib Lvov Bukovina Tarnopoli Vídeň Lublaň Pešť Romančuk Gladiševský
19 title
Strana
20 article
Feudál Feudál Feudál Feudál Ústavověn Feudál Feudál Feudál Feudál Feudál
21 article Fendál
Fendál Feudál Feudál Feudál Foudál Feudál Feudál Ústavověr. Ústavověr. Ústavověr, Ústavověr. Ústavověr Ústavověr. Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo Pol. kolo na. Ústavověrní Ústavověrno Ústavověrná Ústavověrná Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. ledna Ruský státní rozpočet na r. 1901 Příjem, očeká- vaný v r. 1901 Řádné přljmy. Ruble. Přímé daně. . . . . . . 127,172. 905 Nepřímé daně . . . . . . 652,310.80 Cla . . . . . . . . . 88,916.794 vládní regalie . . . . .. 227,999.900 Statky i kapitály eráru . . . 465,335 36 Prodej státního majetku . . . 573.291 Splátky selského výkupu .. 88,906.500 Náhrada za vydání státní po- kladny . . . . . . 72,917.197 5,963.327 Rozličné . . . . . Úhrn řádných příjmů
Praha
22 article
edna. Ústavověrná 5. ledna. Centrum Centrum Centrum
23 article
v drobném prodejis ranni číslo o sob4 . . . za z h odpoladní Ve flislkách zs venikově ranní číslo. . . . . . .. odpolední Inserat plali se hetově nsplee Přečplacení a inserty přijimá adm strace v Marianské ulici č.s Tam nachřzejí se tél rrdakee tiskárna s ezpedice „Náreddinich Lista Bukopisy se nrvzsc ,i
Náreddinich List
24 article
Mimořádné příjmy Vklady do státního banku, na věčné časy Z volné hotovostí sťátňí po- kladny . .. Úhrn mimořádných příjmů . . 58,386.000 Úhrn všech příjmů 1788,482 006 rubla. Státní vydání. Vydání, určené na r. 1901. Řádná vydání. Rubl. Splátky na státní dluh . . . 274.909.743 Vyšší státní instituce“ . . . 3,155.40 Sv. synod . . . . . . . 23,783.809 Ministerstvo carského dvora. 12,715.243 Ministerstvo zahraničné . . . 5,289.074 Ministerstvo vojenství . .. 324,024.871 93,597 686 Ministerstvo námořnictví. .. 305,833 896 Ministerstvo financí . . .. Ministerstvo vnitra . . .. 87,650. 199 Ministerstvo zemědělství a stát- ních statků . . . .. . . 40,.726 781 Ministerstvo národní osvěty .. 33,076 518 383,143. 459 Ministerstvo cest . . . .. Ministerstvo práva . . .. 46,227.505 Státní kontrola. . . . . . 7,116 . 715 Hlavní správa státních hřebčínců 1,599.746 Pro připad zdražení spíže a píce 1,800. 000 12.000. 000 Nepředvídaná vydání. . . . 1,500 000 56.885 000
státní banka ministerstvo finance ministerstvo vnitro
25 article
Úhrn řádných vydání . . . 1656,652 556 Řádné příjmy převyšují řádná vydání o 73,443.450 rublů.
26 title
Mimořádná vydán
27 article
7277 as 3.07s 1s s9 o 82. 000 00
28 article
Na stavbu sibirské dráhy Na pomocné podníky, spojené se stavbou sibirské dráhy Na stavbu jiných železnic . . Na pějčky železničným společ- nostem . Na náhradu za zrušení propi- načního práva Úhrn mimořádných vydání . 131,829.450 Úhrn všeho vydání 1788,482.006 rublů. Nedostává se na rok 1901 58,786.006 rublu.
