fkrofime jen k p. Etaerovi « to uvidíme ne prvním mláti aNene Freie Preeie* etd. A vlak kakejme jen na obvili tak nei ai k Velikonoci , tn opit bode v Roinovi tiobo. Od veliké goci připravují ie na letní léíekní aeióoii, jiekévaji boety Uaíňiki a tn jeon viiobni goinované neutrální aneb lépe řeieno Némci. V ai тЛ ее v Roinovi vlavtenéí, v v leti pak dilají titéi vlastenci , I a b u pHcboaim NémoAm a iidům. у tomto óa<e je tiiko v Roinovi domluvili fe éeiky. Jakými hrdiny ovtatni Roioované jioo, toho dôkaz podává cátledojící událovt [i9DÍ byli moicá titéi lidé, oo v Hutisku po- ryk tropili, na jakési slavnosti v Zaíové. Na ipátečuí cesté jtouoe nadobnuti duchem národ- gím, v ikn^ali ua lí«tku ieleanióním slovo 'Roinan“ Přednosta «tanice aaiovskó telfgra [oval do Roiuova, A tn se stalo, ie ua uá- jraií rožnovském četníci pány vlastenecké vý etniky očekávali. Vidouce to naii brdinové ■osprobli a rosutíkaii ее na vie strany, zane- •bavie asi dva aondrnhy ramene světské spra- redlnoati, kteří potom bezpochyby za ostato, lôii navtaviti mnseli.* A brnénský orgán téohto idi p ie jeu stále o .boji“, ,itřelbé*, ,ra- ihoea ptiek* a podobných hrdinských čineob. ^n, jest to známý psychologický zjev, ie ibrszotvornoat e^raipyt.iú a ababélcô pohybuje ie nejvíce ve vidinách heroisms !

* Re družstV' „Vlasť“ phstonpil za ílena zakUdvjíoího Vilém Paulns, ainmnns knii. iisk. iteminábe v Lnblar.i. Pbispívajíoím členem tal se Jan RAšek, haplau v Netvořioícb. — trnisttn .Vissi* na koupí spolkového doma Isrovali: Dr, Ant. Lena praelát království českého, pr .boit ua Vyiehradi, č en panské oimovny a poslanec zemský 15 z).; Antonín Ivatoi kaplan v červeném Kostelci 3 z!., Jos. ’teitil. kaplan v Rtd mi, 2 *1. „ta dvě kopy indele na tu novou ohaioepku caíí „Vlast*; !m. Dioubý, kaplsn u w. Jindřicha v Praae zl. ; pí. Mane Viduncvá v Prase 1 el.; Jan [otek, farář ca Stříbrných Horách 40 kr. irokó ; Tom. Škrdle, rod. Vlasti : a) ze svých lemon«:račnioh ab rek 50 zb, b) osobné 3 zi. yiní 75 zi. 40 kr. 0 dalli dary prosí redakce iVlaati* v Praze č. 2341, připomínajíc, aby llniníci drniitva při splátce dluhů ukládali ti listo li'okA dobrovolnou daň na koupi tpolko- ého doma, — Druistvo „Viset* rozdá třem skládajícím členům, kteří se nejdříve přiblásí, Praha č. 234 I.) Slov pravdy číslo 5. (Kře tenské vychování sirotkům, aby ze iáduébo eitel se Vail aat. Výstraha, kterooi napsal 'etr Kopal) a číslo 6. (Vraťte lidu náboienství. 'lie dr. Jos. Bnrian.) * Prednáška. V neděli 11. t. m o půl r. hodině večer bode prof. Vávra v Histori kém kronika pokračovati ve svá rospravě i ticbé reformaci v Čeobácřf, Prednáíka koná e v sále Svatováclavské zéloiny. V prvé proslavě své ukásal p přednáiejíoí na pokrok ve kolství, nyní vylíčí borlivon činnost ketoli- kého duchovenstva v duchovní správě ne teprve době pobělohorské, nýbri jii ve století iest láotém

