2
masthead
NARODNÍ LISTY,
3
masthead
17. února 1904.
5
article
Druhá záležitost týče se konečného vyřízení otá
zky hradlového mostu v Josefově na Labi, jehož mas-
sivní pilíře zahražují polovinu průtoku labského. Ná
klad na jeho odstranění a nahražení účelnou kon-
strukcí železnou o jednom rozpnutí není tak značným
a dalo by se při té příležitosti docíliti také dohodnut
mezi vojenským erárem; okresem a obci joselovskou
Dále připomíná, že silníci od hostince „Na
špici“ do Josefova jest ochoten okres jaroměřský pře-
vzíti do své správy a opatrování, když vojenská správ
ji do dobrého stavu uvede. Doufá, že ministerstv
vojenství tuto nabídku příjme a tím záležitost tulo, p
pět let se vlekoucí, rychle vyřídí.
Další záležitost, jež veřejnost českou u velké
míře rozvířila, týká se vyvlastnění celé vesnice pro
zřízení vojenského tábora u Benátek. K tomu účelu
zahájila vojenská správa s vlastnicí panství benáte-
ckého s Länderbankou o zakoupení rozsáhlých po
zemků jednání, které se svému zkoncování blíží. Je-
likož plochy tyto nestačí, zavedla vojenská správ
další jednání s vlastníky sousedních selských pozemků
v obci Mladém, jež má zmizeti s povrchu, nabízevši
však za pozemky ceny nepoměrně nízké. Byl při tom
činěn dle zpráv novinářských velký nátlak na vlast
níky, což způsobilo v celém okoli ohromné roztrpčení
Jelikož zajistě není v zájmu vojenské správy, poško
zovati hmotně občanstvo, jež má opustiti svůj dosa
vadní domov, žádám ministra za vysvětlení a objas
nění télo záležitosti.
Josefov na Labe
Josefov
Benátky
6
article
Řečník ptá se dále, jestli jest ministrovi znán
kroměřížský případ. V kavárně Mrůškové důstojníc
zpívali nedávno polupnou píseň: „Servus Březina
a ostatní proti takovému způsobu se ohražující hosty
uráželi nadávkami: „Česká pakáž, čeští blbci!“ Jes
ministr ochoten připad ten vyšetřiti a vinníky po
trestali?
Jednollivých případů týrání vojáků ubývá sice
v naší armádě, ale ještě jich jest dosti. Připomínám
smutný případ pěšáka Jana Lichtmajera v Třeboni
nedávný případ pěšáka Lad. Vojny, jenž též u pluku
č. 75 v Jindřichově Hradci slouží. Nedávno rozepsaly
se noviny o krutém nakládání s dělostřelci baterie
č. 1 na Hradčanech, uvádím toliko případ Kozlera,
Hrobáka a Zpěváka, jehož se dopustil zejmena na
mužstvu četař Budilovský, Minulého leta událo se
bezpříkladné hromadné týrání mužstva, jež musí
býti v delegacích připomenuto a které stalo se jako
„Smrtelný pochod bílecký“ pověstným. Jest s podi-
vením, že vojenská justice, která při jiné příležitosti
velmi rychle jest s rozsudkem hotova, o této affčře
nález svůj dosud nevynesla.
Při této příležitosti potřeba zmínili se o otázee
kterou se po léta již naše správa vojenská zabývá
Týká se to zmenšení břemena pěšáků v poli. Byly pod-
niknuty sice ve škole střelecké v Mostu n. L. pokusy
jež však dosud nedospěly k žádoucímu výsledku. Do
savadní výzbroj pěšího vojska vyžaduje značné re
fermy. Bude potřeba, aby hlavní pozornost byla vě
nována zmenšení váhy tlumoku a sumek.
Březina
Jes
Jednollivý
Lichtmajer
Kozler
Hrobák
Třeboň
Jindřichov Hradec
Hradčany
Most
Mrůšková
Český pakáž
7
article
Po 10 let jest vojenský trestní řád předmětem
častých dolazů v delegacích. Odpověď zní vždy
Osnova zákona jest hotova a bude co nejdříve zákono-
dárným sborům předložena. Na jaře loni přinesly no-
viny výtah z tělo osnovy, z něhož bylo lze seznati.
že největší nesnáze působí otázka „veřejnosti““ soud-
ního řízení, jinak prý opírá se o německý zákon
trestní. Nedávno dozvěděli jsme se po dolazu hr. Ap-
ponye v uherské sněmovně, že příčina váznutí spo-
čívá v tom, že dosud nebylo ohledně práva jazyka
maďarského dosaženo mezi zúčastněnými ministerstvy
dohody. Pro nás může míti nový vojenský řád trestní
jen tehdy cenu, bude-li obsahovati následovní usta-
novení: Předně mají býti vojenskému soudu podro-
beny jen delíkty, kterých se dopustil vojín ve službě.
potom žádáme nejen veřejnost a ústní řízení, nýbrž
léž subjektivně a objektivně nezávislé obhajování
neobmezený a „pánem soudu“ nezkrácený nález
soudu. Výslech, hájení a rezsudek musí diti se v ja-
zyku obžalovaného, kromě toho buď připuštěno od-
volání ke kasačnímu dvoru za stejných podmínek
jako při civilním řízení trestním. Jiný způsob odpo-
roval by duchu všeobecné branně povinnosti a insti-
tuci lidového vojska.
