ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 811fd4a0-710e-11dc-a33b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 108, place 52, org 7
1 masthead
17. února 1904. Číslo 48.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana3.
4 article
českého původu a přípravy jeho k úplnému roz- dělení země dle národnosti. Poukazuje se v něm prý na zostření národních protiv, na »útočné postupování příslušníků české národnosti«, k jehož zvýšení prý přispívá české úřadnictvo, dále n to, že se potřeba znalosti českého jazyka v ně- meckých krajích uměle pěstuje atp. Pamětni spis končí národní statistikou obvodu krajského soudu mosteckého, která má ze známých a na těchto místech stokráte přetřesených příčin tutéž cenu jako proslulá berní statistika Wieserova, na niž se pamětní spis rovněž odvolává. Celý tenor mosteckého památníku, kterýž má býti hlavním trumfem a závěrkem celé rozsáhlé a po celé měsíce prováděně akce za ozvěny všech německých samosprávných korporací v celé zemi, směřuje ke státnímu uznání nejhanbivější zásady německého boje národnostního, zásady totiž, že národnostní původ c. k. státního úřadníka tvořiti má, je-li Němcem, vyšší, je-li Čechem, pak nižší kvalifikaci. Že Němci s takovýmto požadavkem vystupují, není samo sebou tak velkým skan- dálem, aspoň ne takým, jaký by při primitivním nízkém a od nacinálního fanatismu zakaleném právním vědomí Němců nějak zvlášť u nich pře- kvapoval, horší jest, že vláda nemá tolik pevnoty sebevědomí a energie k naprostému odmítnutí těchto německých insinuaci už z ohledů k věrným, ano nejvěrnějším služebníkům státu národnosti české
Wieserův Němec Čecho
5 article
Kterak se však diviti, že trojhlavý ministr Körbe- dnes přijme poslaneckou deputaci německou co nejblahovolněji se slibem nejpřísnějšího vyšetření německých »stížností« na místě vyložení pro slého stanoviska slušnosti, jímž vláda zavázána jest vůči svým úřadníkům českého původu když zásada, o jejíž uznání přicházejí němečt poslanci žádat, už vlastně provedena jest. Ato aspoň pokud se týče německého privileje na vyšší místa úřadnická, což jest s dostatel známo z pověstných triumfálních závodů něme- ekých skokanů s českými předáky, určenými jen k tomu, aby svět po případě mohl spočísti kolik nešťastných českých hlav před sebou ně- mecký miláček c. k. štěstěny přeskočil. Pře tento ústrk a hnětlivé ponížení českého úřad- níka, sloužícího v nejnižších kategoriích úřad nických, jež zaujímati musí mnohdy, právě dík své větší jazykové kvalifikaci před německými lenochy, pod železným disciplinárním dozorem, nejpřísněji stíhajícím právě každé hnutí jeho české duše nejen v německých stanovištích — a za tuto svou trpnou obětavost, skromnost, za tuto újmu svého českého cítění, má ještě ponížen býti na uniknouti nesmějícího a nemohoucího helotu k lib sti usmolených Michlů v obecních zastu- pilelstvech na Mostecku a jinde. Jestliže co tedy dnešní deputace u mnohoportefeuillník
Körbe Michl
6 article
Körbra jest důkazem německé vzpupnosti, do mýšlivosti, hrabivosti, nemorálnosti a nízkého právního nazírání, jemuž vláda vychází vstříe, aby posílila zrovna, na co si licoměrnost něme- cká stěžuje — zostření národních protiv v Če- chách! Neboť po takovém důkazu německé ne- snášelivosti, větším než kdy jindy, bylo by hříchem, kdyby s české strany vešlo se na ně- jaké vyjednávání s vládou neb kýmkoli jiným o tak zv. vyrovnání s Němci, jehož nejdůleži- tějším požadavkem bez foho jest jenom vylou- čení Čechů z volné soutěže o byt a život ve vlasti, o nejpřirozenější lidské právo, jaké na ní každý její syn bez ohledu na národnost žá- dati může. — Vlny Tiberu již osmý týden umývaji Theodora Kohna od vin, podle ujišťování »M - ravana« a »Olm. Zigu.« nespáchaných a Pán dosud jist není, ačkoli jeho tisk ujišťuje, že všechny žaloby naň nanešené zváženy bylya nalezeny nad plevy lehčími i verdiktem vatikán- ského soudu také jako plevy rozfouknuty byly. Ale Arcikohn se přece jenom z Říma nevrací, přes všechny fingované přípisy, jež prý zasílá svým věrným i nevěrným kanovníkům, přes všechny zprávy, že už přijat byl od papeže audienci na rozloučenou, a že se některého dne
Němec Čecho Kohn M ravan Ziga Tibera Řím
7 article
s neděle očekávati má v acisídelním svém městě, přešťastné Olomouci. Těch neděli už minulo osm a arcibiskup jako kdyby měl věčně ve věčném městě zůstati, kamž, jak známo, všechny cesly vedou, ale jen jedna ven a tu právě Kohn na- lézti nemůže. Ani prý není žádné potuchy po nějakém znamení, že by jeho návrat byl tak bezprostředně náhlý. V arcidiecési počínají se roznášeti divné zvěsti. Má se za to, že dr Theodor Kohn skutečně byl souzen i odsouzen, ne-li z pokusu o porušení pečeti zpovědní, tedy přece ze skutků dosti těžkých, aby mu bylo uloženo pokání, jež prý si v blízkosti anděl- ského hradu a v klášterním zátiší odbývá. Až bude ohněm lítosti očištěn, vráti prý sek ovečkám i beránkům svým v celé své slávěa nezkrácené všemohoucnosti za hlaholu zvonů s připovědí, že jej kardinálský klobouk nemine v náhradu za utrpená přikoři a záruku polep šení. Potud »informované kruhy«, kteréž ovšem věděly od počátků Kohniády již tolikráte, že se jich informace okrátily v pravý opakl — Projev sympatii král. hlav. města Prahy národu ruskému. Ve včerejší schůzi městské rady pražské, shromážděně v plném počtu členů. sdělil starosta p. dr. Srb, že pp. náměstkové dr.
