Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2. Číslo 103.

2

KATOLICKÉ LISTY.

3

Dno 15. dubna 1902.

4 article

měry má do dneška ještě mnohý kněz ve škole, co se tu již konfliktů vyřízovalo soudně! Není ani možno v několika sloupcích vylíčiti smutné, nedů- stojné postavení kněze v právním, konstitučním státě. A když pak kněz po strastiplném působení vysílen klesá, tu očekává jej výslužné přímo žebrácké. A proto nebylo bezdůvodné mínění, že katolický kněz v každé protestantské zemi má postavení poměrně lepší, nežli v katollcké. Z toho všeho vyvinulo se jakésl babylonské za- jetí církve a kněžstva, z něhož nyní má díti se vy- koupsní. Kdyby dosavadní neutěšený stav měl trvati ještě déle, bylo by co obávatl se zbahnění, z něhož by vycházela zmalátnělost a baznadějnost. Z příčiny té vítáme s potěšením Zemskou jednotu če- ského kněžstva. O čem v menších kroužcích jednalo se dávno, to má nyní býti úkolem spolku po celé zemi rozšířeného. S povděkem konstatujeme, že již při první schůzi — včera — panovala jednomy- slnost co do utvoření jednoty. Byliť zde zastoupen! kněži staří 1 mladí, zkuše- nost mnoholetá bratrsky se spojovala s mladickým ohněm. V čele jednoty postaven jest kněžský veterán z dlecése králové-hradeské, jenž bude ochotně pod- pírán sílami mladšími. Byť i časem vyskytla se růz- nost mínění, nechť není to na škodu celku. Bude-li svoboda náhledů oživena láskou k společné věci, pak jednota kněžstva bude mohutněti vždy více a bude dobývati si vážnosti vždy větší k poznenáhlému odstraňování všeho toho, co knězl překáží ve zdárném jeho působení. Poznenáhlé zlepšování hmotného a mravního po- stavení kněžstva budiž vždy hlavním úkolem jednoty. Zdař Bůb! Níže podáváme průběh první schůze jednoty.

Bůb

5 article

»Zemská jednota českého katollckého duchoven- stva v král. českém« se sídlem v Praze konala včera odpoledne schůzi svou ve dvoraně Svatováclavské zá- ložny. Účelem jednoty jest pečovati všemi zákonnýml prostředky o provádění zásad katolické církve v ži- votě veřejném; hájiti česť církve a duchovenstva; pe- čovati o zlepšení hmotných a právních poměrů du- chovenstva českého. Účele tohoto hodlá zemská je- dnota docíliti schůzemi, přednáškami, poradami, sjezdy duchovenstva i lalků v kterémkoli místě, podáváním stížností, petic, adress, vysíláním deputací k přísluš- ným instancím; dále podporováním katolického tisku, vydáváním a rozšiřováním spisů, knih a letáků, za- kládáním knihoven, pořádáním vědeckých vycházek a výstavami literatury i paramentů. Schůzl zahájil dp. J. Pauly, kaplan smíchov- ský. Zmínil se o tom, že veškery stavy se organisují a starají se o svou existenci; scházejí se, radí se o svých požadavcích, povzbuzují se a svou organisací společnosti imponují. I u nás — praví řečník — bylo voláno po organisaci vzhledem ke smutným po- měrům, v nichž stav náš se nachází. Lač organisaci naší stavěly se v cestu překážky téměř nepřekona- lelné; teprve nyní k organisaci dochází — práce sama trvala téměř 2 roky — překážky překonány, odstra- něny, došlo k pracem přípravným a nyní se svolením njd. eplskopátů dochází k ustavení jednoty, k níž