Apa
uherský sněmovna
8
article
Řečník pojednává dále o dvouleté službě vojen-
ské a radí k opatrnosti, neboť rozmnoží se velice vý-
Národní jmění Rakouska musilo by se zvýšit
o 3 miliardy korun, aby mohlo něsti hmotně toto
nové břemeno, neboť dostali jsme se s našími daněmi
na nejzazší kraj možnosti, snad dokonce již přes luto
Ohledně dodávek vojenských vytkl již v rozpo-
čtovém výboru kollega dr. Stránský naše požadavky
a přeji si toliko, by převzetí dodaných předmětů děl
se úplně nestranně a dostalo se zejmena našemu živ-
nostnictvu a rolnictvu v příčině jakosti dodávky pe
třičného poučení. Upozorňuji na opětovné zneužíván
výhod vojenskou správou co do doby zadací lhůty
původním výrobcům a družstvům výrobním poskyto-
vaných některými dodavateli, již výhod těchto ne
škodu původních výrobců švindléřským způsobem vy-
užilkují.
doktor
Stránský
Rakousko
9
article
Co se týče rozdělení dodávek na obě poloviny
říše, jest úplně odůvodněno, když také Uhry žádaj
svůj podíl, může se zde toliko jednati o dotyčný klíč
poměrový, jenž musí se říditi toliko kvotou, kterou
obě poloviny celkové společné výdaje hradí. Musí-l
se naši živnostníci a průmyslníci při dodávkách zboží
koženého, textilního, pušek, patron, materiálu dělo-
střeleckého říditi kvotou, nemůžeme připustiti, aby
potřeby vojenské, týkající se zemědělských plodin,
tedy mouky, sena, ovsa, slámy, koňů, vína a p. byly
v obnosu téměř 80% dodávány Uhry, při čemž jest
nám hraditi kromě ceny nákupní také dovozné ze
společného hospodářství a v poměru 65: 35. Při té pří-
ležitosti plám se, proč vyloučeny byly rešické žele
zárny, státní společnosti železniční náležející, z do-
dávky dělových střel a předěleny tyto dodávky pešt-
ské továrně na konservy Mciss K spol?
Blíží se doba, kdy bude dělostřelectvu odňal
úloha zbraně pomocné a přidělena úloha zbraně bitvu
rozhodující. Souboj dělostřelcký, který při nynějšín
zvětšeném dostřelu budo vlastní bitvě předcházeti
nabyl většího významu a musí důkladněji než dosuc
vybojován býti prve než vstoupí pěchota do akce.
Jest tedy pochopitelno, když se olázkou touto ne
jen kruhy vojenské zdokonalením polního děla zabý-
vají, nýbrž že i veřejnost a vzhledem k velkým finan-
čním obětem i zastupitelstva dle své povinnosti otázc
této plnou svou pozornost věnují.
Neděje se tak proto, aby si osobovalo rozhodu
jící slovo — to náleží zodpovědným odborníkům -
musí si získati přesvědčení, že děla se volba sou-
stavy po všestranném zralém nvážení úplně bez
předsudků a nestranně, a co mežná s ohledem na
domácí poměry, a že tedy může býti občanstvo úplně
upokojeno, že jest o bezpečnost země a říše pro
případ války dostatečně postaráno.
Uher
Uhry
10
article
Jest to ovšem pro poslance velmi pohodlné říci
»Nerozumím otázce pořízení nových děl, důvěřuj
své vládě a hlasuji pro žádaný úvěr 15 millionů K
který jest počátečným A, jemuž bude následovati
až Z, tedy obnos do 100 millionů K a přes to!«
Prosím za prominutí, nepůjdu-li touto cestou.
Nemohu si samozřejmě přisuzovati v otázce dělov
významu autority odborné; neboť dnešní zbraň vá-
lečná není více výrobkem ruční řemeslné lidské
zručnosti, nýbrž výsledkem vědy a průmyslu —
přes to nalezl jsem z pochopitelného zájmu jako
techník na svých cestách studijních příležitosti, stu-
dovati výrobu děl polních a námořních a desk pan-
ceřových v proslulých evropských závodech.
Četl jsem s velkým zájmem úřadní brožuru
»O otázce polních děl v Rak. -Uherskue
která pojednává obšírně o vývoji našeho dělostře-
lectva od zavedení prachu nitroglicerinového až po
dnešní dobu.
V otázee polních děl hrají tři momenty hlavní
úlohu: Material dělu resp. hlavně, soustava dělová
a soustava střel.
Následkem vynálezu prachu nitratového s malým
vývinem kouře a velkým napjetím plynů vidělo se
také Rakousko nuceno, kde až dosud bylo používáno
děl z roku 1875, přikročiti též ke konstrukci rychlo-
palného děla a pátrati po prostředcích, kterými b
bylo lze omeziti zpáteční náraz. Pokusy v tomto
směru byly konány správou vojenskou již počátkem
90. let.
Bylo vyzkoušeno již v r. 1892 7 5ctm. ocelové
dělo Škodovo s obmezeným zpátečním smykem, roku
1893 a 1895 ocalové dělo téže továrny s dlouhým
t. j. 90ctm. smykem hlavně dělové, veškeré tyto po-
kusy děly se před c. k. komitétem vojenským. Roz
hodnutí nestalo se tehdy žádně, avšak jak z posled
Škodův
Roza hodnutí
Rakousko
12
article
ních pokusů vysvítá, že dlouhého zpátečního smyku
hlavňového bylo již před Erhardtem domácí firmou
použito.
Když však řešení otázky rychlopalného děla
stalo se vždy nalehavějším, ustanovilo c. k. mini
sterstvo války r. 1896 speciální komisi za předsedni-
ctví generálního inspektora dělostřelectva ku prove-
dení této velké úlohy, která ovšem měla vlastně při
padnouti zmíněnému c. k. komitétu vojenskému
Členové speciální komise nebyli c. k. ministrem
války, nýbrž generálním inspektorem dělostřelectva
povoláni a jest tato komise skutečně sestavena
z osob, generálnímu inspektoru podřízených.
A to jest poněkud povážlivé, při veškeré úct
ke ctihodnosti a odborné znalosti členů komise není
vyloučeno, že zmíněný poměr služební nezůstane
vždy bez vlivu na její usnesení.
První úlohou komise pro polní děla byla volba
nejvhodnějšího materiálu hlavňového. Přiznávám
generálu Úchaliovi a jeho nástupcům milerád velkou
zásluhu, že učinili zvláštní slitinou bronzovou a účel
nou úpravou bronzového ingotu kov k výrobě hlavní
dělových způsobilým, zdá se mi však, že tento první
úspěch zplodil ve snahách komise jakýsi stav setr
vačný, neboť jest zřejmo, že se dle současných zku-
šeností jiných výrobišť komise nesnažila, objektivně
nejlepšího materiálu hlavňového vyhledávati, nýbrž
že se spokojila, bronz (spěž) tak vytvářiti, aby po-
žadavkům komise pro polní děla vyhověla. Z toho
vysvílá, že byl náboj trhací pro brisanční granáty
děla M. 75 přizpůsoben výkonnosti hlavně tohoto
děla. Na takové cestě bylo by lze taktéž pro sou-
časná děla ocelová konstruovati granáty brisanční.
