ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 84f79110-660c-11dc-ba0d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 84, org 11, person 66, work 10
1 masthead
Ročník XXXXl
2 masthead
V Praze, v pátek dne 3. května 190.
Praha
3 masthead
Číslo 121.
4 article
Na ranní a odpol. listy pšedolácí se; v Praze v alminlsiraei 2 K —n na sezl tvrt lta!. .6 K — s dvojí donáškor na měs na čtett lota . . 7 18 s0nh ve HHlalkich na měíe . . . .. 2 K 30 h Teštou : n r . . . . 9 K eo dolí zallo na čtvrt lsta . . . . 11 K 40 na měpí
Praha Tešta
5 article Na správném stanovisku.
Na správném stanovisku. Zatím co vládě Körbrově té doby přede vším jiným na tom záleží, kterak by pomoci polskou při várce investičního zákona želez- ničního vyzískala pro své vezdy lačné po- kladny státní těch žádaných 80 millionů k »refundačních«, — snaha poslanců našich opět úsilovně k tomu se nese, aby země koruny české nebyly zavázány přispívat svou lví kvotou na ty alpské investice, nad to na vzpomenuté refundace dotud, dokud na vzá jem nebude ostatní Rakousko zákonem sou- časným zavázáno ku přiměřenému příspěvku na rozsáhlě, ale velenutné a veškeré říši prospěšné vodní stavby v našich zemích českých. — Kdežto vláda své junetim formulovala pověstnýní slovem finančního ministra Böhm- Bawerka: »Bez povolení 80 mill. refundace nemohu zákon investiční doporučit koruně k sankci«, — poselstvo naše opět vůči vládě i celému parlamentu již přied velko- nočními prázdninami své »junctime poslavilo, kterým požadovalo (dle sdělení dra Pacáka ze dne 4. dubna t. r.), »aby v tro- jím směru bylo království českému vyho- věno, nežli by se tyto investice (železniční staly skutkem a sice: 1. vystavěním sítí průplavů v království českém a markrabství moravském; 2. regulace řek hlavních i jich přítoků v krá- lovství českém, jakož i na Moravě a za 3. současnou státní podporou 13 millionů na meliorace v král. českém, jichž plány jsou vypracovány.« — Nuže, do jaké míry vyhověla vláda Körbrova těmto požadavkům našeho posel- stva svou předlohou zákon »o vodních dráhách« ze dne 26. dubna t. r.?
Böhm Pacák Rakousko Morava
6 article
Vyhověla jím potud, že zavazuje stát [prozatím nákladem 250 millionů K) ke stavbě lěchto vodních tratí: 1. průplavu dunaj- skooderského (v délce 275 kilometrů), 2. dunajskovltavského, který by ůstil do Vltavy u Čes. Budějovic a kana- lisace Vltavy z Budějovic do Prahy; 3. průplavu od Přerova na Pardu- bice, který by spojil průplav dunajsko-oder- ský s Labem a kanalisace Labe od Pardubie až po Mělník; 4. spojení průplavu dunajsko oderského s poříčím Visly až ke splavné části Dněstru. — Jak viděti, nevyhověla vláda požadavkům poslancův našich zúplna, nýbrž jen částečně. Vyhověla jim co do stavby zádané sitě prů- plavův, majících spojiti země koruny české dráhami vodními s mořem Černým a Se- verním, ale nevyhověla již tou plnou měrou dalšímu jich důležitému požadavku po brzk regulaci našich zanedbaných česko-moravských řek a nevyho- věla ani jich třetímu požadavku po příspěvku státním na žádoucí meliorace v království českém, které v počtu 168 byly projekto- vány, ale pro nedostatek peněz vyssáté zeme české nemohly býti dodnes provedeny. Toto částečné oslyšení dotčených spra vedlivých požadavkův našich poslancův při- rozeně pokazilo radost z té předlohy zvláště našemu rolnictvu tak, že se mu valně ne- zamlouvala, nýbrž spíše různé pochybnosti. ba i obavy v něm budila. Ukazováno k tomu, že se marně vyplýtvají milliony na stavbu průplavův, nebudou-li dříve zregulo- vány nejen naše hlavní řeky, ale i jejich přítoky, poněvadž jinak každo- ročně se rozvodní a povodněmi strhají roz- dělané stavby navigační, takže to kanaliso vání bez předchozí regulace příslušných po- říčí bude holou prací Sysifovou. Kromě toho žádali zemědělci naši, aby provedeny byly především meliorace, jichž potřebují šir kraje naší vlasti, na něž ale zubožená, da němi přetížená země naše nemá peněz.
