ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 84c4a910-66ef-11dc-96f8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: place 31, person 52, org 2
1 article
přísně střeženi. 19 jich dostalo přísný roz- kaz, aby mimo dobu pracovní se na ulici neukazovali. Husarské hlídky obcházejív bezprostřední blízkosti dělníků. Z Cařihradu, 9. srpna. Mehmed bej postavil se ve vilajetu diarbekirském v čelo revolučního hnutí a s kurdskými tlupami vyplenil několik ve- snic. Z Londýna, 9. srpna. Z Nového Yorku se sděluje: Zpráva, že ocelářský trust prohlásil otevřenou válku tím, že opětně zahájil práci ve dvou továrnách děl- níky nenáležejícími k Unii dělnické, vzbu- dila v průmyslovych kruzích veliké roze- chvění. Dosud byl zachován klid, ale roz- hořčené smýšlení na obou stranách činí nekrvavý boj téměř nemožným. Dělníci si stěžují, že úřady v Pittsburku a jinde jsou příliš ochotny vůči magnátům trustu ocelového a že jim bezpochyby dají také vojenskou pomoc, jestliže továrníci o ni budou žádati.
Cařihrad Londýn Nový York
2 title
Denní zprávy.
3 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z Madridu, 8. srpna. (C.-B.) Městská rada v Coruně vypověděla klášterní sestry které byly ošetřovatelkami v nemocnici Charité. Několik dam z města se nabídlo, dokud nebudou opatřeny ošetřovatelky měst- ské, že převezmou zatím samy péči o ne- mocné. Z Londýna, 8. srpna. (C.-B.) Z po- slanecké sněmovny. Balfour sdě- lil, že vláda upustila od podání předlohy. týkající se změny králova prohlášení při na stoupení trůnu. Z Londýna, 8. srpna. (C.-B.) Panská sněmovna přijala návrh markýza Salisburya, podporovaný lordem Spencerem na vyslo vení soustrasti králi Edvardu a císař Vilému. Ze Sterzingu, 9. srpna. (C. - B.) Mrtvola generála Baratiera byla dnes převezena do Arca. Válka jihoafric ká. Z Londýna, 8. srpna. (C.-B.) Lord Kitchener sděluje z Pretorie: Oddíl 25 mužů, patřící k lidem Steinackerovým, byl u řeky Saby od Burů přepaden a zajat.
Salisburya Spencer Edvard Vilém Baratier Kitchener Madrid Londýn Balfour Sterzing Saba slanecký sněmovna Arco
4 article
Monroeova zásada, moravskými klerikály proti Čechům z království upravená na násle dující brdo: »Morava Moravanům protici zincům« jest nejúžasnějším ovocem, kteréž na- sadilo na zakrslém štěpu moravských smiřova ček. První nejšerednější náběhy k tomu ukázaly se v brněnském orgánu ultramontanismu, článku namířeném proti českým politikům mo- ravským, v Čechách rozeným »a na Moravu přivandrovalým«, jak zní bratrský terminus kle rikálně moravský, s jakým jsme se až dosud setkávali leda jen v libereckých anebo těšínsko- podmokelských plátcích. Nejen proti těmto po- litikům a poslancům směřovalo toto vypovídání z družné Moravěnky, ale i proti domnělému »vměšování« českého tisku v Čechách do punk- tačního skandálu, tohoto pomníku politické rozšafnosti staročesko klerikální na Moravě, s něhož na štěstí ještě před jeho dokončením spadla rouška, tak že nyní stojí před námi v celé své nahé kráse. Při rvačce o plachtu jej zakrývající, vmeteno nám několik urážek bezpráví ve tvář, z nichž nejvíce váží zásadní tvrzení, že vyrovnání moravských Čechů s Němci jest soukromou věcí Moravanů, pe kteréž nám Čechům nic není, do které nemáme co mluvit.