Úchali
13
article
Dřívější tvrzení, jako by hlaveň z niklové ocele.
domácí firmou vyrobené, normálním trhacím nábo
jem byla roztržena na více kusů, bylo již úřadně
v rozpočtovém výboru generálem Krobatinem vy
vráceno.
Hlavně ocelové, dle přesných podmínek generál
inspektora firmou Škodovou v Plzni dodané, doká
zaly při pokusech r. 1902, že odolají úplně i většt
dávce trhavého náboje ekrasitových granátů, než jest
předepsáno pro hlavně bronzové.
Dokázaná větší bezpečnost hlavní oceloniklo-
vých proti roztržení jest první příčinou, že všechny
ostatní státy kromě Rakouska rozhodly se pro hlavně
ocelové, jež snesou mnohem větší tlak plynový, než
hlavně bronzové, jsouce tedy způsobilými vyhověti
i budoucně, kdyby na hlaveň následkem zvýšení po-
čáteční rychlosti střely přes 500 metrů byly větší
požadavky kladeny, pro kterou poslední rychlost jsou
konstruována děla bronzová, v kterémžto posledním
případu byla by naše děla měně cennými, neb by
musila býti nahražena novými.
Domněnka, že cizina proto nepoužívá bronzu
ke zhotovení děl, poněvadž nezná tajemství slitiny
bronzové, nezdá se mi býti podstatnou vůči výši
pokroku vědy lučebné, pomoci které francouzský lu-
čebník Curie nalezl a také vydobyl z 1 tuny ura-
nové rudy jeden decigram radium, nemůže býti tedy
kvalitativní a kvantitativní rozbor lučebný slitiny
bronzové žádným tajemstvím více.
Myslím proto, že ve větší výkonnosti ocelových
děl a nikoliv v tajemství směsi bronzové a dalš
úpravy bronzu leží příčina, proč se ostatní státy roz-
hodly pro dělo ocelové a ne pro dělo bronzové.
Bylo také tvrzeno, že výroba bronzového děla
jest mnohem levnější, dosahujíc toliko dvě pětiny
nákladu děla ocelového.
Krobatin
Curie
Plzeň
Rakousko
14
article
O tom lze souditi jen tenkráte, když budou vý-
robné ceny pro hlavně bronzové přesně analyso-
vány, taktéž ceny pro hlavně ocelové, a když se
vezme zření k rozdílu způsobu v kalkulaci, totiž
k zúrokování a umoření závodního kapitálu, potom
k režii, daním a p. erárních a soukromých závodů.
Tážeme se ostatně, jak lze sobě vysvětliti, že
námořnictvo rakouské vyzbrojuje své lodi válečné
i obrovské věže dělové, tyto s děly kalibru 24 cm.
vesměs děly ocelovými, jež mají odolati a odolaji
obrovskému rozpnutí plynů, že i přistávací děla ná-
mořní jsou z ocele, která vesměs dodává k úplné
spokojenosti domácí firma Škodova.
Obáváme se, že vůči ztrnulému se přidržování
materiálu bronzového nebudeme s to držeti s po-
krokem v oboru polního dělostřelectva stejný krok
Druhý důležitý moment spočívá v soustavě
dělové.
Také v tomto směru podnikl generální inspek-
lorát dělostřelectva velmi horlivě pokusy, dělo s pruž-
ným pérovým odrazem, které nám roku 1897 bylo
ukázáno, nevyhovělo, pozornost obrátila se k dělům
s hlavňovým smykem zpětným, jichž jest opět několik
druhů. Snad byli bychom přišli rychleji a s menším
nákladem k cíli, kdybychom byli podrobněji vytváři
dělo soustavy Škodovy s dlouhým smykem z r. 1895.
Ostatně bylo zvláštním přípisem c. k. ministerstva
války ze dne 25. února 1904 potvrzeno, že zkoušky
s dělem soustavy Škodovy, používaným po celý rok
při oddílu vojska na pochodu až 8000 km k pokusům
střelným, vypadly velmi uspokojivě.
Musí tedy každého překvapiti zpráva, že se ko-
mise dělová rozhodla pro typ cizí firmy — pro sou-
stavu Ehrhardovu s lafelou teleskopovou a nemůže
býti tedy s podivením, že se zmocnilo domácích
kruhů průmyslových, jakož i veřejnosti veliké roze-
chvění.
Škodův
Škodův
centimetr
km
15
article
Oprávněné jest přání delegace, bychom získal
dělostřeleckého materiálu domácího původu a učinil
se tak nezávislými od ciziny.
Správná volba výkonu děla má nesmírnou důle-
žitost. Jak vysvítá z četných pojednání odborných
mají dělostřelci dvojspolku odchylné mínéní délo-
střelců našich.
Můžeme tedy žádati, aby učiněná volba dělov
soustavy byla odůvodněna podrobnými důkladným
zkouškami a aby bylo dokázáno současnými pokusy
že hlavně bronzové vyhoví i tentokráte, kdyby v nej
bližších letech přece zvýšení výkonnosti jejich nut
ným se ukázalo.
Nesmí býti před ukončením vyzkoumání žádný
typ zvláště protežován a má býti samozřejmě př
stejné výkonnosti dána přednost vzoru domácímu
To musí býti zjištěno komisí úplně nezávislé a ne-
stranné.
Očekáváme od ministra vojenství vzhledem k ve
likým hmotným obětem, jež mají býti lidu v otázee
pořízení nových polních děl uloženy, spravedlivé po-
všimnutí našich přání a vyhovění požadavků, nám
přednesených. (Hlučný souhlas.)