Černá Sysifův Vltava Čes . Budějovice Budějovice Praha Přerov Mělník Visla Dněstr
7 article
Nuže, jaké stanovisko zaujal klub našich poslancův na radé říšské k této mezeře mezi nabídkou vlády a mezi dobře pochopeným interessem národa českého? Včerejší i dnešní zprávy vídeňské skýtají nám odpověď. Klub náš, řídě se jedině a výhaadně prospěchem a potřebou národa, setrval neochvějně vůči průplavní předloze vládní na prvotním svém stanovisku předvelikonočním: žádá, aby vládou podaný zákon o stavbách vodních byl opraven tak, aby jako první krok a stupeň ke stavbě průplavů provedlo se regulování, splav nění a kanalisování našich zanedba- ných řek českomoravských, předevšíi regulace Vitavy od Budějovic po Mělník a středního Labe a to v době 10 let. Pak teprv má se prověsti současně stavba průplavů: dunajsko vitavského a du- najsko-oderského i moravsko-labského do r. 1924. Zároveň má se co nejrychleji zabez- pečit státem provedení připravených důležitých meliorac v Čechách. O těchto svých jednomyslných usneše ních uvědomil včera klub našich poslanců zástupce kola polského, konserva- tivní velkostatkáře jakož i něme cké lidové poslance ze zemí ko- runy české, jež pozval na společnou poradu. Němci se dostavili a vyslechli s reservou klidně naše požadavky, jakož i řeč dra. Pa- caka, toužícího, aby oba národové zem českých v této příčině byli za jedno a shoda jich na tomto poli národohospodářském aby vedla i k žádoucímu dorozumění se obou na- rodů i v jiných důležitostech, ve kterých zájmy jich jsou společny. Avšak jménem Velkoněmcův prozradil poslanec Wolf pravé smýšlenía
Němec Wolf Budějovice Mělník Čechy
8 article
politické cíle našich »vezdy dobrých súse- dův« s klassickou upřímností, řka: Nám Němcům záleží jen na stavbě průplavu dunajskooderského (od Vídně přes Moravu na Bohumín) a po plří padě na odbočku z toho průplavu od Přerova na Pardubice k vůli spo- jení jeho s Labem. Dodal po tě sice milostivě, že prý ne- budou Němci činiti konečně obtíží ani prů- plavu dunajsko vltavskému, — ale za to německý nacionál Derschatta nechápe, proč by měli šlyrští Němci přispivat svým obo- lem na úpravu našich zanedbaných če- eb odstevýd nsq ských řek Jsou to obrysy pospolité dohody mezi oběma národy, po níž toužil náš, dobro- myslný dr. Pacák? Nerýsují se- tu. spiše hned v první té konferenci »nad vodami českými« kontury mrakův nových zápasův a sporův mezi zájmy našeho národa a chout- kami našich všeněmeckých odpůrcův? Neukáže se i za tohoto pokusu marnost alichost celé té methody a politiky vídeň- ské: chtíti bez spravedlivého rozřešení sta- rých sporů národních, politických a ústavních podnikati v této říši veliké podniky národo- hospodářské a finanění? — Vederemo!
Němec Pacák Vídeň Morava Bohumín Přerov Pardubice
9 title
Říšská rada.
10 article Poslanecká sněmovna. Schůze čtyřicátá.
Poslanecká sněmovna. Schůze čtyřicátá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 2. května. V dnešní schůzi projednávána byla osnov zákona, kterou doplňuje se volební řád pro ob- chodní a průmyslové komory ve smyslu zněn přivoděných v censu volebním berní reformou. Volební řád, platíeí od roku 1868, obsa- huje toliko zásadná pravidla volební a komory jsou podle něho oprávněny zdělati si se zřetelem na své poměry volební řády podrobné, které ve srozumění s nimi stvrzuje vláda. Po zvýšení daně výdělkové ukázala se potřeba upraviti, resp. zvýšiti census. V komorním řádě nalezá se omezení v ten rozum, že pro první sbor velkoprůmyslu a velkoobchodu platí základ 100 zl. Jelikož objevilo se, že dle výdělkových tříd bylo dlužno zvýšiti census až přes 1000 zl., dovodily obchodní komory ve svých dobrých zdáních, že jest nezbytno toto omezení na 100 zl. v dosavadním volebním řádě zrušit vůběc a také ve příčině velkoprůmyslu a velko- obchodu zustaviti komorám úplnou svoboďu sta- noviti cenaus tak, jak dle komorního řádu tuto volnost již mají pro ostatní sbory nižší. V roce 1899 vypršely mandáty obchodníe komor, a jelikož v ten čas parlament nepra- coval, byly článkem 14. prodlouženy. Po této změně zákona bude vládě možno vydati komo rami navržené nové volební řády se zvýšeným censem pro všechny čtyři skupiny. V debatě se ukázalo, jak jednotlivé ob chodní komory roztřiďují různá přání voličstva, zvláště pak poukazováno bylo na počet man dátů přo každý sbor v jednotlivých sekcích.
