3
masthead
22. října 1909. Číslo 292.
4
article
vého vyjednávání. Naděje na úspěch jsou však
pranepatrně.
Z Pešti, 20. října. (Immunita cho-
vatských poslaneů.) Immunitní výbor
uherské sněmovny měl včera sehůzi, v níž se
rozhodl zrušiti poslaneckou immunitu chorvat-
ských poslanců Lorkoviče, Šurmina a dra. Vin-
koviče. Chorvatský soud, který chce stíhati po
slance, žádal uherský jmmunitní výbor, aby
zrušil nedotknutelnost výše jmenovaných, jakož
i pěti jiných poslanců jako členů sněmu
chorvatského (1). Immunitní výbor tuto
žádost prostě vrátil chorvatskému soudu.
Ze Záhřeba, 19. řijna. (Nové hrdin-
ství frankoveů.) Obyvatelé srbské vsi
Strigové v Bosně přijeli si do Kostajnice v Chor-
vatsku pro nový kostelní zvon. Když vezli zvon
z nádraží městem, rozvinuli srbský eírkevní
prapor a ubírali se v průvodu k moslu přes řeku
Unu, která dělí Chorvatsko od Bosny. Na prů-
vod napadli však přívrženci dra. Franka, vy-
rvali mu srbský prapor a roztrhali jej. Dva obec-
ní strážníci zbytky praporu zkonfiskovali a od-
nesli do radnice. Nastala rvačka, za které jeden
srbský sedlák byl raněn. Tu teprve přispěchali
četníci, bosenské Srby se zvonem doprovodili
až na most přes Unu a při tom zatkli pět
sedláků a jednoho strážníka, který Bosňáka po-
ranil. Povýslechu všichni zatčení byli propu-
štění na svobodu.
Z Lublaně, 18. řijna. (Všeslovi nská
lidová strana.) Slovinští klerikálové, jichž
neunavné agitaci se podařilo nabýti v Kraňsku
rozhodujícího postavení, jdou nyni o krok dále
a snaží se podrobiti svému veleni všechny ze-
mě, obývané Slovinci. Za tím účelem vypraco-
vali stanovy „všeslovinské lidové strany“ a před-
ložili je valnému sjezdu delegátů ze všech slo-
vinských zemí, jenž se v neděli konal v Lublani.
Lorkovič
Šurmin
Franco
Srba
Bosňák
Pešť
Záhřeb
Boseň
Kostajnica
Chor
Una
Chorvatsko
Bosna
Lublaň
Kraňsko
uherský sněmovna
5
article
Delegátů sjelo se takové množství, že prostorné
místnosti v hotelu „Union“ jim nestačily. Ra-
dost pořadatelů sjezdu rušilo jen 4o, že z cizích
slovanských zémi nepřijelo tolik delegátů, kolik
očekávali. Čeští agrárníci vyslali na sjezd jen
posl. Kotláře; z Chorvatska přijel vůdce
selské strany Štěpán Radič s několika sedlá-
ky. Ale toužebně očekávaný vůdce polské lidové
strany, posl. Stapiňski nepřijel, omluviv
svou nepřítomnost prací ve sněmu haličském.
Schůzi zahájil dr. Šustenší č uvítáním dele-
gátů. Předsedou sjezdu zvolen známý politický
pracovnik v Korutanech, dr. Brejc, do před-
sednictva pak zvoleni zástupci všech ostatních
slovinských zemí a také posl. Kotlář a Radič.
Každý z nich vyřídil sjezdu přiměřený pozdrav.
Hlavní řečník, posli dr. Knek, vysvětlil účel
všeslovinské lidové strany. Má zorganisovati cels
slovinský národ na půdě křesťanské, národnía
lidově demokratické. Klerikalismus tedy má miti
přednost před národnosti. Organisace se má
rozpadat v centrální a zemskou. Centrální výbor
má sestávati ze všech slovinských poslanců zem-
ských i říšských a vůdců politických stran. Do
jeho 15ělenného výkonného výboru Kraňsko
bude voliti pět členů, Štyrsko 4, Gorice 3, Ko-
rutany 2 a Istrie s Terstem jednoho. Mimo to
v každé zemi mác býti organisace zemská, v jejíž
čele má státi náčelník. Ve věcech, týkajících se
pouze jedné země, zemská prganisace je samo-
statná, od ůstřodního výboru neodvislá.
Sjezd přijal stanovy a poslal telegraficky
pozdrav posl. Slapiňskému. S demonstračníhe
průvodu po městě Lublani sešlo, poněvadž pořa-
datelé sjezdu se obávali nepřiznivých jim pro-
jevů se strany obyvatelstva, většinou smýšlení
pekrokového.
Radič
Šustenší
doktor
Brejc
Knek
Chorvatsko
Korutany
Štyrsko
Gorica
ko
Terst
Lublaň
Kraňsko
Istria
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Otázka příští války anglo-německé.
