3
masthead
16. května 1900.
5
article
V uvážení, že osnovy vládní na úpravu
jazykových poměrů v král. českém a markrab-
ství moravském jsou zřejmým porušením rov-
ného práva jazyka českého s německým, že
zavádějí a udržují způsobom nespravedlivým
protizákonnou nadvládu němčiny v úřadech stát-
ních; v dalším uvážení, že národ český jakožto
většina obyvatelstva těchto zemí a jakožto hi-
storický předslavitel státu českého má nepopíra-
telné právo, aby jazyka českého v celém obvodu
zomí koruny české bylo v úřadech užíváno jako
jazyka zemského a úřadního, protestuje zastupitel-
stvo obce Vršovic proti těmto osnovám jakožto
naprosto nepřijatelným a považuje je za po-
kořování národa českého.
Vyslovujíce zároveň neobmezenou důvěru
poslancům svým, souhlasíme s obstrukční takti-
kou nyní zahájenou a žádáme své poslance, abyv
odporu svém tak. dlouho setrvali, dokud se ná-
rodu českému nedostane zadostučinění za
urážku, která jemu dne 17. října 1899 byla
způsobena.
Ze Slaného. (Pův. zpráva.) Občanský
klub v Slaném nsnesl se ve své členské schůzi.
konané dne 13. května 1900 po rozboru jazy-
kových osnov Körbrových, jednohlasně takto
1. Odmítáme princip tlumočníků, poněvadž
nás činí v naší zemi cizince a poněvadž odpo-
ruje zásndě bezprostřednosti v soudních řádech
civilním a trestním platné. 2. Odmítáme roz-
dělení jazykové podle okresů, poněvadž jednot-
nou naši zemi trhá. 3. Odmitáme zásadu terri-
torialnosti v motivech předloh akcentovanou
pro tvořená území, poněvadž známe jenom je-
dině territorium, totiž zemí koruny české, ve
kterých máme všude svůj domov. 4. Odmítáme
ustanovení § 19., 22. a 26., kterými se úřad-
nikům českým vnucuje dvojjazyčnost, kdežto
úřadníci němečtí mohou býti jednojazyční.
Körbrový
Vršovice
Slaný
občanský klub
6
article
5. Odmítáme neurčitost a nejasnost osnov, které
ponechávají volné pole libovůli úřadníků. 6. Od-
mítámo upravení jazykových poměrů pro Mo-
ravu navržených, poněvadž skutečným poměrům
národnostním na Moravě neodpovídá. 7. Trváme
na naprosté rovnoprávnosti jazyka českéhos
německým ve vnějším i vnitřním úřadování při
všech úradech v zemích koruny české, jakož i
při nejvyšších státních úřadech. Z těchto všech
příčin žádáme pp. poslance české, aby se z
všech sil tomu opřeli, aby se předlohy Kör-
brovy staly zákonem. Občanský klub ve Sla-
ném, dno 13. května 1900. Dr. Karel Šupík,
předseda. K. V. Sedláček, jednatel.
Ze Sedlce. (Páv.g zpráva.) Městsk
ráda v Sedlci na dráze F. J. vyslovuje souhlae
s rázným postupem poslanců českých, prote-
stuje proti zamýšlenému dělení vlasti naší
volá »jen mužně v před proti drzé zpupnosti
germánské.« Byt by vše vás opustilo, národ
stojí na stráži. V Sedlci, dne 13. května 1900
Václav Javůrek, starosta.
doktor
Šupík
K V Sedláček
Javůrek
Morava
Sedlec
7
article
Z Mělníka, 15. května. (Zvl. tel. zpráva
»Nár. Listů«.) Rada král. věn. města M ěl ník
usnesla se na resoluci proti osnově jazykových
zákonů nynějším ministerstvem poslanecké sně-
movně předložených; v resoluci té poukazuje
na nekompetentnost říšské rady, porušení práv-
ních řádů a jednoty správy. Zároveň byli po-
žádáni pp. poslanci, by kladli všechen odpon
proti těmto osnovám a schválena jejich ob-
strukce
Z Mělníka, 15. května. (Tlfgrm. »Nár
Listů«.) Zástupcové všech společenstev mělni-
ckých, pak obchodního gremia a »Řemeslnické
besedy« s radostí vitají rázné vystoupení živnost-
níků a řemoslníků pražských v manifestační
schůzi své, jež konala se 14. května t. r.
vyslovují svůj úplný souhlas s resolucí, jaká
v této schůzi v příčině osnovy na úpravu §§. 59.
1 60. zivn. řádu a v příčině projevu souhlasu
nynějším postupem českého poselstva na říšské
radě přijata byla. Nezaprodáme nik d
jazyka svého za nepatrnou úpravu
řádu živnostenského.