Monroeův Čecho Moravan Němec Morava Čechy
5 article
Ozvalo se dokonce i echo v Čechách a ve Vídni, kteréž dovozovalo, že vyrovnání to jest záležitostí moravské autonomie, kterou my Če- chové v království máme ctíti a šetřiti atd. Námitka taková padá se strany německé sama sebou, jakož vůbec ta strana v politické kontro- versi české jest zcela spolehlivě se svou věcí ztracena, kteréž se ujímá advokát z německo- liberálního tábora. Poněvadž pak i dnešní »Po- litik« ve svých účtech s drem. Stránským vý slovně na adresu »Národních Listů« dí. že jsme vyrovnací proposice dokonce líčili tak, jako zákony již hotové a že jsme upírali Moravě právo k separátnímu vyjedná- vání s Němci, musíme se ještě jednou vrátiti zevrubněji k otázce tohoto vyrovnacího separa- tismu moravského. Především musíme ovšem odmitnouti vědomou nepravdu »Politiky«, že bychom byli líčili d'Elvertovy proposice jako
Stránský Němec Elvertův Čechy Vídeň Morava
6 article
»hotové zákony«; my všude mluvíme o návr- zích a požadavcích německých. Nevíme také, jaký účel sleduje »Politik« touto svou nepřed- loženou pošetilostí, kterou nelze ani nazvat zlo- myslnou, ježto jest bezúčelná, neboť přece celý svět politický ví, v jaké fási a v jakém stadiu nachází se dnes moravské vyrovnání a že by bylo absurdním, chtíti v tom ohledu veřejnost klamati. Že však Morava, id est moravšti Čechové nemají práva uzavírati vyrovnání s Němci bez nás, na tom stojíme nezvratně ještě dnes. Reální právo k tomu jim upírati nelze, neboť v tom smyslu nelze nikomu zabrániti aby se poněmčil třeba od zejtřka, ale smiřovati se aneb vyrovnávati s Němci jako celkem, jest části lidu českého zakázáno mocí mrav ního, národně esenciálního vědomí které každý. řádný národ staví výše než všechny psané zá- kony, poněvadž od příkazů svatě poznaného dobra národního, od společného programu nelze se uchýliti části národa bez ohrožení celku. Příkazem nejhlavnějším tohoto společného pro- gramu pak jest naprosto společný postup Čechů na Moravě i v Čechách. Že by to bylo nebra- trské, jinak jednati, netřeba dokazovati oněm nám věrným Moravanům, kteři tvoří dnes do- jista zdrcující většinu v českém lidu morav- ském, že by to bylo nehodno moravské krve. hrdinsky prolité na Bílé Hoře, to poví morav- ským Čechům srdce, vzdor hanebným heslům. kteréž se na Moravě začínají opět propagovati.
Čecho Němec Moravan Morava Čechy Bílá hoře
7 article
Jest jasno, že uzavrou-li Moravané svůj sepa- rátní mír s Němci, že v tom okamžiku podo- bají se spojencům, kteří složili své stany opouštějí své dosavadní tábory za prospěch jim kynoucí ze separátního míru s nepřítelem. Připomí- náme, že takového prospěchu, domnívaného i líče- ného sic se strany staročeské a klerikální na Moravě není, neboť bídnějšího vyrovnání nad ono, há- jené v Boskovicích a Jevíčku, pro český lid na Moravě ani není. Vyrovnání na základě kuriát- ního veta, s většinou na základě libovůle kon- servativních spojenců, naprosto malomocnou vy- klestěnou od nejdůležitějšího práva národní většiny, s uzákoněním neměni- telnosti dnešního stavu věcí národních v zněm- čilých městech, ve školství, uzákoněním morav- ského renegátství a jeho dosavadního majetku, jest pro Moravu nepřijatelno. Moravaně dávají za ně vše, čeho mohou dobýti, i své svaté právoa nezískávají ničeho, ani toho míru národního, neboť tenť jest nejhříšnější lží celého toho vy- rovnání. Než i kdyby Moravanům skutečný prospěch z toho vyrov- nání kynul, nesměli by ho na základě věr- nosti k Čechům uzavříti, když tito ve škodě zůstávají a v nebezpečí, že by opu- štěni od Moravy, musili pravdě- podobně zahynouti.
