Strana 2. Číslo 88.

KATOLICKE LISTY.

Dne 31. března 1900.

o nedělním klidu při provozování živností obchodních. Bylo předem zákonnou povinností místodržitelství, aby o obsahu těchto petic vyslechlo súčastněné obce a společenstva; výsledek pak konaného šetření uká- zal možnost, aby obmezení práce nedělní nastoupilo při živnostech obchodních unitř pražského obvodu po- licejního, a obmezil jsem tudíž nařízením svým ze dne 27. prosince min. roku (č. 102 z. zák.) práci nedělní, která až dosud od 6 hod. ráno do 12 hod. pol. trvala. K interpelaci pp. poslanců dra Scharfaa soudruhů ve příčině místodržitelského nařízení ze dne 16. prosince min. roku, kterýmž povolena byla práce nedělní dne 31. prosince m. r. na dobu devíti hodin, kladu sobě za čest odpověděti: Zmíněné opatření zakládalo se na četných peticích a podáních vynikajících korporací živnostenských, které si v zájmu obchodu novoročního úsilovně přály, aby v den uve- dený práce nedělní povolena byla. Přihlížeje k tomu, že zde šlo o výjimečné opatření pro jeden den urči- tého roku a nikoli o trvalé prodloužení doby pra- covní, měl jsem za to, že přání živnostníků tím spíše vyhověti musím, ježto tím vyhověno bylo i potřebám obecenstva a ježto tím, že mým nařízením ze dne 27. prosince min. roku č. 102. z. zák. zavedeno bylo zkrácení doby pracovní po všechny neděle roku do 11. hodiny dopolední, poskytnuto bylo pomocníkům obchodníkům značné a trvalé ulehčení. Vzhledem k těmto okolnostem neměl jsem příčiny, abych zmí- něné opatření odvolal. Ostatně musím připomenouti, že uděleného povolení bylo jen v nepatrné míře použito.

Dálo odpověděl místodržitel na dotaz, jejž podal posl. Březnovský v záležitosti voleb do okresní nemocenské pokladny v Praze a pak na dotaz posl. dr. Schreinera a soudr. ohledně zřízení země- dělské fysiologické skupiny při českém oddělení země- dělské rady pro král. české. Odpověď tato zněla ve smyslu, jak dříve již odpověděl na jiný dotaz posl. Schreinera nejv. zem. maršálek. Dále odpověděl p. místodržitel ještě na dotaz posl. Hovorky a soudr. ohledně poškozování stro- mořadí na okresních silnicích telegrafními zřízenci a na dotaz posl. dra Škardy ohledně použití jedné místnosti měšťanské dívčí školy v Nymburce k úřed- nímu řízení okr. hejtmanství poděbradského. Přechází se k jednacímu pořádku. Prvním předmětem jest první čtení vládní před- lohy, kteroužto se žádá za dobrozdání sněmu v pří- čině zřízení živnostenských soudů v království če- ském. Návrh přikázán 24členné národohospodářské komisi. Druhým předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu posl. Anýže a soudr. na změny zá- konů, jimiž upravují se hmotné poměry u či- telstva obecných a měšťanských škol v království českém. Posl. Anýž: Za elaborát svého návrhu vzal jsem návrh, který byl přijat delegáty učitelstva krá- lovství českého na valné schůzi o upravení platů učitelstva vůbec. Školství v království českém, jako v každém národě, který bojuje za svoji existenci, ná- leželo vždy k největším důležitostem veřejné správy.

