ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7cfbf190-66a7-11dc-9adf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 37, org 8, person 47, work 6
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 16. května. 1900.
Praha
3 masthead
CISlo 134.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v l adnislnl ve lea s drojí densnl. n ne iota ve nllsikaelo ako sa nlsle rošínut priřs droji skreli k nak
Praha
5 title
Dnešní čislo pro Prahu le o 14 stranách.
Praha
6 article Ubráníme se!
Ubráníme se! Dne 19. května bude tomu deset let, co zahájila ve sněmu českém menšina čtyři- apadesáti mladočeských po- slanců lidu českého onen slavný a památný zápas svůj proti svrchovanému nebezpeči. hrozícímu národu našemu a vlasti naší z po- věstných punktací vídeňský ch. Déle dvou let bojovala tu se statečností a vytrva- lostí neunavnou, se zápalem a obětavostí mužů nadšených přesvědčením, že bojují boj svatý za velkou věc svého národa, aby za- bránili choutkám německých nepřátel p roztrhání tisícileté jednoty vla- sti naší, choutkám po vymezení založení a zřízení ryze německé země v Čechách s ryze německou veřejnou správou, s ryze něme- ckým úřadnictvem státním, v níž by s Čechy nakládalo se jako s cizinci jedva trpěnými, v níž by se s nimi mluvilo a jednalo jako v Prusku na úřadech a soudech jen po- mocí translátorů a tlumočníků. Ani nám ne- potřebovali vítězoslavící němečtí punktátoři ve chvíli nestřežené prozraditi, jaké ceny ne- smírné přikládají své kořisti: ani nám nepo- třeboval jejich Schmevkal v německém kasině říci: »Toť pro nás Němc stejně veliký úspěch, jako byl převrat státní roku 1749 z a Mari Terezie,« kdy pobořeny vídeňským absolutismem poslední zbytky starodávného svéprávného zří- zení českého státu centralisti- ckým zbyrokratisováním veškere státní správy zemí koruny če- ské ve vyšších stolicích zrušením české dvorní kanceláře, zřízením cislajtánského nej- vyššího soudního dvoru, jakož i nejvyšších politických, finančních a školských centrál- ních c. k. úřadů pro »spojené dědičné země rakouské« — ve Vídni.
Délos Čechy Vídeň Mari Terezia
7 article
My postihli sami dobře dosah té rány na nás namířené a náhlým nebezpečím vy burcovaný vlastenecký náš lid lví silou po- zdvihl se k odrazu té rány se svými 54 po- slanci mladočeskými, kteří síleni vědomím, že bojují za budoucnost vlasti a národa svého a že mají všechen uvědomělý národ český za sebou, vyvinuli v nerovném zápasu proti většině 188 punktátorů energii a vy- trvalost bojovnou, jakéž se nepřátelé naši i s vládou Vídeňskou naprosto nenadäli. — Tenkráte bylo na pevnině evropské ponejprv, kde poslanci národa velkým nebezpečím životním ohroženého byli nuceni sáhnouti ku prostředku krajní a poslední sebeobrany. jemuž byli se přiučili od poslanců nešťast- ného národa irského v parlamentě angli- ckém. Prostředek ten nazván »obstrukcí«. Proti přemoci trojnásobné většiny, jež nedala se od úsilí svého odvrátit žádným přesvědčováním, poněvadž »byla vázána da- ným slovem« — nezbylo menšině 54 po- slanců mladočeských než ustavičnými proti- návrhy, námitkami a řečmi přehojnými nejdelšími zdržovati ve výborech i v plenu činnost sněmu, aby nedošlo ku rozhodnému uhlasování a uzákonění nebezpečných pro nás předloh vládních. Déle dvou let vydržela menšina našich 54 poslanců tento nerovný únavný zápas a boj
