1
masthead
27. března 1903. Císlo 85.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
— Padesálé narozeniny pana prol. dra. J. Tk -
mayera oslaveny byly v úzkém kruhu jeho přátela
žáků způsobem prostým, neokázalým, za to tím
upřímnějším. Tichá lato domácí slavnost na II. i-
terní klinice navštívena byla hojně zástupci lékařské
vědy. Za spolek českých lékařů promluvil okresní
lékař pan dr. Skalička: „Dovol, milý příteli, abych Ti
jménem spolku českých lékařů blahopřál k 50. na
rozeninám, jakožto vynikajícímu členu českého l-
kařstva, jemuž všechnu přízeň jsi věnoval a věnuješ
snahy a úkoly jeho vřele podporoval a podporuješ
a v nich zdárně pokračuješ. Prolož přijmi, milý.
upřímný příteli, naše blahopřání, a žij i na dále př
stálém zdraví ke cti a slávě českého lékařstva i vlasti
naší mnogaja ljeta!“ Na to vyslovil blahopřání z
spolek českých mediků starosta spolku pan MUC
Trapl, dokládaje, že nejvroucnějším přáním všech
nejmladšich žáků páně professorových, studentů, jest
by pod pečlivým vodením jeho dlouhá řada generací
zdatných lékařů národu našemu byla vychována. —
Za českou polykliníku blahopřál pan doc. dr. Syl-
laba, řka, by zdar jehož se pan professor na poly-
klinice dopracoval, korunoval též nynější jeho práci
na klinice. Ku přáním těmto připojil se za lékaře II
interní české kliniky pan ass. dr. Pelnář. Kromě
toho dostavil se s blahopřáním za českou sekci ko-
mory lékalské pan doc. dr. Frankenberger, za tisk
lékařský pan dr. Honzák, za české kliniky a oddě-
lení pražské všeobecné nemocnice páni assistentia
sekundáři, za pražské praktické lékaře páni dři. Ko-
dym, Řepka, Červenka a mnozí jiní.
— Úmrlí V Libni zemřel dne 25. t. m. ve věku
53 let pan Emil Kačenka, přednosta stanice spol.
rakouherské státní dráhy v Libni. Pohřben bude zejtra
o 1/24. hod. odpol. z budovy státní dráhy v Libni na
hřbitov olšanský. — Dne 26. t. m. zemřela v Praze pí.
doktor
Trapl
pán
docent
Syl
Pelnář
Frankenberger
Honzák
Řepka
Červenka
Emil kačenka
Skalička
ko
Libeň
Olšanský
Praha
lékařský věda
spolek český lékař
všeobecný nemocnice
5
article
Julie Hofmannová roz. „Sechterova v 33. roce
věku svého. Pohřbena bude v sobotu dne 28. t. m.
z chrámu u Nejsv. Trojice (ve Spálené ulici) na
hřbitov olšanský. — Na Novém městě pražském ze-
mřel majitel kupeckého obchodu pan Vladislav
Buriánek po těžké nemoci ve stáří 30 roků. Po
hřeb koná se dnes o 4. hod. odpol. z českého
pathologického ústavu na hřbitov olšanský. — Na
Král. Vinohradech zemřela dne 24. t. m. ve věku
73 let paní Rosina Nováková, vdova po vreh-
ním berním a majitelka domu. Pohřbena bude
dnes o 4. hod. odpol. z domu ve Vávrově ul., čís
11 n. na hřbitov olšanský
— Arcivévoda Ferdinand Karel včera večer přije
z Vídně do Prahy
— České vysloužilectvo a útoky Němectva. Z kru-
hů vysloužileckých se nám píše: Sotva prošla denním
listy pro národní obrod spolků vysloužileckých zprá-
listy zpráva, že samostatná a od centralist. „Reichs-
bundu“ neodvislá organisace Českého ústřed-
ního sboru v Praze, vzdor všem překážkám
vymohla si schválení nového kroje rázu
občanského, již z mrzutosti nad tímto úspěchem ná-
rodního směru probudilých spolků vysloužileckých
žurnalistika německá a zvláště germanisující „Reichs-
bund“ soustřeďují útoky své proti vysloužilectvu če-
skému. Německé listy přirozeně nenávidí všecko če-
ské a proto není divu, že „Prager Tagblatt“ i proti
organisaci českého vysloužilectva zahájil v čísle z
11. března jízlivou kampaň. Zmíněný list pálí, že or-
ganisace česká pro země koruny české schválená pů-
sobí též na Moravě a ve Slezsku a proto s průhlednou
narážkou nazývá ji „svazem pro tři země svatová-
clavské“ a zlobí se, že vláda, třeba protežovaný
Hofmannová
Nejsv
Buriánek
Král
Rosin Nováková
Ferdinand Karel
Prager
Olšanský
Vinohrady
Vávrův ulice
Vídeň
Praha
Morava
Český vysloužilectvo
spolek vysloužilecký zprat
6
article
Relchsbund má svou vojenskou uniformu pro cele
Rakousko schválenou, povolila Ústř. sboru vlastní
kroj a poznamenává, že nyní zakládati se budou „ve-
teránští Hejslované, kteří na státoprávní prapor při-
sahati budou“. Zloba ta je nejlepším svědectvím, jak
Němectvu na udržení vysloužileckých spolků v ná-
rodní neuvědomělosti a v poddanství centialismu
videňského záleželo. — Proto za poměrů nynějších je
záhodno, aby česká veřejnost přestala s
nepřátelsky stavěti proti snahám če-
ské organisace, naopak ji uznávala, žurna-
listika pak aby ji podporovala, protože
v českém Ústředním sboru sdružené spolky brániti
se musí jednak tlaku s hůry, zvláště ale, protože
obranným postupem na Moravě stavěti musí hráz
germanisaci a vlivům německého Reichsbundu ve
Vídni, jenž činností svou láká utrakvistické spolky
tamější, však s členstvem českým, ku přistoupení
pod hegemonii německou. Vídeňský Reichsbund za
účelem tím vydává v Hodonině nový časopis zvaný
„Starý vojín“, jejž rediguje známý agitátor Reichs-
bundu J Dostal ve Vídni, podporován odrodilci J.
Relchsbund
Rakousko
Morava
Vídeň
bund J Dostal
7
article
Tesařem v Jemnici, V. Střížem v Brně a mnoha jiný
mi. List ten je německý vlk v českém rouše beránčím
neboť ještě horší zkomoleninou češtiny píše, nežli
redaktor jeho mluví, jsa pouhým překladem „Kame-
radschaftsblattu“, jehož hlavní zásadou je „bez ohle-
du na smýšlení národní sjednotit“, t. j. pod německou
nadvládu přivésti. Spolky na Moravě, česky
smýšlející, ať se proto vystříhají z da-
leka listu toho, neboť jest jejich národní povin-
ností všeliké pokusy, by se Reichsbund a jeho český
tlumočník v důvěru jejich vloudil, co nejrozhodněju
odmítnouti a spíše připojiti se k české organisaci, jak
již čelnější spolky vělších měst moravských učinily.
