ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 84f22ce0-669b-11dc-8b8c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 34, person 93, org 4, work 4
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 7. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 96.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí se- v Praze v administraei na měste . . . . . . W ns čtvrt leta . . . . 6 K —h a drojí čeníiko na miet na čtrrt leta. . 7 R 50 ve sllalkick: na něste ... 2. K 80 Fošton: a mě- .: . ke s dvojí sásilke a maěsl ant lela . . . . HI k s0i
Praha
5 article Nix russiš.
Nix russiš. Návrh dra. Šamánka o zavedení ruštiny jakožto učebního předmětu na střední české školy v Čechách způsobil neméně zajímavou rozpravu v časopisectvu zdejším i vídeň- ském, než byla debata sněmovní o něm ve čtvrtek provedená. Již to samo o sobě jest dů- kazem, že znalost ruštiny nejen pro nás. ale pro západní Slovany vůbec jest otázkou velice vážnou a i časovou. Bylo by bláhovo, domnívati se, že snad Němci tuto ryze kulturní, vnitřní otázku slo- vanskou budou provázeti dobrou vůlí; za to tím významnější jsou rozpaky, do nichž je uvedla. Pro ně znalost ruštiny u ostatních Slovanů jest hroznější, než »svěcená voda na čerta«, ozařujíc rázem jejich postavení nejen ke zdejšímu, ale i ke všemu ostatnímu Slovanstvu. Doposud hlavní příčina veškerých úspěchů německých proti Slovanům spočí- vala v tom, že jedny druhým odcizovali,a stále a stále rozdrobovali, sami při tom pečlivě chráníce všecky pod- minky vlastní kulturní jednoty Věci své v tomto ohledu byli do nedávna tak jisti, že s okázalým posměchem př každé příležitosti vytýkali Slovanům, že ne- vyspěli ještě ani tak daleko, aby pochopilia ocenili důležitost vlastního slovanského ja- zyka dorozumívacího, a že nuceni jsou mezi sebou používati němčiny. Tím okamžikem kdy ve Slovanstvu pronikne vědomí potřeby tohoto kulturního organisačního prostředku jest ohroženo nejen veškero posavadní po stavení Němců ke Slovanstvu, ale dána jest i mohutná hráz proti dalšímu jejich úspěš- nému postupu na půdě slovanské. Neméně vyciťují Němci, že Slované znalí ruštiny pře stanou býti šiřiteli a pionýry německých zájmů mezi sebou a dále na Východ. Nenít to nijakým tajemstvím, že posud němičina i na Rusi činila ze západních Slovanů své pomocníky a spolupracovníky.
Šamánek Němec Slovan Čechy Rus
6 article
Možná, že nynější vypovídací manie v Německu není leč důmyslným výpočtem, že tlakem takto zvláště mezi námi, Slovinci Poláky vznikajícím, čásť sil západního Slo- vanstva bude nucena obrátiti se na Východ a tam jako doposud z pravidla posílí posta- vení německých posic. Ruštiny neznalí Slo- vané západní jsou pro jazykovou svou pří- buznost s Rusy a hospodářskou a kulturní závislost na Němcích vždy a všude hledaným a vynikajícím nástrojem v rukou némecké propagandy na Východě. Netřeba ani vzpo- mínati zásluh byrokracie z Čech v letech bývalých v Haliči a v Uhrách, abychom uvedli příklady nejbližší a nejméně choulo- stivé. Víme ovšem o bližších, neméně vý- znamných. Tato nejslabší stránka západních Slovanů neušla ani Francouzům, a byl to proslulý přítel Slovanů Louis Leger, jenž z posledního svého pobytu u nás s jemnou ironií připomenul, kolika západním Slovanům byl na Rusi bezděčným tlumočníkem při nej- různějších příležitostech. Němectví jest dnes na vítězném postupu již až u břehů Eufratu a Tigridu, vše co na jihovýchod a východ v tomto směru se od nás rozkládá, nevyjímaje ani Maďara an Rumuna — kolik set jenom ze Sedmihra tam se nahrnulo pionýrů vlivu německého — vše to volky nevolky z neznalosti jiného velkého jazyka než německého, vyhlednuto jest za spolupracovníka němectví, a úsilí ta- kového pomocnictví zvyšuje se každým dnem pevnějšího a pevnějšího uzamykání území německého, jak pro nás tak pro Polákya Slovince! Znalost ruštiny u západních Slo- vanů jest samozřejmě věcí pro Němce na prosto nežádoucí. Za to neznalost její byla v rukou ně meckých a jest až doposud velikou něme