Kohn Srb Olomouc Praha
8 article
Groš a stav. Seifert a městští radové pp. dr Černohorský, Čupr, dr. Pinkas, dr. Baštýř a dr- Horáček předložili mu návrh, aby rada městská zmocnila předsednictvo vysloviti petrohradské dumě k rukoum starosty města Petrohradu sym- patii jménem obecního zastupitelstva a jménem všeho obyvatelstva král. hlav. města Prahy v době, kdy neslýchaným způsobem byla napa- dena ruská veleříše asiatským nepřítelema tlumočiti dále, že obyvatelstvo města Prahy na- plněno jest vroucím přáním, aby ve válečném konfliktu nynějším bůh požehnal vítězství zbraní Ruska v zájmu kultury a ke cti a slávě všeho Slovanstva. Členové rady městské návrh tento vyslechli stojíce a schválili ho za bouřlivého pro- volávání Slávy.
Groš Seifert Černohorský Čupr doktor Pinkas Baštýř Horáček bůh Petrohrad Praha Rusko
9 article
— Osobní. Pan Josef Čámský, rodem ze Slan v Čechách, podrobil se tyto dny u c. k. místodržitelstv zkoušce z pozemního stavitelství a stal se úřadně oprávněným stavitelem. — Ve schůzi obecního za- stupitelstva dejvického, konané dne 15. února 1904 jmenován byl dosavadní adjunkt p. Karel Schwa rz důchodním obce dejvické. — Úmrtí. Včera dne 16. února o 4. hod. ranní zemřel v Praze pan František Růžička, vrchní lázeňský na Žofíně po krátké nemoci ochrnutím srdce Zesnulý byl plných 18 roků v lázních žofínských za- městnán a pro svou milou a upřímnou povahu vše- obecně ctěn a vážen. Pohřeb koná se dne 19. února v pátek o 4. hod. z kostela Nejsv. Trojice v Podskali. Zádušní bohoslužby konati se budou 20. února o9 hod. ranní v témže chrámu. — Z městské rady pražské. (Schůze v úlerý dne 16. února.) K interpelaci p. dra. Podlipného sdělil náměstek p. dr. Groš, že v nejbližší době konati se bude schůze interesentů, aby vymožen byl souhlae k převezení ostatků Jana Kollára. — Pan Kasalický navrhl, aby křižovatka Myslíkovy a Spálené ulice byla osvětlena elektrickou svítilnou. Návrh odkázán správní radě elektr. podniků. — Členem sociální ko- mise byl zvolen p. dr. Jaroslav Preis, žurnalistav Praze. — Slib měšťanský složil p. Bedřich Hofmann. velkoobchodník v Praze. — M. r. pan Brož navrhl. aby obec pořídila pro jednotlivé části města lehk ochranná nosítka pro dopravu nemocných. Návrh spolu s návrhem na úpravu ochranně služby v městě odkázán byl hospodářské komisi. — Cís. r. p. Zikmun Beer, zemřelý dne 10. t. m., odkázal ve prospěch kře- sťanské chudiny v Praze obnos 2000 K. — Panu Josefu Wandererovi povolena stavba domu čp. 516-I.; pí. Sedláčkové povolena slavba Uřípatrového domu na stav. čp. 216 v Libni a pí. Fouskové stavba třípatro- vého domu na slav. č. kat. 251 v Libní.