* Spolek katolických akademiků .Družstvo Arnošta z Pardubic“ v Praze iořádá zítra v nedřít dne 11 úuora ve pro- pěch rigorosního fondu v slavnostním sále r.‘Váoiavské aáloicy 6. 223—I předoáikn, ii bude miti p. Pb. Dr, Josef Durdík o. k. niv. profesor a přednášet: bude „O nové kri- ice krásovádné.* — Zióatefe přesné v 5 bud. Vstupné 20 kr. Stcdcjíoí 10 kr. Přednášky loctí svou přítomnosti Jeho Em. ndp. ksrdi- ál kníže arcibiskup pražský hrabě Frt. da P. Ictönborn. »kém ustanovil se na tom, že se dá do .nich* sám. A také se dal! Ovšem byl mistr Michal hlava nadaná. Jdělal si pro sebe různých věcí dost. V ba- áku opravil si sám všecko, tesare a zed- iíka nepotřeboval nikdy. Ale hodiny, ty eště v rukou neměl. Proto ujednal, že bude lostupovati zvolna, pozor dávaje, jak jsou ivnitř složeny. Oddělal svrchní desku a už elé útroby se mu objevily. Chvilku zůstal eho rozum nad tím množstvím koleček tát, ale konečně bázeň a nejistota zmi- ela a odvaha zvítězila. Počal rozdělávat. Zvolna odbíral jedno kolečko od dru- lého, klada je pozorně na stůl. Kolečka yla stará, hřidelky zaprášené, zuby plny olomaze.

„Hm, bodejť by š.y. Tolik prachu. A jak o vyčistit?“ pan mistr rozvažoval. „Oškra- >at, to nejde ; mohl by se ulomit zoubek, ak tedy .... Vyvařit je dáme.“ A už olal ženu. Ta, chuděrka spráskla ruce, idíc tolik koleček z bodin venku a starého iemilosrdně v nich párat dál. „Co děláš, zbláznil jsi se ?“ „Nic jsem se nezbláznil. Dej raději odu na plotnu, ať se přihřeje. Musím to у vařit.“ „Vyvařit? Vždyť je rozvaříš a nedáš to lohromady.“ „Bodejť bych nedali* pyšnil se mistr. „To se ví, že nedáš. Co pak jsi d toho řemesla? To není bota. Škoda odio“ a stará se dala do vzdychání. „Prosím tě fňukej a zlob mě. Dej tam odu a jdi.* (Pokračování.) * Ku spolku: Kollej Arnošta z Pardubic V Praze přistoupili sa stkládajíoí členy p. t. pp. : Th Dr. Frantiiek Xaver Kryitůfek. rector magnificus české oniversity v Praae. Th. dr. Fr. Xaver Blanda, kanovník n Všech Svatých, ředitel ústava učitelského a nniv. kaaatel v Prase. Josef Kyselka, sídelní kanovník na Vyšehradě. Václav Černý, kate cheta na ústavo učitelek v Praae. Frani. J. lOOalatovon rento. * Dar. J- Em. ndp. vratislavský kardinál kníže biskup Kopp věnoval í. rak.-aleaskému podpůrnému spolku pomocných úředníkův 160 slatých.

* Knihovna Jednoty průmyslové byla v móaíoi lednu 1894 navštívena 1314 frekventanty, jimi vydáno 1940 svátků růs- dél a časopisů. V to není ssbrnnta návštěva vybražené čítárny členské a počet spisů domů půjčených, čítárny jsou přístupny všeobecné návitévá každý všední den bez výjimky od 4 hodin odpoledne do 8 hodin večer a kaidon neděli a svátek od 9 hodin ráno do 12 bodin v poledne.

* Paroplavba na řece Vltavě. V poslední valné bromadé svolená správní rada ustavila se ve včerejší sohůsi za předsednictví p. Rsiína rytíře z Ryzmburkn takto : Místopředsedou svolen p Ferd. Voitl, pokladníkem p. Adolf B. Stýblo, účetním p. Jiří Kettner, inspektorem jízdních lístků p. Fr. Procházka a inspektory pro dodávání materialit a potřeb pp. V. H«uner a A. Oliva.