Z Čáslavi, 15. května. (Telegram.) Co
nejrozhodněji protestujeme proti osnově jazyko-
vého zákona, vládou Körbrovou předloženého,
jakožto naprosto nepřijatelného. Plně souhlasím
* oprávněnou opposicí českého poselstva, jež
plnou důvěrou lidu českého ujišťujeme a které
v boji za práva naše účinně podporovati chceme.
Za politický klub v Čáslavi: dr. Jarmil Vešín,
předseda, za městskou radu v Čáslavi: Ig ná
Fiala, purkmistr, za okresní výbor v Čáslavi
dr. Jan Zimmer, okresní starosta.
doktor
Vešín
Ig
Fiala
Zimmer
Mělník
Čáslav
Rada král
8
article
Poslanec dr. Herold v Občanském
klubu v Libni.
Poslanec dr. Herold v Občanském
klubu v Libni.
Libeňský »Občanský klub« uspořádal včer
spolkovou schůzi pro svá členy a zvané jieh
hosti. Na programu byla jako první díl pořadu
řeč zemského i říšského poslance pana dra.
Herolda »O politické situaci «
Veliký sál restaurace zámeckého pivovaru
byl hustě obsazen. Také pobliž vchodu stály
mnohonásobně řady účastníků.
Za povznesené nálady byla schůze zaha-
jena; veliká řeč dra. Herolda vzbudila nadšení
jež se vzmáhalo a neomylně jevilo s rychlým
spádem a crescendem velikého oratorického v-
konu dra. Herolda. Za všeobecného vzrušení,
jež uchvátilo mladé i staré, byla jednohlasně
bez debaty přijata navržená resoluce.
Schůzi zahájil předseda klubu p. Wa gner.
Uvítav shromážděné, předatavil posl. dra. He-
rolda, který pozdraven byl frenetickým po-
tleskem. Mocným, dlouhým potleskem přijat
byl také zemský poslanec pan dr. Ladislav
D vořák, který později byl představen.
Hned po zahájení ujal se slova poslane
dr. Herold, by promluvil o politické situaci.
Sešli jsme se — pravil — v době tak
vážné, jaké dávno nebylo, ve chvíli, kdy české
poselstvo sáhlo na říšské radě k jednomu
z nejostřejších prostředků, k obstrukci. Je třeba,
příčiny této taktiky tedy veřejně vyložiti ;
celé české veřejnosti musí býti zřejmo, že dů
vody této taktiky, která znamená nero v n
boj, odhadnouti musí klidná úvaha a soudný
rozum, nikoli vášeň. Jakkoli vášeň bývá silnou
vzpružinou k politickému rozmachu, přece či-
nitelem vůdčím musí býti klidná rozvahaa
chladná, pevná vůle.
Základní příčina nynější české obstrukc
nová není. První vznik její datuje se od osud-
ného dne 17. října m. r. Osudným je den ten
proto, poněvadž se učinil skutkem fakt, ve stát
ním životě konstitučním neslýchaný. Staloť se
doktor
Herold
Libeň
He
občanský klub
9
article
tehdy poprvé, že část práva národu českému
udělená byla mu opět vzata. Toť jedna stránk
osudná.
Druhá zšleží v tom, že se tak ne-
stalo z opravdového přesvědčeni
že by se byla stala chyba vydáním
jazykových nařízeni, že by se
byla stala Němcům křivda, nýbrž
proto, že vláda a rozhodující kruhy
v říši sklonily svou autoritu pře
obstrukcí a to v době, kdy nebyla
daleko chvilo, ve které obstrukce
ta byla by bývala přemožena.
Tak stala se německá obstrnkce jaksi
legálním prostředkem k zamezení veškerého vý-
voje věcí ve prospěch národů slovanských.
Poslanci čeští za daného stavu věcí mohl
míli jen jedině stanovisko, i když nastoupila
vláda, jež za přední úkol svůj problásila roz-
řešení jazykové otázky: My k definitivnímu
rozřešení jazykové otázky nemůžeme přistoupii
dříve, dokud nebude odčiněna urážka, způsobená
českému národu činem ze dno 17. ríjna m. r.
Čeští poslanci počínali si tu mondře
rozvážně, nedavše se na cestu, žádanou hlasy
ozvavšími se z citového vzbouření: dali vládě
Körbrově dostatek času. Úkolem jejího stát-
nického umění bylo vyhověti stanovisku českému,
aniž by se zavdala příčina k německé obstrukci.
Z té příčiny obeslali také dorozumívací kon-
ference.
