ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 78e4ad40-fd9f-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 15 celkem · entity: person 69, place 47, work 3, org 8
1 masthead
Dne 8. května 1900.
2 masthead
KATOLICKÉ LISTY
3 masthead
Číslo 125. Strana 3.
4 article
Byly schváleny návrhy na koupi pozemků číslo 460/2 na Letné ve výměře 600 čtver. sáhů od Ma- lostranské záložny za cenu 24 K za čtver. sáh ve příčině rozšíření sadů na Letné, dále schválena dražba pětiny domu č. 1543—II. za 8670 K. Na trvalý odpočinek byli dáni pp. cís. rada František Šimek, řiditel měst. berního úřadu, Frant. Toužil, ři- ditel měst. výpravny a p. Frant. Vichterle, vrchní učetní revident. O všech pánech učiněny pochvalné zmínky. Paní Švarcrové, vdově po vrátném starom. radnice vyměřena pense a podpora pro dítky. Byl přijat návrh, aby učinila se změna ve příčině jmeno- vání představených v pomocných úřadech. Obyva- telstvu v Klapém povolena pomoc 1000 K, což bylo dodatečně schváleno. Odkazy zesnulých manželů Olivových ve příčině sirotčince v Říčanech byly bezvýminečně přijaty. Konečně vyřízeny mnohá sti- pendia a osobní odstavce. Pan Kaše ujímá se kostela sv. Haštala, který je ve velmi chatrném stavu a žádá, aby obec dala kostel opraviti, a to co nejdříve, nežli udá se tam neštěstí.
Šimek František Toužil Švarcrová Olivův Kaše Letná Ma Obyv Klapý Říčany svatý . Haštal
5 article Zprávy denní.
Zprávy denní. Důkladné upravení farní kongruy. Píše se nám: Stěžoval jsem si Vám před několika dny, že mně podle kongr. zákona ze dne 19. září 1898 upravená a schválená a také vyplacená kongrua, jejíž zlepšení proti dřívějšku obnášelo 102 zl. 30 kr. ne- dávným místodržitelským výnosem zase znova a to důkladně »opravena« byla na základě prý minister- ského nařízení ze dne 16. listopadu 1898 (jak krát- kou platnost mají zákony rakouské ve prospěch kleru! v ten smysl, že se mi 81 zl. 69 kr. strhuje jakožto za mešní nadace, které prý patří do kněžské dotace a nejsou pouhými mešními nadacemi, ač se má za ně čísti přes 160 mší sv. Jaký následek této »opravy«? — Tento: od 1. října 1899 přebral jsem prý neprávem 115 zl. 60 kr., ty se mi ve 12 mě- síčních lhůtách srážejí, tedy měsíčně po 9 zl. 63 kr.; o 81 zl. 69 kr. mám nyní bráti méně, dělá měsíčně 6 zl. 80 kr., tak že se mi nyní strhuje na doplňku mé kongruy měsíčně jenom 16 zl. 43 kr., což činí za 12 měsíců tedy zu rok pakatel: 197 zl. 16 kr.
6 article
k tomu daň 3 zl. 60 kr. činí 200 zl. 76 kr. Jelikož farní kongrua zdejší obnáší 700 zl., zbude mi tudíž 499 zl. 24 kr. na živobytí a všecko ostatní! Když s tím budu muset vystačiti jeden rok, proč ne dva, tři a t. d., když s tím mohu vystačiti ovšem při sekání dluhů já, proč ne jiní anebo všickni ostatní správcové farních beneficií v celém blahoslaveném Rakousku?! Tak o nás soudí ti naši finanční přítelíčkové tam nahoře. Mohu vám zcela upřímně sděliti, že mezi duchovenstvem zmáhá se víc a více všeobecná nespokojenost a rozmrzelost nejen nad mizernými poměry politickými a společenskými, ale především nad patrnou nepřízní a bagatelisová- ním nás u těch vyšších kruhův státních a někdyi církevních. Jest skutečná pravda, do čeho si stěžoval dopisovatel »K. L.« v čísle ze dne 7. t, m., stále se nám ukládá víc a více práce, ale uznání pražádné. Také knězi dochází konečně trpělivost a to se dává v našich, ač stále řídších schůzích na jevo kyselou tváří, posuňky i příkrými slovy. Kam to má vésti? — Proti »opravě« moji kongruy podal jsem rekurs k c. k. ministerstvu a výsledek sdělím.
