3
masthead
17. října 1901.
5
article
volím sobě, budu-li zvolen, předstoupiti před
voličstvo, jakmile to zasedání říšské rady
připust.
V Praze, dne 16. října 1901.
Dr. Fr. Fiedler.
Pánům voličům ve smíšených
krajích českého jihu.
Podepsaný výbor jednomyslně usneslse
vzdáli vám veřejně dík za opravdu překvapující
zájem, s jakým zúčastnili jste se voleb do
sněmu království českého. Imposantní mensiny,
jichž vaší zásluhou doeileno, nejlépe objevily
»německost« krajů, z nichž český jazyk stále
jest vylučován. Uznávajíce plně obětavost vaší
i smysl pro diseiplinu, jaké jste ukázali, žádáme
vás, byste i nadále s plnou důvěrou pracoval
s námi ku povznesení svých krajů a byli jist
naší opravdovou a nezištnou pomocí.
V Praze, dne 16. října 1901.
Za menšinový výbor volební pr
český jik:
Ant. Hubka
JUDr. Petr C. Nesý,
jednatel.
předseda.
Fiedler
Hubka
JUDr
Petr
Nesý
Praha
Francie
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Sedmnáctý říjen! Dnes jsou tomu
dvě léta, co uveřejněno bylo ve »Wiener
Zeitung« rozhodnutí ministra Clara, jímž ja-
zyková nařízení Gautschova byla odvolána.
Historie jazykových nařízení — Badenova
i Gautschova — je známa, známo jest též,
co obsahovala a čím se různila. Byla to
malá nepatrná splátka na veliký dluh, jímž
tato říše byla národu našemu povinnaa
jenž průběhem věků vzrostl na výši tak
obrovskou, že každý rakouský státník za-
chvěl se při myšlence, že by jej splatiti mě
docela. Bylo to jednostranné, částečné odči-
nění křivdy, páchané vídeňským brutalismem
na nešťastném národě, jenž těžce pykal za
to, že odvahu měl bytí své obětovati za my-
šlenku, již Evropa pochopila teprve o dvě
stě let později. Ale byl to obrat, jakkoliv
nařízení Gautschovo bylo jíž jen druhým
odvarem štipce práva nám uštědřenéhoa
jakkoli založeno bylo na zásadě, proti níž
co nejrozhodněji se stavíme, leč ve své ne-
obyčejné skromnosti, které jsme se přiučili
ve dlouhé, trpké škole dějin, těšili jsme se
přece jenom z nařízení těch již proto,
že aspoň částečně pozvedla jazyk
náš z té bídy, do níž uvržen byl ku-
sem mizerného papíru, na němž napsán
byl pověstný cirkulář ještě pověstnějšího mi
Claro
Gautschův
Badenův
Evropa
Wiener Zeitung
7
article
nistra Krausa. Těšili jsme se, ale nejásali,
naopak prohlásili ihned ústupek ten za pou
hou nepatrnou splátku na staré zadržované
nám právo. Němci však, připraveni dlouho
již před tím na hrůzy »ústupkův« Badeno
vých, zahájili proti nim boj v historii politi
ckých a národních zápasův neslýchaný. Po
dobalo se nejinak, než jako by se vrátily
časy germánských prvotencův. Jako by sly-
šeti bylo fanatický řev polodivých zápasní-
kův zahalených ve zvířecí kůže, jako by rá-
zem uchváceni šíleným vztekem v divokém
závodění s vlky a medvědy národní naši
odpůrci byli se na nás vrhli. Jsou dojista
ještě v živé paměti výjevy z doby té a ne-
budeme vyvolávati staré fantomy, z nichz
beztoho mnohý objeví se dost často, aby
strachem a hrůzou naplnil slabé duše. Co
prováděla za Badena německá obstrukce,
lo, co tropila za Gautsche, zaznamenáno je
na listě hanby v annálech této monarchie,
A co ztropili Němci, čím před světem zha-
nobili ne pouze svou politickou, nýbrž i svou
osobní čest, to učinili všechno úplně bez
důvodu, neboť jazyková nařízení, ani ta ani
ona, neobsahovala slova, které by byli
mohli vyložiti si jako bezpráví a křivdu, na-
opak jazykovými nařízeními provedeno vnitřní
upravení služby takým způsobem, že
Němec
Gautsch
8
article
Němcům zůstala dlouhá řada
cenných výsad a jinak že na vlas
měl Němec míti totéž právo
Jako Čech! Ba v nařízeních slovo
Čech či Němec nikde ani obsa-
ženo nebylo, nýbrž mluveno
v nich výhradně jen o národu
tom a onom, o jazyce tom i onom,
a co jednomu, dopřáno v nich též
v plném dosahu a bez výjimky
i druhému. A nařízení také nikomu ne-
ublížila, nikoho na právu jazykovém nepo-
škodila. Národní odpůrci naši ne-
dovedou uvésti také ani jediného
případu s důkazem, že někomu
z německého obyvatelstva byla
by se z jazykových nařízení
křivda stala. A přes všechno to a přes
jiné ještě věci, nad nimiž by člověk
žasl, kdyby do veřejnosti se do-
staly, přes sliby nejzávažnější a hřeby
nejdůkladnější, jimiž nařízení přibita byla
všude u nás na místech významných,
byla tato oboustranná úmluva,
tento svatý závazek, uzavřeny
mezi činiteli, povznešenými nad věrolomnost
všedního života — dne 17. října 1899
bezohledně stručnými slovy
zrušen. Stát se vší svou vznešeností, se
všemi svými attributy domnělé moci, se vším
svým leskem a souborem věhlasu a slávy —
kapituloval potupně před něme-
ekou zběsilostí, před diktátem poli-
tických surovců a uličníků! A od
nás žádali, abychom kapitulovali také.
