3
masthead
15. listopadu 1900. Číslo 316.
4
article
množeno na 65.000 mužův, ale předseda repu
bliky má míti právo, seslliti je dle potřeby na
100.000 mužův.
Jak vidno, poslední volby zjednaly faké
Unii militarismu průchod úplný.
Zálusk Německa na Levantu.
»Rhein. Westf. Ztg.« zaznamenává výrok
pro nás nanejvýš pozoruhodný. Jistá »vysoce
postavená osobnost« — list ji nejmenuje, ale
lze ji snadno uhodnout — vyjádřila prý se
takto: »Ach, budou-li nám osady na obtíž.
prodáme je a zmocníme se za to Le-
vanly«. »R. W. Ztg,« soudí, že výrok ten
týkal se východní a západoafrické državy ně-
mecké. V každém případě ale takto oficiosně
doznaný zálusk Německa na Levantu měl by
vyvolati živou pozornost i zvláště v tom
státu, přes nějž vede do Levanty cesta —
z Berlínal
Polský spolek zeměděleů
v Poznaňsku.
V Poznani usnesla se schůze asi 100 ho
spodářův zříditi zemědělskou jednotu hospodář
skou, jež má přispívati k udržení půdy v pol
ských rukou.
KsituaciministerstvapáněWaldeck
Rousseauova.
Ve čtvrteční dlouhé a rozčilující schůzi po
slanecká sněmovna svým votem prohlásila, že
ministr spravedlnosti vědomě porušil zákon vy
dáním Sipidovým a že ministr obchodu ve své
řeči v Lensu ukázal se býti nepřítelem majetku.
A přece pan Waldeck Rousscau, jenž za tyto dva
kollegy před Francií ručí, obdržel votum důvěry
od většiny relativně dosti silné. Jsou to kontra
dikce, jež nemohou překvapiti filosofa a histo-
rika, ač parlament ve skutečnosti má se obrážet
v ministerstvu, jež z něho — vlastně jeho většiny
— přímo vychází. Hlasováním tímto kabine
páně Waldeckův jest roztržen ve tři nestejné
frakce. Pro ty, kteří znali pana Waldocka vji
ných dobách, zůstává on tajuplnou hádankou.
Ztg
Rousseauův
Sipidův
Waldeck Rousscau
Waldeckův
Waldock
Německo
Poznaňsko
Poznaň
Lens
Francie
5
article
Mohl hráti v republice nejkrásnější úlohu, zastí-
niti nejnadanější, nejpopulárnější muže a nikdosi
nemůže vysvětliti, že dává přednost nemotorným
poklonám a ziskuchtivé oddanosti věčných od-
půrců pořádku. Jest to druhý okamžik, kterj
propásl, kdy mohl zachránili alespoň politické
jmeno své. Po prvé po procesu rennském a po
druhé nyní po sestoupení sněmoven. Politování
hodný jest onen soud a polilování hodni jsou
i republikáni, kteří ještě stále v něj doufají
Než jednoho dne padne tak jako Constans na
zejtří vítězství svého nad Boulangerem, po uza-
vření výstavy z roku 18891 V ten den bude
také pan Waldeck-Roussenu opuštěn a zapřen
těmi, kteří tvoří dnes družinu jeho. Ostatně kdož
ví, nepřinesou-li schůze sněmovny, až se po-
kračovati bude v rokování o dotazech o politice
vlády — nová překvapení.
K událostem ve vojenské škole
ve Fontainebleau.
Ministerská rada francouzská vyslechla
včera raport ministra války, který se týkal udá
lostí ve vojenské škole ve Fontainebleau. Tyto
způsobily, jak známo, přeložení některých dů-
stojníků-učitelů, jakož i pensionování generála
Perboyra, oč tento ostatně byl sám — uražen
jsa — žádal.
Generál Perboyre, dříve nežli se vzdal ve-
jeni, napsal psaní svým podřízeným důstojní
kům, ve kterém užil výrazů a obratů, ktere
ministr války pokládal za kritiku svých skutk
s tudíž za »porušení discipliny«.
Včerejší ministerskou radou byl ministr
války zplnomocněn podepsati dekret, kterým
ze gen. Perboyre dává do příkaznosti v tom
smyslu, že nesmí býti nikdy již povolán k ně-
jaké činné službě.
Boulanger
Waldeck
Roussena
Perboyr
Perboyre
Fontainebleau
6
article
Král italský
zakázál svým důstojníkům při dvoře nošen
občanského obleku.
Na rozdíl svého otce a děda jest sám
stále oděn generálskou uni-
lormou, ať na svých vycházkách nebo v pa-
láci královském.
Taktéž i jeho důstojníci jsou nuceni no-
siti vojenský šat, kdežto dříve mohli činiti dle
své libosti.
Snad si povšimnou karakteristické ma
ličkosti té také ti, kteři viděli v nástupci Hum
bertově demokrata a již dali se oslniti zvučnou
jeho trůnní řečí.
Hlasy listů k řeči Salisburyově.
Projev Salisburyův neúčinkoval upokojivě
V politických kruzích londýnských soudí se
že Salisbury nevyslovil se dosti upřímně osi
tuaci a že navzdor anglo-německé smlouvě jsou
poměry kritičtější, než se soudí. Salisburyova
obrana vojenského ministra roztrpčuje velice,
čemuž i vládě přející orgány dávají výraz.