Lid náš provází žádost učitelstva za zlepšení jeho poměrů sympatiemi. Již před půl stoletím, když poprvé se mluvilo o upravení platů učitelských, byla pronesena my- šlénka, jež doznala ohlasu u kompetentních tříd, že učitelstvo, pokud se týče jeho sociálního postavení, má právo, aby bylo postaveno na roveň úřadnictvu. Při úpravách platů učitelských v letech 1870—75 vždy přihlíželo se k tomu, aby učitelstvu dle jeho poměrů, jak toho zemské finance snesly, bylo pole- veno. Jest charakteristickým příznakem, že do zákona vydaného r. 1869 zřejmě bylo přijato ustanovení, že poměry učitelů mají zřízeny býti tak, aby mohli slušně uchrániti svou existenci, aby nobyli povinováni věno- vati své síly zaměstnání vedlejšímu a aby celou svou činnost věnovali jenom škole a nikomu jinému. Nyní přichází učitelstvo se žádostí důtklivou, by upraveny byly jeho poměry dle zásad nových, a sice dle platů úřednictva státního nejnižších tří tříd. Žádá, aby byla odklizena nesrovnalost roztřídění platů dle tříd místních a aby byly platy jednotné a rovnaly se aspoň platům tří nejposlednějších tříd platů úředníků státních. Žádá, by základné služné učitele obecné školy obnášelo 800 zl., základní služné správců a řídících učjtelů škol vícetřídních 1100 zl., základní služné učitelů škol měšťanských 1100 zl. a základní služné řiditelů škol měštanských 1400 zl. Vedle toho aby služné zvýšeno tříletými přídavky po stu zlatých.

Návrhy tyto, které byly schváleny delegáty jednot učitelských zasluhují velice bedlivého uvážení. Sněm musí hledati nové prameny příjmů, aby této naléhavosti, která se odložiti nedá, dle možnosti bylo vyhověno. Ve všech sousedních zemích je učitelstvo lépe placeno než v království českém. V Čechách, kde jest základní služné rozděleno na 5 místních tříd, jest 71 proc. učitelstva v nejposlednější třídě V., 15 proc. v třídě IV., 6 proc. v třídě III., 3 proc v třídě II. a 1 proc. v třídě I. Na Moravě není v poslední třídě základní služné 500 zl., nýbrž 600 zl. a jest v této poslední třídě 40 proc. uči- telstva, v třídě II. 30 proc. a v třídě I. také 30 proc. Jaký to nepoměr! V poslední době vzbudily v naší veřejnosti nej- větší sympatie osudy horníky. Přihledneme-li však, kolik horníci ti vydělají shledáme, že průměrné platy horníků podle úředních výkazů obnášejí 692 zl., tedy více než průměrný plat říd. učitelů na našich obec- ných školách, kteří mají průměrně jen 689 zl. U nás jest průměrné základní služné učitelské 711 zl., na Moravě 850 zl. U nás dospěje učitel na nejvýš k služnému 1440 zl., na Moravě 1700 zl. Jaký tedy div, že naši učitelé utíkají k jiným zaměstnáním?

Pro spravedlivou úpravu platů učitelských mluví momenty různé. Finance zemské, o tom není žádné pochyby, jsou více než zuboženy: Hospodářství zemské vede se tou měrou, že musí býti stále nejen přirážky zemské svyšovány, ale ještě nové dluhy činěny. Za takových okolností ovšem s velikou starostí přihlíží se k tomu, jak země opatří své největší nezbytnosti a mezi nezbytnosti, kterým nejprve musí býti vyhověno, náleží upravení platů učitelských. (Výborně!) Bude na sněmu našem a na příslušných komisích, aby se takové potřebné příjmy, ze kterých by se to státi mohlo, získaly. Se strany státu, jehož první povinností by bylo, aby zemským financím pomohl, nemůžeme očekávati valného při- spění, vždyť stát neodpověděl ani na dotaz zemského výboru, jak by chtěl přispěti k upravení našich zbě- dovaných financí zemských. (Slyšte! Slyšte!) Školství jest majetkem obecným, týká se jak boháče tak i chudáka v nejposlednější chatrči. Všichni, kdo participují na výhodách školství, jsou povinni, aby přiměřeným způsobem na rozvoj tohoto svého školství přispívali. S velikým potěšením jsme slyšeli, že nejen v našem klubu, ale také v zemském výboru jsou vykonány veškeré přípravy a sebrán ma- teriál, který bude základem při jednání, aby spra- vedlivým nárokům učitelstva dle možnosti mohlo býti vyhověno. Stane-li se to, co předpověděl také před- seda školské komise v její včerejší schůzi, můžeme očekávati, že získáme si vděku a že bude žehnati sněmu království českého nejen sta a sta učitelů, ale že svými sympatiemi provázeti bude čin takový také celá česká veřejnost, která důležitost školy dovede oceniti. (Výborně!) Návrh přikázán komisi školské a rozpočtové.

