2
masthead
V Praze, ve ctvrtek dne 17. ledna 190l.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláci s
v Praze v slministraei
na měnío . . . . . . 5 K —
na čtrrt leta . . ..
s dvojí donšskon
na měsíe
7 K s0h
na čtvit lela
ve flislkšck-
na zěsío . . . . . . 2. K 30h
Poštont
na čtvrt lela . . . . 9 K o0h
s dvojí zisilkeu
nu měsí
... .K s
na čtvrt leta
Praha
5
article
Vyhlazovací boj Pruska proti
Polákům v Poznani.
Vyhlazovací boj Pruska proti
Polákům v Poznani.
K nejžalostnějším pohledům v širém
světě slovanském náleží pohled na velko-
vévodství poznaňské. Rokem 1793, kdy celý
tento kraj někdejšího státu polského uvržen
byl do objetí pruského, počalo utrpení slo-
vanského obyvatelstva jeho. Nejen panovati
nad ním, ale i zbaviti je národnosti jeho,
vyrvati mu vědomí slovanského původu, vy
hubiti jeho jazyk mateřský, oloupiti je o nej-
přirozenější práva lidská: s takovým bar
barským úmyslem vláda pruská ujalase
žezla nad ním před sto lety a v tom vyhla-
zovacím boji jest v Poznaňsku neunavna
až potud.
Prusek
Polák
Poznaň
Poznaňsko
6
article
Nejdříve zavedla tam svě úřadován
německé. Všechny obory správy státní spraí
vují se v Poznaňsku od počátku minulého
století. po německu. Německá byrokracie
opletla celou před tím úplně slovanskou
zemi. K ní přidružila se s německou a po-
němčovací činností svou pruská správa vo
jenská. Polští branci z Poznaně byli roz-
strkáváni po plucích ryze německých, aby
mateřskému jazyku svému co nejdříve od-
vykli. V dalším postupu svém odnárodňo-
vací, poněmčující stroj pruský v Poznaňsku
osáhl školství vyšší a střední, které zne-
náhla dostalo uniformu školství pruského,
Už těmito třemi způsoby: úřady politi-
ckými, soudními a berními, vojenstvíma
vyšším a středním školstvím německý živel
v někdejším území naskrze slovanském,
polském, prodlením padesáti, šedesáti let
vzmohl se měrou velikou, tak že ostatní
svět slovanský jen s nejbolestnějšími oba-
vami pohlížel k dalšímu osudu svých sou-
kmenoyců, podrobených bezohledné moci
pruské. Však tato moc nezastavila se na
polovici cesty k svému cíli, jenž nebyl jiny,
než úplně vyhladiti národnost polskou v rodné
její vlasti poznaňské. Jakkoliv udatněa
hrdinsky vojáci polští z Poznaně r. 1870
na bojištích francouzských zápasili za zří-
zení nového císařství německého, nezasloužil
si tím pro svůj národ a pro svou vlast pra-
šádného vděku, ba ani žádné milosti v Ber
líně. Naopak politika berlínská právě po
1870 vrhla se s úsilím zdvojeným na umo
ření národnosti polské v Poznani, patrn
chtějíc k jednotě vnější zjednati i jednotu
vnitřní v novém Německu.
Poznaňsko
Poznaň
Německo
7
article
Nejlepším prostředkem zdálo se jí v tom
úsir být, aby pod Poláky poznaňskými pod-
trhla všechnu půdu, aby jim vyrvala z rukou
pozemky. Poněvadž to pak přece nešlo, aby
jim jejich pole, luka, lesy, chalupy a domky
poprostu vzala, aby je oloupené o jejich ne-
movitý majetek vyhnala do světa, založila
k popudu a k radě nebožtíka Bismark
zvlaštní veliký fond státní, z něhož by pod-
nikavým hospodářům německým se poskyto-
valy buď úplně zdarma nebo na úrok zcela
nepatrný peníze na zakoupení polnosti a dvorců
polských v Poznani. Tehdy, před dvacíti pět
lety, vzplanulo v Německu sjednoceném, nej
více ovšem v části jeho severní, v Prusku.
ohromné nadšení pro tuto Bismarkovu my
šlenku, aby Polákům poznaňským pomoe
čiperných, výmluvných a dobře placených
jednatelů, totiž svůdců a náhončích, odňali co
možná všechnu půdu. Zejmena mezi sedláky
poznaňskými slibováno si od tohoto novéh
způsobu politiky německé hory, doly. Skou
piti od nich polnosti a pak je samy jako bez
zemce vyhnati do světa, to zdálo se nejji
stějsí, neklamnou cestou k dosažení cíle v Po
znaňsku.