* Pokus žhářství na kostele n Liberce. V Mefiersdorfo u Liberce bylo v noci na 7. února к jedenácté hodině viděti s kostela z okna pod hodicbini, že za oknem hoří. Vdp. dékan Appelt a jeho služebnictvo bylo ihned ze spánku vyburc iváno a vše pospíchalo к věži. Na druhém oddílu schodiště byly rosbázeny kusy dřev, starých hadrův etd., i kýlo zříti, že vše bylo dříve po ito petrolejem a teprve pak zapáleno. Šťastnou nábodon přišli lidé dosti časně, tak se oheň ohavili ještě v jeho sárodku. Když pak vystoapilo se do 3. poschodí, uká- talo se, že zde podobně bylo založeno jako dole, I zde byly okoa a světlíky zastřeny, aby oheň nebyl ihned prozrazen. Ještě v noci byly dvě osoby četniokým závodčím Karlem Resslem zatčeny, na nichž lpí odůvodněné podezření, ie jeon původci zloiinn. Jsou to Igaáo Bergmann v Mefbrsdorfa, dříve kontorista, 33 roků eta-ý a nyní v chudobinci meffersdorfském, a Josef Hanser, 27 roků starý barmonikář, bydúoí taktéž v chudobinci Hauser obstarával svonění ve zvonici a měl též klíče к věži. PH zvonění někdy mu Bergmann vypomáhal. Dle vieho byl čin ten spáchán ne msty. Bergmann ze prý totiž svého ěasn neházel o místo obecního tajemníka v Mbffarsdorfé, neobdržel je vlak pro zvon ipatnon minulosť. Dne 7. února byla jii sondai komise na místě, aby předsevzala místní ohledání.

* Krádeže ná farách. Ve středu v noci dne 7. t. m. spáchána byla smělá krádei na faře v Kosmouosíoh. Zloděj vloupal se oknem z veřejné cesty do pracovny vdp. vikáře P. Josefa Šimona v přízemí a vylámal dlátem všecky zámvky u psacího stolku, kdei patrni hledal hotové penise a cenné věci. Ze psacího stolka vybral drobných peněz za 14 zl. Spořitelní knížky různých nadací a fondů, které vdp. vikář ve stolku nloieny měl, nechal alo děj netknuty. Dále prohledal zloděj vieoky zásuvky n jiných stolků, vieoky ikatuiky not víra!, ve skříních n šatů všecky kapsy prohledal, ano i v posteli ve slamníka a nz ných místech po penězích pátral, peníze házel.

nadéji skiamán byl, neboť žádných nenašel. — j Zpronevěřeni toto považuje Rudolf za ěin spá- PH práoi té svítil si pousc sirkami, kterých • chsný „ve »lažbá-h vlasti*. Když se z Polska bylo velké množství, jak na kobercích, tak i!vrátí, nvédomil o tom svého přítele Me-tka. ve skříních nalezeno a kteréž byly si na malé; který prý «šek jej sradil „lacinéji než Jidáš*, sbytky shořelé, a při tom při všem ke všemu j tot ž za 20 „stříbrných*. Obžalovaný Rudolf jeitě přikusovsl koblihy, kterýoh tam bylo na (praví, ie dopi* t-n p al beze všm.h úmyslů míse 30 a z niobi Inpiě ponse jedinoa půlka j jen z ďoahé chvíle. Pa* ěten dopis lužeckébo ua stole zanechal. Mimo to snědl dva pome-* obchodníka Arnolda R lfs, jerž líčí, jak orel ranče. Jiných věcí, které nebyly ani penise, j na jeho knmé byl S'ráen Nate čienněm-cký ani к jídla, se pachatel v pracovné vdp. vikáře ' d-pí ’ daný ca sevemra nádraží ve Vidiii na ani netkl. — Když byl v tomt o pokoji hotov, i poštu a sd-eiovatý na obial. M dráčka „n vsal si deií žebříček a odebral se směle do vyšetřujícího sonde» v Piase*. Předseda pbčet prvního poschodí do pokoje nsd prsoovnon i dopis v originále, přeložil jej. Dopis, jaui dán vdp. vikáře. Tam opět vše přebásel a zotví-'na pošta ve Vídni doe 29. ledna, zni; „Milý Dobře jsi troubil, já myslil, že jii tím balíčkem (« anan h etickými