Němec
10
article
Vláda tedy měla času dost, českému ná-
rodu satisfakci dáti. Pro případ, že by se ta
nestalo, čeští poslanci svoji příští taktiku, ob-
strukční, oznámili. Ze strachu o mandáty se to
jisté nestalo, nýbrž proto, že taktiku tuto v da-
ných poměrech považovali zal správnou i jsouce
sobě vědomi, kolik mravní a fvsické sily tak-
tika ta vyžaduje (Hlučný souhlas), že je to nej-
vyšší napjetí veškerých sil, kterými zástupei ná-
roda vůbec disponují. To platí zvláště o po-
slancích českých, kteří dobře si byli vědomi.
že budou bojovati proti přesile, kteří tudíž o
nutnosti obstrukce musili býti sami co nejpev-
něji přesvědčeni. Ten, kdo by zápasil za věe
proti svému přesvědčení, byl by předem po-
ražen. K vůli mandátům obstrukce zahájena
nebyla, už proto ne, že politika mandá-
tová je vůbec nejhorší a nejško-
dlivější celému národu. Nejhorší je
proto, poněvadž je nemravná, vedouc k okla-
mání voličstva, předstirajíc mu přesvědcení,
kterého poslanci nemají. Že se o politiku, man-
dátovou nejednalo, patrno je z vážných hlasů
mezi nimi upřímného a drahého našeho kol
legy dra. Engla, který byl proti obstrukci. Když
přes to většina poslanců na obstrukci se usnesla.
je zjevno, že ji po nejlepším přesvědčení po-
kládala za taktiku nyní jedině možnou a na vo-
ličstvu jest, by posoudilo, zda poslanci jednal
správně a zdali všichni vespolek máme silý dost
bychom obstrukci se všemí důsledky provedl.
Engl
11
article
(Výborně ! Hlučný pollesk.)
Jak se strany pravice, tak v tisku, hlavně
vídeňském, kladena nám byla otázka: jakýje
účel vaší obstrukce? Namítáno bylo, že Němei
prý k obstrukci příčinu měli, my však nikoli,
poněvadz vláda předložila osnovu jazykového
zákona, uznávajíeí náš právní nárok na vnitrní
úřadní češtinu.
Avšak náš politický postup neváže sen
tyto jazykové předlohy; vždyť stanoven byl
drivo, než předlohy ty dány byly na veřejnost.
12
article
My provádíme obstruke
proto, že tímto prostředkem
chceme vynutiti zadostučiněn
za čin ze dne 17. října m. r. T
však neznamená, že stav jazy kové
otázky před 17. říjnem je takový.
kterého si přejeme a se kterým
bychom byli spokojeni, nýbrž
jen tolik, že za každou cen
chceme míti odčiněnu onu
urážku. (Hlučný potlesk.) Chceme do-
kázati, že český národ bez trestu
urážeti se nedá. (Výborněl Bourlivý
pollesk.)
Druhý motiv je rázu parlamentního, a r-
kouští státníci, kdyby nebyli raněni slepotou,
by jej zajisté uznali. Na říšské radě byla ma-
jorita, na kterou bylo lze spolehati i v otázkách
státních, ale německá minorita prováděla ob-
strukcí svou — ne k vůli jazykovým nařízením
vedenou důkaz, že bez Němců není v Rakonsku
možná parlamentní práce. Tím zjednali si Němci
moc, která je větší než jejich početní síla
kterou pro budoucnosť mělo býti dokumento-
váno, že bez Němců není v Rakousku možn
zákonodárná práce parlamentní.
To Němci postavili za zásadu a z toho
plyne naučení, že Němci budou míti takovou
moc dotud, dokud se nenajde jiná politická
strana na říšské radě, která také dokáže, že
i ona má takovou moc. (Výborně ! Hlučný po-
tlesk.) Tento důkaz provádí nyní delegace česká,
aby dokázala, že také proti nám není nie
možno. (Výborně! Hlučný potlesk.) To je také
zásada rovnoprávnosti. (Hlučný souhlas.) Mohli-
Němci vyhráti svou obstrukcí, chápeme se také
tohoto prostředku my, abychom takovouto rovno-
právnost zjednali obstrukcí svou. (Výborně
Potlesk.)
To je důležitý moment pro celou budoue-
nost této říše. Takovým způsobem nestane se
obstrukce výhradným privilegiem německé ná-
rodnosti, nýbrž zbraní veškerých národů v Ra-
kousku a tím budou vlády donuceny, by vládly
na základě práva a spravedlnosti.
Němec
Rakousko
13
article
Již tím příčina naší obstrukce je dána.
Tvrdí se, že pro nás tato příčina odpadl
tím, že dr. Körber předložil své jazykové
osnovy. Z řad pravice se nám praví, že je
třeba dáti se do parlamentního jednání a ma-
jorita pravice že může zjednati na říšské radě
spravedlivý jazykový zákon pro nás.
