3
masthead
1. července 1907. Císlo 179.
4
article
konati se mělo defilé rudé armády národní před
tváří zastupitelstva městského a hostů z ciziny
z kterýchžto příčin zbudovány podél radniční
budovy rozměrné a slovanskými barvami bohatě
vyzdobené tribuny.
V prostřední z nich, určené za loži r-
presentační, shromáždili se zástupcové města
Prahy, starosta dr. Groš s náměstky, členové
rady městské a sboru obecních starších, v plném
téměř počtu. Zvláště čestné místo vykázáno bylo
ministrům drům. Pacákovi a Fořtovi.
municipální radě pařížské a francouzským žurna-
listům, četným říš. a zem. poslancům a zvláště
zvaným hostům. Postranní dvě tribuny do po-
sledního místa byly obsazeny damami ve skvělých
toilettách. Před středem hlavní tribuny přichystán
byl dar České obce sokolské královské Praze,
mistrně provedená kovová socha borce (od
Hallmana) na paměť V. sletu všesokolského.
Z dáli doléhající jásot zástupů, které vítaly
Sokolstvo v Dlouhé třídě, věštil příchod sokol-
ské avanigardy a byl povelem pro hosty na tri-
bunách shromážděné k nadšeným ovacím prvním
objevivším se řadám.
doktor
Groš
Pacák
Fořt
Hallman
Praha
sokolský královský Praga
5
article
Byly to vesměs čety hostů cizích, Ameri-
čanů, gymnastů francouzských, Bulharů, Chor
vatů, Slovinců, Srbů, Rusů atd.; tito zaujali
postavení proti hlavní tribuně a za nimi pak po
celé šíři náměstí v proudech kolmo stojicíeh
k radnici postoupily župy Sokolstva našeho.
Neobyčejně malebným obrazem bylo sesku-
pení praporů, které počtem bezmála tří set sne-
seny před frontu tribuny a zde na počest města
Prahy a hostů třikráte skloněny. Tato pocta
splacena byla frenetickým potleskem, načež z pra-
porů na křídlech tribuny utvořeny dvě skupiny.
Když náměstí Staroměstské úplně obsazeno bylo
četami sokolskými a skýtalo tak vzácný pohled
nesmírného pole rudého máku, vystoupil za na-
stalého utišení na řečnickou tribunu před repre-
sentsční loží se zdvihající, starosta České obee
sokolské
dr. JJosef Scheiner,
Bulhar
Srba
Rus
doktor
JJosef Scheiner
Praha
Chor vat
6
article
jenž promluvil hlasem daleko slyšitelným k staro-
stovi a sboru obecních starších takto:
»Po páté slétly se naše houfy sokolské ze
všech končin vlastí našich, z cizích dalných
zemí, ba i z končin zámořských ve zdech
Tvých, zlatá, královská Praho naše, aby před
tváři Tvou, radostí záříci, v jednolitém, mohut
ném sdružení podaly přehledný obraz výsledků
úsilné snahy svojí na poli zdravé a mužné vý-
chovy národa. Slétli jsme se v náruč Tvoji ni-
koli z marnivé touhy po okázalém lesku a pla-
ném hluku slavnostním, slétli jsme se všichn
zaníceni pro vznešenou věc společnou, abychom
po tuhé připravě a práci nadšením živené, způ-
sobem zjevným a nad jiné přesvědčujícím ná-
rodu svému i cizině projevili co krásného.
mravného a silného tají se v poslání sokolském.
blahu a zdaru všeho lidu českého posvěceném.
Ve vážných chvílích dnešních, kdy lid náš
puzen nezdolnou touhou po všestranném rozvoi
svém v různé se rozstupuje proudy, navzájem
se křižící, ba se i potírající, předstupuje So-
kolstvo české v jednotném, oddaností k věci
ukutém celku, v jednotném, bratrským duchem
ovládaném proudu okázale hlásajíc, že idea so-
kolská, k vysokému se nesoucí. cíli, ku po-
vznesení povšechných sil lidu českého, k uzpů-
sobení jeho pro tuhé zápasy, jež pro záchranu
svého bytí podnikati musí, že idea ta, pomijejíc
osobních a strannických zájmů, dovede opěi
svésti šiky naše pod jediný prapor uvědomělé
nadšené a mužné práce vlastenecké pod zaštitou
čistého, vznešeného ducha bratrství a demokra-
tismu.
Praha
7
article
Oddávajíce se s myslí povznešenou slav-
nostem svým, přicházíme vzdáti Tobě hold.
drahá ty máti měst českých, která jsi zřela
první hlouček nadšených mužů, vztyčujících nad
hlavou svojí prapor sokolský a z jichž řad po-
prvé zaznělo mužné heslo Tyršovo »Tužme se !«,
volající český lid k návratu na cestu zdravého.
silného a důstojného žití, k Tobě, která jsi
byla vždy mocnou záštitou praporu sokolského
jako zářící vzor ostalním městům českým
S vděčností předvádíme Tobě nejdražší statek
jakým národ chlubiti se může, jarou stepilos
mládeže, utužené ve škole sily, zdatnosti a od
vahy, posvěcující oddaně sebe službám národa
jeho zdaru a volnosti.
