4
masthead
ZVLÁSNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍC
6
article
O celulose a jejím významu
v průmyslu.
O celulose a jejím významu
v průmyslu.
Napsal B. Šetlí k, přednosta chem. odděl. technol
musea v Praze.
Celulosa jest nejrozšířenější a nejdůleži-
tější sloučenina v říši rostlinné, jsouc hlavní
součástí buněk, z nichž se rostliny od nejjedno-
dušších do nejsložitějších skládají. Jest to slou-
čenina uhlíku, vodíku a kyslíku, tedy tak zvaný
uhlohydrát, jako jsou cukry. Ovšem jest pro
vázena celulosa v buňkách různými jinými
látkami.
Abychom dostali celulosu ve stavu čistém,
nutno vlákno rostlinné zbaviti vyluhováním lá-
tek, které celulosu provázejí. Bavlněná vlákna
obsahují 87 až 91 a různá dřeva 40 až 659
čisté celulosy. Nejčistší celulosa jest nekližený
tak zvaný švédský filtrovací papír.
Je úplně bílá, bez chuti a zápachu.
Praha
7
article
Dříve sloužila celulosa pouze ve způsobě
vláken lněných, bavlněných a konopných za
přízi na hotovení oděvů. Ve středověku pak
z odpadků látek, hadrů, vyroben papír, čímž
zachráněno pokolení oslí od vymření, neb za-
jisté by kůže jejich, pergamen poskytující, ne-
stačila stále rostoucí spisovatelské činnosti lid-
ské. Vždyť již záhy nebylo ani dosti hadrů na
výrobu papíru a nalezena náhrada ve slámě.
jež však přece spíše hodila se na výrobu pa-
píru surového k balení. V letech třicátých po-
prvé užito jako přísady do papíru hadrového
rozemletého dřeva (Holzschliff), později vynale
zen způsob výroby celulosy dřevní vyluhováním
dřeva žíravým natronem, avšak teprv od doby
kdy Mitscherlich zdokonalil výrobu tak zvané
sulfitové celulosy (objevené Američa-
nem Tilgmanem) působením sířičitanu vápena-
tého v dřevovinu, zdokonalila se výroba papíru
z celulosy dřevní a stále se víc a více rozši
řuje, neb lze vyrobiti tímto způsobem papín
dokonalé jakosti. Největší výrobou celulosy ho
nosí se Amerika a Švédsko; avšak i v Rakou
sku je velmi vyvinuta a to po většině v sever
ních Čechách.
Z Rakouska se vyváží dřevní celulosy bí-
lené za 2,810.372 zl., nebílené za 2,109.828 zl.
dřevoviny za 277.290 zl. ročně. V Německu
samotném se vyrábí 210.000 tun celulosy. Je-
diná továrna ve Waldhofu vyrábí denně 140.000
kg. V Rakousku je celkem 36 továren na ce-
lulosu dřevní (Zellstoff) a 183 na dřevovinu
(Holzschliff). V Uhrách je 12 továren.
Mitscherlich
Amerika
Švédsko
Čechy
Rakousko
Německo
Uhry
kg
8
article
Celulosa je na vzduchu velmi stálá, avšak
podléhá účinku některých kyselin, dávajíc vznik
různým důležitým sloučeninám. Tak účinkem
kyseliny dusičné dle okolností mění se ve více
méně nitrované sloučeniny, tak zvanou nitro-
celulosu, sloučeninu explosivní, známou pod
jmenem střelné bavlny. Netečnou látku,
nevinné vlákno bavlněné, lze tak proměnit
v látku hrozně explosivní. Nyní používá se téže
látky ve spojení s nitroželatinou k výrobě bez-
dýmného prachu (balestitu, corditu). Roztok
nitrocelulosy v étheru dává fotografům známou
látku kollodium, která i v lékařství upo-
třebení nalezá. Přidáme-li pak k tomuto roztoku
kafr, povstane zvláštní plastická látka, kterou
nejdříve Parkes objevil, načež po něm slula
»parkesin«. Nyní zove se celuloid, též
xylolit, čímž vyznačen původ její. Látkata
slouží k výrobě všech možných potřeb (jako
rukojetí, hřebenů, knoflíků, dokonce i límců
manšet), hraček a drobností. Výtečně se hodí
k imitování korálů, želvoviny, slonoviny i ka-
menů. Ze začátku panoval před celuloidem po-
někud oprávněný strach, neb skutečně je dosti
snadno zápalný a shoří velmi rychle. Zápalnost
pochází zvláště od kafru, v něm obsaženého.
Nynější výrobky jsou již bezpečnější. Roztok
celuloidu v alkoholu amylnatém a acetonu po-
skytuje výtečný, rychle schnoucí průhledný lak
na kov, dřevo i papír, který účinku vzduchu
výtečně vzdoruje.