Jeden z nejvážnějších anglických měsíčníků
„Ninetcenth Century and after“ svolává v řijno-
vém sešitě Angličany do války proti Německu
a zapřísahá vládu, aby válku s ním zahájila co
možná nejdřiv. Vývody listu jsou takově:
Anglie se dosud nachází v položení výhod-
nějším, než Němečko; musí tedy svou převahu
bezohledně vykořistit, dokud ji má. Buď ať Něm-
ci upustí od zbrojení na moři, anebo ať jdou
Angličan
Německo
Anglie
Ninetcenth Century and after
7
article
s Anglií do války Hned, dokud jejich a jejich
spojenců dreadnoughty nejsou hotovy! Diploma-
tickými cestami se s Němci nic nepořídí, ať tedy
mezi Angličany a nimi rozhodne meč! Dokud
Němci o světovládě jen tajně snili, obě strany
anglické ani z daleka na válku s nimi nepomý-
šlely. Ale nyní jest jinak: Němci činí rychlé
kroky, aby se světovlády zmocnili, a činí to
s bezohledností, která uráží nejen malé národy,
v cestě jim stojící, nýbrž i národy i státy veliké
jimž se představují s neslýchanou drzostí, do-
byvačností a neomaleností. Bude-li Anglic váhat,
dopustí se chyby a hřichu na sobě i na člově-
čenstvu, neboť na ní jest, aby je ode jha něme-
ckého ochránila. Ale sama nejprve pocítí ná-
slodky, neboť bude nucena ustoupiti Němcům
světový peněžný obchod a úvěr. Dobrá sboda
s. Němci je nemožná, ať tedy promluví zbrojná
síla! Němci poznají, že si přiliš mnoho troufali,
hned na počátku války: rázem bude po jejich
zámořském obchodu a obchodním loďstvu. A my
nepochybujeme, že je ztratí jednou pro vždy.
Zkrátka řečeno: nejlepší anglickou politikou
bylo by, kdyby silnou rukou vytrhla německou
kopřivu i s kořenem!
Němec
Angličan
Anglie
8
article
Osudná politika Izvolského
Psáno pro »Nár. L
V zabraničně politice stojíme před novým pře-
kvapením. Připraví je Evropě ruský ministr zahra-
ničných záležitostí p. Izvolský, jenž ve svém povo-
lání opravdu nemá šťastnou ruku.
Před časem jsme ukázali, že ofevření Bospor
a Dardanel válečným ruským lodím nemá dnes pro
Rusko takého významu, jaký mu přikládaji tak zv.
diplematé z povolání, kteří obyčejně pro praktické
potřeby státu a národů nemají smyslu a dělají po-
litiku soukromou, kabinetní nebo kamarilní a někdy
i politiku škol, ze kterých vyšli.
Izvolský
Evropa
Bospor
Dardanely
Rusko
9
article
Ale ani Turerku uzavření úžin neposkytuje žád-
ných výhod. Naopak možno tvrdití, že mu v mnobé
přičině škodí a velké vydání způsobuje. Za dnešních
politických poměrů má z něho prospěch je
Německo, neboť zabraňuje ruskému černomoř-
skému loďstvo podporovati ve Středotemním moři
Anglii, jež by byla pucena v případě války udržovati
lam silnou eskadru proti Rakousku a seslabiti tak
své loďstvo v Severním moří. Ale Německo nesmí
z různých příčin brániti otevřeně Turecku, by splnilo
přání Řuska, ačkoliv to dělá tajně.
Z těchto důvodů musí nás překvapiti zprávn
»Nového Vremene«, že se Izvolský zavázal za uvol-
nění Dardanel ztíci se všech práv a předností na
slavbu železných drah v Malě Asii, propustiti lurecké
kapitulace a užnati turecké panství na Krétě.
Co se Kréty týče, nechceme o té otázce šířiti
slov, neboť se nedotýká přímo ruských zájmů
patří před Iorum ochranných velmoci, bez kterých
ji Rusko samo nemůže řešiti. Význam má jen pro
carskon rodinu, příbuznou s řeckou královnou. Řecko
samo neukáza o by se Rusku nikdy vděčným, kdyby
mu i přivtělení Kréty vymohlo. Všichni Řekové po-
važují Rusko za svého úhfavoího nepřítele, poněvadž
prý podporuje slovanské národy na balkánském pol-
ostrově a dělá si nároky na Cařibrad, jenž
Řeků platí za budoucí sídlo velkořeckého císařství.
Ruska
Řek
Německo
Anglie
Rakousko
severní moře
Turecko
Nový Vremen
Dardanely
Asie
Kréta
Řecko
Rusko
10
article
Je to ideál Řeků, který jim nikdo nesmí bráti za
zlé, ačkoliv svými zlořády a korupci ve všech od-
větvích státní a obecni správy a svým nehospodál-
stýím čini uskutečnění ideálu toho úplně nemožným
a podrývají i vxistenci svého malého království.
Jinak se ma věc s asiatskými železnými dra-
hami. Ruskoturecká smlouya o nich neomezuje
Turecko vystavěti si dráhy ty, ný brž
toliko dáti koncesi pro stavbu a ex-
ploataci cizincům. Omezení to nečelí tedy
proti Turecku, nýbrž proti expansiv nosti a okupaci
německé. Rusko se musilo obávati, že sultán
Abdul Hamid ve své zaslepenosti zaprodá celou řiši
Německu.
Obavy ty sdíleli i uvědomělí turečií vlastenc
ale marně se proti tomu bránili. Odvážil li se ně-
který z nich jen vysloviti se proti tomu, odali ho
Němci jako velezrádce a zničili ho.
Jako všude na světě Němci v Cařihradě neštilí se
žádného prostředku k dosažení svého cíle. Sám
Achmed-Čerkus paša, šef tajné policie, jenž odpyka
své zločiny na šibenici, měl před nimi strach. Selim
Melhamé paša a Izzet paša spasili se včasně útěkem
za hranice, nebo správněji řečeno, byla jim dána
možnost k tomu, aby před soudem nekom-
promitovali Německo a některé vysoce po-
stavené hodnosty jiných státo.
Za takých poměrů obdrželi Němci koncessl pro
tak zvanou bagdadskou drábu. Francouzská vláda
vymohla si při tom zvláštní výhody pro francouzský
průmysl, kdežto rakouská diplomacie nevyhradila i
za svou podporu žádného prospěchu a dopomohla
tak Německu, aby vytlačilo rakouskoruherský prů-
mysl z asiatských trhů. Vyžaduje to přece läska
k věrnému (7) spojenci! Ohrožené pak Rusko ome-
zilo německou rozpínavost a lakotu vzpomenutou
smle uvu.