Slovinec Francouz Slovan Leger Tigrid Maďar Rumun Němec Německo východ Netřeba Čechy Halič Uhry Eufrat
7 article
ckou výhodou; Rusům byla důkazem ně- mecké převahy nad Slovany a Němci ne- opomenuli pro to posmívati se západním Slovanům před Rusy a vydávati sebe za jediného opravdového činitele zde. Odtu pramení ona chladnost četných ruských kruhů k západním Slovanům; odtud i chlouba německá, již dnes i vídeňské listy připomí- nají — že Rusům na západních Slovanech nic nezáleží. Toto jsou jen některé stránky významu, jaký má pro Němce otázka, přiučí li se zá- padoevropská intelligence ruštině čili nic. Němci, jak na sněmu tak v novinách, zejmena vídeňských, velmi obratně těmto stránkám se vyhýbají a při tom snaží se, pokud možná nejméně kompro- mitovati poměr německý k Ru- sům. Zdejší Němci velmi dobře vědí, že jest pro Němce vůbec dosud Rusko jaksi tím, čím pro Anglii Indie a ostatní její osady. Ruský trh jest dosud Němcům nevyčerpatelným zdrojem bohatých příjmů; proto veškeří Němci Rusko na oko co nejopatrněji šetří za to snaží se co nejvíce snížiti nás Čechy a západní Slovany v očích Rusů, aby výhod posavadních co nejdéle a nejvydatněji zů stali účastni. V tomto kruhu asi pohybují se výklady skorem všech vídeňských listů a za nim budou asi v zápětí následovati časopisy v říši německé. Zvláště si pospíšil a horlivě si počíná »Fremdenblatt«, jenž na venek si přiklád mimořádnou důležitost.
Němec Rus Čecho Rusko Anglie Indie Slovan
8 article
Opatrně (zahraniční jeho význam) seká poklonu ruštině slovy: Nikdo neodepře ru- štině hodnost vynikajícího kulturního jazyka, nebude nízko ceniti duchovní hodnotu mo- derní literatury ruské aneb ubírati na svě- tové slávě znamenitých autorů ruských. Ale táže se, jest domácnost p. Šamánka a spol. tak dobře opatřena, že jim neschází ku plnému štěstí nic než znalosti ruštiny? Chtějí své, učivem přelížené dítky ještě obtížiti novým, obtížným a vzdáleným předmětem? Nikdo nepomýšlí více na germanisaci Čechů Němci sami všecku převahu vyškrtli ze svého programu. A nebylo by ještě nesmy. slnější poruštění než poněmčení Čechů? Odpovídáme: naše domácnost česká není dobře opatřena vinou vlád a Němců, i kdybychom rusky uměli, jako umíme německy a francouzsky, nedomnivali bychom se, že nám ku štěstí nic neschází. ale posílili bychom se národně i osvětověa nabyli bychom nového obranného prostředku. Měli bychom nové důležité okno do světa, nikoliv pouze němčinou zalepené okénko. Ruština jakožto slovanský jazyk jest snad vzdálená »Fremdenblattu«, pro nás Čechy není ani vzdálená ani obtížná a nebyla b novým, ale doplňujícím učivem. Neponěm čili-li nás Němci za staletí pomocí všech svých prostředků, tím méně by nás poruštily střední a odborné školy: jako nepoangličily a nepofrančily a neporuštily Němce školy v nichž se oněm jazykům učí.
Šamánek Čecho Němec
9 article
Příbuzný jazyk vůbec neod- národňuje, jak v minulosti učí latina, za jejíž vševlády ve školách vyrostly mo- derní románské jazyky, jako neodnárodnila staroslovančina Rusy a jižní Slovany a jako neodnárodňuje němčina spisovná ony Němce, pro něž i říše německá při svém úřadován neobejde se bez tlumočníků ! Že by se byli vzdali Němci veškeré pře- vahy ve svém programu, toť nesmysl, jemuz ani »Fremdenblatt« nevěří. »Fremdenblatt« mimo to a s ním veškeré ostatní listy německé a i některé zdejší, doufá otázku tuto odbýti frásí, že návrh dra. Ša- mánka byl pouhou, zbytečnou demonstrací. Byl nebyl, ale věc sama, jen dle toho, co jsme dnes stručně poznamenali, jest příliš vážná, než aby toto malicherné měřítko n ni stačilo. Pražský list staročeský konečně shledal, že »jako puma zapadne Šamánkův návrh mezi Poláky a žeještě rozvíří prachu, nežli se octne ve svém nevyhnutelném ko- nečném určení — v papírovém koši komise, která jej konečně utopí«. Návrh snad utopí. ale věc samu a důležitost její neutopí nikdo, dokud Němci zahrávati si budou na naše pány a diktovati podmínky naší existence. Poláci při této příležitosti by mohli jenom získati, oni by byli jediní s to, zaopa- třiti nás nutným počtem učitelů ruštiny.