Del. Skene děkoval ministrovi, že vytkl ve svém
výkladu meze maďarských ústupků. On a jeho strana
jsou ochotní k obětem pro zachování společné
armády a chválí, že ministr slíbil zastávati se jednot
nosti vojska a služební a velicí němčiny. Je po-
vděčen, že ministr ve svém reservátním výnosu na-
řídil, aby důstojníci byli mocní řeči mužstva. Vyža-
duje toho humanita a vzájemná důvěra. Lituje, že
vláda nevyhověla žádosti moravského sněmu, aby
obě zemské řeči zavedly se na státních středních
školách jako povinný předmět. Dnes by to mnohým
lidem, zvlášť na vojně prospělo. Neuškodí jmenování
poddůstojníků, již neumějí německy, bývalo tak již
dříve.
Skene
16
article
Pojednávaje o vojenských dodávkách, brojí proi
uherskému požadavku, aby vojenská správa vyjedná-
vala přímo s Uhrami o určitém rozdělení dodávek
bez ohledu na to, kde by se zboží dostalo laciněji.
Peníze na nová děla dle volby vojenské správy ne-
povolují se ministrovi, nýbrž armádě, jež nesmí býti
k vojně neschopnou. Zodpovědnost za volbu male
riálu sluší zůstaviti kompetentním činitelům. Bude
hlasovati pro rozpočet.
Del. Biankini vzpomíná velké vojny východo-
asijské, projevuje sympalie ruskému národu a ptá
se, jaký účinek může míti — zvláště pro naši bran-
nou moc — ruská zaměstnanost na balkánské po-
měry. Nestačí, co o tom řekl ministr zahraničných
věcí v uherské delegaci.
Rozkladné vojenské požadavky jsou přirozeným
následkem dualismu, jenž vydal Čhorvaty se sváza-
nýma rukama Maďarům. Protože řečník mluvil delší
dobu o státoprávním postavení Chorvatska, předseda
volal ho k věci, načež on stýskal si na nedostatek
vzdělávacích ústavů vojenských, připomínaje mini-
strovi, že příslušné jeho vývody učinily La Chor-
vaty nepříznivý dojem. K Maďarsku byl štědrý
k Chorvatsku skoupý a nespravedlivý. Posuzuje
chorvatskou zeměbranu stěžuje si, že její potřeby
dodávají se z Pešti a chorvatské firmy jsou z do-
dávek vyloučeny. Kdyby se rozdělilo námořnictvo,
bylo by Maďarům zle, musilo by být zcela chor-
vatské. Kdyby Maďaři byli spravedlivými, musilo by
se odchovávati tolik důstojníků, kolik stanoví pomén
uherských národností: Chorvalé stojí na nezvratném
základě svého státního práva. Žádají na koruně
všecky ústupky, jichž se dostane Maďarům. Odsuzuje
jednání vlády za krvavých výtržností chorvatských
pročež ho předseda nabádá k větší mírnosti a kárá
jeho výroky o býv. banu hr. Khuenovi jako nepar
lamentní.
Maďar
Uhry
Chorvatsko
Maďarsko
Pešť
17
article
Řečník oddává se naději, že v případě rozdělen
armády vrchní vojenský pán nedopustí, aby Maďař
potlačovali Chorvaty.
Del. hr. Stürgkh troufá, že východoasíjská vojna
nezmění pokojné poměry v Evropě, leda snad,že
by působila na události evropského Východu, kde
Rakousko má pokojnou missi. Aby ji mohlo pro
vésti, třeba, aby opíralo se o pohotové a dobře vy
zbrojené vojsko. Lituje, že strannicko-politické zmatky
v Uhrách jsou spleteny se zájmy společné armády.
K většímu rozhořčení přispělo, že postavena do po-
předí státoprávní a ústavní stránka armády. Řečník
uvažuje děje zamýšlených oprav a soudí o vzdělá-
vacích ústavech vojenských, že nejde tak o jejich
místní rozložení, ale o jejich vnitřní zařízení v při-
čině jazykové organisace. Zamýšlené opravy učebného
plánu jsou povážlivým krokem vojenské správy, jež
musí dbát, aby ústavy jazykově různě organisované
byly řízeny jedním duchem. Ať zůstane jednotnau
správa a dohlídka, učebný material a pomůckya
je postaráno o náležité pěstování němčiny jako
jazyka služby a velení.
Uznává věcnou důkladnost reservátního rozkazu
ale rád by, aby plukovní řeč nepěstovala se víc nel
vyžaduje služba a znalost němčiny při dalším povy.
šování poddůstojníků prohlásila se za žádoucí
Snahy po rozdělení jednotné armády nesmějí spou
štěti se se zřetele. Vojenská správa nesmi pustilis
dál než se pustila. Přimlouvá se, aby se dalo voj-
sku, čeho potřebuje k svému vývoji, zejmena dělo-
střelectvu nových děl, aby v čas nebezpečí mobl
dostáti své úloze. Jako zástupce říšské jednoty, jako
Rakušan a také jako rakouský Němec bude hlaso-
vati pro vojenský rozpočet.
Maďař
Chorvat
Del
Stürgkh
Rakušan
Němec
Evropa
Rakousko
Uhry
evropský východ
18
article
Del. Ryba: Jest rozšířena legenda, také v kru-
zích rozhodujících, že český národ nepřeje armádě
Kdyby se podařilo andělu míru vypáčiti brány tisíci
letě říše míru, my Čechové nezůstali hychom venku
Ale jsme politicky tuze střízlivi, abychom polilickou
stavbu budovali na ideálu, jemuž věnujeme sice ve
škery své sympatie, o kterém však jsme přesvědčeni
že tou dobou jest nenskutečnitelný, zejmena v době
kdy krutým osudem právě panovník, jenž postavi
se v čelo akce pro mír, donucen byl vytáhnouti do
boje jako první. Nejsme nepřáteli armády a nemu
žeme jimi býti, poněvadž naši bratři a synové nále-
žejí k armádě, a také ne proto, že doufáme, že ar-
máda hájiti bude také nás, kdyby se někdo opovážil
sáhnouti na naše práva a celistvost naší vlasti
Nejsme již tak naivní, jako jsme byli snad dříve
abychom obětovali statky a krev a při tom stáli
opodál, jako by osud armády se nás pranic nedo-
týkal. Ovšem nemůžeme býti přáteli systému, kte-
rým vojíni u nás byli vychováni, přáteli ducha,
který jim byl dosud vštěpován, poněvadž je odcizo-
val nám a poněvadž armádu vylučoval z pospolitosti
národní.