Stanuli jsme na tomto památném místě
z něhož mluví staletí zašlé slávy naší a moci
na místě, jež bylo také svědkem našeho největ-
šího ponížení, jež zřelo krvavé červánky zachá-
zející svobody naší, abychom sobě uvědomil
povinnost svoji zahladiti tuto temnou skvrnu
dějin našich a nahraditi utrpěnou ztrátu naš
obrozenými silami všeho národa a nově vzní-
cenou touhou po jeho uvolnění a všestranném
rozvoji.
S tímto předsevzetím hlubokým klonímese
majestátu Tvému dnes, národ náš zastupujícímu,
před památnou radnicí Tvojí, kteráž nechať je
trvalým svědkem slibu našeho a našeho ode-
vzdání se zdaru národu.
Tyršův
Toba
8
article
Přicházíme k tobě po boku drahých po
bratimů svých ze všech končin slovanských, o
sinné Adrie až k Uralu nebetyčnému, od Bal-
kánu, Sávy i Drávy, všichni ovládani jedinou
ideou, jež nás spojila ve svazek nezdolný na
vzájemnou obranu a ochranu všeho lidu slo-
vanského.
Před zraky Tvými pečetíme slavně svazel
bratří sobě oddaných, společného cile vědomých,
společným duchem žijících.
V trvalou paměť přijmětež, slovutný pane
starosto a slavný sbore obecních starších dílo
umělecké, v něž vdechnuta jest všechna snaha
naše a úsilí s přáním, aby snahy ty přiště do-
znaly svého vtělení v osudech královské Prahy
a v dějinách našeho národa. Přijmětež dlk za
všechnu přízeň věci naší věnovanou, na niž
Sokolstvo jest hrdo a již doufá splatiti v dalši
práci své na povznesení národa.
Adrie
Ural
Bala
Dráva
Praha
9
article
Ku práci té v těchto slavných chvílich
voláme všechnu mládež českou, všechno muž-
stvo vědomé povinnosti k velkému celku rodin-
nému, jenž znamená národ. Výzva naše nechat
letí od srdce k srdci, nechať další dnové zří
nás, byť i různě smýšlející, seřaděné pod pra-
porem sokolským, nechať na místě pomníku
staré slávy zbudujeme sobě na mohutných ple-
cích uvědomělého mužstva pomník nový, pomník
zá)
no postavit
živý, ny jehož
o lidu slo
mu násilí
vele
na vzdor všemu, eo usiluje o naše bezžití, na
vzdor všemu, co bije od staletí do hráze slo-
vanské, chceme státi a tvrdou lebí, silnon hrud
brániti statky naše národní za všech nás rovnost.
volnost a svobodu! Na zdar!«
Nadšená tato řeč přerušena byla na čet
ných místech bouřlivým potleskem a provolává-
ním souhlasu a pochvaly. Bylo zajímavo, že
zvláštním způsobem vracela se ozvěna jeho slov
od chrámu týnského, takže začasté po proje-
vech posluchačstva dolétlo k sluchu shromá-
žděných na tribuně poslední slovo řečníkovo.
Na to odpověděl
starosta dr. Karel Groš
»Slovutný starosto České obce sokolské!
doktor
Groš
10
article
Pýchou a hrdostí oprávněnou dmou se pran
nás všech, patříme-li na dnešní velkolepý, v bi
storii tělocvičných jednot nevídaný a ojedinělý
projev V. sletu všesokolského, který mohutnou
organisací svojí stojí zde jako pramen zdravé,
neporušené, kypící síly národa našeho. Čacké
zjevy junáctva českého, našeho národního voj-
ska, musí zajisté vynutiti si obdiv a úctu přítele
i nepřitele a naplňují srdce každého věrného
Čecha oprávněnou nadějí v šťastnější a radost-
nější chvíle a osudy milovaného českého lidu
(Výborně, potlesk.)
S radosti a nadšením přijímám z rukou
Tvých, slovutný starosto České obce sokolské,
skvělý dar, který dle zásluhy na nejčestnějším
místě naší starobylé radnice bude postaven
děkuji jménem rady král. hlav. města Prahy
i jměnem sboru obecních starších všemu Sokol-
stvu za vzácný hold a projev úety, našemu
královskému sídlu prokázaný. Kéž duch svor-
nosti, rovnosti a bratrství, který svedl nejen
všechny větve národa českoslovanského, nýbrž
i všecky slovanské bratry naše a zároveň i pře-
vzácné hosty naše, zejména pak representanty
spřáteleného s námi národa francouzského k
dnešnímu posvátnému slavnostnímu okamžiku
jest nám všem mocnou vzpruhou a pobídkou
pokračovati v započatém snažení a pracovat
shodou výchovy tělesné k osvětě a svobodě ce-
lého národa.