Rus Němec Šamánkův Polák šo Slovan
10 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze devátá.
11 article
beoret R. V Praze, 6. dubna. K jedné věci sluší poukázati: Příjmy této země, jak byly vyměřeny zemským řádem a jež obmezují se na výnos druhdy bohatých, nyní valně sovrklých fondů a z při rážek zemských k uhražení výloh na nutné potřeby kulturní a hospodářské naprosto ne stačí. O tom je přesvědčen každý, kdo vyzná se ve čtyřech početních způsobech. neboť že deset od pěti nejde a v tom pří- padě že nutno se dle starého dobrého zvyku »vypůjčit«, je přece tak zvaný axiom. Ve snaze, pomoci zemským financím. připadli různí lidě na různé prostředky Jedni navrhují vypůjčovati se do nekonečna a uvésti zemské hospodářství ad absurdum, druzí žádají, aby veškeré daně přímé byly postoupeny zemím, třetí plaidují pro při- rážky ku daním nepřímým atd. Nejnesym- patičtější a zároveň nejnebezpečnější je ale v poslední době dost často se ukazující touha po vydatné pomoci státní, po tom, aby ze státní pokladny hrazeny byly výdaje zemské. Jednak nesrovnává se to s autonom- ním stanoviskem naším a potom třeba míti na mysli, že stát nevydá krejcaru, aniž by si za to nevyhradil tříkrát tolik práv. Dle našeho přesvědčení není správna politika uvalovati výlohy na stát, nýbrž domáhati se nových příjmových zdrojů, aby zem dostáti mohla povinnostem svým. Uvádíme to zte příčiny, že průběhem dnešní schůze opětně dán byl výraz té touze, aby všechno platil — a toť se ví, že také spravoval — stát. Na jednacím pořadu nalézal se přede- vším návrh poslance Jaroše a soudruhů na některé změny v zákonně branném.
Jaroš Praha
12 article
Navrhovatel líčil smutný stav zeměděl- ství zejmena následkem nedostatku levných sil pracovních. Rolníku velice by se ulevilo kdyby zavedením pouze dvě léta trvající po vinnosti branné, třetina vojáků ze stavu sel- ského byla uvelněna a vrátila se k pluhu. Řečník dovozuje dále, jak spravedlivo, aby absolventi středních škol hospodářských po- žívali ve vojště těchže výhod, jako absol venti škol obchodních, aby totiž nabyli práva k jednoroční službě dobrovolnické. Mimo to playduje pro to, aby osvobozen od vojsk zůstal syn starého hospodáře v tom případě že jediný je ze synů ostatních, který se by zemědělství věnoval. Návrhy tyto vřele byly podporovány ně meckými posl. Aignerem, Novakem a Irem. Všichni tři poukazovali k neblahým ná sledkům vojančiny na hospodářský život, ze- jmena ale poukazovali, jak škodlivě působ na zemědělství, jemuž absorbuje síly nej výdatnější a to z pravidla v době, kdy jieh nejvíce zapotřebí. Posl Adámek dobře učinil, že použi příležitosti této, by poukázal k nepřátelskému se chování armádního vedení k národu na- šemu, jakkoli zdatnost právě českého mate- riálu pro účele vojenské je prokázána. Řeč- ník poukázal k těm soustavným urážkám, jejichž terčem na vojně je jazyk náš a jak na místě sympatií v národě našem odcho- vává se — odpor proti armádě. A řečník varuje příslušné kruhy, aby si nepohrávaly s nejsvětějším citem národa našeho, jakým jest láska, s kterouž lne k ja- zyku mateřskému, neboť dnes jasno již, že k vítězství zapotřebí je ještě něco více, než výcvik, totiž především — nadšení!