Město Paha rozděleno jest na dva přesně vy
hrazené tábory, český a německý, do té míry, že
jsou u nás našinci, kteří z českého jsou tábora,
personálu a repertoiru německých divadel ve Vídni
Berlíně a Drážďanech lépe zpraveni, nežli o něme
ckém divadle v Praze, ačkoliv chodí v Praze kolem
něho každý den. A naproti tomu Němci v Praze
viděli »Prodanou nevěstu« na všech možných něme-
ckých divadlech v cizině, nikoliv však na Národním
divadle v Praze, kde byla její kolébka.
Čecho
Němec
Pah
Berlín
Drážďany
Praha
národní divadlo v Praga
19
article
Ve kterém táboru pak nacházíme důstojníky
v Praze? V táboře uěmeckém. Do české společnosti
zabloudí jen tu a tam některý. Príčina toho jes
ještě horší nežli zjev ten samý. Byl-li někturý dů-
stojník tuze často viděn v české společnosti, byl
náhle přesazen do Haliče nebo do Bosny. Praví s
dokonce, že byl vydán reservátní rozkaz, kterým
bylo zakázáno důstojníkům v Praze mluviti česky.
Někteří tvrdí, že byl po té stránce vydán pouze po-
kyn, ale u vojska jest rozkaz a pokyn pěšky jako
za vozem. A ptám se, s jakými pocity může pohlí-
žeti národ na to, že jeho jazyk mateřský snižován
jest na idiom, jehož užívání příčí se prý vážnosti
důstojnického stavu. Byl by zvrhlým takový národ,
který by takové chování klidně snesl. Ale nejen
jazyk, také mravy a kroj našeho národa nenalézají
u některých pánů milosti. Jednoho důstojníka v Praze
navštívila jeho matka, bohatá selka z kraje, kde
dosud ještě se chodí v národním kroji. Přišla do
Prahy v širokých sukních s hedvábnými stuhamia
zlatým čepcem na hlavě. Syn provázel a vodil ji po
Praze. Hned příští den bylo mu praveno, že nesluší
se důstojníku, aby chodil po ulici se ženskou, která
vzbuzuje podiv svým křiklavým krojem. (Hlučná
veselost.)
Ani česká rodná jména nestrpí se ve vojsku.
Praha
Halič
Bosna
20
article
V šematismu vojenském na rok letošní 68% českých
jmen, českých osob, jest jazykově záhadných. V Praze
není již dávno žádného plesu vojenské posádkya
to z důvodů národnostních. Ve venkovských městech
plesy takové se ještě pořádají, ale vždy zavdai
podnět ke mnohým nepříjemnostem a trpkostom
mezi vojskem a občanstvem, poněvadž pořadatelům
takových plesových zábav jest zakázáno kromě ně-
meckých pozvánek rozesílati hostům také pozvánky
české. Také pozvánky, na kterých jest titul pouze
v řadě podružné, byly pořadatelům vytýkány. Dů-
stojníci měli by míti tolik slušnosti, aby měli spíše
zřetel na to, co respektuje hosty, nežli co respektuje
je samy. Před několika lety vracel jsem se ve spo-
lečnosti ze zemské výstavy ve Lvově a přijeli jsme
do Přemyšlu. Tam byl jsem pozván důstojníky na
koncert na počest hosti a tu byly nabídnuty nám
programy tištěné nejen jazykem německým a pol-
ským, nýbrž také českým. Tam tedy taková věc
byla možna, v Čechách se však nedovoluje.
Praha
Lvov
Přemyšl
Čechy
21
article
Stejné jsou poměry, pokud jde o nápisy na ka-
sárnech. Vojenské správě záleží na tom, aby nedo-
stalo se na budovy kasárenské ani jediné slov
české. Byl jsem sám svědkem toho, kterak na praž-
ských zeměbraneckých kasárnách musil se vydlabati
český nápis. Podle známé statistické mapy pro
Hikmanna jest Němců v armádě 29%, ačkoliv podle
statistiky Němců v rakouské monarchii jest pouze
24%. Odkud to plus? Především jest lež, jakoby
cifry ony znamenaly poměry národnostní; sčítání
lidu v Rakousku neděje se podle národnosti, nýbrž
podle famósního jazyka obcovacího. Ve vojsku
kromě toho příslušné listiny nevyplňuje voják sám
nýbrž adjutant. Voják, který dovede jen několik slov
německých žvatlati, zanese se ihned s německým
jazykem obcovacím. V Rakousku jakoby nebylo
vůbec žádných českých důstojníků! Štejné jsou po
měry, pokud jde o styky vojenských hudebních sborů
s obecenstvem neněmeckým. Byl vydán zákaz, hráti
národní písně a zcela nezávadné písně, jako »Kde
domov můj« anebo »Deutsches Lied«, nelze si ani
mysliti. Pokud se týče těchto, podotýkám, že Němci
tvrdí, že »Kde domov můj?« složil německý hudeb-
ník a Čechové zase navzájem tvrdí, že »Deutsches
Lied« jest složena Čechem. (Veselosť.) Poněvadž
u nás všecko dělá se podle vzoru pruského, mohly
by se vojenské kapely převléci do šatů občanských
a v nich obecenstvu hráti.
