ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8f5e8e80-70e6-11dc-abbe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 25, person 34, org 5, work 2
1 masthead
V Praze, ve středu, dne 25. února.
Praha
2 masthead
K číslu 55. čislo v Praze za 2n a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách
Praha
4 article NAk
NAk na měsíc 2 K 30h Poštou; na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Naka
5 article Telefonicke zprávy „Nár. Listů.
Telefonicke zprávy „Nár. Listů. Právo veřejnosti. Z Vídně, 25. února. Ministr vyučování rozšířil právo veřejnosti, udělené realnému českému gymnásiu v Mor. Ostravě a soukromému gymnasiu ve Vyškově, onomu na 2.—4. třídu, tomuto na 4. třídu. Štvanice do zásoby. Z Vídně, 25. února. »Neue Fr. Presse« vydávána jest ve Vídni dvakrát. Ráno časně a odpoledne o 3. hod. Včerejší ranní číslo mělo dvě dlouhé stati o jmeno- vání dra. Kramáře a dra. Derschatty parlamentními ministry bez portefeuillu. Tato zpráva byla se dvou stran co nejrozhod- něji vyvrácena. Byla prohlášena za planý výmysl, vypočtený na štvanice. De menti jak s české, tak s německé strany večerní listy uveřejnily. »Neue Fr. Presse« odpoledne vyšla — o své vlastní sensaci ranní neměla ani slov a. Patrně oba políčky jí dané působily na ni do té míry, že pozbyla řeči. Teprve dnes ráno zase ozvala se jako chlapisko, které dostavši pro hubu na hubu, v první chvíli mlčí, potom však nadává dále. Pro nás jest momentem nad míru pikantním, že »Neue Fr. Presse« praví o německolidové straně, že jsou věci, o kterých strana tato nemá ani tušení. Jinak kroutí se všelijak a ústy rabu listické sofistiky uznává, že bylo jejím úmy- slem vzbudit nedůvěru u Němeů My toho prostě litujeme.
Neue Kramář Vídeň Morava Ostrava Vyškov Francie . Presse
6 article
Dr. Derschatta na telegrafieký do- taz »Oesterr. Volkszeitung« odpověděl stručně telegraficky: »Kombinace bez podnětu bez- prostředního.« »Reichswehre, »Arbeiterzei- tung«, »Deutsches Volksblattea »Zeit« zabývají se pověstmi »Neue Freie Presse« a »Bonemií« rozšířenými vesměs způsobem shodným, dovozujíce, že šlo jme- novanému vídeňskému i pražskému listu je- nom o zkažení situace anebo o zmar vyjednávání, ke kterému jest dr. Körbers Čechy nucen. »Zeitu« telegrafují kromě toho ze Styrského Hradce: Dr. Derschatta prohlásil: Otázka německého ministra-kra- jana nebyla puštěna z mysli německých po- litiků. Tou chvílí však není žádné příčiny k jejímu rozřešení. Kom- binační podklad zprávy »Neue Freie Presse vychází na jevo také z toho, že v ní posla- nec dr. Kramář jmenován jako příští na- stupce dra. Rezka. Výměna dr. Rezka drem. Kramářem neměla by zajisté praktického do- sahu, poněvadž vliv Kramářův na intransi- gentní kruhy české není větší, než Rezkův. Podobá se, že poslední zprávy dány byly do veřejnosti tendenčně z království českého. »Neue FreiePresse« podniká dnes další novou štvanici. Ujímá se, vzhledem k výroku, jejž učinil dr. Rezek v pondělí v processu s Mejtským, něme- ckých čelných úřadníků proti osočování če- skému. Bylo by prý úkolem lidí pracujícícho novém jednacím řádě, aby vzali na útoky, činěné proti úřadníkům, ohled a také prý po- vinností vlády, hájit státních funkcionářů, kteří tak nezaslouženým způsobem jsou tý- ráni. List ukazuje k tomu, že prý případy, které míní, se s české strany opakují.