Němec
Čechy
9
article
K tomu ovšem byli by nedonutili u nás ani
nejmizernějšího z nejmizernějších. Naopak,
my vryli sobě datum 17. října ve
své rozdrásané, zkrvácenésrdce,
my vryly je ve svou pamět tak
hluboko, že z ní nevymizí dříve,
dokud poslední stopa bezpráví,
na nás v této říši páchaného, ne-
bude odčiněna. To nechť si p. Körber
zapamatuje. Týž pan Körber, který zvláštní
oblíbil si methodu ve správě tohoto státu
který zpupnost léčí tím, že před ní do
prachu padá. Domníval se, že milliony na
podniky, jejichž provedení přidadne v dobu,
kdy on se svými zvrácenými plány, se svou
nepodařenou kopií taaffovskou událostmi
dávno již bude odplaven, koupí naši národní
věrnost a vroucí lásku k jazyku, za nějž
věkovitý vedeme boj. Taktika jeho na chvil
dovede získat několik zbloudileův, však ná-
rod se do jeho tenat lapit nedá. Dnesje
17. října a zároveň počátek nového období
vídeňského parlamentu. Nechť zví, že dost už
šalebné hry, národ náš — a v tom je
jednomyslný — že nesedne na sebe lákavější
hospodářskou vějičku, že nespokojí se dluž-
ním úpisem na dalekou budoucnost — nýbrž
že především jiným trvati bude na tom,
aby mu vráceno bylo, co jeho
jest — aby mu vráceno bylo pře-
devším jiným jeho jazykove
právo.
— Z Libochovic, 16. října. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) Urážka, způsobená právě přede
dvěma roky národu našemu, dosud není od-
činěna; potupa, našemu jazyku způsobená, dosud
po dvou létech není smazána. Dosud náš jazyk
neuznán za rovnocenný v úřadech. Městská rada
tlumočíc usnesení obecního zastupitelstva dů-
razně žádá českou delegaci, aby všemožně
snažila se odčiniti křivdu, jazyku našemu uči-
něnou, a aby vše podnikla, by jazyk náš nadále
z úřadů vylučován nebyl. — Starosta města
Libochovic: MUDr. Váelav Reinhard.
Körber
Váelav
Libochovice
obecní zastupitelstvo
10
article
— Nad agrárními kompromissy na
SmíchovskoKladensku nastalo všestranné
kormoucení útrob. Stůj co stůj, a stůj to i po-
slední stopy politické slušnosti a přípustnosti,
agrárníci činí zoufalé pokusy proraziti svým
Kubrem a čeho všeho neštítí se jich úsili, uká-
zali jsme zaručenými zprávami, včera uve-
řejněnými. Sociální demokraté, národní sociálové
a pokrokářšti radikálové ochotně spřisáhli se
s agrárníky k porážce kandidála kompro-
missního. Ku karakteristice národně-sociálního
pomoenictví agrárníkům zaslán byl nám doklad
pocházející z »vedení« strany národně-sociální.
a rozšiřovaný »Ústředním výkonným výborem
strany národně-sociální« v okrese. Řečený leták
zní takto: »V Praze, 12. října 1901. Ctěný
bratře! Vzhledem k tomu, že kandidatura oppo-
siční je nám dle sjezdového usnesení sympa-
tičtější než kompromissní a vzhledem k úlokům
Praha
11
article
Sobotkovým a Baxovým proti bru. Klofáčovi,
vyzýváme Vás, abyste se přičinili o zvolení je-
diného vážného protikandidáta (p. Hlajn od-
stoupil) agrárníka Kubra. V jeho prospěch od
kandidatury Pichlovy upouštíme. S bratrským
pozdravem za Ústřední výkonný výbor strany
národně-sociální v Praze: V. Rejmon, t. č. jed-
natel. Za poslance strany: Choc.« Myslíme,že
tento dopis mluví za celou knihu, klerá by
mohla býti sepsána o volební morálce agrár-
nické letošním volebním ruchem v Čechách
osvědčené. Při tom sluší míti na paměti, že
poslanec národně-sociální, druhdy radikální po-
krokář a někdy sociální demokrat, pan Choe,
jest nejrozhodnějším přívržencem všeobecného
práva volebního, právě jako všichni jeho býval
soudruhové a nynější bratři a že ugrární kan
didát Hrubý jest jeho nejkrajnějším odpůrcem —
jakož že není výlučnějšího stanoviska pro-
gramového, co se týče sociální částí — pokud
o ní mluviti lze, jako mezi stranou národně
sociální a agrární!
Sobotkův
Baxův
Klofáč
Kubr
Pichlův
V Rejmon
Choc
Choe
Hrubá
Čechy
strana národněsociální v Praga
12
article
— Vídeň a její Čechové. V posledním
čísle »Statistische Wochenschrift«, úřadním to
orgánu c. k. ústřední statistické kanceláře, uve-
řejňuje dr. Löwy statistickou studii o Vídni na
základě sčítání lidu z r. 1900, s mnohými pro
nás předůležitými daty a zřetely, zvláště pokud
se týče kapitoly a rubrik o Češích vídeňských.
Jakkoli kapitola tato sdělána jest dle šetřen
naprosto nespolehlivého i nepřesného, jak tomu
na příslušném místě dr. Löwy, v němž ozva
se statistik, popřává dosti zřejmého projevu,
přece nováháme jeji bližší údaje uvésti ve zná-
most širší veřejnosti s předesláním několika
srovnávacích cifer o vzrůstu Vídně se vzrůstem
několika rakouských a mimorakouských měs
s počtem obyvatelstva 200.000 duší přesahují-
cím podle procentního ročního přírostku. Srov
návací tabulka tato vypadá následovně:
obyvatel roční příro-
r. 1900 stek v proc.
1,674.957
Vídeň . . . . .
1. 20
204.478
Praha (bez předměstí ).
1.35
178 672
Terst (bez předměstí)
159.618
2.48
Lvov
2.35
138.370
Štyrský Hradec . . .
108 944
1.53
Brno . . . . . . .
733.358
4.48
Pešť . . . . . . .
2.52
1,888.326
Berlín . . . . . .
499 932
4.19
Mnichov . . . . . .
5.10
Kamenice Saská . . . 206.913
0.37
Londýn . . . . . . 4,536.034
16í
Pařiž . . . . . . . 2,714.068
atd.
