ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 7c8ce1b0-661b-11dc-a4c1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 102, place 116, org 23, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁBODNÍ LISTY
3 masthead
23. srpna 1901.
4 masthead
Číslo 232.
5 article
olv Z ostatních rakouských Slovanů jsou ve Spojáných státech znatelně zastoupeni pouze Slovinci, jichž počet odhaduje se asi na 75.000. Jsou zaměstnáni velikou většinou jako dělníci v uhelných dolech ve státech Penn- sylvania, Ohio a Illinois, dále v různých doleeh neb i jako farmáří ve státech: Alabamě, Mi- chiganu, Minnesotě, Montanu, Washingtonu, Co loradě, Utahu, Nevadě a v Kalifornii. Jsou bez organisace a až na malé výjimky netvoři téměr nikde samostatné obce. Pouze ve státě Kalifornii našel se vůdce, kněz Jeram, jenž za- ložil slovinskou kolonii v Mendocinu County, se jmenem »California-Slovenian Colony«. Založení této kolonie jest velice zajímavé. Jmenovaný kněz Jeram učinil s několika Slovinci vyzvání ke svým ameriekým krajsnům k utvoření akciové společnosti za účelem založení kolonie. V brzku sešel se dostatek peněz a z toho za- koupeno bylo 12.000 skrů dobré půdy z 75.000 doll., dále 1500 kusů dobytka, postavil se domy a přihlášených 400 Slovineů tvor dnes kvetoucí osadu. Slovinské noviny jsou m známy pouze jedny a sice » Amerikanski Slo- vinec«, Tower, Min. O rakouských Slovanech v Kanadě britské severn Americle není určitých zpráv. Vystěhovalců jest tam nejvíce Ruslno z východní Haliče a jsou roztroušeni po farmách. aneb smíseni v koloniích s jinými národnostmi. V kanadské provineii Manitoba existuje kolonie Nové Čechy, která jest jedínýmn větším českým střediskem. Dále existují české, slovácké a ru sínské rodiny v koloniích: Hohenlohe-Langen burg. Nové Uhry a Esterház.
Jeram Slovinec Ohio Illinois Alabama Minnesota Montana Washington Utah Nevada Kalifornie California Slovenian Colona Tower Kanada Halič Manitoba Čechy Uhry Slovan Penn Mendocino Count HohenloheLangen Amerikanski St
6 article
Ve střední Americe jest rakouských Slo- vanů nepatrný počet. Čechů nalezá se pouze ně- kolik jednotivců v Mexiku a sice zbytel z družiny bývalého méxického císaře Maxmi liana. Vzhledem k tomu, že mexická republik jest ze španělské Ameriky nejlépe spravována. a může se vykázati za posledních 10 let epo- kroky přímo překvapujícími, což na posledn výstavě pařížské všeobecně bylo doznáno, jest co litovati, že český obchodní stav si poměr tamějších vůňee nevšimá. Není účelem těchto řádků vylíčiti, jak systematicky pracují Némei v zámořských krajinách, ale tolik dlužno podo- tknouti, že vedle několika set německých při- slusníka obchodnihoustavu, mohlo by tam exi stovati několik českých obchodních zástupců. Přikročme nyní k jižní Americe. Státy, ve kterých nejvíce Slovanů existuje, jsou následující: Brasilie, Argentinaa Chile.
Čecho Chile Amerika Mexiko jižní Amerika Brasilia
7 article
Spojené stály brasilské vzhle dem ke své ohromné rozloze a nepatrnému za lidněnípodporují z pochopitelných příčin koloní- saci. Od r. 1888 vynaložila brasilská vládana prémie vystělovalcům a subyence společnostem 744 mill. milreisů. Rovněž i jednotlivé státy pod- porují všemožně kelonisty, zejmena levným od prodejem pozemků. V poslední době vláda bra silská poněkud omezila své výdaje a sice násled- kem nynější tamější finanční krise a pak v obav před přílišným zmohutněním živlu italskéh a německého. Zejmena rozmach Němeů a jejich obchodní pokroký vidí brasilská vfáda neradu tak že vzdor vážnosti, jíž se tamější Němcř těší jsou přece jen po straně nenáviděni. Následkem neobýčejného zájmu, jaký německá veřejnost jevi pro kolonisaci v Brasilii a zneužívání republi kánské volnosti od Němců, které tami dokonce i ozbrojené jízdní sbory zakládají, mají bedliv pozorovatelé za to, že německá vláda připravit si chce v jižní Brasiliib půdu pro případ, že by při nějaké budoucí revolucil vyvoláním uměléh sporu, anektovala tamější země. Český živel jest v Brasilii jen nepatrně za stoupen. V Riu do Janeiro a v Sao Paulo na lezá se kroužek Čechů, ponejvíce dělníků v ta mějších arsenálech aneb i samostatných krejčí
Němec Čecho Brasilia Rio Janeiro Sao Paulo
8 article