Čámský Schwa Růžička Podlipný doktor Groš Kollár kasalický Myslíkův Preis Hofmann Brož Zikmun Beer Wanderer Sedláček Fousek Slan Čechy Praha Žofín Libeň
10 article
— Jmenování na školách obce pražské. Ve vče- rejší schůzi městské rady pražské byli jmenováni pp. ředitelem na obec. škole divčí spojené s měšťanskou na Nověm městě Jan Dolenský, zatimní ředitel téže školy: del. učitelkou odboru I. při měšťanské škole dívčí u sv. Jiljí slč. Ilelena Vaňorkova, učitelka na Maninách; učitelkou odboru mathem.-tech. při mě- šťanské škole u sv. Jiljí slč. Marie Pacltova, zat. uči- telka měšť. školy u sv. Tomáše; def. učítelem II. třídy při samost. obec. škole chlapecké u sv. Kříže Většího Antonín Macháček, učitel v Libni; def. učitelem Il třídy při obecné škole chlapecké u sv. Jindřicha Anto- nín Mikoláš, zat. učitel na téže škole; def. učitelem II. třídy při obecné škole chlapecké spoj. s měšťan- skou na Hrádku Tomáš Šrajer, zat. učitel v Bubnech def. učitelem II. třídy při obec. škole chlapecké spoj
Dolenský Jiljí Ilelen Vaňorkův slč Pacltův Tomáš Macháček Jindřich Anta Mikoláš Šrajer Maniny Libeň Bubno
11 article
s měšť. na Karlově Jan Vurma, zat. učitel na Vyše- hradě; def. učilelem II. třídy při samost. obecné čkole chlapecké v Bubnech Miloslav Herle, zat. učitel u sv Mikuláše; def. učitelem II. třídy při obecné škole chla- pecké v Holešovicích Karel Jon, zat. učitel v Bubnech def. učitelem II. tř. při obecné škole chlapecké spoj s měšťanskou na Maninách Karel Suchý, zat. učite v Libni; def. učitelkou II. tř. při obec. škole pro dívky spoj. s měšťanskou na Starém městě slč. Anna Jehlíkova, zat. učitelka na Maninách; def. učitelkou II. tř. při II. ob. škole pro dívky v Libni slč. Vilemína Hendrychova, zal. učitelka v Holešovicích. — Z patronátní komise pražské. V pondělní schůzi admin. p. Mellan upozornil, jak znešvařen jest při kostele týnském portál památné kaple sv. Lud- mily, který ústí do Celelné ulice. Poukazoval k tomu, jak k radosti všech přátel krásné Prahy, zejmena přátel pro zachování starobylých pamálek, značným nákladem gotický portál velké ceny umělecké rada městská nechala restaurovati, že však jako zůmyslně těsně vedle portálu postaven jest elektrický trans- formátor, velká to bouda, která pohled na portál úplně níčí, a která se tam hodí jako pěsť na oko. Budou-li se naše památky podobným způsobem znešvařovati. pak je zbytečný náklad na jich reslaurování. Řtečník navrhl požádati městskou radu, aby nařídila elektri- ckým podnikům odstranění transformátoru od kapl sv. Ludmily. Návrh po přímluvě p. Čupra byl jedno- myslně schválen. Rovněž schválen byl návrh p Zimka, aby opraven byl severní portál a vchod do týnského kostela.
Vurm Herl Karel Jon Suchá Jehlíkův Hendrychův Mellan Lud Řtečník svatý . Ludmila Čupr Zimek Karlov Jan Vyš Bubno svatý Mikuláš Holešovice Maniny Libeň Celelný ulice Praha
12 article
— Oslava Komenského. Zdá se, že poslední dobou nějak zapomínáme na velikého učitele učitel Jana Amosa Komenského. A přece bylo by si toli přáti, aby byl národ vděčnějším k muží tomuto, aby vyslovení jména jeho budilo zejmena v mlá deži úclu a nadšení — jako je budí jméno „H u s“ Navrhujeme proto, aby den narozenin Komenského — 28. března — stal se národním svátkem, jak již dávno jest 6. červenec. Tento návrh byl přija výborem Ústředního vzdělávacího sboru o schůzi dne G února v Praze konaně a v těchto dnech právě ro zesílá Zemský ústř. spol. jednot učitelských, Jednot učitelstva měšťanských škol, Zemská ústřední jednol hasičská a Ústřední škola dělnická všem svým spol- kům a jednolám (v nich sdruženým) vyzvání, aby s postaraly o to, by ve všech místech i v těch nej zapadlejších vískách po Čechách 28. březen t.r byl důstojnou oslavou velikého Komenského, aby všude se pořádaly přednášky o významu a zásluhác J. A. Komenského. Tam, kde by nemohli oslavit
Komenský Jan Ámos Praha Čechy G únor
13 article
Komenského přednáškou, tam doporučujeme, aby alespoň něco přečteno bylo o Komenském a re- citováno z jeho děl. Oslava tato ať koná se každo- ročně a společně. Místní spolky všude utvořte vzdělá- vací sbory, které by měly za učel nejen pořádati spo- lečné oslavy, ale i celé cykly přednášek. Ale i k jiným akcím mohou se spolky v tyto sbory sdružovati (svo- lávejtež se dle § 2. shr. zák. na legitimace). Mohly by na př. jednati o utvoření veřejné knihovny, o zalo- žení čítárny pro lid, o zřizování vzdělávacích kursů o založení pokrač. školy, zakládání družstev ald V tom případě, kde jedná se o důstojnou oslavu Ko- menského, ať jsou požádány všude místní školní rady aby ze své pravomoci daly v den 28. března t.r na školách prázdno. Bude pak na učitelstvu, aby př- měřeným způsobem mládeži význam Komenského pro naši školu a tím pro celý národ vyložilo. Dou- fejme, že nebude ani jedné intelligeniní obce české kde by 27. neb 28. března nebylo důstojně oslavy