Ale tak se věci nemají. Nehledě ani k
kompetenci říšské rady, a i kdyby katolická
strana lidová přibližila se nám více než mů-
žeme očekávati, práce v komisi zůstala by jen
na papíře; Němci na zákon ten nepospichají
a kdyby jim byl nepříznivý, zmaří jej
obstrukcí.
Ostatně nelze říci, že předlohami Körbro-
vými bylo by se nám přišlo vstříc, neboť jsou
to jen předlohy, o nichž všichni členové parla-
mentu bezpečně vědí, že nikdy zákonem ne-
budou. (Hlučný souhlas.) Je však otázkou, vy-
hovujíli tyto předlohy požadavkům českého ná-
roda v otázce jazykové.
Řečník deklaruje pak stanovisko českého
národa v jazykové otázce: Důslednou rovno-
právnost. Na to vytýká vůdčí zásady jazykových
osnov Körbrových a srovnáním dovozuje, jak
daleko tyto vládní osnovy vzdáleny jsou od.
spravedlivých a jasných požadavků našich.
S největším rozhorlením odsuzuje proponovanou
instituci tlumočníků, instituci, ke které se ne-
vzchopily ani vlády, jež byly u vesla za nej-
krutější persekuce českého národa. Kritickým
rozborem předloh dospívá řečník ke konečnému
úsudku, že jazykové předlohy nynější vlády ne-
odpovídají v ničem jazykovému programu če-
skému, sť již by byi formulován v rovnopráv-
nost oboujazyčnou neb jednojazyčnou.
doktor
Körber
Němec
český národ
14
article
Pak obírá se řečník jazykovou osnov u
vládní, určenou pro Moravu, kde uznává se
princip oboujazyčnosti ale jen v úřadování vněj-
ším, nikoli vnitřním. Ani předloha Moravy se
týkající neodpovídá oprávněným našim požadav-
kům a právům.
Vládními osnovami nynějšími tedy naše
jazyková otázka rozřešena není, ať vezmemez
základ kterýkoli princip rovnoprávnosti.
V dalším kritickém rozboru osnov minist
presidenta dra. Körbra dokázal posl. dr. He-
rold, kterak v osnovách těch ukryt je do-
rozumívací jazyk německý.
To je řešení jazykové otázky — pokračuje
řečník — na které poslanci čeští nikdy nemo-
hou přistoupiti, ač jsem přesvědčen, že dá-l
bůh, postaráme se o to, aby tyto předlohy zů-
staly jen a jedině kusem papíru. (Výborně
Hlučný potlesk.)
Nastoupivše ze všech těch příčin postu
obstrukční, byli jsme si vědomi — neklamm
se o tom — že nastupujeme cestu trnitou, ž
uložili jsme nejen sobě, nýbrž také národu těžký
úkol, který vyžaduje nejen obětí fysických,
nýbrž i oběti intellektuální a snad také oběti
hospodářké.
Zdá se, že vláda se domnívá, že hospo-
dářské poměry, které uisní tak mnohý náš stav,
rolnictvo, učitelstvo, dělnictvo, nepříznivým
Ilakem svým působiti budou k tomu, aby byla
nastoupena cesta praktické hospodářské poli
tiky, že bude působiti proti taktice obstrukční
a že snad nebude novyhnutelno lámání české
obstrukce přes přilis dlouhými schůzemni parla-
mentu, změnou jeho jednacího řádu atd., nýbrž
že se podaří vyhladověním našich výrobních
vrstov donutiti poslance k zanechání obstrukcní
taktiky
He
Morava
15
article
HIlasy: To se nestanel
Posl. dr. Ierold: Račte odpustiti, že dá-
vám přednost bedlivé, chladné úvaze před ob-
časným nadšením. —tísněné hospodářské poměry
snad dovedou zatlýčiti nadšení. Jestliže jsmes
rozhodli pro obstrukci, učinili jsme tak z pře-
svědčení, že český národ přežil ji
zlé doby politického utrpení a že
dovede pochopiti — jako včera se stalo
v Praze na schůzí živnostníků — ž e p -
slanci čeští odhodlali se ke svému
kroku po nejbedlivější úvaze a že
nepřijme výzvu vládní i kdyby
hrozila chopiti se nemravnéh
prostředku hospodářsky vyhlado-
věti čestký národ, který přece u
snesl větší utrpení v dobách mi-
nulých. (Bouřlivý, dlouhotrvnjící potlesk.
IIlasy : To se nestane!)
V naději a přesvědčení, že je
dobrou, spravedlivou a mrav ně
vznešenou věc, za kterou boju-
jeme, očekáváme od občanstva
podporu svého rozhodného od-
poru. (Výborně ! Bouřlivý, dlouho trvajíeí
potlesk.)