Posl. dr. Werunský odůvodňoval pak svůj návrh na úpravu právních poměrův učitelstva obec- ných a měšťanských škol v Čechách. Přineseme nej- podstatnější část jeho vývodů pro naprostý nedostatek místa teprve zítra. Tu budiž jen podotknuto, že řeč- ník sám vyslovil pochybnost, že by následkem zbí- dačelých poměrů zemských financí mohlo již nyní býti všem tužbám učitelův vyhověno. Nověpečený posl. Stein zvolal při tom, že by potřebné peníze měly se opatřiti z abráním (!) cír- kevního jmění. P. Opitz odvětil mu na to: Nikoliv, nýbrž konfiskací jmění Rothschildovcův. Posl. Wolf vysvětluje, že jeho strana nemohla podepsati návrhu posl. dra. Werunskyho, protožeji nebyl předložen k podpisu, ačkoliv byl oznámeni straně, jež v Čechách dosud vystupuje pouze spora dicky a jest jen odnožím strany ve Vídni panující. Ale schvaluje onen návrh, žádajíc nad to, aby uči- telstvu dostalo se i žádoucí politické svobody. Posl. P. Opitz brání svou stranu proti útoku Wolfovu a praví, ža má vždycky právo hájiti kře- sťanské stanovisko. Posl. Wolf: Známe již toto křesťanské stano- visko, a že všichni mají právo žíti v této zemi. Posl. Stein: Protestanté také? Posl. P. Opitz: O, ano! Posl. Stein: Kde pak?

Posl. Wolf: Těchto několik oddenků, tato po- letující semena vyženeme již. To není žádná strana pro německé Čechy. Posl. P. Opitz: Budu hájiti vždycky své sta- novisko. Návrh posl. Werunského přikázán komisi škol- ské a rozpočtové. Posl. Horák odůvodňuje v prvním čtení návrh svůj i soudr. v příčině poskyt- nutí úlevy rolnickému stavu odstra- něním daně pozemkové a nahražením téže daní výdělkovou a progresivní daní osobní. Řečník poukazuje k stísněnému stavu, v jakém již od let nachází se zemědělství v této zemi. Příčiny toho, jak již nesčíslněkráte bylo do- vozeno, jsou různé, ale že se náprava dosud nestala, toho vinny jsou nešťastné naše poměry, jaké v Ra- kousku panují. Na ubohém stavu zemědělství nese nemalou vinu také stále rostoucí zadluženost po- zemků. Ceny pozemků v království českém páčí se na 2633 milionů zlatých, na čemž bylo až do roku 1891 počítáno dluhů 1 427.25 mil. zlatých. Za ta- kových okolností nelze ovšem o nějakém výnosu po- zemků ani dobře mluviti. K těmto dvěma uvedeným příčinám druží se ještě stálé klesání cen obilních, ne- dostatek pracovních sil a živelní nehody, které zemi naší tak často navštěvují.

Řečník přechází k dovozování, že podklad, na základě jehož daň pozemková se vyměřuje, není správný. Bylo by správné, aby rolník platil daně. pouze za ony části usedlosti, které jemu skutečně. náležejí, ostatek pak aby nesli věřitelé, kteří výno v podobě úroků berou. Jest nanejvýš spravedlivo, aby se daňové břemeno mezi věřitele a rolníky roz- dělilo, a sice tím, že by se pozemková daň v nynější formě zrušila a na jejím místě zavedla osobní pro- gresivní daň z příjmů pro rolníky dle skutečného či- stého výnosu jeho statku, s daní výdělkovou ze živ- nosti zemědělské. Stávající poměry přirážkové jsou na dále ne- udržitelné. Z té příčiny musíme naléhati — a to při- pomínám také pánům z německé strany — aby se i oni přičinili o to, aby se finance království českého v tom směru urovnaly, abychom požadavkům na nás kladeným mohli vyhověti. Již poněkud přiměřené zlepšení platů učitelstva má za následek obtížení bud- getu našeho o dalších 5 až 6 mil. zlatých, což se rovná 15 až 20 proc. další přirážky. Ža takových okolností musí se na úpravu zemských financí úsilně pomýšleti. Přímé daně činí třetinu, nepřímé dvě tře- tiny všech daňových příjmů; proč se neobtíží také nepřímé daně přirážkou? Kdybychom měli všeobecnou daň osobní z příjmu důsledně provedenu a progre- sivně stoupající, pak by zajisté těch 11 mil., co činí v zemi této pozemková daň, snadno bylo docíleno.