Roku 1884 hrabě Chardonet první našel
a patentoval následující způsob výroby umě-
k číslu 217.
Parkes
9
article
lého hedvábí z celuloidu. Rozpustil jej
ve směsi étheru a alkohotu, roztok pak, k ně-
muž přidal různé látky, tenkými rourkami pro-
váděl a vlákna tak povstalá a pomocí chladné
vody ztuhlá, spřádal. Později patentoval různá
zdokonalení svého vynálezu. Umělé hedvábí,
takto vyrobené, má silnější lesk než samo při-
rozené hedvábí. Též má podobný dotek, není
však tak pevné, zejmena snadno se trhá, je-li
vlhké. V horké vodě dokonce se úplně rozruší,
tudíž by bylo nebezpečné vylíti na šaty z umě-
lého hedvábí horký čaj. Z té příčiny dosud
používá se pouze jako příměs do látek vlně-
ných a bavlněných nebo k vyšívání a k výrobě
port, třásní a k obalování elektrického vedení.
Jiná nemilá jeho vlastnost jest snadná zá-
palnost, kterou má společnou s celuloidem.
Roku 1893 se ho vyrobilo celkem 5000 kg,
r. 1894 již 14.000 kg, nyní se vyrábí 1000 kg
denně! Však v novější době hleděno odstra-
niti snadnou zápalnost umělého hedvábí přidá-
ním nespálitelných látek, na př. Gerard přidává
chlorid vápenatý. Velký pokrok stal se v po-
slední době tím, že byla objevena výroba umě-
lého hedvábí zcela jiným způsobem, totiž přímo
z celulosy.
První Pauly v M. Gladbachu roku 1892
použil rozpustnosti celulosy v amoniakálním
roztoku mědnatých solí. Roztok ten pak tuhne
přidáním kyseliny octové a dá se ve vlákn
spřádat. Ke zvýšení pevnosti přidávají se různé
látky. Jest dávno známo a užito k výrobě tak
zvaného pergamenového papíru (jímž se převa-
zují sklenice), že celulosa kyselinou sírovou
mění se v průhlednou látku, hydrocelu-
los u.
Gerard
kg
10
article
Langham podobným způsobem vyrobil roku
1893 z odpadků bavlny plastickou massu, která
se též dá spřádat. Nejnověji Gros a Bevau
účinkem sírouhliku na celulosu, žíravou sodou
přeměněnou, připravili xantogenat celu-
losy, který nazvali »viscosou«. Vodný
roztok této sloučeniny pomocí salmiaku mění se
v látku, která dává pevná vlákna, dle některých
pozorovatelů pevnější než dosud známá hedvábí
umělá. Není snadno zápalná a vodou na pev-
nosti tak netratí jako jiná umělá hedvábí.
Tatáž látka slouží k výrobě nepromokavých
látek, papírů, náhrady kůže, v poslední době
pak několik podobných výrobků, které též jsou
náhradou kau čukových látek, přišlo do obchodu
pod různými jmeny (loreid, pegamoid atd.).
Viseosu lze přidáním kaolinu, sádry neb drtin
jiných látek změniti v plastickou hmotu, ze
které vyrobené předměty snesou dosti vysokou
teplotu, aniž by svoji podobu změnily. Jelikož látky
ty nebyly vyrobeny z nitrocelulosy jako celuloid
a umělé hedvábí Chardonetovo, nejsou tak zá-
Roztok zmíněné viscosy slouží též jako
velmi dobrý nátěr na dřevo a kámen. Byly na-
lezeny způsoby, jimiž se dodá povrchu bavlně-
ných látek vzhled hedvábí, buď. že se změní
vlákno bavlněné na povrchu tak zvaným merce-
risováním, neb se potáhne vrstvou umělého
hedvábí, čímž nabude lesku hedvábného a po-
drží dobré vlastnosti bavlny. Mercerisování za-
kládá se na tom, že na bavlnu působíme roz-
tokem žíravého natronu. Bavlna se smrští a na-
bude lesku a značné pevnosti a příchylnost
k barvivům.
palné.
Gros
Bevau
11
article
Druhý způsob jest od Ch. Brodbecka
v Paříži, dle něhož potahuje se bavlna roztokem
umělého hedvábí (hydrocelulosy), přímo z celu-
losy vyrobeného. Millar v Newarku vyrobil sice
též jistý způsob umělého hedvábí (vandura
zvané), toto však je zcela jiného původu. Jest
to želatina, taninem neb formaldehydem neroz-
pustnou učiněná. Uvedené různé metamorfosy
celulosy, při kterých namnoze ani vzhled její
se nemění, podobně jako při proměně bavlně-
ného vlákna ve střelnou bavlnu, neb opět kde
snadným způsobem vláknu dodá se úplně jiného
vzhledu a jiných vlastností, jsou krasným do-
kladem o důležitosti chemie v industrii.