Komenský ko
14 article
Komenského a 28. března na školách prázdnol — Botty Henningsová, prodlouživší se svole- nim intendance král. divadla v Kodani svůj pobyí u nás o několik dní, použila včerejšího krásného dne ku prohlídce Prahy a jejích památností. Manželé Ilen- ningsovi v průvodu prof. dra. A. Krausa a dramaturg Jar. Kvapila navštívili především týnský chrám, kdež pi. Henningsová položila jednu z palem, podaných jí v Národním divadle, na náhrobek slavného svého krajana, hvězdáře Tychona Brahe, pak společnost od- jela na Malou stranu a na Hradčany. Za slunného zimního dne byl odtud pohled na Prahu překrásný a slavná umělkyně nemohla se vynadiviti skvostnému panoramatu. Odtud podniknuta vyjiždka do Král Obory, a po polednách navštívila pí. Henningsová s svými průvodci Uprkovu výstavu, kdež ovšem sej zjevilo české umění způsobem zcela osobitým a na- nejvýše výrazným. Večer byla pí. Henningsová hostem v domácnosti pana arch. J. A. Šimáčka, předsedy Společnosti Národního divadla, a dnes dopoledne hodl
Komenský Botto Henningsová Ilen profesor doktor A Kraus Kvapil Henningsová Tychon Brahe Uprkův Šimáček Kodaň Praha Hradčany národní divadlo
15 article
vzácná umělkyně pokračovati v prohlídce pražskýc pamálností. — K otázce zřízení dívčí obchodní akademie v Praze. Ženský klub český, pokládaje za svou po vinnost všímati si a ujímati se všech kulturních i ho spodářských zájmů žen všech pracovních oborů, kona v neděli velmi četně navštívenou schůzi, aby projevi stanovisko své v otázce zřízení dívčí obchodní ak demie a zároveň protestoval proti vystoupení abso ventů obchodní akademie proti spravedlivé vymože nosti této. Po zahájení místostarostkou klubu pa Kuklovou-Bezděkovou promluvila sleč. Bo Tesařova za učitelky, v klubu soustředěně, o dívč obchodní skademii vzhledem k ženskému dorostu
Kuklův Bezděkův Tesařův Praha
16 article
Dokázala, že ze 450—500 žaček, které každoročno opoušti III. roč. měšť. škol, nenalézají všecky vhod- ného učiliště — a z pravidla jsou to bystré dívčí hlavy které odmrštěny bývají. Proto učitelky s radostí uvítaly novou školu, nový ústav. Podivuje se nad tvrdým bo jem, který vypověděli absolventi obchodní akademi proli němu a polemisuje s vývody řečníků na protestn jich schůzi „u Choděrů“. Kritisuje nesprávně nazírán mužů těch na ženu a táže se, s jakými ženami se te stýkají?! Druhá řečnice, slč. Schöntagova, doka zuje, že dívky osvědčily se při studiu universitním a že dávno překonáno jest stanovisko, v ženě viděti nižšího tvora nebo neschopného k vyššímu vzdělán jakéhokoliv druhu. Vítáme akademii obchodní, nebo jí jest ženám poskytnuta možnost, rozvinouti schop nosti obchodní v týž stupeň, jako mužům, možnost dosáhnouti samostatnosti a poctivé výživy v novém oboru. Sleč. Lukesova předčítala list Výrobního spolku ženského, který v podstatě kryje se se za slánem, uveřejněným v „Nár. Listech“. Na to pro mluvila slč. Zemínova jako zástupkyně absol- ventek dosavadních obchodních škol. Dovozuje, ž za drahý peníz poskytují školy ty vzdělání neúplného- přeje si, aby obmezena byla jich návštěva a rodiče by raději věnovali na vzdělání obchodní svých dce více, a to aby bylo důkladné. Jen tím ženy stanous rovnocenny s muži, stačí na místa vůdčí a ne jen podřízená. Jen tím bude odčiněno dosavadní snižování práce žen, bidný jich plat, když vyhoví ve všech smě- rech svým úkolům. Pak žena nebude sloužiti za 10 zl.
Choděra Lukesův Zemínův
17 article
měsíčně! Dále přeje si organisaci soukromých úřadnic a spojení v práci se soukromými úřadníky k dosažení lepších hmotných poměrů. Mezi řečí slč. Zeminovy donesla se do schůze zpráva o konečném rozhodnut Sboru pro vydržování českoslovanské obchodní aka demie, že zřídí podobnou akademii pro dívky. (Bouř- livý potlesk.) Na to promluvili zástupci absolventů obchodní akademie. Všichni snažili se odčiniti nepří- jemný dojem, jaký vzbudilo jejich vystoupení proti ženskému ústavu. Všichni, pp. Kocourek, Malý, řed.
Zeminův Kocourek
18 article