Vídeň poslanecký sněmovna
11 article
Brněnská komora stanovila pro všecky sbory průmyslové sekce po 7 a pro 4 sbory obehodn sekce po 5 mandátech, kdežto olomoucká ko mora, nby uhájila se v ní německá nadvláda. dala si do prvního a druhého sboru průmyslové sekce po 10 hlasech, do třeliho sboru 8, do čtvrtého 4 hlasy, tak že by oba ony sbory nejen nemohly dosíci majority, nýbrž ani slušné minority Českému poselstvu podařilo se vymoci ně- která zlepšení, zejmena že ve čtvrtém sboru obchodní komory olomoucké bude místo4 mandátů mandátů 6. Česká delegace neustane působiti ještě pro nápravu ve sborech ostatních. Rokováním bylo posvíceno na počínání s brněnské a olomoucké obchodní komory, jejichž machinace odhalil dr. Šilený a kteréž nesou se k tomu, aby český živel v obou komorách těch nebyl zastoupen. Což se jim také při ne- dostatečných ustanoveních zákona podařilo za po- sledních voleb. Za těch volili i mrtví. Roku 1893 byli tito vyreklamováni, ale při volbách po třech letech se objevili také přes reklamace z české strany podané.
Šilený
12 article
Působnost pánů z obchodní komory olo- moucké demonstroval zástupce páté kurie jihlav- ské drastickým dokladem, že totiž pánové, kteř v Olemouci české obchodníky vylučují z trhů, svolávají inseráty v lipských novinách německé průmyslníky z říše, by se usazovali se svými závody v Olomouci. Brněnská obchodní komora povolila na stavbu budovy německé obchodní školy 80.000 zl., na českou školu obchodní ne- patrnou podporu — ministr to schválil. Obchodní komora pražská povolila podporu na Národopis- nou výstavu — ministr usnesení to zrušil. Loktem tak nestejným měří se Čechům a Němcům. Moravský mluvčí přimlouval se vřele, by se věci živnostenské odňaly říšské radě a přikázaly sněmům zemským. Poukázati' sluší na německého nacionála Lemmische, který tentýž postulát vyslovil ve věcech hospodářských a na Tyrolana Grabmayra, jenž jest stejného náhledu. Dr. Šilený apelloval posléze na Němce, by pamětlivi byli výroku Bismarkova, kterýmse všickni honosí, totiž: »Nikoho se nebojime, je nom boha!«, míně, že by v bázni před bohem měli býti spravedlivými. Myslíme, že dr. Šilený má ještě pořád o svých krajanech dobré mínění. Zkušenost čtyřicetiletého boje s Němci poučila každého, že naděje, že se polepší, jest marnou. Každý pták své hnízdo chválí. Proto nenl s podivem, že pan Primavesi, poslanec předseda obchodní komory olomoucké velebí, eo se tam páše a co spravedlivý člověk musí od- souditi. Prozradil však zároveň, že jej citelně bolí rány zasazené posl. drem. Šílený m. Po- kusil se také rány oplácet, ale minul se cílem
Čecho Němec Lemmisch Tyrolan Grabmayr doktor Šilený Bismarkův bůh Primavesi Olomouc Loket obchodní komora
13 article
Namlouval sněmovně, že zemská vláda na Mo ravě nadržuje — Čechům, zvláště místodrži- telský rada Pillersdorf je prý učiněný ne přítel Němců. To je zvěst, které nevěří snad ani její rozšiřovatel. Podle něho jsou Germáni v markrabství vůbec neviňátka, která čeští He rodesové chtějí povraždit a která prý se jen brání proti násilí. Kdo takově věci slyší, do mnívá se, že na Moravě je hrůzovláda Čechů. K takovému překrucování skulečnosti dr- Šílený ovšem nemlčel a v replice ukázal pravý obraz oněch poměrů vůbec a persekuee českých obchodníků a živnostníků zvláště. Posl. Březnovský pak ve věcné opravě stručně, ale řízně vyložil, jak rozumí rovnopráv nosti komora liberecká a jak zcela jinak pražská Ministr dr. Wittek podal dnes sněmovně zákon o zajištění lokálních dráh na r. 1901 Je jich 18. Pěti se poskytne státní garancie. 13 státní subvence. Dráh těch je v královstv českém šest o 239 km., na Moravě tři. Dělk všech navržených místních dráh činí 665 km. nominální náklad celkový činí 72 mill. K, stální garancie 26 mill., zemská garancie 24 mill., přispěvek státní 7.7 mill., příspěvek zemský 3.2 mill. a příspěvek interessentů 11 mill. K Je naděje, že osnova ta bude zejtra přikázána železničnímu výborp bez předehoziho prvního čtení a že se tam s urýchlením projedná.
