1
masthead
Strana 2. Číslo 122
2
masthead
KATOLICKE LISTY.
3
masthead
Dne 5. května 1900.
4
article
jenž ostře útočil na židovské obilní lichvářské bursy
v němž mu akordoval i posl. Gebler. Pěknou řeč
pronesl také posl. Štolc.
Posl. Iro otřel se při tom také o nenáviděné
německé klerikály, ale nedoznal v tom ohledu téměř
žádného souhlasu.
Ostatní průběh rokování vyplněn byl několike-
rým hlasováním dle jmen, o němž pro nedostatek
místa viz níže. Příští schůze — poslední — bude
zítra.
Nejvysší maršálek zemský zahajuje schůzi
o 11. hod. 20 min. dopol.
Místodržitel odpovídá pak na některé dotazy. Na
dotaz posl. A lbla, týkající se zřízení obilního skladiště
pro chmel v Žatci, praví, pokud přísluší místodržitelství in-
gerence v této záležitosti, že ochoten jest, přičiniti se
o ochranu zájmů pěstitelů chmele; na dotaz posl. W olfa,
týkající se domněle zdlouhavého jednání c. k. fin. okres. ři-
ditelstva v Jičíně, že vina spočívá jen v nedostatku pracov-
ních sil. Ostatně učinila finanční správa potřebné kroky,
aby zabráněno bylo neospravedlněnému protahování záleži-
tostí, spojených s vyměřováním poplatků.
Dále odpovídá místodržitel na dotaz posl. dra.
Lad. Dvořáka ohledně omezování spolčovacího a shro-
mažďovacího práva zřízenců železničních řiditelstev státních
drah, že správa státních drah přidržuje se jen zákona a
služebního řádu z r. 1897. Práva zřízenců státních, zaručená
jim zákonem, neomezují se ani dost málo. Ale z druhé
strany třeba také pečlivě prováděti ony předpisy služebního
řádu, které mají za účel, aby zřízenci železniční vzdalovali
se takových shromáždění a spolků, o jichž účelech a sna-
hách je známo, že by účastníky nutně přivedly v odpor
s převzatými povinnostmi služebními.
Štolc
Posl
Dvořák
Žatec
Jičín
5
article
Konečně odpovídá místodržitel na dotaz posl. dra.
J. Scharfa ohledně úpravy pracovní doby v živnostech
obchodních, že vláda doufá, že v brzku bude moci říšské
radě předložiti příslušné návrhy opravné.
Přejchází se k jednacímu pořádku.
Prvním předmětem je druhé čtení zprávy komise pro
záležitosti zemědělské o návrhu posl. Jaroše a soudr.
ohledně vyslání státní komise na shléd-
nutí škod posledními povodněmi v Po-
labí způsobenýc h.
Zpravodaj posl. Jaroš podává zprávu komise ze-
mědělské.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Zemskému výboru se ukládá, aby s největším urych-
lením vyjednával s c. k. vládou, aby k žádostem interesentů,
které očekávati lze, okamžitě vyslána byla zvláštní technická
státní komise k shledání a odhadnutí škod, na březích po-
labských poslední povodní způsobených, by obyvatelstvu
oněch krajin mohla býti poskytnuta potřebná pomoc státu
a země.
Posl. Heinzel prohlašuje, že němočtí poslanci budou
hlasovati pro podané návrhy, ale žádají, aby v případě
státní podpory pamatováno bylo také na německé po-
labské území.
Posl. Horák: Jest zapotřebí, nemá-li býti polabská
krajina povodněmi rok od roku stále a stále ochuzována,
aby vláda energickými kroky spěchala k úpravě Labe. D
té doby, nežli však úprava Labe provedena bude, jest nutno
vykoupiti mlýny v Poděbradech a v Nymburce, neboť jezy
u mlýnů těch jsou vysoké, a jakmile Labe vystoupí, rozlévá
se po celém okolí.