Aigner Novak Irma Posl Adámek
13 article
Také poslanec Udržal poukázal k výteč- nému materialu, jaký pro službu vojenskou skytá právě stav selský, jehož příslušníci průběhem dvou let výborně dali by se v- evičiti. Co by se tu dostalo zemědělství zdatných pracovníků, kdyby povinná služba vojenská byla na dvě léta snížena. Též posl. Udržal dotkl se otázky národnostní v vojště a káral urážlivý způsob, s jakým v armádě jedná se s jazykem českým. Ve své řeči připomenul pak dále, že bitvy nevy- hrává do člověka násilím vtlučená německá execírka, nýbrž ono činorodé přesvědčení,. že prolévá voják krev za právo své, za ná- rodní svůj statek. Český voják s tímto pře- svědčením dnes ale sotva by po boje šel. Na konec přijat návrh jednohlasně. Tot se ví, že si ho vojenská správa ani nepo- všimne. Poněvadž na odpoledne byly stanoveny schůze důležitých výborů, ukončil nejvyšší maršálek schůzi. Nejvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi o 11. hod. 15 min. U vládního stolu: c. k. místodržitel hr. Cou- denhove, místodržitelský rada dr. Vojáček okresní bejtman dr. Neumann. Tiskem rozdáno: Zpráva zemského vý- boru o podporování železnic nižšího řádu. — Zpráva zemského výboru v příčině zřízení zemské pojišťovny proti škodám z ohně a krupobití. — Zpráva zem- ského výboru o stavu hospodářských škol zemí pod- porovaných v království českém za školní roky 1895 96, 1896/97 a 1897/98 se zprávou, kterou na základě své instrukce podal zemskému výboru krá- lovství českého zemský inspektor hospodářských škol a slatistickým výkazem o pokračovacích hospo- dářských bězích v království českém za školní léta 1895/6, 1896/7 a 1897/8. Posl. dr. Zátka podává návrh ve příčině slev přímých daní reformou berní stanovených na census volby dosavadní.
Udržal doktor Vojáček Neumann Posl Zátka stav hospodářský škola země pod
14 article
Posl. Rožánek podává návrh ve příčině spojení Labe a Vltavy s Dunajem, jakož i usplavnění Vltavy vzhůru k Českým Budě- jovicím. Posl. Karlík činí dotaz na místodržitele v příčině stálého odkladu zřízení mly- nářské školy v království českém. Posl. hr. Parish žádá za 14denní dovolenou a by směl složiti volbu do komise rozpočtové. Povoluje se. Volbu jednoho člena komise rozpočtové položí na denní pořádek schůze příští Posl. dru. Milnerovi povoluje se Sdenní do- volená. Přechází se k dennímu pořádku. Prvním předmětem jeho je první čtení návrhu posl. Jaroše, Niklfelda, Hyrše a soudr. na změnu branného zákona. Návrh zní C. k. vláda se vyzývá, aby vzhledem ku trvající tísní zemědělské, zejmena pak vzhledem ku veliké nouzi o lid pracovní při hospodářství polním, pů- sobila k následující opravě zákona ze dne 11. dubna 1839 ř. z. čís. 41. a) V § 8. ustanovená služba praesenční snížena budiž na dobu dvou roků, u absolventů i nižších ho- spodářských škol na jeden rok. b) Úleva obsažená v § 34. pod lit. a) b) c) po- skytnuta buď i synům starých, ku práci neschopných rodičů neb synu vdovy, jehož nezbytná jest potřeba ku vedení polního hospodářství i v tom případě. když jeho bratří v povoláni rolnickém nebyli vycho- váni a v jiném oboru života působí. c) 8. 54. budiž doplněn následovně Příslušníci polního hospodářství buďtež ku cvi- čení ve zbrani povolání jen v době méně nutných prací a sice od listopadu do března. Posl. Jaroš: Na počátku tohoto sněmovního období podal jsem se svými kollegy návrh na úlevu branné povinnosti; návrh ten byl přikázán komisi zemědělské, která podala o něm zprávu sněmu dne
Posl Parish Milner Jaroš Niklfeld Hyrš Labe Vltava Dunaj Český Buda
15 article
V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . . za Bh odpoladní . . . za ? h Ve flialkéch na venkověn ranní čislo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . Bb Inseraty plati se hotova napřed. Předplacsní a insssty pžijímrá sdmlal- straos v Marianské ulici d. 3. Tam nacházají se též redakee tiskárna s erpolice „Másodnich Listá Bukopisy se nevrassji.