Moravan Němec Čecho Morava Boskovice Jevíčko český lid na Morava
8 article
Němcům o nic jiného se nejedná nežo vzorec vyrovnání v Tyrolich i na Moravě o ne- odolatelnou moc příkladu svůdnou i pro vládu i pro faktory nejvýše rozhodující o umačkání českého odporu protipunktačního věcí na Moravě spečetěnou. Pakliže se tohle na Moravě necítí. pakliže k tomu nepřisvědčí český lid moravský. pak jsme ztratili ve stálém vyrovnacím výboru moravském vše, nevylíčitelně i neobsáhle mnoho. Kuriátním vetem smiřovaček vcházejí naši Mora- vané do národního prokletí, v němž budou sami skřípati zuby, schválením volebního katastru ná- rodnostního zachovávají moravským Němcům sic každou i nejposlednější duši, ale naše men- šiny v Čechách do poslední duše obětují. Punkta- tory v Čechách r. 1891 velice pálila pověstná sklenička koňaku, kdyby měli čeští punktatoři na Moravě tyto smiřovačky dovésti k smluvnému konci, musili by se napíti ne koňaku ale — voměje ! Jak patrno, jest s otázkou moravského vy- rovnání uveden současně v potaz nezadatelný prospěch nás Čechů v království i hrozí nám z něho pohroma, kterou bychom mohli odvrátiti jedině s největším napjetím sil a za cenu bojů, jaké Čechy dosud neviděly. O tom může býti v národě českém pouze jenom jediné forum, i nemůžeme uznávati žádná dvojí fora systému dra. Stránského ve dnešním jeho článku v »L. N.« Zaveďte ještě česko-moravský dualismus v národě českém, shovivejte v tom ohledu klerikálním štváčům Němci se s Moravany ani nebudou vyrovnávat, poněvadž jim bude povstávati v té příčině usku- tečnění cíle dávno kýženého, kteréhož se před 20 lety vzdali jakožto neuskutečnitelného!
Němec Mor Čecho Stránský L N Moravan Morava Čechy
9 article
— Německý ministr krajan. Teď ko- nečně připadli na to, co jim k dokonalému blaženství schází. Německý ministr krajan. Tak aspoň dokazují, tvrdíce zároveň, že prý Němci v ministerstvu nejsou dostatečně zastoupeni. Poukázali jsme nejednou již k tomu, že až na dra. Rezka a dra. Pientaka jsou vlastně všichni ostatní ministři Němci: Körber zrovna tak jako Böhm, Welsersheim jako Hartel, Giovanelli jako Spens, však těch není Němcům dost, chtějí míti ještě zvláštního hájitele svých národních zájmů v kabinetě, či lépe řečeno, zvláštního mařitele a škůdce zá- jmův našich. Neboť o to jedině jde. Co Němci ke svému národnímu vývoji mají zapotřebí, dávno již jest jejich majetkem, nevedou vůbec boj o to, co by jim se dosud nedostávalo, nýbrž o to, čeho dávno již mělo se dostati po právu také nám. O minority není a nikdy nebylo v Ra- kousku nouze a estrada ministerská v parlamentě konečně by se ještě o jedno křeslo rozšířiti dala. Však pochybujeme o tom, že co nedovedlo ná- rodním odpůrcům našim presentovati na talíři německých ministrů osm, tím posloužiti jim do- vede ministr jediný. Co do národnosti ovšem v kabinetě — devátý Němec. Má býti na radu páně Pradovu vybrán z alpských zemí, má to býti tedy, poněvadž by pán ten asi sotva navrhl klerikála, německý nacionál. Patrně má pan Prade na mysli prof. Lorbeera, který ně- jakou dobu již poslancoval, aniž by byl nějak vynikl, kterého ale Němci v levo pokládají předurčeného za Excellenci. Co ale říkati tomu bude předseda sněmovny hrabě Vetter, roz- loučí-li se pan Prade se svým úřadem? Týž pan Vetter, který prohlásil, že bez pana Prada by praesidium ani nepřijal. Aneb snad se do- mnívá, že sám už to dovede?