Němec
Čecho
Rakousko
národní píseň
Deutsches Lied
Deutsches Lied
22
article
Vyslovuji naději, že má slova dojdou povšimnut
na místech rozhodujících. Po té stránce mám ovšem
naprostou důvěru k nynějšímu ministru vojenství,
jako k muži imponující vzdělanosti a o kterém věřím,
že s ním dostane se do armády svěží i moderní
duch. Jsem dalek úmyslu, chtíti zatlačovati armádu
do veselé vojny národnostní, neboť politisující armáda
noní vůbec armádou žádnou. Avšak rekruti nemohou
přece, vstupujíce do vojska, zapomenouti prostě
dojmů občanského stavu, nýbrž přicházejí do armády
s národním vědomím. A má toto národní vědomí
býti v nich umrtvováno z pouhého strachu, že se
rozbují a zmohutní, anebo doporučuje se vědomí to
pěstovati, poněvadž prýštiti z něho může bohatý
zdroj podnětů pro vážné okamžiky ? Jsem pro druhou
allernativu. Přijde doba, kdy vůbec nebude možno
národní momenty z armády vyloučiti. Nynější stav
nedá se udržeti, ve kterém jeden národ ma všechno,
co žádá, druhý však nic. Může býti postrádáno ná-
rodního nadšení, tohoto mohutného podněcovatele
v poctivém boji, protože jest strach, že toto nadšení
ve svém rozmachu snad mohlo by pokročiti dále
nežli je ku prospěchu státu ? Národní myšlénka buší
však již mohutně na brány. Varují před příkrým od
mítnutím, uvítám naopak ženiálniho ducha, kterému
se podaří národnostní myšlenku uvésti v soulad
s jednotou a neumenšenou zdatnosti armády. Takový
genius se snad najde. Počátek jest již učiněn. (Po-
chvala.)
Rokování přerušuje se pro pokročilou dobu
schůze skončena v 5.15 hod. odp.
23
article
Příští schůze bude ve čtvrtek. Na jedna-
cím pořadu je další rokování o vojenském roz-
počtu.
Mezi došlými dnes spisy jsou různé
dotazy del. Biankina a spol., mezi nimi dotaz
k ministru zahraničných věcí po zrušení zatímného
stavu chorvatského ústavu sv. Jeronyma v Římě.
Dotazovatelé táží se, učinil li ministr potřebná opa
tření, aby se ústav vrátil papežské stolici neb cher
vatskému episkopátu.
Řím
chorvatský ústav svatý . Jeronym
24
article
V plné schůzi uherské delegace odpo-
věděl odborný chef Müller za ministra zahraničných
věcí, že bar. Steininger byl poslán loni ze zdvoři-
losti a pro spolek s Italif k uvítání ilalského krále
do Trevisa. S uvítání nesešlo a uskutečnilo se, jak
bylo umluveno. Bar. Steininger byl milostívě přija
a vyznamenán velkým řádem. Tehdejší audience
opozdila se poněkud pro železniční nehodu. Bezpod-
statné je novinové nejspíš tvrzení, že italský krá
přijal některé rakouské příslušníky, již přijeli tehda
do Vídema za demonstračními účely. Rovněž lichéje
tvrzení o přestupování italského vojska za manévrů
na rakouské území, takže vojenská správa byla nu-
cena vyslati větší počet vojska k slřežení pomezí
Hranice přestupují se každý rok s jedné i s druhé
strany: v horách to není nic divného. Loňské zblou-
dění italského vojska přes hranice je bezvýznamné
a proto odpadají poslední dva odstavce dotazu.
Na dnešní dotaz del. Apponye po meziná-
rodní úpravě různých mořských olázek a na jeho
vývody, že Rakousko a Uhry nevyslovily se dosu
o podnětu belgické vlády stran mezinárodní konfe-
rence odpověděl týž ministrův zástupce, že v uher-
ských vládních kruzích nemohli se dlouho dohod
nouti o vyjasnění některých formálních otázek.
Nyní se tak stalo a proto bude věc snad záhy vy
řízena.
Del. Rakovszky setrval při II. čásli svého do
tazu po přestoupení italského vojska přes rako uské
hranice, ale vzal odpověd na vědomí, neboť prý od-
padají důsledky následkem příznivé odpovědi na
I. část dotazu.
Müller
Steininger
Treviso
Hranice
Rakousko
Uhry
25
article
Potom rokovalo se dále o rožpočtu min-
sterstva zahraníčných věcí.
Del. Hodossy upozorňoval na nápisy budov di-
plomatických zastupitelstev a úřadů, jež nevyhovuj
státnímu právu uberskému. Právo veta — dle jeho
náhledu — přísluší též uherskému králi. Je žádou-
cím, by král měl co možná velký vliv v cizině, ale
musil by ho užívati v zájmu národa.
Del. Hegedůs nalehá na ráznější ochranu ho-
spodářských zájmův obou států zahraničními zastu-
pitelstvy, poukazuje na novinové zprávy, že rakoušt
i uheršlí průmyslníci obrátili se na ministra zahra-
ničných věcí, aby dostali objednávky dodávek z
příčinou rusko-japonské vojny.
Del. Rakovszky polemisuje s Hodossovými vý
vody o vetu; podobně del. Okolicsauyi.
Del. Vlasies souhlasí s Hodossovými důvody
vetu. Toto právo vykonává se již skoro 200 leta
dotud platí; chce, aby ho užíval též apoštolský krá
uherský. Doufá, že zvykové právo vyvine se tímt
směrem a naskytne-li se příležitost v budoucnosti
aby ministr zahraničných věcí toho práva použil
použije ho výslovně také ve jménu krále uherského.
(Souhlas.)
Debata uzavírá se.
Předseda ministerstva hrabě Tissa, obraceje se
k vývodům Apponyovým, praví, že ministr zahrani-
čných věcí nechlěl vylíčiti trojspolek jako jedině
možnou kombinaci pro naši říši. Protože však je pr
nás nejvhodnější a nejpřiměřenější, přidržme se jí.
dokud trvají předpoklady jejího zachování. Trojspolek
neposkytuje našemu spojenci žádného práva působiti
na nás ve vývoji našich branných sil. Pozoruje li se
účinek trojspolku na pokojný útvar zahraničných
poměrů, lze říci s dobrým svědomím, že neroz-
množil, ale naopak zmenšil vojenské výlohy, jichž
by za posledních 20 let bývalo ještě třeba, kdyby
náš poměr k cizině byl zůstal napjalým.