29 article
7,500 000
30 article
Polské stesky v pruském sněmu. V poslanecké sněmovně pruské dal včera Polák Jaždzewski výraz — dle pravdy až příliš umirnéný výraz — tomu, co trpi část kmene polského, jíž dostalo se štěslí ocilnouti se pod korunou pruskou. Jaždzewski vytýkal, že pruské ministerstvo vnitra pronásleduje Po- láky až do těch malichernostl. Úřadům v. Po- znani přikázáno na př. polská jmena po ně- mecku psáti. Zvýšené výdaje v rozpočtu pro vyučování v západním Prusku a Poznsňs ku mají jediný úkol: zatlačiti živel polský. O ryze kulturní úkoly vládě nejde, Ministr financi ne- může rovněž zapříti, že již jako místopředseda státního ministerstva má zodpovědno s za opatření proti Polákům. (Souhilas na polských lavieich.) Opatření ta poškozují dokonce lidi i v jejich existenci hmotně. Vláda činí illusor- ním ujišténi krále pruského, že polská národ- nost má býti zachována a chráněna. Zne- možňuje se polským dělem všeliké slušné vy- učování, i vyučování náboženství, ano méní se i jmena rodinná. Škola v Poznani přestala vůbec býti ústavem vyučovacím, jestiť jen jesté mučírnou k účelům germanisačním. Ze eslepého strachu před »polským nebezpečím« snižují pání školu na agitační prostředek politický. Opatření ministerstva proti polskému vyučo vání náboženství v polských krajich odporují mrav- nosti i § 24. pruské ústavy. To pro- hlásil již i právnik tak výtečný, jakým byl
Polák Jaždzewski Prusko Poznaň
31 article
na trh do Poznaňska, stát sám postavil se
Poznaňsko
32 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 16. ledna. 6— (Kronika.) Několik socialistů onehdy propadlo při poslaneckých volbách. Hned vy plula na povrch otázka principů. — Který kterého: socialism nebo nacio- nalism? Kdo je silnější a kdo na ústupu Komu náleží budoucnost? Před několika lety bylo už takřka ujed nanou věcí: národnostní olázka je překonána, vy řízena, odbyta, nacionalism se »vyzil«, třeba sekati průchody novým otázkám! Málem celá míadá literatura s tím článkem víry nastupovala na desky veřejnosti. Bylo to časové, módní heslo, kouzelné dogma, novolou páchnoucí proti tomu všechen odpor je bláhový, marný. Ale břitkost časových hesel na čerstvém vánku veřejného života ku podivu rychle vyvě- trává, ztrácí vůní. Krátké desetileti uplynulo a jak je už zatočeno s někdejšími dogmaty Polovinu své čaromoci, všecku sílu spasitelnosti pozbyly. Malá episodka všedního zápasu na- dejde, několik poslanců přijde o své mandáty už je slyšeti hlasy, nemožné před deseti lety — Socialism je poražen! Je na úslupu Je vytlačen nacionalismem ! t . . Z druhé strany arci nezůstávají odpověd dlužní: — Žádný ústup! Pouhé vypjetí vlny na- cionalismu! Tim prudsl bude přišté útok s naší strany Celkem správné poznání! Zralější už nežl naivní hesla včerejška o ideách starých, ktere prý jsou překonány a o nových, kterým nálež »budoucnost«. Život je pohyb a všechen pohyt je vlna. Dvih a kles, dvih a kles! Ať v při rodě, anebo v proudu idejí. Vlny kulturního živlu se potkávají, lámou se, prostupují a vy. rovnávají. Pěkná hra na podívanou ze břehu Ze břehu dějin, odkud lze přehlědnouti věky