Pátek, Schober i Bělohlávek uvádějí, že v zásadě nejsou proli ženské emancipaci, proti vzdělání žen. uvádějí důvody svého vystoupení: konkurence, vzrůst nezaměstnaných absolventů obchodních škol atd. Dále poukazují k osnově akademie, která prý nehodí se pro dívčí vzdělání; celkem důvody známě ze schůzí o otázce té jednajících. Na to promluvila zástupkyně Ústředního spolku českých žen, pí. T. Novák ová Prosí, aby pání akademici hleděli na věc jako Čechově jako lidé, jako lidé spravedliví. Stále se u nás roze- znává muž a žena, ale nezná se u nás člověk! Potře- bujeme mnoho vzdělaných mužů, potřebujeme i mnoho vzdělaných žen; až dovršeno bude vzdělání žen. teprv zasvitne národu našemu štěstí! Padlo slovo: zbytečným ústavem že bude akademie obchodní Žádný ústav není zbytečný, dokud v síních jeho je- diný jest žák! Popřejte všem, příležitost jim dejte. aby dle svého přirozeného sklonu se mohly rozvinouti Nebojte se konkurence! Nové poměry vytváři nové potřeby. Když vyšly prvé absolventky filosofické f - kulty, též starali se mnozí, kam se umístí. A hle, brz zřízeno bylo tolik nových vyšších škol dívčích, ž všecky se uplatnily. Přítomný stav nás nepoučí — dočkejme budoucnosti! — Další řečnice slč. Mía- chova pravi, že čeští muži nemají doposud správného sociálního pochopení života. Jen to vede je k těm starým a slabým argumentům, jichž použili prot dívčí akademii. Že žena laciněji pracuje, vinu loho nese společnost, ba muži sami! Od mládí do stáří vždy
Schober T Novák Čechův
19 article
podceňují její práci domácenskou (a jak jest těžká!), práci v obchodě jako pomocnice muže; což divu, že pak sama sebe podceňuje?! Ale nejen ženy snižuj platy, i muži tak činí. (Slečna uvádí příklady.) Pří- činu smutných hmotných poměrů obchodního úřadni- ctva vidí v kapitálu, který málo zaměstnává sil tam kde by jich měl mnohem více potřebí. Konečně uvádí jak ženy v obchodě se osvědčily na př. v Americen Francii, kde vedou samy banky, tiskárny a s velikým úspěchem! Po odpověděch slč. Tesarovy a Zeminovy na vývody některých řečníků přijata příslušná re- soluce. O sporném předmětu bylo rozhodnuto zatím již na jiném místě — kéž schůze v každém směru poučná a zajímavá přispěje k osvětlení tužeb českých žen po vzdělání, po pochopení a po uplatnění. Pan Ant. R. Polter žádá nás, abychom dodatkem k referátu o nedělní valné hromadě sboru pro zřízení a vydržování Českoslovanské akademie obchodní Praze uveřejnili toto jeho prohlášení: Dokazoval jsem jako zástupce spolku absolventů téhož ústavu, že nelze od ženy právem žádati a očekávati stejnou inten- situ práce jako od muže a že není radno doporučovat
Tesarův Zeminův Antonín R Polter Francie Praha
20 article
ženám, věnujícím se obchodu, dlouhodobé studium pro ně často neúčelné i řekl jsem mezi jiným: Tako zvláště bohatší dívka třeba i měla odborně vzdělání z obchodní akademie, naskylne-li se ji vhodná příleži- lost, s největší radostí se vdě. Škola sama z ní ob- chodnici neučinila, praklických zkušeností pro krát- kost času nenabyla i bude celá šťastná, bude-li se moci zříci „dřiny“, jež její přirozenosti neodpovídá. — Z této věty vytrhl president obch. komory p. Řivnáč slovo „dřina“ a prohlásil to, že jsem je vyslovil, za důkaz, že absolventi Č. A. O. nechtějí se dřít, že ne- chtějí pracoval, jen veliké platy brát a vzal si je z důvod proti organisaci zaměstnaných a nedělnímu klidu. Proti tomuto výkladu ohradil jsem se jako ne- místnému, dokládaje, že mé mínění bylo potvrzeno i zkušenou a váženou českou paeda gozkou a žádal jsem p. Řivnáče, aby nepřípadná svá slova odvolal. Pan Řivnáč však mojí žádosti nevyhověl a prohlásil. že na tom, co řekl, trvá. I vystoupil jsem opětn proti vývodům p. Řivnáče a rozhodně je odmítnuv ohradil jsem se proti nim zcela formálně, vyžádav si, aby dotyčné místo mě řeči do protokolu doslovně bylo pojato a při tom jsem své zápisky na místě odevzdal předsednictvu, jež žádaný mnou zápis ihned nařídilo.
Řivnáč A O
21 article
Tu teprve prohlásil pan president Řivnáč, že mi dřív dobře nerozuměl a své natčení odvolal — Místo okresního lékaře v Praze obsadí se vol- bou v nejbližších dnech. Při nynější bídě o po- někud slušné místo lékařské, dá se předpokládati, že je žadatelů na zmíněné obroči až hrůza. V ternu je téměř deset lékařů a dobře kvalifikovaných. Na každé místo z terna hned několik. Přáli pychom všem hlásivším se lékařům, aby byli zvoleni, však místo je jenom jedno. O zvolení tohoto „vyvoleného“ jde divná zvěst. Má se jím státi pán, který studoval na německé universitě pražské. Jeho otec býval na jihu Čech v památném jednom městě, od něhož má jeden výtečný patron český svůj pre- dikát, bohatým lékařem a statkářem a musil dáti svého syna na německou pražskou universítu, poněvadž získal pro svého jedináčka stipendium, které mehlo býti zadáno jenom studujícímu na pražské ně- mecké vysoké škole Karlo-Ferdinandově. Bohatý otec pro několik švestek dal svého syna na německý ústav, bojovný a výbojný. Jednání takové nelze schvalovati. obzvláště také z toho důvodu ne, že nemajetní naši tatíkové, chalupníci a sedláci, tedy ne lidé s akade- mickým vzděláním, vykrvácejí se přímo studiemi svých synů, které by nedali na německý ústav, kdyby jim tam slibovali třeba plné pytle čočovice. Co by nikdy neudělal český rolník, to udělal český vzdělaný lékař. A co je ještě podivnější. Největšími orodovníky za odchovance německé university pražské jsou dva čienové professorského sboru české lékařské fakulty.