Pýcha
Praha
11
article
Slavné České obci sokolské, všem bratrským
národům slovanským i převzácným a milým ho-
stem našim platí mé srdečné: Na zdar !«
Tisíci a tisíci hlasy ozvalo se hřímavé »Na
zdar!« a přeneslo se na davy, shromážděné
v ulicích na náměstí ústících. Za zmínku stojí
že tentokráte nepřerušily řečníky týnské zvony
jak tomu bylo při slavnosti položení základníh
kamene k Husovu pomníku . ..
Za řeči dra. Scheinera přenesen byl da
České Obce sokolské, střežený dvěma Sokoly
s rapíry, těsně před čestnou loži, kde přejat by
starostou v majetek obce pražské. Přímo s enthu
siasmem přijato bylo před tribunou provedené
defilování Sokolstva, které se stalo po zapění
národní hymny »Kde domov můj?« I hosté v re-
presentační loži zpěvu se zúčastnili. Na zna-
mení náměstka náčelníka br. Bílka provedeno
defilé tím způsobem, že jednotlivé proudy, jak
přišly, vracely se opět kolem tribuny, vzdávajíce
čest hostům skloněnými prapory, které se při-
pojily ke svým župám a jednotám. Demonstra-
tivní přímo potlesk vzbudilo defilování Sokola
ervěnického a tázajícím se francouzským hostům
po příčině tohoto vyznamenání, sděleny osudy
pronásledované menšiny.
Za neutuchajícího potlesku vracelo se Sokol
stvo na Josefské náměstí, kde nastal rozchod
Pocta hostí na radnici staro-
městské.
Husův
Scheiner
Bílek
Sokol
na náměstí
Demonstra
josefský náměstí
Sokol stvo
12
article
Bylo již po 1 hodině s poledne, když ko-
nečně a tribun před radnicí staroměstskou hnula
se skvělá společnost, naposledy se loučíc pohle-
dem s nepřehlednými řadami sokolskými, které
v rychlém tempu a ve vzorném pořádku dle
přesně stanového programu opouštěly náměstí
staroměstské za vlání praporův a hlaholu stří-
dajících se sborů hudebních. Řada vzácných
hostí slovanských, francouzských, anglických
belgiekých odebrala se v dlouhém průvodu do
vnitř radnice, aby tu přijala malé občerstvení,
připravené obecní representací pražskou.
Ve velké zasedací síni i ve dvou přilehlých
sálech připraveny byly stoly bohatě opatřené
studenou zákuskou, vínem mělnickým a bur-
gundským i poháry plzeňského. V nastalém
vedru popoledním přišlo krátké pohostění všem
hostům velmi vhod a brzy rozproudila se ve
všech prostorách, pro skvělou společnost vyhra-
žených šumná, družná zábava.
Mezi oběma okny velké zasedací síně im-
provisována řečnická tribuna, před níž složeny
skvostné dary, jež přivezly s sebou vzácní host
v upomínku slavných dnů sokolských jednak
České obci sokolské, jednak jejímu vynikajícímu
starostovi bratru dru. Scheinerovi. S této tri
buny ujal se slova po krátkém oddechu, věno
vaném vítanému občerstvení, pan starosta
dr. Groš, zahajuje řadu oficiálních přípitků.
Scheiner
doktor
Groš
13
article
Promluvil zvučným, daleko slyšitelným hlasem
»Slovutní přátelé, vzáení a velevážení naši
hosté! Jsem nadšen a šťasten, že mohu ve
staroslavných těchto zdech památně, historické
radnice staroměstské jménem král. hlav. města
Prahy jako hostitelky pozdraviti dnešní slavné
shromážděni. Veliký národní svátek přišly k nám
a s námi slaviti veškeré větve ohromného stromu
Slavie, příšli bratří z Čech, Moravy a Slezska.
zemí to koruny svatováclavské, příšli drazí nám
bratři ze slovanského jihu, Slovinci, Chorvati
Srbové, junáčtí Černohorci a Bulhaři, zavítali
k nám bratři z ubohé, trpící, ale námi vroucně
milované Slovače, přisli zástupcové veliké svaté
Rusi, a všechny tyto milé syny Slávské vítá
matička Praha jako vlastní svoje dítky, při-
jímajíe je s radosti a nadšením v laskavou
pohostinnou svoji náruč. Přes moře, řeky
hory láska víže nás všechny v jeden svorný
kruh; volání lásky k vlasti neodolali ani synové
národa našeho, usedlí daleko za oceánem a přišli
i oni, aby z národa ve vlasti jeho nové čer-
pali sily k životním svojím zápasům. Vítám
vás všechny nejsrdečněji jménem sboru obee-
ních starších i jménem všeho obyvatelstva král
Prahy, jež hoří touhou, aby vám lásku a slo
vanskou svou pohostinnost mohla projeviti.«
Francouzsky: »Zvlástě budiž mi ale
dovoleno, abych pozdravil několika slovy zá-
stupce námi všemi nadšeně zbožňované Paříže.