Praha kouzelný dogma
33 article
Ale z lodičky, tančící svoji chvíli po hrbet vln? . . . S hlediska generace, jíž výměřen k životu sotva nějaké desetiletičko uprostřed vlnobití ideí? . . . Jaký tu dojem klamný, mi- hotný, vrtkavý Socialism právem svébytnosti věří v sebe Idea, která chce žiti, musí míti víru v sebe Je idea nové doby, vidi budoucnost, která bude náležeti jí. Odtud její avisa a hesla: — Lidstvo se stále socialisuje! . . . Doba nadejde a zásada rovnosti zvítězí. Všickni bu deme socialisty a bude konec nesmyslným hádkám národnostním! . . — Proč nesmyslným? — Protože odvracejí od společného díla Lidstvo má společný cll. Vzdělanost, humanitu dobro a blaho všech. A k tomu je chceme do vésti, chceme lidstvo sjednotiti. Soeialism sjedno- cuje, nacionalism rozdvojuje. Snadno rozpo znati, kterému z obou principů náleží budou cnost .. Vývod by nebyl zly. Ale zřetelnější, nežli budouenost je vždycký — minulost. A co ukazuje minulost? Idea »společných« cílů lidstva není nová idea. Od nejstarších dob oba principy spolu zápasí, sjednocovací s rozdvojovacím. Vždycky zájem osobnosti křižil se se zájmem obecným, je- dinec zápasil s jedincem, společnost se společností, národ s národem, nacionalism — s universa lismem. A výsledek věčných sporů, srážek. válčení a krveprolévání bylo vždy nové sbližování. míření, sjednocování. Věčné střídání, zdviha kles! Ve starověku opozdilejší národové dostávají se v poddanství pokročilejších, přijímají od nich lepší mrav, umění dokonalejšího požitku. Řím dobývá půl světa a šíří v něm jednotu — řecké vzdělaností. S křesťanstvím nová idsa se hlásí, hotova pro- niknouti jednotně ústrojnou bytost lidstva. Ná- rodové na krev spolu válčí, ale idea Kristov
Řím
34 article
podmaňuje si duše, vyjasňuje svědomi, stirá rozdily krajů a plemen — sjednocuje. Vzniká typ člověka křesťana bez ohledu na zem rod. Někde ve třináctém věku ta jednota du- chovní, mravní téměř je na vrcholi. Vládne vskutku známému světu. Jsou tu sice nejrůz- nější státní celky, samostatné a řevnící spolu navzájem, ale kulturně platí jediná téměř formule. Latina je jazyk úřadní a vědecký, křesťanská je společnost, křesťanské uméní, křesťanská vzděla- nost. Řadu století trval vývoj, po celý středověk až konečně universalism stanul vítězem nad — nacionalismem. Ve stoleti čtrnáctém, patnáctém šestnáctém vynikající muži od Pyrenejí až po Balt a Karpaty necití se Romány, ani Giermány. ani Slovany, ale světooběany křesťanského vy znání a vzdělanosti křesťanské. S reformací zahájenou českým husitismen začíná znovu nacionalism zvedati témě. Jednota křesťanská se borti. Proti nadvládě svaté římské říše zahajuje Francie národnostní politiku. Vě- domí národní tu tam prolamuje si ledy. Do osmnáctého věku padá vltězství nově ide sjednocovací. Francouzská kultura společenská. francouzský jazyk proniká k nadvládě. Jazyk předního národa křesťanského světa, němčina, zaujímá platnost sprostého podřečí opovrženého v prach. Bedřich II. skládá verše, píše svů denník, své důvěrné listy po francouzsku. Duch francouzských encyklopedistů panuje Evropě.