Řek
Hamid
Němec
Achmed
Selim Melhamý
Izzet
Ruska
Turecko
Rusko
Německo
Cařihrad
Čerkus paša
11
article
V Praze, 21. října.
Praha
12
article
v cestě. Francie a Anglie odepřely mu peníze na
bagdadskou dráhu, přesvědčivše se, že Němci ji budou
stavěti, jako svého času stavěl baron Hirsch orien-
talskou dráhu, Mimo to vede dráha ta z velké části
pustými krajinami, kde nemůže uhraditi ani výlohy.
kdežto kdyby byla ve spojení s jinými drahami.
které si vyhradilo Rusko, stala by se výnosnější
umožnila by vykořistění nesmírného přírodního bo-
hatství, jež dle smlouvy přináleží německé spo-
lečnosti.
Jelikož by dnes nikdo turecké vládě nepůjčil
peníze na stavbu drah, které by sama stavěla
spravovale, musi se Německo všemi mož-
nými prostředky zasazovati, aby Tu-
recko od závazku s Ruskem osvobo-
dilo a tak i ostatní dráby dostalo d
rukou. Stane-li se to pomocí nějaké německé spo-
lečnosti nebo, jak píší noviny, americké, nemá vý
znamu. Z americké společnosti vyklube se později
zase německá. O tom nemůže býti nejmenší po-
chybnosti.
Přiznáme li i, že železničním spojením Černého
moře s vnitrem Malé Asie i ruský vývoz získá, ne-
můžeme popřiti, že tím Rusko politick y
vojensky ještě vícs ztratí. Konečně je
zřejmo, že Izvolský by praceval takřka výhradně
pro německé obchodní a politicke
zájmy, kdyby se zřekl práv a předností na stavbu
vzpomenutých žete znic. Finanční stav Ruska se
rychle lepší, tolik peněz by snadno ve Franciia
Anglii sehnalo, aby samo železnice ty vystavělo.
Němec
Hirsch
Izvolský
Francie
Anglie
Rusko
Německo
13
article
Oba tyto státy mají na tom velký zájem, aby se že-
leznice ty nedostaly do německých rukou a by se
tak učinila přítrž německé rozpinavosti. Jednání
Izvolského musilo by miti i osudný vliv na celnu
ruskou zahraničnou politiku, neboť Avglie a Francie
by v něm viděly podporu německých zájmů na újmu
svých.
A co by za to Rusko obdrželo ? Nic! Nebo
otevření Dardanel nemá pro Rusko
žádné ceny. Ve světové válce olevie si je Anglie
sama, bude-li to potřebovatí. Dosud toho však ne-
potřebuje.
O propuštění tak zvaných » kapitulací« nechesm
ani mluviti. Na to může mysliti jen člověk, který
nemá ani ponělí o turecké správě a soudech. V Tu-
recku se ovšem změnilo velmi mnoho, všecky změny
jsou pouze vnější, v podstatě Turecka se nezměnilo
pranie Byla by to těžká rána pro každého v Tu-
recku žijíctho Rusa a smrtelná rána pro ruský vliv
v Cařihradě, kdyby sa Rusko vinou Izvolského ka-
pitulací vzdalo. Ani saměmu Turecku by tím nebyl
poslouženo, dokud jiné velmoci na kapitulacích trvaji
1e
Izvolský
Rus
Francie
Rusko
Dardanely
Anglie
Turecko
Cařihrad
14
article
Kde je car?
Tato otázka zaměstnává dnes všeobecne
tisk evropský. Ví se, že car jede z Oděsy do
Italie, neví se ale podnes přesně, kterým smě-
rem. Mysli se však, že zvolí, aby vyhnul se
půdě bavorské, směr Chambois——Míodane, tudí
oklikou přes Francii. Schůzka konati se bud
určitě v Racconigi, kdež bude i hon i hostina
slavnostní. Večer 25. října car, který do Raceo-
nigi přijede 23. t. m., opět odjede.
Mluví se též o tom, že car v Besanconu
setká se s Fallieresem, kteréžto schůzee
růský, tisk v souvislosti se schůžkou italskou
přičítá veliký význam. Predsednilct v
dělnického svazu v Turině, ne
vysei to instance dělnické strany
italské, upustilo již od každ
stávky za pobytu carova.
Z Paříže, 21. řijna. (Ag. Hav.) Fran-
couzská lodní divise připluje teprve dne 26
t. m. do Neapole.
Z Turina, 21. října. (K. k.) Ruský vel
vyslanec kníže Dolgoruký přibyl sem s perso
nálem velvyslanectví a bude pokračovati v cestě
do Modeny
Fallieres
Fran
Dolgoruká
Italia
Chambois
Míodane
Francie
Raceo
Turin
Paříž
Neapol
Turina
Modena
15
article
Rakousko japonská smlouva proti Rusku.
Petrohradský dopisovatel »New York He-
raldu« sděluje: Německo a Rakousko používaj
toho, že teď dlí vojenská komise japonská ve
Vídni, aby způsobili tajný spolek s Japonskem
pro případ konfliktu s Ruskem i Anglil. I Ja-
ponsko prý spolku takovému přeje,
aa
Povstání na Kubě.
Na ostrově tom vypukla prý vzpoura, aby
donutila prozatímní vládu ke svolání národního
shromáždéní. V čele stojí býv. ministr Kande-
dros a posl. Daskaló-Jannis. Povstalci jsou shro
mážděni v Cisau.
Cesta portugalského krále do Anglie.