která oficiální delegáty k slavnosti naší vyslavši
dodala jí uím neobyčejného lesku a významu
Chorvat
Srba
Černohorec
Bulhar
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
Paříž
Slavia
14
article
v pravdě světového, dala však zároveň i opětný
výraz dávné té náklonnosti a sympatil, jež náro
náš s prvním národem Evropy víže. S represen-
tanty »města světla« zároveň přišli však mez
nás i zástupeové syndikátu světového tisku pa-
řížského, aby z vlastního názoru seznali boje.
zápasy a tužby naše a mohli pak referovati ce-
lému světu pravdivě a objektivně, na čí vlastně
straně v národním a politickém boji jest právo
a spravedlnost.«
Anglicky: »K nim pak konečně druží
se i representant anglického tisku, jehož srdečně
vítám a prosím, aby sdělil svým soudruhům, že
přátelské styky s anglickým tiskem započaté
jsou nám drahými a jehož prosíme, aby i dále
světový tisk anglický věcem našim věnoval svoj
přátelskou pozornost.
Evropa
15
article
Česky: »Všechny vzácné hosty vítám nej
srdečněji a nejuclivěji pronášeje přání, by se
jim v zlaté naší slovanské Praze opravdu jak
doma libilo a volám jim všem srdečně bratrské,
sokolské »Na zdar !«
Vzletný přípitek přerušován byl živými pro
jevy souhlasu a ovacemi vzácným hostům.
jimž byl v první řadě určen. Sotva se ztišila
bouře potlesku, přihlásil se ke slovu par
Lampué, vicepresident municipalní rady pa-
řížské. Je do duše pohnut spontanními pocily
přátelství, jež spojuje Francii i Čechy ode dávna
a v těchto dnech opětovně co nejživěji. Zmi-
ňuje se o tom, jak nadšen byl včera skvělým
divadlem na pláni letenské, a ujišťuje chvějícím
se hlasem: Viděli jsme, že jste silni tak, abyste
mohli vítězně vzdorovati nepřátelům! Jménem
města Paříže děkuji za srdečné projevy přá-
telství; my všichni jsme a zůstaneme
trvale přáteli Čech, ať se děje
cokoli!« Odevzdává pak v ruce dra. Schei-
nera dar municipální rady pařížské České obei
sokolské, krásnou bronzovou skulpturu, dílo so-
chaře Barreaua, představující dívku s na-
pjatým lukem v rukou, sedící na orlu připra-
veném k letu, podotýkaje, že jako tento napjatý
luk, stále musí býti připravena k obraně ostra-
žitost Čechů před nepřítelem.
Čecho
Barreau
Francie
Paříž
Čechy
Český obei
16
article
Za enthusiastických projevů chápe se slov
jménem přítomných gymnastů francouzských
pan Christma n. Vyslovuje svůj i jejich nej
vřelejší dík za nadšené přijetí, za skvělé po
hostinství v krásné Praze, na níž si všichn
společně odnesou vzpomínky nevyhladitelné.
Odevzdává panu pukmistru dru. Grošov
i starostovi České obce sokolské dru. Schei
nerovi čestné medaile Unie gymnastů fran-
couzských, vyslovuje obdiv nad kázní a vlaste-
neckým citem českých cvičenců sokolských,
kteří svoje druhy francouzské ja ko
bratry přijali mezi sebe: mohou
býti navzájem ujištěni, že i oni oplatí j im
bratrským přátelstvím a přijedou do
Čech brzy zase a rádi by jezdili vůbec t ak
často, jak jen možno.
Za všeobecného radostného vzrušení stoupá
potom na tribunu zástupce města Petrohradu
pan Volodimirov. Vyslovuje obdiv nad krásou
a bohatým rozvinutím slavností sokolských,
ujišťuje, jak hluboce dojem jejich působil na
duše ruských zástupců. Vštípí si pevně v pamě
krásné tyto a nezapomenutelné dojmy a slibují
že přijdou příště zase. Jako rodní bratři byli
v Praze přijati a cítí se tu šťastni, jako v rod-
ném domě. Slibuje, že příště po vzoru Fran
couzů přijdou dojista s velikou družinou svých
vlastních Sokolů.
S nevyličitelným nadšením přijat tento
slavný slib, vytrysklý z upřímného obdivu
lásky.