Milliony a milliony peněz státních vržený
Polák
Poznaň
Německo
Prusko
8
article
v čelo vyvlastňovací činnosti německé proti
Polákům poznaňským, skoupil mnoho polností
a usedlostí polských, uvedl na ně hospodáře
Němce, ale tito v kraji úplně cizím udělal
za dvě, za tři léta zkušenosti tak smutné
a trpké, že pospíchali odtamtud zase domů
na západ a stali se takto výstražným, od
strašujícím přikladem pro všechny německé
hospodáře polní a lesní, kteří by byli chtěli
snad dáti se naverbovat vládou berlínskou
proti Polákům v Poznaňsku.
Pokračování v německé kolonisaci v
velkovévodství poznaňském před desíti léty
patrně ochablo, až i uvázlo. Ale tím samým
ani neuvázla, ani neochabla vyhlazující, od-
národňující, poněmčovací politika berlínská-
Přes všechen posavádní záhladný útisk, jejž
Prusko v Poznaňsku proti národnosti polské
už plných sto let provozuje, do té chvíle
velkovevodství poznaňské má větši nu
obyvatelstva polského.
Ta nepopíratelná pravda stále způsobuje
státníkům a politikům berlínským nemalé
nepříjemnosti a dráždí je k novým a novým
pokusům a podnikům, jak opět tu a tam
sevřít život polský v zabrané zemi. Nejno-
věji odevzdán ten úkol třem ministrům pru-
ským, totiž ministru vyučování, ministruf-
nancí a ministru vnitra. Všichni tři dali se
ihned plnou parou vládního stroje do práce.
Ministr vyučování zakázal, že ani v národ-
ních, vesnických školách v celém Poznaňsku
nesmí se vyučovati náboženství jinak, než
po německu. A ministři vnitra i financí
společně vydali rozkaz, že v celé státní
správě v Poznaňsku, i v úřadech soudních,
i politických i berních jmena obyvatelův pol-
ských musejí se psáti jen po německu!
Polák
Němec
Poznaňsko
Prusko
9
article
Oběma nejnovějšími opatřeními záhladné
politiky německé v Poznaňsku má se po-
němčiti už i nejůtlejší dorost národa pol-
ského v oné zemi, a celý národ šmahem
má před ostatním světem býti oblečen ka-
zajkou německou. Počátkem roku minulého
státní úřady pruské v Poznaňsku dostaly
rozkaz co nejpřísnější, aby všechna jmena
zeměpisnů, tedy jmena osad, kopcův, řeka
potokův překládaly na jazyk německý; nej-
nověji žadný pruský úřad v oné zemi slo-
vanské nesmi ani žádné jmeno občana pol
ského psáti jinak než pravopisem něme-
ckýml
Proti takovýmto novým plodům brutál-
nosti vládní a kmenovní sveřeposti německé
ve státu pruském ozvali se na zemském
sněmě v Berlíně poslanci polští způsobem
velice šetrným, baostýchavým a skoro pro-
sebným. A jaké dostalo se jim odpovědi
od zástupeův vlády? Čtenář nechť si přečte
telegram z Berlína ve včerejším ranním čísle
našeho listu. Dva ministři pruští ujali se
slova, aby pověděli Polákům, že »jim ni-
kde není tak dobře, jako po
panstvím Hohenzollerů«
Z toho všeho patrno, jak velikou pří-
činu by měli Poláci v Haliči, kdyby podle
návodu rytíře Jaworského ještě dále podpo-
rovali v Rakousku politiku oněch Němcův
zdejších, kteří nemaji jiného programu, než
aby celé západní Rakousko co nejdříve také
se dostalo pod panství Hohenzollerův.
Polák
Jaworský
Němcův
Poznaňsko
Berlín
Halič
Rakousko
Hohenzollerův
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. ledna. (Volby.) Po vče-
rejších volbách velkostatkářských dosáhl počet
zvolených poslanců čísla 414. Poněvadž všech
poslanců na říšské radě je 425, zbývá jestě
vykonati volbu 11 poslanců, a sice vesměs
v Dolních Rakousích.