K L Rakousko
7 article
* K odstrkávání Israele. Dochází nás tato zpráva: Kterak židé v našem Rakousku jsou odstr- kováni, o tom svědčí následující fakt. Pomocní ka- techeti na středních školách, většinou z duchovní správy, mající zkoušku způsobilosti pro vyšší školy střední, dostávají od c. k. vlády za 2 hodiny vyučo- vání 100 zl.; učitel náboženství israel- ského za týž počet hodin 120 zlatých. K tomu nějakého výkladu zajisté není potřebí. * Kompromis na pražské radnici. C již různých nechvalných scén a řečí vyžádal si boj stran radničních, kolik žalob bude v době nejblíže příští projednáváno u okresního soudu — to vše ve- řejnosti známo. Teď konečně došlo ku částečnému kompromisu. V sobotu odpoledne měla strana ná- rodní i strany p. dra. Friče a p. dra. Podlipného na radnici staroměstské schůzi důvěrníkův a ujednáno ve straně národní postoupiti straně p. dra. Friče pět míst městských radů a tak dostanou se do rady pp. dr. Frič, Mellan, Kasalický, Sokol a Kreutzer, jimž členové strany národní místo své postoupí. Strana p. dra. Podlipného na místa městských radů více nere- flektuje — známo proč. Vůdce i hlavní činitelé sdru- žení tam již zasedají. Bylo by v zájmu obecného blaha, aby již spory radniční, vyvolané p. drem. Pod- lipným, utuchly.
Frič Podlipný doktor Mellan Izrael Rakousko Sokol a Kreutzer
8 article
Žid Lassalle o dělnietvu. Známý mate- rialista Büchner píše ve svých pamětích toto: Meškal zde u mne po celý den Lassalle. Má imponující po- stavu, ale není příjemným společníkem. V chování je mnoho hereckého a přehnaného, zneužívá patrně ce- lého dělnického hnutí k osobním choutkám svým. Dal si všemožnou práci, aby mne získal pro své plány, ovšem marně. V hovoru mi bylo nápadno, že chce býti a platí jako vůdce dělnictva a přece o té »pa- káži« tak pohrdavě mluví. Nejvíce prý ho mrzí, když na schůzích musí si podávati ruce s dělníky, kteří je mají celé zpocené a velmi zapáchající. Toť se ví, žid a míchat se mezi tu pakáž, která od fabriky z daleka zapáchá, když žid pán sedí v saloně, a ta »pakáž« se na něj dře. Bohužel, že ani stý díl sociálních demo- kratů své předáky nezná. * Z výroční zprávy spolku sv. Vincence z Paula pro král. české vyjímáme toto: Bě- hem roku zřízeny byly nové konference v Kostelci nad Orlicí, v Turnově, v Chebu a v Prčicích; taktéž v Týništi nad Orlicí pracuje se na zřízení kon.e- rence. Počet konferencí vzrostl tudíž na 59. Co do- týče se našeho »Vincentina«, útulku pro nezhojitelné, přestěhovali jsme ho v květnu z dosavadních míst- ností v Bubnech, které byly prodány, do nově získa- ného a účelně zařízeného domu »Pöttingka« v Břev- nově. V druhém našem zvláštním díle: ústavě pro zaměstnávání hochů na Hradčanech bylo pod správou vdp. P. Stacha ze Strahova horlivě pokračováno a súčastňovalo se v něm 22 až 25 chlapců. Zvláštní zmínky zasluhuje velečinná konference sv. Františka Regis, která obětovným řízením vdp. P. Hoffmanna odstranila 180 konkubinátů, čímž 262 nemanželských dítek bylo legitimováno. Po čas svého trvání promě- mila konference ta 500 konkubinátů v křesťanská manželství a 692 nemanželských dítek legitimovala.