Másodnich Listat Bukopisa
16 article
10. února 1898. Sněm souhlasil tenkráte jednohlasně s návrhem naším a uložil zemskému výboru, aby vládě usnesení sněmu co nejvřeleji doporučil. Zemský výbor plně rozkaz sněmu s nejlepším doporučením toto usnesení vládě předložil, která neuznala však do dnes potřebu, aby na tak důležitě usnesení sněmu dala odpověď. Když ani inter- pellace naše na tomto sněmu loňského roku uči- něná neměla kýženého úspěchu, usnesli jsme se návrh svůj opakovati. Rečník odůvodňuje svůj návrh uváděl zejmena, že výdaje na armádu ve všech státech evropských každého roku úžasnou měrou stoupají. Také naše soustátí jest touto, pro poplatnictvo tak vysokou berní postiženo do té míry, že jest nutno uvažovati, zdadli změna v tomto směru není ne- vyhnutelná. Výdaje na vojsko pohlcují jednu třetinu veškerých příjmů naší říše. Jestli má někdo právo na tyto poměry si stě- žovati, jest to v první řadě poplatnictvo tohoto staroslavného království. My nejvíce jsme tím po- stiženi, trpíme tím zlem, jehož záhubné následky se jeví všude. Protože stát věnuje téměř všechny své příjmy na ozbrojený mír, nemůže dostáti svým po- vinnostem, které má ke království českému. Jestli vláda vídeňská neuznala za dobré odpověděti na usnesení naše, musíme toho co nejvíce lito- vati a takové jednání co nejrozhodněji odsoudití. Takové důležité otázky neměly by býti házeny do pověstného koše víden- ského, do něhož tolik dobrých, pro národy ra- kouské důležitých věcí bylo pochováno.
Rečník
17 article
Říká se, že dvouletá služba aktivní nevyhovuje řádnému výcviku. Tvrzení takové jest však příliš malicherné, neboť pří nynějším vzdělání našeho lidu dva roky úplně dostačí kvýcviku vojenskému. Důkazem toho jest, že říše, stojící snad na prvním místě zbrojení, sou- sední Německo, již dávno dvouletou službu prae- senční zavedla a neutrpěla tím, ani její velmocenské postavení, ani zdatnost armády. Také Francie při- pravuje právě předlohu, kterou se sníží praesenční služba z 3 let na 2 leta. Poslední dvě války a sice americko španělská a jiho africká podaly nám také dobrý důkaz toho, že ne vždy výcvik vojska, že ne vždy panáčkování jest podmínkou vítězství, na- opak, že zde hraje hlavní úlohu něco docela jiného, totiž vlastenecké nadšení a lásk-a ke své domovině a vlasti. Toho úkazu by si měly vlády naše důkladně povšimnouti a nemělo by se díti to, co se stalo v době poslední, že se strany armády byly tyto vlastenecké city našeho lidu potlačovány, že pro tyto své vlastenecké city lid náš jest i žalařován. (Výborně! Výborně! Potlesk.) Dnes jest nanejvýše zapotřebí, aby otázka tato byla všestranně posuzována. Snížení povinnosti branné bylo by národům rakouským značným pole- vením, bylo by polevením i hmotným a tato úleva hmotná by přinesla našemu lidu již veliké pože- hnání. Kdyby byla absolventům hospodářských škol povolena jednoroční služba vojenská, pak by zajisté každý olec rolník dal své synky rád do těchto škol a přestaly by stesky na malou intelligenci stavu rol- nického. Ve formálním ohledu navrhuje řečník, aby byl návrh jeho přikázán komisi zemědělské. (Vý- borně! Výborně ! Potlesk.) Poslanec Aigner prohlašuje jmenem politických svých přátel, že hlasovati budou pro návrh poslance
Aigner Německo Francie
18 article