Též českým spolkům dosud nesdruženým (a jes
jich valná řada) má býti povinností při vhodné pří-
ležitosti schválení nového kroje úžeji přimknouti se
k jednotnému středisku ústřednímu.
— Odkaz národu dra. F. L. Riegra (výňatek
ze závěti) s poslední podobiznou zesnulého vyšel v
zvláštní úpravě, hodící se za protějšek k reskriptu
ze dne 12. září 1871. Výtisk na křídovém kartoně
ve formátě 35X 50 cm za 30 haléřů, v Praze—II.
v Jindřišské ul. č. 9 nové (proli hlavní poště)
— Městské zastupitelstvo na Smichově konalo
včera odpoledne řádnou schůzi za předsednictví sta-
rosty p. Al. Elhenického. Týž sdělil, že panovník dne
22. února povýšil obec Smíchov na město. Městská
rada usnesla se, aby tříčlenná deputace u místodržitele
tlumočila díky za toto povýšení a žádala, aby projev
díků byl sdělen panovníkovi. Souhlas s tímto ná-
vrhem dán byl povstáním z míst. — Pí. Marie Fleisch-
mannová vzdala díky za projevenou soustrast nad
úmrtím jejího chotě. — Z nařízení místodržitele vy-
konána byla doplňovací volba tří čienů okresního
zastupitelstva smíchovského na místa zesnulých členů
pp. dra. Štěpničky, R. Kubíka a dra. Fleischmanna.
Tesař
V Stříž
F L Riegr
Fleisch
Štěpnička
R Kubík
Fleischmann
Jemnice
Brno
Praha
Jindřišská ulice
Smíchov
Kame
spolek na Morava
II
centimetr
8
article
Zvoleni byli pp. P. F Krejčí, Josef Váňa a Antonín
Šimek — Za důvěrníky při jednáních o doplnění po-
zemkové knihy byli zvoleni pp. Josef Linhart. Frant.
Cuřín. Josef Vondráček, Ant. Šimek a dr. Ant. Klíma.
— Schválen byl návrh na pojištění povinného ručení
úrazového u První rakouské všeobecné proti úrazům
pojišťující společnosti za roční prémii 2129 korun. —
Usneseno, aby v zahradě Kinského byla vystavena
dřevěná veranda nákladem 1294 korun; veranda urče-
na bude na ochranu dospělých i dítek. — Do svazku
města Smíchova byli přijati 83 žadatelé, 65 žadatelů
bylo odmítnuto. — Při volných návrzích p. Štefan
přimlouval se za to, aby zbytek někdejší Královské
louky mezi přístavem vorů a řečištěm Vltavy byl
učiněn obecenstvu přístupným. — Řed. p. Kryšpín
žádal, aby cesty v Kinského zahradě častěji byly kro-
peny, poněvadž se tam zvedá spousta prachu. — Pan
Zbuzek opětoval svůj návrh na zřízení levných lido-
vých lázní na Smíchově. Pan Tykač odpověděl, že
říční lázně nelze zřídit proto, poněvadž poděl celého
břehu smíchovského jest Vltava přes 2 metry hluboká.
P F Krejčí
Váňa
Šimek
Linhart
František
Cuřín
Vondráček
Antonín
doktor
Klím
Kinský
Štefan
Kryšpín
Zbuzek
Tykač
Zvolen
Smíchov
Vltava
9
article
Pan Krejči uvádí, že na Smíchově jsou parní lázně,
ale dělnictvo jich málo používá, ač dělnické lístky
jsou levnější. Pan Štěfan upozorňuje, že i tyto zlev-
něné lístky jsou drahé a proto jeví se tak malá návště-
va dělníků v těchto lázních. Pan Krupka pochybuje
o tom, že by se parní lázně lidové na Smíchově vy-
plácely a na doklad uvádí příjem z lidových lázní
v Holešovicích. Pan Bušek praví, že Terschova plo-
várna na Smichově českým obecenstvem je málo na-
vštěvována z toho důvodu, že tam převládá němčina.
Veškeré návrhy a přání odkázány radě městské. —
Po vyřízení jednacího pořadu konala se důvěrná po-
rada v záležitosti připojení Smíchova ku Praze.
— Ze zemského výboru král. českého. Ve schůzi
konané dne 18. března za předsednictví nejvyššího
maršálka zemského Jiřího kníž. Lohkovice. Vzato na
vědomí vzdání díků presidia rady král. hlav. města
Prahy za svolení k vykonání pohřbu dra. Fr. Lad.
Riezra z Pantheonu musea král. českého. — Jmieno-
vání MUDra. Jindřicha Plumeka ordinačním lékařem
veř. nemocnice všeobecně ve Friedlandu a Ed. Schil-
lera prozat správcem nemocnice této bylo schváleno
— Zemské školní radě vysloven souhlas k otevření
německé školy pro dívky ve Hrádku a celoroční ex-
positury české v Popelnici; ke zřízení dalších tříd na
obecních školách v Horním Litvínově, v Starém Tá-
boře, v Kraslicích, v Dolní Rothavě a v Šanově; ke
zřízení místa druhého katechety v Rokycanech a místa
ředitelského při měšť. škole v Mostě. Souhlas odepřen
ke zřízení postupné Uřídy na obecné škole v Pertolici
Odměna za sbírání chroustů pro dk 1903 stanovena
za litr chroustů na 6ha za 1 litr ponrav na 12 h.
Krejča
Štěfan
Krupka
Bušek
Terschův
Jiří kníž
František
Mudra
Plumek
Smíchov
Holešovice
Praha
Friedland
Hrádek
Litvínov
Tá
Dolní Rothava
Šanov
Rokycany
Most
zemský výbor král . český
pantheon muzeum král
ha
10
article
— Úžasná rychlost úřadní u c. k. zemské školni
rady v Praze. Píše se nám: Ještě jako učitel podal
jsem žádost k c. k. zemské šk. radě o poukaz od-
měny za subsidiární vyučování v jedné třídě na čes
obec. škole v Hrobech u Duchcova dne 28. dubna
1900 prostřednictvím uvedené správy školy. Než,
bohužel, do dnes, kdy tomu budou již plné třiroky,
nemám ani potuchy o nějakém vyřízení. V záležitosti
tě jsem již několikráte urgoval c. k. okres. šk. radu
prostřednictvím uvedené správy školy, ale jak vidno,
stale bezvýsledně. Tak plnily nadřízené úřady povin-
nosti své vůči podřízenému učiteli. Tak zpříjemňo-
valy trpké postavení učitele zvláště zde v uzavřeném
území, kde musil zápasiti na základě nanejvýš ne
příznivých drahotních poměrů o své byti se svým
skrovným služným, které až do letošní úpravy směle
se mohlo nazvati pouhou almužnou. V době učitelo-
vání nemohl jsem důrazně zakročiti, neboť bych
Praha
Duchcov
obec . škola v hrob
11
article
byl upadl ještě do větší nemilosti, ve které jsem již
byl na základě působení národního. Nemilost taková
má pak v takém případě veliký zhoubný následek pro
budoucí postoupení takového učitele. Prolo vzhledem
k tomu jsem raději čekal, až se těm pánům nahoře
uráčí vzpomenouli si také na plnění povinnosti k
svému podřízenému a jeho právním požadavkům za-
dost učiniti. Ale jako učitel, jsem se kýženého vyří-
zení nedočkal. V novém svém stavu jako již nezávislý
urgoval jsem přímo c. k. zem. šk radu od září m. r
do dnes čtyřikráte důrazně s vyhrůžkou, že
v případě nepříznivém jsem nucen si odměnu onu
vymáhati právně, ale rovněž bezvýsledně. Nyní jako
neučiteli skýtá se mi příležitost jednati bez ohledua
také na toto jednání zvláště proti učitelstvu celé ve-
řejnosti posvítiti a povolaným činitelům naň pouká-
zali. Jestliže pak toto veřejně upozornění nepohne
c. k. zem. šk. radu k plnění povinností, pohne ji snad
pak přece upozornění jiné.