Dopisovatelé angliekých listů oznamují
Lissabonu, že následkem ochuravění krále Ma-
nuela portugalského musila býti odložena jeho
cesta do Londýna určená na listopad. Přes to
poděkoval 19. t. m. porlugalský vyslanec markýz
de Severel londýnskému lord-mayorovi z
pozvání krále portugalského k hostině v resi-
denci obce Guild-Hallu a sdělil, že král ráds
dostaví. Různé čtvrti londýnské se usnesly, že
vyzdobí ulice a vyvěsí prapory na (počest mla-
dého panovníka. Na portugalském vyslanectví
není dosud ničeho známo o náhlém ochuravění
krále Manuela.
Jannis
Severel
Manuel
Rakousko
Rusko
New York He
Německo
Vídeň
Japonsko
Kuba
Anglie
Ma
Londýn
GuildHall
16
article
Protiklerikální projev Pelletanův.
Bývalý ministr Pelletan, jeden z nej-
bojovnějších vůdců levice, píše v »Matinu« řadu
článků »Z nejtemnějšího Španělska« a v po-
slední stati z 20. t. m. uvádí souvislost procesu
Ferrerova s moderní inkvisicí. Jeho prudce proti-
klerikální článek napomíná předsedu ministerstva
Briands, aby v této chvíli nemluvil o
smíru s clrkv1. Republikánská demokracie
musila by proti manifestu biskupů postaviti ne-
zlomný přincip svobodné školy. Pelletan
vyráží otevřeně dvéře. V prvním zasedání sně-
movny 19. t. m byl většinou 200 hlasů přija
návrh poslance Delfoye, aby hned po vo-
lební reformě byla zahájena debata o vy-
učování, aby nebylo více pochybnosti, jak
republikánská většina a vláda smýšli o církev-
ním útoku na laiekou školu. Prvhí, kteří pro
návrhy hlasovali, byli ministři jsouci zároven
poslunci a mezi nimi též Briand.
a 9g s nnnie
e n
Německo a marocká olázka.
Z Paříže se oznamuje, že v diplomatických
kruzích přisuzuje se velký význam rozmluvě,
kterou měl z Berlína přibyvší vyslanec Ca m-
bon s ministrem zahraničních záležitostí Pi-
chonem. Jednalo se o postavení Německ
vůči nové francouzské akci v Marokku a o diplo-
matiekých opatřeních, jimiž by musel být pro-
vázen postup francouzský v Marokku. Panuje
náhled, že Německo pro okamžik zachová ne-
utralitu, uloženou mu algecirasskou smlouvou
Pelletan
Ferrerův
Delfoy
Briand
Španělsko
Německo
Paříž
Berlín
Maroko
ministerstvo Briands
Ca m
18
article
Výcvik otužilosti v anglické armádě.
Výcvik otužilosti v anglické armádě.
O pokusech Angličsnů, všemožně zdokona
liti armádu, oznamují se zajímavé podrobnosti
zejména provádění pochodů otužilosti, aby se
poznalo, jak vytrvalé a silné je mužstvo. Ně
které listy nazývají tyto výcviky hladovými po-
chody. Asi 20 vybraných mužů ráno vydalos
s úplnou polní výzbrojí na pochod, až urazil
15—20 mil. Pak si vařili sami a večer v
hodin něco pojedli, Jméno »hladové pochody«
není správně voleno, neboť o výživu anglického
vojáka je dobře posturáno a denní porce pr
muže činí 14 libry masa, 14 libry chleba,
1 libra sucharů, 1 libra mouky, k tomu ještě
čaj, ovoená marmeláda, cukr a půl libry zele-
niny. Dotýční vojácí jsou nekuřáky s abstinenty
Spí v přírodě. Důstojníci zkouší různé druhy
výzbroje, ale více se nenakládá na vojáka jak
50 kilo.
Události v Marokku.
Dopisovatel »Tempsu« z Tangeru píše, že
dle zpráv z Casablanky četní kaidové z územi
Sraghima, Demnet a Todla, provázeni četný mi
jezdei, odubralí se do Šauji. Jsou znepokojeni
přísným jednáním maghzena a uchylují se
k francouzské autoritě o ochranu. Bylo jim po-
radéno, aby se zachovali opatrně a loyálně.
Z dobrého pramena se oznamuje, že berberské
kmeny v údolí Inaveu se připravovaly před ně-
kolika dny, na tajné vyzvání maghzenovo, pe-
slati posily Rifům, bojujícím proti Španělům.
Ale někteří náčelníci, znepokojeni bezohlednosti.
s jakou Mulej Hafid vymáhá poplatky, a obá-
vajíce se, že by jejich odchodu k Rifům užil
k novému vydírání, v poslední chvíli odmitli
vyzvání. Tyto kmeny jsou spíše odhodlány spo-
jiti se proti maghzenovi.
Temps
Todl
Španěl
Maroko
Tanger
Casablanca
Mulej Hafid
19
title
Situace ve Španělsku.
Španělsko
20
article
Jitření a demise.
Jitření a demise.
Telegram donesl v hodinách večerních zvěst
o demisi Maurově. Podrobnosti neuvedl a ne-
sdělil ani bezprostředních příčin k de-
misi. Dlužno jich tedy zatím vyčkati. Jelikož
ale většina Maurova ve sněmovně jest nepopíra-
telnou a ještě při řeči oposičního předáka Mo-
reta činila premieru hlučné ovace, možno zatím
bádati jen na dvé příčiny: Buď běží tu o trik
reskcionářův, aby působili uklidňujícím způso-
bem na voliče před volbami provineisiními,
kteréž se konají již ve dnech nejbližších a pro
něž jsme ohlásili značný vzrůst hlasů sociali-
stiekých a republikánských, aneb chce Maura
tak přiměti ministra vnitra, jenž jest ještě více
nenáviděn než on, aby tak vzhledem na volby
odstoupil. Anebo pohnul krůle k náhlé mu
obratu ve smýslení strach . . . Uklidnění ve-
řejnosti spíše evropské nežli španělské má pak
sloužiti, že ministr vojenství rozhodl se předlo-
žiti všechna akta Ferrerova procesu parla-
mentu, 25 plsařův je opisuje již.