Soudí se z obrany té, že vyšetřování vad bude
jen povrchní a že nedojde ani na reformy
účinlivé.
Bude-li tomu tak, praví »Pall Mall Ga-
zette«, nebude moci ministerstvo Salisburyovo
ani rok v úřadě zůstati. «
»Daily Maile zaznamenává, že Salisbury
i přes optimism doznal, že zahraničné kompli
kace dosud jsou možné. Dobytí jihosfrickýeh
republik bylo draze vykoupeno, ale bylo nutné
Radikální »Daily Chronicle« zase praví, že
Salisbury jest příliš velkým oplimistou, ale liat
obává se, že vojenské reformy zatlačí do pozad
jiné nalehavější reformy.
»Morning Leader« vytýká, že ačkoliv
Salisbury loni ve své guildhallské řeči na po-
čátku války s Bury prohlásil: »Nechceme žád
ného území nového, nehledáme žádného zlata,e
obě republiky jihoufrické přes to anektovány
byly a zlaté doly tamní Anglii se spravují.
Salisburyův
Mall
Salisbury
Bura
Anglie
Daily Maila
Daily Chronicle
Morning leader
7
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Voličská schůze v Libáni. Na nedě
11. t. m. odpoledne svolal politický klub v Li-
báni schůzi voličů okresu libáňského za účelem
dohodnutí se o kandidátech IV. a V. kurie.
Schůze byla velmi četně pp. zástupci témět
sšech obcí navštívena. Dostavili se také skoro
veškeří příslušníci strany národně-sociální a část
sociálních demokratů. Přesně o 2. hod. zaháji
předseda klubu p. dr. Čulík schůzi, představi
dostavivší se kandidáty: býv. poslance Doležala
a zemského poslance Práška, a sdělil, že pozva
též učitele p. Černého, který se také později
dostavil. Na to doporučil za předsedu schůze
okresního starostu p. Jos. Kotláře, který jedno-
hlasně zvolen. Poděkovav za důvěru, poukázal
pan předseda na vlastenecky procítěné řeči, n
veliký význam nastávajících voleb a prohlásil, že
bude nejprve projednána kandidatura v kurii IV.
načež udělil slovo p. Práškovi. Po jeho řeči,
v níž ubezpečil, že v případě svého zvolení
vstoupí do klubu svobodomyslných lidových po-
slanců českých na radě říšské, byla kandidatura
jeho schválena.
Na to zahájeno rokování o kurii V. Nej-
prve mluvíl býv. posl. p. Doležal, který ve věené
řeči stanovisko strany svobodomyslné a potřebu
jednotného klubu na radě říšské úplně obhájil.
kurie
doktor
Čulík
Doležal
Prášek
Černý
Libáň
8
article
Vývody jeho doznaly souhlasu velké většiny pří-
tomných. Po něm snažil se učitel p. Černý
obhájiti stanovisko národní sociální strany
omlouval se, že na neslušném způsohu voleb-
ního boje, jakým se proti p. Doležalovi vystu-
puje, nemá žádnéhio podílu a že jej odsuzuje
Po řeči sociálního demokrata Janatky z Nym-
burka promluvil p. dr. Čulík o činnosti býv.
posl. p. Doležala; poukázal, že ani jeho nej-
úhlavnější nepřátelé nemohou mu v činnost
poslanecké nejmenši výtky činiti a že tudiž nen
žádné příčiny, proč by neměl opět volen být
— naopak, že jest to otázkou cti, aby poslanee,
klerý tak rozhodným způsobem si počínal, opět
volen byl. Obrácen k národním socinlistům
pravil: »Vy reklamujete V. kurii pro dělnictv
a stavíte za kandidáta nčitele; já myslím, že
malý živnostník, jakým je p. Doležal, je děl-
nictvu stejně blízkým, a že tudiž není třeba
voliti jiného, když proti jeho činnosti poslanecké
nejmenších námitek není.
Na to hlasováno nejprve o kandidatuře pana
Černého, pro něhož se asi jedna šestina pří-
tomných vyslovila; při opačné zkoušce všem
ostatními kandidatura p. Doležala schválena
tím tato velmi zdařilá schůze skončena.
Jako všude jinde, rozdáváno i zde hojně
výtisků »Hořické Pochodně«, v níž býv. posl.
Doležal nejsprostším způsobem napadán jest
docíleno ale — jako u všech slušných lidí —
i zde opačného účinku, totiž všeobecného odsou-
zení takového surového způsobu boje.
Z Hořovic. Ve schůzi starostů okresu
hořovického, konaně dne 11. t. m. v Hořo-
vicích, usneseno jednohlasně, kandidovati do-
savadního poslance p. F r. K öniga, protože
se osvědčil jako dobrý zástupce sťavu rol
nického.
Černá
Doležal
Janatka
doktor
Čulík
Černý
Ny
Hořovice
Hořo
národní sociální strana
9
article
Díky Slezanů.
Díky Slezanů.