12
article
— Zavádějme všude národní kolek. Netušený
rozvoj našeho národního a kulturního živola vyžaduje
stále vzrůstající obětavosti všech českých lidí. Sbírky
národní dávno již nestačí na běžné potřeby a třeba
pomýšleti na jiné zdroje, jiné způsoby, jak získaii
potřebných peněz k úkolům a potřebám národním.
Proto Družstvo českého Národního divadla v Brně
ujalo se návrhu p. redaktora Kuffnera na zařízení.
které v budoucnosti tvořiti má spolehlivý zdroj příjmů
všem našim předním národním ústavům, obranným
spolkům a korporacím. Jest to zavedení nepatrného
„národního kolku“. V Rusku všecky veřejně ústav
lidumilné, nemocnice, chorobince a p. vydržovány
jsou z výnosu takového kolku veřejné dobročinnosti
Návrh na zavedení národního kolku uvítán byl sym-
paticky celou českou veřejností a získává si horlivých
příznivců, kteří národní tuto značku uplatňují v pod-
nicích spolkových a ve svých závodech. Všeobecné
zavedení národního kolku vedlo by v budoucnosti
k velikému národnímu zřízení, jakého nám třeba k
dalšímu rozvoji postupu a sesílení nejen národnímu,
ale i hospodářskému. Nepatrný peníz 2 haléřů za
národní kolek vzrostl by v milliony, kdyby myšlenky
této ujaly se naše uvědomělé spolky, korporace, různe
ústavy a neméně i naše vlastenecké obchodnictve
a živnostnictvo a ji v závodech svých provádělo.
Kuffner
Brno
Rusko
český národní divadlo
13
article
K účelu tomu bylo by třeba opatřovati národním
kolkem vstupenky do zábav, produkcí, podniků spor-
tovních, kratochvílí, plesů, divadel, koncertů, oká-
zalostí, slavností a výstav, v obchodech pak účty od-
běratelů. Při hotovém placení v obchodech bylo by
třeba pouze připočítati nepatrný obnos 2 neb 4 haléřů
za národní kolek. Vlastenecké obecenstvo zajisté rádo
by svolilo k léto národní dani u vědomí, že pěkný
mrav všeobecně přijat, stane se národnímu účelu zdro-
jem millionových příjmů. Proto obrátil se výbor Druž-
stva českého Národního divadla v Brně ke všem če-
ským obchodníkům a živnostníkům a spolkům brněn-
ským se zdvořilou žádostí, aby přispěli vzáenou svou
ochotou k provedení této dalekosáhlé myšlenky a ve
svém závodě zavedli nepalrný kolek národní. Soustře-
děnou národní spolupomocí spolků, korporací obchod-
nictva a živnostnictva brněnského stal by se tento
kolek velkolepým zdrojem příjmů národnímu účelu
a české Brno získalo by si zásluhu, že vykonalo ve-
likou službu širokému zájmu národnímu. Značky
národního kolku zakoupili dosud: Východočeská vý-
stava v Pardubicích (10.000), v Brně: knihkupectví
Arn. Píše (500), Vzděl. a výrobní spolek „Vesna
(1000), Klub přátel umění (500), Kroužek divadelních
ochotníků „J. Zeyer“ (1000), Matice školská (500
a knihkupectví J. Barviče (2100), mimo Brno: Spo-
řitelna ve Slaném (1000), čtenářský spolek v Kyjově
(2000), J. Burša ve Vídni (600), K. Frankenberger
Chropini (100), koncertní mistr Em. Ondříček (pro-
zatím 2000), P. J. Novotný, kaplan v Kobylí (100)
Fr. Svoboda, učitel v Lesonicích (100), MUDr. Ant.
Píš
Vzděl
J Zeyer
J Barvič
J Burša
K Frankenberger
Ondříček
P J Novotná
Svoboda
MUDr
Antonín
Brno
Pardubice
Vídeň
Lesonice
český národní divadlo
český Brno
knihkupectví Arn
klub přátelit uměný
Spo
čtenářský spolek v Kyjov
národní daň u vědomý
Chropini
14
article
Straka, lékař v Dubňanech (2500), Spolek přátel vědy
a literatury české v Plzni (500), Karel Frič v Praze
(1000), Spolek akademiků chrudímských (2000),
a A. Baťa ve Zlíně (300) a celá řada jednotlivců. Zna
čky národního kolku lze objednati v kanceláři Druž-
stva českého Národního divadla v Brně.
Straka
Frič
Dubňany
Plzeň
Praha
Zlín
spolek přátelit věda
spolek akademik chrudímský
český národní divadlo v Brno
15
article
— Národ Moravě a sobě. Okresní výbor v Rych-
nově nad Kněžnou usnesl se věnovati na české Ná-
rodní divadlo v Brně 1000 K; okresní výbor v Přelouč
500 K, vedle čehož z okresu přeloučského došly dary
od hr. Jana Thuna v Cholticích 100 K a sbírkami
obci Cholticích 31 K, v Urbanicích 10 K 90 h a v Jan
kovicích 10 K; okresní výbor v Horažďovicích 400 K
— Volby do hromady pomocnické při starám
(německém) premin. Český volební sbor upozorňuje.