Čecho
doktor
Löw
Čech
Vídeň
Praha
Lvov
Brno
Pešť
Berlín
Mnichov
Londýn
Statistische Wochenschrift
138.370 Štyrský Hradec
1,888
Kamenica saský
13
article
Dalekosáhlé důsledky činiti z nepatrného po-
měrně přírostku uvedeného u Prahy, není radno.
poněvadž Praha vzata do tohoto srovnání vý-
slovně bez předměstí, kdež vlastně jejího oby-
vatelstva přibývá, takže jest nepochybno, že jej
koěfficient neklesá nikterak pod 2 proc. Přiro
zený přírostek Vídně číní za posledních dese
let 167.685 = 54.02 proc., přebytek z přícho-
zích a odchozích 142.724 = 45.98 proe.
Z celkového obyvatelstva vídeňského jes
48.578 = 3 proc. analfabetů, což svádí dr
Löwy velkomyslně všechno na přistěhovalce,
práva domovského požívalo r. 1900 ve Vídni
z 1000 přítomných 380 osob. To jsou data
pro příliv obyvatelstva do Vídně významná
ježto přiliv tento pochází z českých zemí, nutno
už proto pochybovati o správnosti ocenění pů-
vodu analfabetů, neboť český národ má po-
měrně nejméně lidí, neumějících ani čísti
ani psáti, jak veleznámo. Přistoupiv ku ka
pitole národnosti, to jest obcovacího ja-
zyka, poznamenává dr. Löwy: »Není zde místo
pouštěti se do kritiky vymezení pro »obcovací
jazyk« vydaného, aneb zabývati se dokonce
otázkou, nemají-li se poměry národ-
nostní jinak vyšetřovati, musí však
poznamenáno býti, že okolnosti až dosud pro-
jednávané, jako pohlaví, příslušnost státní, ná
boženství atd, co do určitosti a nepo-
chybnosti vysoko stojí nad ja zy-
kem obcovacím a že tudíž vyšetřo-
vací výsledky jazyka obcovacího
vždy se zřetelem na tuto okolnos
posuzovány býti mají. Z vídeňských
obyvatel příslušenství rakouského (1,497.282)
přiznalo se r. 1900 1,385.955 k obe. řeči
německé, 111.327 k jinému »rakouskému obe.
jazyku«. Poměr tento zhoršil se od r. 1890
v neprospěch německého jazyka tím
že z 1000 ob. 18.6 Němeů ubylo. Z 1000 ob
hlásilo se k mimoněmecké obc. řeči 74.4 az
těch »podle údaje«. Gjak dr. Löwy výslovně po
Löw
doktor
Praha
Vídeň
Něme
14
article
dotýká), hlásilo se 68.8 z 1000 ob. k obco-
vací řeči »českomoravskoslováckée
(jak zní etnografická příšera příslušné rubriky
sčítací). Roku 1890 bylo z 1000 ob napočí
táno 52.6 Čechoslovanů. Je tudíž poměr takový
že z civil. obyvatel vídeňských přihlásilo sez
1000 ob. 927 Němeů, 68 Čecho slovano
a 4.5 příslušníků jiného jazyka proti 945.
Němců a 518 Čechoslovanů r. 1890, z čehož
patrno, že Němců ve Vídni poměrně daleko
tolik nepřibývá, jako Čechů. Nejvíce Čechů v
Vídni jest v X. okresu (Favoriten) a sice roku
1890 z 1000 157, r. 1900 204, v II. (Leo-
poldov) 89 76 (rozuměj vždy z 1000 ob.
v udaných mezích desetiletí); III. (Landstrasse)
49 84; XII. (Meidling) 68 60; XV. (Peti-
domi) 34 56; XVI. (Ottakring) 54 K 81
XVII. (Hernals) 62 81. Na Simmeringu při
hlásilo se r. 1900 67, v Margarethen 62, v Ru-
dolfsheimu 81 a v Brigittenavě 121. Dr. Löwy
zahrnuje do tohoto počtu všechny, kdož se k
mimoněmeckému jazyku přihlásili, praví však
že je tu činiti zvláště s obeovacím jazykem
českoslovanským. Přesnější tabulky k rozsáhlému
jeho článku připojené, udávají následující čísla
počtu obyvatel českoslovanského obe
ja zyka v jednotlivých okresích vídeňských
r. 1900:
I. Vnitřní město . . .
II. Leopoldov s Brigitte-
10.786
(++ 1620
navou dohromady . .
9.244
+ 4758
III. Landstrasse . . . .
IV. Wieden . . . . .
1.595
(+ 444)
V. Margarethen . . ..
(+ 1822
VI. Martahilf . . . . .
Čechoslovan
Němec
Čecho
Lea
doktor
Löw
Wieden
V Margarethen
Vídeň
Meidling
Margarethen
Leopoldov
Brigitte10.786
15
article
2.018
(+ 383)
VII. Neubau . . . . .
1.476
+ 922)
VIII.
Josefov . . . . .
1.722
+ 109
Dx.
Alsergrund . . . .
2.968
+- 946
Favority . . . . .
23. 437
(+ 11.170
XI.
Simmering . . .
2.079
(+ 1671)
XII.
3.852
(+- 529)
Meidling . . . . .
XIII.
Hietzing . . . . .
1.960
+ 1353
XIV.
5.908
Rudolfsheim . . . .
+ 3779)
Xv.