Christma
Volodimirov
Sokol
Praha
Čechy
Petrohrad
ný dům
17
article
Vřelých několik slov pronáší potom pan
Colguhoun, spisovatel a zástupce londýnského
»Timesu«:
»Jsem hluboce povděčen za čest, kterou
jste mi prokázali pozváním, abych stal se svědkem
toho, co považuji za důležitý a historický mo
ment v rozvoji slovanských národů. Bylo m
popřáno navštíviti veškeré země civilisované ce-
lého světa a velmi mnoho necivilisovaných
spatřiti mnoho zajímavých věcí a pozorovat
mnoho důležitých hnutí, než v posledních ně-
kolika dnech, jež strávil jsem ve vašem krásném
městě, byl jsem si vědom hnutí nového úchvat
ného. Cítil jsem za tím ušlechtilou snaživost
zástupu, nádherné pohostinství, velkolepé výkony
a zázračnou manifestaci obdivuhodné organisace
Sokolstva, za tím a v tom cítil jsem ohromnou
sílu — snad světovou sílu — jež dnešního dne
inspiruje všechny národy slovanské, jež shro-
mážděny jsou v tomto historickém městě,
nevím, kam tato síla povede, ale je založena
na vlastenectví a vypěstěna disciplinou a ne-
myslím tudiž, že by vás mohla svésti na cesty
nesprávné.« Končí díky za velkolepé pohostinství
pražské a slibuje, že se vynasnaží v anglickém
tisku tlumočiti svým krajanům, jak velice po-
kročilé a vlastenecké Čechy si zasluhují jejich
sympatií a trvalého zájmu.
Colguhoun
Times
Čechy
18
article
Cizí hosty vystřídal na tom jménem Národn
rady české poslanec pan dr. Herold. Skvělá
účast zahraničního světa na našich slavnostech.
na níž můžeme právem býti hrdi, dokazuje, že
naše dobrá pověst česká v Evropě znova oživuje
a šíří se přes všecky nástrahy nepřátel. Čerpáme
z toho naději, že se nám konečně podaří zdrtiti
v prach všecky hradby, jež nás dosud tíživé
dělily od celé Evropy. Nemáme dosud svoji
politické samostatnosti, avšak nehledáme pomoe
v tomto směru od svých přátel zahraničních
víme, že nejen svojí vlastní silou, zdatností a ná-
rodní kázní můžeme se jí dobýti. Na sebe samy
musíme spoléhati především, avšak těší a blaží
nás v takových dobách svátečních, jako je pří
tomný slet všesokolský, sympatie a uznání na-
šich drahých přátel z ostatních zemi slovan
ských a z celé neněmecké Evropy. Pokračuje
francouzsky, děkuje řečník jménem Národní rady
všem hostům, kteří v počtu tak imposantním
příšli k nám pobýti a radovati se na našich
slavnostech, uznávajíce jejich důležitý význam
kulturní.
Zástupce gymnastů luxemburských pan
Bauer vyslovuje obdiv nad českou sílou, kázní
a pohostinstvím, s jakým se jeho krajané u nás
na každém kroku potkávají. Děkuje vřele dru.
Scheinerovi za krásné okamžiky, jaké proživá
v Praze, libá jej na znamení utužených styků
bratrských a odevzdává mu dar luxemburských
gymnastů, krásně ciselovaný stříbrný pohár.
Sekretář srbských Sokolů dr. Račič z Běle-
hradu mluví francouzsky, poněvadž i většina
slovanského shromáždění tak skvěle ovládá tuto
rada
doktor
Herold
Bauer
Scheiner
Račič
Evropa
Praha
Bělahrad
19
article
světovou řeč, velebí krásnou myšlenku sokolskou
jež schopna je sdružiti všechny národy přejít
myšlénce demokratismu a pokroku a odevzdává
také čestný dar dru. Scheinerovi.
Moravský poslanec dr. Bulín přináší hol
české Moravy zlaté Praze, která je společnou
naší matkou. Morava, která ke slavnostem sokol-
ským vyslala jádro svého uvědomělého lidu, tím
spíše lne k historické Praze slavné minulosti, ž
nemá sama kulturního střediska vlastního, lne
k Praze nejen pro tuto slavnou minulost, která
jest i chloubou Moravy, nýbrž také proto, že
v ní spočívá budoucnost a sláva českého národa.
Za Sokolstvo chorvatské mluví bratr Lazan
Car. Čechové v tak mnohém kráčeli vzorem
v čele všemu Slovanstvu, a zvlášť Chorvatům
česká kultura často byla vzácnou učitelkou. Je-
jich rozvoj národní a kulturní ve mnohém jde
po stopách českých, a také myšlenka sokolská
sdružuje pochopitelně oba národy co nejúžeji
V ruce starostovy skládá řečník dar Sokolů cho
vatských České obci sokolské — krásnou pl
ketu Frangešovu.
Angličan pan Sully velebí českou mýšlenku
sekolskou jako zástupce anglických tělocvičných
spolků a provolává českým jazykem zdar páté
mu sletu všesokolskému, městu Praze i jeho
obecní representaci, i všem zdatným pracovní-
kům sokolským.
Starosta Bělehradu srbského, pan Glavinič
omlouvá se pohnutím a nadšením, jaké v něm
budí průběh skvělých slavnosti. Malý srbský ná-
rod, který jenom přetěžkými boji dobyl si a
uhájil svoji nezávislost, má mnoho momentů
v historii, společných s osudy národa českého.