Němec Rezek Böhm Welsersheim Hartel Giovanelli Spens Pradův Prade profesor Lorbeer Vetter Prado
10 article
— Pan Prade vzdal se tedy, jak ozna- mují vídeňské listy, hodnosti prvního místopřed- sedy i odhodlal se vstoupiti opět do řady pro- stých nacionálních bojovníků, jakým byl před tím. Pan Prade má najednou příčinu tak uči- niti. Je sice zástupcem nejčetnější německé strany v parlamentě, však v zemi, z níž byl do sněmovny vyslán, strana, k níž se hlásí, zatím úplně byla vymizela. Co měl, co nazýval svým a čeho v těžkých zápasech byl dobyl, odňali mu hravě Schönerer a Wolf. Teď je vůdcem bez vedených, holý kůl v plotě. Chce patrně stranu onu opět vzkřísit, chce průchodu zjednat myšlence své — rozděliti Čechy, by z německé části vyhodili češtinu a Čechy do po- slední stopy a v české části vládnouti jako »státní národ« rovnoprávně. Podaři se mu to?
Prade Wolf Čecho
11 article
Dovede čeliti Wolfovi? Nechť se nezmýlí. Dnes kvete budoucnostjen těm stranám, které v hromadné licitaci úspěchové dovedou se přehoupnout daleko za meze rozumu, třeba by v kapse groše neměli- Schönererovci jsou chytří. Nabízejí-li nacionálové lidu půl Čech, offerují mu Schönererovci Čechy celé. A kdo nabídne víc, vyhraje. Proto se nám zdá, že pan Prade přinese oběť prvního pre- sidenta zbytečně. Zjedná si tím ale jistou volnost. Pan Prade není diplomatem, k tomu nedostává se mu klidu a také duševní konti- nence, kterou vynikati musí president, zejmena v parlamentě takovém, jakým je vídeňský. Pan Prade snadno se rozčilí a v rozčilení se zapomene. Vždyť se stalo, že s Wolfem výkřiky polemi- soval z křesla presidentského. Wolf dovede ho několika slovy přivésti z rovnováhy. A to je mrzuté. Pan Prade jako poctivý autokritik patrně to uznává a z té příčiny odhodlal se asi s křeslem místopřednickým se rozloučiti. Offi- ciálně to dosud ovšem neučinil a bylo by před časem již nyní psáti mu nekrolog, však tolik říci se může již dnes, že kde mohl, tam jako místopředseda vždy se postavil proti nám.
Wolf Prade Čechy
12 article
— Zprávy rodinné. Pan Vilém Runt, c. k. lesní dozorce a slečna Mařenka Seitzova slavili tyto dni sňatek manželský. + Úmrtí. Dne 3. srpna zemřel ve Vídni Eme- rich říšský hrabě ze Stadion-Tannhausenu, dědičný říšský rada koruny bavorské, majitel svěřen- ského panství Kouty-Trhanov v Čechách, Stadion ve Virtemberku a Thannhausen v Bavořích atd. v stáří 64 let. Telesná schránka zesnulého byla dne 5. t. m. ve Vídni vykropena, do Sv. Hyppolitu převezena a na tamějším hřbitově uložena. — Konfiskace. Číslo 28. »Nových Podřipských Listů« na Mělníce bylo zabaveno pro článek » V boj proti vládě židovské!« Opravené vydání bylo ihned rozesláno. — Volba starosty a výboru okr. zastupi- telstva v Kralovicích konala se dne 8. srpna. Za starostu zvolen p. Vojtěch Prusík, rolník z Výrova. Do výboru pak zvoleni pánové: František Slach, mě- šťanosta v Kralovicích, Josef Holeček, ředitel panství v Plasech, Antonín Jelínek, rolník v Bučku, Frant-
Runt Seitzův Kout Hyppolit Prusík Slach Holeček Jelínek František Vídeň Čechy Bavory Mělník Kralovice Výrov Plasy Buček