Jaroše, protože pro dnešní školní výchovu a zvětšu- jící se intelligenci dvouletá služba dostačí, by vy- chovala armádu zdatnou pro válku. Největší oporou státu bylo by vojsko národní, které bez tříleté prae- senční služby může vyniknouti, jak dokazuje ny- nější jiho-africká válka. Provedení návrhu prospělo by nejen zemědělstvu, nýbrž i všem třídám obecen- stva. (Souhlas.) Poslanec Nowak praví, že bylo by již velkým úspěchem, kdyby praesenční služba absolventům i nižších hospodářských škol snížila se jen na dva roky, což prospělo by i hospodářským školám, proto že by rolnici na ně své syny více posílali Co se žádá v návrhu odst. b), jest již zavedeno, avšak domáhá-li se někdo na základě toho úlevy. posílán jest v ministerstvu od Pontia k Pilátu, až se mu konečně řekne, že žádané úlevy poměry ne- připouštějí. Stává se to zejmena, jestlí vojín, o kte- rého se žádá, jest poddůstojníkem, sluhou důstojníka. hodným »buršem«. Vojín, který se k něčemu hodí. jest za to ještě trestáa a domů se nepustí. Rečník přeje si, by úlevy dostalo se též labským plavcům a aby byli ke službě povolávání v době zimní, kdy práce nemají. (Pochvala.) Také poslanec Lro souhlasí s návrhem Jarošo- vým. Rolnický národ burský nemá stálého vojska vůbec (Posl. Březnovský: A žádných kadetů [Veselost.D a přece dobyl skvělých vítězství. Ne- bude-li sedlákům uleveno, vyhyne tento stav, tato hlavní opora státu, jako v Anglii, docela. Strana řeč- níkova bude hlasovati pro návrh. Posl. Karel Adámek vílá s potěšením sou- hlas všech stran ve sněmovně, který se v této věci objevil. Výtky jednotlivých řečníků vládě činěné, že v této věci neslyší ani hlasů sněmu ani hlasu rady říšské, jsou spravné a jest to věru rakouskou speci- alitou, že jsou zákonodárné sbory zde k tomu, aby se
Jaroš Nowak Pontius Pilát Lro Posl Adámek Anglie
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. První choť J. A. Komenského. Literární historik, dr. Jan Kvačala, uvád ve svém díle, *) co Komenského poutalo ku Pr rovu i po vysvěcení. Biskup Jan Lanecký (La netius) sliboval prý mu mladistvou dcerušku svoji, Johanku, za choť. Ale když Komenský již r. 1618 dostal se za správce duchovního i školy nedávno před tím zřízené ve Fulneku Lanecký radil mu sám, aby na Johanku nečekal Komenský skutečně v tomto roce se oženil, tu má Kvačala za to, že první choti Jana Amosa byla dcera některého pastora z mor. Slovácka jež mu do Tulneka, kde dožil se nejblaženěj- ších let života, také včely přivezla. Spolehlivým pramenem v životopisné této otázce velikého našeho krajana jest »Kníha za- pisování smluv svadebních města Přerova, zalo- žená r. 1614 za purkmistrův Václava Ambrožo- vého, Matěje Hyšky jinak Špačka a Jana Jiřičko- vého a za písařů Václava Kotníka a Jiříka Škody«. Zde se dovídáme, že Johanka Lanetiova provdala se teprve v roce otcově smrti 1626v pondělí po ned. Provodní, a sice za Bratra Mi- kuláše Molitora. Sňatek konal se v Přerově, kde Lanecký měl dům a kam již dle nálezů synody r. 1573 Bratří ve příčinách křtu a oddavek měli se obraceti. Smlouva svatební, učiněná mezi Komen- ským a nevěstou jeho, pannou Mandalenou Vi- zovskou, zapsána je v zmíněných Registrách na str. 49. Smlouvou je zjištěno, že první choť Ko menského nebyla Slovačka, ale dcera po + Bu- rianu Vizovském z města Zábřehu. *) J. A. Comenius, sein Leben und sein Werke, v Lipsku 1892.
