1
masthead
Strana 6. Číslo 214.
4
masthead
Dne 6. srpna 1902.
5
article
Z Madridu, 5. srpna. Z Gijónu se ozna
muje, že tajná policie za tamějšího pobytu králova
zatkla dvě podezřelé osoby, jež se zdráhaly udati
své bydliště.
Z Madridu, 5. srpna. Ministrpresident Sa
gasta trpí lehkou chorobou.
Z Madridu, 5. srpna. Ministerský předseda
Sagasta prohlásil v interviewu, že se cítí unaven
a myslí, že přišla hodina, aby se odebral na odpo-
činek Poukázal na svoji činnost za dob vladařství
a pravil: Viděl jsem počátek nové vlády pod ná-
rodem s nadšením přijatým mladým a intelligentním
králem. Mé poslání jest skončeno.
Z Nového Yorku, 4. srpna. Mezi vyslanci
kolumbickým a nicarraguajským ve Washingtoně
zahájeno bylo vyjednávání, jehož účelem jest sr-
dečná dohoda mezi oběma státy. Jest odůvodněna
naděje, že vyjednávání bude miti za následek zlep-
šení poměrů.
Z Nového Yorku, 4. srpna. Z Habany se
oznamuje, že sněmovna kubánská schválila osnovu
zákona, kterou se zmocňuje vláda uzavříti půjčku
35 milionů dollarů. Půjčka, jež nemá býti vydána
pod 90 proc., má býti zúročena nanejvýše 5 proc.
a splatna ve 40 letech.
Královna-vdova španělská v Rakousku
Z Badenu, 5. srpna Dnes odpoledne odbý.
valo se na Weilburgu galadiner, jehož se súčast-
nili královna-matka španělská, infantka Marie Te-
rezie, arcivévodkyně Alžběta, arcivévodové Bedřich,
Rainer a Karel Štěpán s manželkami, španělský
velevyslanec s chotí a personál velevyslanectví. Na
to podniknut byl výlet do Heiligenkreutzu.
Sagasta
Alžběta
Bedřich
Rainer
Karel Štěpán
Madrid
Gijón
Nový York
Washington
Habana
Rakousko
Baden
Weilburg
6
article
Ruská návštěva na rakouské lodi.
Z Vídně, 5. srpna. O návštěvách, kterých
se dostalo rakousko-uherské lodi »Szigetvar« v pří-
stavu kronštatském, oznamuje se »Pol. Cor.« z Pe-
trohradu: Den před odchodem rakousko-uherské
lodi »Szigetvar« připluli car Mikuláš, carevna-
matka Marie Feodorovna a velkokníže Alexej,
provázeni vévodkyní Marií Sasko-Koburskou a její
dcerou princeznou Beatricí, zatímním správcem mi-
nisterstva námořnictví Avelanem, přístavním ve-
litelem kronštatským místoadmirálem Makaronem,
generálním pobočníkem Momenem, hofmistrem ca-
rovny-vdovy knížetem Šervašidcem, generálním ma-
jorem hr. Benkendorffem a carským křídelním po-
bočníkem hr. Heidenem do Kronštatu, aby si lod
»Szigetvar« prohlédli. Vznešení hosté byli jednate-
lem rakousko-uherského vyslanectví hr. Kinským
a velitelem lodi fregatním kapitánem Prapotníkem
na palubě uvítáni. »Szigetvar« vytáhl ihned car-
skou vlajku a pozdravil příchozí salvami dělových
ran. Kanonádu rakousko-uherské lodi opětovaly
všechny ruské válečné lodi, jež na rejdě stály,
jakož i batterie na pevnosti. Čar Mikuláš vyslechl
předepsané hlášení a přešel pak podél rozestave-
ného lodního mužstva, při čemž rakouská kapela
ruskou hymnu hrála. Vznešení hosté prohlédli si
potom celou loď, navštívili také kabiny velitelovu
a důstojníků a opustili po delším pobytu za bouř-
ného volání »Hurá!« loď »Szigetvar«, aby se do
Petrohradu vrátili.