Řivnáč Praha Čechy mecký vysoký škola KarlaFerdinandov český lékařský fakulta
22 article
To zde, Ben Akibo, ještě nebylo! Jednání takové je při nejmenším nesobecké! Pánům je to jedno, oběto- vali by sebe i svou skvělou hmotnou existenci ihned a bez velikého sebezapření, kdyby se vyšším mocno- stem uráčilo zavřiti české vysoké učení pražské. Za- slzeli by a obětavě by šli. Nač také máme českou uni- versilu, když naši lidé mohou studovati docela dobře na německé universitě pražské. Projdou snáze a na- učí se ještě ke všemu jedné z největších světových řečí Jinoši čeští, nechoďte na českou universitu, jděte na německou! Páni professoři z české university budou potom za vás prositi a usazovati vás na čistě česká místa v čistě českých městech a obcích. Zna- lost němčiny bude vám k českému vašemu původu ještě zvláštním doporučením. Nemají-li páni professoři z české fakulty lékařské zrovna ničeho na práci, mohli by se věnovati studiu lékařské otázky u Milo- srdných bratří v Praze. Poučili by se a nalezli by
ben Akiba Praha Mila
23 article
pole činnosti úrodné a úspěšně. Odchovance německé fakulty pražské nechť laskavě doporučí na př. městské radě v Liberci nebo v Ústí a my jsme přesvědčení, že pochodí výborně! Mohli by to také třeba zkusiti s od- chovancem české university, tedy s odchovancem svého učiliště a uviděli by, jak by jim zastupitelstvo německého města přímo vstříc jásalo. Nesnadno ne- psali satiru. Za dvacet let trvání fakulty nemohou dnes dva čeští páni prolessoři lékařství nalézti ani jednoho svého žáka, jenž by se hodil na místo okresnílio lékaře v Praze! Ještě je tu zastupitelstvo, českéa slovanské Prahy, které dojista nedopustí, aby místa lékařů u pražské obce byla obsazována lidmi, odcho- vanými německou universitou pražskou a zvláště také proto to nedopustí, poněvadž mezi žadateli ostat- ními, žáky české fakulty pražské, jsou lidé kvalifiko- vanější a na místo lépe se hodící nežli pán, prote- žovaný dvěma českými universitními professory.
Liberec Ústí Praha
24 article
Český pražský občan bude míti jistě k české univer- sitě více úcty a citu nežli vlastní její professoři. — Právnícký sjerd. Včera dostavila se ke knížeii Jiřímu Lobkovicovi deputace komitétu pro uspo- řádání prvního vědeckého sjezdu českých právníků, sestávající z pp.: prof. dra. A. ryt. Randy (před- sedy), rady vrchního soudu zemského Rud. Vyšína (místopředsedy) a koncipisty Městské spořitelny praž- ské dra. Viléma Pospíšila (jednatele), a přednesla žádost, aby nejvyšší maršálek zemský převzal pro- tektorát sjezdu. Žádosti této bylo vyhověno. Maršálek aal si potom referovati v delší rozmluvě s deputací o sjezdu a dosavadním stavu praci přípravných,a vyslovil potěšení nad tím, že bude účasten na podniku tak záslužném.
Lobkovic doktor Randa Vyšín Pospíšil
25 article
Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servác Heller. V naší době, v níž vědecké objevy a vý zkumy takořka o překot se rodí, technické vynálezy v dívém zrovna chvatu se předstihují a nové, vše omlazující aneb aspoň reformující ideje z vulkanických hlubin mocně pracujícího lidského ducha srší a všechen myšlenkový svět do varu uvádějí, v této době, kdy formy života a práce kvapně se mění, energie, vůle a činů chtivá pile vždy nové a nové mety si kladou, kdy ve všech oborech lidské činnosti a ve všech poměřech naší společnosti chvatné převraly se dějí nebo úsilovně připravují, v době, kdy vše rychle plyne, vře, šumí, klokotá a víří, kdy myšlenkový proud lidstva jako roz- vodněná řeka zde tiše, onde s bouřným huko- tem, ale všude jako v dravém letu ku předu se řítí, zapomínaji se brzo události a proměny ve- řejného, najmě politického a národního života. zapadaji v čiré neznámo věci, kterých vedouei mladší generace již nezastaly a zůstává nepo- vědomým stav veřejných záležitostí i z doby nedávno teprv minulé, ačkoli je netoliko zají- mavo, nýbrž také užitečno, obraceli čas po čase zraky nazpět a čerpati ze zkušenosti předchůdeů buď poučení aneb leckdy aspoň výstrahu pro kynoucí či hrozící budoucnost, na jejíchž pří- štích tvarech lidstvo samo stále, vědomě i ne vědomě tepe, buší a kuje.
doktor Heller
26 article
Starší dějiny se obecně znají, historie dávno minulých dob pilně se čílá, ale událost a poměry minulosti ještě blízké, věci, jež byly nebo se děly před několika teprv desetiletími, zůstávají mladšímu pokolení namnoze nezná mými. Znají se ovšem velké, hlavní rysy politi ckých proměn nebo události této doby, ale po drobnosti bývalého stavu věcí a veřejného života celý mikrokosmos oné doby se svými jednotli vostmi a drobnůstkami jest pozdějším dobám jakýmsi mlhou zastřeným obrazem, jejž děje- pisec teprv kdysi odestře. Proto není snad ani nevhodno ani nemistno, sepisují-li pamětníci starších dob, co v paměti si uchovali, kontrolujíce ovšem svoje upomínky listinnými dokumenty a doplňujíce obsah jich přesnými doklady. Takto soudě odhodlal se pisatel těchto řádků zaznamenati svoje upo- mínky a předložiti některé části jich čtenářům »Národních Listů«. Snad budou tu a tam při jaty s povděkem.
27 article V době absolutismu.