Řečník navrhuje tuto resoluci:
C. k. vláda se vyzývá
1. Aby co nejdříve započala s úpravou Labe.
J Scharf
Jaroš
Posl
Heinzel
Poděbrady
Nymburk
6
article
2 Aby do té doby, než bude Labe řádně upraveno,
c. k. vláda provedla vykoupení labských mlýnů v Podě-
bradech a v Nymburce, za tím účelem, aby snížením neb
úplným odstraněním nynějších vysokých jezů docílen byl
rychlejší odtok a snížením hladiny vodní, čímž by se
z větší části odstranily každý rok opakující se veliké škody
v osvědčených rukou mons. Levy a Zapletala, jimž
vydal nejlepší svědectví podle zkušeností, kterých byl
za svého pobytu v Římě nabyl. Dále pak jim přál
hojně požehnání Božího k těžkému úkolu, aby vy-
chovávali zdárně a ku větší cti a slávě Boží cho-
vance svoje, kteří jsou skutečně pravou ozdobou če-
ské vlasti. Obrátil se pak ve své řeči hluboce dojí-
mavé k alumnům, jež vyzýval, aby si vážili této
vzácné příležitosti, poznati nesčetné památky kře-
sťanské, což není popřáno každému z kněží naší milé
vlasti. Řeč tato mohutně dojala všecky přítomné, a
zvláště bohoslovci byli povděčni za poctu, kterou jim
kníže-arcibiskup dal za svého pobytu ve věčném mě-
stě opět a opět na jevo.
Levy
Zapletal
Pod
Nymburk
Řím
7
article
Vdp. mons. Leva, rektor české kolleje, ujal se
pak slova, aby vzdal svoje díky za tak lichotivé
uznání z úst povolaných, co se týče vedení semináře,
a prohlásil, že správu české kolleje vede jen láska
k dobré věci a k českému národu, ke kterému má
nemalou vážnost, poněvadž se přesvědčil, že má mezi
svými příslušníky hojně upřímných katolíků, kteří
jsou stolci Petrovu oddáni z celé duše své.
Účastníci této soukromé, domácí slavnosti odchá-
zeli se srdcem povznešeným a s nejlepším úmyslem,
že budou slávu české kolleje rozšiřovati ve své vlasti.
Tuto lásku k ní dají na jevo naši příslušníci, když
nejen si budou vážiti tohoto vzácného daru, kterého
nám ve své laskavosti a svojí přízní udělil sv. Otec
Lev XIII., nýbrž když také hmotně budou
podporovati tento důležitý ústav, který
pro národ český jest ceny trvalé.
Po skončené slavnosti odebrali se účastníci v čele
s Jeho knížecí Milostí do velechrámu sv. Petra, aby
tam za jeho vedení dokončili poutní pobožnosti z
příčinou získání jubilejních odpustků, jak jsme již
v předešlém listě vypsnli.
na pozemcích kolem Poděbrad a Nymburka a regulace
Mrliny a Šumborky stala by se účelnější.
Posl. Formánek stěžuje si na to, že na žádost obcí
polabských, podanou k místodržitelství, nebylo vůbec odpo-
věděno a žádá vládu, aby konala svou povinnost.
Lev
Petro
Mrlina
Šumborka
Posl
Formánek
Petrov
Poděbrady
Nymburk
8
article
Posl. Udržal: Že subvencí, které po celou řadu let
byly již dány, bylo by bývalo možno provésti řádnou
úpravu Labe. Každého roku průměrně odpisuje se v Po-
labí asi 200 tisíc zlatých daní; již ta suma reprasentuje
hnedle polovici kapitálu, jakého jest zapotřebí k úoravě
řeky Labe. Na podporách postiženým a na úpravu koma-
nikace byly poskytnuty okrouhle 2 miliony zlatých; to je
suma, která daleko převyšuje úrok z celého kapitálu, kte-
rého by bylo třeba, aby se těmto škodám úpravou Labe
naprosto zamezilo. Řečník apeluje ku konci na všechny
povolané činitele, zejména na vládu, aby konečně bez-
odkladně přikročily k nutné nápravě, aby se vzdaly ne-
místného příštipkování, vzaly věc řádně do ruky a pro-
vedly náležitou regalaci Labe. (Výborně!)