Myslím, že bude dobře, když prohlásíme
příteli nepříteli: český národ je trpělivý, dlouh
čekal, ala v pravý čas, třeha v těžkých dobách.
nalezne potřebnon odvahu, aby prohlásil, že
všemi prostředky dovedl pracovati k tomu, by
se právu jeho stalo stalo zadost a aby se mu
dostalo zadostučinění za bezpráví. (Výborně
Bouřlivý, několikráte se opakujíci frenetický po-
tlesk. Trvalé vzrušení a pohnutí. Řečníkus
z mnoha stran gratuluje.)
Předseda p. Wagner tklivými slovy podě
koval posl. dru. Heroldovi, načež p. dr. Z ima
přečell následující hlučným souhlasem a potle-
skem provázenou resoluci:
Posl
doktor
Ierold
Řečníkus
Wagner
Herold
Praha
16
article
»My shromáždění občané města Libně,
vyslechnuvše zprávu říšského a zemskéh
poslance pana JUDra. Jos. Herolda o po-
měrech, jaké zahájením centrálního parla-
mentu vídeňského v situaci politické vůbec
a vzhledem k národu našemu zvláště na-
staly a nabyvše z vývodů jím přednesených
přesvědčení, že na kolbišti vídeňském histo-
rická a od r. 1526 národem českým nikdy
nezadaná práva jeho nohama jsou šlapána,
že na odčinění urážky, 17. října m. r. ná-
rodu našemu ve tvář vmetené nelze natu
dobu po dobrém pomýšleti:
vyslovujeme zástupcům svým na říšské
radě s taktickým postupem jejich úplný svůj
souhlas, a oněm »kulturträgrům« německým,
kteří osmělili se bojovníkům našim vyhro-
žovati hněvem chátry vídeňské své nej-
hlubší opovržení. Žádáme pány po-
slance národa našeho, aby na cestě, kterou
zahájením obstrukce nastoupili, tak dlouho
a neoblomně vytrvali, dokud nejen ona
špetka práv, která nám vydáním Badenových
nařízení byla přiznána, nebude vrácena,
nýbrž i pokud ve Vídni ony kruhy, které
práva národa našeho úmyslně ignorují
smlouvy, které království české s dědičnými
zeměmi rakouskými dobrovolně bylo uza-
vřelo, vědomě porušují, k tomu poznání ne
přijdou, že bez uspokojení národa českého
a bez postavení téhož na roveň hrdopýškům
germánským, nelze nadíti se klidného, a vel-
mocenské postavení říše rakouské pod-
miňujícího rozvoje hospodářského i pol-
tického.
JUDr
Badenův
Libeň
Vídeň
17
article
Protestujeme co nejrozhodněji proti zamý-
šlenému roztržení království českého na ja-
kési okresy čistě české, čistě německé a smí-
šené; umělé dělení toto neodpovídá nikteral
historické individualitě této perly v diadému
dynastie Habsburků, jakož i duchu čl. 19.
zákl. zák. stát. ze dne 21. prosince 1867
který, pravě, že všichni národové jsou rovno-
právní a že každý z nich má neporušitelné
právo, aby chráněna a pěstována byla jeho
národnost a řeč, nedopouští, aby Čech o
Habsburk
Čechy
18
article
Čáslavi nemohl práva svého domáhati se ma-
teřským svým jazykem u magistrátu liber
ckého. Každé takové rozštěpení království če-
ského pokládáme za první stupeň k uskuteč-
nění ideálů Wolfiánův a Schönererovcův, což,
aby zamezeno bylo, za nejsvětější povinnost
poslancům svým ukládáme a ubezpečujeme
je, že v posvátném tomto boji sebevědomé
hrdé vrstvy národa českého jako jeden muž
podporovati je budou.
Jsme přesvědčeni, že boj, který nám byl
»závistnou Teutonií« vnucen, jest bojem
s naší strany poctivým a že jej také pod ve-
dením svých vůdců a to i bez pomoc
ostatních přátel parlamentn
pravice, jak ke cti jmena českého, tak
ku prospěchu svěmu a všeho Slovanstva na
vzdor a hanbu svých odvěkých nepřátel vněj-
ších i vnitřních vítězně dobojujeme.s
Resoluce byla — jak negativní zkouškou
zjištěno — jednohlasně příjata.
Druhým předmětem rokování byla debata
o volbách do obecního zastupitel-
stva libeňského. Člen téhož p. Frant.
Fili p poukázal k tomu, že letoškem uplynulo
tříleté období a že nastává období nové, kde
volby buď mají nebo nemají se provésti. Zále-
žitost připojení Libně ku Praze bude v nejbližsí
době, snad již v zářijovém zasedání sněmu,
skoncována. Žádal dra. Herolda, který o
věci té je referentem, o vysvětlení jeji.