Čecho Pillersdorf Němec Germán Posl Březnovská Wittek Morava km mill
14 article
Předseda hr. Velter, zahájiv schůzi, věnoval vřelou vzpomínku náhle zemřelému posl. Iso pe skulovi a sněmovna na znamení smutku po- vstala. Mezi došlými spisy je předloha o dráhách nižšího řádu, jež mají se letos zabezpečit Schönererův návrh na přadlohu, jíž uznává se zvláštní postavení Haliče. Posl. Daszyňski dotazoval se předsedy míni- sterstva po chování se pražské policie k studentské. ke dni 21. m. m. do Praby svolané schůzi, v niž mělo se rokovat »o sludeniském hnutí v Rusku«. M.p. dr. Körber odpověděl na Hybešův dotaz po zneužívání vypovídacího práva v některých obcích v Čechách. Některé udaje dotazu zakládají se na nesprávných informacích. Bylo by žádoucno, by ti, koho týká se, v každém případu použili svého práva a podali stížnost. Snaží se vyvrátiti výčitky proti policejnímu ředitelství pražskému, státním zastupitel- stvům a politickým úřadům a připomíná, že mini- sterstvo vnitra upozornilo podřízené úřady, že ně- které obce mohly by nezákonně mařiti vydržené právo na propůjčení domovského práva, Také české místodržitelstvo nejednou v takových případech za- kročilo. Státní úřady mohou tu poskytnouti pomoc.
Velter Posl doktor Körber Hybešův Halič Rusko Čechy
15 article
dokáží-li osoby, jež byly vypovězeny, že obecní úřady při vypovídání porušily zákon. Dokáže li se to, státní správa neleníc použije proti takovým obcím zákonných prostředků. Nižším úřadům dány v tom směru nedávno instrukce. — na Hannichův po poměrech ve svazu okres. nemocenských pokladeo v království Českém, že předseda svazu za poslední leta opomíjel svolati de- legatské schůze proto, že v předeslých schůzích ne- došlo k usnešení o rozpočtových záležitostech, jež delegáli svazových pokladen v mezích zákona mohou vyřizoval a protože většina pokladen opřela se jejicí svolávání. Na podnět ministerstva místodržitelstv oznámilo představenstvu, že ani za panujících okol ností vzhledem k nalehavým zákonným ustanove ním nemůže se upustit od svolávání delegálskýeh schůzí. Rekura představenstva proti té věci byl za mítnut; — na Bergerův po závadách při vypisován konkursů na lěkárnické koncese, že vydal již přísný rozkaz, že takové konkursy mají se posílati bez me škání a hned úřadním novinám, aby je uveřejnily a v nich má býti uvedeno datum, kdy konkur vyprší.
Hannichův Bergerův obecní úřad
16 article
Ministr železnic dr. Wittek odpověděl na Cingrův dolaz po vozovém materiálu, dodaném vít kovickými železárnami, že údaje, v dolazu uvedené byly ministerstvem železnic zevrubně prozkoumány a sděleny i s výsledkem železničních vyšelřován státnímu zastupilelstvu novojičínskému k dalšímu ří zení. U tamějšího krajského soudu zavedeno vyše třování, ale neshledalo se nic, co by mohlo zavdat podnět k dalšímu stíhání. Správa slátních železnic nentrpěla nižádnou škodu. Snémovna přechází k rokování o vládní pře loze stran změny zákona o komorách obchodních a živnostenských.
doktor Wittek Cingrův
17 article
Posl. Wohlmeyer (proti předloze) ujímá s živnostenského stavu, jenž není dostatečně chráně nynějším živnostenským zákonem proti velkým zá vodům. Živnostník a rolník musí konečně dostat silnou oporu. Avšak talo předloba na to nestačí Lituje potlačování živnostnictva velkým kapitálem. rozbírá agendy obchodních komor a stýská si n složení obchodní komory vídeňské. Kritisuje její vo lební opravu, jež jest attentátem velkokapitalistů na práva a zájmy širokých vrstev dolnorakouských ob chodníků i živnostníků. Brojí proti ustanovení před- lohy, že hlavní pravidla volebního řádu stanoví na řízením ministr obchodu ve srozumění s příslušnou komorou, a přimlouvá se, aby zákon sám stanovii pravidla volební oprávněnosti. Činí náležilý návrh žádá sněmovnu, by jej schválila. (Pochvala.) Ministr obchodu bar. Call doporučuje před- lohu a prohlašuje, že zákon o dani osobní vyvola nezbytnost revise volebního řádu obchodních a živ nostenských komor a starý census rozhodující o roz vrhu volebních kalegorií musí se uvésti v soulac s novými berními poměry. Nynější předloha obíra se jen změnami, jež vyžaduje nové berní zákono- dárství. Ubezpečuje, že návrhy voličstva i obchod- ních komor budou bedlivě prozkoumány a náležitě uváženy, shledají-li se nedostatky také v jiných pra- videch komorního zákona opraví se a doplní čebo třeba zvláštní předlohou, po předchozím vyslechnuií obchodních a živnostenských komor.