Zpravodaj posl. Jaroš souhlasí s resolučním ná-
vrhem posl. Horáka a přimlouvá se vřelými slovy, aby ko-
nečně vláda i zemský výbor přistoupily ke konečnému
rozřešení této tak důležité otázky ve prospěch ubohého
obyvatelstva polabského. (Výborně!)
Po té se přijímá návrh komise, jakož i reso-
luční návrh posl. Horáka.
Posl
Udržal
Jaroš
Horák
Labe
9
article
Posl. Horák podává v druhém čtení zprávu ko-
mise pro záležitosti zemědělské o návrhu posl. Horáka
a soudr. ohledně poskysnutí státní pomo ci
rolnictyu v krajinách živeluími ne-
hodami stížených. Zpravodaj lčí smutný stav
rolnictva, zejména v roce nynějším následkem přečetaých
živelních nehod a doporučuje k přijetí tento návrh ko-
mise: C. k. vláda se vyzývá, aby rolnictvu, které utrpělo
různými živelními nehodami, sněhy, dešti, mrazy, povod-
němi, sesouváním půdy a hraboši různé škody, poskytla
co nejdříve státní pomoc, a sice: 1. správným vyšetřením
škod na plodinách a odepsáním daně; 2. bezúročitelnym
posečkánim daně do měsíce září; 3. poskytováním podpor
a bezúročitelných půjček. (Výborně!)
O předmětu tomo rozpředla se delší debata.
Posl
Horák
10
article
Posl. Prášek vyslovuje se rozhodnými slovy pro
reformu ve vyšetřování škod, a žádá zejména místo-
držitelství, aby dokázalo, že dovede míti na zřeteli nejen
věci politické, nybrž i hmotné zájmy této země. Avšak
i země musí pro rolnictvo něco učiniti a proto žádá
řečník za podporu svého návrhu toho znění, že do roz-
počtu se má vřaditi položka 100 000 korun na podporu
rolnictva.
Posl. Heinzel souhlasí s návrhy komise zeměděl-
ské, ale žádá, aby také stát a země přispěly k podpoře
v nouzi, vzniklé hlavně sesouváním se země, mezi rol-
nickým obyvatelstvem.
Pesl. Anýž poukazuje na časté živelní pohromy
v krajině od Zbraslavi až k Hořovicům, která v r. 1872
byla stižena noobyčejně krutou povodní; sám panovník
tuto krajinu navštívil a potřebu regulace v ní uznal. Toto
slovo panovníkovo stalo se skutkem tím, že byly vypraco-
vány návrhy na regulaci, ale návrhy tyto až do dneška
provedeny nejsou. (Slyšte!) Letošního roku byly projekty
tyto na novo přikázány technickému oddělení zemědělské
rady, aby toto provedlo jich opravy a aby je pak zase
předložilo k novému jednání. Řečník vrací se k odpovědi
místodržitelově, kterou dal na dotaz posl. Hodyse ohledně
úpravy Litavky a Berounky, v níž poukázal k tomu, „že
prostřednictvím státního fondu melioračního nebylo by lze
v nejbližších příštích letech potřebné k tomu státní pro-
středky peněžní obdržeti, jednak proto, že fond tento pře-
vzatými již závazky na několik let přespříliš obtížen jest.