Délos
8 article
Z devíti punktačních předloh niemohly byti za ta dvě léta uzákoněny než toliko dvě: o rozdělení školní a zemědělské rady. Však tu došla vládě trpělivost. Chtěla stůj co stůj již přikročiti ke splnění hlavní choutky německé, k rozhraničení okre sův a krajů v zemi české dle národ- nosti. Roku 1892 učinila počátek činem absolutistickým: přes hlavu sněmu, proti- zákonnou ordonancí ministerstva zřídila Něm- cům nový německý okres teplický (weckels- dorfský). Marně veškeří poslanci mladočešt zvedli proti tomu fulminantní protest, pode- přený příhlasem veškerého lidu českého. Bezpráví vykonáno. Však rok na to chtěla vláda Taaffova vykrojiti Němcům z těla če- ského již celý nový německý kraj: Trutnov- sko. Právě dnes před sedmi léty. 15. května 1893, ohlásil nejvyšší maršálek zemský sněmu českému, rokujícímu o roz- počtu zemském, že příštího dne 17. května dá na denní pořádek před rozpočtem vládn předlohu o zřízení německéh krajského soudu pro Trutnov. Toť bylo věru přes příliš. Přepjatá tětiva trpělivostí naší praskla: naši poslanci, za- slechnuvše sdělení to, strhli ve sněmovně povyk a hlomoz, nad nímž přívrženci punk- tačního díla strnuli. Schůze nebyla ani řádně skončena.
Taaffův Němec Německo Trutnov krajský soud pro Trutnov
9 article
Našinci vyslali deputaci k předsed- nictvu sněmu, snažně a důtklivě nalehajíce. aby pohoršlivá ta předloha pro mír v zem byla odvolána z denního pořádku. Leč na- darmo. Vídeň si umínila, že kalich hořkosti nemá být od národa našeho odvrácen. Tu v situaci tak svrchovaně kritické, po vyčer- pání všech prostředků mírných, rozhodl se klub našich poslanců, zvláště podnětem na- šeho statečného dra. Julia Grégra, nedopustiti ani prvnímu čten osudné té pro budoucnost vlasti před- lohy trhací, udolati svrchované nebez- pečí stůj co stůj nejkrajnější obstrukcí hned v zárodku. A tak se také stalo. Dne 17 května 1873 nemohl a nemohl se zpravodai německý o předloze vládní dr. Funke pro neulevující, celé hodiny trvající bouřny odpor a hluk našich 54 poslancův dostati k slovu, opět a opět burácela síní sněmovní netuchnoucí vřava protestujících proti chy- stanému násilí, až většina, vláda i před- sednictvo nahlédli, že proti takovému vášni- vému a nezdolnému odporu menšiny nelze ničeho pořídit a proto schůze po několika hodinách ukončena. Ještě téhož dne byly redakce pražských listů policejním ře- ditelstvím uvědoměny, že česky slněm byl vládou uzavřen. — To byl také konec celé té výpravy Vídně a Němectva proti jednotě země české a rovnoprávnosti jazyka českého v celé vlasti naši. »Kéž jest tím hoře, nebezpečí a zlo o nás odvráceno pro vždy !« toužil a přál s tehda všechen národ náš.
Grégr Funke Vídeň
10 article
Leč, pohříchu nebylo. Naopak. Ode- mstili se nám za těch prošlých sedm let z naší věrnou obranu vlasti a národa českého stavem výminečným, stanným právem a per- sekucí »koaliční« seč jen byli. Posléze přece jen ruce jim umdlely a vracející se tísen nadcházejícího vyrovnání s Uhry donutilaje k povolnosti. Přišel Badeni a hleděl nám vy- hověti dle práva našeho v Čechách i na Mo ravě, aniž by v nejmenším ublížil Němcům.