Posl. dr. Herold prohlásil, že přes to,
že není naděje, že by v zasedání příštím sešly
se tři čtvrtiny poslanců, jichž je potřebí k
změně volebního rádu, přece s jistotou dá s
očekávati, že věc bude sněmem projednána a že
se jí dostane sankce.
Když byli o tomže předmětu ještě pro-
mluvili zástupci národního dělnictva Fr. Pilik
a M a sá k, byla schůze skončena.
František
Herold
Posl
doktor
Čáslav
Libeň
Praha
Francie
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Klub českých svobodomyslných
lidových poslanců na radě říšské konsti
bude schůzi klubovní ve čtvrtek 17. t. m.
o 10. hodině dopolední v mistnostech klubov-
ních. Přítomnost všech členů je nezbytna. Tého
dno o 9. hodině dopolední sejde se parlamentní
komise klubu.
Konflskace. Odpolední vydání včerej
šího čísla »Národních Listů« propadlo konfiskaci
jež z rozkazu státního zastupitelstva ve 12 hod.
50 m. vykonal za policejní asistence c. k. vrehn
policejní komisař pan Malý. Závadnými shledán
dvě denní zprávy: 1. O vypovídání Čecho
z Pruska a 2. O ministru zahraničních zálež-
tostí hr. Goluchovském. Pan vrchní komisař,
který dle předpisu zákona a příslušných narízení
měl včerejší odpolední číslo zabaviti, setkals
na dvoře budovy Národních Listů s rozná-
šečkami, kterým dříve, než se byl úřadním roz-
kazem v expedici vykázal, nařídil, aby se vrá-
tily a všechny exempláry strážníkovi odevzdaly.
Malá
Prusko
20
article
Totěž učiníl strážník, který jej provázel. Odpo-
vědný redaktor »Nár. Listů«, který toho brl
bezděčným svědkem, dostavil se do expedicei
žádal, aby v této věci diktovati směl do proto-
kolu prohlášení. Vrehní komisař pan Malý sou-
hlasil z počátku, když ale redaktor diktovati s
jal, že jedné roznášečce zadrženy byly mezi
exempláry zabaveného odpoledního čísla — jak
sama hned dosvědčovala — nezávadná čísla vy-
dání r anního, nechtěl vrchní komisař tuto
okolnost zaznamenati. Redaktor pak prohlási.
že podá v té příčině státnímu zastupitelství
zvláštní oznámení. Zabavené číslo, jehož některé
stati opakujeme, obsahovalo vedle situačních
zpráv o české obstrukci, feuilleton »Za májo-
vého večera, protesty proti osnově jazykového
zákona vlády Körbrovy, zprávy denní a různé,
referát o vypátrání vraha Fr. Jelfnka v Praze.
referát ze soudní síně, zprávy spolkově, tržnl.
národohospodářské, telefonické a telegrafické.
jakož i ostatní obvyklé rubriky.
Malá
Francie
Praha
21
article
— Rozruch mezi Němci. Kdo sleduje
poněkud politický a národní život našich kra-
janů německé národnosti, dozná, že dávno ji
není pravda, co se o nich tvrdilo a co sami
sobě vyčítali: vlažnost v ohledu národním, ne-
hybnost a slabost. V posledních desíti letech
poměry důkladně se změnily, ba zdá se, že
změnil se i temperament Němců v Čechách.
To nejsou již ti nemotorní, poněkud těžce chá-
paví lidé, naopak, stali se z nich národní zu-
řivci a bezohlední naši odpůrci, kteří optrajíce
se o mohutnou roservu za našimi zády, proti
nám energieky postupují, Zejmena lze to pozo-
rovati v posledních dnech — po vyhlášení Kör-
brových nařízení jazykových a po zahájení česká
obstrukce ve vídeňském parlamentě. Neviditelná
pro ostatní svět ruka, jež řídí postup Němeo
v Čechách, zmáčkla kláves, který, když se ozve.