Z poslanců zvolených jest 84 Čechův
(i s velkostatkáři), 71 Poláků, 10 Rusů, 15
Slovinců, 10 Chorvatů, 2 Srbové, celkem tedy
Čechův
Polák
Rus
Srba
Praha
Dolní Rakousy
Chorvat
11
article
192 Slovanů; 3 členové moravské strany
střední, 5 Rumunů, 19 Vlachů a 10 socialistů.
celkem tedy 37 poslanců neslovanských a ne-
německých; konečně 185 Němců. Těmto
posledním přibude z Dolních Rakous ještě 11
poslanců, tak že budou míti ve sněmovně celkem
196 hlasů. Proti nim bude 192 hlasů slovan-
ských a 37 neutrálních, jichž hlasy by ovšem
přibyly Slovanům, kdyby se na říšské radě
hnulo otázkou uzákonění státní němčiny. V otáz
kách politických šla by snad část Vlachů
s Němci, za to však němečtí katolici a německý
střed, jež budou míti dohromady 30—32 hlasů
(i s divokými), sotva by šli společně s libe-
rálními Němci. Podrobné roztřídění poslanců ve
strany bude sotva možno před svoláním říšské
V následující tabulce podáváma další vý
sledky definitivně provedených voleb.
rady
Rumun
Němec
Vlach
Dolní Rakousy
Slovan
13
article
Zvolen
Zvolen
Vorarlbersko, města, 11. ledna
Jan Drexel, učitel
Něm. nacion
1. Bregenz
Terst, obchodní komora
Josef Basevi, velko-
lib. Vlach
obchodník
chy, velkostatky, 15. l
Hr. Ludvík Belcredi
Dr. Eug. hr. Černín
Hr. Alfr. Mansdorí
Hr. Arn. Silva-Taroucea
Hr. Frant. Hartig
Hr. Edv. Palffřy z Erdödu
Václ. Šule, velkostatkáí
Hr. Vil. Wolkenstein
Bar. Jos. Hrubý z Jelení
Dr. Otto Metttal z Fri-
valdova
Bar. Oito Parish
Jan Radimský, velkost
Hr. Ferd. Chotek
Dr. Bedř. hr. Deym
Hr. Jan Lažanský
Hr. Kar. Max Zedtwiín
Gust. L. Pabstman
Bar. Felix Aehrenthal
Dr. Bedř. ryt. Jaksch
Dr. Jos. Baerureither
Dr. Jan Damm
Rud. Fürati z Teicheku
HIr. Kar. Mor. Zedtwita
lič, velkostatky, 15. led
Hr. Otto Vodický
Bar. Heřm. Čeč-Linden-
wald
Jos. Popovský
Ryt. Vladisl. Struškevic
Dr. Petr Górský
Ryt. Adam Jedřejovi
Hr. Kazim. Septycký
Ryl. Vladim. Gněvos
Sraaisí. vo znňský
Dr. Vladim. Kozlovský
Dr. Stanisi. Stařeňský.
univ. professor
Ryt. David Abrahamovi
Ryt. Apolinář Javorský
Bar. Julian Blažov
Blažovský
Severin Henzl, setník v.v
Ryt. Eug. Abrahamovie
Hr. Vojt. Dědušický
Dr. Jindř. Vielovjeyský.
