1
masthead
V Praze, v sobotu dne 26. listopadu.
Praha
2
masthead
K éíslu 327
číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 85h
Praha
4
article
Valka.
Valka.
Vítězná srážka s chunchuzy.
Z Petrohradu, 26. listopadu. »Rus« sdě-
luje: Tři setniny pohraniční stráže měly dne 23.
listopadu u stanice Kajujanu vítězný boj
s 1500 chunchuzy, kteří měli 6 děl a vedeni
byli důstojníky japonskými. Chunchuzů padlo
přes 200.
Čínské vojsko v japonské armádě.
Z Petrohradu, 26. listopadu. Němirovič
Dančenko obviňuje čínského guvernéra v Muk-
denu, že tajně se spolčuje s Japonei
a tvrdí, že čínští vojáci s mlčky
dávaným souhlasem vlády vstu-
pují do japonské armády. Japonská
posádka z Formosy přibyla na bojiště a byla
nahražena na jmenovaném ostrově vojskem jiho-
čínským.
Baron Kodama o obléhání Port
Arturu.
Zpravodaj časopisu »Chicago Daily
News« měl rozmluvu s gen.-majorem bar-
Kodamou, zástupcem chefa generálního štábu
za nepřitomnosti maršála Ojamy. Bar. Ko-
dama, jenž za války činsko-japonské byl ja-
ponským ministrem války, sdělil zpravodají, jaké
obtíže nesmírné činí obléhání Port Arturu, ale
prohlásil, že jest pevně přesvědčen, že Ja-
ponci uvnitř pevnosti přezimují.
Na učiněný dotaz, proč Rusové nepálí na
loďstvo japonské z těžkých obléhacích děl, od-
větil Kodama, že proto, že vědí, že by gra-
náty byly přivedeny k explosi protiminy, jež by
pobřežní stavby pevnostní vyhodily do povětří.
Tak minami a protiminami na činnosti své ome-
zeno, musilo se vzdáti loďstvo japonské veškeré
akce, kdežto ruské loďstvo nechce dáti nijakou
iniciativu svým vyplutím k námořnímu boji. Ko
dama prohlásil, že záhy dojde k velikým bojům
obou armád a pravil, že by si přál, aby takti-
kové celého světa byli přítomni tomuto souboji
a vzali si z něho ponaučení pro příští doby vá
lečného umění
Valk
Němirovič Dančenko
Artur
Ojama
Rus
Petrohrad
Rus
Kajujan
Japonei
Formosa
ko
Baron Koda
Chicago Daily News
5
article
UDN
UDN
Šarvátky na bojišti mandžur-
ském. — Obtíže s dopravou.
Z Petrohradu, 25. listopadu. (C.- B.) Ruská
telegrafní agentura oznamuje z Mukdenu
z dnešního dne: Na celé frontě dochází k ne-
patrným šarvátkám. Japonci v síle jedné švad-
rony a setniny překročili most u Siaosy ru,
byli však se značnými ztrátami zahnáni zpět
ještě za noci na 23. t. m. Řeky Chun
a Tajce zamrzly. Nízký vodní stav řeky
Liao zabraňuje přívoz potravin do Inkou. Nedo-
statek železničního vozového materiálu znesnad-
ňuje přívoz munice a odvážení zraněných.
Srážka hlídek u Lametunu.
Z Tokia, 25. listopadu. (C.-B.) Telegram
z japonského hlavního stanu v Mandžursku ze
dne 24. t. m. oznamuje, že dne 23. t. m. o 1.
hodině ranní podnikla ruská pěchota několik
útoků na japonské přední hlídky u Lame-
tunu; později stáhla se však zpět. Současně
ruské dělostřelectvo vypálilo na posice japonské
přes 30 ran, aniž by však bylo nějakých škod
způsobilo.
Japonec
Řek
Chun
Tajc
Petrohrad
Tokio
6
article
Baltické loďstvo v Suezu.
Ze Suezu, 25. listopadu. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje: Jakmile ruští torpédo-
borci na kotviště dorazili, vyslali ze svého středu
dvě lodi na obhlídku. Lodi tyto se za hodinu
vrátily. Všechny torpédoborné lodi jsou opatřeny
opparáty na telegrafii bez drátu. Angličtí a ruští
námořní důstojníci vykonali si na vzájem ná-
vštěvy. — Po čas plavby průplavem bylo muž-
stvo u děl a u apparátů na ničení torpéd. Kot-
viště je střeženo policií a pobřežními, strážnými
loďmi. Dle nových instrukcí mají nové dopravní
lodi z Hořkých jezer za světla elektrických re-
flektorů odplouti do Suezu, kamž o 2. hodině
s půlnoci přibudou. Řadové lodi a křižáci zů-
stanou v Heřkých jezerech až do svítání.