Posl Wohlmeyer
18 article
Žádá sněmovnu, by nedbala navrhovaných změn protože dohodnutí s komorami dálo se dosud jen o obsahu télo vládní předlohy a všeliká další změne komorního zákona měla by za následek průtahu pilně již revisi volebního řádu. Sučmovna uzná že třeba usláliti poměry obchodních komor, jejicht výkony v národohospodářském oboru zasluhuj uznání. Ministr dokazuje proti Wohlmeyerovi, že tak pro živnostnictvo se pilně pracuje a docililo se jiá znamenitých praklických výsledkův Poslanec Kienmann považuje nynější po měry za neudržitelné, neboť stará sazba censu ne může platiti pro nové poplatníky výdělkové daně Přimlouvá se za předlohu a doporučuje přechod k ze vrubnému rokování. Vládní zástupce odb přednosta bar. Weigels perg shledává, že zamýšli se postaviti komorní in stituce na šírší základ. Nedoporučuje se však usta novovati pro velkoprůmysl určitou číslici. O zřízen venkovské komory může rozhodnout jen zákon. Možná, že později bude podána novella k zákonu o obchodních komorách. Žadá, by vládní předloha přijala se beze změny Posl. dr. Šílený: Vláda nečiní téměř ničeho k uklidnění myslí. Teprve v posledních dnech jsme se dověděli, jak odborné ministerstvo ukvapené za
Posl doktor SF
19 article
sahuje do politických práv slátních občanů. Strana naše musí v nejkrajnější míře odstavovat své opráv- něné politické a národní nároky, má-li se zameziti opakování bouřlivých scén, jimiž levice této sně- movny po 2 léla na největší škodo všeho obyva- telstva znemožnila veškeru parlamentní činnost. Osnova tato, jakožto předzvěst nových volebních řádů do obchodních komor, zavdavá z mnoha příčin podnět k nespokojenosti. Volební řády, které budou po schválení tohot zákona ministerstvem vydány pro všecky obchodní komory, budou zájmům národním a zájmům malo- živnostnictva po několikeré stránce na škodu. Prot naše strana setrvá vůči télo osnově v opposici potud až bude možno zbudovat volební řády na zásadách spravedlivých. Věcí obchodních komor bylo energicky se za- sadit o provedení požadavků maloživnostnictva. avšak na požadavky ty zřetel dosud vzat nebyl. Slo- žení obchodních komor je takové, že na př. v Olo- mouci mezi 36 členy jsou jen 4 maloživnostnici v Brně mezi 48 členy jen 10. Tento nepoměr uka- zuje se pak také při volbách do zemských sněmů do říšské rady. Ani brněnská, ani olomúcká není na zemském sněmu zastoupena živnostnikem. Přimlou- vám se za zřízení řemeslnických komor, aby bylo poskytnuto maloživnostnictvu příslušné zastoupení.
Prot Ola Brno
20 article
Řečník pojednává pak o volebních řádech, na- vrženýcli obchodními komorami v Brně a Olomoue a praví, že tyto volební řády zavdávají podně k obavám nejenom z ohledů věcných, ale také ná- rodních. Zminěné obchodní komory přičinily se vše- možně o to, aby hájily zájmy německých živnost- níků a průmyslníků, a aby své české krajany vytla- čili z III. volebního sboru úplně, tak že český živel v obchodních komorách zastoupen není. Nedá se nikterak omluviti, že dvě třetiny obyvatelstva moravského v obchodní komoře nejsou zastoupeny. Proto by bylo třeba, aby do nov ých osnov byla pojata ustanovení poskytující jednotlivým národnostem více jistoty, že se s nimi bude jednati spravedlivě. Že je to nezbytno, je patrno také z čet- ných nešvarů, jež se dálý při volbách do obchodních komor v Brně a Olomouci. Zvláště mělo by velky význam zrušiti odvolací instance. Při poradě o nových volebních řádech byl vzat na požadavky předložené českými interesseniy jen nejmenší zřelel, ačkoliv to byly požadavky spraved- livé. Ve příčině rozdělení mandátů postavila se brněnská obchodní komora na stanovisko poněku spravedlivější a modernější, než olomoucká, kteráž se chtěla opět projeti na starém liberalismu (Vese- lost.) a chtéla se zachovat po staromodsku. Teprve na nalehání byly vykonány opravy ve prospěch IV. volební třídy. Přes to však maloživnostníci budou míti jen 14 hlasů, velkoprůmyslníci však 18 vedle toho ještě 2 hlasy báňského průmyslu.