univ. docent
Ladisl. Čaykovský
Ryt. Michai Garapich
sko, velkostatky, 15. l
Hr. Edm. Atiems
Hr. Karel Stürgkh
Bar. Alfr. Moscon
Bar. Rud. Hackelberg
Landau
Drexel
Josef Basevi
Belcredi
doktor
Eug
František
Metttal
Oito Parish
Radimský
Chotek
Bedř
Jan
Zedtwiín
L Pabstman
Aehrenthal
Jaksch
Jos
Damm
Mor
Vodický
Popovský Ryt
Górský Ryt
Jedřej
Septycký
Vladi
Stanisi
Ryt
David
Abraham
Apolinář
Blažov
Henzl
Jindřichův
Ladisl
Čaykovský Ryt
Stürgkh
Zvolen
Vorarlbersko
Německo
Hradec
SilvaTaroucea Hradec
Fri
Linden
Jos
Bregenz Terst
Černín Hradec
Mansdorí Hradec
Hartig Hradec
Erdöd Václ
SF Bara
Deym Hradec
Teichek Hir
Abrahamovia Hradec
Atiem Hradec
Moscon Bara
Blažovský Severin
14
article
1. Terst
1. Svěřenské
6. Nesvěřen.
Praha
9. Chrudim
Terst
Praha
Chrudim
15
article
13. Budějoie
17. Libore
13. Budějoie
17. Libore
20. Cheb
1. Krako
2. Vadovice
3. Bochňa
4. Tarnov
5. Nový Sa
6. Řešov
7. Přemyšl
8. Sanok
9. Sambor
10. Javorou
11. Zólkev
12. Lvov
13. Zločov
15. Rohatín
16. Stry
17. Stanislavo
18. Kolomyja
19. Čertkov
20. Tarnopol
Sty
1. Štyrsko
14. Břežany
Libor
Řešov
Javora
Stanislava 18
Kolomyja
Cheb
Tarnov
Přemyšl
Lvov
Tarnopol
Břežany
16
article
Korutany, velkostatky, 15
1. Korutany
Hr. Alfr. Khevenhüller
Horní Rakousy, velkostaíky.
1. HI. Rakousy
Cel. Baumgartner, opat
Bar. Krištof Hayden
Hr. Jiří Dürckheim
Montmartin
Solnohradsko, velkostatky, 1
ledna.
1. Solnohrady Jan Gmachl, hostinský Něm. nacion
Khevenhüller
Baumgartner
Dürckheim
Gmachl
Korutany
15 1
Horní Rakousy
Krištof Hayden Hradec
Solnohrad
Německo
Korutany Hradec
Montmartin Solnohradsko
17
article
V Praze, 16. ledna. (Poláci — strana
rakouská.) Přední polský měsíčník »Przegl.
Polski«, pojednávaje o situaci politické, má za
předčasné, mluviti o tom, jaké stanovisko na
říšské radě zaujme polské kolo, poněvadž slo-
žení sněmovny není ještě přesně známo. »Ale
tam« — píše dále »Przegl. Polski« — » kde
nebude nadbytku stran státních, bude polské
kolo stranou takovou. Kolo polské jest snad
dnes jedinou stranou v Rakousku, která se může
říditi převážně dle zájmů státních. My Poláci
v Haliči můžeme dnes s klidným svědomím říci,
že v našem táboře jest Rakoüsko. Nechceniesi
tím připisovati nijakých zásluh — přiznivé po-
měry národnostní a jmenovitě to, že se nepotře-
bujeme tak, jako jiní národové, obávati germa-
nisace, působily zvláště k zaujeti tohoto stano-
visko — ale buď si jakkoli, to jest fakt, že
Poláci jsou dnes jedinou možnou státní stranou
v Rakousku. Toto stanovisko bude zajisté vůdč
myšlenkou polského kola v příštím zasedán
říšské rady. Kolo bude státi na stráži státních
zájmů uprostřed zápasu různých nárednostních
zájmů, kolo polské bude si počínati tak, aby
stát žil, neboť život Polákův a Haliče závisío
života Rakouska.«
Pokud se týče polské politiky »volné
ruky«, pravi »Gaz. Narod.«, že se ji mus
rozuměti tak, že jest to jen politika o ka-
mžitá, přechodná; čeho bude třeba činit-
dále, ukáže prý uedaleká budouenost.
Polák
Polákův
Praha
Rakousko
Halič
18
article
Ze Lvova, 16. ledna. (Společný kl uh
ruský.) Po způsobu polských lidovců a Sto
jalověíků jeví se i mezi haličskými Rusy snaha
soustřediti všechny ruské poslance v jednom
společném klubu na říšské radě i na zemském
sněmu. Haličských Rusů zvoleno osm; dva
jsou mimo to zvoleni v Bukovině. Tyto dn
měli poslanci. Romančuk (ze strány národní)
Barvinský a Gladiševský (ze strany polonofilské)
poradu v Tarnopoli, kde se usnesli svolati
brzku do Lrova schůzi všech poslanců, aby se
dohodli o společném postupu ve Vídni ive
Lvově.
