1
article
národa«. Lidověda má se stávati víc odvětvím věd
sociálních. Referent konstatuje sice pokrok posledních
let, ale přes to shledává, že naše folkloristika je víc
rázu retrospektivního, ač by měla více hledět vy-
stihnout přítomný stav našeho lidu.
* »Zvon« referuje o neblahém dnešním stavu,
v němž se nachází slavný ruský spisovatel Glěb
Uspenskij a přináší pak zajímavé drobotiny ze ži-
vota ruského kritika Bělinského a z jeho poměru ke
Gončarovovi.
* V »Obrázkové Revui« S. Bouška podává pěkný
příspěvek k Zeyerově biografii uveřejňováním jeho
dopisů, jež dotýkají se hojně otázek uměleckých, li-
terárních a filosofických, skytajíce k osvětlení du-
ševního života Zeyerova velmi cenný materiál.
* Z přehledu chorvatské literatury filosofické,
jejž v »České Mysli« podává O. Kadner, bude zají-
mati ty, kdo milují reformu našich studií gymna-
sijních, zvláště pokud se historie týče, disertace D.
Arnolda. Nehledě k jeho názoru na poměr ethiky
k dějinám a na problem svobodné vůle v toku dějů
historických, upozorňuji jen na konečný jeho poža-
davek, aby historik ukázal celý rozvoj národa, »tedy
nejen, co se stalo v různou dobu, ani jen pragma-
tický svazek, ale i který národ a které století řešilo
platně svůj úkol životní a které toho nečinilo. Pak
jest teprv dějepis magistra vitae ... a nejen pouhou
snůškou dat, jmen, čísel.« Kdy změní se u nás
naše duchamorné výčty bitev a politických zá-
pletek, jimiž se trýzní naši studenti v podobném
směru.
Čtenář.
Glěb Uspenskij
Bělinský
Gončarov
S Boušek
Zeyerův
O Kadner
2
article
Ze slovanských listů.
3
article
o Obratný belletrista a dramatik ruský P. p
Gnědič vydal nový román »Ky «,
čerpaný ze světa úřadnického a částečně i literár-
ního. Spisovatel staví na pranýř mělkost a povrch-
nost světového názoru, jakož i duševní prázdnotu
jistých vrstev tak řečené intelligence. — S umě-
leckou činností státních divadel ru-
ských za předešlý rok seznamuje nás »EerouK
r«. Vedle podrobných úřad
ních zpráv nalezáme zde obsažné a věcné článkyo
jubileu ruského divadla za příčinou 100letého naro-
zení jeho zakladatele Volkova, dále podrobnější
zprávu o jubileu pí. Saviny, o vypravení znamenité
komedie Gribojedova »Tope o a«, článek o Gla-
zunovu jako baletním komponistovi atd. Množství zda-
řilých, umělecky provedených podobizen činí skvost-
nou knihu ještě milejší a nepostrádatelnější.
Pan Ignatov vydal zajímavou publikaci »Tanaepen
pycc ncareae«, přinášející krátké životopisya
podobizny všech čelnějších spisovatelů ruských od
Kantěmira až po Gorkého. Listy chválí úplnost díla
a přesnost reprodukcí. — Proslulý a přední zá-
stupce ruského umění malířského I. J. Rěpin
vydal sbírku svých studií »Bocoanin, crarnm
- «, seznamující nás s umě-
leckým vyznáním předního mistra štětce.
Cennou a velmi zajímavou knihu o asijském vý-
chodě napsal kníže Esper Uchtomskij, jenž
koncem r. 1900 poslán byl do Číny a z vlastního
názoru poznal události, které připravovaly ohromné
bouře, udržující po celý rok v napjetí celou Evropu.
Gnědič
Ka
Volkův
Savin
Ignatov
loupen
Gorký
I J Rěpin
Bocoanin
Esper Uchtomskij
Čína
Evropa
Gribojedov » top o a
4
article
Svými zprávami a články kníže nabyl pověsti
jednoho z nejlepších znalců Číny. Jeho soud o evrop-
ských missionářích jest přímo zdrcující. Pokládá je
totiž za pravý bič boží jak pro Číňany, tak pro nej-
bližší jejich sousedy — Rusy. Živě a věcně psaná
kniha nalezla by zajisté i u nás vděčné čtenáře.
* Měsíčníky i denní listy ruské hemží se návrhy
na opravu středního školství. Liberální
listy přimlouvají se, aby zrušena byla osma třída
gymnasijní a místo ní aby se zavedl všeobecný filo-
sofický kurs na universitě, jak navrhoval již prof.
Karějev v listech k ruské mládeži. S jiných stran
vyslovují se však námitky, že mládež přicházela by
na universitu ještě nepřipravenější než nyní a že
by podobný kurs neměl pro ni smyslu.