Pol
Cora
Mikuláš
Marie Feodorovna
Alexej
Saska
Beatrice
Kinská
Vídeň
Petrohrad
Momen
7
article
Z Petrohradu, 5. srpna. »Novosti« vidí ve
schůzce císařů v Revalu politickou událost prvního
řádu a potěšitelný skutek, jenž dosvědčuje, že po-
měry obou velmocí po čas vlády císaře Vi-
léma II. tak šťastně a výtečně se utvářily, že
jest možno doufati v upevnění jich ku blahu
obou národů List mluví pak o významu schůze
vzhledem k celnímu tarifu a obchodní smlouvě
doufá, že o tom mezi ruskými a německými stát-
níky dojde v Revalu k řeči. Ku konci poukazuje
na význam této schůze pro evropský mír.
Kulturní boj ve Francii.
Z Paříže, 5. srpna. Poslanci Berger a Co-
chin, jakož i několik akademiků uveřejňují provo-
lání ke všem přátelům svobody vyučování, ve kte-
rém je vyzývají, aby zamezili zákonitými pro-
středky, by se vyučování stalo monopolem jedné
strany.
Z Castelnaudary, 4. srpna. Posl. markýz
Castelet protestoval proti zavření školy sesťer
v St. Vincentu de Paul a odstranil komisařem při-
tisknuté pečetě.
Z Landerneau, 5. srpna Posl. abbé Gay-
rand přijel sem a odebere se do St. Méen a Úe
Folgoetu, aby tyto obce přemluvil, by upustily o
násilností. Ozbrojení rolníci střeží ce-
sty a zadržnjí cestující.
Z Chambéry, 5. srpna. V Ornetu byl poli-
cejní komisař, když chtěl zavříti školu sester, po-
valen a zbit.
Dreyf us.
Z Paříže, 5. srpna. Alfred Dreyfus uveřej-
ňuje v »Journalu des Debatts« list, v němž po-
pírá, že by byl, jak Gallifet tvrdí, žádal o milost.
On prý milost pouze přijal, ale nikdy o ni nepro-
sil. Svůj rekurs odvolal prý jen k naléhání své
rodiny.
Berger
Posl
Castelet
Vincent jít Paul
Dreyfus
Gallifet
Petrohrad
Reval
Francie
Paříž
Castelnaudara
Landerneau
St . Méen
Chambéry
kulturní boj
Ú Folgoet
Companychin
Posl
Dreyf I
8
article
Král Edvard Vll.
Král Edvard Vll.
Z Londýna, 5. srpna. Král vstoupil dnes
bez podpory na palubu jachty a také rovněž tak
s ní sestoupil.
Anglická sněmovna poslanců.
Z Londýna, 4. srpna. (Dolní sněmovna.)
Při podrobné debatě o rozpočtu války poukazuje
ministr vojenství Brodrick na tvrzení před nějakou
dobou Blondellem Maplem učiněná, že válečný úřad
skoupil v Uhrách mnoho špatných koní a prohla-
šuje, že Maple se později nabídl, zaslati do Uher
znalce chovu koní, aby válečný úřad v tomto
směru vstoupil s magnáty ve spojení Po té vy-
slal válečný úřad do Uher zvláštní komisi k ná-
kupu koní, ale nový druh koní byl dražší než ten,
který vláda byla dříve v Uhrách kupovala. Mnoho
nabídek bylo zamítnuto a koně pro jižní Afriku
kupovaní a tam zasílaní, nedošli ve zprávách pří-
znivého posouzení.
Vll
Londýn
Uhry
Afrika
Dolní sněmovna
9
article
Lukas Meyer u Krügera.
Z Haagu, 5. srpna. Lukas Meyer navštívil
dnes Krügra.
Lukas Meyer
Krüger
Krügr
Haag
10
article
dlouhé, šplčaté a zelenavé. Prohlublna kalichu je ši-
roká a šedozelenou rzí pokrytá. V prohlubině sbíhají
že žebra a celkem ruší na plodu pravidelnost, tak že
plod vyhlíží jako hranatý. Slupka je krátká a vyčnívá
nad plod, sedí pak v hluboké jamce rzí též pokryté.