Z Lublaně, 15. ledna. (Jubileum ob
chodní komory.) Po příkladu jiných ko
mor konala i kráňská obchodní komora sl
nostní schůzi na památku 50letého trvání ko
mory. Slavnosti účastnili se zemský president
zemský hejtman, starosta lublaňský Iv. Hriba
a četné jiné vynikajicí osobnosti. Ministr ob
chodu bar. Call blahopřál komoře telegrafiek
Trvalou památkou tohoto jubilea pro Slovine
bude založení první slovi nské ob
chodní akademie, na niž komora věno-
vala 20.000 ko
Z Réký, 15. ledna. (O he cní vio l b
vypsány.) Guvernér rčcký vypsal práv
volby 56 členů obecního zastupitelstva. Tím
blíží k zakončení nový akt tříletého sporu rěck
samosprávy s uherskou vládou. Dle předběž-
ného jednání zástupeů Rěky s Kolom. Szellem
soudí se, že volby vypadnou ve prospěch smíru
s Peští a tím by byl zakončen i celý více než
triletý zápas.
Rus
Lrův
Iva
Hrib
Lvov
Bukovina
Tarnopoli
Vídeň
Lublaň
Pešť
Romančuk
Gladiševský
20
article
Feudál
Feudál
Feudál
Feudál
Ústavověn
Feudál
Feudál
Feudál
Feudál
Feudál
21
article
Fendál
Fendál
Feudál
Feudál
Feudál
Foudál
Feudál
Feudál
Ústavověr.
Ústavověr.
Ústavověr,
Ústavověr.
Ústavověr
Ústavověr.
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
Pol. kolo
na.
Ústavověrní
Ústavověrno
Ústavověrná
Ústavověrná
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. ledna
Ruský státní rozpočet na r. 1901
Příjem, očeká-
vaný v r. 1901
Řádné přljmy. Ruble.
Přímé daně. . . . . . . 127,172. 905
Nepřímé daně . . . . . .
652,310.80
Cla . . . . . . . . .
88,916.794
vládní regalie . . . . ..
227,999.900
Statky i kapitály eráru . . .
465,335 36
Prodej státního majetku . . .
573.291
Splátky selského výkupu ..
88,906.500
Náhrada za vydání státní po-
kladny . . . . . .
72,917.197
5,963.327
Rozličné . . . . .
Úhrn řádných příjmů
Praha
22
article
edna.
Ústavověrná
5. ledna.
Centrum
Centrum
Centrum
23
article
v drobném prodejis
ranni číslo o sob4 . . . za z h
odpoladní
Ve flislkách zs venikově
ranní číslo. . . . . . ..
odpolední
Inserat
plali se hetově nsplee
Přečplacení a inserty přijimá adm
strace v Marianské ulici č.s
Tam nachřzejí se tél rrdakee
tiskárna s ezpedice „Náreddinich Lista
Bukopisy se nrvzsc ,i
Náreddinich List
24
article
Mimořádné příjmy
Vklady do státního banku, na
věčné časy
Z volné hotovostí sťátňí po-
kladny . ..
Úhrn mimořádných příjmů . . 58,386.000
Úhrn všech příjmů 1788,482 006 rubla.
Státní vydání. Vydání, určené
na r. 1901.
Řádná vydání. Rubl.
Splátky na státní dluh . . . 274.909.743
Vyšší státní instituce“ . . .
3,155.40
Sv. synod . . . . . . .
23,783.809
Ministerstvo carského dvora.
12,715.243
Ministerstvo zahraničné . . .
5,289.074
Ministerstvo vojenství . ..
324,024.871
93,597 686
Ministerstvo námořnictví. ..
305,833 896
Ministerstvo financí . . ..
Ministerstvo vnitra . . ..
87,650. 199
Ministerstvo zemědělství a stát-
ních statků . . . .. . .
40,.726 781
Ministerstvo národní osvěty ..
33,076 518
383,143. 459
Ministerstvo cest . . . ..
Ministerstvo práva . . ..
46,227.505
Státní kontrola. . . . . .
7,116 . 715
Hlavní správa státních hřebčínců
1,599.746
Pro připad zdražení spíže a píce 1,800. 000
12.000. 000
Nepředvídaná vydání. . . .
1,500 000
56.885 000
státní banka
ministerstvo finance
ministerstvo vnitro
25
article
Úhrn řádných vydání . . . 1656,652 556
Řádné příjmy převyšují řádná vydání
o 73,443.450 rublů.
27
article
7277 as
3.07s 1s
s9 o
82. 000 00
28
article
Na stavbu sibirské dráhy
Na pomocné podníky, spojené
se stavbou sibirské dráhy
Na stavbu jiných železnic . .
Na pějčky železničným společ-
nostem .