V Burceloně byl účastník revoluce G -
rini odsuzen vojenským soudem na 37 let do
káznice, tedy nikoliv již k smrti. Tlak veřej-
nosti evropské přece tedy asi už působil.
Zdaliž demise Maurova uklidní jitření, jes
ovšem dosti pochybno.
V ponděli konatí se má, a třeba
i přes vůli lidu, v ulliclch madríd-
ských obrovská manifestace lidu,
k niž se republikáni a socialistě spojili
Maurův
Maur
Ferrerův
21
article
Listy Ferrerovy.
obn
Při boji proti vládě Maurově stojí ve Špa-
nělsku skutečně osoba Ferrerova v pozadí, nebot
kromů Barcelony a Vnlencie nemá ve Španělsku
ostatním anarchism valné půdy. Bojuje se proti
reakčnímu systému vlády Muurovy vůbec k vůli
celé řadě jeho zločinů a nikoliv k vůli jed-
nomu jen rozsudku. Tento názor náš na pravé
a všeobecnější příčiny jitření španělského, sesile-
ného teďi bllzkostí voleb, potvrzuje i madridský
»Liberal«, kterýž píše: »Ani jako spisovatel, an
jako propagátor, ani jako učitel nevykonat Ferren
nikdy nie neobyčejného. I jako souzený buřič
nebyl by získal nikdy tak snadno sympatií ši-
rokých kruhův své vlasti a předavším ciziny,
kdýby vláda sama nebyla spojilaí jeho věc s věcí
vyučovací svobady a myšlenkové volnosti. « Tedy
nikoliv jako odpůrce anarchismu, ale jako ná-
silný šířitel klerikalismu jest Maura polirán ve-
řejností španělskou. Ostatně, jakmile nám místo
stále stísněné nalehavějšími látkami domácími
dovoll, ukážeme dle zásad »moderní školy«
Ferrerovy, že on sám nevylučoval z nich zminek
o bohu a náboženství.
Dva listy Ferrerovy z r. 1898 uveřejňuje
»Frankí. Zig « o Dreyfusovil a kubánské vůlee.
Odsouzení Dreyfusa nazývá Ferrer největší ne-
spravedlnosti a v druhěm dopise tvrdí, že již
od 2 let přimlouval se za autonomii Kuby, za-
tim ztracené pro Španěly.
Ferrerův
Maurův
Muurův
Maur
Ferrer
Španěl
Barcelona
Španělsko
Liberal
Kuba
22
article
K volhám do sboru obecních star-
K volhám do sboru obecních star-
šich města Prahy.
Na Starém městě byl již zahájen ruch agitační
zásluhou pp. dra: Stycha a měst. rady Weissa, kteří
vydali tištěný leták jménem „hospodážské organisa-
ce“, nebo za Národní jednotu. Nesprávná jeho tvrzení
uvádí na pravou míru oběžník volebního výboru
Staroměstského občanského klubu (Václav Lada, řed.
Tomás Ryšánek), adresovaný voličstvu, v němž se
praví:
Pp. dr. Štych a Weiss oznamují, že nehodlají
letos jít kompromisně do voleb se stranou svobodo-
myslnou, 1. j. na Starém městě pražském se stranou.
zvanou dra. Podlipného, avsak p. dr. Štych a spol.
zamlčují, že nezuvrhují vůbec kompromis, nýbrž že
hodlají přece jíti kompromisně do voleb,
a to kompromisem politickým, totiž se
stranami, zvanými radikálně-státoprávní a národně-
sociální.
Pan dr. Štych oznamuje, že hodlá založití
moderní hospodářský program. — Skrývá se pouze
za oponou s lákavým hoslem volebním, neboť, jsa
členem sporu od r. 1889 a prvním náměstkem sta-
rosty pc 4 období, měl dosti času i zajisté plně pi
ležitosti a moci s p. Weissem, který jest ve sboru
Stych
Weissa
Lada
Tomás Ryšánek
Weiss
Podlipný
doktor
Praha
obecní star
staroměstský občanský klub
23
article
hu, jenž i za nové redakce V. Dyka a dra. Jar. Vlěka
vykazuje stále vyzrálé práce auterů vesměs dobře
známých a akreditovaných. Změniv se v novější do-
bě v měsíčník „Lumír“, snaží se se zdarem i ve for-
mě revuální podávati českému čtenářstvu co nej-
úplnější obraz našeho duševního života a zároveň
seznamovati čtenářstvo s nejvýznačnějšími zjevy
světového umění. Vyhýbaje se úzkoprsosti „Lumír
chce soustřediti vše silné a zdatné v naší literatuře
Pozornější pohled do obsahu minulého ročníku uka-
zuje, že snaha této naší vynikající revue umělecké
nese se k vyšším metám a že pro duševní život
náš „Lumír“ znamená činitele velmi závažného, je-
muž veřejnost naše nesmí odepříti vydatnou pod-
poru. Číslo 1., právě vydané, je zřejmým dokladem
vážných uměleckých snah časopisu. Vykazuje po-
zoruhodné básnické příspěvky St. K. Neumanna
„Andante“, Ot. Theera „Zpověď“ a Jos. Holého „Ho-
ře“, dále novelistické práce Anny Marie „V staré
zahradě“, Jana Opolského „Tři pěvci“, Viktofa Dyka
svížně psanou dramatickou scénu „Poražení“, črtu
Jiřího Mahena „Mů první láska byla Olympie“a
působivou skizzu „Bezmocný“ od známého spiso-
vatele a pěstitele styků česko-francouzských Jul.