S potěšením vzali jsme na vědomi, že
bratři naši v království v nynější přetěžké dobo
na nás nezapomněli. Nabídnutím mandátu nu
říšskou radu za městskou skupinu volební
Slané, Louny, Kladno, Nové Stra-
šecí, Rakovník, Unhošt, Velvary
našemu osvědčenému zápasníku za náš národní
byt na Slezsku pp. důvěrníci i vedoucí kruhy
národní strany svobodomyslné dokázali, že po-
chopili jakožto strana vedoucí svůj vznešený
úkol: obranu celého českého národ
v oblasti všech zemí koruny svato
václavské.
Jelikož pro neblahé poměry politické po-
strádali jsme posud na říšské radě zastance
svých práv, jenž by byl znalý našich soudobých
potřeb a stesků, dobře učinili důvěrníci ná
rodní strany svobodomyslné, že nabídli mandáí
radovi z. s. v Opavě p. Václavu Hrubému
za jehož volbu pp. voličům zmíněné volební
skupiny vzdáváme předem srdečné díky
pp. důvěrníkům národní strany svobodomyslné
vyslovujeme plné uznání.
Za městys Polskou Ostrav u:
František Straka, starosta.
Za obec Michálkovice
Jindřich Galičák, starosta.
Za obec Heřmanice:
Josef Žebrák, starosta.
Za obec Záblat:
Josef Lamža, starosta.
Za obec Radvanic e:
A. Baiger, starosta.
Za obec M ugli n o v:
Emanuel Žebrák, starosta.
Slezan
Hrubý
Straka
Galičák
Josef Žebrák
Lamža
Baiger
Emanuel Žebrák
Louny
Kladno
Nová Stra
Rakovník
Unhošt
Velvary
Slezsko
Opava
Ostrava
Michálkovice
Radvanice
volební Slaný
obec Heřmanice
10
article
Z Rokycan dochází nás právě zpráva
že při volbách volitelů v V. kurii zvoleni tan
byli voliteli stoupenci národní strany svobodo
myslné.
Z Brna, 14. listopadu, Starostové okresu
slavkovského na schůzi, kteráž byla konána za
příčinou voleb v V. kurii, se usnesli, že nebu-
dou voliti klerikály, nýbrž lidovce.
Z Opavy, 14. listopadu. Celkový stav
českých kandidatur ve Slezsku jest tento: Na
Opavsku ve venkovských obeích dr. Frant
Stratil, zemský poslanec a advokát v Opavě.
V V. kurii na Opavsku: Jan Rydrých v
Raduli.
Pro město Opava: dr. Kolosík, praktický
lékař v Opavě.
Za města Těšín a Frýdekr: Ferd, Resler.
Na základě kompromisu s Poláky voliti budou
Čechové ve venkovských obefch okresu těšín-
ského dra. Jana Michejdu z Těšína a v V. kuri
Jana Svitnicu. Proti dru. Michejdovi kandiduje
na vlastní pěsť dr. Julian Kreisl, redakto
»Gwíszdky Cieszyúsko«.
Z Nového Jičína, 14. listopadu. Pr
volbách volitelů v V. kurii zvítězili kandidáti
němečtí proti sociálním demokratům.
Z Dolních Počernic, 13. listopadu. Vý
sledek včera konané volby volitelů za IV.
V. kurii jest nástedujíci: Ze 23 oprávněných
voličů ve IV. kurii dostavilo se k volbě 9, z
volitele zvoleni pp. Alois Brabec, ředitel školy
a Václav Hořánek, rolník. V kurii V. ze 123
voličů dostavilo se k volbě 31. Volitelem zvolen
30 hlasy pan Josef Vencl, absolv. technik.
Všichni jsou věrnými stoupenci národní strany
svobodomyslné.
doktor
Stratil
Jan Rydrý
Kolosík
Resler
Polák
Čecho
Michejda
Svitnicu
Kreisl
Cieszyúsko
Brabec
Hořánek
Vencl
Rokycany
Brno
Opava
Slezsko
Opavsko
Těšín
Nový Jičín
Dolní Počernice
národní strana svoboda
11
article
Z Jiren. 12. listopadu. Dnes konány volby
volitelů. Ze IV. kurie zvoleni pp. V. Skořepa, sta
rosta v Jirnech, MUDr. A. Čížek a K. Havlík, ří
učitel. — V 5. kurii zvítězili sociální demokraté proi
národním socialistům 6 hlasy.
Ve Velké Vsl okr. karlínského zvolení v
IV. kurii v obcích Velká Ves—Čenkov pp. Václao
Panocha a Václ. Svoboda z Velké Vsi, v V. kurii z
obce Kojetice—Velká Ves—Cenkov pp. Jos. Židlický
správce ve Velké Vsi a Ant. Kalina, zedník z Kojetie
všichni jsou příslušníci národní strany svobodo
myslné. Rolníci z Čenkova, ačkoli věděli, že socia
listé v páté kurii zuřívě pro své kandidáty Musila
Lajermana agitují, přece k volbě se nedostavili
Jediný pan A. Trousílek se omluvil.
V Skořepa
MUDr
A Čížek
K Havlík
Václao Panoch
Václ
Židlický
Kalina
Musil
A Trousílek
Jiren
Jirny
Velká Vesa
Čenkov
Kojetice
národní strana svoboda
12
article
Volby volitelů ve vých. Moravě. Při
Volby volitelů ve vých. Moravě. Při
volbě volitelů v V. kurii zvoleni byli v savero-
východomoravských městech a míslech: V Místku
národní dělníci, v Brušperku klerikálové, v Pa-
skově národní dělníci, v Kunčících u Fren-
štátu národní dělníci, ve Štramberku národní
dělníci, v Kopřivnici sociální demokraté (za
pomoci germanisující vagonové továrny).