znamená: vzhůru na palubu, hr, proti Čechům
A jako na povel byly tu válečné maniřesty
Němců z Prahy, z Plzně, z Třebenic a od-
jinud. Ti Němci, kteří dnes jsou na vrchu,
kteří národními právy oplývají, kteří z bohiaté
mísy vždy první si berou a kteří utisko-
váním prohlašují, že jiní vedle
nich také chtějí se najíst, na-
říkají na bezpráví, které jiim
způsobiti chce chef ny nělj šíího
kabinetu dr. Körber.. Mohlo by se
za to míti, že větří snad obrat — spojení
nahoře v tom ohledu mají dobré, k čemuž
zvlášt výmluvným dokladem je rychlost, jakou
přes noc změnili vydané heslo, »hněvným
mlčením protestovati« při lonských manévrech,
v nadšený jásot německého lidu. — Leč nie
tomu nenasvědčuje, naopak všechno spíše tomu
se podobá, že státní loď i na dále kýmáceti
Němec
Čecho
doktor
Körber
Čechy
Praha
Plzeň
Třebenice
22
article
se bude směrem v levo. Zjev dá se ovšem také
jinak ještě vysvětliti. I zdá se, že vysvětlení to
bude asi správné. Máme za to, že jde tuo
smluvený chytrý taktický ma-
névr. Aby totiž vláda měla výmluvu, proě
nemůže vyhověti naléhání českému, provádějí
dnes Němci na oko komedii tím, že staví se,
jakoby s předlohami Körbrovými nebyli spo-
kojeni, ačkoli se ví, že o jejich obsahu výborně
byli zpraveni již dávno, již proto, že podkladem
jim byly německé stipulace svato-
dušní. Byli to Němci sami, kteří vymohli si,
aby za smíšený pokládán byl okres neb místo,
kde žije aspoň 25 proc. obyvatelů druhé ná-
rodnosti. Učinili tak jedině proto, aby to jejieh
tak zvané »uzavřené území« bylo co nej-
rozsáhlejší, zejmena ale, aby okresy v zá-
padočeské pánvi hnědouhelné nestaly se smíš-
nými. Toho podařilo se jim docíliti, když ne ve.
skutečnosti, tedy aspoň v páně Körbrových pro-
posicích, nyní by ale rádi pod jinou zámin kou
zachránili též pro »ryzí německý kraj« nad
25 procent smíšené Lovosicko. Zejmena ale o to
jim jde, aby germánský hroznýš shltnouti mobl
pohodlně též české Trebenicko. A snad ještě vle.
je páli, že českou má se státi Plzeň, kterou tak
rádi by uchvátili a jež přes ohromný rozvoj
průmyslný čím dále tím češtější se stává — n-
vzdor těm- šestnácti tamějším německým advo-
kátům. Pověstný dr. Titta svolal těchto dnů do Le-
vosic německé starosty z okresu, již usnesli se na
resoluci, v níž »s rozhořčením« (mit Entrüstun)
protestují proti způsobu, jakým chce vláda
okres lovosický národně ohraničit, zejmena ale.
Němec
Körbrový
Titt
23
article
s roztrpčením odmítají návrh, aby Třebenice
a Podsedice byly přivtěleny k okresu libocho-
vickému. Znamenalo prý by to ztrátn
množství německých soukmenovců a byla br
to prostě řečeno národní sebevražda. Staro-
stové prý očekávají, že všecky kluby německě
co nejrozhodněji, se tomu oprou a jako jeden
muž všech prostředků na obranu použijí. Jet
to nezbytností, lépe prý se cti padnouti, nel
obětovati tolik německých bratří bez příčiny a
odporu národní smrti.« Aby svět zvěděl, se
dovede odřezanec a jak Němci oprávněni jao
naříkati na národní útisk v této zemi, připoml-
náme, že resoluci tu podepsali starostové:
z Dlažkovic, z Netluk, ze Lhoty, z Teplě,
z Všelislavi, z Nedvědic, z Bořic, z Černoseku,
z Kololeče, z Čížkovic, z Oujezda, z Koštáln
a ještě z devatenácti obcí, z nichž
jedna nemá jmena německéh e.
Němec
Třebenice
Podsedice
Dlažkovice
Netluky
Lhota
Tepl
Nedvědice
Bořice
Černosek
Kololeč
Čížkovice
Oujezd
Koštáln
24
article
Oproti tomuto dobře vypočtěnému rozmachu n-
meckému zapotřebí je také náležitého vzpru-
žení v řadách českých. Opakujeme ještě jednou,
že nemá býti vše ponecháno výhradně poslan-
cům, nýbrž že v tomto vážném okamžiku mi
státi na stráži národních zájmů každý český
člověk bez výjimky. Zejmena nyní, když uváž
se, že proti nám stojí mobilisováno celé ne-
mecké souručenství, kdožto pravice, zradivě
ne pouze nás, nýbrž i svůj program, sesiluje,
až na nepatrné výjimky, jež tvoří někteří věrni
poslanci ze slovanského jihu, šiky našich
nepřátel.
— Důvěrná schůze o vládním návrbu
na rozdělení Čech konala se včera o 8. hod.
večerní v sále Měšťanské besedy pražské za
značného účastenství poslanců, zástupeů měst
a četných příslušníků (počtem 160) smíšených
a ohrožených míst. Schůze zahájena posl. prol.
drem. V. Kurze m. Předsedou schůze zvolen
prof. J. Čipera z Plzně, mistopředsedy pp.
posl. dr. Vilém Kurz a J. Nechans ký.