ral a vybral si ponse ve skleníka dvě schránky Frantíku ! ca jídelní náčiní, a sice jedna ěernoa a jedna to vyp ácnei modrou, V ječ né schráno» byla velká lžíce . leták;). Alexandr chtěl, abychom balíček p lo malá lžíce, nůž a vidi čka vše stříbrné s lite-1 šili jednomu židovi na okno a P Ida navrho- rami F. D, v drnbé rovni ž totéž, ale bez ' val, abychom pak anonym; ě žida udali, že má písmeo. Pak vykonal drzý inpiě jeitě pro i v bytě anarchistické plakáty. Rozhodl; j ma ze blídkn v pokoji, kterýž obýval dříve p. MDr. ' však. abodii j«me balíček do Moldavy (nla у : Wznéozek a na chodbě prohledal ještě ckříoě Ve Vídni I h učná veielost), kde je dcble a různé škatulky, nenaleznuv však ničeho, í nechován. Prosím té, abya se n-přeřekl proti vrátil se, patrně neuspokojen výsledkem, oknem svým so-idruhům. B.dem nějakou dobu v Pešti zpět. Prádla, šatů, peřin a růsných věoí, které a badtm» sbiadati každý 1 zl. týdně, abys

v pokojích j?on, ■» lupič ani nedotkl. Toto měl něco, až vyjdeš a vazby. Frantile» jsme tmélé a odváilivé vloupání se do příbytkn řekli, ie jedeme do Ru.ka nomue to mrcha vdp. vikáře, vzbudilo všeobecnou nevoli, neboť vědět, kde jsme. Čížek, vzdor tomu, že je každý z občanův koímooosskýoh zná dobře chytrák, je hloupý člověk. Hlavní věo je, že mírnou a šlechetnou povaha páně vikářovu, ten hr.a ý je cd.trenén. Ty můžeš distat jeni vidy a všude jen dobrodiní prokaznjc a pouze 4 neděie, mně to řekl starý Sokol, chndémn lidu štědrým dárcem jest. Po pacha- mladý dos’aue v c. Ostatně, kdyby nás íapla teli se pilné pátrá a jak se zdá. jsou mn jii policie, nails by n nás víc Případ ten by byl na stopě. — Ve Slesskn zase minnlon neděli jen možný, kdybyste vy nás zradili. S pobylo v Raduni n Opavy mesi 10. a 11. bod. zdravém a na brzkou shledanou tvůj věrný dopoledne, kdy dp. farář Josef Raimann i Kolibri.* Obšzl. Modrá Jek praví, ie 1st tao jeho domácí byli v kostele, nějakým pobnden jest zřejmě psán za tím úšelem, aby jej n sonda Spatřivše kniha tuto nz redakčním stole, nkrsdeoo se stolka ns hotovosti ssi 104 sl, uvedl v podesřecí, se česná o«ob v listu tom prohledavše jen povrchně její obsah, byli jsme kteréž v různých obálkách byly nloieny. Obálky jmenovaných sni p'sztele z vůbec ie némecky radetti unešeni, že konečné podána byla lidn ! nalezeny pak v nedalekém lese, kde taškář neumí. Obšal. d\ Raitn probi .loje, ie ruk. pis pravá knibz ponti, důstojných to modli- a nich patrni vybíral a obálky pak za

Po zloději není zni stopy: * „Pobožný“ zloděj. Medikovi Josefa Gottstcinovi ukraden byl tyto dny v kavárně „Continental* simnlk. Včera pak obdriel okradený medik psaní, v němě mu „pobt iný“ iloděj osnamnje, ie aimník jeho prodal v židech sa 5 s).t listiny v něm nalezené, ie mu vrací a sa něj se „pomodlí“.

* Při včerejší vichřici jai večer se opět rospontsla, sbosena byla římsa s kostela sv. Igoáoe na Karlovu nám lstí ; na štěstí nebyl viak nikdo sranén.