Na náhradu za zrušení propi-
načního práva
Úhrn mimořádných vydání . 131,829.450
Úhrn všeho vydání 1788,482.006 rublů.
Nedostává se na rok 1901 58,786.006
rublu.
30
article
Polské stesky v pruském sněmu.
V poslanecké sněmovně pruské dal včera
Polák Jaždzewski výraz — dle pravdy až
příliš umirnéný výraz — tomu, co trpi část
kmene polského, jíž dostalo se štěslí ocilnouti
se pod korunou pruskou. Jaždzewski vytýkal,
že pruské ministerstvo vnitra pronásleduje Po-
láky až do těch malichernostl. Úřadům v. Po-
znani přikázáno na př. polská jmena po ně-
mecku psáti. Zvýšené výdaje v rozpočtu pro
vyučování v západním Prusku a Poznsňs ku
mají jediný úkol: zatlačiti živel polský. O ryze
kulturní úkoly vládě nejde, Ministr financi ne-
může rovněž zapříti, že již jako místopředseda
státního ministerstva má zodpovědno s
za opatření proti Polákům. (Souhilas na polských
lavieich.) Opatření ta poškozují dokonce lidi
i v jejich existenci hmotně. Vláda činí illusor-
ním ujišténi krále pruského, že polská národ-
nost má býti zachována a chráněna. Zne-
možňuje se polským dělem všeliké slušné vy-
učování, i vyučování náboženství, ano méní se
i jmena rodinná. Škola v Poznani přestala vůbec
býti ústavem vyučovacím, jestiť jen jesté
mučírnou k účelům germanisačním. Ze eslepého
strachu před »polským nebezpečím« snižují
pání školu na agitační prostředek politický.
Opatření ministerstva proti polskému vyučo vání
náboženství v polských krajich odporují mrav-
nosti i § 24. pruské ústavy. To pro-
hlásil již i právnik tak výtečný, jakým byl
Polák
Jaždzewski
Prusko
Poznaň
31
article
na trh do Poznaňska, stát sám postavil se
Poznaňsko
32
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 16. ledna.
6— (Kronika.) Několik socialistů onehdy
propadlo při poslaneckých volbách. Hned vy
plula na povrch otázka principů.
— Který kterého: socialism nebo nacio-
nalism? Kdo je silnější a kdo na ústupu
Komu náleží budoucnost?
Před několika lety bylo už takřka ujed
nanou věcí: národnostní olázka je překonána, vy
řízena, odbyta, nacionalism se »vyzil«, třeba
sekati průchody novým otázkám! Málem celá
míadá literatura s tím článkem víry nastupovala
na desky veřejnosti. Bylo to časové, módní
heslo, kouzelné dogma, novolou páchnoucí
proti tomu všechen odpor je bláhový, marný.
Ale břitkost časových hesel na čerstvém
vánku veřejného života ku podivu rychle vyvě-
trává, ztrácí vůní. Krátké desetileti uplynulo
a jak je už zatočeno s někdejšími dogmaty
Polovinu své čaromoci, všecku sílu spasitelnosti
pozbyly. Malá episodka všedního zápasu na-
dejde, několik poslanců přijde o své mandáty
už je slyšeti hlasy, nemožné před deseti lety
— Socialism je poražen! Je na úslupu
Je vytlačen nacionalismem ! t . .
Z druhé strany arci nezůstávají odpověd
dlužní:
— Žádný ústup! Pouhé vypjetí vlny na-
cionalismu! Tim prudsl bude přišté útok s naší
strany
Celkem správné poznání! Zralější už nežl
naivní hesla včerejška o ideách starých, ktere
prý jsou překonány a o nových, kterým nálež
»budoucnost«. Život je pohyb a všechen pohyt
je vlna. Dvih a kles, dvih a kles! Ať v při
rodě, anebo v proudu idejí. Vlny kulturního
živlu se potkávají, lámou se, prostupují a vy.
rovnávají. Pěkná hra na podívanou ze břehu
Ze břehu dějin, odkud lze přehlědnouti věky
Praha
kouzelný dogma
33
article
Ale z lodičky, tančící svoji chvíli po hrbet
vln? . . . S hlediska generace, jíž výměřen
k životu sotva nějaké desetiletičko uprostřed
vlnobití ideí? . . . Jaký tu dojem klamný, mi-
hotný, vrtkavý
Socialism právem svébytnosti věří v sebe
Idea, která chce žiti, musí míti víru v sebe
Je idea nové doby, vidi budoucnost, která bude
náležeti jí. Odtud její avisa a hesla:
— Lidstvo se stále socialisuje! . . . Doba
nadejde a zásada rovnosti zvítězí. Všickni bu
deme socialisty a bude konec nesmyslným
hádkám národnostním! . .