Tvrdý kmen možno změnit v jemná vlákna,
hebký papír, tento v prudkou třaskavinu, tuto
opět pochodem chemickým v látku, jíž děku-
jeme rozvoj fotografie, z této přecházíme na
plastickou hmotu, ktará nesčíslných upotřebení
je schopna a již patřičným rozpustidlem v roztok
ve vlákna tuhnoucí měníme a tak opět přichá-
zíme zpět ke vláknu, z něhož látky možno ho-
toviti.
Chemie nám pomáhá ze surovin dobývati
ve stavu čistém důležité látky, kterým děkuje
surovina dobré své vlastnosti. Tak ze dřeva
naučila nás vyloučiti celulosu, která čím dál
tím většího upotřebení nabývá, sloužíc nejen
k výrobě papíru, ale i tašek na střechy, kol
vagonových, sudů a různých nádob. Není ne-
možno, že budeme formovati nábytek a stavěti
celé domy z papíroviny. Pěstování stromů bude
zajisté výnosnější než dosud, kdy sloužily pouze
k palivu a vždy více rostoucí spotřeba papíro-
viny spíše než nejlépe psané brožury pohne naše
hospodáře k zalesňování ladem ležících strání,
z čehož zajisté velký prospěch bude míti hospodář.
Millar
Paříž
Newark
12
article
Vodní nádrže.
Vodní nádrže.
Již z dob nejstarších nacházejí se zbytky
umělých staveb vodních, které svědčí o tom, že
byla známa nejen užitečnost vody po stránce
hospodářské, ale také její zkázonosnost, které
se hleděly klásti meze. Takovými vodními stav-
bami jsou vodní nádrže, které v dřívějších do-
bách i u nás velice byly zakládány, ovšem bez
ohromně vysokých hrází (viz vodní hospodářství
z dob Rožmberků na českém jihu).
Když podnikavý rozum člověka seznal ve-
škeré blahodárné účinky vody, snažil se, aby
nahromaděním její v určitém místě zabezpečil
si takto její stále čerstvý a stejnoměrný odtok.
V naší době, kdy kráčíme vstříc velkolepým
stavbám vodním plavebním, nebude od místa,
promluviti také o vodních nádržích, jakožto
jednom z nejnosnějších článků v řetězu vodních
staveb.
Jak vznikne vodní nádrž? Přepažíme-l
jakýkoli vodotok neprostupnou a vodě neodstra-
nitelnou překážkou — hrází — vznikne před
m vodní nádrž, jejíž hloubka bude se přirozeně
říditi výškou hráze, a její šířka a délka formou
okolního území, jímž vodotok dříve protékal;
jest přirozeno, že musí býti ponechán ve vysta-
věné hrázi nějaký otvor, kudy by nadržená voda
mohla býti vypouštěna, jelikož by jinak vydržela
se do takové výše, až by přetékala přes korunu
hráze a tím přivodila její zničení. Jelikož ale
při podobně zadrženém vodotoku nutno počítati
také s přívaly následkem průtrží mračen, nutno,
aby ve hrázi byly ponechány otvory patřičných
průtočných ploch, které by podobné přívaly
vodní bez závady propouštěly.
Rožmberk
13
article
Přihlédněme nyní k tomu, do jaké míry
může býti prospěšno zřízení podobných vodních
nádrží.
1. Se stanoviska hospodářského.
Z vodní nádrže lze, jak již řečeno, vypouštěti
úmyslně ponechaným otvorem, stavidly opatře-
ným, vodu v takové míře, jak dovolí to
krychlový obsah vody v nádrži nahromaděnýa
přitok do nádrže a jeho povodí; lze tedy do
všech toků, do všech zavlažovacích příkopů,
jimiž vede se voda na pole a luka, jež na-
cházejí se pod vodní nádrží, zavésti tolik vody,
mnoho-li jí celý obvod hospodářský, pod nádrží
rozložený, potřebuje. Jest zajisté pro hospodáře
velikým dobrodiním, může-li zavésti i za dob
největšího sucha vodu na své pozemky, kdy
veškeré toky jsou takřka úplně vyschlé.
Jest samozřejmo, že podobná síť vodních
nádrží, které by dodávaly vodu i k těmto úče-
lům, byly by pro hospodářství tím největším do-
brodiním; vždyť ve starých dobách Indie, Špa-
nělsko, již. Amerika, sev. Afrika, kvetly a mo-
hutněly po stránce hospodářské jen tím, že
měly vodní hospodářství ve vzorném pořádkua
zbytky prází tamějších vodních nádrží vzbuzují
náš podiv ještě dnes.
2. Se stanoviska průmy slu.
Indie
Špa
Amerika
severní . Afrika