Baden Němec Uhry Čechy
11 article Ron
Ron Nez tito, zhýčkáni požitkem stoletého nad- práví, nemohli snésti rovnoprávného pořádku v zemích našich. Vzbouřili se celou šíří Cis- lajtanie, jako by jim o hrdlo šlo, rozvinuli proti Rakousku své velkoněmecké prapory a jali se proti vládám Badenově i Thunově prováděti v parlamentě cislajtánském do- cela jinou, totiž surově zlolajnou a sprostě násilnickou obstrukci, ve které vydrželi rovněž dvě léta a která jim vynesla — vítězství na vítězství a úspěch nad úspěchem. Obětovány jí tři vlády, obě- tována jí nejen jazyková nařízení Badenova, ale i Gautschova, podniknuta před ni ne- slýchaná kapitulace ze dne 17. října, zahájen národu českému úporný systém, usilující o naše osamocení v parlamentě vídeňském o uskutečnění svatodušního pro- gramu německých obstrukčníku vládním návrhem jazykových zá- konů pro Čechy a Moravu, kter nepředlozeny však již (jako punk- tace Taaffovy) sněmu českému, ani sněmu moravskému, nýbrž po vůli něme- ckých centralistů parlamentu víden- skému, ač sama platná ústava vý- slovně toho nepřipou š tí!
Ron Badenův Thunův Gautschův Taaffův Rakousko Čechy Morava
12 article
Tak ocitl se národ český po desíti- letém laokoonském zápase znovu před týmž děsným nebezpečím, že mu chtějí rozděliti jeho vlasť a založit v ní německou zemi, že bude jazyk jeho ponížen a potupen nerovnosti při stát- ních úřadech a soudech v Čechách i na Moravě (nadtož ve Slezsku !) a že vše ch no to bude nám učiněno dokonce ještě mimočeským sněmem, to- tiž parlamentem vídeňským, který přece nemá ani dle prosincovky moci záko- nodárné, nežli v záležitostech všem krá- lovstvím a zemím společných, nikdy tedy o zvláštních z á konech pou ze pro Čechy a Moragrnl Pokudkoliv jen bylo jiskry naděje, ž pravice zůstane věrna svým autonomistickým zásadám a tedy nikdy nedopustí ta- kovému útoku na práva sněmů zemských, jenž by převyšoval ještě i ten útok centralismu z r. 1873, kterým oloupeni sněmove zemští o své právo obesílati radu říšskou: — dotud poslanci naši váhali přes všechno nalehání lidu našeho, sáhnouti poznovu ku zbraním nejkrajnějšího parla- mentního odporu, ku zbtátn o bstru kce.
Moragrnl Čechy Morava Slezsko
13 article
Však tím dnem, kde vláda Körbrova si troufala směle položiti na stůl parla- mentu vídeňského své návrh jazykových zákonů pro Čech a Moravu, aniž by vrazila pri tom na energický protestPoláků, Tyrolanů, Jihoslovanů a vůbee »autonomistů«, tím dnem, přirozeně nezbývalo našim poslancům, než bez ohledu na kabát, ustupující před sentralismem pravice pamatovati na »vlastní košili« a zahajitiv parlamentě vídeňském proti no- vé hrozící katastrofě, proti ob- novenému úsilí po roztrhání jednoty království českého a po zkrácení domovského prává ja- zvka a národa českého v oblasti zemí ko- runy české — týž krajně zoufalý a je dině výdatný odpor obstrukční jako před desíti lety na sněmu českém Stejně příčiny, stejné účinky Jako tehda rázem veškeren náro český byl vzhůru a nadšeně stál za svými věrnými neohroženými obranci, jako tehda v hodině punktačního nebezpečí rázem semknul své řady k vlas te ne cke, živelně mohutné sebeobraně, tak i dnes: ejhle, tu včerejší mani- festační schůzi českého řemesl- nictva v Praze; ejhle, ten vla- stenecký jeho zápal, jaký m podřizuje své hmotné a sitavov- ské zájmy velikému pospolitému zájmu vlasti a národa svého: rovněž dostojí své povinnosti ku věci ohroženého národa zajisté naše rol- nictyo a vůbec bez rozdílu veškeré třídy a vrstvy našeho nářoda, jakož tomu nasvědčuje již ten příval osvěd- čení lidových ze všech krajůva končin. Velká a vážná doba shledá opět národ český velkým a ne- z dolným! Tak bývalo — tak bude !