Pětidomí . . . . . 2.294
(+ 940
XVI. Ottakring . . . . . 11.039
+ 5791
XVII. Hernals . . . . . 6.568
+ 2488
Xv
Josefov
Favorit
+ 11.170
+ 940 XVI
+ 5791
16
article
XVIII. Währing . . . . . 3.34
XIX. Döbling . . . . . 1.284 (+ 81)
Celkem Čechoslovanů ve Vídni podle sčí
tání r. 1900 (obcovací řečí) 100.712 naprot
62.038 r. 1890, čímž se jeví přibytek českýeh
38.674 duší na — papíře c. k. statistické
ústřední komise. Poláků napočítáno ve Vídni
3798, Rusů hal. 211, Slovinců 1181, Chor-
vatů 238, Vlachů 991, Rumunů 64, Maďarů
160. Vojáků Čechů napočteno 2262. Při zná-
mých poměrech vídeňských a při hrozném tee-
roru, který zvlášť se strany všeněmecké sčítání
lidu bezprostředně předeházel, při podrobnostech.
kteréž vyšly na jevo sdělením českých písařů
zaměstnaných zpracováním českých sčítacíeh
lístků, v nichž podniknuty rozsáhlé opravy
v rubrice obcovacího jazyka, jest ovšem ne-
pochybno, že dlužno sčítaci výsledky tyto aspon
zdvojnásobiti. Svodům, násilí a výhrůžkám odo-
lali Češi vídeňš tam, kde je jich množstv
srostité, jako ve Favoritech a Brigittenavě. Ale
i takto jest ze statistických dat přes jich ne
spolehlivost úřadně doznanou patrno, že počet
Čechů ve Vídni se za posledních 10 let z dvoj
násobil. Čechů vídeňských přibývá o 18 př-
padů v 1000 obyv. více než Němců ve Vídni
kdyby slatistika byla upřímnou, ukázal bys
poměr tento ještě úžasnějším. To Němci vídeňští
dobře vědí a proto je jejich husí kůže ze vzrůstu
českého živlu ve Vídní — upřímnoul
— Posl. Reichstädter a »Stráž na
Hané.« Píše se nám z Prostějov a:
Čechoslovan
Polák
Rus
Slovinec
Vlach
Rumun
Maďar
Čecho
Čech
Němec
Posl
Reichstädter
Vídeň
Haná
Prostějov
Favorit
XIX
17
article
Ve městě našem utěšeně kořeny své zapustila
před časem strana národně sociální, založenáa
vedená rozvážnými pracovníky, kteří žili ve
shodě se stranou lidovou. Přátelský poměr ten
trval tak dlouho, dokud nepřišel k nám mla-
díček ctižádostivý, p. Hejníe, jenž stal se re-
daktorem orgánu strany národně-sociální »Stráže
na Hané«. V listě i v organisaci začal pak
terrorisovati, napadati stranu lidorou a šlvát
nejvíce proti posl. Reichstädterovi, jenž pa-
mělliv slibu svého, před říšskými volbami da-
ného, vstoupil do klubu poslanců národní strany
svobodomyslné. Za to byl stále ve »Stráži na
Haně« napadán a s ním i všichni dobří pracov-
níci ve straně, kteří provinili se v očích páně
Hejnicových tím, že nepodrobili se jeho diktátu.
Ježto poměry stávaly se nesnesitelnými, svolána
byla na neděli dne 13. t. m. schůze stoupenců
strany národně sociální do besedního sálu, jež
usnesla se na tom, že Hejnic nemá býti
nadále redaktorem »Stráže n
Hané«, jež jest majetkem strany. Protože
však Hejnic vyzvání schůze té, aby list straně
vrátil, nevyhověl, podniknuty kroky k založení
nového listu pod názvem »Nová Stráž na Hané«.
jenž vyjde určitě za redakce posl. Reichstädtra
v pátek dne 18. t. m. Zároveň bude prohlášeno.
že strana národně-sociální v Prostějově nemá
s listem páně Hejnicovým nic společného. Vše-
obecně se má za to, že p. Hejnie, jemuž do-
stalo se důkladného odbytí, vydá za pomoci
přívrženců Starošlikových ještě několik číse
svého listu, aby se pomstil na rozvážnýchli
dech ve straně národní sociální i ve stran
lidové.
Hejní
Reichstädter
Hejnicův
Hejnic
Hejnie
Haná
Prostějov
Nová Stráž
18
article
— Na památku třístaletého úmrtního
dne Tyga Braha, slavného hvězdáře, jenž
v Čechách druhou nalezl vlasť, konati se bude
v sále České akademie v museu král. českého
dne 18. října 1901 o 6. hod. odpol. schůze
II. (přírodnicko-mathematické) třídy České aka-
demie pro vědy, slovesnost a umění. Program
1. Zahájení schůze. 2. Slavnostní řeč G. Grussa
professora astronomie při c. k. české universitě
Tyge Brahe, 3. Návrh, aby II. třída vydala ně-
který z rukopisných spisů slavného astronoma
4. Zakončení schůze.
— Osobní. IngC. Jindřich Kulhavý
absolvent c. k. báňské akademie v Příbrami, uznán
byl při státní zkoušce z hornictví dne 15. t. m. způ-
sobilým.
— Rodinné zprávy. Slečna Marie Hau
sova, dcera okr. sekretáře na Smíchově a pan JUDr
Jaroslav Ponec, kandidát notářství v Úpici, sla-
viti budou sňatek manželský v pondělí dne 21. října
t. r. o 10. hod. dopol. v basilice sv. Václava na Smí-
chově. — Slečna Maruška Schnöblingova,
dcera lékárníka v Praze a pan JUDr. Adolf Hofí-
meister, advokát v Praze, slaví sňatek v sobotu
dne 19. t. m. o 11. hod. dopol. v chrámu u Domini-
— Ruská kolonie pražská bude se i leto
pravidelně scházeti v »Ruském kroužku«, jehož
schůze se konají vždy v pátek večer v místnostech
Umělecké besedy. Českým přátelům ruského jazyka
naskytne se přímým stykem s rozenými Rusy příle
žitost he zdokonalení znalosti ruštiny. »Ruský krou
Tyg Braha
G Grussa
Jindřich
Hau
JUDr
Ponec
svatý . Václav
Maruška Schnöblingův
Hofí
Domin
Rus
Čechy
Příbram
Smíchov
Úpice
Praha
Český akademie
univerzita Tyge Brahe
21
article
žek« poskytuje mimo to svým členům značné vy
22
article
hody obšírnou ruskou knihovnou, ruskými denním
a týdenními listy, vyloženými v čítárně a četným
přednáškami o ruském životě a ruské literatuře
Každý přítel ruského jazyka jest ve schůzích upřímně
vítán.