Nelze míti za to, že úprava zemských financí docílí se snad tím, že se zemi přikáže nějaká daň z piva, nebo z kořalky, nebo z velocipedu. To neznamená proti těm milionům potřeb, jež máme, pranic; ale bylo by na čase, abychom, když stát » konfiskoval veškeré daně, trvali na tom, aby stát z těchto daňo- vých příjmů určité přiměřené procento zemím na je- jich potřeby přikázal. Návrh řečníkem odůvodňovaný přikazuje se ko- misi zemědělské. Nejv. maršálek zemský oznamuje, že vzhle- dem k pokročilému času v dohodě s posl. drem. Dvo- řákem již nyní přikročí k ukončení schůze, ponechá- vaje jednání o návrhu posl. dra. Dvořáka na schůzi příští. Návrhy podali posl.: Walter a soudr. na zří- zení obilních skladišť; P. Opitz na upravení práv- ních poměrů učitelů v Čechách. Dotazovali se posl.. dr. Schreiner místo- držitele ohledně snížení tarifů z dovážení obilí na místních drahách; dr. Scharf ohledně úpravy doby pracovní při obchodních živnostech, poukazujíce k tomu, že se přes loňské snesení sněmu v té věci ničeho nestalo: kdy hodlá c. k. vláda resolučnímu návrhu sněmu král. českého v příčině úpravy doby pracovní v živnostech obchodních vyhověti a lze-li opatření to v době brzké očekávati? — Týž poslanec- podává dále k místodržiteli dotaz stran stanov po- mocnické hromady při obchodním gremiu na Kladně. Nejv. zemský maršálek vyzývá výbor legi- timační, který se ještě neustavil, aby tak učinil bud po dnešním sezení, buď před sezením příštím. Příští schůze koná se v pondělí 2. dubna o 11. hod. dop. Konec schůze o 2. hod. 40 min.

Komise pro práce veřejné se během se- zení dnešního ustavila a byl zvolen předsedou posl. hr. Zdenko Thun, místopředsedy posl. Kaftan a dr. Russ, zapisovateli posl. Komárek, Mixa a Taschek. Dále se ustavil výbor petiční, a byli zvoleni: předsedou poslanec Katzwendel, místopředsedy posl. z Kleistů a Hájek, zapisovateli posl. Röhling, Ra- dimský a Kryf. Sezení zemské rady železniční dne 30. března 1900. Předseda hrabě Vojt. Schön- born podotýká, že se výbor zemský následkem ne- příznivých výsledků akce železniční obmezil při před- ložení programu železničního na míru nejmenší. Zem- ský výbor navrhuje, aby se povolený příspěvek drahám Králův Městec— Chlumec—Rossbach— Adorf prodloužil a aby garancie zemská pro dráhu Roud- nice—Hospozín byla o 5 proc. zvýšena, jakož aby se poskytla podpora dráze Votice—Selčany. Návrhy tyto byly schváleny. Potom předkládá zemský výbor zprávu o studiích svých v příčině elektrického pohonu a snížení nákladů zřizovacích na místních drahách. Debaty súčastnili se pp. prof. Steiner, posl. Kaftan, dr. Russ, řid. Karela. Dr. Russ činí pak v sou- hlasu s posl. Nitschem návrh na slevení tarifů uhel- ných na drahách uhelných za příčinou zvýšení vý- robních cen uhelných, bere však návrh svůj zpět. Po delší debatě, na které se súčastnili cís. rada Ra- zík, Bondy a Steindler, jenž odporučuje urychlení stavby dráhy Obratany—Jindřichův Hradec, byla schůze doslovem předsedy, jenž podává žádané vysvě- tlení ukončena.