Hodossy
Hodossový
Tissa
Apponyův
26
article
Pokud jedná se o shodu s Ruskem, jsou zásady
naše a ruské politiky souběžné potud, že jeden
i druhý stát odmítají od sebe expansivnou politiku
a my ani Rusko nechceme působiti vylučně na ten
neb onen stát balkánský. V totožnosti těchto dvou
hlavních myšlenek je zdroj naděje, že pro případ,
kdyby z příčin na nás nezávislých nebylo možná
zachovati na Balkáně status quo a bylo třeba no-
vého odhodlání, tato shoda může zachovati se také
za poměrů změněných. (Souhlas.) Za nynějších po-
měrů spokojujeme se s dosavadními výsledky mürz-
stegských úmluv. Uherská vláda je za jedno s mini-
strem zahraničných věcí v jeho politice.
Odb. chef Müller vyslovil se o různých proje-
vech předešlých řečníkův a ubezpečoval mezi jiným
že naše konsuláty vyhovuji úplně svému úkolu.
Rozpočet ministerstva zahraničních věcí byl
potom přijat v celku a ministrovi odhlasována dů-
věra proti hlasům delegátův Ugrona, Okolicsanye.
hr. Apponye a Rakovszkého.
V zevrubné debatě del. hr. Apponyl vza
s díkem na vědomi Tiszovy vývody, že žádná troj
spolková mocnost nemá práva žádati na druhé, aby
napínala svou vojenskou sílu a výzbroj. Pochybuje,
že v balkánské otázce dosáhne se vytčeného cíle
zjednati tamějšímu obyvatelstvu lidskou existenci
bez porušení status quo.
Během debaty dal odb. šef Müller jménem mi
nistra hr. Goluchowského různá objasnění. Na Ugro
novu stížnost do malé zaměstnanosti Maďarů v za
hraničné službě prohlásil s politováním, že se více
Maďarů nehlásí, takže ministr nemůže jich zaměst-
nati více, než jich má.
Jednotlivé tituly — také »Disposiční fond« —
byly přijaty beze změny.
Rozpočty společného ministerstva fi
nancí a společné vrchní účtárny a celn
d ůcho d přijaty bez debaty a schůze skončena.
Müller
Okolicsany
Tiszův
Goluchowský
Maďar
Rusko
Balkán
delegátův Ugrona
27
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Lublaně, 13. února. (Vymahání pe-
něz na klerikální ústavy.) Biskup
Jeglič hodlá založiti ve Sv. Vítu klerikální střední
školu a počal již pro ni stavěti budovu. Nedo-
stává se mu však peněz a proto je vymáhá na
podřízených sobě duchovních způsobem dosti
povážlivým. „Slov. Narod“ otiskuje jeden ta-
kový biskupův list, zaslaný staršímu slovin-
skému duchovnímu. V listě tom píše: „.. . Jste
už věku pokročilého. Zajisté pomýšlíte na smrt,
ačkoliv jste ještě, chvála bohu, zdráv. Prosím
vás, vzpomeňte si ve své závěti na naše katolické
ústavy, otevřete jim své srdce i svou štědrou
ruku. Bude to dílo bohumilé, církvi prospěšné
a národu přinese dobrý užitek. Lehčeji předstou-
píte před soudnou stolici boží. Kdybyste však
nechtěl, aby svět zvěděl, co máte a co jste dal.
dejte mi, dokud jste živ s podmínkou, že vám
budu až do vaší smrti přesně vypláceti úroky.
Tak to dělají duchovní i jiní na př. v Tyrolsku
Ušetří tím značné poplatky, které by po jejich
smrti sebral erár. Prosím vás, vyslyšte mne;
lehčeji budete umirat...“ Podepsán jest Antonín
Bonaventura, biskup v. r.
Ze Zadru, 12. února. (Sporo Kvarner-
ské ostrovy.) Kvarnerské ostrovy, z nichž
největší jsou Krk, Čres a Lošiň, náležívaly ke
království dalmatskému. R. 1814 byly však od
Dalmacie odděleny a připojeny k markrabství
istrijskému. Předseda krajského soudu v. v.,
zemský poslanec, Vinko Milič, upozorňuje nyn
v „Nov. Listě“ na právo Dalmacie k těmto ostro-
vům a vyzývá sněm dalmatský, aby se ústavni
cestou domáhal opětného jich připojení k Dal-
macii. Posl. Milič jest přesvědčen, že by říšská
rada žádostí sněmu dalmatského ochotně vy-
hověla.
Vít
bůh
Bonaventura
Kvarner
Vinko Milič
Posl
Milič
Lublaň
Tyrolsko
Dalmacie
Vymahání pe
28
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 15. února.
Josef Reinach a d'Estournelles de Constan
o válce.
Kromě mezinárodních socialistů vedených
Jaurčsem, všechny francouzské strany závodl ve
projevování sympatií k Rusku. Nejsou to jen
nacionalisté, ale i přívrženci opáčného směru,
radikálové a tak zv. dreyfusardi, kteří vidí zá-
jem civilisovaného světa ve vílězství zbraní slo-
vanských nad žlutým plemenem. Jeden z vůdců
vládní většiny republikánské, Josef Reinach,
uveřejňuje v »Republique frangaise« znamenitý
list, v němž prohlašuje, »že čest a zájem Francie
vyžaduje utvrditi sympatic pro Rusko. Srdee
Francie musí dnes bíti pro Rusko! O Japonsku
se praví, že representuje na Východě pokrok,
svobodu, snahy moderní. Totéž se říkalo v Evropě
r. 1866 o Prusku!« Tak mluví střízlivý, moderní
státník francouzský, jenž též připomíná vůči
všemu asijskému známá slova Metternichova:
»Buďme dobrými Evropany !«
Poslanec d'Estournelles de Constant, hla-
satel ideí mezinárodních smírčích soudů a přitel
Anglie, píše v »Matinu« sympaticky pro Rusko
a prohlašuje, že zájem Evropy vyžaduje silné
vystoupení proti Východu. Citujeme zajímavé ty
hlasy. Teď snad nebudou videňští a pražští šmo-
kové němečtí tvrditi, že s Rusy sympatisují ve
Francii jen chauvinisté z »ligy vlasteneů«.
