3
masthead
28. dubna 1904.
5
article
vydal Maďarům v šanc na základě § 14. Dr. Körber
rozšiřuje úpadek a spoustu na všech stranách. Nic
jiného se při tom nedaří, nežli pruský mor a hnut
prováděné za hesla pryč od Říma. (Odpor u Vše-
němců.)
Posl. Hauck: Není vám něco vhod? Vy pod-
vodníci na lidu! (Odpor u Čechů.)
Posl. dr. Šílený: Všechny strany měly by po-
kládati za věc pilnou opatření ke zvelebě odbytu
výrobků maloživnostenských
Posl. dr. Funke: Obstrukcí
Posl. dr. Šílený: Na věci však dru. Körbrovi ne-
záleží. Jest rád, dostane-li z Opavy telegram: „Český
advokát dr. Falkovský podal zdejšímu zemskému
soudu stížnost proti okresnímu soudu v Bílsku proto.
že dostal na české podání německé vyřízení. Zemský
soud odmítl tuto stížnost, protože prý podle minister
ských výnosů němčina jest ve Slezsku jazykem úřad-
ním a čeština nemůže býti uznána jazykem v zemi
obvyklým.“ Teď jsou živnostníci a řemeslníci ve
Slezsku spasenil
Posl. Albrecht: Vaší obstrukcí ještě vícel
Posl. dr. Sílený: Dru. Körbrovi a jeho soudům
možno jen gratulovati k jejich spravedlnosti a lásce
ku právu. Podařilo se mu opětně dáti českému jazyku
ránu.
Posl. Březnovský: To je ministr v pravdě pruský
Posl. Albrecht: Na vás byl by pruský minist
dobrýl
Maďar
doktor
Körber
Posl
Čecho
Funke
Falkovský
Albrecht
Březnovská
Řím
Opava
Bílsko
Slezsko
6
article
Posl. Březnovský: Ten by nebyl tak zlý, jak
Körber!
Posl. dr. Šílený: Pro živnostníky vláda nenči-
nila dosud ničeho. Lituje, že živnostenská novelo
nebyla dosud sněmovně předložena a uvažuje o pod-
poře maloživnostnického odbytu náležitými prostředky.
Kritisuje obchodní politiku ministra zahraničných
věcí a poukazuje na nedostatky konsulátů. Stesky
po léta opětované ničeho neprospěly. Žádá, by se
zřídil v Praze a Brně ruský konsulát. Přičinění vo-
jenského loďstva ve prospěch vývozu, o němž ministu
zahraničných věcí hlásal, čeká na své uskutečnění.
Vývoz Francie a Německa vzrosti za posledních le
vydatnou podporou svých vlád, vývoz rakouský
slábne vinou vlády, jež nejen ho nepodporuje, ale
přímo ničí.
Poslední dobu Rakousko skládalo svou naději
na Balkán. Dokud však se bude nakládati se slovan-
skými národnostmi v Rakousku tak jako dosud, není
naděje, že by získalo na Balkáně přízeň v oboru
politickém nebo hospodářském.
Přimlouvá se za provádění hesla »Svůj k svémue
naproti cizině i Uhrám a žádá konečně sněmovnu
— pro důležitost věci — by schválila pilnos
jeho návrhu. (Pochivala mezi Čechy.)
Rokování přerušuje se.
Předseda volá k pořádku posl. Steinwendera.
jenž za Chocova protestu proti volbě kvotové depu
tace volal na předsedu: Nechle »hlupáka«, ať mluví
co chce.
Posl. hr. Sternberg (v dotazu k předsedovi) čte
podání průmyslniekého klubu ze dne 18. února t.r
v němž poukazuje se k tomu, že ministerstvo za-
hraničních věci přehlédlo, že vypršela dodatečná
smlouva s japonskou vládou (k smlouvě obchodní),
jíž povoleny různé celně-politické ústupky za to, že
Rakousko zřeklo se konsulátního soudnictví pro
státní příslušníky rakousko uherské, načež japonská
vláda nařídila celním úřadům, aby vybíraly dvojná-
sobné clo z rakousko-uherského dovozu.
Posl
Březnovská
Körber
doktor
Steska
Chocův
Praha
Brno
Francie
Německo
Rakousko
Balkán
Uhry
Pochival
Čechy
Sternberg
Nechle
7
article
Předseda namítá, že tato záležitost nemůže
býti předmětem poptávky u něho a vyzývá řečníka.
aby podal příslušný dotaz a po několikerém napo-
menutí odnímá mu slovo.
Hrabě Steruberu: Pane presidente, vy chráníte
největšího holomka v Rakousku!
Posl. Karbus (v dolazu k předsedovi) diví se, ž
mezi předměty jednacího pořadu panské sněmovny
svolané na 29. dubna, není poslaneckou sněmovnou
již schválený zákon o úpravě nedělního klidu v ob-
chodní živnosti a žádá předsedu, by se zeptal mini
sterského předsedy, proč se tak nestalo a kdy se tak
stane?
Předseda odpověděl, že nemá vlivu na stano-
vení denního pořadu panské sněmovny.
Posl. Iro v dotazu k předsedovi živnostenského
výboru) nalehá na svotání výborové schůze, aby vy-
řídily se předlohy o podomním obchodu, opilství aj
Mimo to by rád, by upozornil předsedu ministerstva.
aby ministr obchodu předložil sněmovně ještě v dubnu
hotovou živnostenskou předlohu.