sovitému se vším realismém českým. S tímje také za jedno v názoru na umění, že má ná rodu něčím býti, nikoli samo sobě cílem. Všecko snažení Jiráskovo znamená národního ducha v pozůstatefeh minulosti shledati, vyciti a formou názorně živou národu nynějšímu před staviti. Kde látka silnou formou skutečně ožila tam se v ni probudila i dřímající energie a po číná v národě působiti znova. To je velký význam Jiráskovy literatury. Ce a smysl její zajisté není jiný, než: » Vzbudi sílu, energii, zmužilost, statečnost, pracovitost zdraví, zdravého, křepkého ducha, zdravý smys pro život a jeho krásu, vzbudit mládež, lic a ženu českou, výpudit malátnost a choulosti vost, malomyslnost a lenivou bojácnost, titěr nost a zbabělost, chorobnost a skomíravost křehkost a všelikou faleš zdánlivosti a bezcha- rakternosti, prázdnotu dunivých frázi, předčasn stařectví, nebezpečí materialismu v lidu, néteč nost a marnomyslnost ženy.« »Chce velikou tuto práci celou. Vedle slov
Jiráskův
9 article
Kollárových nebojí se Herkulových čínů; hled na ni přisně, ale zmužile. Cnlí v nejhlubších zá- kladech své duše, že koná prácí národu pro- spěšnou, nutnou a dle svého povolání dlužnou. v budoucnosti vítěznou a splatnou, že budí a za- kládá, že pomáká zakládati národa svého budou- cnost.« »Jirásek je spisovatel i umělec v silném slova smyslu národní.« Jeho prostředky jsou jednak poznání býva- losti, jednak a to hlavně, citová hnutí. Sil a velikost dějů a povah, síla utrpení, dés a hrůzy válečně, tragika osudů, úžas, obdiv, soucit, hněv a radost, žal, smich z komického a pošetilého, to jsou stavy, jež budí a jimiž praeuje a vy- chovává. Ona přeopatrná paelagogika, kterás bojí už i Caesara a jeho válký galiské a od- straňuje z učíva každou stopu krve, není podl srdce jeho. Umění vůbec se nemůže vzdáti vojný. protože se nemůže vzdáti velikosti lidské, ktera se v ní vedle zlé a nezkrotné gorilly nejsvětleji ukazuje.
Kollárův Herkulův Jirásek
10 article
Úměním pouze něžným, idyllickým a vy rovnaným se duše netuží, ani nesilí. Jirásek po skýtne dosti rozkoší v idyllách, ale za to uved zase čtenáře v takové vřavy a pod takové sprchy silných dojmů, že se z účinu jich dlouho nevy baví, nebo nikdy. Celé dílo jeho vítěžné je zym- bol úrodnosti kruté práce. »Tužme se!« volá. »Jen pevnou důvěrou v sebe, otužilou povahou a krutou prací zvl- Vbk. tězíme !« *) Citát ze spisu »Alois Jirásek«, vydaného právo nákladem Ottovým. Dělníci tito vystěhovali se přod lety ze Štýru, z tamější továrny na zbraně a daří se jim nyní v nové vlasti dobře. V Sao Paulo utvořili Čechové dokonce i spolek »Slavia«, jenž čítá asi 50 členů. Jak mně předseda tohoto spolku sděluje, přináležt většina členů stavu živnostenskému a jsou ně- kteři z nich též dobře situováni. Na venkově existují sice též české rolnické rodiny, avšak jen po různu, takže určitá data nejsou známa. Malá česká kolonie, asi deset rodin, žije v Ijuhy ve státě Rio Grande de Sul. Mezi kolonisty brasilskými nalezá se vedle Němců a Italů nejvíce Poláků, jichž počets odhaduje na 120.000 duší. Největší jich poče žije v jižních brasilských státech a sice v Pa- raně, Sta. Catharině, Sao Paulu Rio Grande do Sul. Tyto státy jsou pro emigraci obzvláště výhodné pro svoji úřodnos a zdravé podlnebí.
Jirásek Ottův Štýr Čecho jít Sula Němec Italos Polák Catharina Sao Paulo Rio Sao Paulo Rio Sula Slavia
11 article
Dříve nezli pojednáme o jednotlivých stá- tech, nutno se zminiti povšechně o polském vy- stěhovalectví. Proud vystěhovalecký, vzniknuvš mezi Poláky, není starý a speciální agitace pro Brasilii rozvinůla se teprve v posledních deslt lelech. Zejmena od roku 1892, kdy vláda bra- silská uzavřela smlouvu se společnosti metro- politní v Riu de Janeiro, nastalo stěhováníve velkém. Společnost tato zavázala se totiž do- praviti od roku 1893 v desíti letech 1 míllion osob do různých provincií brasilských. Agent této společnosti rozjeli se po celé Evropě a ze- jmena namířili na slovanské obyvatelstvo neuvě- domělé v Poznani, ruském Polsku, Haličia jižních rakouských zemích. Emigranti byli do- pravověni bezplatně a byly jim zdarma dány pozemky. Jest tudíž pochopitelno, že horečk stěhovací se zejmena mezi ubohými haličským sedláky rozšířila, tak že na příklad v první po- lovině roku 1895 opustilo 25.000 osob z Ha- liče svoji vlast. Veliký rozměr emigrace přimě intelligenci polskou k tomu, aby se vystěhova leetví regulovalo, aby celé výpravy neupadaly na pospas spekulantům a aby se vystěhovalei v Brasilii soustřeďovali v určitýeh místech. Za lou příčinou založeny byly ve Lvově následujíeí spolky: koloniální vydavatelský a vývozní spolek a pak obehodní a zeměpisná společnost.