Giermat Bedřich II Pyreneje Balt Karpaty Román Francie Evropa
35 article
Zednářský kosmopolitism zdolává všemohoue druhdy jezovitism, Prostřednictvím Petra a Kateřiny novodob universalism proniká až na Východ Evropy dosud vylučovaný z jednoty. Vlna nacionalismu znova je zatlačena. Vědomí národní tak je zkolébáno, že r. 1799 vážně se jedná o t povolati na trůn francouzský — německéh prince (pruského Ludvíka Ferdinanda). O sedm desát let později propukne nejkrutější národ- nostní srážka nové doby, německo-francouzská válka, jen z té příčiny, že k obsazení uprázdně aného spanělskéko trůnu byl německý prine toliko
Petro Kateřina Ludvík Ferdinand Evropa
37 article
— navržen. Tři čtvrti věku stačilo úplně roz- hlodati svazy nového universalismu. Napoleonův dobývavý imperialism mimoděk se stává křisitelem a šiřitelem moderního politi- ckého nacionalismu. A s politickým probouzíse i kulturní. V Němcích mladý Wieland, mlady Goethe i Herder psali ještě po francouzsku. Idea uvědomění národního elektricky se sdě- luje odpočívajícím organismům. Na všech stranách národní jazyký se křísí, vyvstávají z prachu opovržení a uplatňují se v životé. S pozná- váním dějin vrací se uvědomění a hrdost ná rodní. Oživlý nacionalism s mohutným roz- machem chápe se kulturního díla ... *) Ale zatím už ze setby idei vzkličil zá rodek — nového universalismu. Bujně z prst daných poměrů vyráží a má se k živolu — socialism. Ba i v pravidelně soupeřství s ideou nacionalismu už se pustil. Není pochyby, pěknou budoucnost rozvoje má před sebou. Leč jedno je v tom vlnitém víření jisto: několik desetilet potýček i agitací nedá ještě dlouho potřebné formy života pro novou ideu! To je záležitost dalších pochodů, jak dějiny učí, dob vývoje véků . .. A souperná, starší idea, nacionalism mo dorní? Ta ve svém rozmachu dlouho ještě dlouho nedosáhla vytčeného jí vrchole rozvoje Tak v dějinách oba principy životné stř davě uplatňují svoji moc: prineip slučovací princip odpojovací. Jednou pociťuje lidstvo po- třebu ve společném zájmu se scházeti, podruhé osobitými směry se rozbíhati za novými po- pudy. Věčně se sbližuje a přece věčně spol válčí, aby věčně znova vždy a znova uzavíralo nové smíry. A v tom střídání podnětů a vlnění popudů je všechen život, všechen pokrok! Marně se rozčiluje Lev Nikolajevič, mudřee
Napoleonův Němec Wieland Goethe Herder Nikolajevič
38 article
*) Velmi pěkně zachycuje reflex toho vlněn svétových idef na duchovní poměry naše Jaroslav Vlče k ve svých Dějinách české literatury - jasnopoljanský ve své poslední brožuře prot patriotismu — Což není jasno, že právě ty různosti a zvláštnosti národnostní jsou největší pře- kážkou, aby mohl být uskutečněn dávno po- znaný ideál lidstva, bratrské sjednocení ná- rodů ? . . Marně se posmívá, že zachování a pěsto- vání »zvláštností ruských, německých, francouz- ských neb anglosaských má nejen v zápětí stejnou horlivost v pěstování národnosti maďar- ské, polské, irské, ale i baskické, provencalské mordvinské a čuvašské« . . . Brožura Tolstého byla ostatně na západě zakázána. Ale i kdyby byla rozšífena v milli- onech a millionech výtiseích po všem vzděla- ném světě, nedovedla by zákon přirozeného vlnění idel odčiniti. Sebe pevnější stěnou z kvádro nelze na moři zastaviti příboj a odboj
Tolstý
39 article
Která idea na konec zvítězí ? Čí socialism Či nacionalism? Zvítězilo snad křesťanství nad nacionali- smem? Náboženská idea dospěla svého vrchole, spory náboženské utuchly, vyrovnaly se. Šťastný universalism zavládl v duchovním světě. A co nastalo? Na zkypřelé, čerstvě zvláčené půdě vypučel nový — nacionalism, leda dokonalej- šího tvaru. Socialism jest idea po výtce hospodářská. I ona dospěje vrchiole. Otázky sporné budou rozřešeny, najde se formule vyrovnávaci. A z po- měrů nově stvořených — co vykličí? . . . Kdož to ví! Ale tolik je jisto, nacionalism je idea vyšší, je přírodní i kulturní zároveň, podfaduje si druhé otázky mravní i hospodářské, dozralé a převádí je organicky k novým ideám dokona- lejšího stupně. Stojí tu jako idea individualismu věčně zápasící a život obrozující proti různým záchvatům — universalismu lidstva, konajícího svoji pouť za dokonalostí. Pouť bez začátku bez — konce.