Poslanec Choc žádá pro výrok poslance Stein-
wendra »hlupák«, by se svolal kárný výbor. Zároveň
protestuje, že místopředseda Kaiser zodpověděl vče-
rejší Wrablzův dotaz po událostech o delegačních
volbách a proti jeho výroku, že čeští radikálové se
chovali »skandálně«. Místopředseda Kaiser, jenž dělal
za německé obstrukce největší hluk, měl nejmenš
právo k takové kritice. (Hluk a výkřiky mezi českým
radikály.)
Předseda vyhovuje Chocově žádosti a vyzývá
oddělení, aby sešla se po sněmovní schůzi a zvolhila
kárný výbor.
Poslanec G1öckner volá: Měl pravdu!
Konec schůze v 5.10 hod. odpol.; příští bude
zejtra o 11. hodině dopole dní.
Posl
Karbus
Choc
Stein
Kaiser
Rakousko
živnostenský výbor
panská sněmovna
G 1
8
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. dubna. (K situaci.) Kra-
kovskému „Czasu“ sděluje se z Vídně, že
pouhou přeměnou jednacího pořadu situaco by
se valně nezlepšila. Jde prý hlavně o to, o čem
se nejméně píše v novinách, totiž aby německé
strany prohlásily jasně, že po případě budou
hlasovati pro uherské vyrovnáni. Dokud není
takového prohlášení, bude stále hroziti možnost,
že vyrovnání bude provedeno pomocí § 14.
Ruský klub na říšské radě, jenž jde
v nynější obstrukci svorně s Čechy a Jihoslo-
vany, chystá se obstruovati také změnu jedna-
cího řádu sněmovního, dostane-li se na program
Za tím účelem podal již dle „Dila“ pilný návrh,
týkající se oběžníku haličského mistodržitelství,
jímž se překáží ruským dělníkům, hledajícím
práci v Prusku. V případě potřeby ruský klub
podá ještě jiné pilné návrhy, aby znemožni
úpravu jednacího řádu.
Praha
Vídeň
Čechy
Prusko
9
article
V Praze, 27. dubna. (Dr. Fuchs pro
absolutismus.) Býv. předseda poslanecké
sněmovny, dr. Fuchs, mluvil tyto dni v Solno-
hradě ve schůzi katol. politického spolku o situae
a probrav nynější poměry v rakouském i uher
ském parlamentě, dospěl k závěru, že pomoci
může jedině dočasné zrušení ústavy a absolutis
mus, za jehož panství by koruna uvedla v živo
ony zákony, na něž se rakouský zmírající par-
lament a chorý parlamentarismus nemohou
zmoci. „Přimlouvám-li se za dočasné zrušení
ústavy — pravil dr. Fuchs — nemíním tím, že
by absolutismus měl zavládnouti na delší dobu,
nýbrž že by tvořil jen krátké mezidobí, jež by
koruně postačilo, aby po úradě s osvědčenými,
nestrannými a věci znalými ministry, jakož i ko-
runní radou vydala ony zákony, které nynější par-
lament vydati nemůže. K zákonům takovým po-
čítám v prvé řadě prováděcí zákon k čl.
19. zákl. zák. st. ze dne 21. prosince 1867; zá-
keny, týkající se různých jazykových a ná-
rodních otázek, zákon o jednacím řádu
pro příští parlament a konečně s pravedli vý
volební řád. Na provedení tohoto plánu —
zakončil dr. Fuchs svůj výklad — jest třeba od-
vahy a pevné vůle. Nechť se stane pokus, uzdra-
viti tímto způsobem naše rozhárané poměry.
doktor
Fuchs
Praha
poslanecký sněmovna
Solnohradit
zákon . st
10
article
V Praze, 27. dubna. (Po uherské že-
lezniční stávce.) Ačkoliv železniční stávka
jest zažehnána, nesejde přece brzy s jednacího
pořadu uherské sněmovny. Ručí za to nálada
v opposičních klubech, zejmena v klubě košu-
tovců. Přes to, že hr. Tisza zlomil stávku dříve,
než se původně asi sám nadál, zůstane přece po
vážlivým zjevem, že Uhry mohly se státi je-
vištěm takové stávky. Kdyby se přes tento zjev
přešlo prostě k jednacímu pořadu, vytvořil by se
tím nebezpečný precedenční případ. Největší že-
lezniční stávka, jaké byla Evropa dosud svědkem
— píše v té věci „Bud. Tagblatť““ — stávka,
která způsobila zemi ohromnou škodu a která by
v případě mezinárodních politiekých zápletek
mohla ochromiti i obrannou sehopnost říše, nent
hračkou, přes kterou by se mohlo přejíti mlče-
ním. Nesmí se nic opominouti, aby se podobné
překvapení nemohlo opakovati. Celá instituee
státních dráh musí se podrobiti revisi, nebot
mohla-li nastati nynější stávka, jest to důkazem
špatné organisace této instituce.
Tisza
Uher
Praha
Evropa
Buda
uherský sněmovna
11
article
V tom směru vyzni asi návrhy, jež ve věe
stávkujících i státu podají opposiční kluby po
slanecké v příštím zasedání uherského sněmu
jež dle zpráv, docházejících z Pešti, bude prý
zahájeno dne 2. května. Zatím počítají se
škody, jaké stávka způsobila uher
ské státní pokladně. „Pester Lloyd““ na základě
podrobných výpočtů, dle nichž na státních drá-
hách cestuje denně průměrně 144.605 osob a
převáží se 93.405 tun zboží, odhaduje každo-
denní škodu státní pokladny v 600.000 K a za
všech pět dní stávky tedy nejméně 3 milliony
korun.
