Ročník II. (XI.)

V Praze, dne 25. prosince 1902.

Číslo 26.

ZENSKY

LIST

Vychází každou druhou středu s datem následujícího dne. Redakce, administrace a expedice nalézá se Praha II., Myslíkova ulice číslo 1959. Peněžní zásilky, jakož i veškerou korespondenci zasílati nutno jedině na adresu: Svěcený Antonín, Praha II. Myslíkova ulice č. 1959. — Složní lístek poštovní spořitelny číslo 854.151. — Dopisy nevy. placené se nepřijímají, nepodepsané se odkládají. — Reklamace se nezalepují a nefrankují. — Majitel: Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické. — Předplatné: Na rok 2 K 8 h, na půl roku 1 K4 h. Do Německa a ostatních států o poštovné více. — Jednotlivá čísla v drobném prodeji 8h. Stížnosti zasílány buďtež na adresu: Dr. F. Soukup, Praha II. 1959.

Pozvání ku předplacení. Tímto číslem končíme II. (XI.) ročník „Zenského Listu“. I na dále bude „Ženský List“ se vší rozhodností bojovati za soci- ální osvobození proletářské ženy, za odstra- nění příčin společenské nerovnosti i příčin mravního a hospodářského utlačování. Proti hospodářské závislosti člověka od člověka a za úplnou lidskou rovnost a svobodu budeme bojovati rozhodně. Osvobození pro- letářstva může uskutečniti se opět prole- tářstvem. Proletářskou ženu uvědomitia vyškoliti pro třídní boj, toť úlohou listu. Doufáme, že uchováme si staré naše před- platitelky a předplatitele a že nových zí- skáme. Přičiníme se, bychom úloze tak důležité, jakou jsme si vytkly, dostály. Žádáme záro- veň i soudružky o jich duševní i hmotnou podporu a o laskavé zasílání zpráv o po- měrech pracovních, mzdových, zdravotních, bychom o spravedlivém boji za odstranění křiklavých závad pracovati mohly. O hojné odebírání a pečlivé čtení žádá

S krutou neúprosnou zimou a bídou dostavila se hospodářská krise, která do ši- rokých vrstev lidových vnáší zmatek a zou- falství. Hrozné jest slovo nezaměstnanost pro proletáře, jehož jediným majetkem jest práce. Statisíce dělníků jest bez zaměstnání a připočítámeli k tomu, co dětí a žen za těmito muži stojí, stoupá tu počet stráda- jících do milionů. Hrozná jest nezaměst- nanost svými důsledky pro muže, otce ro- diny, ale hrozná též pro ženy. Žena vdova, která živiti musí několik dětí, žena svobodná, která jedině odkázána jest na výdělek z práce své, která tu stojí bez rodičů, příbuzných, bez domova, jak hrozná pro ně jest nezaměstnanost. Ne- chce-li být v podezření, často svou neza- městnanost musí skrývati proto, aby ještě za ni nebyla trestána, čeká ji postrk do domovské obce, trest za to, že chce pra- covati a nemá práce. Máme mnohé odvětví práce průmyslové: rukavičkářství, zlatnictví, prýmkářstvía jiné, kde žena četně byla zaměstnána, ale následkem různých celních tarifů vývoz byl zastaven, domácí trh jest výrobky těmito přeplněn a proto dělnice jednoduše vystr- čeny z práce na ulici, vždyť jest to dost, když pomáhaly v době rozkvětu průmy- slového rozmnožovati kapitál. Těm, kdož mají, je dobře, co by se starali o ty, které nyní nepotřebují. Jak těžkou cestu bídy podniká tu žena bez práce. Aby uhájiti mohla na krátkou dobu své živobytí, prodává ze svého ma- lého majetku, co má kousek po kousku až jí zbude to jedině, co má na těle. Napolo se denně nasytí s těží zaplatí své nájemné a představiti je hrozno tu dobu, kdy není co prodat, co jíst, kde bydlet a práce nikde. Jako štvané zvíře s bledým obličejem, zapadlým zrakem obstupuje dvéře továren, dílen a všude slyší na svou nabídku: „práce nepotřebujeme“. Nepotřebujem týden po týdnu, den po dni doléhá k jejímu slu-

Redakce a nakladatelství

Nezaměstnanost