doktor Derschatt Kramář Rezek Kramářův Rezkův Neue FreiePress Mejtský Körbers Čechy Reichswehr Deutsches Volksblattea Styrský Hradec Neue Frei Presse
7 article
Naše paměť není zrovna nejhorší, ale pokud sáhá, víme, že s české strany podána byla pouze interpelace proti (panu Kra- yatschovi, který tiskem vyslovil, seo českém národě pohrdavě. Jest pravda, že s české strany činí se a činěny byly, steskya žaloby proti čelným úřadníkům německým. Avšak vina toho jest dvojí. Jednak, že v krá- lovství českém a markrabství moravském skoro všechna vysoká místa jak politická tak soudcovská a administrativní jsou v rukou Němců, jinak, že tito Němci na místech úřadnických nechovají se, jak se na úřad- níky sluší, nýbrž také ve funkcích svých jsou, nikoliv národovci, nýbrž národními agi- pee tátory Bouře v italské sněmovně. Z Říma, 25. února. (Dle »Zeitu«) Když státní podtajemník Baccelli odpo- věděl na interpellaci Montiguarnieria došlo k lomozné scéně mezi monarchisty a krajní levicí. Podatel dotazu sdělil, že policie zaderská, mluvíc o královských manželech italských, nazývá je Savojci, což nemile pů- sobiti musí na Italy. Republikán Gattorno zvolal za souhlasu svých soudruhů: »Na každého Itala nikoli, jenom na pach ol ky knížecí a lživlastencel« Na lavi- cích monarchistických propukla na to bouře nevole. Posl. Santini křičel: »Křivopřísežná chásko, přísahali jste věrnost a poslušnost králi!« Rep. Todeschini: Ten lokaj mluví o křivopřísežnictví.« Santini volá na Todeschiniho, jenž byl dříve operním pěv- cem: »Drž moulu, vypískaný barytone!«
Němec Italos Posl Santini Todeschini Řím Montiguarnieria
8 article
Předplaeeni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
9 article
Todeschini: »Kuš, impertinentní pse.« President Biancheri marně zvoní a žádá o klid; dal si pak čapku na hlavu a přeru- šil schůzi. Po 10 minutách zase zahájil schůzi. Montiguarnieri pravil, že lituje scén, které se udály, avšak že byly neod- vratny, poněvadž Gattorno se choval jako chorvatský policajt. Potom lomoz začal znova. Gattorno žádal za slovo. Konservativci volali, že ne- dopustí, aby mluvil a křičeli: »Dolů s ře- ckým plukovníkem!« Všichni ministři opu- stili sál. Schůze opětně přerušena. Monar- chisté volali: »Ať žije král !«, republikáni zase »Sláva republice!« Když schůze opět byla zahájena, pravil Biancheri: »My všichni máme sloužiti králi a vlasti.« Na to propukl nový lomoz na krajní levici a křik: »Nikoli králi, nýbrž vlasti!« Poněvadž mo- narchisté mlčeli, nastal klid. Jmenování. Z Vídně, 25. února. Carský ruský rada, professor na polytechnice v Rize Fran- tišek Schindler, jmenován řádným pro- fessorem zemědělské vědy na německé tech- nice v Brně.
Biancheri Fran Schindler Sláva republika Vídeň Brno
10 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z Vidně, 25. února. (C.-B.) Úřadní list uve- řejňuje sněmem král. českého schválené osnovy zákona ve příčině regulací řek v Čechách ve smyslu 1. odst. § 5. zákona ze dne 11. června 1901 ř. z. čís. 66. Z Pešti, 24. února. (C.-B.) Finanění výbor rokoval dnes o osnově zákona ve příčině nové úpravy platů úřadnických. Ministr financí prohlásil, že o zlepšení platů úřadníků že- lezničních bude podána předloha zvláštní. Před- seda ministerstva S zell pravil, že v předložené osnově bylo upuštěno od zásady stupňovitého zlepšení příjmů a místo něho že navrhuje se zvýšení platů na celé čáře. V poradě bude se zejtra pokračovati. Schválené zákony o úpravě řek. Z Vídně, 25. února. (C.-B.) »Wie- ner Zeitung« uveřejňuje schválené, če- ským sněmem přijaté zákony, jimiž se naři- zuje provádění staveb na upravení Labe od vřetenského mlýna až k Jaroměři, jakož i Malého Labe od Dolního dvoru (Nieder- dorfu) až k jeho ústí do Labe u Proseče, dále pak řeky Úpy od Pecru až ke dvoru Risenburku.