Ovšem přicházejí též počtáři s druhe
strany, kteří číslicemi ospravedlňují vypuknutí
stávky. Platy uherských železničních úřadníků
jsou značně nižší než byly platy státních úřad-
níků týchž tříd před úpravou platů. Přes to na
vrženou vládní úpravou měly se platy železnič
ních úřadníků zvýšiti sotva o polovinu toho, oč
se zvýšily beztoho již lepší platy ostatních úřad-
níků státních. O stísněných finančních poměrech
železničního úřadnictva uherského svědčí nej-
lépe ta okolnost, že na platech těchto úřadníků
vázne exekuční zájem 9 millionů korun, př
čemž jest nepochybno, že dluhy jejich jsou
mnohem větší. Má-li tedy býti odstraněna mož-
nost příští stávky, nepostačí jen lepší organisace.
nýbrž především taková úprava platů úřadnictva
i dělnictva železničního, aby mohlo lidsky exi-
stovati.
Lloyd
Pešť
12
article
Ze Lvova, 25. dubna. (Prof. Petr Chmie-
lowski 1.) Dnes pohřben zde za ohromného úča
stenství vědeckých, literárních i národních kruhů
polských professor zdejší university a proslulý polský
literární historik Petr Chmielowski, jenž po dlouhe
pliení chorobě zemřel dne 22. t. m. Petr Chmielowsk
narodil se r. 1848 v Zavadincích na Podole, studoval
na „hlavní škole“ (universitě) varšavské a v Lipsku
desáhl stupně doktorského. Od počátku let sedmde-
sátých počínají se v předních literárních časopisech
polských vyskytovati jeho literární a kritické studie.
od r. 1880—1898 byl redaktorem varšavského „Athe-
nea“. Čas ob čas vycházely pak jeho studie, doplněné
v organické celky, v samostatných knihách, jež tvoř
dějiny celé nové polské krásné literatury. Chmielowsk
byl roku 1883 jmenován professorem polské literatury
na universitě varšavské. Poněvadž mu však uloženo
za povinnost přednášeti rusky, nepřijal této profes-
sury. Lvovská universita domá hala se dlouhá lét
u rakouské vlády, aby pro Chmielowského zřídila ve
Lvově druhou stolici polské literatury. Konečně r. 1903
přání jejímu vyhověno, ale Chmielowski zhasl dříve,
než uplynul rok. Budiž česť jeho památcel
profesor
Petr Chmie
Chmielowski
Chmielowsk
Lvov
Zavadince
Podol
Lipsko
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 27 dubna.
Smýšlení v Rusku.
V Rusku vychází několik listů ruským ja-
zykem, jejichž majitelé i spolupracovníci jsou
Židé. Listy tyto, v jich čele petrohradské „No-
vosti“ a „Birževyja Vědomosti“, vedou si v
formě správně, ale ve věci zůstávají vždycky
věrny duchu svého souvěrectva a v jistých pří
padech pravé ruské orgány jsou nuceny proti nim
vystupovati na obranu ruského stanoviska na-
proti stanovisku semitských interessů.
Po záhubě „Petropavlovska“ oba jmeno-
vané listy rozplakaly se a líčily jeho ztrátu jako
rozhodnou ránu nejen pro ruskou námořní moc.
nýbrž jako katastrofu, zasáhší celé Rusko. Pláč
ten měl účel velmi průhledný: měl v ruském
obecenstvu buditi náladu proti válce a pro mír.
k jehož zprostředkování nabídlo se Rusku Ně-
mecko. Počítá se tu na osvědčenou mírumilov-
nosť carovu a myslí se, že car podá ruku ke
každému míru, i k takovému, který by na dlouhá
leta podryl respekt ciziny před ruskou brannou
mocí. V té příčině cara málo znají. On se vy-
hýbal válce pokud jen bylo možno, ale když
bylo Rusko nepřátelsky napadeno, neustoupí už
žádnému nepřiteli ani nepřátelům, byť se jich
několik spojilo. Car Mikuláš II. to byl, kdo ne-
dávno telegrafoval admirálu Alexějevu, že Rusko
nyní s Japonskem zápasí o prvenství na Dálném
Východě a neustoupí, dokud nezvítězí. Kdo má
v žilách ruskou krev, nemůže mluviti jinak.
Mikuláš
Praha
27 duben
Rusko
Petropavlovsk
Japonsko
14
article
„Svět“ V. V. Komarova kárá „Novosti“ pro
jich plačtivosť, ukazuje na jejich vytrvalosť vté
příčině a na to, jak jim sekundují berlínské listy
(„Vossische Zeitung“, „Neueste Nachrichten“)
a Wolfova kancelář... Vysmáv se babskému
nářku, dává výraz skutečnému ruskému, národ-
nímu smýšlení takto: „Rusko od nikoho ničeho
neprosí, ani pomoci, ani úsluh, a má právo žá-
dati, aby mu nepřekáželi pokojně dělati své. Ru-
sko nepřekáželo Prusku bráti Paříž, ani Anglii
zachvátit jihoafrické republiky; nechť ani ony
jemu nepřekážejí dokončiti válku s Japonskem,
jak se bude líbiti bohu. Ale nechme je mluvit,
jazyk událostí je výmluvnější všeho. Nyní nám
nic jiného nezbývá, než se rvát, a na mír budeme
mysliti teprve, až Japonci budou prositi o mi-
losť. Nepříleli pokořenému a z Korcy vyhnaněmu
Rusko neodepře míru.
V V Komarov
Wolfův
Prusek
Japonec
Rusko
Paříž
Anglie
Japonsko
Vossische Zeitung
Neueste Nachrichten
15
article
»Omlazování« německé armády.
Císař Vilém II. přeložil 24. t. m. do pří-
kaznosti neméně nežli patnáct generalmajorů.