Tyrolan Jihoslovan Čechy Morava Praha parlamento
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. května. (Polské hla sy o českých věcech.) Peštské delegace ne- dovedly odvrátiti pozornost polského časopisectva od jazykového sporu na říšské radě. Především sluší zaznamenati značné vystřízlivění v kruzíeh polských od té chvíle, kdy německá levice ode- přela polským a německo-katolickým chlácholite- lům pomoc v potírání české obstrukce. Poslanee Merunovič sděluje v té věci v »Gaz. Narodové«, že »prohlášení klubů lovice klade váhu hlavně na to, že v návrhu pravice (stran provedení Körbrových jazykových předloh) nevidí opravdový úmysl potírati českou obstrukci. To znamená jinými slovy, že si Němci nepřejí schválení ja- zykové předlohy a žádají jedině, aby jim pra- více pomohla přemoci českou obstrukci. Al pravice« — dodává p. Merunovič — »nechce českou obstrukci porážeti, nýbrž o dstra ňo- vati její příčiny.
Němec Al pravice Merunovič Praha
15 article
V témž smyslu píše vídeňský zpravoda »Dzien. Polského«, že odpověď levice způsobila u Poláků veliké překyapení. Poznalitz ní, že Němcům nejde o provedení jazykových zákonů, poněvadž se jim více zamlouvá stav, vytvořený zrušením jazykových nařízení, čímž jim dáno více práv a prorogativ, než jim může poskytnouti nový zákon, třebas byl pozměněn ještě na jejich prospěch. A nejinak zpravodaj krakovského »Czasu« potvrzuje, že odmítavá odpověď německá způsobila »všeobecné překva pení. Když přišla odpověď levice — píše »Czase — vzniklo na pravici podezření, že si levice vůbec nepřeje odstranění české obstrukce, nýbrž že pracuje na rozpuštění říšské rady a chce vinu toho svaliti pak na Čechy.« Neodvislá »Nová Reforma« je spokojen tímto nezdařilým výsledkem polské akce. Vždyt prý každé politické děcko ví, že česká obstrukce se »zadusiti« nedá. A pak: leží to v zájmu P - láků, aby se pouštěli s Čechy do křížku ? Pa lament se bez většiny neobejde; jiná většina, než dosavadní, není možna. Němci nechtějí uza- vříti spolek se stranami pravice, zejmena ne se Slovany. Chtěli by jich užiti jen k hrub ším politickým pracím, a k tomu se neod- hodlá ani kolo polské, vyjma snad několik členů z kroužku p. Rutovského.
Polák Němec Čechy Slovan
16 article
V drobném prodeji- epsie lole * sobe ve nllslkách na vonkove anní čts le. vapolsánl Inseraty plati se hotově napře Piodrlaconí inerty pljie, pinl- tskarua erpeline nálea. Rekopiiy ae nsvraen
17 article
»Překvaponí«, jež levice způsobila Pol- kům, jeví už dobré následky. »Czas« se začíná obávati »oběti«, kterou chtěl přinésti zájmům státu, když by dovolil, aby se naše česká jazyková otázka projednávala na nepřislušném foru říšské rady. Vzpomíná si, že je ze zásady listem autonomním, že dr. Körber měl své ja- zykové osnovy předložiti tam, kde se patři, totiž na sněmu českěm a moravském, a že obot, kterou Poláci chtěli přiněsti, byla by beztoho marna. Budou-li uspokojeni Češi a přestanou obstruovati, rozdurdí se Němci a spustí sami bandurskou. »Proto — pokračuje »Czas« — doporoučí se největší opatrnost a je dobře no- chati si otevřená zadní dvírka. Zásada auto- nomní mohla by totiž býti eskontována, aniž by se tím dosáhlo vnitřního pokoje ..« Těší nás, že »Czas« aspoň po půl letě přichází k pře- svědčení, že by bylo marno přinášeti zájmům státním oběti — z našich českých jazykových A ještě jedno nemilé překvapení pro Po- láky. Po všech jejich »obětavých« projevech posledních neděl mnichovská »Allg. Ztg.« vy- zývá hr. Goluchowského jako jednoho z nej- více rozhodujících státníků rakouských, aby pů- sobil na vytvoření takové konstellace politických stran, by Čechové zůstali na vždy osamoceni. Zároveň domlouvá kolu polskému, aby nepo- máhalo české obstrukci, jako za hr. Clara, nýbrž aby se přičinilo o uklizení sporu česko-něme- ckého. Jeden z krakovských listů dodává k tomu, že Němci, jak patrno, jsou ochotni odpustiti Polákům dokonce i jich polskou národnost, ovšem jen v Rakousku, jen když jim pomohou zatlačiti nenáviděné Cechy. »Divná věc, jak pre. německý šovinism smí takovou úlohu imputovati hr. Goluchowskému a kolu polskému ?« — Mly se té německé smělosti nedivíme! práv.