Scheiner
doktor
Bulín
Čecho
Chorvat
Sokol
Angličan
Sulla
Glavinič
český Morava zlatý Praha
Morava
Praha
Bělehrad
Lazany Cara
20
article
Srbové potřebují toho, aby v hájení svojí poli-
tické nezávislosti mnohému se učili od Čechů
bojem na poli duševním, na poli kulturní práce
a houževnatého úsilí. Jménem města Bělehradu
přeje vroucně Čechům, aby dočkali se co nej-
dříve uskutečnění svých národních ideálů a
přeje: ať žije a vzkvétá český národ! A bude
žíti a kvésti, ponesou-li budouenost jeho na
svých bedrech zdatní čeští Sokolové.
S překypující vervou a se zápalným enthu-
siasmem mluví jeden z nejdražších našich přáte
francouzských, pan Sansboeuf. Jeho řeč elektri-
suje shromáždění, když vzpomíná živě svých
předešlých návštěv při sletech sokolských. Vče-
rejší velkolepé divadlo na Letné podalo takorý
překvapující obraz organisované síly.
která musí vyhráti skvěle svoji bu-
doucnost. Čeští Sokolové pochopili nejkrás-
něji a nejplněji heslo „ve zdravém těle zdravý
duch“, a síla jejich svalů ve spojení s velikou
pronikavou zdatností duševní projevuje se stejně
skvěle ve velikém díle, jež konají přední pra-
covníci sokolští, jež srovnati možno s nejpřed-
nějšími národními buditeli českými a pracovníky
kulturními. Ujišťuje, že Francouzové přinášejí
nejvřelejší pochopení pro české city národní
že jejich přátelství je národu českému povždy
zaručeno.
Srba
Čecho
Sansboeuf
Sokol
Francouz
Bělehrad
Letná
21
article
Vystřídala se ještě veliká řada řečníků,
všichni v kratších i delších proslovech kladl
důraz na význam a činorodou plodnost myšlenky
sokolské, navazujíce na poučky ze slavnostníeh
dnů pražských, na nichž s radostí a pýchou ber
účast celá veliká rodina slovanská i spřátelená
s námi cizina. Za junáky černohorské několik
vět promluvil sympatický Krsto Popovič z Pod-
gorice, za Slovince terstské poslanec dr. Rybar,
tamější energický vůdce slovinského živlu uti-
skovaného Vlachy. Odevzdal zároveň darem
Č. O. S. stříbrnou plaketu, symbolisující sbra-
tření Slovince s Čechem, s praním, aby se sbra-
tření co nejužší v hodně blízké době uskuteč
nile. Za americké Čechy, jichž se dostavilo do
drahé vlasti více než 500, několik vřelých slov
promlouvá bratr Kostovič, a po něm mnoho po-
zornosti získal si ruský poslanec z Haliče Try-
lovskij, jenž trpce toužil na pouta národního
útisku a klerikalismu, jež svírají jeho národ.
Popovič
doktor
Rybar
Vlach
Slovinec
Čecho
Kostovič
Č . O . S
Čechy
Halič
22
article
Spásu proň vidí v myšlence demokratické, jakou
jest plně a krásně myšlenka sokolská. Národ če-
ský, jenž zrodil Husa a Havlička, jest oprávně-
ným nositelem ideje demokratické, která ožívá
v jeho Sokolstvu, a již proto musí mu platit
sympatie Rusů.
Za Čechy pařížské vroucími slovy promluvil
pan Čapek, jako delegát města Moskvy pan Kor-
ženěvskij, po něm pak polský poslanec říšského
sněmu německého pan Viktor Kulerski z Pozna-
ně. Řadu řečníků uzavřeli pak pp. Šlehoven
z Londýna, ruský Sokol Luba Lorencen z Tiílimu
bratr Smrčka z Moravy, dr. Stojanovič ze Zá
hřeba, a redaktor Djuro Džamanja z Mostaru
jenž přimlouval se za společnou schůzku slo
vanských i francouzských novinářů při příleži-
tosti krásných slavností všesokolských.
Ve výborné náladě rozcházeli a rozjížděl
se milí hostě teprve ke čtvrté hodině z radniee
staroměstské, většina ovšem ke skvělým závo
dům na Letné, jimž krásná pohoda včerejší plne
přála.
Hus
Rus
Čapek
Kulerski
Smrčka
doktor
Stojanovič
Djuro Džamanja
Čechy
Moskva
Londýn
Morava
Mostar
Letná
Sokol Luba Lorentit
Pozno
23
article
Slovanská beseda na Žofíně.
Slovanská beseda na Žofíně.