Platy důstojníků v Německu, přeložených do
pense neb do příkaznosti, i pokud nedosáhli
obvyklého pro opatření takové věku, jdou již
do obrovských obnosů.
K Loubelově návštěvě v Římě.
Frankofilské demonstrace v Italii nabývají
velikých sozměrů. Také socialistický »Avantie
vyzývá k podobnému projevu, při němž položili
se mají i věnce u pomníku Giordana Bruna,
velikého protivníka Vatikánu.
V Miláně vítali včera návštěvu francouz-
ských kupeů za nesmírného nadšení. Ulice
zdobeny byly bohatě prapory francouzskými
přeplněny lidmi, Hosté vítáni byli ohlušujícím,
nekonečným voláním: »Sláva francouzské re-
publice !«
V Římě vzbudilo jistou sensaci, že špa-
nělský vyslanec se přijímání diplomatického
sboru Loubetem nezúčastnii, ač dokonce i ra-
kouský vyslanec hr. Lützow tax učinil a také
palác svůj osvětlil. Toto opomenutí, jistě zůmy-
slné, vykládá se jak reakcionářskými snahami
nynější Maurovy vlády, tak také nespokojenosti
Španělů nad úmluvami anglo-francouzskými ve
příčině Marokka.
Vilém II
Loubelův
Giordano Brun
nezúčastnie
Lützow
Maurův
Španěl
Německo
Řím
Italia
Vatikán
Milán
Maroko
16
article
Kritické postavení Němců v osadě jihoafrické.
Pařížský dopisovatel »Patrie« v Portonovu
sděluje, že situace Němcův v osadě jihoafrické
jest velmi kritická. Vojsko německé svedl
velmi krvavé a těžké boje bez valných výsledků.
při nichž ztratili množství mužstva a důstoj
niků. Mimo to decimují vojsko německé cho
roby. Velitelé žádají za další posily před opět
ným zahájením operací. Osadníci evropští vy
týkají guverneru Leutweinovi, že svojí bezohled
ností k domorodcům povstání Hererův zavinil
Podali již vládě německé žádost, aby byl o
volán.
V berlínských kruzích parlamentních tvrdil
se včera určitě, že plukovník Leutwein poda
demissi jakožto velitel a že žádal, aby činnost
jeho byla obmezena jen na věci správní. Vrchním
velitelem vojska v osadě má býti jmenován
generallieutenat Trotha dosud v Trevíru, jak
ostatně nedávno již tvrzeno bylo. Také berlínský
»Local Anzeiger« tvrdí dle zpráv dopisovatele
svého, že kolona Glasenappova ztratila od 13.
března neméně než 63 důstojnictva svéhoa
35 mužstva svého a to boji i tyfem. (13. března
čítala 12 důstojníkův a 476 mužův.) Mimo to
churaví z ní ještě 44 mužů tyfem. V posledním
týdnu v osadě silně pršelo a v noci mrzlo, čím
vojáci velmi trpěli. Kolona musila již neměně
než 70krát tábořiti pod širým nebem. Hned po
jeho návratu do Německa má hr. Bülov císař
— již v Karlsruhe — podati zprávu o vážné
situaci v osadě africké.
Němec
Němcův
Hererův
Glasenappův
Trevír
Německo
Bülov
Karlsruhe
Patria
Vocal Anzeiger
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nová domácnosi pražské »Lese- un
Redehalle«. Zdejší »Bohemia« nemálo se těší
z rozčilení českých listů nad tím, že professoi
české reálky ve výslužbě prodal svůj dům ně-
meckým buršákům a při tom ke všemu veliee
levně. Bolest česká je lim větší, že prodaný
dům jest úmrtním domem českého historika
J. Šafařika, a pamětní deska s domu toho ne
pochybně zmizi. Netajíme se rozčilením ani
bolesti nad touto událostí. Ke všemu nutno
doznati, že německý list má dosti příčiny k
škodolibosti. Česká država trpí škodu dvoji
i morální i hmotnou. Při ohromném významu
Šafařikové pro český národ musí přirozené pře-
vod úmrtního jeho domu, kterýž až dosud ná-
ležel k národním monumentům v Praze, do ně
meckých rukou a nad to k účelu tak eklatantně
německo-nacionálnímu ve všem národě vzbudit
rozechvění co nejtrapnější. Bylo by sice bývalu
žalostným pohledem českému zraku viděti v bez-
prostředním sousedství firmy buršáckého spolku
pamětní desku Šafaříkovu, ale kdyby ji byl
nový německý majitel na svém místě ponechal,
bylo by mu to k jisté cti přece jen sloužilo.