Polák Rio jít Janeiro Evropa Poznaň Polsko Haličia Brasilia Lvov
12 article
Nejvétsi zásluhy o brasilské Poláky zfska si dr. Stanislav Klobukowski, jeden ze zaklada- telů zmíněných spolků: Byv dřive úřadníke Ivovského statistického úřadu, studoval pilně emigrační poměry Poláků v jižní Americe poněvadž viděl, že nezbytna jest ruka, kter by na místě řídila a pomáhala, odlebral se roku 1895 sám do Brasilie, proeestoval všecky nejen polské, alei německé a italské kolonie v jižní Brasilii, Argentině a Paraguayi a během tr roků organisoval kolonie polské a založii polské spolky a školy. Polští kolonisté v Brasilií sklá- dají se velikouvělšinou ze živlu rolnického.
Polák doktor Klobukowski jižní Amerika Brasilia Argentina Paraguay spolek a škola
13 article
Řemeslníků jest málo a ti větsinou jsou re městech.oe Majíce roferovati o jednotlivýcho státech, musíme začlti s novou poiskou vlastí, se státem Paranou. Z celkového počtu obyvatelů tohotu státu, 127.000 duší, jest asi 90.000 Poláků, takže se tam živel polský nalezá ve veliké pře vaze; z 5259 pareel kolonistů jest 3100 pol- ských. Slát Parana jest obzvláště polskými vy stěhovalci oblíben pro příznivé chladnější klima, vysokou polohu a hojnost lesů. Hlavní město Curitiha jest též střediskem Poláků v Brasilii. Ve městě a okolí žije asi 35.000 Poláků z nichž část přináleží stavu řemeslnickému. Rovněžo jest tam též částečně drobný obchod v polských rukou. Spolky polské jsou v Curi tibě následující: Spolek »Koseiuszko«, jenž vy držuje polskou školu a pak sdružení polských řemeslníků, zvané »Bialy Orzel«. Tamtěž vy cházejí dva polské týdenníky a sice: »Gazela Polska v Brazylji« a »Prawdas. Poslední časo- pis vydává lvovský koloniální spolek. Mimo hlavní město Curitiby jest venkov státu Paräna převážně Poláky prosáknut. První řada kolonií vznikla v létech 1868—1875 kolem Curitiby. Z těchto patnácti kolonií jsou hlavní; Mariano Torres, Ipiranga (tyto dvě jsou čiste polskě), St. Ignacio, Thomas Coelho s 800 Poláky a Don Pedro Roku 1886 byly založeny v okresu Pont Grossa nové kolonie, které z části dřívější osad- níky ruské Němce zatlačili. Těchto menšíeh kolonii jest deset V téže době byly v okresu Castro založeny dvě polské kolonin a sicu Sta. Leopoldina a Sla.
Polák Torres Ipirang Ignacio Thomas Coelho Pedro Pont Němec Castro Leopoldin Sl Brasilia Polsko Curitiba spolek » Koseiuszko Biala Orzel
14 article
Clara, kdež žije téžhojně Rusínů z východn Haliče. V roce 1890—1892 nastal příval polské emigrace a sice většinou z pruského P'olska- Kolonisté tito úsadili se většinou na pravém břehu řeky Ignassu a založili dvanáct nových osad. Důležitější z nichě jsou Sao Matheus a Rio Claro, obě s polským spolkem. Haličtí Poláe usadili se v této době v kolonii Lucena, která má několik tisíc Poláků s polským spolkem V blízkosti nalezá se též kolonie Agua Amarella Na severu státu Parána nalezá se skupina ko lonií zvaná Prudentopolis, kdež žije přes 600 rakouských Poláků. Kolem roku 1896 byly za loženy nejnovější polské kolonie, z nichž nej důležitější jsou Sta. Barbara se 142 rodinami Agua Branca se 140 rodinami. Dálším státem, kde živel polský jesť velice rozšířen, jest Rlo Grande do Su s hlavním městem Porto Alegre. Tam jest též hlavní vystěhovalecká kancelář, kde je též jeden státní polský úřadnik. Každý vystéhovalec má tam právo býti od státu prvních osm dní zdarm stravován. V Porto Alegre nalezá se asi 400 polských rodin, vělkou většinou řemeslníků kteři mají též svůj polský spolek zvaný »Zgoda«.