výbor Čechy Pešť Vídeň Wie Jaroměř Dolní dvůr Nieder Labe Proseč Úpa Pecr ner Zeitung
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Nezda rl
12 article
Napsal A. Čechov. Z ruského přeložil A. Drábek. Ilja Sergějič Peplov a jeho žena Kleopatr Petrovna stáli za dveřmi a dychtivě naslouchali Za dveřmi v maličkém sále konalo se patrně vy znání lásky; objasňovala se tam jejich dcera Na- tašenka a učitel újezdného učiliště Ščupkin. „Bere!“ šeptal Peplov, třesa se netrpěli- vostí a mna si ruce. „Dej pozor, Petrovno, jak- mile promluví o citech, sejmi hned obraz se stěny a půjdeme jim požehnat. Požehnání obra- zem jest svaté a nezrušitelné... Tehdy se nevy- hne i kdyby to podal k soudu.“ A za dveřmi vede se tento rozhovor: „Nechte svůj charakter!“ mluvil Ščupkin. zapaluje si sirku o své kostkované kalhoty. „Ne- psal jsem vám vůbec dopisů!“ „Nu, ovšem! Jako bych neznala vašeh písma!“ smála se dívka, způsobně kňourajíea každé chvíle se prohlížejíc v zrcadle. „Poznala jsem je hned! A jací jste vy zvláštní! Učitel krasopisu, a písmo jako u slepice! Jak učíte psáti, když sám špatně píšete?“
A Čechov A Drábek Sergějič Kleopatr Peplov Petrovna
13 article
„Hm!... To nic nevadí. V krasopise nen hlavní věcí písmo, hlavní jest, aby se žáci neza- pomínali. Toho přetáhneš pravídkem přes hlavu toho přes kolena... Což písmo! Malichernost! Někrasov byl spisovatel a hanba se dívati, jak psal. V sebraných spisech jest ukázka jeho ruko- pisu.“ „To je Někrasov, a to jste vy (vzdech). Spi sovatele bych si vzala s radostí. Psal by mi usta vičně verše na památku!“ „Verše vám mohu i já psáti, přejete-li si.) „O čem vy můžete psáti? „O lásce... o citech... o vašich očích. Přečtete — slza vám vytryskne! A napíši-li, vám poetické verše, dovolíte mi políbiti vaši ručku? „Veliká vážnost! Polibte ji třeba hned!“ Ščupkin vyskočil a, vyvaliv oči, přilnu k buclaté, vaječným mýdlem vonící ručce. „Sundej obraz!“ zvolal spěšně, bledna roz- čilením a zapínaje se Peplov a šťouchl loktem ženu. „Jdeme! Nu!“ A nemeškaje ani vteřiny otevřel dvéře. „Děti...“ zabručel, rozpínaje ruce a pla- čtivě mrkaje očima. „Bůh vám žehnej, děti moje... Žijte... ploďte se ... rozmnožujte se . .. „I... i já vám žehnám...“ promluvila matka, štěstím plačíc. „Buďte šťastni, draníl
Někrasov Ščupkin Peplov bůh ty
14 article
O, vy mi berete můj jediný poklad!“ obrátila se ke Ščupkinu. „Milujte mou dceru, šetřte ji . ..“ Ščupkin otevřel překvapením a leknutím ústa. Roditelský útok byl tak nenadálý a smělý, že nemohl pronésti ani jediného slova. „Veta po mně! Dostali mě!“ pomyslil si, omdlévaje hrůzou. „Dělej kříž nad sebou, brachu! Neutečeš!“ I nastavil pokorně svou hlavu, jakoby chtěl říci: „Vezměte si mne, jsem přemožen!“ „Že... žehnám vám...“ pokračoval otec a rovněž zaplakal. „Natašenko, dcero moje... postav se vedle ... Petrovno, podej obraz ... V tom však otec přestal plakati a obličej jeho se pokryl hněvem. „Troupe!“ řekl zlostně ženě. „Máš pitomou hlavu!“ „Což je tohle obraz?“ „Ach, batuškové!“ Co se stalo? Učitel krasopisu pozvedl ne- směle oči a spatřil, že jest zachráněn: matka ve spěchu sňala se stěny místo posvátného obrazu — portret spisovatele Lažečnikova. Starý Peplov i jeho manželka Kleopatra Petrovna s portretem v rukou stáli zaraženi a nevěděli, co dělat a co říci. Učitel krasopisu použil jejich rozpaků a vzal do zaječích.
Ščupkin Petrovna Troup Máša Lažečnikův Kleopatra Petrovna