J Šafařik
Šafaříkův
Praha
Bohemia
uno Redehalle
18
article
Včerejším ohlášením vandalismu, jímž odstraněn
bude z pražských výmluvných kamenů jeden
z mladších, ale nejvýmluvnějších, bude če
skému člověku ušetřen naznačený rozpor citů
Snad bude míti nový hospodář v Šafaříkově
domě tolik slušnosti, že nebude považovati de-
sku za svůj majetek a vydá ji do rukou, ze
kterých na dům přišla. Co se týče české
smluvné strany při tomto obchodu, není sice
pochyby, že každý majitel má neobmezené
právo nakládati se svým majetkem jak mu libo
Od bývalého českého professora dějin a býva-
lého člena sboru obecních starších v Praze
bylo by se sice mohlo očekávati, že při volném
nakládání jeho majetkem spolu budou rozhodo-
vati přece ještě jiné ohledy . . . Do jisté míry
jest prodej tento vůbec nevysvětlitelný, nebot
že by byla se strany prodejce působila nemírná
zištnost, nelze říci, podle názorů znalců prodár
dům při nejmenším o 15.000 K pod skutečnou
cenou. Podobná překvapení nejsou v Praze
vůbec i na dále vyloučena. Jak se nám sdě-
luje, vyjednává jistá německo nacionální korpo-
race zemská o koupi rozsáhlého českého ma
jetku na Malostranském náměstí, domu to, který
sice nevyniká žádnou českou upomínkou, který
by však při převodu do německého majetku zna-
menal další rozmnožení německé državyv
Praha
malostranský náměstí
Šafaříkův dům
19
article
Praze. Jest zřejmo, že Němci v nejnovější době
vrhli se na zakupování — české Prahy docela
systematicky a v tom ohledu mají v České
spořitelně nevyčerpatelnou studnici úvěru, Wiese
rův článek o tisici německých domech v Praze
má býti, jak zřejmo, uskutečněn. Jaká jest př
tom česká povinnost, je nad slunce jasnější
— Jen tři řádky české omluvy ! K sjezdu
výrobců octa z lihu, pořádanému dne 24. t. m
ve Vídni, byly pozvány všechny obchodní ko
mory »jak se samo sebou rozumí« v německém
jazyce. Kromě vídeňské obchodní komory od
řekly vesměs všechny ostatní písemně a zárovei
vyjádřily sjezdu oelářů svě sympatie »jak se
samo sebou rozumí« v německém jazyce. Jenom
plzeňská komora rozlila si se sjezdem ocet úplně.
Němec
Praha
Vídeň
20
article
Podle plzeňského německého listu zaslala sjezdu
— horribile dietu — český přípis o třech řád
kách!!I, kterýž prý ovšem k vědomosti slovut-
ného kyselého shromáždění uveden nebyl, což
může plzeňskou komoru přece jen mrzet. Ně-
mecký šriftlajír dodává k sensační události této
»Nachází-li se, jak tomu nyní jest, tajemnik
obchodní komory pan císařský rada dr. Vogel
na dovolené, zdá se, že tu není úřadníka, kterýž
by dovedl koncipovati německý dopis«. Což jest
zase veliká čest — pro pana cisařského radu
dra. Vogla, takové uznání »Pilsner Tagblattu«.
— Obecní volby v Třebenicích se blíží a
v listech německých objevují se již bouřliváci.
Ve stejných zprávách, uveřejněných těchto dnů
všemi severočeskými šriftlajtry, pravi se, že
Němci třebeničtí vystoupí také při těchto volbách
jakožto strana sevřená; „nepochybně přidá se
však k ní tentokráte několik kolisavých
a nespokojených z tábora protiv-
ného. Vzhledem k tomu platiž heslo jenom
jedno: Bez podmínky!“ Je to možno, aby hně-
tením Wenzla Titty byly Třebenice tak dalece
zkřehly, jak nasvědčuje tato jeho troufalá po-
známka? Duch Paříkův snad přece neopustil
věrné dědice jeho práce a lásky k české věci —
jejíž nejspolehlivější záhubou v Třebenicích byla
by právě kolísavost a nesvornost tamního českého
táboral
doktor
Vogel
Vogl
Němec
Paříkův
Třebenice
Pilsner Tagblatt
21
article
— Nucená společenstva zemědělská. Hospo-
dářské spolky východočeské svolávají mani-
festační schůzi na den 8. května o 10. hodině
dopoledne do průmyslového musea v Chrudimi
ku projednání otázky nucených společenstev
zemědělských. Do schůze této budou pozváni
veškeří pání poslanci zemští z obvodu východo-
českého, pak zástupci veškerých národních stran
i Národní rady, aby dle veřejného mínění širo-
kých kruhů občanstva, zaujali své stanovisko
při řešení otázky této, nyni tak důležité. Poně-
vadž se za to má, že záležitost tuto řešiti jest jen
po stránce stavovské, jest zajisté správné, že
pozváni budou pp. zástupci i jiných vrstev ná-
roda, kteří o zákonu tom rozhodovati budou, tedy
i kromě stavu zemědělského, neboť obsahuje jak
rámcový zákon říšský, tak i vládní předloha pro
sněm zemský, ustanovení národnostního roz-
dělení tohoto království, proti čemuž národ ná
druhdy tak rozhodně se opřel. Schůze tato má
býti veřejným projevem o návrzích tohoto chy
staného zákona.
Chrudim
22
article
— Mezi českým poštovním úřadnictvon
mimořádnou pozornost vzbudila zpráva, uveřej-
něná v nedělním čísle našeho listu o přednostov
c. k. poštovního hospodářského úřadu v Praze
p. Frant. Wenzlovi, jemuž dne 22. t. m. ve
článku o nespravedlivém obsazování úřadnických
míst bylo vytknuto, že ani slova českého nezná
a tudíž nemá způsobilosti pro svůj úřad v hlav
ním městě českého království. Toto tvrzení bylo
pak v nedělním čísle „dle oznámení četných pp.
úřadníků“ opraveno v ten rozum, že p. Wenzel
dobře a rád česky mluví. Věc zasluhuje veřej-
ného objasnění hlavně proto, že provázena jest
neutěšenými zjevy, které pohříchu dostavují se
v našich poměrech téměř z pravidla, jde-li o kon-
flikt mezi stanoviskem národním a závislosti
jednotlivců na zřízení veřejném, najmě státním.