že volby konají se již v pondělí dne 30. března. Jes
nejvyšší čas, by každá firma, u které někdo z persa-
nálu legitimaci neobdržel, lutéž u gremia důrazně po-
žadovala. Přistoupil-li k některé firmě během vypsán
voleb nový pomocník, budíž ihned dodatečně přihiá-
šen a volební legitimace pro něho vyžádána. Český
volební sbor plně doufá, že vykonají tentokráte i češt
zaměstnavatelé svoji povinnost tím, že se nejen po
starají o to, by každý z jich personálu měl volebn
právo, ale i že v den volby ponechají svým pomocní-
kům střídavě tolik času, aby titéž své stavovské po-
vinnosti mohli dostáti. Ještě jednou vyzývám
všechny ženy v těchto obchodech zaměstnaně
by tentokráte dostavily se do jedné k volbám a ode
vzdaly své hlasy pro české kandidáty. V neděli konaj
se v obou sálech Českoslovanské obchodnické besedy
dvě voličské schůze v 11 hodin dopol., k nimž se vo-
ličové dostavtež v počtu největším.
— Oslava výročí 50. narozenin Jaroslava Vrchli-
ckého. Místní odbor Nár. jednoty česko-židovskév
Karlíně pořádá slavnostní večer na počest padesátých
narozenin Jaroslava Vrchlického v sobotu dne 28
března o 1/28. hodině večer „U města Petrohraduí
(zimní zahrada). Při večírku účinkují sleč. Kamila
Löwenbachova, sleč. Mat. Pickova, pan Villy Tábor
ský-Neumann, holandské trio.
Thun
Jan
Jaroslav Vrchnout
Vrchlický
Löwenbachův
Mat
Pickův
Morava
Rych
Kněžná
Brno
Přelouč
Choltice
Urbanice
Horažďovice
Karlín
U město Petrohraduum
Neumann
rodný divadlo
obec Choltice 31 K
Villa Tábor
16
article
— Rádná valná hromada spolku českých úřadníků
žolezničních konati se bude v sobotu dne 28. března
1903 o 7. hodině večerní ve velké dvoraně Měšťansk
besedy pražské. O hojnou účast pp. členů se slušně
žádá.
— Týdenní schůze spolku českých lékařů konat
se bude v pondělí dne 30. t. m. o 6. hodině večer
Karolinu. Na pořadě je přednáška p. dra. Al. Brabce
„O empyemu dutiny čelní.“
— „Radhošt“ v nebezpečí. Nesmírnými poža
davky a neustálým stoupáním počtu žadatelů v Rad-
hošti dostupuje vydání měsíční přes B000 K. Však
příjmy se už loni umenšily a letos snížily se na mi-
nimum, které věští, že „R.“ takovou výši podpory
nevydrží a že již za měsíc duben bude je musiti
aspoň o polovici snížiti a na květen pak zastaviti.
Letos v lednu přijato o 580 K 10 h méně, ale za lo
vydáno o 2805 K 97 h více; v únoru přijato o 324 K
14 h měně, ale vydáno o 579 K 63 h více než loni. Na
rok 1902 bylo převedeno vydajného jmění 13.978 K
50 h, však na letošní rok pouze 8139 K 26 h, tedy
o 5839 K 24 h měně než loni. Číslicemi těmi jesk
pověděno všecko. Dnes má „Radhošt“ výdajného
jmění 2287 K 82 h, čili obnos, který nestačí ani na
jeden měsíc, zvláště budou-li příjmy „Radhoště“ tak
chudé, jako první dva měsíce v tomto roce. Proto
pomoz každý, kdo můžeš, sebe menší hřivnou, ale
hned, neboť dnes už bída se všemi hrozivými pří-
zraky otovírá dvéře budovy radhošťské, aby se v ní
usídlila. A co potom si počne 237 podporovaných?
Brabec
Radhošť
spolek český lékař
17
article
Ať nikdo se nemýli myšlénkou, že má „Radhošť“ dost
vysoké základní jmění. Dle stanov dnes ještě nesmí
se na toto jmění sáhnouti, ježto nedostoupilo ještč
výše stanovami předepsaně. Tolo jmění základní je
fond pro studující z Moravy, Slezska a Slovenska, at
studují na vysokých a odborných školách v Praze,
nebo v Brně, fond, který se teprve zřizuje. A kdyby
se tento fond už nyní měl rozebírati, pak by se už
tak lehce nesebral, jak těžce se nashromáždil. Připo-
mínáme tento neudržitelný stav v „R.“ zvláště všem
bývalým podporovaným, aby dle možnosti své mě-
stční splátky zvýšili; kteří dosud svých povinnosti
oproti „Radhošti“ nechtěli chápali, ať se sami přihlásí
a nečekají teprve vyzvání z „R.“ Tento bídný stav
v „R.“ opravňuje dnes v plně míře výbor „R.“, aby
upomínal všecky bývalé podporované a nebude se
zajisté nikdo cítiti dolčeným a bude dle sil svých hle-
děti vyjíti snahám výboru „R.“ vstříc. Cheky pošt
spořitelny se zašlou na požádání. Adresa: Spolek
„Radhošť“ Praha.
Morava
Slezsko
Slovensko
Praha
Brno
Checa
spolek „ Radhošť
18
article
— Přednášky. Při přednášce, pořádané ve pro-
spěch Skuherského nadání, při které pan inž. Em
Červenka docílil svým fotofonografem velkého úspěchu
byla žofínská dvorana naplněna více než 1100 oso-
bami; přítomno bylo zejmena bojně dam, professoř
vysokých škol, representanti všech vrstev pražské
společnosti, posluchači techniky atd. Čistý výnos
přednášky jest značný a lze se nadíti, že i příst
naleznou u obecenstva porozumění, jak toho také
zasluhuje jich humanní účel
-- Dary. K netění památky Riegrovy
věnovalo vysloužilectvo české a sice organisace
Ústředního sboru mimo obnos 50 K nouzi postiže-
ným bratřím, též po 20 kor. k Riegrovu fondu
a Ústřední Matici školské, sdružení pražských vy
stoužilců pak Riegrovu fondu na radnici přispělo ob
nosem 15 K a Ústřední Malici školské a Národní
Jednotě severočeské po 5 korunách. — Fond
Riegrovu, zřízenému při Ústřední Matici školské
na uctění památky dra. Frant. Lad. Riegra věnovali
(Pokračování.) Městská rada v Turnově společnou
sbírku občanstva 774 K 40 h. Sbírka občanů
obci Lukavci 12 K 80 h. Městský úřad v Kostelci
nad Černými Lesy 100 K. Obecní důchod králov
ského města Čáslaví 50 K. Dr. Šídlo ve Vídni 40 K
Tím dostoupil fond Riegrův doposud výše 9897
97 h. — Kuctění památky člena mag
rady j p. Karla Schwaba věnovala Jednota
magistrátních a obecních úřadníků král. hlav. města
Prahy Ústřední Matici školské 20 K. K témuž účelu
odevzdána byla v matiční kanceláři částka 41 K
20 h jako sbírka některých úřadníků konceptníeh
magistrátu hlav. města Prahy.
Skuherský
Ing
em Červenka
Riegrův
František
Riegr
doktor
Šídlo
Schwab
Turnov
Lukavac
Kostelec nad Černá
Čáslav
Vídeň
Praha
městský úřad
19
article
— Odvod k vojsku. Při včerejším odvodu nováčků
na Střeleckém ostrově včera ze 140 jinochů bylo 14
uznáno schopnými ke službě vojenské.