— Ze Slovanského klubu. Tyto dny zahájen
bude kurs jazyka srbsko-chorvatského methodou Ber
litzovou a potrvá po 5 měsíců za poplatek 1 K mě
síčně. Přihlášky pánů i dám přijímá sekretaria
klubu »U anglického dvora« na Poříčí v hodinách
odpoledních.
U anglický dvůr
23
article
— Záložitost bývalých dlouholetých eup-
plentů, kleří nyní i při úpravé platů nejcitelněji
jsou stižení nepoměrně malým počtem služebných
let definitivních a tím i mnohem nižším platem
než by za normálně nepříznivých poměrů myslili se
dalo, snad někde úplně položena ad acta, a stráda-
jící nyní již téměř vesměs padesáliletí professoi
středních škol marně čekají na spravedlivou náhradu
za nevinně strávená léta supplentská. Nynější rychlý
postup mladších kollegů odvál veškery chmůry, kte-
rými zastřeno bylo před lety dvanáctí hmotné posta-
vení professorů středních škol, tak že se zdá, jako
by v této kategorii státních úřadníků bylo spravedlivě
o jednotlivce postaráno; následky však neblahých
těch dob dlouholetého, nezaviněného supplování nyní
ve stáří jsou tím cifelnější, kdy staří professoři již
přes 50 roků mající, dožijí se teprve třetího přídavku
pětiletého a nemají nijaké naděje, že by mohli ob
držeti ještě dva pětileté přídavky, a s přiměřenou
pak pensí odejíti do výslužby. Čím více léta plynou
tím kalamita supplentská hrůzněji vystupuje, zvláště
kdy spravedlivých žádosti platnými důvody dolože-
ných na místech kompotentních se nedbá. Již ně
kolikráte bylo drastickými příklady ukázáno na ne
poměr ve služebných poměrech professorstva střed
ních škol; není snad dobré vůle, anebo pravého po
rozumění, jinak by spravedlivá věc bývalých sup
plentů byla víice respektována.
24
article
— Jubilejní schůze abiturientů techniky
z roku 1860—61. Po 40leté praktické činnosti
sešli se dne 12. a 13. října t. r. v restaurantu pana
Donáta v Praze čeští abiturienti techniky z roku
1860—61, výhradně tehdy německé, k přátelské
schůzi, aby po tak významné době několik hodin
spolu pohovořili a snad naposled se spolu pobavili
a na rozloučenou pravici sobě tiskli. Vzácná schůze
ta, třeba že sešel se skrovný počet starých kollegů,
byla tím významnější, že to byli mužové, kteří ne-
ohroženě razili v pohnuté době roků 1860—61 české
vědě technické za heslem: »Vědou v před !« pevnou
a jistou dráhu a kteří i později v národním ohledu
v plné míře konali svoji povinnost; uvádíme z pří-
tomných cís. r. p. Jos. Schulze, professora české
techniky, cís. r. p. Frant. Gollera, ústředního ředitele
české společnosti pro průmysl cukerní, p. Jos. Čejku,
autor. civ. staveb. inž., geometra a stavitele, býv.
docenta vys, zem, hospodářské školy v Libverdě
spisovatele knihy »Stavitelství hospodářské«, zároveň
prvního předsedu odboru Ústřední Matice školské pro
Děčín o okolí, p. Jana Bydžovského, vrchního inže-
nýra, neohroženého bojovníka na Duchcovsku, který
dal první podklad k uvědomění Čechů v télo kra-
jině; neméně zásluh na poli české technické vědy
zlskali sobě p. Václav Steinz, vrchní inženýra
geometr zem výboru v oboru železnictví, p. Jaromi
Jelínek, ředitel v oboru přádelnictví, p. Karel Krátký,
stavitel, jakožto odborník ve stavbě cukrovarů
pivovarů, jichž několik i v cizině byl provedl ; rovněž
daláí přítomní inženýři pp. Jan Havlena a Hanuš
Donát
Jos
Schulz
František
Goller
Čejka
Ing
Bydžovský
Čecho
Steinz
Jelínek
Krátká
Havlen
Hanuš
Praha
Děčín
hospodářský škola v Libverda
25
article
Hendrich dostáli úplně technické své úloze. Velice
seřídlý počet jubilantů lze omluviti tím, že tehdejší
úhrn posluchačů, jak praveno, výhradně německé
techniky obnašel 100, z nichž 64 se hlásilo k české
národnosti a ze kterých skorem polovina na věčnost
se odebrala; značný počet žijících jest dále ne-
zvěstným a několik zanjímá postavení cizině, kterák
nedovolovala, by se sjezdu zúčastnili. Tím srdeč-
nější bylo setkání těchto českých technických vete-
ránů a dojemné bylo uvítání přátel, které šedinya
vrásky k nepoznání změníly, jichž srdce však
zůstala upřímná, vřelá. Dle programu sešli se dne
12. t. m. o 9. hodině z rána v zmíněném restaurantu.
Upřímnými slovy uvítal koll. Čejka malé toto shro-
můždění, načež přikročeno bylo k probírání záznamu
jmen posluchačů ze 4. roku techniky z roku 1860
až 1861, při kterém zejmena bolestně všech dotkla se
vzpomínka na zvěčnělého upřímného kollegu a
upřímného národovce a technika p. Konstantina
Schustra, který jakožto vrchní inženýr turnovsko-
kralupské dráby při výkladu o požáru Národního
divadla s vozu železničního spadnuv, přejet byl
takto nadějný život svůj dokončil. Po společném
obědě odebrali se jubilanti do české techniky n
Karlově náměstí, kde až do noci zařízení její si za
laskavosti svého bývalého assistenta, nynějšího
dv. r. professora p. Pacolda, prohlíželi. Druhý den
podniknuta vědecká exkurse k prohlédnutí nového
mostu císaře Františka, chrámu sv. Víta a kostela
sv. Jití na Hradčanech a konečně centrály elektrick
dráhy v Holešovicích, při čemž objasnění starým
svým kollegům poskytnul p. inženýr Sixta. Po spo-
lečném obědě na rozloučenou za nejvřelejšího ho-
voru a nejkrásnější nálady byla schůze skončena
s pevným slibem, že za pět roků přitomní se znovu
sejdou.