Došly nás totiž včera slušné dopisy, podepsané,
i neslušné, anonymní, v nichž statečníci, kteří za
své jméno se stydí, vytýkají „Nár. Listům“ (1)
že tohoto německého úřadníka vzaly do ochrany
ba dokonce způsobem, jejž nechceme ani po
zásluze charakterisovati, přivádějí tuto záleži
test ve spojení s poměry osobními. Aby poví-
dačkám a klepům tohoto rázu učiněna byla pří-
trž, prohlašujeme stručně: Po uveřejnění výtky
panu Wenzlovi dostavil se do naší redakce de-
degát českého úřadnictva hlavního poštov-
ního úřadu v Praze a domáhal se uveřejnění
František
Wenzel
Wenzl
degát
Praha
úřad v Praga p
23
article
opravy ve smyslu § 19. zákona tiskového. Před-
ložil její znění, podepsané více než
padesáti českými úřadníky, kteří prý
jednomyslně uznávají, že p. Wenzlovi stala se
křivda a žádají, aby byla napravena. Poněvadž
oprava, záležející ze dvou odstavců, obsahovala
také tvrzení, že „podepsaným českým úřadní-
kům německý původ pana W. zcela nevadí
a že se jim nyní lépe slouží než za býv. před-
nosty Čecha“, odepřel náš odpovědný
redaktor jeji uveřejnění a odkázal pány, aby do-
máhali se svého domnělého práva způsobem,
jejž uznají za vhodný, u kterékoli instance. Po-
tom žádal delegát, aby uveřejněn byl alespon
fakt, že pan W. česky zná a rád hovoří, jak to-
lika podpisy je pověřeno. Poněvadž zjištěné
pravdě nikdy jsme publicity neodepřeli, jak jest
povinností slušného tisku, stalo se tak i v tomto
případě. Tím ovšem ani v nejmenším neupustil
jsme od stanoviska, jež zaujímáme vůči jmeno-
vání a dosazování úřadnictva, zejmena v době
nynější, kdy vláda s bezohledností nevídanoua
neslýchanou proti právu a zákonu „očisťuje“
zněmčené území od českého úřadnictva a svou
protekcí daří úřadnictvo německé. Doklady, že
měla se věc, jak právě vylíčeno, máme v rukou.
O původu „opravy“, jejíž uveřejnění bylo ode-
přeno, prozatím pomlčíme.
— Druhý sjezd českých učitelek. Na dny
14., 15., 16. května t. r. svolán jest do sálu
Plodinové bursy v Praze, na Havličkově náměstí.
Wenzl
Čecho
Praha
Havličkov náměstí
24
article
II. sjezd českých učitelek. Učitelky české chtěj
tu ukázati národu, že jsou stavem samostatným,
chtějí projeviti veřejnosti dobrou vůli pracovat
pro školu a lidstvo. Své stanovisko ke školství
zláště dívčímu, své poslání na roli kulturní, své
požadavky chtěji tu vytvořiti a prohlásiti. Vý-
znamný tento sjezd českých učitelek počne 14.
května, když v Ženském klubu pořádán bude
o 1/48. hodině přátelský večírek. Starostka praž-
ského odboru, slč. F. Anýžova, uvítá kollegyně
z venkova. Večer zahájen bude proslovem Terezy
Mellanové. Pěvecká sekce učitelek přispěje ku
programu večera několika sbory. Dne 15.
května. Pracovní den sjezdový. Účastnice se-
jdou se v Plodinové burse o 9. hodině ranní.
F Anýžův
Mellan
25
article
1. Starostka Jednoty učitelek, M. Storchova z Be-
rouna, zahájí sjezd. 2. Jednání sekcí: I. sekce
Kulturní působení učitelek. II. sekce: Vzděla-
nostní program. III. sekce: Naše právní poža-
davky. — Večer s uměleckým programem o7.
hodině v Ženském klubu. Na prokázání legiti
mace sjezdové vstup volný. Dne 16. kyětna
Slavnostní den sjezdový. O 9. hodině ranní ve
dvoraně Plodinové bursy. 1. Uvítání hostí starost-
kou jednoty. 2. Referáty sekci. 3. Doslov před-
sedkyně. — O 2. hod. odpol. banket v Ženském
klubu (couvert 2 K).
— Kluby občanské. Staroměsts ký
občanský klub v Praze pořádá členskou
schůzi v pátek 29. dubna o 8. hod. več. v restau
rantu p. Sochůrka v Kopmance. Pořad: 1. Zahá
jení schůze. 2. Rozhovor: »O otázce živnostenské
po stránce národohospodářské«. Pozváni jsou
zemští a říšští poslanci páni Březnovský, Kralo-
chvil, Krejčík a Němec. 3. Volné návrhy. P. T
hosté členy uvedení mají přístup. — Občanský
klub v Holešovicích- Bubnech po-
řádá v úterý dne 3. května t. r. o 8. hod. več.
členskou schůzi v sále restaurace p. J. Kutílk
v Praze—VII., na Belerediově třídě. Na pro-
gramu nalezá se přednáška obecního staršího p.
M Storchův
Sochůrek
Březnovská
Krat
Krejčík
Němec
J Kutílk
Be
plodinový burza
Praha
Holešovice
Bubno
Belerediov třída
Vzdít
občanský klub
Staroměst ký občanský klub
26
article
JUDra. J. Scharfa »O živnostenských soudech«.
Živnostníci upozorňují se na důležitý program
této členské schůze.
Z České akademie pro vědy, slovesnost
umění. První třída konala 23. dubna schůzi za před-
sedání pana prof. dra. Jos. Kalouska. V té oznámeno.