Claro Rusín Matheus Polák Barbaro Halič Ignass Rio Claro Lucena Agua Amarella Agua Branca rlo Grand Alegre
15 article
Stát Rio Grande do Suí jest jedním z nej bohatších a nejvíce zalidněných. Z koloniste (fázenděrů) převládá tam živel italský a ně mecký, takže Poláci jsou tam u veliké menšině. Důležitější polské kolonie jsou následující: Sac Felicisno s 1800 Poláky, Ijuhy s 500 Polák a polským spolkem; školou a kostelem, Jagusry s polským spolkem, Marianna Pimontel s 90 Poláky a Santo Antonio da Patrulha s 20 polskými rodinami z Haliče. Obchod ve stát Rio Grande jest téměř úplně v německých rukou. Ve státě Sas Paulo s hlavním městem téhož jména žije několik tisíc Poláků. V měste přináleží stavu rolnickému a založili si spolek »Bratnia pomoc« Na venkově žijí v následujících koloniích. Sao Bernardo, Rio Pequeňa, Rio Grande Capinary.
Polák Pimontel Santa Antonio Patrulh Sas Paula Rio Halič Rio Grand Capinara Sao Bernarda Rio Pequeňa
16 article
Ve státě Sta. Catharina, o kterémž možno opět na rozdil od státu Paraná říci, že jest německým, žije též značný počet Poláků ale jsou téměř všude s Němci smíšeni a na mnoze se germanisují. Nejvíce Poláků jest v německém městě Blumenau, kde mají té svůj spolek. V okresu tohoto města nalezás též čistě polská kolonie Massaranduba s 200 polskými rodinami. Větší kolonie jsou též Rio Vermelho, založená hamburským politickým spol kem, kde žije asi 300 polských rodin a v ko lonii Gran Pará, kde jest asi 450 Poláků. Dále žijí Poláci roztroušené v okresech: Brusgte, Tijnoas, Desterro a Tubarao. Ve státě M nas Gler aes zije nepatrný počet Poláků sice v dolech v Sabara a Barbačena. V hlav- ním městě Brasílie v Rio de Janéiro, cjest us zeno asi na 200 polských rodin, většinou řeme slníků a dělníků. Sdruženi jsou ve dvou spol- cích a sice: Zgeda a Jednosé. Tamější Polál Rozwadowski jest též vlaským e konsule m.
Catharina Polák Němec Vermelho Desterro Tubarao Blumenau Sabara Brasília Rio jít Janéiro ko Grana Pará
17 article
Tim naznačili jsme ve stručnýcho ryseeh obraz živola polského v Brasilii. Zbývá pouze zminiti se ještě o výsledeích spolku obchodně kolonisačního ve Lvově. Spolek ten založi v poslední době následující kolonie v Brasilii Agua Amurella, Suo Mlktheus, Agna Brane Rio Claro a Lucena. Dáte založil polské školy v osadách a městech: Curitiba, Lucena, Orle- ans, Thomas Coelho, Rio Ciaro, Agua Branca Sta. Barbara, Rio Vermelho, Massarnuduba Guaporé, Campinas a Cachoeira.
Thomas Coelho Barbaro Vermelho Massarnuduba Brasilia Lvov Brasilia Agua Amurella Curitiba Lucena Orle Campinas Suo Mlktheus Agno Bran Rio Claro a Lucena Rio Ciaro Agua Branca
18 article
O Rusínech v Brasilii lze těžko referovati poněvadž jsou téměř všude s Poláky pomísen a většinou i za Poláky počítáni. Největší koloni rusínská jest Lucena, kde mají též svoji kapli Rusíni brasilšti jsou ve vzdělání velice pozadt a důkazem toho jest, že polští židé se zálibou navšlěvují tamější rusínské kolonisty a přím od nich kupují jejich dcery a dodávají je do brlohů v jihoamerických velkoměstech. Z ostat- nícho Slovanů žije v Brasilii též asi 600 Slo- vinců a sice ve státních železárnách v Ipanema ve státě Sao Pauloc o V republice argentinské žije dost značný počet rakouských Slovanů. Rakušunů vůbec nalezá se vArgentině asi 25.000; z nich odhaduji tři čtvrtiny na Chorvaty, kdežto zbytel připadá na Němce a Poláky. Živel chorvatský hraje vůbec v Argentině značnou roli, poněvadž velká většina z nich zaměstnána jest v námo nickém povolání. Generální konaul rakouský Mihanovic, jenž v létech šedesátých přišel z Dalmacie do Buenos Aires jako jednoduchý pla- vec, jest dnes pánem veškeré plavby na řee La Plata a v jeho majetku nalezají se 142 parní a plachetní lodi. V argentinské provincii Gran Chaco nakoupil veliké pozemky a tamější chorvalské kolonie nazval Daimacií. V hlavním městě Buenos Aires žije asi 6000 Chorvatů, zaměstnaných v loděnicích, námořní službě privátníi u státního loďstva. Chorvaté jsou tam vůbec jako námořnici velice oblíbení a tamějšl vláda váží si jich více nežli naše. Rakouskosi Dalmacie pranie nevšímž, takže chudé obyva- telstvo nuceno jest hledali sí výživu v eizině.