Ku včerejší zprávě z kruhu pražských pomocníků
knihtiskařských žádá nás pan Krunert za otištění
odpovědi, jakou na prohlášení to podal členům
ústředního spolku »Typografické Besedy«, kde prav
asi: »Poněvadž má kandidatura pro říšskou radu za
stranu socialně demokratickou vyvolala zvláštní akci
některých kollegů a stala se příčinou i nemilé pole-
miky, dovolují si sděliti následující: Kandidaturutu
přijal jsem po dobré úvaze a po vyslechnutí kole gů
důvěrníků knihtiskáren pražských. Ctil a vážil jsem
si vždy a ciím a vážím si i nyní přesvědčení
každého a nikdy jsem nikomu jeho přesvědčení ne
bral a svého mu nevnucoval. Prohlásil jsem zcela
určitě na schůzi důvěrnické a prohlašuji znovu, že
kandidaturou mojí organisace naše neutrpí a utrpět
nesmí žádné škody hmotné ani mravní a prohlašuj
dále, že tak jako až dosud jsem žádného politického
strannictví do organisace nevnesl a je nepěstoval, že
toho ani nyní neučiním a že, pokud budu míti čes
státi v čele naší organisace, politické strannictví v n
místa míti nemůže a nesmí. Kdo z vážených kollego
mých s kandidaturou mou nesouhlasí, prosím, aby
mi prostě hlasu svého nedal, ale na svou osobn
svobodu a právo a na volnost přesvědčení sahatis
nenechám od nikoho. V Praze, v listopadu 1900
Krunert Karel,
Krunert
Karel
východ . Morava
Brušperk
Kunčík u Fren
Štramberk
Kopřivnice
Praha
V Místek
13
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Paragraf devatenáctý. Nyní tedy
víme, čím vlastně je známý paragrať devale
náetý základních zákonů státních. Poučuje ná
o tom liberecký nacionální list. Paragraf tent
nemá prý s otázkou jazykovou při úřadech co
činiti. Jazyk úřadní jest prý všude součástí or-
ganisace soudní a o základních rysech tél
organisace rozhoduje prý dle ústavy říšská rada
Ostatně prý jest paragrať devatenáctý pouh ým de-
koračním předmětem, jehož význam daleko
prý se přeceňuje a vládami daleko nad vlastní
účel jeho vykládá. Nanojvýš prý se jim garan-
tuje národní rovnoprávnost indivi dua
a právo každého kmene pěstovati jazyk svěj
svou kulluru a školu. Čechové prý ale chtěj
vpádem do německé državy a průlomem do ně-
mecké státní správy dojíti ku státní samostat-
nosti... . Paragraf devatenáctý byl tedy pojaí
do ústavy pro okrasu. Snad by nám mohli tedy jej-
tvůrci říci, které paragrafy cislajtánské charty
platí, abychom si věc zbytečně nepletli. Dosud
domnivali jsme se, že co pojato do zákonů zá-
kladních, má býti pilířem našeho státního životu.
teď pojednou jsou to prázslné paragrařy pouze
»pro okrasu«. Nanejvýš mohou se jich dovo-
lávati »individua«, ne ale národové. Nu a eož
když práva, jež maji míti dle § 19. zákl. zá-
konů státních, dovolávati budou řekněme třebas
tři milliony dospělých individuí v Čechách, na
Čecho
Čechy
14
article
Moravě a ve Slezsku, a když trvati budou ne
pouze na právu pěstiti řeč svou, školu a svou
kulturu, nýbrž na tom, co výslovne
v § 19. je uvedeno a co v něm se za-
ručuje? Když žádati budou, aby
provedena byla zaručená základ
ními zákony rovnoprávnost ja zy
ková ve škole, v úřadě a všude ve
veřejném životě? I kdyby argumentace
libereckého listu byla správná a parlament měl
právo, rozhodovati o řeči státních úřadů, s m
ignorovati při tom ústavu, smí se
bez zákonně provedené její změn
vymknouti z povinností, jež m
ne pouze ústava, nýbrž základn
její ustanovení ukládají? Byl
by to pěkná ústavověrnost, kdyby státníci
zmíněného listu interpretovali ústavu tak, že par-
lament přes všechno, co Němcům nejde pod
nos, může se klidně přenésti. Není sice pravda,
že chceme zápasem svým za rovné právo způso
biti průlom do jednoty říšské a vpašovati jiu
své vlastní právo, však v jedné věci mají ná
rodní odpůrci naši pravdu a má ji též libe-
recký list, že totiž centralismus, neb čemu tí
kají nyní eufemisticky jednota státní, je ne
rozlučně spojeno s germanisací. A proto ne
zbytnosti vésti boj zároveň s oběma. Že Němce
chceme připravit o národnost a konečným eilem
naším že je úplné počeštění této země, je po-
mluva. Především víme, že bychom na úkol
tak obrovský nestačili i kdyby to nebyli Němci
kdyby nebylo tu vůbec velkého mocného ná
roda, který se všech stran má nás sevřeny
potom sami pociťujeme tou měrou, co je národní
poroba, že bychom nikdy neměli tolik otrlosti,
páchati stejnou křivdu na jiném.
