ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 84b45560-66ef-11dc-a4e4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 13 celkem · entity: place 14, person 6, work 2
1 masthead
7. srpna 1901
2 masthead
NAUČNÝ OBZOP
3 masthead
Císlo 15.
4 masthead
ZVLÁSNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍC
5 masthead
LIst
6 article O celulose a jejím významu v průmyslu.
O celulose a jejím významu v průmyslu. Napsal B. Šetlí k, přednosta chem. odděl. technol musea v Praze. Celulosa jest nejrozšířenější a nejdůleži- tější sloučenina v říši rostlinné, jsouc hlavní součástí buněk, z nichž se rostliny od nejjedno- dušších do nejsložitějších skládají. Jest to slou- čenina uhlíku, vodíku a kyslíku, tedy tak zvaný uhlohydrát, jako jsou cukry. Ovšem jest pro vázena celulosa v buňkách různými jinými látkami. Abychom dostali celulosu ve stavu čistém, nutno vlákno rostlinné zbaviti vyluhováním lá- tek, které celulosu provázejí. Bavlněná vlákna obsahují 87 až 91 a různá dřeva 40 až 659 čisté celulosy. Nejčistší celulosa jest nekližený tak zvaný švédský filtrovací papír. Je úplně bílá, bez chuti a zápachu.
Praha
7 article
Dříve sloužila celulosa pouze ve způsobě vláken lněných, bavlněných a konopných za přízi na hotovení oděvů. Ve středověku pak z odpadků látek, hadrů, vyroben papír, čímž zachráněno pokolení oslí od vymření, neb za- jisté by kůže jejich, pergamen poskytující, ne- stačila stále rostoucí spisovatelské činnosti lid- ské. Vždyť již záhy nebylo ani dosti hadrů na výrobu papíru a nalezena náhrada ve slámě. jež však přece spíše hodila se na výrobu pa- píru surového k balení. V letech třicátých po- prvé užito jako přísady do papíru hadrového rozemletého dřeva (Holzschliff), později vynale zen způsob výroby celulosy dřevní vyluhováním dřeva žíravým natronem, avšak teprv od doby kdy Mitscherlich zdokonalil výrobu tak zvané sulfitové celulosy (objevené Američa- nem Tilgmanem) působením sířičitanu vápena- tého v dřevovinu, zdokonalila se výroba papíru z celulosy dřevní a stále se víc a více rozši řuje, neb lze vyrobiti tímto způsobem papín dokonalé jakosti. Největší výrobou celulosy ho nosí se Amerika a Švédsko; avšak i v Rakou sku je velmi vyvinuta a to po většině v sever ních Čechách. Z Rakouska se vyváží dřevní celulosy bí- lené za 2,810.372 zl., nebílené za 2,109.828 zl. dřevoviny za 277.290 zl. ročně. V Německu samotném se vyrábí 210.000 tun celulosy. Je- diná továrna ve Waldhofu vyrábí denně 140.000 kg. V Rakousku je celkem 36 továren na ce- lulosu dřevní (Zellstoff) a 183 na dřevovinu (Holzschliff). V Uhrách je 12 továren.
Mitscherlich Amerika Švédsko Čechy Rakousko Německo Uhry kg
8 article
Celulosa je na vzduchu velmi stálá, avšak podléhá účinku některých kyselin, dávajíc vznik různým důležitým sloučeninám. Tak účinkem kyseliny dusičné dle okolností mění se ve více méně nitrované sloučeniny, tak zvanou nitro- celulosu, sloučeninu explosivní, známou pod jmenem střelné bavlny. Netečnou látku, nevinné vlákno bavlněné, lze tak proměnit v látku hrozně explosivní. Nyní používá se téže látky ve spojení s nitroželatinou k výrobě bez- dýmného prachu (balestitu, corditu). Roztok nitrocelulosy v étheru dává fotografům známou látku kollodium, která i v lékařství upo- třebení nalezá. Přidáme-li pak k tomuto roztoku kafr, povstane zvláštní plastická látka, kterou nejdříve Parkes objevil, načež po něm slula »parkesin«. Nyní zove se celuloid, též xylolit, čímž vyznačen původ její. Látkata slouží k výrobě všech možných potřeb (jako rukojetí, hřebenů, knoflíků, dokonce i límců manšet), hraček a drobností. Výtečně se hodí k imitování korálů, želvoviny, slonoviny i ka- menů. Ze začátku panoval před celuloidem po- někud oprávněný strach, neb skutečně je dosti snadno zápalný a shoří velmi rychle. Zápalnost pochází zvláště od kafru, v něm obsaženého. Nynější výrobky jsou již bezpečnější. Roztok celuloidu v alkoholu amylnatém a acetonu po- skytuje výtečný, rychle schnoucí průhledný lak na kov, dřevo i papír, který účinku vzduchu výtečně vzdoruje. Roku 1884 hrabě Chardonet první našel a patentoval následující způsob výroby umě- k číslu 217.