že dra. Friedricha „Monumenta palaeographica“ ji
dána do tisku; přečten obšírný referát p. JUDra.J
Demla o tom, které práce archivní vykonal za slu-
diem k dějinám fiskálního úřadu v zemích českých
Po zevrubném referátě p. dra. Zapletala, univ. prof
ve švýcarském Freiburce, navržena pomoc 400 K na
vydání spisu p. dra. J. Práška o Médech. Rovněž tak
povolen příspěvek 600 K na Sborník, jejž vydá k uctění
paměti dra. Jos. Durdíka Jednota filosofická. Těmia
předcházejícími podporami vyčerpán fond podpůrný
na dobro a není tudiž možná letos vyhověti nižádné
žádosti za podporu. — Druhá třída České
akademie bude míti sezení dne 29. dubna l.r
Program: 1. Čtení zápisu. 2. Sdělení dobrozdání o pra-
cích dřive podaných. 3. Práce předloží: prof. Braunen
a Emil Švagr „Fysikálně-chemická bádání o vzácných
zeminách“; dvor. r. prof. Spina práci prof. Velicha
„Poznámky ke studiu betainu“ a práce doc. St. Ru-
žičky: a) „Studie k vypracování methody světloměrné
pro účely hygienické“ (Fotometrie relativní); b) „Se-
strojení papíru na světlo citlivého o citlivosti co možná
shodné s citlivostí ústroje zrakového“ (Z hygien, ústavu
prof. Kabrhela.); prof. Frič práci p. Bedř. Brabence
„O novém nalezišti třetihorních rostlin ve spodním
pásmu vrstev žateckých.“ 4. Sdělení došlých dopisů
a záležitostí administrativních.
J Scharf
profesor
doktor
Kalousek
Friedrich
Monument
Deml
Zapletal
J Prášek
Méd
Durdík
Braunen
Emil švagr
Spina
Velich
Stanislav
Kabrhel
Frič
Bedř
Český akademie
27
article
— Osobní. Koncipista finanční prokuratury v Pra-
ze, pan JUDr. Richard Müller, t. č. přidělený mini-
sterstvu obchodu, jmenován byl ministerským konci-
pistou v témže ministerstvu. — Pan inž. Čeněk
Fischer z Letek u Prahy, podrobiv se u c. k. míslo-
držitelství předepsané zkoušce, stal se úřadně opráv-
něným slavitelem.
— Úmartí. V Opavě zemřel pan Mořic Rak, člen
spolku „Českých obchodních cestujících“. — V Hradci
Králové zemřela dne 26. dubna t. r. ochrnutím srdce
paní Anna Bozděchová, rodem Hrobských,
choť nám. st. zást., p. Jos. Bozděcha, dovršivši 37 let
svého věku. Pohřeb konán bude v pátek dne 29. dubna
t r. o 3. hod. odpol. na hřbitov sv. Pavla v Pouchově.
— Podivné. Výbor pro postavení pomníku slav-
nému mathematiku Vegovi v Lublani, jehož místo-
předsedy jsou zemský hejtman kráňský sv. p. Detela
a starosta města Dublaně Ivan Hribar
zasílá českým středním školám vyzvání k příspěv-
kům a upisovací listiny v jazyku německěml
Stále se bráníme proti zavedení německé státní řeč
a sami ji zavádíme
— Pocta odoházejícímu řídícímu učitoli. Učitelský
sbor samostatné obecné dívčí školy v Bubnech roz-
loučí se s panem Josefem Baborem, velezaslou-
žilým svým řídícím, odcházejícím na zasloužený od-
počinek, ve čtvrtek dne 12. května 1904. K této slav-
nosti, jež počne bohoslužhami o 1/210. hod. ve školn
kapli chlapecké školy v Bubnech. Letohradská ul
č. 370, dovoluje si jmenovaný sbor zváti všechny přá-
tele a ctitele milého svého řídícího
— Z Vídně, 27. dubna. (Zvl. tel.) V lihovarnické
výstavě při dnešní obchůzce zdržel se císař delší
dobu při exposici firmy Novák a Jahn, kde po-
dával podrobná vysvětlení cís. rada Jahn. Zvláštní
pozornost vzbudil velkolepý zvláštní apparát rektií-
kační, nejnovější to vymoženost v tomto odboru.
JUDr
Müller
Ing
Fischer
Mořic
Bozděchová
Hrobská
Jos
Bozděch
Pavel
Vega
Hribar
Babor
Novák
Jahn
Praha
Opava
Hradec Králové
Pouchov
Lublaň
Bubno
Vídeň
28
article
— Počet posluchačů na české universitě Karlo-
Ferdinandově v Praze. Pro letní semestr byl zápis
posluchačů již ukončen. Na fakultě theologické jest
117 posluchačů (115 řádných a 2 mimořádní), na
fakultě právnické 1689 (1448 řádných a 241 mimo-
řádných), na fakultě lékařské 256 (240 řádných a 1e
mimořádných), na fakultě filosolické 1134 (884 řád-
ných a 250 mimořádných, v tom zahrauto 20 poslu-
chaček řádných a 59 mimořádných). Celkem jest tedy
pro letní semestr zapsáno posluchačů 3196, z nichž
2687 řádných, 432 mimořádných a 77 hospitantů.
— Novoměstský občanský klub v Praze uspo-
řádal včera večer ve velkém sále Měšťanské besedy
schůzi, věnovanou záležitostem Staré Prahy. Předsed
klubu p. řed. Kukla v zahajovacím proslovení uvedl-
Činnost assanační komise a pánů, kteří za ní stojí,
v době poslední způsobila rozruch nejen mezi přálel
Staré Prahy, ale i mezi poplatníky, neboť činnost ta
jevila se v ničení historických památek. Činnostt
zejmena týká se laké poplatníků, kteří mají v očeká-
vání zvýšení obecních přirážek. Klub náš vstoup
do styku s přáteli Staré Prahy a získal p. dra. J-
řábka, jednoho z nejhorlivějších zastanců Staré Prahy.
aby v kruhu našem o otázce télo pojednal. Doufám.