— Proč nesmyslným?
— Protože odvracejí od společného díla
Lidstvo má společný cll. Vzdělanost, humanitu
dobro a blaho všech. A k tomu je chceme do
vésti, chceme lidstvo sjednotiti. Soeialism sjedno-
cuje, nacionalism rozdvojuje. Snadno rozpo
znati, kterému z obou principů náleží budou
cnost ..
Vývod by nebyl zly.
Ale zřetelnější, nežli budouenost je vždycký
— minulost.
A co ukazuje minulost?
Idea »společných« cílů lidstva není nová
idea. Od nejstarších dob oba principy spolu
zápasí, sjednocovací s rozdvojovacím. Vždycky
zájem osobnosti křižil se se zájmem obecným, je-
dinec zápasil s jedincem, společnost se společností,
národ s národem, nacionalism — s universa
lismem. A výsledek věčných sporů, srážek.
válčení a krveprolévání bylo vždy nové sbližování.
míření, sjednocování. Věčné střídání, zdviha
kles! Ve starověku opozdilejší národové dostávají
se v poddanství pokročilejších, přijímají od nich
lepší mrav, umění dokonalejšího požitku. Řím
dobývá půl světa a šíří v něm jednotu —
řecké vzdělaností.
S křesťanstvím nová idsa se hlásí, hotova pro-
niknouti jednotně ústrojnou bytost lidstva. Ná-
rodové na krev spolu válčí, ale idea Kristov
Řím
34
article
podmaňuje si duše, vyjasňuje svědomi, stirá
rozdily krajů a plemen — sjednocuje. Vzniká
typ člověka křesťana bez ohledu na zem
rod. Někde ve třináctém věku ta jednota du-
chovní, mravní téměř je na vrcholi. Vládne
vskutku známému světu. Jsou tu sice nejrůz-
nější státní celky, samostatné a řevnící spolu
navzájem, ale kulturně platí jediná téměř formule.
Latina je jazyk úřadní a vědecký, křesťanská je
společnost, křesťanské uméní, křesťanská vzděla-
nost. Řadu století trval vývoj, po celý středověk
až konečně universalism stanul vítězem nad —
nacionalismem. Ve stoleti čtrnáctém, patnáctém
šestnáctém vynikající muži od Pyrenejí až po
Balt a Karpaty necití se Romány, ani Giermány.
ani Slovany, ale světooběany křesťanského vy
znání a vzdělanosti křesťanské.
S reformací zahájenou českým husitismen
začíná znovu nacionalism zvedati témě. Jednota
křesťanská se borti. Proti nadvládě svaté římské
říše zahajuje Francie národnostní politiku. Vě-
domí národní tu tam prolamuje si ledy. Do
osmnáctého věku padá vltězství nově ide
sjednocovací. Francouzská kultura společenská.
francouzský jazyk proniká k nadvládě. Jazyk
předního národa křesťanského světa, němčina,
zaujímá platnost sprostého podřečí opovrženého
v prach. Bedřich II. skládá verše, píše svů
denník, své důvěrné listy po francouzsku. Duch
francouzských encyklopedistů panuje Evropě.
Giermat
Bedřich II
Pyreneje
Balt
Karpaty
Román
Francie
Evropa
35
article
Zednářský kosmopolitism zdolává všemohoue
druhdy jezovitism,
Prostřednictvím Petra a Kateřiny novodob
universalism proniká až na Východ Evropy
dosud vylučovaný z jednoty. Vlna nacionalismu
znova je zatlačena. Vědomí národní tak je
zkolébáno, že r. 1799 vážně se jedná o t
povolati na trůn francouzský — německéh
prince (pruského Ludvíka Ferdinanda). O sedm
desát let později propukne nejkrutější národ-
nostní srážka nové doby, německo-francouzská
válka, jen z té příčiny, že k obsazení uprázdně
aného spanělskéko trůnu byl německý prine toliko
Petro
Kateřina
Ludvík Ferdinand
Evropa
37
article
— navržen. Tři čtvrti věku stačilo úplně roz-
hlodati svazy nového universalismu.