Němec
Morava
Slezsko
15
article
— Proč dr. Körber v Pešti tak špatně
pochodil? Nyní to víme, proč Maďaři v otázce
bosenských dráh opět dobyli vítézství. Dr. Körber
prý věc vysvětlil sám. Proto, poněvadž prý mi
nisterstvo úřadnické, jež za sebou nemá parla-
ment, ba ani stranu, co do vlivu nikdy nemůže
konkurovati se silnou vládou, opírající se o silné
zastupitelstvo lidu. Pan dr. Körber odhalil tu
upřímně sám slabou svou posici, však nechat
se tím těší, že před ním bylo dost vlád ne
úřadnických, že ne jedna z nich byla aspoň
z většiny parlamentní a přece nepochodila o nie
lépe než on. Ne parlament, ne vláda, ale stát
sám sebou je u porovnání se státem uherským
chorým a vysíleným. A z jaké příčiny? Že ne-
přirozený je způsob jeho života a že zvráce-
nosti, do nichž je hnán, škodný vliv mají na
jeho organismus. Leč musili bychom opakovati,
co tvrdili jsme nejednou již: že totiž naprostou
je nemožností, aby ve státě konstituč-
ním mohla na delší dobu třetina
obyvatelstva ovládati, týratia
utiskovati dvě třetiny. Dokud ne-
vykouři se z Vídně fumus o osudném »něme-
ckém poslání« Rakouska, nebude líp. Německým
může nějakou dobu existovati tento stát jen za
pomoci děl a hojonetů jako stát brutálně abso-
lutistický — jako stát konstituční dá se myslit
jen jako sdružení národů rovnocenných a rovno
právných
— Nepovolaní mravokárci. Z několik
různých táborů ozývají se hlasy, které nynějš
zbědovanost cislajtánských poměrů zúčtovat
chtějí na vrub — politických stran, jež všechnn
bídu zavinily jednak svou lehkomyslnost
s jakou nejvšednější agitační hesla povznášej
na politické zásady, a svou tvrdošíjností
s jakou strany na těchto svých heslech trvají
doktor
Körber
Maďar
Pešť
Vídeň
Rakousko
16
article
Nemáme příčiny, hájiti ty druhé, kdo ale zná
poměry v Rakousku a ví, kdo zde má rozhodujíe
slovo, nebude vznášeli žalobu na nás na příklad
že nechceme skloniti pokorně šiji před ně
meckou státní řečí a spokojiti se jako národ
který svobodnou volbou z několika vnitro
rakouských zemiček udělal velký stát, s mí-
stečkem u dveři, na lavici žebráků a světem-
jdoucích. Praví-li na příklad »P. Lloyd«, že nelze
slyšeti nepředpojatého slova, nikde že nen
v kandidátních řečech stopy po spravedlivém
ocenční skutečných poměrů, v pravo i v levo.
že strašně se přepiná a nikdo že nemyslí na
to, co provésti se dá a co ne, opakuje tím jen
to, co německo-centralistické listy kázaly pře
rokem šestašedesátým Maďarům. Nevíme věru
o ničem, v čem s náší strany by se přepinalo
Vytýkádli opět jiný list Němcům i Čechům, ze
jim lhostejno, jak při tom zmatku nynějším po
chodí stát, nemůžeme na to odpověděti nic
jiného, než že nám nezbývá času, abychom si jeho
příštím osudem lámali hlavu. Jsme tu přednější
jako národ a týž má plné ruce práce, aby sám
uhájil svou samostatnost. Až nám stát zabez
pečí, co jeho první a hlavní povinností, poně
vadž bychom jinak státu vlastně ani zápotřeb
neměli, až nám zabezpečí klidnou existenci ná-
rodní a nerušený její rozvoj, potom ovšem
nasadime všechno, abychom ho chránili ze
všech sil a vší mocí proti útokům jakýmkoli
Dnes své energie máme zapotřebí pro sebe,
stát ostatně o naši pomoc nestojí, sice by jeho
ministři nenařizovali podřízeným úřadům, co
učinil Spens-Booden. Čechové prý klidně tevají
při svém federalismu — pokračuje zase » Peste
Lloyd« — Němci při centralismu. Oba národy
však zkusily svou silu na ubohém parlamentu.
Lloyd
Maďar
Němec
Čecho
Rakousko
17
article
Dnes leží na zemi a nové volby pomoci mají
mu opět na nohy. Zatím ale nechtějí se sříe
obstrukce ani ti ani oni a následkem toho take
parlamentu novému hrozí zničeňí.« Kdo ale
Němce stále podpichuje? Kda je v jejich vzdoru
podporuje? Kdož jiný než Maďaři, zejmena o
gán, jenž hraje si nyní na mravokárce. Což dlo
mnívá se, že je kdo, jenž by farizejským slo
vům jeho věřil? Kdo pak ze sporů cislajtán
ských nejvíce kořistí, než Maďaři?