V Dyk
Andante
Otakar
Theer
Jos
Holý
Anna
Marie
Jan opolský
Viktof Dyk
Mahen
Lumír
24
article
Pichona. V úvodním článku „Za přítelem“ Karel
Sazíma podává vřele psaný literární profil nedávno
předčasně zesnulého literáta Jos. Matějky, jenž, a
zemřel mlád, přec již svými pracemi ukázal pozoru-
hodný, svérázný talent. V článku „Úpadek divadla“
Jaroslav Kamper pojednává o potřebě nové formy
dramatického umění. Ve feuilletonu věnuje Viktor
Dyk vzpomínku záhy zesnulému básníku Bohdanu
Jelínkovi, jemuž nedávno postaven v rodišti jeho
pomník. V rubrice činoherní Karel Kurvínek referuje
o novinkách divadla Národního a vinohradskélio
(„Revoluční svatba“. „Kupec benátský“), podobně
v rubrice hudební B. Čapek pojednává o významněj-
ších událostech operních (Smetanův cyklus, 500
provedení „Přodané nevěsty“, Mossagerův „Fortu-
nio“). Současné výstavě Julia Mařáka věnuje kriti-
ckou zmínku Boh. Kubišta. V rubrice literární známý
literární pracovník Albert Pražák posuzuje dva svaz-
ky sebraných spisů Jana Nerudy a sice „Divadelních
her“ a „Nové žně“, obsah ukončen rubrikou „Zprá-
vy“, v níž Hanuš Jelínek referuje o výsledcích an-
kety franc. časopisu „Opinion“ o vlivu V. Huga na
mladou poesii francouzskou, četba i pro nás zají-
mavá. Jak vidno, obsah čísla je skutečně bohatý
časový, tak že dojista vyhoví inteligentnímu čtenáři
plnou měrou. Jako orgán Literár. odboru Uhělecké
besedy doporoučí se „Lumir“ nejen členstvu této
korporace, ale i všemu českému čtenářstvu vůbec.
Vychází nákladem J. Otty v Praze v měsíčních seši-
tech úhledné úpravy a předplácí se na něj i s poštov.
zásilkou 10 K na celý rok.
* Belletristického týdenníku „Máje“ vyšlo právě
nového ročníku č. 2., jež v plné míře jistě uspokojí
české čtenářstvo. Pěkným dvěma lyrickým básním
Methoděje Jahna následuje začátek povídky „Zlo-
mený štěp“ od Jaromíra Boreckého, klerý i
Pichon
Sazím
Jos
Matějek
Kamper
Dyk
Jelínek
Kurvínek
B Čapek
Smetanův
Mossagerův
Fort
Mařák
Kubišta
Albert Pražák
Neruda
Hug
J Ott
Jahn
Borecký
Praha
Uhělecký beseda
25
article
Smiouva ta stojí však dnes Německu velmi
Smiouva ta stojí však dnes Německu velmi
podává první svou práci belletristickou, psanous
vlastní jemu charakteristickou noblesou, jíž básně
jeho se vyznamenávají. Vedle pokračování drem. P.
J. Kronbauerem rázovitě vypravovaného člán-
ku memoirového „Jiskry z Riegrova perlíku“, a do-
končení Gabriely Preissové jemně tklivé po-
vídky z Černých lesů „Spolu“, přináší číslo reminis-
cenci francouzského legionáře Jar. Pšeuky „Krou-
ží supové“, vynikající pravdivým a tudíž poutavým
líčením pouští a oas afrických.
Na rubriku Český život soustředěna též
v tomto druhém čísle horlivá snaha, podati zajímaví
aktuality a cenné zprávy literární i umělecké ze ži-
vota současného i minulého. O modelu Šmilovského
Krupaři Kleofáčovi nalézáme tu pěknou vzpomín-
kovou črtu, článek Jelení příkop ohrožen, ale za-
chráněn odhaluje nám, jak šťastně zažehnáno bylo
nebezpočí, hrozící báječnému kouzlu královských za-
hrad hradčanských. Nekrolog zesnulému herci Karlu
Lierovi napsal R. Kronbauer energickým perem
svým, jež vřelými slovy provází též stylově vážnou
Ant. Balšánka Hradní kapli na Bezdězi a Rud. Vá-
chy roztomilý portrét dcerušek barona Nádherného
reprodukce obou obrazů je v pravdě pěknou ozdobou
„Máje“, jehož obrázková část doplněna je zdařilými
skizzami Ouidona Mánesa. „Máj“ vydává Na-
kladatelské družstvo Máje, jehož stálou
snahu po zdokonalení listu dlužno uznati.
P J Kronbauer
Jiskra
Riegrův
Preiss
Kroa
Šmilovský Krupař Kleofáč
Lier
R Kronbauer
Balšánek
Nádherný
Ouidon Mánes
Německo
Bezděz
26
article
Moderní způsob zkrocení zlé ženy bystře za-
chytil a neodolatelným humorem vypsal vznál
Herrmann ve 4. sešitě nového svého díla „Ro-
diny a rodinky“ které vychází jakožto desátý
svazek Sebraných spisů Herrmannových nákladem
F. Topiče v Praze a předplácí se i s poštou na 1
sešitů K 3.40.
* „Jménem, srdcem stejně Čech“, jest- výborne
volený název knižky o životě, povaze a díle našeho
básníka Svatopluka Čecha, již napsal prof.