Napoleonův dobývavý imperialism mimoděk
se stává křisitelem a šiřitelem moderního politi-
ckého nacionalismu. A s politickým probouzíse
i kulturní. V Němcích mladý Wieland, mlady
Goethe i Herder psali ještě po francouzsku.
Idea uvědomění národního elektricky se sdě-
luje odpočívajícím organismům. Na všech stranách
národní jazyký se křísí, vyvstávají z prachu
opovržení a uplatňují se v životé. S pozná-
váním dějin vrací se uvědomění a hrdost ná
rodní. Oživlý nacionalism s mohutným roz-
machem chápe se kulturního díla ... *)
Ale zatím už ze setby idei vzkličil zá
rodek — nového universalismu. Bujně z prst
daných poměrů vyráží a má se k živolu —
socialism. Ba i v pravidelně soupeřství s ideou
nacionalismu už se pustil. Není pochyby, pěknou
budoucnost rozvoje má před sebou. Leč jedno
je v tom vlnitém víření jisto: několik desetilet
potýček i agitací nedá ještě dlouho potřebné
formy života pro novou ideu! To je záležitost
dalších pochodů, jak dějiny učí, dob vývoje
véků . ..
A souperná, starší idea, nacionalism mo
dorní? Ta ve svém rozmachu dlouho ještě
dlouho nedosáhla vytčeného jí vrchole rozvoje
Tak v dějinách oba principy životné stř
davě uplatňují svoji moc: prineip slučovací
princip odpojovací. Jednou pociťuje lidstvo po-
třebu ve společném zájmu se scházeti, podruhé
osobitými směry se rozbíhati za novými po-
pudy. Věčně se sbližuje a přece věčně spol
válčí, aby věčně znova vždy a znova uzavíralo
nové smíry. A v tom střídání podnětů a vlnění
popudů je všechen život, všechen pokrok!
Marně se rozčiluje Lev Nikolajevič, mudřee
Napoleonův
Němec
Wieland
Goethe
Herder
Nikolajevič
38
article
*) Velmi pěkně zachycuje reflex toho vlněn
svétových idef na duchovní poměry naše Jaroslav
Vlče k ve svých Dějinách české literatury -
jasnopoljanský ve své poslední brožuře prot
patriotismu
— Což není jasno, že právě ty různosti
a zvláštnosti národnostní jsou největší pře-
kážkou, aby mohl být uskutečněn dávno po-
znaný ideál lidstva, bratrské sjednocení ná-
rodů ? . .
Marně se posmívá, že zachování a pěsto-
vání »zvláštností ruských, německých, francouz-
ských neb anglosaských má nejen v zápětí
stejnou horlivost v pěstování národnosti maďar-
ské, polské, irské, ale i baskické, provencalské
mordvinské a čuvašské« . . .
Brožura Tolstého byla ostatně na západě
zakázána. Ale i kdyby byla rozšífena v milli-
onech a millionech výtiseích po všem vzděla-
ném světě, nedovedla by zákon přirozeného
vlnění idel odčiniti. Sebe pevnější stěnou z kvádro
nelze na moři zastaviti příboj a odboj
Tolstý
39
article
Která idea na konec zvítězí ? Čí socialism
Či nacionalism?
Zvítězilo snad křesťanství nad nacionali-
smem? Náboženská idea dospěla svého vrchole,
spory náboženské utuchly, vyrovnaly se. Šťastný
universalism zavládl v duchovním světě. A co
nastalo? Na zkypřelé, čerstvě zvláčené půdě
vypučel nový — nacionalism, leda dokonalej-
šího tvaru.
Socialism jest idea po výtce hospodářská.
I ona dospěje vrchiole. Otázky sporné budou
rozřešeny, najde se formule vyrovnávaci. A z po-
měrů nově stvořených — co vykličí? . . . Kdož
to ví! Ale tolik je jisto, nacionalism je idea
vyšší, je přírodní i kulturní zároveň, podfaduje
si druhé otázky mravní i hospodářské, dozralé
a převádí je organicky k novým ideám dokona-
lejšího stupně. Stojí tu jako idea individualismu
věčně zápasící a život obrozující proti různým
záchvatům — universalismu lidstva, konajícího
svoji pouť za dokonalostí. Pouť bez začátku
bez — konce.