Posl
Prášek
Heinzel
Anýž
Zbraslav
Hořovice
Litavka
Berounka
zemědělský rada
11
article
jednak ale proto, že projekty na úpravu Litavky a Be-
rouky podle hlavního účele svého a následkem příliš veli-
kého nákladu pod meliorační zákon z r. 1884 aspoň z nej-
větší části své nespadají a že by následkem toho odloženy
aneb přespříliš obmezeny býti musily.“ Třeba rozpome-
nouti se, že v r. 1886 rozhodl zemský výbor stran regu-
lace Litavky, že náklad na ni má se uhradití z fondu me-
lioračního. Tedy zemský výbor prohlssí, že úhrada má
se čerpati z fondu melioračního, a pak přijde místodržitel
a prohlasí, že to nejde. Mám za to, že v té věcí se hraje
se zástupci lidu hra neslušná, poněvadž se pravý stav věci
zakrývá. Ale odkládati se úprava tato nedá. Řečník činí
návrh: Zemskému výboru se ukládá, aby ještě v letošním
čtvrtém výročním zasedání předložil sněmu království če-
ského k nejrychlejšímu projednání návrh zákona ve pří-
čině upravení řeky Litavky, Červeného a Hředelského po-
toka, jakož i návrh na opatření a získání finančních pro-
středků, jimiž by se náklad k tomu potřebný uhrad-l.
(Výborně! Pochvala) Návrh tento jest dostatečně pod-
porován.
Posl. Hovorka líčí nouzi v dělnických kruzích ve
východních Čechách, zejména na Vysokomýtsku a vyslo-
vuje náhled, že občasnými drobnými podporami se nepo-
může, zejména za stávající práce. Více by se docílilo sou-
stavnou podporou plodiny, která jedině se tam daří, totiž
Inn. Řečník kritisuje nepříznivě postup okresního hejtmana
vysokomýtského Mařánka v záležitosti náhrady škod rol-
nictvu živelně způsobených.
Ted
Posl
Hovorka
Litavka
Čechy
Vysokomýtsko
stran reglace Litavka
Iliorační
Berouka
12
article
Posl. Nowack upozorňuje, že také obyvatelstvo
v Klapém by zasluhovalo podpory země, načež podáv
návrh, aby postiženým obcím ve Středohoří povolena byla
výdatná podpora vůbec.
Posl. princ Ferdinand Lobkowicz reaguje jako před-
seda zemědělské rady pro království české na vývody pol.
Anýže. Projekt na regulaci Litavky jest již starý a musí
býti vzhledem ke změněným poměrům přepraceván; řečník
ale podporuje návrh posl Anýže, uznává úpravu toků,
o nichž posl. Anýž mluvil, za nutnou a vyslovuje přesvěd-
čení, že zemědělská rada a její technická komise věci se
uchopí s největší snahou. Řečník brání zemědělskou radua
technickou komisi její před výtkou posl. Adámka, jakoby
zanedbávala -menší projekty meliorační a konstatuje, že
technická kancelář zemědělské rady těmto menším pracím
věnuje právě největší péči“ S tím souvisí také zavedení in-
stituce lučních mistrů; proto žádá řečník, aby se technické
kanceláři věnovala důvěra. (Výborně!)
Posl. Udržal vyslovuje se proti šablonovitému řešení
větších podniků a přimlouvá se za to, aby takové větší
podniky od případu k případu zvlášť zákonodárně se řešily.
Posl
Nowack
Lobkowicz
Anýž
Adámek
Udržal
Klapý
Litavka
rada pro království
13
article
Řečník vrací se také k další části zodpovědění interpelace
místodržitelem, k němuž poukázal posl. Anýž, pokud totiž
místodržitel řekl: »Má-li provedení vodních úprav v krá-
lovství českém, jak toho nejen v zájmu zemědělském, ale
i v zájmu průmyslu nezbytně třeba jest, aspoň v době do-
zírné skutkem se státi, nezbývá po mím náhledu nic jiného,
než pro podporování podniků, na kteréž zákon ten podle
hlavního účele jejich se nehodí, a kteréž i svým velkým
nákladem z rámce zákona toho se vymykají, opatřiti pro-
středky státní jiným způsobem.«
Bylo-li to míněno v tom smyslu, že nás chtěl místo-
držitel upozorniti, že chceme-li na poli melioračním něčeho
docíiti, že musíme ve Vídni dělati dobrotu, aby investiční
předloha mohla se projednati, pak s ním nemůže souhlasiti
žádný a taková napomenutí u nás mohou míti jen účinek
opačný. My zemědělci i když se snažíme svému národu po-
moci, nemůžeme prodati prospěchu svého národa za míru
čočovice a toho nechť jsou pání pamětlivi. (Výborně! Vý-
borně!)