Slupka je jemná, poněkud mastná u jablka právě
očesaného jako by jíním pokrytá. Základní barva je
zelená, později žloutne; mimo to po ovoci je mnoho
širokých červených pruhů, a hlavně na sluneční straně
je ovoce zbarvené až do flalova. Jablko má též po
sobě bělošedé tečky a hustě jako večer na nebl hvězdy
roztroušené.
Dužnína (maso) je světle žlutá, pod slupkou
mírně narudlá, šťavnatá, bez zvláštní kořenné vůně,
ale chuti výborné. Jaderník neb jádřinec je pootevřený,
bezosý, a leží as uprostřed plodu. Pouzdra jsou uza-
vřená a obsahují hnědá, podlouhlá jádra. Stěny
pouzder často mívají trhliny. Jeptiška uzrává teprve po
novém roce, a dobře zachovalé plody lze udržetl až do
nového česání. Mnozí také tvrdí, že se udrží až 3 roky, ale
pak je to houba. Proto ale ovoce toto nemá sobě rovného
a předčí I studničné. Protože dlouho vydrší a neztrácí
mnoho na jakosti hodí se výborně na trh a pro do-
mácí potřebu. Sirom roste velmi dobře a vyžaduje
vlhké a vazké půdy, pak je časný a velmi úrodný.
V půdě suché není tak úrodný a bujný. Tvoří ve-
llkou a plochou korunu.
11
article
List je u jeptišky temně zelený, veliký a ostře
zubovaný, do veřejných zahrad a parků hodil by se
výborně.
Poněvadž o ovoce nikdo na podzim nezavadí, jet
nezralé, chuti až protivné, proto bych vřele doporou-
čel sázeti jeptlšku do štěpnic a stromořadí, ale do
půdy vlhké.
Slyšel jsem z jars, že rolník Č. ze Stěžer vý-
borně zpeněžil jablka studničná na trhu v Hradci
Králové, která ovšem byla pečlivě v zimě ve sklepě
uchována a z jara do 3 barevných papírů zabalena.
A což, milý čtenáři, kdyby jsi se vytasil s červenými
skvostnými jeptiškami; ručím za to, že by šly na dračku.
Dnes k nám jdou jablka až z Australie, jsou chutl
ledabylé a při tom nesmírně drahá, proč bychom ne-
měli více pěstovati naše zimní druhy, lepší a lecinější.
Je to zvláštní u nás hospodářství; mnohý rolník za-
hrady si nevšímne, ba byl by rád, kdyby tam nlc
nebylo; mnohý ze vzteku, že mu klucl několik jablek
utrhli, vyhází štěpy třeba 1 jeptišky ze zahrady, jako
to učiní požídovstělá Francle s jeptiškami pravými,
ale konec konců bude poušť a spustlost jak to jinak
nebývá.
Francl
Stěžery
Hradec Králové
Austrálie
12
article
Bursovní a tržní zprávy.
13
article
Cisař Vilém v Rusku.
Cisař Vilém v Rusku.
Z Klapejdy (Memmel), 5. srpna. »Hohen-
zollern« s císařem Vilémem, jakož i křížníky
»Princ Jindřich« a »Nymphe« a loď pro depeše
»Sleipner« objevily se v 10 hodin dopoledne na
obzoru. Lodi pluly 6 mil od pobřeží při klidném
moři a vyjasňujícím se počasí.
Z Revalu, 5. srpna. Císař Vilém přibyl
dnes dopoledne o 11. hodině na »Standardu« na
zdejší rejdu.
Z Revalu, 8. srpna. Car Mikuláš přibyl
s generálním admirálem velkoknížetem Alexejem
a velikou družinou na parní bárce do přístavu.