Pol Körber Polák Čech Němec Goluchowský Čecho Claro Rakousko
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 15. května.
Praha
20 article
Změna stanov Slovanského spolku petrohradského. Ruské ministerstvo potvrdilo změnčné sta- novy Slovanského spolku petrohradského. Podle nových stanov jest účelem spolku »působiti k rozvíjení slovanské vzájemnosti a duchovnému sjednocování Slovanů s Ruskem.« Tohoto para- grafu dříve ve stanovách nebylo. Změna tato přivede úplný obrat jak ve vni- terném životě jmenovaného spolku, tak ve slo- vanské působnosti Rusů vůbee.
Rus Rusko
21 article Protesty
Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Ve včerejší schůzi městské rady pan dr. Podlipný přednesl výsledek úrad komise, jež zvolena byla ku prozkoumání osnovy no- vých jazykových zákonů. Užší komise, sestáva- jící z pp. dra. Podlipného, dra. Fořta, prof. dra. Čelakovského a prof. Městeckého vypraco- vala návrh projevu, jenž radou městskou jedno- myslně byl schválen a předložen bude sboru obecních starších. V projevu protestuje se c nejrozhodněji proti předloženým vládním osno- vám, znamenajícím roztržení království če- ského. Zastupitelstvo obce vršovické usneslo se ve schůzi své, dne 14. května 1900 na následující resoluci:
Körbrův Podlipná Podlipný profesor doktor Čelakovský Městecký
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Budoucnost psa.
23 article
K letošní výstavě psů přibrána i plemen zušlechtěná. Dosud obmezovaly se naše výstavy na psy lovecké. Slušelo zajisté obrátiti pozor- nost veřejnosti naší i ku plemenům čistokrev ným různých těch tvarů, jaké chovem tisiciletým. za účely nejrozmanitějšími se ustálily a určitých názvů nabyly. Pes jest soudruhem člověka, jenž sdílí s nin dobré i zlé ve všech pásmech, v nejrůznějších okolnostech. Dobrovolně připojil se k člověku tím podstatně se líší od všech ostatních zvířat domácích. Všechna tato slouží za kus chleb a z donucení. Všechny divy dressury mají tento neutěšený základ. Jak jinak pes! Pá druhdy ani sám jej nekrmí; on nicméně jest si dobře vědom, komu náleží; pánu svému slouží nezištně, s oddaností tklivou, ideální,u lidí vzácnou. Jak různý jest osud psa ! Někde jsa sotva jen trpěn, kopán, na nejhorší odpadky odkázán, prokazována mu jinde pocta až královská, byl hýčkán, mazlen, zbožňován. Ve středověku byly místy při zámcích psince pohodlněji zařízeny a obsluhou opatřeny nežli pro urozené dámy, tísnící se ve spole ném fraucimóru. A notřeba jíti daloko; v Angl podnes zaměstnání mistra smečky psů, vycvice- ných na lovy lišek, — master of the Foxhun jest vynosnější a čestnější, nežli mnohý vy- soký úřad. Dozorci a cvičitelé psů mají pl dvojnásobný platu anglického učitelo mlá- deže. Na dvoře staroethiopského města Mero byl pes účasten pocty královské; dnes bloudí ve starých zříceninách potomstvo jeho jak opovržený paria.