Parkes
9 article
lého hedvábí z celuloidu. Rozpustil jej ve směsi étheru a alkohotu, roztok pak, k ně- muž přidal různé látky, tenkými rourkami pro- váděl a vlákna tak povstalá a pomocí chladné vody ztuhlá, spřádal. Později patentoval různá zdokonalení svého vynálezu. Umělé hedvábí, takto vyrobené, má silnější lesk než samo při- rozené hedvábí. Též má podobný dotek, není však tak pevné, zejmena snadno se trhá, je-li vlhké. V horké vodě dokonce se úplně rozruší, tudíž by bylo nebezpečné vylíti na šaty z umě- lého hedvábí horký čaj. Z té příčiny dosud používá se pouze jako příměs do látek vlně- ných a bavlněných nebo k vyšívání a k výrobě port, třásní a k obalování elektrického vedení. Jiná nemilá jeho vlastnost jest snadná zá- palnost, kterou má společnou s celuloidem. Roku 1893 se ho vyrobilo celkem 5000 kg, r. 1894 již 14.000 kg, nyní se vyrábí 1000 kg denně! Však v novější době hleděno odstra- niti snadnou zápalnost umělého hedvábí přidá- ním nespálitelných látek, na př. Gerard přidává chlorid vápenatý. Velký pokrok stal se v po- slední době tím, že byla objevena výroba umě- lého hedvábí zcela jiným způsobem, totiž přímo z celulosy. První Pauly v M. Gladbachu roku 1892 použil rozpustnosti celulosy v amoniakálním roztoku mědnatých solí. Roztok ten pak tuhne přidáním kyseliny octové a dá se ve vlákn spřádat. Ke zvýšení pevnosti přidávají se různé látky. Jest dávno známo a užito k výrobě tak zvaného pergamenového papíru (jímž se převa- zují sklenice), že celulosa kyselinou sírovou mění se v průhlednou látku, hydrocelu- los u.
Gerard kg
10 article
Langham podobným způsobem vyrobil roku 1893 z odpadků bavlny plastickou massu, která se též dá spřádat. Nejnověji Gros a Bevau účinkem sírouhliku na celulosu, žíravou sodou přeměněnou, připravili xantogenat celu- losy, který nazvali »viscosou«. Vodný roztok této sloučeniny pomocí salmiaku mění se v látku, která dává pevná vlákna, dle některých pozorovatelů pevnější než dosud známá hedvábí umělá. Není snadno zápalná a vodou na pev- nosti tak netratí jako jiná umělá hedvábí. Tatáž látka slouží k výrobě nepromokavých látek, papírů, náhrady kůže, v poslední době pak několik podobných výrobků, které též jsou náhradou kau čukových látek, přišlo do obchodu pod různými jmeny (loreid, pegamoid atd.). Viseosu lze přidáním kaolinu, sádry neb drtin jiných látek změniti v plastickou hmotu, ze které vyrobené předměty snesou dosti vysokou teplotu, aniž by svoji podobu změnily. Jelikož látky ty nebyly vyrobeny z nitrocelulosy jako celuloid a umělé hedvábí Chardonetovo, nejsou tak zá- Roztok zmíněné viscosy slouží též jako velmi dobrý nátěr na dřevo a kámen. Byly na- lezeny způsoby, jimiž se dodá povrchu bavlně- ných látek vzhled hedvábí, buď. že se změní vlákno bavlněné na povrchu tak zvaným merce- risováním, neb se potáhne vrstvou umělého hedvábí, čímž nabude lesku hedvábného a po- drží dobré vlastnosti bavlny. Mercerisování za- kládá se na tom, že na bavlnu působíme roz- tokem žíravého natronu. Bavlna se smrští a na- bude lesku a značné pevnosti a příchylnost k barvivům. palné.