* Děsné neštěstí výbuchem dynamitovým stalo se dne 7 t. m. ve Vápeném Podole. O tom píěe nám očitý svědek : Okolo půl šest« hodiny odpoledne roslehla se v obci staveními otřásající bromová rána, na to sdělené volání „Hoří 1 hoří 1* a troubení na poplach, Sloop kouře vyvalil ze prudce do vzduchu n»d obydlím domu majitelky lomu Marie Kobelkové Podělení lidé spěchali oo stavení, které se stalo dějištěm neštěstí. Oheň to sice nebyl, ale jeitě děsnější pohroma. — Obraz zponaty a zkásy jevil se tn ve vil příšernosti. Na chodbě čondem a dýmem satem- něná nalesena ležící beapodyné Knbelková «traini sohavená, s obličejem a oděvem úplně černým od sazí a konře. Dále v besvidomí ležel dčlník Dvořák s obličejem též jak nbel černým, levou tvář ranami maje pokrytou. Oka tlakem vzdachn vymrštěni byli na chodbo. — V pozadí kuchyně ve spoušť obrácené jevila se v rum úplně obrácená kamna s plotnon, roztříštěná dvéře a okna, vše pokryto sasemi a prachem. Dílo abonby a neštěstí zaviněné neopatrností, jež strašné se pomalila. Měli zde dělníci z lomu vlastnice a nešťastnice Marie Kubelkové к oauiování dynamit v troubě n kamen. Hospodyně před dovádějícími dětmi trouba otevřela a pak sapomennvii na dynamit, v plotně satopila a stala se tak první obětí děsně účinkující třaskaviny. Byvši na kvap, avšak při úplném všdomi aaopatřena. skonala po velkých bolestech po třetí hodině ranní. Levon roka měla viieti jen na oárn kůže, prsa uražena, tři zebra přeražená a do koku vryty třísky z plátu plotny. Na rýchlo přivolaná pomoc dvon lékařů byla tn marnon.

Ošetřování a vyčištění i obvásání ran poskytnuto Dvořákovi jakož i sinico, kteráž při výbuchu též v knohyni byla a ranami ve tváři zohyzděna. Ku podivn jest, ie přítomným ditkám nettalo ze ničeho. Největší hoch j*z vyhozen okoem ven, mohl béieti jeitě pro otce do lomu s broznon zprávon. Dvě nejmenší dítka ležela na postýloe a na kolébce, aniž by nejmenší ránn kde měla, aě v kolébce hluboko zaryta tříšť a rozbitých plátů od kamen. Tři dítky poslala matka před tím do sklepa pro brambory a tak vieohna ochráněna. Truchlivá událost bode jeitě předmětem trestního vjie třování. Bylo by záhodno, aby příslušel úřady nejpřísnějií dosor na sacháiení в třaskavinami měly. * „Omladina“, čtení listin a akt bylo včera skončeno. Nemalý vzruch způsobila nota libereckého mag strátn a pak „moták* ptaný okžal. Rudolfem, jeni se dostal do rnkou ■ondo. Ridclf totiž, jenž vězněn byl v cele, jej ž okna hledí do Lazars* é ul óky, hodil psaní do této. Tam čekal zjednaný posel, odevzdal psaní matce obialovaného, kteráž je zase doručila tajemníka mladočeského klube JUC. číško íi. Tento jest nyní ve vazbě, tehdái viak ještě byl na svobodě. V „motáka* tom různých ji-j píše Rudolf, že zpronevěřiv svému chefovi všsk ve své! 700 zl, odejel do Polska za svým „posláním*. jsat mu znám a ie pochází od osoby adriojíe se v Praze. Praví, že ze poradí ze znalci písma a pak příslušný návrh něiní. Does vyslechnuto bude 13 posledních svšdků.

* Dělnické výtržnosti ve Vidni. Lidé bes zaměstnání, jejiobito sohůse byla va Vídni rozpoltěna, zahájili avon činnost demonstracemi ponliěnimi. Damonstranti táhli к nové radnici, srasili se a jísdnon policií a jejich úmysl, aby táhli к italskému vyslanectví, byl policií smařen. Před italským vyslanectvím chtěli výtržcíoi „demonstrovali pro Sioilii*.

* Zboží čalounické n velkém výběre má na skladě Josef Dvořák, čalouník ve Vodičkově ulioi č. 28. Viz insert.

Rozmanitosti. * Cikán a civilní sňatek. Koncem masopnstu přišel cikán Juža i se »von milon к jistému faráři v Uhrách a žádal o oblššky. Farář na to : „Proč jsi nepřišel dříve, vždyť ni ani ohláiky nevyjdou.“ — „Proším velebného pana farára — pravil oikán — poěnl iom, že po Velkej noci ci rychtář hade šobáiiť* (sesdávat) a já až bych mal ía daf n ryohtára iešobašiť, radšej ša kladivom šabijem.* Stůj co stůj rnnsel pan farář podati žádost o dispensaci od ohláiek pro cikána a naznačiv skutečnou příčinn v prosbě, spůsjbil, ie oikán ifastně se ssehránii před civilním sňatkem. — Kdyi pak rychtář cikána potkal, pravil mn : Počkej Jožo, nezapomena ti toho, ie’s nechtěl býti ode mne zobáien 1 — Na to oikán : „Ale Itrýěko rychtám ! „Čo patrí farárovi, oni farárovi, a čo rychtářovi, nnž rychtářovi!*