— Vrahové hotuliera Wolfa a život v posádkov
věznici v Praze. Příští měsíc bude tomu už rok, co
veřejnost pražskou pobouřila zpráva o zločinu, spá-
chaném za tak zvláštních okolností na hradbách stra-
hovských. Vrazi byli po nedlouhé době vypátráni
a dopraveni do posádkové věznice na Hradčany, kde
jsou až do dnes držání. Několikráte již prohlášeno
bylo v různých listech, jaký trest je stihl, nicméně
o svém osudu jsou stále v nejistotě. Samovazba jev
už hrozné očinky na celém jich vzezření. Dříve zdra-
vím kypící tváře zbledly, tři mladé, statné postavy
chřadnou. Nebude snad nezajímavo sděliti, jak vra-
hové život ve vězení tráví. Po známém útěku tří vo-
jínů, Bárka, Vosátky a Fejfara, učiněna byla opatření,
Wolf
Bárek
Vosátka
Fejfar
Praha
Hradčany
20
article
aby se podobný „výlel“ neopakoval. Proto vrazi Wol-
fa opatřeni jsou tak, aby mezi jich obytnými světni-
čkami byla vždy jedna cela prázdna, takže ani klepá-
ním na stěnu dorozuměti se nemohou. Na chodbě
jsou stále 2 vojáci na stráži, kteří okénky ve dveřích
do vnitř nanlížejí. Dosud oblečeni jsou všichní tř
vězňové v uniformy vojenské, ale snad už brzy vy
mění je za hnědý šat trestanců pevnostních, jemuž
říká se všeobecně „opičína“. Dlouhou chvili zaháně,
lepením papírových sáčků, v kteréžlo práci dosáhl
již takové zručnosti, že vyrobí každý z nich tři a
čtyři tisíce kornoutů za den. Nejsmutnější té doby
je Čučko. Objevily se u něho totiž pověstné krimináln
boule na krku, které byly lékařem rozřezány a jich
stopy zůstanou mu už asi na vždy. Za to má prot
svým druhům tu výhodu, že může při příležitosti lé-
kařské prohlídky aspoň několik slov kradmo pro-
mluvit s ostatními vězni, což po tak dlouhém odlou-
čení od celého světa je mu zajisté vitané a vzácné
Čučka
21
article
Toho času obývá posádkovou věznici asi 80 trestaneů
všech „branží“; vojsko řadové, reservisti, četníci
„lantveráci“. Poddůstojníci, pokud nejsou degrado-
váni, obývají sice světnice zvláštní, jinak ale mus
konat všecky práce jako mužstvo oslatní. A vězňům
není dovoleno kouřit. Každý voják takřka bez výjim-
ky je kuřák a to velmi často kuřák náruživý. Náhl
odejmutí této denní potřeby svádí ho k činům, kter
by jinak nikdy neprovedl. Vždyť nejsou řídkými pří-
pady, že vězeň, „vyfasovav“ nové prádlo, toto ihne
pomocí tajného spojení prodá za paklíček 7krejcaro-
vého tabáku! Také celý oběd nejednou dá se za kou-
sek cigarety, v hrubém papíru zabalené, a že to ke
zdraví vězňů neslouží, je samozřejmo. Dozor obsta-
rávají tam 4 desátníci, kleří podřízeni jsou dvěma
profousům. Z těchto jeden neumí česky ani slovička
a dorozumívá se s trestanci pomocí tlumočníků.
22
article
— Jizda na zkoušku. Včera odpoledne byla ze
smíchovského nádraží do Dobřichovic uspořádána
jízda na zkoušku motorovým vozem systému Serpo-
lett. Jízdy zúčastnili se místodržitel, vicepresidení
Dörfel. dvor. r. Křikava, president dr. Wokaun, vl
rada Marek, místodržitelští radové aj
— Sedm bratří vojíny! Dne 6. t. m. odveden by
v Chrudimi p. Emil Polivka, nejmladší ze 7 synů pan
Ant. Polívkové v České Třebové, vdovy po zřízenc
dráhy p. Jos. Polívkovi, který po 10 roků byl vojínem
a prodělal 3 války a byl roku 1866 u Náchoda raněn
Sedm dítek Polívkových byli vesměs chlapci a všichni
jsou vojíny; 3 sloužili současně v jedněch kasárnech
a všichni odevedeni byli k 21. pluku v Čáslavi. Šest
z nich zaměstnáno jest u dráhy a sice jeden jako ex
pedient, druhý jako dozorce stanice a 4 jsou vlak
vedoucími. Sedmý jest strážmistrem u četnictva.
— Americký kolel praskl. Na jámě báňské spo-
lečnosti v Porubě u Orlové zkoušen byl nově sřive-
zený kotel americké souslavy samotopné na vysoké
napjetí a praskl. Společnost utrpí tím přes 100.000k
škody.
Křikava
doktor
Wokaun
Marek
Emil polívka
Antonín
Polívka
Polívkův
smíchovský nádraží
Dobřichovice
Chrudim
Český Třebová
Náchod
Čáslav
Poruba
Orlová
23
article
— Zachránil rodinu před uhořením. Dne 21. t. m
o 11/2 hod. v noci vypukl oheň v usedlosti Františka
Zemance v Jizbicích u Nymburka a ztrávil téměř cele
obytné stavení. Poškozený čitá si škody na 2000
jest ale pojištěn. Prvním, který požár zpozoroval, byl
domkář Jan Pospíšil, který také rodinu Zemancovu
ihned vzbudil a polekané čtyři děti Zemancovy i jich
matku, ač již světnice byla v plamenech, s nasazením
vlastního života ven vynesl. K požáru dostavili se
hasiči z Jizbic a Skrchleb. Příčina ohně není dosud
zjištěna
— Splokl slavíka. Frant. Kohout, osmiletý synek
klempíře z čís. 272—I. ve svátek odpoledne koupi
si na pouti „slavíka“ plechového, jímž vyluzoval zvu-
ky až uší zaléhaly. Pojednou kdosi hošíka okřikl, te
se lekl a slavíka spolkl. Neprodleně byl školák do-
praven do nemocnice, kde se mu dostalo příslušné
pomoci.
Zemanec
Pospíšil
Zemancův
František
Jizbice
Nymburk
Skrchleby
24
article
— Nohody a úrazy. V elektrárně Steinerověv
Libní zaměstnaný 48letý Josef Černý včera u stroje
upadl a zlomil pravou nohu. — Synek poklasného
Josef Prokop v Měňanech skotačil na voze, s něhož
spadl a zlomil levou nohu. — V lomech u Tetína za-
městnanému 27letému lamači Josefu Kotěrovi včera
vletěla střepina do pravého oka a těžce ho zranila. —
Všichni zranění byli přivezeni k léčení do zdejší vše-
obecné nemocnice
— Otrávila se. Služka Božena Formánkova, 19
roků stará a u rolníka p. Císaře v Řteporejích zaměst-
naná, včera v sebevražedném úmyslu požila kostiku
ze tří krabiček obyčejných sirek. Důvod zoufalého
činu není známý. Otrávená dívka byla převezena do
zdejší všeobecně nemocnice.