Hendrich
Čejka
Konstantinos Schustr
František
svatý . Vít
Sixt
Karlov náměstí
Hradčany
Holešovice
26
article
— K auskultantskó akci. Ústřední komise
svolává na neděli dne 20. t. m. o půl 10. hod. dop
důležitou schůzi do restaurace »u Choděrů«
— Posmrtná výstava obrazů Otakar
Lebedy. Ve velkém sále »u Štajgrů« zahájena byla
slavnostně dne 15. t. m. o 11. hod. výstava obrazů
tohoto nadaného umělce, který tak záhy a mlád
vyrván byl nelitostným osudem českému umění
Přítomni byli: dvorní rada Hronek s chotí, cís. rada
Otto, msgr. Lehner, finanční rada Příborský, profe-
soři Kotěra, Mádl, Mapder, Sucharda, spisovatel
prof. dr. Winter, K. M. Čapek, F. X. Harlas, Hladík
Ruth, Kaminský, pí. Růžena Svobodová, malíři
Oliva, Spillar Jaroslav i Karel, Schusser, Šetelík.
Ženíšek, Županský atd. Omluvili se: ministr dr
Rezek, místodržitel hrabě Coudenhove, vicepresident
Tersch a jiní. Po delším, vřelém výkladu p. K. D.
Mráze, který na jednotlivých obrazech demonstroval
fáse rychlého, překvapujícího vývoje umělcova, pro-
hlédli si přítomní v upřímném interessu i obdivu
k práci umělcově jeho díla. Za dojmu hlubokého
jeho nadání, tak jasně zrcadlícího se v jeho obrazech
a tragického, náhlého odchodu jeho tím více litováno
Lebedovy ztráta pro české umění. Bude tedy zájem
české veřejnosti o výstavu tuto a díla v ní obsažená
aktem piety vůči záhy zesnulému umělci.
— Týdenní schůze spolku českých lékařů
koná se v pondělí dne 21. října o 6. hod. večer ve
všeobecné nemocnici v posluchárně p. prof. Janov-
ského. Na programu je přednáška p. prof. dra. Ja
novského »O novějších naukách o follikulitidě« a de-
monstrace dermatologických případů.
Choděra
Lebeda
Hronek
Otta
Lehner
Příborský
Kotěra
Mádl
Mapder
Suchard
profesor
doktor
Winter
K M Čapek
Harlas
Hladík Ruth
Kaminskij
Svobodová
Jaroslav
Karel
Schusser
Šetelík
Ženíšek
Županský
Coudenhove
Tersch
Mráz
Lebedův
Janov
spolek český lékař
27
article
— Jirsikovo nadání. Tento spolek, kterýs
vytkl za účel sbírati kapitál na nadace pro chudé
žáky českého gymnasia v Č. Budějovicích, hodláv
nejbližší době přikročiti k uskutečnění jedné
nadace. Výbor doufal již loňského roku, že bude
moci v nejkratší době svolati valnou hromadu, aby
schválila nadační listinu, avšak, bohužel, kapitál pro
nadaci nebyl loňského roku dostatečný. Od té doby
kapitál vzrosti a nadace může býti zřízena. Od po-
sledního výkazu z měsíce dubna t. r. došly tyto pří-
spěvky: Po 10 K složili pp.: Blaboli! Jos.
vrchní fin. komisař v Praze, dr. Fabian R., léka
v Polici n. M., J. K. v Praze, okresní vý bo
v Pacově; po 6 K pp.: JUDr. Bendík V., advokát
v Č. Budějovicích, Bezecný J. V., soudní adjunk
v Tešní v Bosně, Bouza Jan, okr. zvěrolékařv
Kladně, Hraše Václ., obchodník v Praze, Kama-
ryt Heřm., katecheta na Smíchově, Lev Jos., soud.
adjunkt v Bechyni, Porák J., soudní sekretář v Č.
Budějovicích; po 5 K pp.: Fabian J., kaplan v
Volšově, JUDr. Kladrubský Jos. v Karlíněa
Mačí Jan, farář v Davli; po 4 K pp.: Bár ta
Fr., vikář v Potvorově, Bouchal Jos., farář v Tř-
benicích, MUDr. Černý Jan. v Rakovníce, dr.
Čečka Jak., prof. v Praze, Češka K., soudní
adjunkt v Břece v Bosně, Dastich Al., professon
v Praze, Jelinek Fr., kaplan ve Strážově, Hru-
ška Fr., okr. soudce v Rakovníce, Hruš ka J.
pokladník měst. poj. v Praze, Hüttner Ad., úřad.
tab. tov. v Celovci, Ježek Fr., řed. měšť, školy
Žamberku, Líska M., rada zem. s. v Klatovech,
Málek K., pošt. oficiál na Král. Vinohradech, Ma-
jer V., farář ve Vodňanech, místní odbor Nár
jednoty pošumavské v Praze III., Mokrý
Th., lesm. ve Lnářich, Novák M., farář ve Střeb-
sku, Nožička Jan, Iarář v Dešenicích. P a b lás ko
Jirsikův
doktor
J K
JUDr
Bendík
Bezecná
Bouza
Jan
Hraše Václ
Mačí
Bár
MUDr
Černá
Čeček
profesor
Al
Jelinek
Hruš
Ježek
František
Málek
Král
Novák
Nožička
Iarář
Č . Budějovice
Jos
Praha
Pacov
Boseň
Kladno
Kama
Smíchov
Lev Jos
Bechyně
Davle
Francie
Potvorov
Bouchal Jos
Rakovník
Strážov
Celovec
Žamberk
Klatovy
Vodňany
Lnářich
Střeb
Dešenice
Porák J
Hüttner Ada
Fabián J
Majer V
Mokrá Th
28
article
Pr., děkan v Hořepníku. Placek Jos., prof. hosp
školy v Roudnici, MUDr. Pokorný Leop., dětský
léka v Praze. Raus Ed., děkan v Rokycaněch,
Růžička Jos., pošt. oficiál v Praze, Streje Jos.
rada zem. soudu v Napajedlech, Ševcovic F.
rev. zem. výboru v Praze, Šimek Jos., koop.