Posl. AlbI líčí škody, jež Ohře činí na pozemcích,
dovozuje naléhavou potřebu upravení této ř ky. Žádí pak
zemský výbor i vládu, aby poskytly poškozeným obcím na
břehu Ohře podporu.
Na to přijímá se návrh zemědělské komise a resoluční
návrhy posl. Anýže a Nowaka.
Následovalo druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti zemědělství o zprávě zemského výboru, týkající se
návrhu poslauce Štolce a soudr. ohledně zam eze ní
obchodů blankoterminových na bur-
sách plodinový c h.
Posl
Anýž
Nowak
Štolc
Vídeň
Albi
Ohře
plodinový c h
14
article
Zpravodaj posl. Walter doporučoval tyto návrhy
komise
„Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k vláda se
opětně a důrazně vyzývá: 1. aby co nejdříve předložilu
k ústavnímu projednání osnovu zákona, kterou by se přís.
nými předp sy z oboru práva občauského i trestního če-
lilo zneužívání obchodu terminového, jakožto předmět
hry na burse nebo jinde, zejména s obilím a předměty
důležitými pro výživu obyvatelstva; 2. aby k tomu půso-
bila, by jak bursy, tak i bursovní obchody byly pod
účinnější státní dohlídkou a aby tím byl zachován pravý
jejic) úkol obchodní a tržní; 3. aby k tomu působila, by
byly zamezeny hry bursovní zejména na burse plodinové
a aby zejména bylo ustanoveno, že obchody čístě diffe-
renciální jsou neplatny a že nelze na jejich základě žalo-
vati; 4. aby k tomu působila, by také uherská vláda po-
dala v té příčině osnovu zákona, kterýmž by se upravil
obchod bursovní v obou částech monarcbie v stejném
rámci; 5. aby vyjednávala s vládami států, ve kterých
dosud differenční a termínové obchody zamezeny nejsou,
aby solidárně přistoupily k odstranění zejména obchodu
blankoterminového na bursách plodinových ku zjednání
spořádaných poměrů ve světovém trhu obilním: 6. aby
k ústavnímu projednáni co nejdříve předložila osnovu zá-
kona, kterou by se stanovilo, že výkazy o stavu osení
a výsledku žní ve všelikých časopisech a ve zprávách
bursovních mohou býti uveřejňovány jediné za dohlídky
úřední.“
Walter
15
article
Posl. Iro viní vládu, že nedbá pranic požadavku
zemědělství a slouží jen velkokapitálu. Jest to zbabělé
jednání. Arciť když hosp dářsky slabším uložila cukerní
daň a ti se proti tomu bránili, četnictvo v Kraslicích do
nich střílelo. I trpělivost rolníků má své meze. Se llák
jest vlastenecký, obětuje v čas války své syny a své
obilí, velkokapitalisté vídeňští však roku 1865 odmítli
státní půjčku, cítíce válku r. 1866, a pařížští židé ji opa-
třili, davše státu 62 za 100 a vymínivše si vedle toho
provisi. Vláda nestará se o stav selský. Rozpočet mini-
sterstva orby jest nejmenší. Němcům se vyčítalo, že svou
obstrukcí mařili praci pro zvelebení stavu rolnického.
V posledním zasedání byli Němci tiši, a přece se nic
nestalo.