Gros Bevau
11 article
Druhý způsob jest od Ch. Brodbecka v Paříži, dle něhož potahuje se bavlna roztokem umělého hedvábí (hydrocelulosy), přímo z celu- losy vyrobeného. Millar v Newarku vyrobil sice též jistý způsob umělého hedvábí (vandura zvané), toto však je zcela jiného původu. Jest to želatina, taninem neb formaldehydem neroz- pustnou učiněná. Uvedené různé metamorfosy celulosy, při kterých namnoze ani vzhled její se nemění, podobně jako při proměně bavlně- ného vlákna ve střelnou bavlnu, neb opět kde snadným způsobem vláknu dodá se úplně jiného vzhledu a jiných vlastností, jsou krasným do- kladem o důležitosti chemie v industrii. Tvrdý kmen možno změnit v jemná vlákna, hebký papír, tento v prudkou třaskavinu, tuto opět pochodem chemickým v látku, jíž děku- jeme rozvoj fotografie, z této přecházíme na plastickou hmotu, ktará nesčíslných upotřebení je schopna a již patřičným rozpustidlem v roztok ve vlákna tuhnoucí měníme a tak opět přichá- zíme zpět ke vláknu, z něhož látky možno ho- toviti. Chemie nám pomáhá ze surovin dobývati ve stavu čistém důležité látky, kterým děkuje surovina dobré své vlastnosti. Tak ze dřeva naučila nás vyloučiti celulosu, která čím dál tím většího upotřebení nabývá, sloužíc nejen k výrobě papíru, ale i tašek na střechy, kol vagonových, sudů a různých nádob. Není ne- možno, že budeme formovati nábytek a stavěti celé domy z papíroviny. Pěstování stromů bude zajisté výnosnější než dosud, kdy sloužily pouze k palivu a vždy více rostoucí spotřeba papíro- viny spíše než nejlépe psané brožury pohne naše hospodáře k zalesňování ladem ležících strání, z čehož zajisté velký prospěch bude míti hospodář.
Millar Paříž Newark
12 article Vodní nádrže.
Vodní nádrže. Již z dob nejstarších nacházejí se zbytky umělých staveb vodních, které svědčí o tom, že byla známa nejen užitečnost vody po stránce hospodářské, ale také její zkázonosnost, které se hleděly klásti meze. Takovými vodními stav- bami jsou vodní nádrže, které v dřívějších do- bách i u nás velice byly zakládány, ovšem bez ohromně vysokých hrází (viz vodní hospodářství z dob Rožmberků na českém jihu). Když podnikavý rozum člověka seznal ve- škeré blahodárné účinky vody, snažil se, aby nahromaděním její v určitém místě zabezpečil si takto její stále čerstvý a stejnoměrný odtok. V naší době, kdy kráčíme vstříc velkolepým stavbám vodním plavebním, nebude od místa, promluviti také o vodních nádržích, jakožto jednom z nejnosnějších článků v řetězu vodních staveb. Jak vznikne vodní nádrž? Přepažíme-l jakýkoli vodotok neprostupnou a vodě neodstra- nitelnou překážkou — hrází — vznikne před m vodní nádrž, jejíž hloubka bude se přirozeně říditi výškou hráze, a její šířka a délka formou okolního území, jímž vodotok dříve protékal; jest přirozeno, že musí býti ponechán ve vysta- věné hrázi nějaký otvor, kudy by nadržená voda mohla býti vypouštěna, jelikož by jinak vydržela se do takové výše, až by přetékala přes korunu hráze a tím přivodila její zničení. Jelikož ale při podobně zadrženém vodotoku nutno počítati také s přívaly následkem průtrží mračen, nutno, aby ve hrázi byly ponechány otvory patřičných průtočných ploch, které by podobné přívaly vodní bez závady propouštěly.
Rožmberk
13 article
Přihlédněme nyní k tomu, do jaké míry může býti prospěšno zřízení podobných vodních nádrží. 1. Se stanoviska hospodářského. Z vodní nádrže lze, jak již řečeno, vypouštěti úmyslně ponechaným otvorem, stavidly opatře- ným, vodu v takové míře, jak dovolí to krychlový obsah vody v nádrži nahromaděnýa přitok do nádrže a jeho povodí; lze tedy do všech toků, do všech zavlažovacích příkopů, jimiž vede se voda na pole a luka, jež na- cházejí se pod vodní nádrží, zavésti tolik vody, mnoho-li jí celý obvod hospodářský, pod nádrží rozložený, potřebuje. Jest zajisté pro hospodáře velikým dobrodiním, může-li zavésti i za dob největšího sucha vodu na své pozemky, kdy veškeré toky jsou takřka úplně vyschlé. Jest samozřejmo, že podobná síť vodních nádrží, které by dodávaly vodu i k těmto úče- lům, byly by pro hospodářství tím největším do- brodiním; vždyť ve starých dobách Indie, Špa- nělsko, již. Amerika, sev. Afrika, kvetly a mo- hutněly po stránce hospodářské jen tím, že měly vodní hospodářství ve vzorném pořádkua zbytky prází tamějších vodních nádrží vzbuzují náš podiv ještě dnes. 2. Se stanoviska průmy slu.
Indie Špa Amerika severní . Afrika