Rusín Polák Chorvat Němec Brasilia Lucena Ipanema Argentina Dalmacie Buenos Aires Sao Pauloc Le Plata Grana Chaco St
19 article
Mimo hlavní město nalezají se Chorvaké roztroušeni v jednotlivých městech venkovských. Dále žije v hlavním městě republiky Urug u ay v Montevideu též několik tisíc Chorvatů, většinou zaměstnaných v lamějším přístavě Poláků nachází se v Argeplině malý počet. V Buenos-Aires nalezá se jich asi několik set. vělšinou dělníků, řemeslníků a úřadníků. Sdru- ženi jsou ve dvou polských spoleích. Ve ven- kovských provinciich najezá se několik polských rodin v provincii Santa Fé, Gran Chiaco Misiones. V republice Chile nalezají se z rakou- ských Slovana pouze Chorvaté a sige asi 5000 z niebž veliká většína obývá jižní díl chilsko republiky zvaný »Territorio Magallanes« s hlav ním městem Punta Arenas. Hlavně zaměstnávaj se opět námočnictvím, rybářstvím, dále pracuj jako dělníci v dolech na zlato a na ledek. V Punta Arenas domohli se Chorvatě též lepšíh postavení; na příklad jest tam asi 20 Chorvato majetníky menších lodí a tamějál loděnice, kde staví se lodi až do 1000 tun, patří též Chor- vatům. Tamější Chorvaté jsou sloučeni v pod- půrném spolku »Sociedad Austriaca de Socorro Mutuos«. Vůdcem jejich jest Andrija Juričié. V severním Chile nalezají se Chorvaté u větším počtu též ve Valparaiso, Iquique a Antifagasla v posledních dvou městech asi 3000. Z ostatních republik možno referovali o Paraguayi, kde ve městech Asuncion a Con- cepcion nalézá se asi 100 Dalmatinců; dále existuje v republice Bolivia chorvatská ko lonie Ruro. V republice Peru jsou Chorvaté v Limě, Callao, Cerro de Pasco a Tandilu.
Chorvat Slovan Mutuos Juričié Urugalsko Montevideo BuenosAires Santo Fé Chile Punta Arenas Valparaiso Iquique Paraguay Asuncion Con Lima Callao Cerro jít Pasco Grana Chiaco Misiones Territorio Stones Chorvato
20 article
Tím naznačili jsme krátce, jak v Americe jest slovanský živel zastoupen. Amerika ve směru kolonisačním zaujímá místo prvé a při- náleží jí proto budouenost. O ostatních dílech světa se podrobně zmíniti nemůžeme, poněvadž ve větším množství mimo Evropu a Ameriku rakouští Slované téměř nikde neexistují. Ure- deme pouze ještě několik zmínek, jichž jsme se dopidili. Před několika lety vystěhovalse větší počet Poláků z okresu Ropezyce na ostrov Jávu, avšak bližší zprávy o nich chybí. Dál bylo najato v Persii při stavbě dráhy Teheran- Erzerum Tiflis podnikalelem Dalmatincem asi 500 chorvatských dělníků. Konečně musíme se zmíniti o Chorvatech na Nověm Zělandě, kdež se jich na- cházi několik tisíc. Žijí s'ostatním obyvatelstvem v dosti nepřátelském poměru konkurenčním v poslední době tamější vláda vůbee Chorvatům nedovoluje usaditi se v zemi. Nedávno bylo 20 chorvatských vystěhovalců po svém příjezdun Nový Zěland nuceno opět zemi opustiti a byl dopraveni na útraty rakousko-uherského mini sterstva zahraničních záležitosti opět do své do R. Pilát. moviny.