— »Journal des Débats« o díle »Le
Tchques au XIX. sičcle«. V jednom z po
sledních čísel »Journal d. D.« podává pan
Maurice Muret delší zajímavý článek o knize
»Les Tehěques au XIX. siěcle«. Pan Murel
poukazuje k významu idey národnostní za našich
dnů a k značnému významu, k němuž dospívá
živel slovanský v Evropě. Poukazuje ke dvém
jménům, jimiž nyní po celém vzdělaném světe
nejjasněji září literatura slovanská, jmenuje
Tolstého a Sienkiewicze. Dovolávaje se pek
knihy »Les »Tchěques au XIX síčcle, kam
pan Muret sám napsal článek o české literatuře.
při němž měl nejlepší úmysl, ale velmi
povrchní, kusé a jednostranné prameny
k disposici, ukazuje na životní sílu národa
českého, který dovedl vítězně překonati nej-
krutější pohromy, dovedl houževnatými zápasy
zachrániti svůj jezyk a svou národní existenci.
Němec
Maďar
Mauric
Murel
Tolstý
Sienkiewicz
Mureto
Evropa
d . D
Les Tehěque
XIX síčcle
Le Tchque
18
article
Jako charakteristiku ducha slovanského uvádi
p. Muret hluboký smysl pro spravedlnost. Na
doklad toho cituje z článku prof. Legera o P
lackém tento výrok geniálního historika: »Sou
dím, že násilí nemůže ani zploditi právo, an
pojistiti skutečnou slávu, Vím, že pronášej
tento názor, stavím se na odpor theoriím stát-
níků a historiků minulých i přítomných, ale
jsem Slovan a jsem věřící učenník Kristův, jenž
velí nezabíjeti a nepotlnčovati břižního, nýbrž
milovati jej jako sebe sama.« Na konec připo-
míná p. Muret sympatií česko- francouzských
dokládá, že dílo takové, jako je publikace
Češích, vydaná péčí p. Hippmanna, velice při-
spěje ke zvýšení tčchto sympatií, poněvadž do-
kazuje, že odpovídají rovněž rozumu jako citu.
— Z Konic, 14. listopadu (ve 3 hodiny
odpoledne. (Zvl. tel. » Nár. Listů«.) Máme většinu
třiceti hlasů. Vítězství naše ve třetím
sboru jest jisté. Volby ve sboru tomt
skončí o 4. hodině rannl.
profesor
Leger
Slovan
Kristův
Čech
Hippmann
Konice
19
article
— Schůze II. třídy České akademi
v pátek dne 16. listopadu t. r. o5
hod. odpol. Program: 1. Prol. dr. J. N. W o
dřich předloží pojednání p. V. M aří ka
»Příspěvek k fiofe českého cenomanu«. 2. T ý
podá zprávu o nálezu kostry nosorožce v dilu-
vialní hlíně u Bláta nedaleko Medlešic. 3. Dvorní
rada prof. dr. A. Spina předloží práce pp.
docenta dra. A. Velicha: »O chovánís
oběhu krevního po podvázání aorty«; docent
dra. E. Formánka: »O působení tetramethyl-
ammoniumchloridu na oběh krevní« a dra. Č
Srdínka: »Přispěvek k poznání sekretorických
změn v ledvině«. 4. Dr. Fr. Slavík: »Mine
ralogické zprávy ze západní Moravy«. Čásť
5. Rozpočet II. třidy na r. 1901. 6. Navrho
vací volby členů: čestných, řádných, mimo-
řádných a dopisujících. 7. Záležitosti admi-
nistrativní.
Prol
doktor
V M
profesor
A Spina
A Velich
E Formánek
Medlešice
Č Srdínko
Morava
20
article
— Lidové české divadlo v Praze
Úspěšnost návrhu, aby se projekt nové divadeln
budovy opřel o interes kruhů nejširších, osvěd-
čuje se tak zajímavým způsobem, že není třeh
nikomu býti prorokem, uby v účastenství posa-
vadním viděl nepochybnost šťastného výsledku
Stará forma sbírková k dosažení velkých účel
praktických byla na místě, dokud celý náš v
řejný život byl v plenkách. Dnes vyspěli jsme
již k pokročilejším způsobům řešení. Nové di-
vadlo bude jisté výnosným podníkem. Pak nen
však třeba volati národ k »obětem«, ani dovolá-
vati se »vlastenecké ochoty«, má-li se dospěti
k rychlému jeho zbudování. Kdo chces věci
prospěti, účastní se půjčkou. Z výnosu vrátí se
pak postupně podniku takto svěřený kapitál. Po-
díly jsou stozlatové, s přihláškou skládá se zá-
roveň deset zlatých. Zbytek splatí se ve třech
téměř pololetních lhůtách. Na ten čas nemohou
se na veřejnost podávati podrobné zprávy o po
stupu celé akce, avšak tolik již nyní oznámiti
můžeme, že otázka nového divadla rychlým tem-
pem dostala se již z vln akademických úradk
Praha
Nová di
český divadlo
21
article
břehům skutečnosti. Kdo má o věc zájem, necht
dokáže to nyní upsáním podílu. Pan Jan Prokt
v Chotětově oznámil, že pošle, jakmile se za-
počne stavět, vagon cihel. Podíly nově upsali
pi. M. Cífková v Žižkově, pí. M. Čelakov-
ská, choť univ. professora, sl. Jakubičkova,
učitelka v Praze, sl. Zd. Skuhravých, uči-
tolka v Žižkově; dále pp. Frant. Benýšek,
Frant. Bureš, dílovedoucí v Brunšvíku, Jos.