Žid Lassalle Büchner P Stach Regis P Hoffmann Kostelec nad Orlice Turnov Cheb Prčice Týniště nad Orlice Bubno Břve Hradčany Strahov spolek svatý . Vincenc Paulo pro král
9 article
Na díle tomto spočívá patrné požehnání s nebe.- Koncem roku 1899 čítal spolek sv. Vincence v krá- lovství českém 500 činnýck členů, 3868 účastníkůa dobrodinců. Chudých ošetřováno 2377. Všech příjmů měl spolek 168.676 korun. Týdenních podpor rozdě- leno 29.156 korun, na potraviny 21.167 korun, na písemné žádosti uděleno podpor 3345 korun, úhrnem bylo vydáno 119.556 korun. Všech konferencí v krá- lovství českém jest 58. Ústřední rada sestává z ná- sledujích p. t. pp.: Karel Ervín Nostitz-Rieneck, předseda, v Praze č. p. 135—II.; vdp. Florian Scharworth, kanovník metrop. chrámu na Hradčanech, I. místopředseda; M. V. Zahradnický, faktor c. k. školního knihoskladu, II. místopředseda, č. 1517-II.; Ludvík Zelenka, pokladník, č. p. 135—II.; Václav Němeček, učitel, tajemník, v Žižkově č. 842; dále všichni předsedové a místopředsedové jednotlivých konferencí, již však nemohou se vždy všichni dosta- viti ke schůzím.v . *O kulturních poměrech na Moravě. V neděli dopoledne konala se ve velkém sále Mě- šťanské Besedy v Praze druhá přednáška cyklu o Moravě, který uspořádala Moravská beseda v Praze. Mezi četnými posluchači byli přítomni rektor prof. Gebauer, prof. Čelakovský, dr. Podlipný, dvor. sta- vitel Tereba, řiditel Subert, architekt Fanta, prof. Bráf, prof. Tilšer, Bílý, dr. Baštýř, dr. Zavadil, sta- vitel Tebich z Brna, prof. Maydl, dr. Jeřábek, pí.
Chudá Karel Ervín Nostitz Rieneck Scharworth M V Zahradnický Zelenka Němeček profesor Gebauer Čelakovský doktor Podlipná Subert Fanta Bráf Tilšer Baštýř Zavadil Tebich Maydl Jeřábek Praha Hradčany Žižkov Morava Brno spolek svatý . Vincenc o Morava
10 article
Josefa Náprstková, Neffová, Gabriela Preissová, Klenková z Vlastimilu a j. Obec Moravanů v Praze bydlících byla hojně zastoupena. Z Brna zavítali pak pánové: stavitel Tebich, redaktor »Hlasu« Spáčil- Žeranovský a redaktor »Moravské Orlice« p. Pav- líček. Schůzi zahájil zasloužil zasloužilý starosta Mo- ravsko-slezské besedy docent na české universitě pan MUDr. Jan Honl uvítav shromážděné a poděkovav za četné účastenství. Sdělil pak, že přednáška p. školního rady a spisovatele Frant. Bartoše, jež měla býti 16. t. m., odkládá se na 27. květen a požádal p. Fr. Mareše, řiditele škol Vesniných, aby laskavě proslovil svou přednášku. Tento hlučným potleskem uvítán, pravil mezi jiným: Lid na Moravě se velice liší od lidu v Čechách. Od Národopisné výstavy če- skoslovanské zbuzeny byly sice zvědavost a zájem, ale celému hnutí tomu chybí dosud vědecká prů- prava. Všeobecné vzdělání na Moravě podle účasti na životě politickém jest menší, nežli v Čechách, ale rozdíl ten a pokud se týká ducha kritického a roz- umových schopností není tak značný. Na Moravě nečte se tak mnoho jako v Čechách, ale za to dů- kladněji. Čtou se nejvíce kalendáře; z toho plyne pro vydavatele povinnost, aby více dbali na úpravu a obsah. Dále čtou se se zálibou Kosmák, Brodský a Rais. Velmi málo čtou se spisy poučné, hospodář- ské nečtou se dosud vůbec. Vývoj všeobecného vzdě- lání nejvíce zračí se ve školství. Na Moravě jest celkem 2367 škol obecných, z toho 1669 českých.