V době absolutismu. (Po bouřných letech hluboký klid. — Místo ná rodní gardy žandarmerie. — Četnická hrůzo vláda. — Zabitý život našich obcí. — Vzorec četnických sekatur.) Stav politických věcí v předlitavském Ra kousku dospěl již takového rozvratu, že na jedné straně zastavením nebo zrušením ústavních řádů se vyhrožuje a na druhé straně věštba takovéh převratu s úplným klidem se poslouchá a na vědomí béře, Možnost opětného zavedení absolu tismu, aspoň jakožto přechodního stavu k no vému, snad šťastnějšímu vývoji našich věcí ve- řejných obecně se uznává, a nikde nejevíse proto žádné pohoršení, žádné znepokojení. Na opak kladou se do předpovídaného absolutismu jakožto přechodné doby, namnoze důvěrné na děje, zejména u nás, kteři máme všechnu pří činu býti nespokojeni a kteří pronikavé změny dosavadních ústavních řádů si žádáme. Tento klid vůči hrozícímu návratu vlády i formálně ab- solutní jest výsledkem obecného takřka přesvěd- čení, za prvé že absolutismus, bude-li opět za- veden, dlouhého trvání míti nebude a dále pak že krátká absolutní éra nikterak citelně nepo- škodí našeho národního ani hospodářského života.
28 article
Tomuto mínění a této naději odporovati neho- dlám, přece však soudím, že nebude na škodu aneb konečně aspoň prosto zajímavosti, vyzna- čím-li řadou drobných rysů, jak se za minulého absolutismu, od roku 1850 do roku 1860 věc u nás měly a jak se v paměti mě tehdejší v řejný stav a život náš obráží. Především pamatuji se dobře, že po veli kém, světovém revolučním rozmachu let 1848 1849 za nemožné se považovalo, aby absoluti smus u nás, v samém středu osvícené a poli ticky probuzené Evropy, dlouhé měl trvání a o potrval skutečně také jenom — deset let. Jak bylo dříve, v letech čtyřicátém osmém a čtyřicátém devátém, v paměti arci míti ne mohu, ale pamatuji se zcela jasně a živě, jak bylo potom, v letech padesátých až do opětného zavedení ústavnosti u nás na venkově i v Praze.
Evropa Praha
29 article
V mém rodišti, v malém okresním městě Vlašimi, bylo v letech padesátých ticho a klidno jakoby let 1848 a 1849 nikdy ani nebylo bý- A přece nemohly býti a nebyly také ještě zapomenuty ty doby plné mocného národního valo. politického vzrušení, ty doby událostí skutečně velikých, ty doby velkolepých snů a nadějí, ty doby vábných a zářných perspektiv do bu douenosti, jež se všem bez výjimky jevila růžo vou a smavou. Ale ze všeho toho šumu, opojen a lesku nezbylo nic, nie než snad vědomí obrov ského sklamání a onen nevýslovný pocit prázd- noty, kterýž se člověka zmocňuje po velké naprosté ztrátě čehosi vzáeného a cenného, co nějaký čas všechnu jeho bytost pronikaloa plnilo. .. snad také jakási palčivě hořká pachu po rychlé, takřka drasticky požité krátké svo- bodě — a co všechno ještě. Ale to vše bylo postrachem nastoupivší zatím kruté vlády abso- lutismu do hlubin duší zatlačeno a záhy také udušeno, tak že nastalo ticho snad větší, než bylo v dobách, jak se říkalo, předbřeznových. Já byl jsem, když opětně libovládu z vedli, malým snivým hošíkem, jenž dosahu tehdejších událostí arci ještě nechápal a roz uměti nemohl, a přec vracela se mi často vzpo- mínka na někdejší naší národní gardu a ze jmena na skvělou slavnost svěcení jejího pra poru. Čím více jsem pak rostl a četbou zaká- zaných a proto úzkostlivě tajených spisů s pří- běhy let 1848 a 1849 se obeznamoval, tím ča- stěji a jasněji vzpomínal jsem té národní gardy a již chlapecké mysli mé vtírala se představa. že přechodem od národní gardy k bachovské žandarmerii je vyznačena podstata provedeného tehda převratu. A tak tomu i bylo.
Vlašim
30 article
Místo národní gardy dostali jsme do Vlašim jakožto stálou posádku oddíl nové tehda žandar merie, jíž dáno z Vídně české jméno »četnictvo«. Ano: místo národní gardy — četnictvo, tou for mulí vyjádřena celá změna tehdejšího veřejného stavu u nás. Kde dříve velké slovo měli po litikové a voliči, velel všem naprosté ticho žandarm. Vládou žandarmerie lze vším právem na- zvati dobu od roku 1852 do roku 1860. Národní gardu vystřídala »gens d'armes«, po ozbrojeném občanstvu přišel »lid ve zbrani«, ale jaký ! Dle vzoru Napoleonem ve Francii obnovené žandar merie zřídilo také Rakousko v první čtvrti deva tenáctého století tuto stráž veřejné bezpečnosti v Lombardsko—Benátsku, jehož bylo tehda nově nabylo, a zavedlo pak po zrušení ústavnosti žan darmerii do všech svých zemí jakožto hlavní oporu a výkonnou moc neobmezené samovlády. Po provedené svojí organisaci čítalo četnictvo roku 1854 plných devatenáct pluků a prvním velitelem této opravdu »hrozné« moci čili jejím generálním inspektorem byl pověstný podmaršálek
armes Napoleon Vlašim Vídeň Francie Rakousko Lombardsko Benátsko
31 article
baron Kempen, po ministrovi Bachovi nejmoe nější tehda osobnost v Rakousku Četnictvo bylo dle svého úřadního určení stráží veřejné bezpečnosti, ale co všechno shrnuí Bachův ubsolutismus do pojmu »veřejné bezpeč nosti«! Nejenom bezpečnost majetku a života »poddaných«, nýbrž také, ne-li hlavně, bezpeč nost nové vládní soustavy, bezpečnost neobme- zeného panství byrokracie, bezpečnost nauky naprosté vladařské moci z boží milosti. Násled- kem toho byla žandarmerie i klidnému, spořáda- nému, všech úřadních zákazů i příkazů pečlivě dbalému občanstvu hrůzou a postrachem. Jej přišerná moc obmykala i armádu a zasahovala hrubou, železnou pěsti také do říše myšlenek. Nejenom jednání, nýbrž i smýšlení lidu bylo podrobeno kárnému dozoru četnietva běda člověku, který se stal podezřelým! Na pouhou domněnku, že se tu a tam čtou zapo- vězené knihy nebo spisy, vnikalo četnictvo, bez soudních rozkazů — kterých nemělo vůbec po třebí — do soukromých bytů, provádělo tam nešetrné prohlídky, zabavovalo politické a »svo- bodou načichlé« spisy, zatýkalo bezoh ledně každého, kdo si nějaké kritické slovo o tom dovolil a bylo oprávněno použiti i při nejmen- ším odporu ihned svých zbraní. Před četnictvem nebyl nikdo jist a bezpečen, ani lidě ve stát- ních službách sešedivěli. Nad civilním lidem měli četníci moc přímou, nad státními úřadníky a vojenskými důstojníky pak vykonávali svoji hrůzovládu ustavičnými denunciacemi, jež byly také jejich úkolem.