— Vlakem usmrcena. Píše se nám z Libšic n. Vl
Na trati rak.-uh. státní dráhy, blíže stanice Libšic.
nalezena byla dnes ráno mrtvola ženy as 20leté, která
dle všech známek byla vlakem přejela. Má kaštanove
vlasy, obočí černé, nos špičatý. Na sobě měla černý
slaměný klobouk se zlutou ruží, jupičku tmavo
Černá
Synek
Prokop
Kotěra
Formánkův
Císař
Libeň
Měňany
Tetín
Libšice
25
article
medrou, sukni zeleno-šedou jednobarevnou, černě
punčochy, šněrovací lakované botky a kolem těla pas
do zlata se žlutou přeskou. Nalezeno bylo u ní 1 K
10 h, bílý šátek kapesní s kvítkovou obrubou a černé
rukavičky, tramwayový lístek ze dne 25. t. m.a
lístek z Kralup do Libšic. Dle všeho je to služebná
Bližší podrobnosti sděli obecní úřad.
— Z Kostelce nad Labam. (Přednáška.) Místn
odbor Národní jednoty severočeské koná v neděli dne
29. března t. r. o 2. hod. odpol. v hostinci „u Pře-
mysla“ valnou hromadu, při níž promluví slč
Anna Polákova, tamější odborná učitelka, „O výchově
dítek — speciálně dívek — vzhledem k poměrům spo-
lečenským“. Hosté jsou vítáni
— Z Rekycan. (Vrchlického večer.) D
řady oslav našeho básníka čestně zařaditi možno
slavnostní večer, zdejším pilným čten.-zábav. spol-
kem „Hálkem“ minulé neděle uspořádaný. Pořad
zahájen byl vděčným Smetanovým „Věnem“, vzorně
předneseným zpěv. spolkem „Zábojem“. Pan prol
Ant. Smíšek v delší slavnostní řečí pojednal o ži-
votě a literární tvorbě našeho básníka. Sl. Em. Kar
líkova, dcera okr. starosty p. dra. Huga Karlíka,
s vroucím cilem a oduševněním přednesla několik
básní oslavencových, začež byla rovněž jako pan dr
V. Jirman, který recitoval báseň „Duch a svět“
hojným potleskem odměněna. Písně na slova Vrchli-
ckého přednesla pí. Jos. Culková za průvodu pí
Anna Polákův
Vrchlický
Hálek
Smetanův
Záboj
Antonín
Smíšek
líkův
Hug
V Jirman
Culková
Kralupy
Libšice
Kostelec nad Labam
obecní úřad
duch a svět
26
article
Marie Písecké. Slavnostní večer, jenž byl při veliké
návštěvě velice animovaným, zakončen Vrchlického
komedií „K životul, již bezvadně sehrála přítomná
zde společnost Muškova. Za zdar večera sluší všem
účinkujícím jakož i pořadateli spolku „Hálku“ vy-
sloviti uznání
— Z Náchoda. (Herecké jubileum.) Dne
17. t. m. bylo u nás slaveno jubileum 30letého here
ckého působení paní Košnerové, jedné z nejzaslou-
žilejších sil českého herectva venkovského. Jubilantce
uchystány byly upřímné ovace. Náchodská ochot. jed
nota ústy svého ředitele p. JUDra. Čížka blahopřála
paní Košnerové a věnovala ji skvostný dar, rovně
i plhovská jednota „Tyl“, dále české herectvo, jeho
tlumočníkem byl p. Doležal, režisér společnosti,
mnozí jiní přátelé dram. umění, kteří buď telegraficky
nebo písemně blahopřáli a skvostnými dary, věnci
kylicemí své uznání osvědčili.
— Loulková divadla. Stálé loutkové di
vadlo Národní Jednoty pošumav sk
»na Slovanech« potrvá jenom do konce tohote
měsíce. Dnes v pátek hraje se o půl 6. hod. večerní
»Loupežníci na Chlumu«,
— Panorama. Perlu středozemního moře, Be
nátky, lze si prohlédnouti v panoramatu Nár. Jednoty
pošumavské
Přesídlení. Pan Karel Janda, pražský archi
tekt a stavitel, má nyní svou kancelář v Dlouhé tř.
čís. 743—I. (nové 17).
Marie
Vrchlický
Muškův
Košner
Tyl
Doležal
Be
Janda
Náchod
Chlum
středozemní moře
spolek „ Hálek
Loulková divadlo
Panorama
27
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Easké dvorní afféry. Římský jeden list ozna
muje, že mezi králem saským a korunním princem
existují vážné neshody ve příčině dvorní afféry.
okoli korunního prince ozvaly se projevy, z nich?
dlužno souditi, že odjezd korunního prince do Ne-
apole, způsoben byl rozhodnutími, jež učinil král pře
svou cestou do Gordone zároveň s uveřejněním ma-
nifestu a s nimiž korunní prine nesouhlasil. Tato roz-
hodnutí týkají prý se komonstva korunního prince
jsou způsobilá, obmeziti samostatné jeho rozhodování
Vypravuje se, že korunní princ dal právním zástup-
cům a příbuzným své bývalé manželky ujištění, jež
nyní, po nejnovějším rozhodnutí králově, naprosto
nemůže splnit. Tím byl prý korunní princ nanejvýs
rozmrzen a opustiv drážďanský dvůr, odebral se do
Neapole, ačkoli by jinak bylo bývalo na snadě, te
bude provázeti krále do Gordone
= Generál Macdonald. Z Paříže, 26. hřezna. An-
glický generál Str Hector Macdonald, nejmužnějšía
nejstatečnější důstojník anghické armády, který se
zde včera v holelu zastřelil, měl býti postaven před
vojenský soud pro hrubý posklesek proti mravnosti.
které se dopustil jako guverněr ostrova Ceylonu. Mac-
donald, jenž požíval v Anglu velké popularity, vynikl
poprvé hlavně ve válce s Bury r. 1881, v níž by
u Majuby generálem Joubertem zajat. V poslední
válce burské bojoval znovu proli Joubertovi. Take
u Omdurmanu se Macdonald proslavil. Po poslední
válce s Bury jmenován byl vrchním velitelem vojska
na Ceylonu. Jako mladík zaměstnán byl v soukenni-
ckém obchodě a vstoupiv k pěchotě jako prostý vojín
postupoval v armádě stále, až stal se generálem
= Padělané historické památky. Z Paříže se te-
legrafuje: Dle soukromé zprávy z Oděsy zlatník Israe
Rachmanowski se přiznal, že Saitaphernovu tiaru zho-
tovil.