Náprstková Neffová Preissová Vlastimil Moravan Tebich Spáčil Pávlíčko MUDr Honl František Bartoš Mareš Kosmák Brodská Rais Praha Brno moravský Orlice Francie Čechy Morava Lido na Morava
11 article
683 německých a 15 utrakvistických. Tyto jsou zvláštností moravskou. Nyní škol českých obecných přibývá a utrakvistických ubývá. Měšťanských škol bylo roku 1899 celkem 118. Z toho 56 českých, 62 německých. Podle poměru obyvatelstva a českých škol k německým mělo by býti českých měšťanských škol mnohem více. V Brně na př. je 7 německých měšťanských škol, česká ani jediná; v Olomouci2 německé, česká žádná. Tu zaviněno jest ještě mnoho moravskou indolencí, neboť jsou města, která, ačkoliv školu mají povolenu třeba již tři leta, přece si jí nezřídí. Dále dokazuje pan řečník zajímavými čísli- cemi, že žáci německých škol věnují se převahou praktickým zaměstnáním průmyslu a obchodu, panuje v příčině té u českých žáků nechuť. Studovat na pána, být pánem, jest dosud uejvřelejším přáním a snahou českých rodičů a dětí na Moravě. Odtud pak ony smutné výsledky a naše jinferiorita na poli průmysl. a obchodním.
Brno Olomouc Morava
12 article
Celkem je na Moravě 29 gymnasií (15 českých, z toho 4 soukromé v Záhřebě, Místku, M. Ostravě a Vý- škově a 14 německých). Reálek je 26 (11 českých, 15 německých). Podle počtu obyvatelstva měli by- chom však míti 39 reálek a 37 gymnasií. Česká re- álka v Brně je umístěna velmi mizerně. Do r. 1866 neměli jsme ani jediné české střední školy. Od roku 1894 síří se po Moravě reálkové hnutí z Hodonína. Byla zařízena celá řada nových reálek (Lipník, Brod, Jevíčko, Meziříčí) soukromou pomocí obcí a jedno- tlivců. Také v odborném a průmyslovém školství jsou Němci proti Čechům ve výhodě. Češi mají na příklad jedinou odbornou školu tkalcovskou (Prostějov), kdežto Němci mají 6 podobných ústavů bohatě zařízených a nadaných. Konečně máme v Brně českou techniku a bez university Morava dlouho býti nemůže. O vše- obecnou úroveň vzdělanosti stará se dále Matice mo- ravská, Musejní spolek olomoucký, který vydává Vlasti- vědu, (jež se bohužel odebírá z Čech toliko ve 40 exem- plářích). V dalším oceňuje řečník význam p. Wurma pro kulturní snahy Moravy, jeho tichou práci pro ší- ření porozumění pro slovanské umění a přichází k roz- voji moravské literatury. Pro pěstování zájmu na umění a uměleckých snahách založen byl v Brně »Klub přátel umění«, jenž mezi jiným pořádá výstavy obrazů
Němec Čecho Čech Wurm Morava Záhřeb Místek Brno Hodonín Lipník Brod Jevíčko Prostějov Čechy M . Ostrava univerzita Morava kulturní snaha Morava klub přátelit uměný
13 article
Muchových, Švábinského, Úprkových, jemuž (zřízením Úprkovy síně ve Vesně) jakož i Dušanu Jurkovičovi (moderní stavba dřevěná na Radhošti) poskytl »klub« možnosti a příležitosti, aby uplatnili své umělecké snahy a nazírání. Divadlo národní má na Moravě dosud mnohem důležitější úkol než v Čechách. Kdežto 6 dní v týdnu slouží intelligenci, v neděli náleží úplně lidu, jehož tísní se každou neděli přes půl čtvrta tisíce před divadelní kasou. Tento dvojí úkol moravské divadlo nesmí pustiti se zřetele. Vedle čistě umělecké stránky nesmí zapomínati, že lidu nahražuje školu, že lid chce si v neděli odnésti z divadla něco pro život. I divadlo musí chápati sloh lidové duše a přispívati k jejímu uvědomění. Řečník pronáší přání, aby tento kulturní obraz Moravy probudil nejen větší touhu Moravu poznati, ale aby získal též snahám mo- ravským více sympatií a soucitění v Čechách. Tímto přáním řečník ukončil tuto schůzi. * Vzpomínka na dva křížeborce. Ne- dávno — píše »Čes. Vých.