Cífka v Žižkově, Českoslov. obeho-
nická beseda, F. R. David, kupec na
Král. Vinohradech (2 podíly), Jos. Franzl,
člen sboru obeeních starších, J. Friedländer,
majitel realit na Král. Vinohradech, B. Fuchs
(5 podílů), JUDr. Otton Gintl, A. Hamerník,
továrník na Král. Vinohradech, Mauritius Ha-
nák, c. a k. setník, Jindřich Hartvich, K.
Hruška v Žižkově, J. Juppa, cukrář, JUD .
Jos. Kašpar, Václav K líma, optik v Karlíně,
Klub mladých v Kolíně, Josef K odl (z
podíly), Jan Kovátík, J. L. Kři k a va,
velkoobchodník, Jos. Kuklich, katechela
v Žižkově, J. L. Lukes, ředitel operní školy.
V. Mašek, továrník v Karlině, K. Pokor ný,
obchodník, Váelav Schmidt, Ad. Solnaí
úřadník Zemské banky, Václav Stefan, V. J.
Suk, ředitel divadla, J. L. Turnovský,
spisovatel, Frant. Tykal, soukromý úřadník,
Josef Urbánek, ředitel tiskárny »Únie«, Ant
Wizek, Jiří Wolawka na Král. Vinohra-
dech a dva nejmenovaní přátelé no-
vého divadla.
Jan Proktoria
M Cífková
M Čelakov
Jakubičkův
Zdeněk
Skuhravá
František
Benýšek
Bureš
F R
Král
Franzl
J Friedländer
Fuchs
JUDr
Otton Gintl
A Hamerník
Hartvich
K Hruška
J Jupp
Kašpar
Václav
Josef
Kovátík
Kř
Lukes
V Mašek
Karlin
Váelav Schmidt
Ada
Václav Stefan
V J Suk
Turnovská
Tykal
Urbánek
Únie
Wolawka
Chotětov
Žižkov
Praha
Brunšvík
Jos
Karlín
Kolín
zemský banka
Anta Wizek
22
article
— Česká hudba v Rusku. Někter
listy české přinesly zprávu, že jakýší p. Kugsl
z Vídně učinil smlouvu s větší divadelní společ-
nosti českou, jež pěstuje také operu, po kteréžto
smlouvě společnosť pod vedením p. Kugla vy-
praví se do větších ruských měst, jako Petro-
hrad, Moskva, Kyjev, Charkov, Odessa, a dávaii
tam bude české opery. Zpráva o tomto záměru
p. Kugla dostala se také do ruských listů. Po-
važujeme za svou publicistickou povinnosť pro-
nésti v této příčině několik slov. — Býv. řodite
»Národního Divadla« p. Fr. A. Šubert rrozuměl
tomu, jak je pro nás důležito, aby česká hudba
dobyla si v Rusku uznání a půdy. Čím na po-
hled nepřístupnějším zdál se býti lento terrain,
tím větší zapalovala se v býv. řed. » N. Div.e
ctižádosť dobyti ho. Ale on pracoval k dosažení
vítězství úplného, k tomu, aby opera »Národníh
Divadla« mohla se s českými skladbami uká-
zati na jevišti carského divadla petrohradského.
Petro
A Šubert
Rusko
Vídeň
Moskva
Kyjev
Charkov
Odessa
Francie
národní divadlo
Národníh divadlo
23
article
To jest i naše stanovisko. My nesmíme exporto-
vati do ciziny a hlavně do Ruska nie druhého
řádu, ani umělecké výtvory, ani reproďukující
umělce. A jako krásný obraz patří do krásného
rámu, chce krásná operní skladba doslati se n
velké jevíště. Potom teprve působí pravým,
mohutným dojmem. Venkovská společnosť, ve-
dená p. Kuglem, jejž nemáme potěšení znát,
jejž ale máme v podezření, že mu jde o ex-
ploataci vřelých sympatií ruských k českému
národu a všemu českému, a nikoli o to, aby
české umění dosáhlo nového triumfu. Takovou
exploataci šlechetného, idealného znnícení my
nikterak nemůžeme přípustit. Společnosťp.
Kuglova musí ustoupiti operní společnosti »Nár.
Div.«, jež je pozvána do Petrohradu, aby na
tamním earskámdivadle v dobe postní před-
vedla cyklus Smetanových oper. V době postní,
jak známo, Rusové v divadlech nehrají a ne-
zpívají; za to se jejich jeviště olevírají cizo-
zemským společnostem. Mezitím, co česká opera
bude vystupovati v Petrohradě, ruská bude zpl-
vati pohostinu v našem »Nár. Divadle«. Tyto
vysoce zajímavé pěvecké závody neskončí, jak
doufáme, naší porážkou. Pan Ivanov nedávna
v »Nov. Vremeni« už připravil ruské ubecenstvo
na české pěvce, kteříž jsou netrpělivě očeká-
váni petrohradským obecenstvem i krilikou. T
zajisté bude pochopitelno i p. Kuglovi, že musí
ustou piti.
Smetanův
Rus
Ivanov
Rusko
Petrohrad
24
article
— Rodinné zprávy. Pan Ladislav Fr.