Anglie Mero master of the Foxhun
24 article
Žádný kmen lidstva není tak chudý, aby neměl aspoň psa za soudruha své bídy. Němy vyzáblý pes sleduje potulného Indiana v poříč Amazonu, věčně hladový pes krčí se u chu- dobného ohniště divokého praobyvatele Austr- lie: tažný pes umožňuje vnikání Eskimáka nehostinné končiny dalekého severu, a pomáhá Patagoneům loviti v neméně drsných končinách Země Ohnivé. Pes svou vnímavostí a pozornestí pocho- puje záhy svého pána, rozumí jeho posuňkům. řeči, výrazu a řídí se dle nich. Jak vžije sev ducha svého pána, dokazuje, že psi indianšt jeví veliký odpor k bělochům, kdežto naopak evropští psi, stanou-li se majetkem černochů, jeví šílenou radost, spatří-li opét bělocha. Povaha majitele psa přejde i na psa sa- mého; jestliže pověstní psi bernardinští poho- stinných mnichů v hospizu sv. Bernarda, — kdež v IX. v zaledněné výši mezi Mont-Blankem a Monte Rosou na přechodu ze Švýcar do Italie zbožný šlechtic savojský Bernardodi Menthon založil útulek pro poutníky do Říma. obětavě pobíhali, aby životy lidské zachrano- vali, proslulo opět krvelačností plemeno bull- dogů, kterých Španělé používali při dobytí M - xika k uchopování a roztrhání Indianů.
svatý . Bernard Španěl Indiana Austrálie Švýcary Řím Amazon MontBlanc Mont Rosa
25 article
Té podivuhodné přizpůsobivosti psa ! Zde ujíždí s balíkem pašovaného zboží přes hranie a vyhybá se opatrně všem celním strážníkům onde pomahá hasičům při požáru a zachraňuje i lidi. Na Novém Fundlandu pomáhá rybářům tahati sítě, nekonečně rozmanité jsou jeho vý- kony při honbě a lovu, jako strážee stáda domu, jakožto tahouna, nosiče, umělce atd. I k nedůstojnému točení rožně a ohniště jej odsoudili, nehledě ani k horšímu ještě osudu, kde slouží pes za potravu a odsouzen jest na krmník. Není třeba jíti až k černochům, Indi- anům nebo Polynesům, kdož místy pes jest je- diným masem k požívání. Ještě za doby Karla II. považovali Angličané pečeni z mla- dých psů za lahůdku, v Čině pak jest jedlý pes stálým pokrmem chudších tříd. Burton Schweinfurt líčí zálibu afrických kmenů v po- žívání masa psů; u Modorů vyměňují v ob- chodu ženu otrokyni za dva až tři tučné psy. Tedy tklivá historie, jak byl »J a n za chrta dán«, opakuje se skutečně. Vždyt Layard, proslulý objevitel zasypaného Ni- nive, vykoupen byl také za chrta, když na cestě Mesopotamií přepaden byl loupeživým arabským kmenem, pak ale arabským křesťanem Rassamem vykoupen za psa. Něžný Bernardin de St. Pierre s odporem se odvrací od zvyku uvedeného. »Psy pojídati jest první krok k kannibalismu«, praví ve svých »Etudes de l nature«.