»Slovanská beseda«, chystaná Slovanským
klubem pro slovanské hosty na všesokolském
sletě původně ve skromnějších rozměrech v sále
Ústředního hotelu, musila býti v poslední chvíli
pro neočekávaný počet účastníků přeložena na
Žofín, kdež se použilo velké dvorany, vhodně
dekorované už k slavnostnímu uvítání hostů
sletových. Tato změna byla vílaná, nebot
vzdušné prostory žofinské umožnily za vysoké
nynější temperatury volnou a příjemnou zábavu
více než 300 stolovníků až do pozdních hodi
Společnost počala se zvolna scházeti po
deváté hodině; nejdříve hostitelé, členové Slo-
vanského klubu s předsedou arch. Ši má
čkem a náměstkem drem. Sch eine rem
v čele a jich dámy, pak i zvaní hosté slovan-
ští a zástupei románských národů na sletě vše
sokolském. Z těchto po celodenních návštěvách
a slavnostních aktech setrvali na večírku ne-
únavně až do pozdní noci vicepresident pařížský
p. Lampué, předseda unie franc. gymnastů
Christmann, známý náš host p. Sans-
boeuf, dr. Navarre, dr. Levandre
Lachaud, pan Cuperus a někteří zástupei
tisku. Z hostů slovanských byli přítomni dele-
gát města Petrohradu A zarjev, delegát rusk
minist, vojenství, generál Skugarevskij
delegát moskevského slovanského spolku, spie
Korženevskij- Borisov a chotí, refe-
rent »Nov. Vremene«, V. A. Profjev, posla-
nec říškého sněmu německého, poznaňský Polái
dr. Kulerski, haličsko-rušsti tístí poslane
Christmann
doktor
Navarre
Levandre Lachaud
Cuperus
Skugarevskij
Profjev
Kulerski
Žofín
Petrohrad
KorženevskijBorisov
25
article
dr. Trilly, pos par, advok
delegáti černhorského knížete Mikuláše Mi-
juškovič, rko Vukotič a Jova
Matanovič, st , sta
bělehradský Glavi-
nič, vůdce bulharskýe
junáků Kefsizov
a j. Z poslanců českých
viděli jsme dra. Jos.
Herolda, dra. K.
ramáře, dra. Jana
Poddlipného, V.
ofáče. Město Praba
bylo zastoupeno staros
drem. Grošem
oběma jeho náměstky,
rál. Vinohrady náměst-
kem Bílkem, univer
ta rektorem drem. Hla-
vou s chotí a prof.B
Braunerem s chotl,
ruský kroužek starosto
řed. Havelkou, řed.
Glüekseligem s
otí. umění a literatura pí.
Laudovou- Hoři
ovou, prof. Tábor-
ským, red. Kufne
em atd. Čechy zahra-
ničné zastupoval ing
Meilbek z Londýna,
Čechy americké red.
Svoboda a Trune-
ček z Clevelandu,
Čechy vídeňské starosta
slovanské besedy Ga
ricl, Čechy ruské st.
rada Kanský a j.
Po desáté hodin
sál se naplnil a zasedlo
se k stolům, jež čty
ni dlouhými řadami plnily
velký sál. Čelný př
ný stůl vyhražen předním
zástupcům hostůsl
vanských i romanských,
v poboční galerii u
stěna hudba, jež vybraným
programem ze skla
atelů slovanských doplňovala
srdečnou náladu,
jež se záhy rozproudila po
celém prostoru. z
českých skladatelů zastoupeni
Osk. Nedbal, Sm
ana, Dvořák a Šebek, dál
hrána »Serbska
doktor
Trilly
Mikuláš
Vukotič
Jov Matanovič
K ramář
Poddlipný
V ofáč
Bílek
Hla
Brauner
Havelka
Laudův
profesor
Čecho
Svoboda
Trune
Nedbal
Sm
Dvořák
Šebek
Praba
Vinohrady
Tábor
Londýn
Cleveland
26
article
Meja« lužického skladalele
Kocora (pro Prahu
novinka), mazur Wromského,
»Zrinski« chorvate
kého skladatele Zajce, »Bul-
harské motivy«p
Růžany Panajotové, jichž
autorka byla na vezírku též přítomna.
Přípitky zahájil po 11. hodině jednatel
»Slovanského klubug, dr. Vratislav Černý,
jenž vyličil stručně význam sokolských sletů a
poděkovav hostům slovanským i románským z
návštěvu, provolal jim sokclské Na zdarl
Na přivítání První odpověděl zástupce Pa-
říže pan Lampué. Starý pán s bohatým, še-
dým vlajícím vlasem, s mladistvou energil
živou gestikulací 3 nadšením se rozhovořilo
všem, co za svéhý krátkého pobytu viděl v Če-
chách a v Praze. Je přesvědčen, že budouenost
náleží práci a účelnému vychování; obé shle-
dává u Čechů e proto věři v budoucnost na-
šeho národa. Kolik energie a pevného přesvědčení
je třeba k tomu bravurnímu kousku, jejž v se-
botu za boufe a blesku pod proudy lijáku pro-
vedly na leenském cvičišti české že ny-
Řečník je 5řesvědčen, že národ, který má t-
kové ženy a syny, jako jsou české Sokolky
a Sokolové, vždycky provede, co si předsevzal
a proto píipijí šťastné buduucnosti Čech a krásné
Praby.