Ministr zahraničních záležitostí hrabě Lambs-
dorff, estlandský guvernér komoří Bellegarde,
admiralita, jakož i náčelníci státních i měst-
ských úřadů očekávali panovníka v přísta-
višti bohatě ozdobeném guirlandami a ruskými bar-
vami Starosta podal carovi na drahocenné míse
chléb a sůl. Car obešel čestnou družinu a jel pak
hlučně pozdravován do města. Car navštívil ruskou
kathedrálu, budovu gubernie atd. a vrátil se v6
hodin na yachtu »Standard«, kde se odbývalo
diner, k němuž byl pozván vedle ruských hodno-
stářů také německý attaché Schimmelmann.
Z Berlína, 5. srpna. »Nordd. Allg. Ztg.«
přináší článek o návštěvě císaře Viléma v Revalu,
v němž projevuje potěšení, že se splnilo přání
obou panovníků, vyslovené při schůzi ve gdaňském
zálivu, aby se sešli na ruském pobřeží, a nepochy-
buje, že osobní styk panovníků a státníků upevní
a povznese přátelskou shodu mezi Německem a
Ruskem, kterou neruší žádný politický spor.
Vzbouření v Siamsku.
Z Bangkoku, 5 srpna. Šanů, kteří drží
Muang-Pray, jest 600 a ještě jich přibývá. Vzbou-
řenci vybírají rýžovou kontribuci a zhotovují na-
boj, naproti jiným obyvatelům chovají se však
klidně. Dva tisíce siamských vojáků poslány byly
na sever.
Vilém
Jindřich
Mikuláš
Alexej
Lambs
Bellegarde
Šan
Rusko
Reval
Berlín
gdaňský záliv
Německo
Siamsko
Bangkok
5 srpen
Hohen
Klapejda
14
article
Občanská válka v Kolumbii.
Občanská válka v Kolumbii.
Z Washingtonu, 5. srpna. Kolumbijské vy-
slanectví obdrželo telegram guvernera panamského,
dle něhož se v boji proti Hererovi včera večer
ještě houževnatě pokračovalo.
Herero
Kolumbie
Washington
15
article
Ovocnická besidka.
Jablko jeptišk a.
Píše Ant. Zámečník, farář.
Antonín
Zámečník
16
article
Němečtí pomologové jako Christ, Lauche, Credé
přisvojují si jablko jeptiška, dokazujíce všemocně, že
jest původu německého, ale děkan poděbradský
Rössler našel ji v mnoha českých zahradách, a stromy
byly přes sto let staré, tedy dříve jíž v Čechách, než
se němečtí pomologové narodili a naše české druhy
překřtíti mohli. Němci na ovocnickém sjezdě r. 1857
dali jeptlšce jméno Eisenapfel — železné jablko, ač
je to jméno jako za vlasy přitažené. Nám zdá se, že-
jméno jeptiška původ má dle klášterních zahrad, kde
se dávno druh ten pěstoval, a lid rázovitý pojmenoval
ovoce dle osob klášterních. Jeptiška je všeobecně pě-
stované jablko, a to ve Francii, Rakousku a Ně-
mecku, a čím jižněji se pěstuje, tím je zbarvenější a
tmavší. Jeptiška je dosti veliké jablko, uprostřed
značně široké. Kalich je uzavřený a lístky jeho dost
Rössler
Němec
Čechy
Francie
Rakousko
Credý
17
article
Vídeňská peněžní bursa. Dne 5. srpna.
(Závěrečné kursy.) Únorová renta 101.85. Květnová renta
101.90. Rakouská korunová renta 99.75. Stříbrná renta 101.75.
Rakouská zlatá renta 121.55. Uherská zlatá renta 121.35.
Uherská korunová renta 97.85. Losy z r. 1860 celé 152 50.