Slovan Chorvat R Pilát Amerika Evropa Ur Jáva Persie res Tiflis Nově Zělanda
21 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Kanovník Mardyrosěvič. Ve Lvově zahájeno bylo včera přelíčen s kanovníkem Mardyrosěvičem, podvodníkem, zhý ralcem a dobrodruhem, jakých málo. V »soudní síni« uveřejňujeme průběh přelíčení, zde podáme obraz jeho politování hodné činnosti. Mardyrosěviě byl na kněze vysvěcen roku 1880. Byl milcem arcibiskupa Isakoviče. V de vátém roce kaplanování stal se již katedrálným kanovníkem a hned na to ředitelem banky
Mardyrosěvič Isakovič Lvov
22 article
»Pius Mons« a spolu odhadcem. Patřil mezi prvé osobnosti Ivovské. Platil nejen za bystrého finančníka, nýbrž i za boháče. Všecky lvovské peněžné ústavy přijímaly jeho směnky jak běžnou minci. Tvořil se kolem něho stále šira kruh velebitelův a přátel, vážnost jeho byla všeobecná. A nikdo nevěděl, nikdo nepodezíral že kanovník peníze na veselé živobytí krade z pokladny ústavu, svěřeného jeho řízení. V čele dozorčí rady banky stál arcibiskup Isakevič. Rada měla v ředitele slepou důvěru- Skládala se většinou z lidi peněžnictví zhola nerozumějících. Kliče pokladny byly u Mardy rosěviče. Hlavní jeho švindl záležel v tom, že psal fingované zástavní listy a zálohy na ně strkal do kapsy. Druhým druhem švindlu bylo žel skutečné zástavy posílal do jiných peněžných úslavů zástavit, při čemž bylmu pomocníkem přítel jeho, kandidát advokacie Bornemissa. Třele druh švindlubýl, že v bance »Pius Mons« za- stavoval své drahocennosti, jichž měl asiz 3000 zl. a dával si vypláceti zálohy, vysok cenu přediětů převyšující. Za několik dní před- měty svykupoval«, nězaplativ ovšem ani krej caru. Prátelům a zvláště přitelkyním svým půj čoval veliké sumy na zástavy úplně bezcenné V pokladně byly pěkné balíčky a sloupký,n nichž bylo označeno, jaké částky obsahují Přišlali revise pokladny, podívala se na ozna čení, spočítala a zaznamenala, že našla kasu v nejlepším pořádku. Drahé šperky zastavené bral a dával neho půjčoval svým přítelkyním společnicím nočního veselí.
Pius Isakevič rosěvič Bornemissa
23 article
Po čase arcibiskup začal dostávati ano nymně listy, upozorňzjicí ho na šmejdy a ne zřízený život jeho milce.Arcibiskup listy i ta kové měl za podlě denunciace závistníků. Te prve r. 1896 byla vzhuzena v něm nedůvěra k Mardyrosěviči. Vyptával se ho, důkladně n stav banky a kanovník, vpraviv se honems v si- tusei, vysvětlil, že banka ztratila okolo 16.00 K následkem toho, že zavedena novů měna sklesla cena střibra. Aby se ukázal velkomy slným záchrancem ústavu, nabídl, že sám pol vinu ztráty uhradí. Arcibiskup byl dojat a spolu s radou banky podal žádost ministerstvu, aby dovolilo ostatek ztráty uhraditi z reservy. Min sterstvo dovolilo, ale dovolení jeho bylo ilu sorné, protože »Pins Mona« žádných reserv neměl. Podobně ukázala se illusornou i úhrada. Mardyrosěvičem daná. Odevzdal na ni záložén skou knízku, na kterou peníze dávno by vybral. A hospodářství trvalo dále aže do latošníh května. Protože denunciace se množily, are biskup naříšit revisi banky. Rovisoři jak oby čejně shledali, že je »všeehino v nejlepším po řádku.« Takového výsledku roviso Mardyrosěvič ten tokráte se nena dál. Vytratik. se mezi revisí když révisoři chtěli mu gratulovati ku stkvělému očištění, nebylo ho. Odešel zatím ko státním zástupci a učinil na sebe udání. Státní zástupe znejprva myslil, že se kanovník pomátl a po sílal ho domů. Avšak znenáhla nabýval pře svědčení, že má předí sebou skutečného de fraudanta.