Písku. Sponar Št, kaplan v Prachaticích, Za-
charda Tomáš, farář v Doudlebách, Zauf Jan,
pošt. úřad. ve Vídni; 3 K p. Bárta Jan, farářv
Ječovicích; po 2 K pp.: Hamr Fr., farář v Chlu-
manech, JUDr. Hezký J., advokát v Č. Budějovi-
cích, Jelínek V., farář v Korouhvi, Kotrch V.-
farář v Nechvalicích, Layer Mat., farář v Milčině,
dr. Petřík M., advokát v Poděbradech, Prie h e
Jan, katech. ve Vodňanech, Smejkal Jos., kaplan
v Jindř. Hradci, Štufka Ad., kaplan v Žamberce.
Sbírka při sjezdu abiturientů z r. 1880v
Č. Budějovicích vynesla 26 K, sbírka na hrobě Jirsí-
kově učiněná od abiturientů z r. 1890—1891
20 K. Kdo z členů spolku příspěvek dosud nezapla-
til, nechť jej zašle laskavě co nejdřive pokladníkovi
spolku p. dru. J. I. Vejvarovi, advokátu v Kar-
líně. Spolek přijímá vděčně dary i od nečlenů.
— Loterie Národopisného musea česko-
slovanského. Tah loterie konati se má již 31. t. m.
Zdar loterie, jejíž výtěžek určen jest Národopisnému
museu českoslovanskému, závisí na rozprodeji lost
v těchto dnech. Museum má před sebou nové, velk
úkoly, pro něž měl by míti porozumění každý Čech.
Správa loterie doufá, že v těchto dnech hojnou koupí
losů rozhodnuto bude příznivě o výsledku loterie,
klerá poskytuje výhry velmi cenné a umělecké.
Placek
MUDr
Raus
Růžička
Ševcův
F rev
Tomáš
Bárt
Jan
JUDr
Kotrch V
Mat
doktor
Petřík M
Vejvar
Hořepník
Roudnice
Praha
Rokycaněch
Strea Jos
Napajedla
Písek
Prachatice
Doudleby
Vídeň
Ječovice
Chla
Č . Buděj
Nechvalice
Poděbrady
Prie h e Jan
Vodňany
Jindřichův
Hradec
Žamberk
Č . Budějovice
Kara
hospodářský škola
Šimek Jos
Sponar štátný
Zauf Jan
Smejkal Jos
Štufko Ada
národopisný muzeum
Hamr Francie
29
article
Hlavní výhra v ceně 25.000 K sestává z bohatého
zařízení do 3 pokojů (salonu, jídelny a ložnice),a
sice asi ze 40 kusů slohového nábytku, piana, člyt
olejových obrazů (originály českých malířů) ve skvost-
ných rámech, nádherná díla obrazová, umělecké kera-
miky, velká zrcadla, trojí hodiny, vykládaná truhlice,
koberce a úplné stolní náčiní pro 24 osoby, stříbrné
příbory, svícny a stojany na tabuli, kávové a čajové
příbory, porcelán, sklo a stolní prádlo. Druhou hlavní
výhrou v ceně 3000 K jest velká moderní kredence
s uměleckými nádobami ozdobnými a úplné zařízení
pro 24 osoby, totiž stříbrné příhory, porcelánové a
skleněné nádobí stolní na kávu a čaj, stolní prádlo.
30
article
Třetí hlavní výhrou v ceně 2000 K jest úplné zaří-
zení pracovního pokoje: velký psací stůl s řezbář-
skými ozdobami, s křeslem koží potaženým, pohovka.
stůl s 3 sedadly, velká skříň na knihy s výběrem
českých knih v pěkných vazbách, 2 bronzová poprsí.
hodiny, 2 olejomalby (originály), psací náčiní, ku-
řácký soubor a koberce. Čtvrtou hlavní výhrou v ceně
1000 K, pátou v ceně 500 K, šestou v ceně 400 K.
sedmou a osmou v ceně po 200 K, a devátou a de-
sátou v ceně po 100 K jsou původní umělecká díla
předních českých malířů a sochařů. Pak následuje
200 řadových výher po 50 K a 2000 řadových výher
po 10 K, jež sestávají z kovových sošek a reliefů
vykládaných truhlic, cinového nádobí, knih ve skvost-
ných vazbách a pod. Kromě těchto výher jest ještě
13.186 prémií po 6 K; t. j. na každých 15 netažených
losů připadne umělecky provedená prémie (buď na
plátně napnutý nebo zarámovaný obraz, skvostné
album národopisné atd.). Losy prodávají se po 1
ve všech trafikách, směnárnách a knihkupectvích
zvláště však v kanceláři Národopisného musea česko
slovanského v Praze, Na příkopě č. 12.
— Přednášky. Spolek architektův a
inženýrů v král. českém koná zejtra v pátek
dne 18. t. m. III. týdenní schůzí v Měšťanské besedě
pražské. Na programu jest přednáška pana JUDra.
JUDr
Praha
národopisný muzeum
31
article
Jana Podlipného »O velké Praze«. Není po-
chyby, že zajímavé, časové i důležité théma toto
bude pobídkou k návštěvě přednášky všem, kdo s
o otázku velké Prahy zajímají. Schůze zahájena bude
o 7. hod. več. Hosté jsou vítáni.