Losy z r. 1860 pět. 187.00. Losy z r. 1864 251.—. Losy
kreditní 427.—. Losy z roku 1854 190.—. Komunální losy
423.—. Tisské losy 162.25. Turecké losy 111.00. Úvěrní
akcie 688.—. Anglobanka 279 00. Unionka 542.—. Banka
pro země rak. 420.50. Uherské kreditky 729 00. Bankovní
jednota 455.00. Ústav pro úvěr pozem. 935.—. Unionky
pražské —.—. Živnostenská banka —.—. Lvov-černovická
—.—. Státní dráha 711.50. Lombardy 68.50. Štyrsko-hrad.-
köfl. —.—. Severní dráha 5630. Severozáp. dráha 452.—.
Česká záp. dráha —.—. Pardubická dráha —.—, Polab-
ská dráha 468.50. Česká severní dráha —.—. Buštěhrad-
ská A) ——. Buštěhradská B) 991.50. Pražsko-duchcovská
dráha —.—. Duchcovsko-podmokelská —.—. Ústecko-te-
plická —. Pouliční dráha A) —.—. Pouliční dráha B)
.—. Dunaj. paroplavba 935.—. Tur. tabák. rež. 294.—.
Tov. na zbraně 332 00. Alpinky 402.00. Rim.-muráňské
506.—. Pražské železářské 1521. Česká mont. spol. 1237.
Záp.-české uhelné —.—. Sev.-české uhelné — —. Moste-
cké uhelné 710.—. Schodnica 985. Napoleony 19.06. Paříž
95.23. Londýn 239 75. Německá města 117 00. Marky
117.C0. Ruble papír. 252 50.
Z Vídně, 5. srpna. (T. k.) Po pevném a čá-
stečně čilém průběhu závěrek pro nedostatek zevnějšího
podnětu klidný. — Eskontní sazby 2 5/1.—3 1/12.
Lombardo
Tov
19.06
Lvov
Štyrsko
Buštěhrad
Dunaj
Zápy
Most
Paříž
Londýn
Vídeň
Anglobanka 279 00
Unionka
živnostenský banka
18
article
Pražská plodinová bursa. Dne 5. srpna 1902.
Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenice
váhy 79—82 kg na 1 hektolitr 8.40—8.75. Žito 71—73 kg.
české 7.55—7 60. Ječmen výběr 0.00—0.00, obyčejný 0.00
až 0.00. Oves prima 7.80—7.85, obyčejný 7.70—7.75. Kuku-
řice nová 6.25—6.30. Seno lisované 3.70—4.20, nelisované
0 00—0.00. Sláma cepy mlácená 3.00—3.20, sláma ke krmení
2.50—2.60, sláma ku stlaní 2.35—2.50. Mouka a mlýn-
ské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. O:
29.50—31 00, č. 1: 28.50—29.00, č. 2: 28.00—28.50, č. 3:
26.00—27.00, č. 4: 24.00—25.00, č. 5: 23.00—24.00, č. 6:
22.50—23.50, č. 7: 19.00—20.00, č. 8: 00.00—14.00. Žitná
mouka za 100 kg. č. I.: 24.50—25.00, č. II.: 23.50—00.00,
č. III. 18.50—00.00, č. IV.: 14.50—00.00. Pšeničné otruby
10 50—10.80, žitné otruby 11.00—00 00. Luštěniny za
50 kg.: Fazole k vaření 9.00—10.00, ke krmení 0.00—0.—.
Hrách k vaření žlutý 10.00—11.00, k vaření zelený 15.—
až 16.—. Čočka 10.75—17.00. Zemčata k jídlu 1.50 až
75, k pálení lihu 0.00—0.00. — Olejnatá semena:
Řepka 11.50—00.— Mák 35.00—36.00. Kmín 28.00—28.50.
Sušené ovoce: Švestky 11.00—13.—, hrušky —.— až
—.—, křížaly 8.00—10.—. Jetelová semena: čer-
vená —.00 až —.—, bílá —.— až —.—. Sušená če-
kanka: 6.75—0.00.
Pražské tržní ceny ze dne 5. srpna. Prodáno
100 kg. brambory nové za K 4.60—4.80, sena za K. 8.30 až
11.20, slámy krmné za K 0.00—4.80, slámy žitné (dlouhé)
K 6.10—7.20.
Kuka
Sláma
kg
8.75
7 60
10