* Z posledních chvil Vai liant a. Ne- ifastník tento, j»k mu státní žalobník právem předhodil, hrál komedii do posledního okamžiku. Příteli svémn, anarchistovi, jemuž i dítě své odporučil, psal ze žaláře : oo se mue týče, cítím se šťtstným, mám zadostnčinční, že jsem vykonal svoji povinnost pro humanita člověčenstva. — O své manželce tvrdí, še vede ž vot nezřízený z ie nechce, aby se ji vydalo jeho dítě. Ale ani své souložnici Marohalové nechce je isěřiti. Ona prý nmí si dodali málo autority — pardon 1 slovo to nahrainji jiným : má to'iiž málo vlivu na dítě, jei jeví •e býti umíněným antoritarním — všade se mu autorita plete do řeči. Háset tedy pumy z mrzačil nevinné lid', je zloniit humanitě. Věra, že nelze řioi, oo je n anarchistů větší, zdali prolhanost, anebo drzost spojená ■ pýchou ai šílenou.

“Nová „monarcie“ v Tichém oceann. „XIX. Sièste* osnamnje a Nového Yorku se dne 28. tedna : Bývalý řidiči redaktor fran- ocnzskrho lista „Triboulet“, M. Harden-Hiekey, jenž oieuil se s bohatou Američankon, konpil ostrov Trinidad, který leží na téže zeměp. délce jako Rio-Janeiro, ale o několik set mil (frínecnsských) vsd&len. Stav se msjetcíkem země té, prohlásil se za zouverainního krále a oznámil to vžem (? !) mocnostem. Toliko (prý) spolková rada Švýcarská dosnd neodpověděla ; ostatní vlády prý jii csualy nové království. M. Harden-Hickey dodává „sensačni* zpráva — jenž nemohl ve Francii monarobit znovu zříditi, sai žil ji na ostrově Tichého oceann. * Noční ZVOUŮV hlas. Ve kterési obci n Gowenheimu v Elsaskn bylo těchto dní obyvatelstvo vsbonřeno v noci zvoněním na poplach; zvoněno bylo nz věii kostelní. Nejvíce viak byl prý poděien sám kostelník, jeni přeoe jediný měl klíče к věži, jenž večer byl věi náležité zamkl, z jenž ve obvili, kdy ■ kostelní věže na poplach byl zazněl noční svonův hlas, měl klíče doma. Kdo se dostal do věže а jak ? A proč sveni ?... Obyvatelstvo se sbíhalo — nikde nio a kostelní věi zamčena. — Kdyi pak poslése věž byla otevřena, tuf shledáno, že zvoní stařenka, stařenka na smrt unavená i podělená. PH odpolední pobožnosti totiž byla v kostele ve svém tmavém koutka nsnala a v kostele byla pak chudinka zavřena.

Literatura. Poutní kniha. Modlitby a p‘eně. Sestavil; Fraot. Kcreo, farář v Březnoucích a ěr. Tomáš Kcreo, katecheta na o. k. českém gymuaein v Brně. Nákladem Dědictví sv. Cy- nlla a Metboda v Brně. Tiskem pap. knihtiskárny bened. rajhrad, v Brné. Cena zl. 1*50. Str. 900. — V předmluvě velmi dobře podotýká se : Vydávaje tuto poutní kniha výbor Děi otví sv. Cyrilla a Methode* hleděl vyhovět! naléhavé a dávno jii cítěné potřebě. Jestiť obecně známo, jaká to apocetz pízní nevhodných a nevkusných, ano i pobožnosti a promluv méně přiměřených byla se časem vloudila do růsných těch poutních knírek našich „starších bratrů*, tak ie jii rama poatní pobožnost v lehkost a nevážnost uváděly. Nezbytná podmínka к nápravě byla vyduti řádnou poutui knihu. — Pí «ně kramářtké z nevhodné vyloučeny, vieoky o«tatní pak přepra- a vány a rozmnoženy novými. Poutní kniha má tři díly. První a druhý díl obsahuje modlitby, rozjímání a poboirosti, třetí pak díl písně. — na redakčním atole, a