Gordon
Macdonald
Mac
Joubert
Omdurman
Saitaphernův
Neapol
Paříž
Ceylon
Bura
Israe Rachmanowski
28
article
— Šílenec ve sněmovně. Z Pešti, 26. března. Z
schůze poslanecké sněmovny vloudíl se do zasedac
slně starší, elegantně oděný, neznámý muž a sedl s
do lavice chorvatských poslanců, kteří nebyli právě
přítomni. Úřadník sněmovny zpozorovav jej, vyvol
jej do kuloáru, kdež jej předvedl pres. hr. Apponyiovi
Tento poznal, že muž je šílený. Nešťastník byl dopra
ven policií do blázince.
= Bouboj. Ze Lvova telegrařují: Dnes ve čtvrtek
konal se v blízkém lese souboj mezi dvěma techniky
na bambitky, při němž jeden ze zápasníků byl raněn
K souboji zavdal podnět výstup v kavárně
= Neštěstí v továrně. Z Norimberka se telegra-
fuje: V Ejermannově továrně na výrobu aluminiaa
bronze v Neumühlu u Steinu, nastal včera v poledne
následkem přehřátí aluminia při mletí výbuch, pli
kterém bylo 9 dělníků těžce zraněno a 4 z nich smr-
telně. Tovární budova byla velice poškozena.
— Rodinné drama. Z Pešti telegrafují: Ve středu
odjela z Pešti slečna Leont. Rosenzweigova do Ma-
lého Sebne usmířit svou sestru Bertu Friedmannovou
s mužem, od něhož pro nesváry odešla. Večer sedlas
slč. Rosenzweigova k posteli Friedmannové a spa-
třivši připravený revolver, zmocnila se ho. V taha-
nici, která pak mezi nimi povstala o revolver, vyšla
z něho rána a kule zasáhla Rosenzweigovu do prsou.
Friedmannová dopravila dnes svou těžce zraněnou se-
stru do zdejší nemocnice a pak se v hotelu oběsila
= Prudký požár zuřil v noci na 26. března ve
vsi Crespi (Troyes, Francie) a zničil kostel, školu
30 jiných stavení.
= Srážka lodí. V noci na 25. t. m. anglický par
ník »Equity« srazil se s namburským vlečným parní
kem »Jan Körner II.«, jenž se potopil. Kormidelník
byl zachráněn, 2 lodníci se utopili.
Stein
Leont
Rosenzweigův
Friedmannův
Friedmann
Friedmannová
Crespi
Troyes
Körner
Pešť
Norimberk
Neumühla
Ma
Francie
poslanecký sněmovna
30
article
Tradice.
Tradice.
2 — Starší theoretikové literární nevěděl
téměř o tradici — pokud se netýkala jich po-
svátných antických vzorů, jichž imitace po
drahnou dobu sváděla k tak neobyčejnému ne
vkusu. Ještě Marmontel, hlava tak bystrá, moři
se otázkami pokroku a úpadku krásné litera
tury a odvislosti jejího rozkvětu od klassických
vzorů. A Mme. de Staěl, která poprvé postřehla
vývojový proud, jímž od věků plyne duševn
život lidský, nedovedla ještě přesně vidět
rozeznávat v tom moři lidských myšlenek, vě-
deckých, praktických, literárních, uměleckých
a nedovedla též osamostatnit je v pokrokovém
proudu celého lidstva. Teprve Sainte- Beuve na
šel formuli tradice, postihl, že literatura z tvůrčí
fantasie vyvěrající má svoje zákony, svoji filine
samostatnou, od jiné literatury odchylnou, a že
souvisejí plody její navzájem dle jistých pravi
del bez ohledu na odlehlost časovou nebo pro
storovou.
Dějinami lidstva táhne se pestré, často
skryté a málo pozorované tkanivo látek, motivů
povídek, vyrůstajících z tvůrčí fantasie od nej
starších známých dob, kdy pohádkáři na dvo
rech egyptských farnonů si vymýšleli nekonečné
romány pro potěšení dvoru a kdy písaři Assur
banipalovi ryli do hliněných tabulek příběhy
cestách Izdubarových a o osudu krásné Istarv
jít Staět
Assur
Izdubarový
31
article
Vymyšlené přiběhy zachycují se veršem, zpě-
vem, písmem, přecházejí z kraje do kraje.
z pokolení na pokolení, od národu k národu,
rozkvétají, mrou, rozpadávají se v drobné bez-
významné smetí, jež stává se novou úrodnou
prstí pro nové zárodky. A s látkami a s př-
běhy rodí se, rozkvétají a odumírají idey, ideály,
tužby, celý ten vysněný svět, do něhož milliony
duší skládají si uskutečnění svých přání.A
s látkami a s vůdčími myšlenkami putují také
formy: formy románu, novelly, dramatu, prosy
rozmanitého druhu, verše, plsně, to vše v ne-
sčíslných variantech a proměnách.
Jaká by to byla práce, sledovati široký ten
proud myšlenek vytvořených lidskou fantasií po
několik tisíciletí ne ve formě dějin různých lite-
ratur, ale jako samostatné, o sobě se vyvíjející
tradice! Ovšem pouhým principem vývojovým
bychom nestačili. Často nejúmornější analysa
látek a nejpečlivější hledání pramenů nestačí
dokázati přímé přibuzenství nápadně a neoby-
čejně si podobných literárních plodů různých
dob a národů. Je však jiný důvod této nápadné
příbuznosti: sama tvůrčí činnost duše. Tradice
tak zvané krásné literatury plyne sice jednotným
tokem s proudem dějin a rozlévá se tiše po
všech kulturních zemích, tak že se zdá na po-
hled, že to, co přichází později, nutně vyplývá
z předchozího, staví jen z minulého materiálu
— není však tomu tak. Tvořivá činnost dušt
neustává, a často za podobných okolností z pří-
buzně nadaných, třeba že staletími od sebe vzdá-
lených duší, vyvírají stejně téměř duševní pro-
dukty, jichž podobnost nemá jiné příčiny, nei
duševní přibuznost tvůrců a shodu vnějších okol-
nosti. Ovšem, že tvořivá duše při tom nevymyká
se z vlivů tradice literární, jejíž součást tvoří
32
article
její práce. Je to tradice nejrozmanitější, tvořivé
duši bývá otevřen celý ten minulý vysněný svět,
bez ohledu na své stáří a na svůj vznik u ci-
zího národu a z cizího okolí. Je tu volnost
výběru, možnost přizpůsobit, přetvořit, odhodi
látku vyvolenou dle libosti, dle vlastních intencí,
a v tom spočivá možnost originality, možnost
tvořit samostatně, původně, vzdor tomu, že je
nutno opřít se o minulé výtvory tvůrčí fanlasie
— o radici. Je to dosud těžký a neřešený problém
— poměr genia k tradici. Množství učených
i neučených přemýšlelo už o tom, jak vzniká
genius a jaký je poměr jeho k jeho fysickému
okolí, k společnosti, ze které vyšel — otázky
více než problematické a málo kdy vědecky za-
ložené. Otázka, mnohem přesněji položená
určitěji vymezená, pokud je tvůrčí genius zá-
vislý na tradici literární — a pokud sám má
na ni vliv, poskytuje příležitost k přesnějšímu
soustavnějšímu zkoumání — a přece ještě vyko-
náno tu málo, maličko. Sainte Beure stavěl tradici
krásné literatury a genialitu prostě vedle sebe.