Ferd. Strejček a vydal v „Osení“ nákladem
Topiče v Praze. (Cena 50 hal.) Kniha určena je mlá-
deži a svým přístupným slohem nikterak nezadá
známé a krásně knize K. V. Raisa „Čtení o Karlu
Havlíčkovi a Václavu Beneši Třebíz-
ském“, jež také svého času vyšla ve zmíněném
Topičově nakladatelství (za K 3.50)
* Národnímu museu krakovskému a jeho velko-
lepým sbírkám historickým i uměleckým a radost-
nému jubileu jeho založení věnována jest valná část
dnešního obrazového obsahu „Zlaté Prahy“, kte-
rá přináší výběr ukázek a uměleckého pokladu Ná-
rodní galerie krakovské, chovající v sobě nejpřed-
nější díla polského výtvarnictví, reprodukce hlav-
ních budov krakovských, jež obsahují sbírky a čtyři
pohledy do místností museálních. Obrazy doprovo-
zeny jsou delším článkem Macieje Szukiowicze.
Herrmann
Herrmannův
Čecho
profesor
Ferd
Strejček
K V
Havlíček
Benech
Szukiowicz
Praha
Čechy
Třebíz
národní muzeum
krakovský
Topičův nakladatelství
Národný
27
article
Ohrazový obsah vzorně vypraveného čísla doplňují
ukázky výpravy Smetanova „Dalibora“ v Berlíně.
jež zásluhou slavné naší krajanky E. Destinnov
byl právě na scéně král. dvorní opery s cenným
úspěchem proveden. I slovesná část vyniká znameni-
tými příspěvky předních jmen spisovatelských. Re
daktorem slovesné části „Zlaté Prahy“ jest Vinceno
Červinka, obrazově Viktor Oliva. Vychází v nakla-
datelství J. Otty v Praze, Karlovo nám
Smetanův
Dalibor
E Destinnov
Červinka
Oliva
J Ott
Karlův
Berlín
Praha
28
article
Národopizný věslník českoslovanský. Společ-
nost Národopisného musea českoslovanského vydává
od r. 1900 měsíční revuí „Národopisný věstník če-
skoslovanský“, který přináší jednak souborné studie
národopisné, jednak v rubrice literární sleduje sou-
stavně obšírnými referáty českou, jinoslovanskou
cizí národopisnou literaturu a v drobných zprávácl
organisaci práce národopisné ve vědeckých společ-
nostech a museích. „Věstník českých profesorů“ v le-
tošní své recensi „Národopisného věstníku“ mimo
jiné o musějní publikaci té napsal: „Dosavadní tř
ročníky „Národopisného věstníku“ svědčí o svědo-
milé snaze, soustřediti kol Národop. musea českosl.
veškeru naši lidovědnou a národopisnou práci, aniž
by tím zapomínalo také na ostatní slovanské národy
a všoobecnou etnografii... Myslime, že by bylo zby
tečno zvláště tento časopis kolegům doporučovati
neboť hojnou podporou sílí podnik finančně a dobre
porozumění budí novou chuť k další práci.“ Přes to
má „Národop. věstník“ dosud nepatrný počet před-
platitelů nejen mezi jednotlivými soukromými ná-
rodopisnými pracovníky, nýbrž i mezi českými střed-
ními ústavy. Ze 207 středních odborných našich ško
odebírá „Národopisný věstník“ pouze 58. V době
kdy střední školy sestavují své rozpočty na profesor-
skou knihovnu, snad nevyzní upozornění na uvede-
nou národopisnou revui na plano. (Roční předpiatné
jež je spolu členským příspěvkem Společnosti Ná-
rodop. musea českoslov., je 6 p).
Ná
29
article
* Tomáš Paine: Věk rozumu. Přeložilk
Krystinek. (Otázky a názory. XXVII.) Nákladem
Jana Laichtera na Král. Vinohradech.
* Otakar Bystřína: Hanácké figurky. Ná
kladem A. Píše v Brně.
* Božena Viková-Kunétická: Mudři-
cká. Nákladem F. Šimáčka v Praze.
* Karel Lambek: Soulad v duši. Studie
pěstění duševního života. Přeložili inž. Jindřich
Fleischner a dr. Jarosl. Novák. Nákladem F. Šimá-
čka v Praze.
* Inž. Rudolf Březina: Kanalisace měsl
Chocně. S mnohými vyobrazeními a 39 tabulkami
Nákladem vlastním. V komisi Fr. Řivnáče v Praze
Adolí Černý: Dalmatský ostrov Ráb.
S mapkou a 7 vyobrazeními. Nákladem vlastním
* Levná osvětová knihovna. Serie I. sešit 7
Serie II. sešit 7. Řídí Karel Stan. Sokol v Praze.
* Jan Schneider: Vzorný starosta obce.
Nauka o obecním hospodářství a úřadování. (Obecní
knihovna. Roč. XXVIII. čís. 1.) Nákladem spisova-
telovým.
Ústřední jednota českých těsnopisců v Praze
(. J. Č. T.) právě vydala Adresát a stalistiku če-
ského těsnopisectva. Zpracoval jednate] Ú, J. Č.o
Prokop Novák. Objednávky přijímá jednate
Ú. J. Č. T. Prokop Novák v Praze III. Újezd 22.
* Honoré de Balzac: Neznámé arcidiio
(Nová edice. Roč. I. čís. 3.) Vydává Ant. Pouček
v Praze.
*Alfred de Musset: Andren Dolsarto. (No
vá edice. Roč. I. čís. 2.) Vydává Ant. Boučel
v Praze.
* Zákony školské. IV. VII. Sešit 66——65. Se
stavil Karel Tuček. Nákladem Zem. ústř. spolku jen
not učit. v král, českém. V komisi Josefa Rašína
v Praze VI.