Brno Olomouc Vesa báňský průmysl Olomoue
21 article
Navržený census je příliš vysoký, na základě nynější výdělkové daně a tím bylo spácháno velké bezpráví. Mimo to dle této osnovy mají míti všecky veřejné společnosti a filiálky jedné firmy volební právo na základě jediného předpisu daně této firmy. takže obchodní dům s 10 společníky a 10 filiálkam by měl 10 hlasů. Plurální volební právo v tomto rozsahu je však naprosto neoprávněno. Hesla v ně- meckých kruzích obvyklého: »Moc je nad právo«, necht se zde neužívá. Nechť tu raději plati jiný výrok, platný v německé říši: »Kromě boha nebojímes nikuho«. Rovnoprávnost je také přikázáním bož ma kdyby se zachovávala a mandáty stejně spravedlivi rozdělily, byl bych také já a naše strana uspoko- jena a zaujali bychom pak k této osnové stanovisko jiné. (Hlučná pochvala a potlesk.) Posl. Bůheim pravi, že obchodní komory jsou povinny přispěti malým živnostníkům, jejichž zájmy nemají takového zastání jako obchodníka. Návrh n změnu volebního řádu neb organisaci obchodních komor je předčasný. Dříve třeba vyříditi 88 59. a 60. živ. ř. a změniti zákon o podomním obchonu a potom teprv poznají se živnostenské třídy, jež by se měly pojmnouti do komorních voleb. Odporuji Wohlmayerov návrhu a prohlašuji konečně, že budu hlasovati pro tuto zatímnou předlohu, doufaje, že vláda podá záby předlohu definitivnou o volebním řádu pro obchodní komory. (Pochvala.) K návrhu poslance Berksa přijímá se konee debaty a hlavními řečníky zvolení poslanci Losen (contra) a Primavesi (pro).
Posl Berksa Losen Primavesi
22 article
Posl. Loser prohlašuje, že rozšíření volebníh řádu obchodních a živnostenských komor bylo by vílaným, ale musil by se tu míti náležitý zřetel na živnostnictvo. Kritisuje výborovou zprávu, pojednává o nezbytném zrušení 8§ 59. a 60 živn. ř. a přimlouvá se, aby živnostnictvu popustila se práva, jež mu patří nebo bude konečně třeba odloučiti živnostníky od ob- chodníků, re p. průmyslníků. Posl. Primavesi snažil se dovoditi, že ob chodní komora olomoucká vykonala pro maloživ- nostníky, co mohla. Rozloučení obchodních a živno stenských komor by bylo nesnadné pro předměty. o nichž se tam rokuje. Snaží se oslabití vývody po slance Šíleného a vyčítá, že prý na německé jarma rečníky v českých obcích házeno kamením a blátem tak že musili z trhu. Dokazuje nutnost báňského od boru při komoře olomoucké, protože v jejím obvodu je velký báňský průmysl. (Pochvala v levo.) Následují věcné opravy Posl. Březnovský (k věcné poznámce): Jed- ná-li se zde o skandálu, debatuje se celou hodinu. je-li však v rozpravě oprava zákona, tu se debata uzavře. Mluví-li někdo věcně, vztí se hlavou a každý se táže předsedy, proč mu nebere slovo. Posl. Stein: Mluvte německyl Posl. Březnovský: Však vy tomu rozumíte Jste snad vzdělanější, než vypadáte? (Hlučná veselost. Bylo zde ukázáno, jaká křivda se děje obchod- nictvu a živnostnictvu českému volebními řády do obchodních komor. Jest nutno ukázati: obchodní komora liberecká, v jejiž obvodu jest Čechů 800.000 vedle 900.000 Němců, nemá žádného českého zá- stupce ve svém středu. Publikače vydává jen ně- mecké, nápisy jen německé, subvence udilí jen ně meckým ústavům, kdežto českým dá jen žebrácké podpory.
Posl Březnovská Stein Čecho Publikač Němec
23 article
Naproti tomu v obvodu obchodní komory pražské žije sotva 100.000 Němců, kteří mají 16 zástupců. kdežto v Liberci 800.000 Čechů nemá ani jediného (Slyšte l) Jen 200 voličů v sekci velkoobchodnické volí 1 zástupců — Němců, kdežto 15.000 maloobchodníků voli 6 zástupců Čechů. Hůře jest v sekci živno- stenské. 180 voličů ve všeobecném průmyslu volí zástupců a 23.000 maloživnostníků voli také jenon 6 Čechů. Pražská obchodní komora hledí úzkostlive zachovávati rovnoprávnost, ale komory, které se na- lezají v rukách německých, šlapou rovnoprávnost nohama. Přál bych si, aby páni Wolí a Stein tyto německé zástupce si vyhledali a počali lam kázali jim »Los vom Rom«. To by se na ně pání Sobol kové a Forchheimové divně divali. Tém by se měl kázati »Los von Jerusalem !.. Pání Němci, až budete zase naříkati na utisko- vání Němců v Čechách, postavíme vám před oči vaše volební řády do říšské rady, zemských sněmů a ob- chodních komor a vy se zastydíte, jesťliže to ješt dovedete. Posl. Šílený: Naproti posl. Primavesiovi kon statuji, že několik voličů obchodní komory olomoucké jakkoliv byli r. 1893 na podané reklamace vyloučeno ze seznamu, o 3 léta později se v něm zase objevil a voleb se účastnili (Hlučná veselost) Konstatují dále, že dána výpověď českým ná- vštěvníkům trhu olomouckého, tak že nemohli na trh přijíti a to se stalo v městě, jehožto správa loní vy zvala průmyslníky z Německa, by se usídlili v Olo mouci. Nebylo vyvráceno, že Němci nebylo do Na v orosnem prodtějí: ranni čí lo o sobě . . . za Sh . . za ?h odpoledni Ve mlislkách na vonkov ranuí číalo. . . . . copelednn 1nserá t, platí se hot ově sapře Tt-tplcsní a tosirty plijima z čanla strace v Mlariabaré ulici č. . Tam nacházejí ses též rečake Hlirasaspečiss , Nirodnlch Listt- Rakopisy se novraosji