Zástápce města Paříže vystřídal zástupce
Petrcňradu, pan Azarjev. Počiná projevem
údiva nad sokolským cvičením, při němž blesk
a hrom jen zveličoval nádherný efekt pohybů.
Zajc
Panajot
doktor
Černá
Lampuý
Čecho
Sokol
Petrcňrad
Azarjev
Praha
Čechy
Paříž
27
article
Setkyv se v Praze s představiteli — téměř všech
slovnských národů, divi se, jaká různorodost
panýje mezi námi, ale také jaká síla tkví v této
různorodosti, a v té síle spočívá budoucnost
Slovanstva. Čechy znal jako národ praktickýi
i tentokrát se přesvědčil, že uměli sokolskou
myšlenku postaviti na praktickou půdu do služeb
národních a všesokolských. Z Čech myšlenka
sokolská přešla již ke všem ostatním Slovanům,
vyjma Rusy. Uznává, že Rusové si dosud málo
všímali ostatních Slovanů, málo je znají; ale
mají na to omluvu: procitli z tížícího sna te-
prve před 18 měsíci, kdy i nad Ruskem vzešla
jitřenka ústavnosti. Krvavá vřava nedává dosud
klidné chvíle, mládež je prosycena neruským
internacionalismem, a ruský lid je vlastně dosud
záhadou pro samé Rusy. Ale i ruský lid žízní po
světle, po svobodě, po pravdě a pokroku. I tento
lid procitne a pozná, že je nejen ruský, nýbrž
i slovanský a pak i na jeho praporu zastkví se
heslo slovanské vzájemnosti. A pak i Čechové
v něm najdou spolehlivého, věrného bratra. Až
v Rusku nastane klid a bude zabezpečena po-
litická svoboda, pak sokolství zapust
pevný kořen i v ruské půdě a následující so-
kolský slet bude již v pravdě v šeslo v an-
ský. Připijí všeslovanskému bratrství, jedné
mysli od Uralu do Šumavy, slovanské jednotě
a síle.
Čo
Rus
Čecho
Praha
Čechy
Rusko
Ural
Šumava
litický svoboda
28
article
Delegát města Lublaně, dr. Triller,
srovnává posici českého národa se slovinským
na západním okraji světa slovanského. Jsou-li
Čechové hrází Slovanstva na severozápadě, jsou
ji Slovinci na jihozápadé. Oba by snad byli už
podlehli náporu mocných cizích živlů, kdyby
je nesílilo vědomi, že nejsou sami, že mají z
sebou oporu v nesčetných bratřích. Slovinci
v tom směru vždycky šli ve stopách Čechů, kteří
jim byli dobrým vzorem; od nich se naučili
národní hrdosti spojené s neúmornou národní
prací, vedoucí k samostatné kultuře. Připijí tedy
českému národu jako učiteli Slovinců a věr-
nému obhájci jich práv.
doktor
Triller
Čecho
Slovinec
Lublaň
29
article
Ohnivý, mladistvý Srb, dr. Rašič, dovo-
zuje několika doklady z historie, jak pád jed-
noho slovanského národa, odkázaného v boji
s nepřitelem jen na své vlastní sily, měl za ná-
sledek pád nebo aspoň škodu jiného národa.
Vidov dan a Kosovo pole nebylo jen polem
zhouby pro Srby, nýbrž i pro ostatní jižní Slo-
vany. Podobně Bilá Hora ochromila na staletl
západní Slovany. Slované podlehali jeden po
druhém, poněvadž se neznali na vzájem a splše
druh druhu podrážel nohu. Obrátiv se v jazyku
francouzském k zástupcům románských národů,
aby jim vyslovil díky za účastenství ve věci
slovanské, poděkoval »Slov. klubu«, že svou
besedou poskytl zástupcům všech slovanských
větví příležitost, opět se seznámiti a stisknouti si
bratrsky ruku.
Teskná nota zněla v řeči starosty záhřeb-
ského, dra. Amruše. Přirozeně. Krásné na-
děje, jež Chorvaté skládali v dobrý poměr
panující v Uhrách stranou, počinají se habtí
bez jich viny. Kdo ví, co opět čeká soúžené
Chorvatsko. Ale Chorvaté nezoufají; vědí, že
český národ úpěl v poměrech horších a vlastní
silou se dovedl z nich vyprostiti. I Chorvatům
jsou Čechové ve mnohém vzorem a zvláště je
jímá upřímné, slovanské smýšlení českého ná-
rok. Proto stařičký starosta hlavního města
chprvatského neváhal přijati pozvání města
Práhy, aby v trudných dobách pookřál v Praze
Srb
doktor
Rašič
Kosův
Srba
Bilá
Slovan
Chorvat
Čecho
Uhry
Chorvatsko
Praha