Karel II Angličan Bernardin Mesopotamia Burton Schweinfurt Vždyt Layard Etudes jít l nature
26 article Jak stal se pes zvířetem domácím ? »Kd
Jak stal se pes zvířetem domácím ? »Kd chceš věděti,« praví ředitel zoologické zahrady dr. Heck, »odkud pochází pes, jejž podrobilsi člověk nejen pro užitek, nýbrž že celou duší celým srdcem k němu přilnul, pohlédni na mládě vlka nebo šakala, záhy z lože vybrané. s nímž dobře se zacházelo; jak toto radostnými skoky, hýbaje ocasem s tělem ke straně pro- hnutým, k ošetrovateli se lichotí a ruku jeh olizuje.« Přichylnost psa může míti původ svoj v loupeživosti i příživnosti šakala. Dosud draveo tento vyje plíží se hladov kol lva neb tygra. hodují-li. Čeká dychtivě na zbytky, jež zane- chají. Ku člověku se připojili předkové psa jistě v době, kdy stál ještě na velmi nízkém stupni. Také zde as slídil šakalovitý tvor po zbytcích koristí člověka. Teplota ohniště účin- kuje na zvířata magickou přítažlivostí.
doktor Heck
27 article
K tomu upozorňuje Hahn na jiný zvláštn zvyk divochů, který podnes u Dajaků, Papu- anců, divokých Australců shledáváme a jist k rychlejšímu skrotnutí psů již v pravěku při- spěl. Vábivé teplo ohniště musili poznati vlčata jíž v mládí. Jak dostala se však do zajetí Bída a nouze byla údělem prvotního člověka jako je dnes národů přírodních. Novorozeňátk jistě v době nepříznivé záhy mřela; matkám bylo nevolno a přikládaly druhdy vlčata k prsu. by se jim uvolnilo. Podnes přikládají tu a tam u divochů zeny štěňata neb selata k vlastnímu prsu, čímž vyvine se zvláštní přítulný poměr mezi kojencem a živitelkou. A psi u divochů drží se podnes více chýže a ohně, pak i žen nežli mužů Odkud však ona velíká rozdílnost různých plemen? Žádné zvíře domácí, ani holuby ani kury nevyjímaje, nepodlehá tolikerým změnám pleme- nitby. Jen tam, kde klesl pes opět na stupeň pari bez pána, udržuje se jakás žalostná stejnotvár nost psa. Jinak již větší počet štěňat vybíz k výběru. Uherský pes ovčácký podobá se někdy tak vlku, že ovčák sám se může v nich mýliti již Columella radí, by v Italii chovali se psi bílí: »pastor album probat, ne pro lupo canem feriat«. Dle Plinia uvazovali čubky v lesích, b s vlky se pářily. Zvláštní rys v povaze psů jest zuřivá nenávist ku strýčkům, vlkům, šakalům i liškám, což ovšem nevadí, by druhdy s nimi se mísili.
Hahn Plinius Pap Dajak Italia
28 article
Jakkoli však různá plemena se liší veli kostí, svislými nebo vzpřímenými boltci, špi- čatým neb tupým nosem, obličejem mopsliko- vitým neb táhlým, vlnou, hedbávím, až k na- hotě, tvarem lebky i chrupem; všechna cítí s býti psy: největší hafan spolčuje se s nejmenším lvičkem, cítě pokrevní příbuzenství. Rozcházení se plemen, jak je člověk za různými účely pěstoval, jest prastaré; na pa- mátkách staroegyptských i assyrských, řeckých i římských, potkáváme se již s vyobrazením i velikých křepeláků, ohařů, chrtů, psů bojov- ných, jezevčíků i drobných pinčů se srstí hed- bávnou, jež nositi možno za nadry. Všechny tyto odchylné vlastnosti mohly vzniknouti neo visle od původu na různých mistech domestikací Tak jistě původně chorobný zjev byly krátké a zkřivené nohy jezevčíka, tak jako zkrácená tlama mopslíka. Bezdůvodně nazývají se na př. nazí psi tureckými neb egyptskými; ani v Asii ani v Africe není nikde nahých psů. Ve starém Mexiku byli v čase objevení psi s hrbem lojo- vitým; jindy dědí se ocas uťatý; špiclik jeví některé znaky lišky, s kterou se též nejsnáze křižuje. Přechodní tvary plemenitby obyčejně vyhynou; ponebí i způsob výživy účinkuje n méně mocně na změny zevnější.