Paul Praha

6 article

Otec však umřel, a Gobz zůstal na holičkách. Ale zkušenost života dosti ho umoudřila. Neklesl na mysli, promluvil procítěné slovo nad čerstvým hrobem otcovým a začal již docela samostatný život. A jaké jen rozmanité služby prošel ve svém životě! Byl i učitelem, i korrektorem, i ďjačkem, i poslušníkem v klášteře, i zpěvákem, i úředníkem v desíti úřadech. Život jeho představoval jakési nesmyslné střídání vol- ské práce I rozpustilé hýřivosti. Gobz jevil se na- jednou i vyrabitelem, i spotřebovatelem, i utrácel kaž- dou kopějku, která padla do jeho děravé kapsy. Orlginalní způsob, jakým Gobz zabíjel život, utvořil v něm 1 zvláštní filosofií. Vypracoval se u něho vlastní, zvláštní pojem o věcech, světový ná- zor se zfejmou převahou optimistických a sobeckých nálad. Na Boží svět pohlížel Kručin »se stanoviska naplít na to«, čill, jak se vyjadřoval jinak, se stano- viska »udělat nad vším kříž«. Přihodila-li se nějaká nepříjemnost, bylo mu to hloupostí! Bolela -li ho hlava, když se opil, říkával, »že všecko jest k lopšímu v nej- lepším ze světů!« Předvídalo-li se pohostění, a najednou ho nebylo — co je dělat: všecko krásné na zemi roz- létá se jako kouř. Praktický odstín světového názoru Gobzova od- rážel se v tom, že každé chvíle byl proníknut snahou vydobýt. kopějky, a to ovšem nikoli ze zištných pudů, nýbrž jen potud, pokud kopějka podmíňovala možnost jeho blahobytu 1 dobroduší. V tom ohledu Kručin jevil velikou podobnost s honícím psem, hledajícím kořist, a s lety nabyl neuvěřitelné citlivostl. »Jaksl mě nos svrbí, pljeme tedy dnes!« říkával, a vždyeky se ukazovalo, že po několika minutách neb hodinách Gobz skutečně seděl u stolu a žunkal skleničku za sklenlčkou.

Gobz Gobzův Na boží svět

7 article

(Pokrač.) došlo celkem 1132 přihlášek. To budí v nás radost a je to nejlepší nadějí do budoucnosti. Ale i to je potěšitelno, že děje se tak v době jubilea sv. Otce, onoho, jenž je nakloněn požadavkům našim v míře nejvyšší. (Ať žije! Sláva!) Řečník zmiňuje se pako »Věstníku duchovenstva«, děkuje za podporu a va- ruje před rozbltím neb poškozením této akce, k níž potřebí jest svornosti, jednoty a lásky. Na jednotu naší čeká mnoho velikých, vážných úkolů, požado- vána bude těžká práce, vyžadující plné energie. Celá práce ovšem spočívati bude v rukou výboru a tu přeje sl řečník, aby výbor byl takový, aby se po- stavil na positivní práci, aby pracoval ruku v ruce s eplskopátem, aby on nalezl podporu v nás a my v něm, abychom se k práci jaksí spojili a došli tak kýženého cíle. Na konec prosí řečník přítomné, aby každý z nich při mši sv. pamatoval na spolek, aby Bůh do- přál mu síly ke svorné práci a k seřadění se v pevný šik s praporem na znamení, že Kristus a jeho věrní vítězí. (Výborně !) Na to sdělil dp. Pauly svou rozmluvu s posl. dram. Stojanem, jenž přítomné ze srdce pozdravuje, přeje jim všeho zdaru k práci a slibuje největší ochotu přijíti ve všem Jednotě vstříc. Na to za volání výborně a za potlesku zvolen za předsedu schůze vdp. vikář T. Střebský z Ml- kulovic. Ten přivítal přítomné křesťanským pozdra- vem: Pochválen budiž Ježiš Kristus, načež se všichni pomodlili.

bůh Kristus Paul Stojan T Střebský

8 article

Pak slibuje předsedající zasloužilý a oblíbený kněz, že co síly stačí chce pracovati, aby schůze dobře dopadla i děkuje za důvěru, prosí za svornou práci. Stojíme jaksi na vysoké hoře — dí řečník — jako svíce na svícnu — vše na nás se dívá. Když pracujeme pro zájem našeho zuboženého stavu a tu je třeba svornosti, svornosti a zase svornostl. (Vý- borně! Bouřný potlesk.) Concordia parvae res crescunt, discordia dilabuntur. Na to vzpomíná řečník vrchních pastýřů, kteří nás vysvětili a kteří čekají od nás vše dobré, svornosť . . Na to nadšeně přijato, aby J. Em. ndp. kardi- nálu i všem českým biskupům zaslány byly upřímné pozdravné telegramy, aby dostalo se Jednotě a jej činnosti apoštolského požehnání. Na to došlo ke čtení stanov, jež předčítal dp. F. Kroiher, kaplan z Borovan. Řečník předesílá stě- žováním si na některé nešvary, jež dějí se proti církevním nařízením i dokládá, že klerus ostýchá se stěžovati si na bezpráví. Pak zmiňuje se řečník o nepřátelích církve, o lidech lhostejných, Nikode- mech, kteří v tajnosti jsou dobrými katolíky, ale na veřejnosti dávají se od víry své strhnouti. V té věci nutna náprava. Také proti nepřátelům církve nutno bojovati, ovšem způsobem slušným a zákonným, lho- stejné nutno poučovati. Mezi intelligencí je mnoho těch, kteří nemají zlé vůle proti nám, ale oní neznají cílů církve katolické. Tomu nutno čeliti a k tomu nutno pracovati, aby se neuvědomělí poučovali; ovšem proti zarputilým nutno všude bojovati tam, kde zákon mlčí a nutno dovolávati se odpomocl.