Bach Bachův Kempen Rakousko
32 article
Za takovýchto okolností rozumí se samo sebou, že bylo naprosto zakázanou a trestu- hodnou věcí, mluviti veřejně a vůbec hlasitěo domácích politických záležitostech a proto ne- mluvilo se z důvodné opatrnosti nikde o politice vůbec. Nebylo v Čechách a v Rakousku vůbee, na venkově ani v městech naprosto žádného politického ruchu, ba nebylo ani žádného život samosprávného, žádného ruchu v obeích. Životu našich obci tehdejší doby zasadil smrtelnou ránu den 31. prosince 1851, kteréhožto dne byla zrušena — zároveň s definitivní popravou mladé svobody v Rakousku — veřejnost jednání obecních zastupitelstev. Absolutismus nemiluje vůbec veřejnosti a takž nařízeno, že se musí io věcech obecních rokovati při zamčených dveřích. Zrušením veřejnosti při schůzích obecního zastupitelstva zabit všechen zájem občanstva na obecních záležitostech a tam, kde dříve volné slovo zlé pudy zahánělo a mysl povznášet třibit mohlo, zahnízdily se spinavé sobectví, mrzká podlízavost k mocnějším a surová páno- vitost vůči podřízeným. Druhou ranou, jež život v obcích stihla, bylo zastavení doplňovacícha nových voleb do obecních výborů a předsta- venstev. Obecní zastupitelstva stávala se pak ne- úplnými, kusými anebo byla doplňována úřadním jmenováním. Třetí pak pohromou obecní samo- správy bylo zřízení četnictva. Z obecní správy zbyl skoro všude téměř jenom obecní úřada tento úřad měl co dělat skoro jenom pro čet- nictvo. Přirozený čili vlastní obor působnosti obcí stal se ve svých odborech pravou fabrikou na přestupky a přečiny pro rejsiříky žandarmů a otravným zdrojem demoralisace venkovského
Čechy Rakousko obecní výbor obecní sám
33 article
Typickým vzorem, jak snadno a kolikerým směrem se tehda občan — či, lépe řečeno, poddaný — bez nejmenší zlé vůle provinilcem a trestuhodným člověkem státi mohl, jest tento případ, jejž později dr. František Brauner prvním zasedání Schmerlingovy říšské rady zvěčnil: Jistý rolník zapřáhal před statkem do naloženého vozu koně. Bylo záhy z rána. Kolem kráčel službu konající četník a zpozoroval, že nad vraty scházi tabulka s popisním číslem; vytkl to přísně rolníkovi a zaznamenal v zápis- níku přestupek proti předpisům konskripčním. Sedlák připomenul na svoji omluvu, že tabulku v noci vítr shodil a že ji děti ráno do světnice přinesly, on však že ji ihned přinese a nad vraty připevní. To pověděv, odběhl do domu pro tabulku — to byl druhý přestupek: opuštění kon- ského potahu. Četník vešel na to do dvoraa tu vyběhl ze světnice pes a zaštěkal na něj — třetí přestupek: pes bez dohlídky a náhubku. Selka, zaslechnuvší psl štěkot a vidouc žandarma, postřehla ihned, že je zle a chtějíc psa rychle domů zahnati, vyběhla kvapem a zapomněla ve chvatu odložiti ohořelý, neuhašený kus dřeva — čtvrtý přestupek: nebezpečné zacházení s ohněm. Sedlák, přehlednuv celé to nadělení, zaškrábal se mrzutě za uchem a postěžoval si, mluvě sám k sobě: »Pro Pánaboha! Teď už člověk a i ve vlastním domě neví, jak by se hnouti měl, aby se neprovinil proti četnictvu!« To zachytilo bystré ucho četníkovo a do zápisníku zaneše pátý přestupek: neslušná řeč a odpor kladený četnictvu.. Věci dospěly tak daleko, že v leckteré obci nebylo prodlením času ani jediného člověka, který by nebyl aspoň jednou na udání četnictva potreslán býval, třebas jenom prolo, že na ulici kouřil doutník, což bylo »pro nebezpečí ohněs zakázáno.
doktor Brauner Schmerlingův Sedlák