Posl
Němec
16
article
Řečník dovolává se různých výroků knížete Bismarka,
jenž horlil proti umělému snižování cen obilních. U nás
nejpřednější úřady obcují s obilními podvodníky, jak uká-
zalo se při procesu s Barnetem, dodávajícím špatné a ne-
zdravé obilí pro vojsko v Bosné. Za lvovsko-černovickou
dráhu Offenheimovu musil stát již zaplatit 42 miliony
garancie. Dráhy však, které se vypláceji, zůstávají velko-
kapitalistům. Linecký biskup pravil prý, že rolníci ne-
smějí píti pivo, čaj, kouříti atd. Kdesi v Tyrolsku byla
klerikální hostína a na jídelním lístku bylo 21 jídel.
Řečník ukazuje k zadlužení selských statků v Čechách.
k ničení středních selských statků v Haliči.
Bursovní hra se však chrání a podporuje. Když
v německém říšském sněmu bylo navrženo zvýšení bur-
sovní daně, povstal z toho nesmírný poplach mezi židy.
Vláda měla by předložiti zákon, že bursovní obchod obilím
se zapovídá. Resoluce, již v tom ohledu navrhuje komise
zemědělská, bude snad přijata. Ale vláda se jí trápiti ne-
bude. Neboť usnesení sněmovní proti vyrovnaní s Uhrami
bylo jednohlasné, ale ve Vídní většina jednala jinak.
Bismark
Barnet
Tyrolsko
Čechy
Halič
Uhry
Vídeň
17
article
Posl. Štole odpovídá nejdříve posl. Irovi na jeho ná-
jezd na české poslance, že Němci sami nabízeli vládě své
hlasy pro vyrovnání s Uhrami, jen když by jim učinila po
vůli, načež dí, že dlužno zakázati veškerý blankoterminový
obchod ve střední Evropě. Namítá se, že zákaz ten by při-
nesl velikou škodu také rolnictvu. Ale rolnictvu nebude za-
jisté hůře nežli jindy. Poctivý obchodník obilím nemá se
rovněž co báti zrušení blankoterminového obchodu. Země-
dělstvo neuspokojí se tak dlouho, dokud blankoterminový ob-
chod nebude zrušen. (Výborně!)
Posl. Gebler (antisemita), kolem něhož shlukla se
skoro celá sněmovna, dokazoval pádnými a nehledanými slovy
škodlivost blankoterminového obchodu. Útočil při tom také
velmi prudce na židy, jež stále jenom nazýval nesvědomitou
lupičskou rotou.
Promluvil ještě poslanec AIbI, načež po závěrečném
slovu zpravodaje poslance Waltra, byly návrhy komise
schváleny.
Posl
Štol
Ir
Němec
Aibi
Waltr
Uhry
Evropa
18
article
Posl. z Eltzů podával pak jménem komise pro zále-
žitosti okresní a obecní zprávu o právě zemského výboru
ohledně změny zákonného pojmenování volebního okresu měst
a míst průmyslových Wildstein, Kynšperk, Haslov a Falknov.
Návrh zněl, aby zavedeno bylo pojmenování Falknov, Wild-
stein, Kynšperk a Haslov.
Nejv. zem. maršálek oznamuje, že s ohledem na
to, že jedná se o změnu volebního řádu, jest zapotřebí pří-
tomnosti tří čtvrtin a většiny dvou třetin a že zavede za tou
příčinou hlasování dle jmen. Při hlasování odevzdáno bylo
pak 174 hlasů, které všecky zněly: »Ano«. Poněvadž však
dle zemského a jednacího řádu měly býti přítomny neméně
než 182 hlasy, prohlásil nejv. zem. maršálek, že návrh
komise přijat ne ní.
Posl. Stein: Kde pak jsou všichni ti pánové? Skandál.
Diety si vyzvednou a zase ihned odjíždějí!
Posl. dr. Malínský podává v druhém čtení zprávu
komise pro kandidování do zemských kom isí
Posl
Stein
doktor
Malínský
Wildstein
Kynšperk
Haslov
Falknov
WildSF