že schůze dnešní vyzní mohutným protestem prou
assanační komisi a těm, kdož za ní stojí. Tato schůze
bude ale laké krystalisačním bodem pro příští volby.
jimiž má býti radnice přivedena k lepší hospodářské
činnosti. Na to pan dr. L. Jeřábek podal obšírný
historický přehled boje za starobylý ráz král. hlav
města Prahy od dob josefinských až do doby nynější
Kukla
J řábek
doktor
L Jeřábek
Praha
univerzita KarlaFerdinandov
fakulta právnický 1689
fakulta lékařský 256
novoměstský občanský klub
29
article
Litoval, že takřka horečně byly odstraňovány staro-
bylé památky města a zmínil se o zřízení Klubu z
starou Prahu: za heslem, že starobylé památky pražské
nutno považovati za majelek celého národa a nikoli
pouze za kulturní a duševní plod města, v němž po-
vstaly a s nimiž může pouze nakládati Praha pomocl
svého zastupilelstva, provedli přátelé Staré Prahy
velký obrat. Vzhlodem ke zvláštnímu postavení naši
královské Prahy, tohoto jediného kulturního střediska
národa českoslovanského, napjaty síly k záchraně
starobylého rázu Prahy. Nadchází konečně doba, kdy
nikdo svěvolně nebude směti sáhnouti po krásách naší
velebné Prahy, loupiti její nejkrásnější šperk a slavné
její památky! (Hlučný souhlas) — Pan arch. M üller
uvádí, že zájem pro historické památky musí být
vzbuzován znalostí jich. Bohužel však, kulturním dě-
jinám věnuje se u nás malá pozornost. Na školách
musí dorost znáti z paměti letopočet vraždění národů.
stará Praha
Praha
kulturní da
30
article
ale o důležitých památkách nesmí ničeho věděti. T
není kulturní vyspělost a vším právem považováni
jsme za méně cenné, poněvadž se můžeme lecčím hi-
storickým pochlubiti, ale my si toho nevážíme a pa-
mátky historické ničíme. Proč se tak děje? Je nutno
na ty jalové, frásovité důvody posvítiti. Ne komuni-
kace, ale čistotu potřebuje město. Starobylé památky
nejsou na závadu zdravotnictví, pro ty se může dláždit
voda zavádět a pod. Kdo přijde do Prahy, nepůjdesi
prohlédnout moderní města Král. Vinohrady a Žižkov
ale přijde na Staré město, do klikatých uliček, aby
viděl starobylé památky. Řečník vřele přimlouvás
za to, aby starobylý ráz Prahy byl zachován, ale
také doporučuje zřízení takových komunikací, aby
oživlo Staré město. Na úkor télo části byly zřízeny
četné komunikace, které Staré město odlidlňovaly-
Uvedl, že regulační čára v některých ulicích jest roz-
dílná, jako na př. v Liliové ulici. A když někde mohou
povstati kouty, mohl býti zřízen kout i v Dlouhé tříde
u staré kolkovny a tato mohla býti zachována. Ná-
zory řečníka o provádění regulace města byly od-
měňovány hlučným potleskem. Pro zachování staro-
bylých památek Prahy vyslovil se vřele m. r. pan
Čupr. — Pan Hamáček vzpomenul událostí v po-
slanecké sněmovně a voleb do delegaci a žádal, aby
předsednictvo klubu v nejbližší době svolalo schůzi
do níž by byli pozváni poslanci, aby záležitost po-
stupu na radě říšské objasnili. Předseda p. řed. Ku-
kla oznámil, že ve věci té již dopsal posl. p. dru
Grégrovi. Srdečným doslovem ukončil schůzi.
Král
Čupr
Hamáček
Grégr
Praha
Vinohrady
Žižkov
Stará město
liliový ulice
31
article
— Výstavy. Jarní výstava »Manesae
v pavilloně pod zahradou Kinských otevřena jest
denně od 9. hodranní do 7. hod. večerní za vstupné
1 K. — Studentské spolkově a dělnické lístky na
průkaz legitimace 60 h. Hromadným návštěvám
škol středních a měšťanských povolena zvláštní sler
na vstupném.
— Sdružení praktických lékařů českých pr
Prahu a předměstí svolává členskou schůzi na so-
botu dne 30. t m. o 8. hodině večerní „U Pinkasi
na Jungmannově náměstí, na které koll. dr. J. Se-
merád zahájí rozhovor o dnešních úkolech
a poslání lěkařské kemory. Je žádoucn
aby kollegové lékaři vzhledem k nastávajícím volbám
komorním pronesli na této schůzi veškerá svá přání
která v této příčině chovají, aby pak nové předsta-
venstvo v obhajování práv stavovských vážně a dů-
sledně pokračovalo. Výbor očekává, že i ostatn
spolky a župy lékařské neopomenou schůzi tuto svými
delegáty obeslati.
— Všestudentská slavnost v Praze. Veškeré stu-
dentstvo českých vysokých škol v Praze uspořádi
ve dnech 27. až 30. května t. r. velkou všestu-
dentskou slavnost v Praze, jejíhož výtěžko
užije se ve shodě se známým provoláním »Student-
stvo české veřejnosti.« Obecenstvo ze všech končin
vlasti naší chvátá přispěti dvěma velkým úkolům.
podpůrným institucím studentským a založení Svazn
česk slovanského studentstva. Zvláště pak studení-
stvo středoškolské s nadšením vítá myšlenku Svazu
a rádo zúčastnilo by se jakýmkoli způsobem pod-
Kinská
Pinkas
doktor
Jungmannův náměstí
Praha
sdružený praktický lékař český pr Praha