Concordia J em F Kroiher Borovan

9 article

V dalším zmiňuje se řečník o ostouzení katolické církve 1 jednotlivých duchovních, o házení slovem »klerikalism«, o vštěpování povídek a románů proti- církevních a j. nešvarech. Přál by si řečník jakous katolickou korrespondenční kancelář a j. v., aby se nemohly katolické církvi imputovat věci naprosto ne- přípustné a nepřístojné. Schází správné informacea v té věci pracovati bude Zemská jednota; ona bude podávati opravy, vydávati letáky a brožury, v nichž obecenstvo bude upozorněno na to, jak se proti církvi píše a štve, aby si samo učlnilo svůj úsudek. On bude hájiti čest jednoty i jednotlivých kněží, jedno- tlivých institucí církevních. Řěčník uvádí řadu růz- ných případů z praxe a zmiňuje se i o případu dra.

Řěčník

10 article

Vrátného. Takový případ se opakovati nesmí a nejd. konsistoři patří dík za to, že se kněze ujala. Ale nadějeme se, že postará se také o to, aby nenechala své podřízené tak týrati. (Výborně! Hlasy: Sami sebe se nezastaneme a j. v.) Zarmucující ten případ jest hanbou nejen pro Prahu, ale zarmoucením pro ty, kteří u nás mají míti úkol otců a měl-li by se opakovati (Bouřné: Nesmí!), pak by mohl kde kdo analoglcky vyhodlti kaplana, faráře .. . (Potlesk — Výborně!) V dalším zmiňuje se řečník o neutěšených po- měrech na patronátech a o ponižujících známých ne- švarech. My jsme si vědomi důstojnosti kněží — uvádí — a to se musí odstranit. Ale jen v organisacl stoupne vědomí, že jsme částí velikého celku. (Vý- borně!) Pak uvádí různé ponížující případy z praxe, kněžím známé, jež prý z částl sami kněží zavlnili, I přechází na nesnesitelné již poměry platební, životní, jež také nutno změnit. Dnes žádný sluha od zem- ského výboru, ani sedmistový sluha od soudu nebude měnitl s kaplanem čl farářem venkovským, ježto má větší příjmy. Služné, pense, opatření pro případ ne- moci — to vše působí zármutek a hořkost kněžía musí se zlepšit. A opět dokládá tvrzení své různými

Praha

11 article

příklady z praxe a konstatuje, že s kněžstvem jdou v zájmu celého stavu nejd. eplskopáty, ježto stanovy schválily; přeje si co nejlepší shodu otců se syny, podporu, porozumění. Všemu lidu českému budíž pak prohlášeno, že kněz je krev z jeho krve, že má mnoho povinností a že žádá zlepšení svých poměrů. To také budiž starostí států A konstatováno budiž dále, že chceme státi s pány biskupy v poměru nejlepším, žá- dajíce za pomoc ke všem věcem, které podnikáme. (Výborně! Bouřný potlesk.) Po té byly probrány v dlouhé, úmorné debatě stanovy; debaty súčastnili se dpp.: Dlouhý- Pokorný, Střebský, Pauly, Pecánek, dr. Víšek, dr. Horský, Škrdle, P. Kopal, Láska, Kašpárek, Huška a j. Sta- novy na to schváleny a došlo k volbám i zvoleni do výboru: Farář a poslanec Frant. Blahovec z Čachrova, farář Fr. Blažko z Noutonic; kaplan Fr. Kroiher z Borovan; vikář J. Kuhn ze Studence; kaplanJ. Kuška z Kladna; kaplan P. Mudroch z Rožďalovic; kaplan J. Pauly ze Smíchova; děkan T. Střebský z Mikulovic; kaplan A. Svojsík z Prahy; farář dr. Víšek A. z Prahy a professor E. Žák ze Smíchova. Za náhradníky zvoleni: Katecheta Frant. Holeček ze Strakonic; kaplan K. Janda ze Žižkova; farář L. Lambert z Mrákova; kaplan V. Oliva z Luže a fa- rář A. Paska z Terezína. Za revisory konečně zvo- leni dpp.: kanovník Š. Pittner z Líbeznic a farář J.