Dle něho tradice provozuje jakousi filtrační čin-
nost. Slabé, nedokonalé plody odpadávají časem.
do budoucna přenášejí se jen dokonalá a stále
dokonalejší díla, až zbývá pevný kmen základní,
složený z děl nejvzácnějších. Dnes zní však
olázka jinak, nejedná se o to jen, co obsahuje
poslední stadium tradice literární, v němž ucho-
valy se vrcholy literární tvorby, ale jaký je celý
běh její a jaké je postavení géniů v tomto šíro-
kém, nesmírném proudu: jsou majáky, vzdo-
rující vlnám, jsou to mohutné lodi, plující s prou-
dom, či jen viny, jež nahodile vyšlehují výš nad
ostatní? O obrazná rčení nebyla by nouze, ale
přesné, vědecké řešení problému čeká dosud n
literární historiky.
Sainte Beure
34
article
* Karla Havlíčka Borovskčho Politick
spisy. Pořádá dr. Zdeněk Tobolka. Dílu IIl.
část 1. V Praze. Nákladem J. Laichtra.
Nynější generaci naprosto již cizí jest ruch, který
Havlíček vzbudil z počátku r. 1850, když po zastavení
„Národních Novin“ přeložil po mnohostranném jed-
nání publicistickou činnost svou konečně do Kutné
Hory. Havlíček nelekal se překážek a s největší obě-
tavostí hmotnou i duševní založil v Kutné Hoře „Slo-
vana“, dvakrát týdně vycházejícího, v němž neúpros-
ně odhaloval znaky mocně valící se reakce. Jako je-
diný strážce zájmů mladé, sotva probuzené národní
idey třímal Havlíček hrdinsky prapor programu,
spojujícího liberální instituce se slovanskou vzájem-
ností a v pravdě praktickou politikou. Necelý rok
přáno-bylo života „Slovanu“, ale politické články,
v souborném vydání zde předkládané, osvědčují zplna
Havlíčkův politický charakter i publicistickou geniál-
nost. Všechny důležitosti národa měl ve stálém zření
Havlíček
doktor
Tobolka
J Laichtra
Slovan
Havlíčkův
Praha
Kutná Hora
Kutná hoře
St
35
article
Neúnavně pátral, kdy dokončí se stav obležení v Pra-
ze, kdy svolán bude český sněm, jehož statut již tehdy
vešel ve známost, ovšem ne k radosti Hlavlíčkově, ne-
boť oktroyovaný volební řád, jejž Schmerling v hlav-
ních částech prostě opsal, zjednával Němcům umělou
většinu. Pozoroval i pražské poměry, které při vol-
bách r. 1850 zjednaly vítězství Haasovské „střední
straně“ a vytlačily dra. Trojana a dra. Pinkasa ze
stavovského výboru zemského. Všímal si bedlivě úka-
zů vlády vídeňské, která právě tehdy zřízením kraj-
ských vlád a nových úřadů soudních zjednávalas
v odnárodnělé byrokracii ochotné proti nám nástroje,
snášel konfiskace i obžaloby, které jej přivedly pře
soud porotní, trpké činil výčitky tehdejší nečinnosti
české šlechty, jíž jako zrcadlo před oči stavěl vlastní
její jednání v posledních postulátních sněmích, al
ve všech svých úvahách, které již po fysické stránc
jsou dílo síly jednotlivcovy přesahující, ničím neuchý-
lil se se svého demokraticky českého a obecně slovan-
ského stanoviska. Jeho neodstrašily ani zákaz „Slo
vana“ v Praze a v okolí, jejž vyřkla vojenská správa.
ani vládní podnik „Vídeňský Denník“, k jehož vydž-
vání propůjčili se bývalí spolupracovníci Havlíčko-
vých „Národních Novin“, ani čelné konfiskace a soud-
ní půhony — chtěla-li vláda zastaviti činnost neohro-
ženého publicisty, nesměla se zaleknouti ani nej-
hrubšího násilí. Svazek, jejž přehlížíme, zahrnuje
spisy Havlíčkovy až k pollačení „Slovana“, kteréž
stalo se skorem současně se zrušením oktroyované
ústavy kroměřížské
* Martina Koláře: Českomoravská heral-
díka. I. Část všeobecná. Již upravil August Sedlá-
ček. V Praze, 1902. Nákladem České Akademie.
Němec
Trojan
Havlíčkův
Slovan
Martino Kolář
Praha
St van
Havlíčko
národní novina
Český akademie
36
article
Po více než dvacet let skromný, ale geniáln
Martin Kolář žil v idešlném osobním i vědeckém přá-
telství s kollegou svým v povolání, spisovatelem
„Hradův a zámkův“ Augustem Sedláčkem. Právem
svou dobou vyslovil se Kalousek, že Kolář a Sedláček
sami o sobě representují historickou akademii če-
skou. Ve hlavním úkole oba se sice rozcházeli. Kolár
bádaje původně ve vývodu české šlechty v Plzeňště,
kteráž studia znenáhia rozšířil na veškeru šlechtu
českou, ano i na šlechtu moravskou, Sedláček pak
vystihuje sídla panského a vladyčího života, ale
methodě a ve sbírání pramenů šli cestou touž, vzá-
jemně se doplňujíce. Energický Sedláček pobízel
přítele, aby nesmírný materiál, který snesl z českých,
moravských a vídeňských archivův, ano i z nepro-
zkoumaných v té příčině dotud archivů mnichov-
ských, drážďanských a polských, upravil do form
veřejnosti přístupné. Skromný, sobě nedůvěřující Ko-
lář váhal, až 15. května 1898 náhle zemřel. A tu pod-
jal se Sedláček práce. S pílí a pietou pokusil se, aby
rozptýlenému materiálu Kolářovu dodal přehledné for-
my a tak přičiněním České Akademic vychází tu prvý
obsáhiý díl, o všeobecných částech českomoravské
heraldiky.
Heraldika Kolářova spočívá na znalosti všeho
českomoravského materiálu a na širokém srovnávánl
jeho se všemi národy sousedními. Srovnávání uká-
zalo, že heraldika česká s jedně strany stýká se s he-
raldikou francouzskou. s druhé pak zvláště s polskou
Kolář
Hradův
Sedláček
Kalousek
Kolářův
Plzeňště
ko
Český Akademic