Asie Afrika Mexiko
29 article
Tepry zdomácněním osvojil si pes zvláštní svou řeč: štěkání. Divocí psi neštěkají, zdivočilí zapomenou štěkání; naproti tomu naučí se mí šenci vlků a psů, jsouce za mlada chováni, ště kati. Dle Vráze psi některých kmenů indiánskýc (Guahibů) neštěkají, nedovedou to, nojvýše kňučí Totéž píše P. Durdík o psech domorodců suma tranských. Chovem a plemenitbou člověk právě zušlech- ťuje nejen vzezření, ale i povahu psa. Pozorný majitel psa jest duševní oporou psa. Mackenzie na své smělé výpravě od Kanadských jezer k Velikému Oceanu ztratil v jedné vsi svého psa, a teprve za osm dní na zpáteční cestě opět jej našel. Ubohý pejsek zatím ze zoufalstv přímo sešílel, nepoznával svého pána, následoval jej však přes to. Teprv poznenáhla odložil bázeř a nabyl dřivější důvěřivosti. Známé příklady. jak pes, ztrativ pána, nežral a zahynul dobro- volně hlady, mají týž základ. — Jak z původně různých elementů vzniká »čisté plemeno« okazuje mopslik, jak dnes jes oblibený. Před padesáti lety byl druh tento již na vymření; býval menší, náchylen ku tloustnutí, mrzutý a kousavý; na starších obrázcích vídáme jej jako attribut starých panen, jimž nosí košík s pletením. Dnešní mopslik jest vesely chlapík, 7—10 kg. těžký, s krátkou, žlutošedou srstí, hlavou kulatou, obličejem svraščitým, očima vyboulenýma, hlavou černě ukončenou ocasem směle přes páteř zatočeným. Toť jeden z tisíce příkladů, jak zálibou jisté plemeno se zušlechtí.
Vráz Durdík Mackenzie kg
30 article
Smysl a porozumění pro čistá plemena nen jak se zdá u nás dostatečně vyvinut. Vítáme počátek, jenž učiní snad výstava ve vytříben vkusu obecenstva, jež naučí se časem ceniti si zvířata ušlechtěná. Není lhostejno, běhají-li ve městech a na venkově různí bastardi pochybné ceny, jichž povaha též nahodilým křížením se kazl Čistá plemena jsou chována za určitým účelem a vkusem. Čistoplemenný pes jest vždy krásnější povahy vyrovnanější, a zjevem aesthe- ticky uspokojivým. Chov a znalost plemen jest ovšem otázkou znalců a vyžaduje zkušenosti i vědecké znalosti. Majitel však plemenného psa vynaloží i dostatečnou pozornost a péči cen- nému zvířeti a tím odpadá i strach před kou- savostí a vzteklinou, pro který mučeni jsou psi vůbec u nás k věčné trýzni košíky a vyloučení z veřejných místností. V našich přelidněných městech, poznenáhla snad i v celé zemi budou za luxus považována obě nejušlechtilejší zvířata naše, pes a kůn Pak zasteskne se lidem po pomocnících oži- vených a intelligentních, kteří tolikeré služby člověku prokázali. V koranu stojí: »Kdyby bůh chtěl trestati lidi, jak toho zasluhují, nezůstavil by žádného zvířete na povrchu zemském«. Strach před vzteklinou zažehnal částečně geniální objev Pa- steurův, strach před kousavostí psů zmírní zušlechtění a řádný výběr. Obce těžíce z daně ze psů, opatří dostatečný dozor zdravotní,a najdou se zajisté vždy milovníci, kteří nedají vyhynouti tisíciletým spolužitím s člověkem zušlechtělým plemenům psa. Ležíť hluboko. v povaze člověka, že nemůže se radovati ze života, nemá-li živé duše sdílné, a byť to byl třeba jen pes. Mnohý hledá ve společnosti jeho, co marně hledal u lidí: věrnost a oddanost no- B. B. obmezenou.