Vichterle, úřadník účtárny král. hl. města Prahy.
a slečna Antonie Růžičkova slaviti budou
sňatek svůj dne 17. listopadu t. r. o 9. hod. dopdl.
v chrámu sv. Petra a Pavla na král. Vyšehradě. —
Slečna Aninka Hessova z Král. Vinohradů
pan Karel Javůrek z Prahy slaviti budou sňatek
svůj dne 18. listopadu t. r. o 1/212, hod. dopol. ve
votivním farním chrámu sv. Ludmily na Král. Vino-
hradech. — Pan Bohumi! Budík, řídící učitel
v Lišnici, a paní Aloisie Budíková, roz. Krato-
chvílova z Mníšku, slavili v těchto dnech v chrámu
u sv. Štěpána v Praze svůj sňatek manželský.
— Volba okresního výboru v Jilovém.
Dne 13. t. m. konaly se v Jilovém volby okresního
výboru a zároveň volba okresního starosty, jímž
zvolen p. Jan Slabihoud, rolník v Křížkovém Újezdci.
Do okr. výboru zvoleni byli: ze skupiny venkov-
ských obcí p. Frant. Žák, rolník v Libři; ze skupin
měst a městysů p. Em. Bouchal, pokladník Občanské
záležny v Jílovém; ze skupiny průmyslníků p. Jos.
Wünsch, ředitel velkostatku v Kamenici; ze skupiny
velkostatkářů p. Jiří Klein, kníž. arcibisk, ředitel
v Dol. Břežanech. Z plena okr. zastupitelstva pp.
Jos. Tůma, rolník v Záhořanech a Jos. Skřivan.
rolník v Jesenici.
— Z obci předmčstských. Schůze měst-
ského zastupitelstva v Košířích koná
se dne 16. listopadu o 2. hod. odpol. v zasedací síni
městského úřadu. — Městské zastupitelstv
ve Vršovicích má schůzi v pátek dne 16. t. m.
o 4. hod. odpol. v zasedací sini městské radnice.
— Pamětní deska Fr. Škroupovl. Jak již
dříve oznámeno, zasazena bude pamětní deska na
rodný dům Fr. Škroupa ve Vosicích. Přispěvky schá-
zejí se dosti četně, zejmena městské rady a obeni
zastupitelstva byla první, která příspěvky zaslala.
Ladislav František
Vichterle
Růžičkův
Petro
Pavel
Hessův
Král
Javůrek
svatý . Ludmila
Bohumi
Budík
Budíková
svatý . Štěpán
Slabihoud
František
Bouchal
Wünsch
Klein
Tůma
Skřivan
Škroupovl
Škroup
Praha
Vyšehrad
Mníšek
křížkový Újezdec
Jílové
Dolo
Břežany
Záhořany
Jos
Jesenice
Košíře
Vršovice
Francie
Vosice
okresní výbor
Jilový
Libr
25
article
Zpěvácké a ochotnické spolky však dosud nejeví va
věci télo přiliá zájmu, ač zvěčnělý věnoval celý život
svůj jen hudbě a divadlu. Poněvadž z možného pře-
bytku hodlá výbor založiti nadaci pro chudé žaky
hudebních skol, jest svatou povinností zpěváckých
uměleckých jednot, aby příspěvky svými umožnily
nejen zakoupení důstojné desky, nýbrž aby zajistily
též zbytek, který věnován by byl zmíněnému úče l.
Rodácí Fr. Škroupa ve výboru zasedající jsou pp
Fr. Hrdý. Fr. Svatoň, Fr. Doležal, Jos. Kratochvo,
r. Žák, Jos. Půlpán a B. Procházka, vesměs rolnici.
Mimo to rozšířen byl výbor o zástupce přiškolenýen
obcí pp.: V. Formana, Fr. Voltra, V. Tichého
Hynka Jeřábka. Učitelstvo zastoupeno jest ve výboru
deseti členy. Příspěvky přijímá a v denních listec
stvrzuje p. Aug. Vajzbauer, řídící učitel ve Vosicích
p. Dobřenice.
— Akademie pražského damského odboru
Ú. M. 8. K akademii pořádané dne 17. t. m. v e-
botu o 1/28. hodině večerní konají se denně zkousty
dle nichž lze souditi, že se tu jedná o večer ae-
obyčejný, který trvalými dojmy utkví v paměti ná-
vštěvníkův. K soukromým čelným dotuzům o pro-
dejí zbývajících lstků sděluje se, že byly dány do
prodeje pp. knihkupcům: Topičovi, Urbánkovi a Po-
spíšilovi a sice na galerii po K 4.— a do sálu po
K 4.— a 2.— i lístky k stání po K 1.—, které zá-
roveň platí jakožto vstupenky i k následujícltnu
věnečku.
— Z Národopisného musea česko-slo-
vanského. Prodej losů věcné loterie čile pokračuje.
Jest však také nanejvýše třeba, aby se všechny losy
rozprodaly, neb na výsledku loterie záleží celá bu-
doucnost Národopisného musea. Již za tři léta vr-
Škroup
Hrdá
František
Svatoň
Doležal
Jos
Půlpán
Procházka
V Forman
Voltr
V Tichý
Hynk Jeřábek
Aug
Urbánek
Francie
Jos
Dobřenice
národopisný muzeum českýslo
národopisný muzeum