Komenský doktor Kvačal Lanecký Jan Ámos Ambrožo Hyška špaček Jiřička Kotník Jiřík Škoda Lanetiův Molitor Komen Comenius Fulnek Slovácko Tulnek Přerov Zábřeh Lipsko Mandalena V Leben und sein Werke
20 article
Kdo byli Vizovští? Pátrání moje v tom směru bylo vzácně doplněno »Inventářem statku a svrškův zůstalých po Adamovi Vizovském synu jeho Burianovi« — otci paní Mandaleny — který v zábřezském archivu zapsán je »Registrách nově založených o statcíchsi- rotčích.« Zámožná, bratrská rodina Vizovských poží- vala nemalé vážnosti a lásky u spolusousedů i stavů vyšších, s nimiž, najmě s pány Žero- tíny, pěstovala styky přátelské. Adam i Burian Vizovští náleželi k předním a vlivuplným členům obecní správy města Zábřehu. Veřejnou působ- ností zvláště Burian zjednal si věhlasu. I vli- stinách přerovských dávno již po jeho smrti vzpomínán povždy jakožto »muž slovutný, dobré a vzácné paměti.« Soudě z přeškrtnutého datum v hlavě Inventáře, zemřel Adam Vizovský roku 1597, Burian r. 1603. Burianova sestra, Marie, provdala se za Jiřika Glocmana, předního mě- šťana tamního a majitele značného hospodářství, po němž dosud některé pozemky zábřezské »Gloemanovské« slují. Burian zůstavil pět si- rotků. Po jeho smrti stalo se r. 1603 ve středu před sv. Dorotou mezi sirotky s jedné a Jiřím Gloemanem se strany druhé inventování a roz- dělení pozůstalosti na šest dílů. Jeden díl (kromě svršků) pan Jiří Gloeman po Marii, manželce své vzal a pět dílů na sirotky zůstalo. Inventář je listina v nejedné příčině zají- mavá a je klíčem k poznání domácích, sociál- ních a veřejných poměrů rodiny Vizovských. Počíná soupisem svršků, které, jak podotčeno, toliko na pět dílů byly rozděleny a při právě opatřeny. Obsahovaly: »peřin svrchních velkých 5, spodní pořiny 3, polštářů 10, podušek ma- lých 5, cích velkých 5, cích malých 5, cejno- vého náčiní odváženo 296 liber, ubrusů 18, ručníků 13, příze tlustý 6ky štuky, od stříbra, lžic, koflíků, pasů a jiného všelikého stříbra
Adam Burian Mandalena Žero Burianův Marie Jiřik Glocman Gloeman správa město Zábřeh
21 article
odváženo na 5 dílů 7 funtů (Burian přijal 47 lotů »a druhé Manda«), v jedné škatulce tolaro širokých 18, též 2 groše po 10 krj., (Adamov dáno 4 tol. 224 gr., Adam přijal na díl Běty 2 tol. 18 gr., Manda 2 tol. 23 gr.), více v tej škatulce 2 kameny kalcedonu v střibře zadělané (Adamovi dán 1 a na díl Běty též 1). Jedna ška- tulka malovaná zůstává, v kteréž jsou ormpanty, dukáty mezi pateří a též prstýnky a některé jiné věci, ta nepřišla k rozdílu a jest zapečetěna. Pravi se pan Krištof Hubrk starší k některým věcem v ni zůstávajícím právo jmiti tou pří- činou, že by to v nějaké sumě peněz nebožtiku Adamovi Vizovskému zastaviti měl. Když peníze, v čemž jest to zastavil, zase odvedl, a od J. Mi losti ouřadu zábřezského poručení se stane, budou povinni to zase jemu navrátit, a o wo- statek, což by v té škatulce zůstávalo, jako s jinými věcmi se rozděliti.« K tomu připojena vložka. »L. 1603 v úterý po sv. Jakubu za purk mistra Tobiáše Jaluškového uroz. pan Krištof str. Hubrk. z Gelnsdorfu přiznal, že ty věci zasta vené byly ve 20 kopách. A tak pan Krištof což jeho klenotů bylo, od úřadu jest k sob přijal, a což na Jiříka Glocmana z těch 20 ko na díl přišlo, totiž 3 kopy 10 gr., ty jest panu Krištofovi daroval. A což více z té škatulky klenotů nalezeno, též Jiřík díl svůj odtud vyňal. a tak což více v ní jest, to již sirotkům náleží, a zapečetěno jest. (Burian vzal jeden dukát prstýnek, Manda 2 dukáty, Adam vzal 4 du- káty, 2 prstýnky a vyňal na díl Běty prstýnek a 2 dukáty.)« Dále inventář »Roucho pěkné, veliké, hedbávím vyšívané a zlatem vyplňované s čendly zlatými (Mandě puštěno), tkanic zlatých k premování sukně ženské některý loket (Adam vyňal), 3 náčelníky ženské, dva hedbávím a třeti nitmi vyšívané
