Strana4.

ŽENSKÝ LIST.

16. číslo.

se vší mocí brániti proti tomu nebezpečnému klamu. Když děti zůstanou lhostejné oproti křesťansko- židovským otázkám, když jím každé křesťanství zů- stane cizé, toť bude pro ně jen výhodou. Každý, kdo poznal jaký význam pro dítě má vydávaní lží za pravdu, tu nemůže pochybovati co má činiti i když dítěti nemůže dáti náboženské přesvědčení. Dítě počíná se záhy obírati s otázkami odkud a kam jdeme. Můžeme se přesvědčiti, že nezkažená mysl dětská se proti křesťanskému světovému vý- kladu vzpouzi, a vtloukáním tohoto názoru bud bývá mysl dítěte otupováná, aneb nevěři to, co ústy pronášeti musí. Ze svých dětských let mám mnoho upomínek, které mne vedly k náboženskému pozorování, mám mnoho případů zaznamenaných jiných dětí v tomto směru. Jak často přemítala jsem o smrti Ježíše, jenž uzmířiti musel otce boha. Jindy pochybovala jsem o prozřetelnosti, když v našem sousedství zemře mladý dělník, otec, zanechav tu vdovu se sedmi dětmi v nouzi. Při svém náboženském hloubání napsala jsem do písku „bůh je mrtev“ a očekávala jsem za to smrt bleskem. Náboženského vyučování dostalo se mně ve škole čtením bible, nedělním kázáním v kostele a čtením katechismu bez výkladu. Ostrovtip ditěte nedá se oklamati a nedal se i můj. Není dobře ditěti vštěpovati ty nauky, v něž věřiti nemůže a nikdy nebude.

FEUILLETON

Čínská svatba. Z cest E. St. Vráze. („Lid. Nov.“) K nejzajímavějšímu divadlu v ulicích hlavního města Číny Pekingu náleží kromě pohřbu — svatba. V Pekingu jsou totiž veškeré jiné průvody ná- boženské zakázány — nemají tudíž obyvatelé hlav- ního města Dračí říše, co by značnější měrou upou- talo jejich pozornost. Na jihu Číny je veseleji. Slavnosti jsou četnější a mnohé z nich tu na severu naprosto neznámé, Krátce řečeno, Číňan má slavnosti národních a náboženských velmi po málu; nový rok, obětování duším zemřelých — slavnost lampionů, dračích lodí (tuto jen na jihu), věru není národa, jenž by měl v pozemském plahočení méně svátků, méně prázd- nin, méně odpočinku! Čínský týden má sedm dní práce — a to nikoli práce osmihodinné! Jest tudíž pochopitelno, že svatba není pouze veselou události rodinnou, ale že na veseli béře účast všecko sousedství. Dvakráte v Pekingu byl jsem svědkem svatby a to poprvé jenom trpěným, podruhé však i hostem zvaným.

Ve svatebním průvodě následují bezprostředně za tlupou hudebníků nosítka novomanželů, zdobená kusy červené látky; neliší se nikterak od nosítek v pohřebním průvodu, zacloněných látkou téže barvy štěstí. V nositkách za hudbou nesou nevěstu; zřejmo jest to proto, že úplně jsou zakryta, přes ně pak že přehozena jest červená rouška. Nosítka tato jsou vzdušnější, s okénky vpředu, vzadu i ve dveřích vyplněnými látkou, kdežto jinde, po výtce ve střední a jižní Číně (tedy kde bývá největší vedro), nosítka pro zámožné nevěsty jsou ze dřeva všecka bohatě vyřezávaná, lakovaná, bez. jakéhokoliv otvoru. Jedva že šťastná nevěstinka vstoupila v no- sítka, zavrou za ní dvéře na klíč a klíč pak ode- vzdají ženichovi nebo první z „družiček“. Nezřídka však bývá na místě svatby pohřeb. Nebohá nevěsta zalkla se v nosítkách nedostatkem vzduchu. Že tam uvnitř horkem omdlévá, přes to, že dámy v Číně tak snadno nepodléhají mdlobě, nikterak není pří- padem vzácným. Za nositky (jinde již před nimi) zřízenci čer- veně odění nesou tabulky na tyčích a na nich pří- padně označena jsou jména a tituly rodičů a pra- rodičů obou snoubenců. Ve vozicích vezou se mnohdy i bratři nevě- stini, ale nikdy nechybí tam žen zkušených, naše družičky zastupujících přítelkyň nevěstiných. Zde sám ženich s přáteli svými koňmo doprovází prů- vod; v jiných částech Číny očekával by v příbytku rodičů svých příchodu svatebního průvodu s nevě-

Jsou tu i malá nosítka naložená cukrovinkami a jinými drobnůstkami a průvod uzavírá několik vozíků s přáteli rodiny nevěstiny, po případě i s vý- bavou nevěstinou, rozloženou na různých nosítkách v barevných skřínich. Postarati se synům o nevěstu jest v Číně úko- lem a povinností rodičů. Synovská poslušnost káže pojmouti za ženu dívku, kterou mu rodiče před- určili již z mládí nebo pomocí sprostředkovatelů (mei-žin) byli vyhledali krátce neb i leta před svatbou. Na nich i na sprostředkovateli jest, by volba vypadla v souladu s postavením ženichovým, pří- padně s jeho požadavky, ač napadlo-li rodičům obí- rati se takovými starostmi a dotazovati se syna svého na jeho zvláštní přání. V městech čínských u tříd zámožnějších vše- chen volnější styk mládeže mužské a ženské je tak- řka znemožněn uzavřenosti děvčat, o málo méně přísnou, než v haremech mohamedánských nebo v Indii; za to však u lidu dělného, po výtce ves- nického, naskytá se s dostatek příležitosti, aby se hoši seznámili s děvčaty v trvalejším spolubytí, v době před pohlavní dospělostí. Tam ovšem bývá pak méně řídkým úkazem, že syn, jinak poslušný, naléhá na rodiče, by ponechali volbu jeho budoucí ženy jeho vkusu a níkoli sprostředkovatelům. (Pokračování.)

Soudružky a soudruzi! Neopomeňte dát přečíst zajímavé věci ze „Ženského Listu“ těm, které ho neodebírají a hleďte je získat za odběratelky. Jsou-li líčeny poměry některého odboru ženské práce, nenechte si ujíti příležitosti a v tom od- boru zaměstnané ženy upozorněte na článek nebo zprávu. Pracujte neunavně na rozšíření „Ženského Listu“.