Čecho Němec Wolit Stein Forchheim Posl Primavesi Liberec Los on Jeruzalém Čechy Německo Ola Mlariabarý ulice Nirodnl Listt Němec
24 article
rodního domu olomonckého dvakrát střeleno. (Slyšte Slvšte!) Nebylo vyvtáceno, že hořící zápalky vrženy byly do dívčího ústavu. Nebylo vyvráceno, že policie a němečti soukromníci hazeli pomazanými holemi po českých dámách. (Slyšte ! Slyšte D) Nebylo vyvrá- ceno, že v brněnském »Tagesbote« bylo vytištěno provolání k německým obchodníkům, aby české ce- stující ze svých závodů vyhodili. (Slyšte ! Slyšten Německá minorita v Olomouci nejedná spravedlivě s českou majoritou. Vidno to z toho, že majarita česká neni vůbec v obchodní komoře zastoupena a že volební komise dopustily se všech podvodů, by se česká majorita nedostala do obchodní komory jako minorita. Naproti posl. Lecherovi konstatují, že dan 80.000 zl. na stavbu německé obchodní školy nebyl žádnou potřebon. Dále, že také němečtí obchodníci směru šovinistického hledají zřízence, kteří jsou mocní češtiny. Kromě toho musím vůčí posl. Primavesioví a posl. Lecherovi konstatovat, že češti důvěrníci ve volební komisi komory olomoucké za nynějších po- měrů podobají se kibicům, kterým se dovoluje po- dívat se na nějakou kartu, ale ne do všech karet. zejmena pak ne do falešných. (Hlučná pochvala n lavicích česk ých.) Dál opravovali poslanci Kitschelt, G1öck- ner. Lecher — jehož předseda napomínal, aby spokojil se věcnou opravou — a Wohlmey er.
Lecher Kitschelt Olomouc slyšet Slvšte G 1
25 article
Po referentovu doslovu hlasovalo se: Wohl- meyerův návrh na vrácení předlohy propadí a zákon schválen potom beze změny ve 2. a 3. čtení. Posl. Tschan v dotazu ku předsedovi pe- tičního výboru nalehal na svolání jeho schůze. Posl. Fresl tázal se předsedy, hodlácli vy- zvali ministra železnic, aby českým poslancům vy- stavovaly se české legitimace železniční a aby mi- nistr odpověděl na dotaz po zlepšení platů zřízenců stáfních železnie. Předseda hr. Vetter odtušil, že nemá vlivu n vystavování železničních legitimací, stran odpovědi domluví se s ministrem železnic. Konec schůze o 6. hod. večer; příští bude zejtra o 11. hod. dopoledne. Posl. dr. Pantůček a soudr. podali na pře- sedu ministerstva jako správce ministerstva vnitra pro opozděně uveřejňování českého textu říš- ského zákonníka tento dolaz: Dle § 2. zákona ze dne 10. června 1869 č. 11 ř. z. vydavá se říšský zákonník ve všech řečích zem- ských obvyklých v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených. Dle téhož zákonného předpisu mají býti všeck vydání říšského zákonníka z pravidla současně vydána a rozeslána a jen v těch případech, ve kte- rých topro větší objem vyhlášky není ohledně všech vydání možno, má býti dodatečné uveřejnění ostat- ních vydání co možno urychleno.
Wohl Posl Fresl Vetter doktor Pantůček
26 article
Přes tento jasný zákonný předpis stalo se v po- slední době pravidlem, že český text zákonů a naří- zení v říšském zákonniku uveřejněných i když vět- šího objemu nebyly, teprýe více měslců po rozeslání německého textu byl vydaní Tak na př. nebyla některá čísla říšského zá- konníka z r. 1900 a rejstřík doposud v řeči české uveřejněny. Touto praxí jest netoliko přesný zákonný předpis shora uvedeny porušován, nýbrž i všichni státní občané, kterým jen český text jest srozumitelný, ve svých právech a zájmech značně zkracování a ohro- žováni, poněvadž zákon sám již rozesláním ně- meckého, authentického (§ 2. cit. zák.) textu, za vy- hlášený platí (§ 5. cit. zak.), tak že od tohoto oka- mžiku nikdo již, tedy ani ten, kdo německé řeči mocen není, se neznalostí jeho omlouvati nemůže § 2. o. o. z.) Vzhledem k velikému zájmu, který české obyva- telstvo na tom má, aby zákony a nařízení, v říšský zákonník pojaté, v čas v řeči české byly uveřejnény. táží se podepsaní J. E. p. předsedy ministerstva jako správce ministerstva vmitra: 1. Jest Vaší Excellenci tento průtah u vyhla- šování českého textu říšského zákonníka znám? 2. Co zamýšlí Vaše Exceilence zaříditi, aby podle § 2. zák. ze dne 11. června 1869 č. 13 ř. z. český text říšského zákonníka současně s textem německým byl rozesílán?