Pinsa Mona rada banka
24 article
Defraudanti mohou býti z každého stavu. jak zvláště Halič mnoha příklady dokazuje. Ale nade vše smutným jevem společenským je, když mezi defraudanty vstoupí osoba slavu duchov- niho, muž, který se posvětil službě církve bližního, který se má modliti, rozjímati a ží v apoštolské chudobě. Mederní kněží velmi zhusia zúčastňují s hospodářských a finaněních podniků, tak že s zdá, jako by v tom byl dobře promyšlený sy stém. Činnost lato nejen že se nesrovnává s je jich povoláním, ona má ještě jiné stránky, kter neslibují prospůch obecenstva a nezvělšují bez počnosť jeho majetku. Kněz nemá mít osobněho majetku, pročež neposkytuje dostatečné materi álné záruky. Ale neprospěch obecenstva věz i v tom, že kněží osobují si všude ve společ nosti, i ve spolcích zádružných, kde má být člen jako člen, jakousi nedotknutelnost a n omylnost. Případ Mardyrosěvičův budiž výstrahou i jiným, ne pouze Haličanům. so Papež a Chorvaté. ni Dne 1. t. m. papež vydal brave »Slavorni gentema, jimž se zakládá Jeronýmské kolegium pro chorvatský národ (»Colegium Hieronymianum pro gente Croatica «.) Z toho dokumentu se dovídáme, že r. 1453 papež Mikuláš V. bullou ze dne 21. dubna z ložil v Římě hospital sv. Jeronýma slovinského« nazvaný později hospitalem illyrským, v němž věříci z Dalmacie, z Istrie, z Chorvatska,ze
Mardyrosěvičův Haličan Papež Chorvat gentem Mikuláš Jeroným Halič Řím Dalmacie Istria Chorvatsko
25 article
Slavonie a z Bosny a Hercegoviny nacházel útulek za svého pobytu v Římé; že mnohým dary, jmenovitě darem bosenské královny Kate- řiny jmění hospítalu tak se rozmnožilo, že ústav byl rozdělen na hostinec a na nemocnici; že papež Sixtus V., jsa pamětliv svého chorvat ského původu, dal u hospitalu vystavěti kole- giatní kostel s kapitolou, sestávající z jednoho arcipresbytera, ze 6 kanovníků a ze 4 běheficia- tův; že již r. 1598 Klement VIII. dovolil pro měnění hospitalu v kolegium, kterému Pins V dne 26. února 1790 dal pravý název chorval ské; že vzdor tomu hospital zůstal ve své dří vější formě, ač r. 1864 byl proměnění v kolegiun sv. Cyrilla a Methoděje a ač r. 1884 výslovně bylo ustanoveno, že vzhledem k novým potře- bám jmění hospitalu, má se věnovati výhradno k vědeckému a k theologickému vzdělání chor vatských kněží. Papežovo breve (list) i dále po drobně vykládá historii »illyrského hospitalu« z celého výkladu viděti, že mocné vlivy přičiňo valy se o to, aby značné jmění tu nahromaděné. nesloužilochorvatské vědě, nýbrž aby ústav dále jako »illyrský hospítal« živořil, anebo aby dokonce jeho majetek byl konfiskován. Tak nyní proli právě provedené reformě povstali od- věcí nepřátelé slovanští: zarylí obhájci katoli- ekého latinismu a velice vlivuplné politick osobnosticlolitalské, německé a maďarské Bojskončil vítěz stv ím ch oriv at scké h o pils kopa tu. Papežův dist totiž výslovn praví, že základ novému kolegiu byl položen, po poradách s biskupy chorvatského národa. kterýmvěc tato přísluší, k větší slávě všemohoucího boha, k rozkvětu katolické víry, ke cti a k prospěchu přemilého nám chorvatskéko národla. Stejně významným jest jedenáctý bod stanov nového kolegia, v němž se mezi jiným pravi : »Bisku abs
Sixtus Klement VIII Slavonie Bosna Hercegovina královna Kate
26 article
pům Chorvatska, v jichž biskupstvích užívás staroslovanského jazyka pro svatou bohoslůžbu, ponechává se netknuté právo, aby kněžím, které do Říma zasílají, uložili studi um staroslovanského jazyka a dt- kladnou znalost hlaholskéh plsma.« Význam však celého dokumentu vrchol v 9. bodu stanov, kde se uvádějís všichni bisku- pové, mající právo posílati chovance do kolegia. Jsou to: arcibiskup záhřebský, biskupové srém- ský, senjský a križevacký (uniatský), areibisku zaderský, biskupové dubrovnický, splitský, šibe- nický, hvarský a kotorský; biskupové kreký, terstský a porečský; arojbisekup vreh- bosenský, biskupové mostarský, trebinjský a hanjalucký; arei- biskup barský. Tedy člyři arcibiskupová a čtrnáct biskupův, z nichž všichni jsou svým původem, většina svým citem a značná část i celým svým smýšlením a jednáním Chorvatě a Slované, vystupují tu jako jeden celek, jako národní episkopat chorvatský, takže ani nej- svobodomyslnější člověk nemůže v tom zjevu viděti vítězství latinského klerikalismu, nýbrž naopak prvé úspěchy Slovanstva i v lůně sa- mého Válikanu. Ovšem nyní vše záleží na tom, aby v Chorvatsku bylo dosti světských, úplně nezávislých národních vůdcův, kteři by měli dosti odvahy a autority paralyso- vati i sám episkopat, kdyby se stal nástrojem Říma.