Burian Adam Mand Krištof Jakub Jaluškový Hubrk Jiřík Glocman Jiřík Manda Adamov
22 article
(Bětě vydány jsou), plátna lněného v osmi ku- sích jest 182 loket, více plátna Iněného po 20 loktech 10 kusů = 200 loket, konopného plátna ve 4 kusích = 81 loket, tlustého plátna ve 3 kusích = 93 loket, fěrtochy 3, prostěradel po třech pulách 5.« Z uvedených věcí prodáno bylo roku 1607 v úterý po sv. Alžbětě plátna Iněného a konop- ného 6 kop loket, jedno k druhému na pomo po 8 kopách, činí 48 kop a 2 kopy loket po 3 kopách, činí 6 kop, tedy všeho za plátno utrženo 54 kop. Za 296 funtů náčiní cínového, jeden každý funt po 5 gr., učinilo 49 kop 10 gr. Také prodán kolárek aksamitný paní ouřednici za 3 kopy 714 gr. Stržené peníze dány do truhly na zámek. Kromě toho rozděleno bylo v letech 1606 a 1607 mezi sirotky Adama a Buriana z poručení J. M. pána 56 loket plátna lněného, 15 loket konopného na košile a dále v inven- táři uvedených kabátů krátkých všelikých6, sukničky soukenný 2, galiot 6, plášťů muž- ských 3. »Roku 1616 v přítomnosti spolurad- ních a pana Jana (jmeno vybledlé, nečitelné) z Přerova, Buriana Vizovského a paní Mandy (vdovy Mariany) cožkoliv od pláten, ubrusů, ručníků, prostěradel, fěrtoch připomenuto, n tři díly rozděleno, a paní Manda díl přijala, totiž 4 ubrusy, 3 plátna, 3 ručníky, 3 cíchy Nejzajímavější část inventáře je tato: »da- mašková červená sukně, — sukně tupltykytová, papouškové barvy, — sukně šamlatová bez vody černá v okolo šitá, — sukně šamlatová, černá, faldovaná, — sukně soukenná modrá, — sukně bez živůtku grobgrinová, — kolárek aksamitový s kunnými výložky, — kožich tupl- tykytový zlatý barvy, — kožich durový i da maškovým živůtkem černým, šorepelc šamlatový — šorepele durový«. atd.«
Běta Alžběta Iněný Adam Burian pán Jan Mand Přerov loket gr
23 article
Tyto svršky podle přešacování cechmistrů kožišnických a krejčovských r. 1607 byly pro- dány. »J. M. paní paní koupiti ráčila: kožich tykytový rlatý barvy za 12, kožich durovýs damaškovým živůtkem černým za 13, sukni damaškovou červenou za 12, sukni tupltykyto- vou papouškové barvy za 11, sukni šamlatovou bez vody černou, v kolo šitou za 7 kop. Též peřin velikých i malých 23 kusů a cích též ve- likých i malých 10 kusů koupila za 40 kop. Dorota, etará šafářka, hospodyné na Třebovej koupila léta 1603 : šorepele durový za 7 kop 8 gr., šorepele šamlatový bez vody za 6 kop, sukni modrou soukennou za 9 kop. Dala na to hotových peněz 7 kop. Hospodyně na Zá- břehu koupila sukní grobgrinovou bez živůtku za 3 kopy a zaplatila ji hotově.« Tato řada ženských oděvů, které pro sebe zakoupila přední šlechtična moravská, svědčí o patricijských poměrech rodiny Vizovských. »Ko- žich durový« říkalo se na Zábřezsku kožišku parádnímu, »šorcpele« byl kožich dlouhý, méně cenný, pro všední den. »Šorce« zvány zástěry dlouhé s náprsničkou, zástěrky krátké sluly »fěrtochy«. Sukně šamlatová bez vody uvádí se jednou »v okolo« a po druhé »v kolo« šitá. Ale také rychtáře březenského jmenuje písar jednou Rydynger a po druhé Ryndyger. Odstavec závěreční inventáře zní: »Léta Páně 1603 po sv. Jakubu ten úterý v městě Zábřehu na rathouze za purkm. Tob. Jaluškova v přitomnosti pp. starších stal se jest účets panem Jiříkem Glocmanem. Cožkoliv za ním paměti dlužnej, zápisův i rejstříkův pozůstávalo. náležejících sirotkům nebož. Adama a Buriana Vizovských, to jest od sebe odvedl, a dluhy, kteréž poznámenané nebyly, o kterýchž vědo- most měli, je zapsati dal, jakž teď dole pozna- menáno jest. To se pak všecko podle správy a vědomí jeho vykonalo.
Jakub Jaluškův Jiřík Glocman Adam Burian ko Zábřeh