Ze Suezu, 25. listopadu. (C.-B.) Dvě vá-
lečné lodi, tři křižáky a devět torpédovek balti-
ckého loďstva přibyly v dobrém stavu do pří-
stavu »Hořkých jezer« v kanále Suezském, kde
zůstaly přes noc.
Kot
Suez
Reut
7
article
LSIY
LSIY
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
8
article
Cizí vojenští zástupcové u ruské
armády.
Berlínský »Local-Anzeiger« obdržel od svého
zvláštního dopisovatele z Mukdenu zprávu, že
z cizích vojenských zástupců někteří z bojiště
odvoláni byli a to: dva z pěti Američanůa
oba Španělové. Také angličtí a francouzští zá-
stupcové chystají prý se na zpáteční cestu do
vlasti.
Čestné dary obrancům Port Arturu.
Pařížský časopis »Echo de Paris« uspořá-
dal národní sbírku, jejíhož výnosu použito bude
k tomu, aby hrdinnému obranci Port Arturu
generálu Stesseljovi pořízen a darován byl čestný
kord nebo meč a jeho obdivuhodně statečné
choti aby věnována byla jiná skvostná věc na
památku. Kromě toho mají býti všichni důstoj-
níci, vojáci a námořníci, kteří obranu pevnosti
prodělali, poctěni čestnými medaillemi. Zbytku
subskripce má býti použito na podporu rodin
vojínů, kteří při obraně Port Arturu zhynulí.
Španěl
Artur
Stesselj
echo jít Paris
LocalAnzeiger
9
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
K situaci v parlamentě.
Z Vídně, 26. listopadu. Politická roz-
prava v poslanecké sněmovně potrvá ještě
asi v úterý a ve středu. Co potom se díti
bude, není povědomo. Ve středu sejdou
se agrární poslanci všech stran,
aby porokovali o vládní předloze, kterou se po-
voluje mimořádný úvěr 15 millionů korun
kúlevě nouze zemědělské, zároveň
však žádá se refundace 69 mill. K.
Dějí se pokusy, aby se první čten
osnovy té vykonalo hned, jak-
mile odbude se diskuse o vládním prohlášení.
Tato akce vládní setkává se na různých stra-
nách s velkým odporem a také ve straně
německo-lidové. Bylo vypočteno, že ze
45 členů rozpočtového výboru pro předlohuv
případě nejpříznivějším by hlasovalo pouze 20
a že tedy není tam většiny. K oppo-
sici čitá se ovšem také celé zastoupení ně-
mecké strany lidové.
Vídeň
10
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Lugně-Poč o Ibsenovi.
Jeden z předních herců a divadelních ře
dítelů pařížských p. Lugné-Poé, jenž je průkop-
níkem nových směrů na evišti a seznámil Pa-
říž s moderními proudy dramatu evropského,
vyprávěl letos o Ibsenovi ve velmi poutavé
přednášce. Mladý umělec, který největší svou
energii a práci věnoval Ibsenovi a bojoval sta-
tečně proti předpojatosti kritiky i netečnosti pu-
blika a vnutil jim aspoň úctu, když ne nadšení
pro hluboké dílo největšího moderního drama-
tika, poznal Ibsena osobně, věnoval se studiu
jeho činnosti i života a tak ve své přednášce
řekl lecos nového.
Lugné-Poé především zabývá se otázkou
má Ibsen své obecenstvo?
Odpovídá: Dříve nutno věděti, zdali Ibsen
pracoval pro nějaké obecenstvo.
Lugné-Poé uzřel Ibsena poprvé v říjnu
1894 v Kristianii. Byl to uzavřený, zasmušilý
stařec. Bylo těžko vniknouti do jeho my
šlenky.
Po představení »Stavitele Solnessa«, které
hrál Lugné-Poé se svou francouzskou společno-
stí, Ibsen se trochu rozehřál a pravil:
»Francouzové mne dovedou lépe hráti nežli
jiní. Mají vášeň. Jsem autorem, líčícím vášněa
chci být hrán vášnivě.«
Ibsen nerad mluvil o svých dílech. Nudily
jej otázky všetečné. Smál se těm, kteří vyzví-
dali, jaké záhady a otázky filosofické luštil ve
svých kusech. Těžce se podrobovál inter-
viewu.
Nesrovnávalo se to s jeho hrdostí a dů-
stojností, nechtěl si dělat tlampače ani u žurnali-
stů jako Sardou, ani v předmluvách jako
Ibsen
Lugné
Poé
Solnessa
Francouz
Sardou
Lugné
Kristiania
11
article
Dumas syn.