27 article
Zákon o lokálních dráhách předložený včera ve sněmovně poslanecké, zajišťuje stavbu 18 dráh nižšího řádu v délce 605 km., jež bude vyža- dovali nákladu 69.402.200 K. Z dráh těch připada šest na království české a tři na markrabství mo- ravské. Pořad jich, pokud se týkají těchto dvou korun- ních zemí, jest dle osnovy zákona následojící 1. Ze stanice Volary nebo jiného přínodného místa místní dráhy Vimpek-Volary přes Tusset k říš- ské hranici u Nových domků s odbočkou do Ž el- navy s připojením na trať státní dráhy České Bu- dějovice-Želnava 2. ze stanice Rakovník trati státní dráby Beroun-Rakovník přes Opočno s připojením na místní dráhu Postoloprty-Louny, eventuálně do Loun 3. ze stanice Žďár místní dráhy Německý Brod Žďár do Tišnova s připojením na trať Brao- Tišňov společnosti rakousko uherských státních dráh 4. ze stanice Sudoměř nebo z jiného vhod- ného místa místní dráhy Mšeno Dolní Cetno přes Mladou Boleslav a Dolní Bousov do Staré Paky s připojením na jihoseveroněmeckou spojovací dráhu a na rakouskou severozápadní dráhu 5. ze stanice Sedlec-Kutná Hora rakouské severo-západní dráhy přes Kutnou Horu a Červené Janovice do Zruče s připojením na projektovanou místní dráhu Světlá Kácov 6. ze stanice Kadaň Pruneřov dráhy buštěhradské ke stanici Vilémov trati státní dráhy Kaštice Radonice a ze stanice Radonice jmenované trati státní dráhy do Doupova (kadaňské místní dráhy): 7. ze stanice Česká Lípa české severní dráhy do Kamenického Šenova; 8. ze stanice Petrovice- Losín trati státní dráhy Zábřeh-Sobotín do Koutkovník a 9. ze stanice Hanušovice trati státní dráhy Šternberk-Králíky do Starého Města.
Volary Rakovník Beroun Opočno Postoloprty Louny Žďár německý Brod Tišnov Sudoměř Mšeno Dolní Cetno Mlada Boleslav Dolní Bousov Stará Paka Sedlec Kutná Hora Červená Janovice Zruč Kácov Kadaň Vilémov Radonice Doupov Kamenický Šenov Petrovice Zábřeh Sobotín Koutkovník Hanušovice Šternberk Králíky Starý město BraoTišňov Kaštice Radonice Český Lípa km
28 article
Předloženou osnovou zákona pomýšlí se na za- řadění nynější místní dráhy Postoloprty-Louny do nově projektované trati Rakovník-Louny a nynější místní dráhy Sedlec Kutná Hora do projektované místní dráhy Kutuk Hora- Zruč. Dále se zvyšují osnovou touto příspěvky státní nad ustanovené maximální obnosy násle- dujícím míslním dráhám českým: a) Nový Dvůr—Bezdružice o 72.000 K b) Tábor—Bechyně o 84.000 K c) Polná—Štoky o 30.000 K- d) Mikulášovice—Rumburk o 80.000 K. Ve zprávě důvodové uvádí se, že zákony zr. 1894, 1895, 1896 a 1898 bylo celkem zajištěno 79 dráh nižšího řádu v délce 2481 km., z nichž bylo jen od 77 km. definitivně upuštěno. Zevní vývoj místních dráh postavených za součinnosti státu lze pokládati za uspokojivý, ale bezprostřední finanční výsledky tratí dopravě již odevzdaných jsou naproti tomu méně uspokojivé. Vláda pokládá však vzhledem na vělšinou oprávněné finanční oběti státu a zemí, jakož i vzhledem na různé již nyní se jevící pro- spěchy národohospodářské za svou povinnost v dalším pokračování ve zřizování místních dráh ue- ustati. Z uvedených nově projektovaných dráh bud trať Rakovník. Louny hlavní dráhou
Loun Postoloprty Louny Rakovník Sedlec Kutná Hora Kutuk Hora Zruč Bezdružice Tábor Bechyně Polná Mikulášovice Rumburk Kd km