« — pochován známý v Chrudimi v poslední době již na celý svět promrzelý starý mládenec, pan Volec, c. k. adjunkt kraj. soudu v. v. Chodil celý den jako pensista po procházkách po městě, stále si něco pobručuje, stále něco kriti- suje, jinak byl dobrá duše. Tak jednoho bouřlivého podzimního večera — je tomu ovšem již několik let — kdy by nikdo, jak se říká, ani psa z domu nevyhnal, bloumal také, ruce maje jako obyčejně na zad složené, kolem býv. starého hřbitova sv. Michala. Bylo to v době, kdy ještě několik posledních železných křížů náhrobních umělé řemeslné práce svědčilo o tom, že tu bývalo pohřebiště starých Chrudimanů. Takovéto kříže, jichž několik pěkných jest uschováno v našem
Muchův Švábinský Úprkův Jurkovič Volec Michalus Morava Čechy Chrudim
14 article
průmyslovém museu na doklad dovednosti starých zá- mečníků tím větší, ano nebylo tehdáž škol průmyslo- vých, naší době zachraňovati, sbírati na hřbitovech i vzdálených vesnic, bylo zamilovaným sportem zvěč- nělého archeologa Ant. Šolty. Jednou vlekl takový těžký železný kříž, nemaje chudák na povoz, odkudsi až z Třebovic v noci na svých slabých bedrách domů do Chrudimi, jako poslední opat Svatoprokopského kláštera na Sázavě Božetěch vlekl krucifix, jim samým zhotovený do Říma. Takovýto starý náhrobní kříž že- lezný nebylo lze tak lehko získati, ani ze zrušeného již hřbitova. Pozůstalí, žijí-li, počítali obyčejně s ce- nou starého železa neb z falešné piety nechtěli při- pustiti, aby byl jako dílo umělecké uschován v museu; patříť prý jen na hřbitov. A tu nezbylo sběrateli ta- kových starožitností, než-li všelikými křivými cestami dostati se k cíli. Na bývalém hřbitově sv. Michala, dávno zrušeném, dlouhou dobu chýlil se jako vetchý kmet z předešlého století k zemi poslední z těchto že- lezných Mohykánů, na místě, kde dřímaly pod drnem předkové starožitného rodu měšťanského, tušíme Čer- venků. Na ten měl milý Šolta spadeno. Všechna námaha po dobrém jej získati byla marna, i odhodlal se, že kříž ze hřbitova ukradne — ne pro sebe, nýbrž pro průmyslové museum. Čekal až tmavý večer rozprostře černý závoj svůj nad hřbitovem a vítr s bouří bude odstrašovati každého od večerní procházky. Stalo se.
Antonín Michalus Třebovice Chrudim Řím
15 article
Za jednoho takového podzimního večera přelezl pan Šolta zeď hřbitovní a rovnou cestou ke zmíněnému kříži, který chtěl z kamenného fundamentu vyvrátiti a pak jako »vichrem zkácený« do musea dáti dopra- viti. Nešlo to však tak snadno. Masivní kříž ze sil- ného železa dokonalé práce řemeslné, trčel pevně ve svém kamenném ložisku, ne a ne s ním hnout. Již byl p. Š. od námahy cloumání celý zpocen. Ze vzdálí
Šolta