O prvním bodu programu: »Jednání o s č
tání lidu« promluvil referent pan JUC. Ja
Choura. O druhém bodu programu: »J e d-
nání o vládním návrhu na národ-
nostní roztrháni království če-
ského« promluvil referent p. Ant. Hubka
Debaty zúčastnily se pp. posl.: Hořica,
prof. Čipera z Plzně, Mo tt! z Budějovic,
red. Klecanda, dr. Nesý, Hladký, dr.
profesor
J Čipera
doktor
Kurz
J Nechans
JUC
Choura
Hubka
Hořica
Čipera
Klecanda
Nesý
Hladká
Čechy
Plzeň
Budějovice
J e d
25
article
Záhoř, řed. Purghart, dp. P. Kroi-
ber, poslanec Anýž, J. Polá k, Aloi
Korb, dr. Kithier ze Suchdola, Vl.
Kreh, Hřídel z Holubova, V. Klofá č. —
Na schůzi přijata jednohlasně tato resoluce:
»Na důvěrně schůzi, svolané příslušníky růz-
ných politických stran na den 15. května roku
1900 do Prahy, usneseno bylo za souhlasu zá-
stupců celé řady obcl ze smíšeného územía
delegátů veškerých politických stran: Protestu-
jeme s veškerou rozhodností proti nespravedli-
vému a nezákonnému tvoření nových okresů
bez slyšení sněmu království českého, kde-
jedině podobné návrhy mohou býti projedná-
vány. Upíráme říšské radě právo, stížiti podob-
ným zákonem soužití obou národností, nebot
vídeňským parlamentem majorisován býti mi
český národ proti veškeré spravedlnosti těmi,
kdož o poměrech v tomto království nemají ani-
zdání. Vyrovnání — poctivé vyrovnání od nš-
roda k národu — díti se může dle našeho
přesvědčení jenom v zákonodárných sborech.
odpovídajících pravé vůli lidové a podkladem
jich může býti jenom naprostá spravedlnost
vůči oběma národům a uznání úplné rovno-
právnosti. Prohlašujeme podklad, na němž zbu-
dován jest návrh na trhání království, totž
sčítání lidu z r. 1890 za úplně pochybený a zvrá-
cený, jelikož »obcovacím jazykem« nebyl zjištěn
spravedlivý poměr početní mezi národem českým
a německým. Slibujeme, že ukážeme dle si
svých roku letošního bezcennost sčítání dle řeči
obeovací, že z něho činí se důsledky, jakoby
sčitána byla národnost. Žádáme poslance, by
zorganisovali odpor proti vládním předlohán
v českém lidu a zaručujeme se, že jim v tom
budeme co nejúsilovněji nápomocni. Jsme pře-
svědčeni, že není možno, aby se přešlo ku konc
Anýž
J Polá
Korb
doktor
Kithier
Suchdol
Holubov
Praha
26
article
XIX. století přes vůli celého národa, volajícíhe
po spravedlnosti a rovném právu, k dennímu
pořádku. Odpor proti neslýchané nespravedlnosti
již by se vídeňský parlament na českém národn
dopustil, musí sloučiti příslušníky všech pol-
tických stran našich k rozhodnému boji prot
vládě a všem, kdož by svou chabostí jakkol
umožůovali provedení předloh těch. Splnomoe-
ňujeme předsednictvo schůze, by tento náš pre-
jev uveřejnilo a sdělilo poslaneckým klubům.
— Z Libochovicka. Jak famósně byl vy
pracován návrh na změnu některých soudních
obvodů, nejlépe pozorovati lze u okresního soudu
libochovického. Přidělily se k němu čtyři obce
z Litoměřicka, které se vším odkázány jsou na.
Terezín anebo na Litoměřice, s Libochovicemi
ale po celý čas v nižádném spojení nejsou. Ne
krásnějším ale jest, že pánové zapomněli na
Vrbičany. Z Německých Kopist i z Keblic musl
se do Libochovic jíti nebo jeti Vrbičany, jin
cesty není. Aneb o nich nevěděli? Vždyť nejsou
tak maličké! Měly při posledním sčítání 62.
domy a 314 obyvatelů, 309 Němců a 5 Čechů.
Prapodivné to sčítání! Za dvě nebo za tři leta
byla zřízena ve Vrbičanech česká veřejná škol.
a byla vyloučena ze školního okresu litoměř-
ckého a přidělena ke školnímu okresu roudni-
ckému, to vše snad ne pro oněch pět Čechů!
Proč mají tedy zůstat Vrbičany i na dále u Lo
vosic a nemají se přiděliti k Libochovicům? Avšak
ještě hůře vypadá to s návrhem druhým a sice
se zřízením nového okresního soudu se sídlem
Němec
Čecho
Libochovicko
Litoměřicko
Terezín
Litoměřice
Libochovice
Vrbičany
Keblice