Pokorná Střebský Paul Pecánek doktor Víšek Horská Škrdle P Kopal Kašpárek Hušek František Blažka Kroiher J Kuhn P Mudroch T Střebský A Svojsík E Žák Holeček K Janda L Lambert V Oliva A Pasek Š Pittner Čachrov Francie Noutonice Studenec Kuška Kladno Rožďalovice Smíchov Mikulovice Praha Strakonice Žižkov Mrákov Luže Terezín Líbeznice Blahovec Borovan

12 article

Trykar z Černoušku. Před volbou prohlásil p. Dlouhý-Pokorný, že na- bízenou mu volbu pro čstné práce přijmouti nemůže, byl však přece zvolen, ale znovu resignoval, načež zvolen p. Eman. Žák. Po provedení voleb sdělil pan předsedající, že pozdravný telegram poslalo duchovenstvo, shromážděné při kanonické visitaci ve Vosicích a sdělil obsah do- plsu J. Em. ndp. kardinála, jenž zní: Shromážděnému důstojnému kleru za účelem ustavení »Zemské jednoty katollckého duchovenstva v království českém«! Poznávaje z laskavého projevu oddanosti, za který srdečné díky vzdávám, že v život uvedené sdružení kněžstva chce státi na přesně cír- kevním i kněžském stanovisku a v úzkém spojení se svým episkopátem, vítám Vaši dnešní schůzi a že- hnám jí. V Praze, dne 14. dubna 1923. Leo kardinál ze Skrbenských, kníže arcibiskup m. p. A provolání třikráte sláva! bylo jasnou odezvou na srdečná slova milovaného arcipastýře. Také před- sedajícímu dostalo se spontanní ovace, čímž schůze skončena. Po ustavující valné hromadě sešel se nově zvo- lený výbor 1 zvolenl dpp.: Za předsedu děkan Střeb- ský, za místopředsedu kaplan Pauly; za jednately ka- plani Kroiher a Svojsík, za pokladníka Mudroch, takže zastoupeny jsou všechny 4 diecése. Výbor m.j. přijal »Věstník« za orgán Žemské jednoty a svolil, aby list ten přidal sl příslušný titul.

Trykar Černoušek Dlouhý Pokorná Eman J em Lea kardinál Paul Kroiher Svojsík Mudroch Vosice Praha Skrbenský

13 article Zprávy politické.

Zprávy politické. V Praze, dne 14. dubna. K situací. Předseda ministerstva dr. šl. Körber vrátil se prý tentokrát z Pešti do Vídně s náladou mnohem růžovější, nežli kdykoliv před tím. Podařilot se mu prý přemluviti předsedu uherského ministerstva k povolnosti při několika položkách celního autonom- ního tarifu. Nebude, trváme, na škodu, jestliže nebu- deme jen tak zhola spoléhati na věrohodnost této zprávy. Neboť jestliže šl. Széll dru. Körbrovi v něčem povolil, musil dojista tento také povoliti v ledačemž onomu. V čem to učinil, jest ovšem do dnes záhadou, ale obáváme se, že naše polovice říše při tom, jako obyčejně, pohoří. Také rozbitím německého souručen- ství připravena byla nová nesnáz našemu předsedovi mínisterstva. Že to pociťuje, potvrzuje dnes sám jeho osobní orgán, neboť vyslovuje naději, že také strana německo-lidová nyní se rozštěpí. Jedna její čásť spojí se prý sice s Všeněmci, ale druhá — větší — spojí se prý s německo-pokrokovou stranou a utvoří s ní a pak s německými t. j. liberálními velkostatkáři ve- likou německou stranu liberální, kteráž provede prý také smíření s Čechy. Není žádné pochybnosti, že slova tato halí jenom nejtajnější přání pana dra. Körbra, ale bude-li také uskutečněno, jest a zůstane na dlouho jen pouhou otázkou. »Němci, Poláci a židé.« Prohlášení, jež učinil v říšském německém sněmě ministr vojenství Goszler a jež vrcholilo ve tvrzení, že do měst- ského zastupitelstva ve Vřesně byl zvolen stejný počet Němců, Poláků a židů, rozčilílo vellce Ústřední spolek německých státních občanů židovské víry. Zaslalť ml- nistru list, v němž protestuje proti rozdílu, jejž učinil ministr mezi Němci a židy a poukazuje v něm na to, že právě společný postup evangelíků a židů při obec- ních volbách ve Vřesně měl za následek vzpomenutý

Körber Széll Němec Polák Praha Pešť Vídeň Čechy