— Česká společnost pro veřejné zdra-
votnictví pořádala dne 9. t. m. vycházku do staro-
městské tržnice s přednáškou městského chemika
p. dra. Krafta »o konservování potravin«. Schůzi z-
hájil předseda městský fysikus p. dr. Záhoř a sdělil,
že obec pařížská chystá se k velké akci proti ob-
těžování kouřem a že vybízí každého, kdo by nějaký
přístroj nebo způsob za dobrý měl, aby výkresa
popis zaslal prefektovi sekvanskému; dále sdělil, ž
společnost obdržela z Madridu pozvání, aby se zú-
častnila mezinárodního lékařského kongresu, který
bude se tam r. 1903 konati, a konečně sdělil, že
členové výboru České společnosti pro veřejné zdra-
votnictví, totiž pan pražský fysik sám, pak městšii
okresní lékaři pp. dr. Klíma a dr. Klika a ředitel
Klenka účastnili se přednáškami a měst. okr. léka
p. dr. Janota jako tajemník hygienické sekce sjezdu
českých lékařů a přírodozpytců a že péčí výbora
byl vypracován i bygienický průvodce po Praze.
Po tom byly prohlíženy umělé chladírny ve sklepích
staroměstské tržnice, kde majitel velkozávodu uze-
nářského pan J. Cirkl vysvětlil a ukázal prakticky.
jaký postup jest při konservování masa uzenéhoa
masa syrového pro domácí spotřebu nebo pro export
určeného. Městský chemik p. dr. Kraft přednášel
konservování potravin. Z jeho přednášky vyjímáme:
Ve vzduchu všude nalezají se různé mikroorganismy.
jako bakterie nebo kvasinky a plísně, když pak po-
traviny ponecháme samy sobě, tak jak jich z pří-
rody obdržíme, tu podlehají vlivem těchto mikro-
organismů a plísní snadno zkáze, nastává rozklad.
Podlipný
Kraft
doktor
Záhoř
Klím
Klik
Klenk
Janota
J Cirkl
velký Praha
Madrid
Praha
staroměstský tržnice
Český společnost
32
article
Rozklad potravin nazývá se v obecném životě hnitím,
plesnivěním, kvašením, žluknutím, tlením nebo ky-
sáním. Mikroby, které rozklad potravin způsobují,
rostou nejlépe a daří se jim při teplotě asi 15—45° C.
a to za přítomnosti vlhkosti, výživné látky a někdy
i vzduchu. Konservování potravin, které má za účel
potraviny v takovém stavu udrželi, jak nám je pří-
roda poskytuje, zakládá se právě na tom, abychom
buď odejmutím vlhkosti, odejmutím vzduchu, půso-
bením vysokého tepla nebo přísadami chemickými
nebo větším snížením teploty schopnost životní mi-
krobům či fermentům odňali. Chladem rozmnožování
mikrobů snížíme skoro až na nulu, leplem, zvláště
vlhkým, nad 100° C. zničíme veškerý jich život. Vy-
sušením, odnětím vlhkosti, konservujeme listí, ko-
ření, ovoce, zeleninu i maso na dosti dlouhou dobu.
Vzduch se nesmí ke konservování dostati, leč je li
předem prost mikrobů. Chemických prostředků ke
konservování užívá se velká řada. Hlavní z nich
jsou: sůl, ledek, kyselina siřičitá, siřičitany, boraxy,
kyselina borová, tříslová, fenol, thymol, kyselina sa-
licylová, benzoová, cukr, lih, rum, koňak atd.
Z těchto dle návrhu nejvyšší zdravotní rady jsou do-
voleny jedivě sůl, ledek, lihové tekutiny, cukr a ocet.
Chlad
33
article
Maso a ryby konservují se chladem buď v obyčej-
ných lednicích nebo v novější době v umělých chla-
dírnách, jak bylo ukázáno účastníkům přednášky ve
chladírnách starom. tržnice, kde sklepy chlazeny jsou
studeným roztokem chloridu vápenatého, kterýž v re-
frigerátoru jest ochlazován zkapalněnou kyselinou
uhličitou. Známá jest doprava zmrzlého masa
z Australie a jižní Ameriky k nám. Dále konservuje
se maso sušením, nakládáním, uděním, Apertovým
způsobem, jakož i chemikaliemi. Mléko konservujeme
zmrznutím, pasteurisováním, sterilisováním nebo kon
densováním za sníženého tlaku. Vejce konservují se
nejlépe 10proc. roztokem vodního skla nebo moče-
ním očistěných vajec po 1 hodinu v 1proc. roztoku
manganistanu draselnatého a po vysušení jich zaba-
lením do jemného papíru. Ovoce v čerstvém stav
zachováme ukládáním v místnostech chladných, pře
zmrznutím chráněných a předem vysířených, peckové
ovoce nejlépe v uzavřených sklenicích, zakopáním
do země. Dále konservujeme ovoce a zeleninu suše-
ním, nakládáním v cukru, lihových tekutinách, oba-
lováním v cukru, solením nebo nakládáním v chemi-
kaliích. Víno pasteurisujeme, přidáme-li k němu něco
lihu a sudy vinné síříme. Pivo nelze úplně konservovati
neboť je pijeme ve stavu dokvašování i zmírňujeme
kvašení v pivě chmelem, ukládáním piva ve stude-
ných místnostech a odstraňujeme kvasnice z piva
pasteurisováním neb chemikaliemi. Četné přítomn
dámy odměnily pana přednášejícího hlučným po-
tleskem a bylo pak posluchačstvo poděleno tisko
pisy společností vydanými a brožurkou o spalování
mrtvol.
Apertův
Austrálie
jižní Amerika
34
article
— Nová úprava okolí Prašné brány
zrušení krámků od brány k Josefskému ná-
městí. Na staroměstské radnici konají se právě po-
rady ve příčině odkoupení krámků, nalezajícíchs
v přízemní budově, postavené od Prašné brány smě-
rem k Josefskému náměstí. V záležitosti upravení
okolí Prašné brány obec pražská navrhuje dva va-
rianty. Dle jednoho návrhu má být čára regulační
tak vedena, že zaujme asi šest desetin zmíněných
krámků a druhá čásť krámků má připadnouti na ulici,
která má být vedena těsně kolem Prašné brány, tal
josefský náměstí