* Kronika. 1909. Čís 7. a 8. Měsíčník s bez
platnou přílohou „Volné chvíle“. Nákladem Karla
Stan. Sokola v Praze.
Paine
Krystinek
Laichter
Král
Bystřín
A Píš
Viková
F Šimáček
Lambek
Ing
Fleischner
doktor
Jarosl
Novák
Březina
Řivnáč
Karel Stan
Schneider
Prokop Novák
T Prokop Novák
Balzac
Musset
Tuček
Rašín
Brno
Praha
Choceň
Francie
Rába
Újezd
Praha VI
Adolit Černá
Sokol
7 Seria II
Andre Dolsarto
30
article
Krakovské „Museum Narodowe“.
Krakovské „Museum Narodowe“.
(K 25. výrocí založení jeho sbírek.)
Polský národ ze všech tří záborů shro
máždil se v osobách nejpřednějších svých před-
stavitelů v úterý 19. t. m. ve starobylém Kra
kově k oslavě významného kulturního svátku —
čtvrtstoletého výročí založení svého Národ-
ního Musea. V proslulých krakovských Su-
kiennicích na hlavním náměstí města, právě
v jeho středu, takořka ve stínu královského
Wawelu, připomínali si Poláci s oprávněnou
chloubou skrovné začátky svých sbírek histori-
ckých a uměleckých, které ze správného po-
chopení městské správy pro její kulturní úkoly
z obětavosti a štědrosti polských umělcův a vla
stenecké šlechty, a konečně arci ze všeobecných
sympatii polské veřejnosti za dobu poměrně tak
krátkou vzrostly v bohatý poklad nejpřednějš
kulturní instituce v zemi, jejíž sbírky chovaj
na 250.00 předmětů, mezi nimi překrásnou ga-
lerii uměleckou, a jejíž roční rozpočet činí témět
100.000 K.
Český národ zajisté s živou účastí ber
podil na velkém kulturním svátku Polsky, a lze
jenom vítati, že náš »Svatobor« zúčastnil s
slavnostního jubilea krakovského svým dele-
gářem. Zároveň však i kus poučení mohla by
naše královská Prahu čerpati ze zářícího pří
kladu Krakova, jenž počtem obyvatelstva a roz
lohou tvoří asi tak třetinu Prahy, a sotva čtvr-
tinu »velké Prahy«. O založení a stručných dě-
jinách rozvoje i nynějšího velkolepého stav
»Musea Narodowego« pěkný informativní článel
přináší právé dnes vyšlé 5. číslo »Z late
Prahy«, jenož redakci dala s vlídnou ochotou
správa musea krakovského k disposici svo,
Polák
Wawel
Polsko
Praha
Krakov
muzeum Narodowe
muzeum Narodowego
31
article
uměleckou galerii, která je chloubou slovanskéh
výtvarnictví.
Vynikající polský publicista a kustos » muse
i domu Jana Matejky« Maciej Szukie-
wicz vykládá tu českému členářstvu vřelým
tónem polského vlastence a zároveň odborniku
který by rád všecko Slovanstvo zainferessoval
pro umělecké a historické abírky svoji vlasti
jak vznikla myšlenka krakovského Národníh
musea. Poprvé ji vyslovil v r. 1870 tehdejší
starosta krakovský dr. Dietl. Avšak její usku-
tečnění se o několik let opozdilo a sešlo se
s památným výročím spisovatelské činnnosti J. J
Kraszewského. Tenkráte Henryk Siemiradskí da
roval zemi svůj obraz »Pochodně Neronovy«,
což způsobilo, že rada města Krakova usnesla
se utvořiti galerii novověkého umění a při ne
založit ode dávna navrhované Národní museum
Organisační obdobl trvalo ještě několik let, tak
že teprve v září r. 1883 v čase výstavy pamá-
tek z dob Sobieského došlo ke slavnostnímu
otevření muses v siních Sukiennie.
Prvním ředitelem musea byl jmenován za-
sloužilý badatel dějin umění v Polsce, prof.
umělecké akademie Wladyslaw Luszezkiewiez.
Matejka
Maciej Szukie
doktor
Dietl
Kraszewský
Henryk Siemiradskí
Neronův
Sobieský
profesor
Luszezkiewiez
Krakov
Národníh muzeum
32
article
Museum po delší dobu zaujímalo pouze polo-
vinu Sukiennie, neboť v polovině druhé umí-
stěna byla stálá výstava »Spolku přátel uměni«
(Towarzystwa przyjaciól sztuk pieknych). Tato
stísněnost v nedostatečných již místnostech byl
nejen nepohodlnou, ale přímo škodlivou pro
museum. Když tedy »Spolek přátel umění« vy-
stavěl si r. 1900 svou vlastní budovu a ozvaly
se zároveň hlasy, že platný musejní řád při
neustále docházejících se všech stran darech je
přílis úzký a jednostranný, rozhodla se městská
rada nejen rozšířit místnosti museální a postou-
pit museu veškeré síně v Sukiennicích, ale také
reorganisovat mladý a slibný ústav. Tak dostalo
se Národnímu museu nového základu na novém,
liberálním a již přímo vědeckém řádu. Současně
následkem smrti prof. Luszezkiewicze změněna
byla celá správa ústavu a péče oň svěřena byl
rukám mladým a silám odborným.
Po změně řádu a vedení počalo Národní
museum růsti přímo před očima. Sbírka uměle-
ckých děl a historických pamálek dosáhla bě-
hem osmi let imponujicího počtu 250.000 před-
profesor
Luszezkiewicz
Sukiennice
spolek přátelit
spolek přátelit uměný
pít muzeum