Slovan Chorvatsko Řím
27 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. srpna. Chéradame o Bulharsku. V pařížském žurnálu »L'Eelair« uve- řejňuje André Chéradamo svá pozorováni z cesty po světě slovanském. Nejnovější jeho článek ze dne 20. t. m. jen věnován Bu- harsku. Především vytýká Chéradame francouzské vládě, že se nestará, aby hrála jakousi, ji pří- slušnou roli na Balkáně. Radí, aby Francie všímala si mladých, vzkvétajících států na Bal- káně. Chéradame za účelem poznání, jakých styků by mohla míti Francie s Balkánem, pod- nikl svou cestu. Vidí v Bulharsku zemi velkě budoucnosti, jež zasíuhuje zvláštní pozornosti. Bulharsko bude hráti vynikající roli ve všech rozhodujících událostech na poloostrově, nebot bulharské údolí Maricy je jediná přímá cesta západní Evropy do Cařihradu. Bulharsko má výtečně zorganisovanou armádu a v čas války může postaviti přos 200.000 mužů. Bulharsko máj velkou důležitost v ohledu obchodním. Francie by měla vůbec věnovati mu největší pozornost. Chéradame zmiňuje se o rozmluvách, jež měl s vynikajícími a známějšími osobnostmi, jako jsou Karavelov, Dančev, ministr zahra- ničních záležitostí, generál Petrov, býv. ministři: Ivančev, Fučev, Radoslavov, Theodorov, Michaj- lovský, předseda makedonského komitélu. Na- vštívil též paní Stambulovovou, jež se živě za- jímá o politiku a též vyhledal Sarafova, tehd ještě uvězněného. Tyto rozmluvy přesvědčity jej. že tři hlavní otázky zasluhují v Bulharsku po- zornosti Francie. Je to orientace zahiraniční politiky bulbarské, situace hospodářská a role, jakou hraje Bulharsko v olázco makedonské.
Chéradam L Eelair Chéradamo Karavelov Dančev Radoslavov Theodorov Michaj Stambulovův Praha Bulharsko Balkán Francie Bala Evropa Cařihrad Petrov
28 article
Chéradame chváli knížete Ferdinanda, že moudře se postaral o sblížení Bulharska se Srbskem. Řeč velkoknížete Alexandra Michajlo- viče v Euzinogradu schválila tulo politiku. V Bul- harsku je rusofilské smýšlení tak rozšířeno, že již tam není odpůrců Ruska. Bulharskoje získáno pro allianci Ruska s Francií. Bulharsko moderní je teprve 23 leta staré. Za tu krátkou dobu vykonalo nesmírně mnoho. Bylo velmi zanedbané a chudé a musilo zači od základu se reformovat, zakládan cesty, želez- nice, školy, kasárna, organisovat armádu. Tolik úkolů vyžadovalo ohromné náklady, jež bylo možno pořídili výnosem daní,. Jejich výnos je odvislý od příznivého neb nepřiznivého stavu žní, neboť Bulharsko je zemí pouze zeměděl- skou. Na neštěstí v posledních pěti létech byly žně velmi špatné. Sedláci neměli peněz. Ve- řejné příjmy nestačily na potřeby země. Vznikla krise, jež zadržuje rozkvět země. Avšak tento neblahý stav je pouze přechodní. Letošní žně byly velmi dobré a budoucnost se jeví přízni- vější. Úrodná půda bulharská, i když je zpraca- vána velmi primitivně, dává obilí dobré ja kosti, jež se lehce prodává v Antverpách. Kulturas znenáhla zlepšuje, Pracovních sil přibývá. Po- pulace roste ročně o 1 proc. Země se těší míru. Pět set tisíc mohamedánů v knížectví žije v dobré shodě s křesťany.
Chéradam Ferdinand Alexandr Mihajlo Sedlák Bulharsko Srbsko Rusko Francie Antverpy
29 article
Bulharský sedlák je střídmý, pracovitý, šetrný. Skoro vždy je majitelem aspoň malé usedlosti. Ze 3,800.000 obyvatel knížectvíje 800.000 rodin majiteli usedlostí. Velká jsou též přírodní bohatství země, jež oplývá dosu nevyužitkovanými doly uhelnými a lomy mramo- rovými. Celkový hospodářský stav země není tudíž špatný. Mezi balkánskými státy je Bul- harsko snad v nejpříznivější sítuaci. Bulharsko ovšem potřebuje ještě zahraničního kapitálu k svému rozvoji. Může ho snadno dosíci, nebot země poskytuje dostatečných záruk Jediné vnitřní nebezpečí pro Bulharsko vid Chéradame v přehnaném parlamentarismu. Poli- tika rozžírá Bulharsko. Některá města mají zvláštnost, že dodávají výhradně politiky. Trnovo pro bulharské politiky má takový význam jako Toulon pro francouzské zpěváky. Při tomje politický život na dosti nízké úrovni. Podle trefného výroku bývalého ministra většina těch, kteří dosáhnou portefeuillu, učí se holiti n hlavě národa. Jiný výsledek vášně Bulharů pro politiku je vzrůst spolků, více méně mocných jejichž vliv je často osudný pokoji vlasti. Chéra- damovy vývody jsou i z toho důvodu zajímavy, že snad je on prvním Francouzem, který po- dobným způsobem sleduje a studuje záležitosti bulharské. Z Poznaňska. Známá rozmluva berlínského dopisovatele *HoB. Bpe,« s »králem polských sedláků« Jackovským učinila neobyčejný poplach v Be líně. Vláda se domnívá, že mezi poznaňskýmia vůbec pruskými Poláky je více takových Jackov- ských, uznávajících na stará kolena, že ne
Chéradam Bulhar Francouz Hob Polák Bulharsko Trnovo Toulon Poznaňsko