Josef Reinach
Metternichův
Evropan
Estournelles
jít Constanta
Rus
Praha
Rusko
Francie
Evropa
Prusko
Anglie
východ
d ' Estournelle jít Constan
29
article
Mravní úpadek v Německu.
Zcela vážné hlasy v Německu saméma
hlasy to nefalšovaně německé konstatují v po-
slední době tamní mravní úpadek. Svými ne-
moiry i Bilse i Beyerlein pokusili se již pro-
buditi mravní svědomí společnosti německé, aby
opřela se korrupci a nákaze mravní. Nyní roze-
slal jeden z předákův »středu« v říšském
sněmu německém Roeren cestopis po říši,
kterýž, jak praví berlínská »Germania«, vzbudl
značnou sensaci. »Mravní úpadek« sluje kapi-
tola a Roeren líčí a podává v ní chmurný
obraz o nemravnosti německéh
lidu. Autor doporučuje, jak rovněž »Germania«
zatím prozrazuje, svépomoc obecenstva, kteráž
by měla prý zříditi velikou organisaci, zahraující
celé Německo, k společnému boji proti nemrav-
nosti. S vlastním úsudkem o podnětu tom mu-
síme ovšem sečkati, až budeme po ruce míi
Roerenův projev sám; okolnost, že týž vystu-
poval opětně proti domnělé jen nemravnosti
v umění, vybízí tu zatím k jisté opatrnosti.
Německo
30
article
Nová děla německá.
V rozpočtovém výboru říšského sněmu
německého sdělil ministr vojenství von Eynem,
že vojenská správa dala pořiditi dělo, jež jest
jakýmsi — kompromisem mezi modelem Krup-
povým a Erhardtovým. Nové dělo bude na jaře
zkoušeno před císařem. Německo již v pří-
čině té — děl ministr — předhonilo
Francii, jejíž dělo jest příliš
těžké. Dělo Erhardtovo nehodilo se pro vá-
lečné operace, také Kruppovo nebylo prosto
nedostatků. Dělo ale, jež jest kompromisem
mezi nimi, jest prý výtečných účinkův a bude
asi brzy zavedeno. Němečtí poplatníci mají se
tedy nač těšiti. Ostatně ministr vojenství již
před několika dny v tomže výboru ohlásil zvý-
šení břemen vojenských, slibil ale za ně trvalé
zavedení dvouleté služby vojenské, jež byla
zavedena až dosud jen dočasně. Ale jak se
nyní praví, i tato »koncesse« naráží ještě ve
vojenských kruzích, císaři blízkých, na silný
odpor.
Eyn
Erhardtův
Kruppův
Německo
Francie
31
article
Neúspěch hakatistů.
Přídavky pro východní marky, žádané
v oboru vojenské správy, byly včera hospodář-
skou komisí říšského sněmu německého za-
mítnuty.
Povstání proti Němcům v Africe.
Odboj hererský v německé osadě v jiho-
západní Africe není dosud nijak ztlumen. Ještě
14. t. m. večer svésti musila setnina německá,
ubírající se z Vindhuku do Gobelisu u Seeisu
boj, při němž bylo 32 mužů usmrceno,
jeden těžce a jeden lehce zrančn.
Nyní vysvítá, že Hererové zpočátku nedo-
pouštěli se ukrutností; naopak vyzývali farmáře
německé, aby opustili farmy své, dříve než oni
přijdou si pro jich dobytek. Řada farmářů unikla
tak životem. Ti, kteří se ale postavili brannou
rukou na odpor odehnání dobytka, byli i s ro-
dinami pobiti.
»Köln. Ztg.« otiskuje list svého dopiso-
vatele Müllendorfa, o němž se soudilo dlouho,
že jest mrtev, z Ontja ze 3. února. Dopisovatel
sděluje v něm, že 4. setnina měla 16. ledna
boj u Okahandže, v němž šikovatel Glazel těžce
byl zraněn. Setník Kliefalk nastoupil 27. m. m.
výpravu k Omaruru, o níž není zpráv. U hory
Aanu přítomen byl Müllendorf boji, do něhož
zasáhla i děla. Kliefalk byl zraněn do ramene,
jinak Němci neměli ztrát. Hererové po velikých
ztrátách vyklidili postavení své. 31. ledna do-
stihli Ontja. Nadporučik Schönaubehr podnikl
té doby úspěšnou prý hlídku směrem na západ
proti plenitelům farem. Hotentoti na severu
i Ovambové jsou klidni, ale netřeba prý jim příliš
věřiti. 4. setnina zůstane zatím v Ontjo a oče-
kává pomoc, aby se mohla probíti. Celkem jest
při ní 120 mužů. Někteří z oblehaných pokusí
se proniknouti v nejbližších hodinách pouští
Namib do Svakopmundu.
Němec
Herero
Köln
Glazel
Kliefalk
Aan
boj
Ovambo
Afrika
Vindhuk
Gobelis u Seeis
Namib
Svakopmund
32
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Velký paškvil na rakouské poměry
provedou dnešního dne posl. Zdenko Schücker,
Alvin Hanních, Frant. Kittel, Raf. Pacher a Ed.
Holstein. Odevzdají předsedovi ministerstva sou-
časně jako správci ministerstva spravedlnosti,
jakož i ministrům obchodu a železnic pamětní
spis purkmistrovského úřadu mosteckého proti
jmenování českých úřadníků v německých krajích
v Čechách a především v mosteckém krajském
obvodu sepsaný a téměř všemi prý měst-
skými a obecními zastupitelstvy podepsaný.
V pamětním spisu opakují se všechna s důsiatek
známá předstírání a nacionálně kňouravé zá-
minky, pod jakýmiž naši Němci domáhají se
toho, čemu říkají »Säuberung«, »očištění« uza-
—ženého území od státních úřadníků a zřízenců
Zdenko Schücker
František
Kittel
Pacher
Ed
Holstein
Němec
Säuberung
Čechy
Alvin Hanne