Lugné-Poé praví, že Ibsen v posledních
20 letech hleděl prostřednictvím divadla vejít
ve styk s obecenstvem celého světa.
Pravil sám o sobě: »Psal jsem pouze to,
co mne dojalo, ve chvílích určitých, kdy ve
mně vyšlehl, jako blesk, pocit nějaké krásnéa
velké věci.«
Ibsen, vždy osamělý, neodvislý, vzdálený
své vlasti, všem stranám, měl na mysli přiblí-
žiti se obecenstvu, mluviti k němu.
Když napsal »Strašidla«, odpoutal se úplně
od svých bývalých názorů o víře, společnosti.
vlasti, stal se »občanem světa«, o némž mluví
Peer Gynt.
Vrátil se sice do své vlasti po více letech
dobrovolného vyhnanství, prožitých v Italii av
Německu, ale se svými krajany žil cize jako
dříve. Odmítal všechny pocty a slavnosti. Když
mu navrhovali, aby přijal s Björnsonem cenu
Nobelovu, odvětil přísný a nervosní stařec:
»Nikdy jsem se nedělil s nikým. Všechno
nebo nic!«
Lugné-Poé líčí osamělý život Ibsenův v
Kristianii, jeho denní návštěvy v kavárně Grand
hotelu, kde četl noviny celého světa a pozoro-
val cizince.
Jednoho dne jej viděl francouzský uměle
na pohřbu matky Björnsonovy zároveň s Björn
sonem a Nansenem. Ibsen nepromluvil s nikým.
nikoho neviděl, nikoho si nevšímal. Pouze když
uzřel Nansena, zastavil se s ním a vyměnil ně-
kolik slov se smělým badatelem, který měh
sympatie tvůrce »Solnessa«.
Ibsen je autorem celého světa, není exklu-
sivně norským, skandinávským jak se tvrdí.
Dumas
Poé
Ibsen
Gynt
Björnson
Nobelův
Lugné
Ibsenův
Björnsonův
Björn son
Nansen
Lugné
Německo
Kristiania
Grand
12
article
Jeho poslední dramata: »Nedda Gablerova«
»Solness«, »Borkmann« jsou adressována nej-
širšímu obecenstvu světovému. Ve své vlasti není
Ibsen ani nyní oceňován a chápán. Roku 1901
a 1902 hráli v Kristianii pouze třikrát »Stra-
šidla« a sedmkrát »Heddu Gablerovu«, kdežto
v téže době hrálo se dvacetsedmkrát drama
»Paul Lange« od Björnsona. V Bergenu hrají
z celého Ibsena občas: »Spolek mládeže.«
Zdá se spíše, že obecenstvo Ibsenovo je
všude kromě jeho vlasti.
V Německu se hraje Ibsen nejčastěji. Vše-
chna přečetná divadla německá mají Ibsena na
repertoaru, zejmena »Nora« patří k nejčastěji
hraným dramatům. Němci mají též značnou
literaturu o Ibsenovi. V Anglii patří Ibsen k
autorům oblíbeným elitou obecenstva. Znamenitý
kritik William Archer a moderní dramatik Ber-
nard Shaw horlivě šířili poznání Ibsena, jehož
»Nepřítel Lidu«, »Nora«, »Malý Eyolf«a
»Hedda Gablerova« byli skvěle interpretováni
na jevištích londýnských nejlepšími umělci an-
glickými.
Lugné-Poé cestoval v Jižní Americe a tu
shledal, že znají v Riu de Janeiro a Buenos
Ayres Ibsena stejně dobře jako v Berlíně neb
Paříži. Zaeconi a Eleonora Duse učinili Ibsena
známým.
Ve Španělsku hrají mnoho lbsena, ovšem
naivně upraveného dle vkusu španělského. Ve
Francii zmáhá se obliba Ibsenových her.
Velkým, budoucím obecenstvem Ibsenovým
bude proletariát, míní Lugné-Poé. Dílo básní-
kovo bude posloucháno prostým lidem pracují-
cím a zápasícím a bude okouzlovati jej svými
krásami, svými jasnými naukami o »činua
smrti«, »kráse« a o »radosti ze života«. Ibsen
nebude více pokládán za Nora, ani za Němce,
ani za pastora, théosofa neb socialistu, bude
prostě velkým a krásným občanem lidstva, jenž
vykonal dílo dramatické.
Manon.
Gablerův
Solness
Borkmann
Ibsen
Björnson
Ibsenův
Nora
Němec
Archer
Shaw
Poé
Dus
Lugné
Manon
Kristiania
Stra
Bergen
Německo
Anglie
Lugné
jižní Amerika
Rio jít Janeiro
Berlín
Paříž
Španělsko
Francie
spolek mládež
Buenos Ayres
Paul Lange