*O zdravotním stavu proslulého zástupce tak
řečené školy »narodníků« ruských, Glěba Uspen-
ského, docházejí zprávy velmi neutěšené. Nalézá
se v ošetřování v ústavě pro choromyslné, v tak
řečené »Novoznamenské dáči« u Petrohradu a přese
vši péči a pohodlí, jehož se mu zde dostává, stav
jeho sice zvolna, ale postupně se horší, tak že není
naděje, aby se uzdravil.
* Vážný konflikt prodělává varšavská »Kasa lite-
racka«, spolek založený před dvěma lety ku podpoře
polských spisovatelů a žurnalistů. Nynější správa
odmítla totiž příspěvek redaktora petrohradského
»Kraje« v obnosu 3000 marek, kterýžto dar byl při-
jat hned při založení spolku tehdejším předsedoup.
Číňan
Rus
Měsíčník
profesor
Karějev
Kasa
Čína
Petrohrad
Glěba loupen
5
article
Sienkiewiczem. Následkem toho mnoho vážných
osobností ohlašuje své protesty a vystoupení ze
spolku. Viděti z toho, že ani na nestranné půdě
strannické vášně politické ve společnosti, polské ne-
utuchají, neboť ať se věc kroutí jakkoliv, jisto jest,
že mnobým »pravým« vlastencům polským smírné
stanovisko »Kraje« vůči Rusům jest trnem v oku a
slovo »ugodovec« budí u nich nervosu, třeba že
»Kraj« v národních věcech hájí požadavky polské až
do krajnosti, jako kterýkoli jiný list polský.
* V Krakově zemřel theolog a filosof Marjan
Morawski, bývalý professor universitní. Byl re-
daktorem časopisu »Przeglad Powszechny« a proslul
jako autor »Wiecorów nad Lemanem« a díla »Filo-
zofja i jej zadania«
* Filologové bulharští a srbští konali v Niši
společný vědecký sjezd, při némž utuženy byly
osobní styky předních pracovníků na tomto poli.
Sjezd stal se významnou manifestací přátelské shodv.
dotvrzené předními mluvčími D. J. Dimitrevicem, B
Boškovičem a U. Petroviem se strany srbské a S.
Sienkiewicz
Rus
Marjan Morawski
Fila
Dimitrevic
Krakov
Niš
B Boškovič
Przeglad Powszechna
6
article
Pečeňakovičem, V. Uzunovem a J. Kojenem jmenem
Bulharů-
* Několik zpráv o známosti Turgeněva
s Bakuninem přinesl »Bc Bceipnoi
Hcropin«. Turgeněv seznámil se s ruským anarchi-
stou v Berlíně v universitním sále na přednáškách
professora Werdera. Oba byli nadšenými stoupenci
filosofie Hegelovy a po celé večery pak doma, v sou-
kromí, při čaji debatovali o filosofických otázkách.
Přátelství Turgeněva s Bakuninem přestálo vážnou
zkoušku, když Bakunin byl vězněn v šlisselburské
pevnosti. Turgeněv tehdy projevil nemalou občanskou
statečnost, neboť žádal otevřeně, aby osud Bakuninův
byl zmírněn a aby mu mohl posílati knihy, ač vě-
děl, že sám u cara Mikuláše I. není valně oblíben.
Bakunin, jak známo, jest prototypem Turgeněvova
Rudina. Později, když oba bývalí přátelé se rozešli.
Turgeněv pomáhal sakuninovi v nemoci i v nouzi,
ač tento neměl o tom ani tušení. Slav jani n.
Pečeňakovič
V Uzunov
J Kojen
Bulhar
Turgeněv
Bakunin
Hcropin
Werder
Hegelův
Bakuninův
Mikuláš
Turgeněvův Rudin
Berlín
Bce Bceipnoi
7
article
Z cizích spisů.
8
article
* Dopis z Paříže. Octave Mirbeau, Le
calvaire, nakl. Ollendorff. — »Kalvarie« p. Octava
Mirbeaua zajisté zasluhuje titulu jejž jí dal autor.
a zajisté, je-li třeba skutečného talentu, popisovati
od minuty k minutě mukal člověka, možno tvrdit, že
p. Octave Mirbeau vytvořil skutečné mistrovské dílo.
Zajisté v této knize jest intensita citu, síla kon-
cepce a skutečné mistrovství ve psychologickém a
pathologickém rozboru lidského srdce.
Vskutku doznávám, že p. Octave Mirbeau popsal
ve své knize případ pathologický a že na tomto
světě existuje dosti rozšířený druh lidí, jenž se sho-
duje s typem, jejž si romanopisec obral. Vím rovněž,
že moderní lékařství shledává v takovémto stavu
jmeno choroby velmi moderní, jež, jak se zdá, velmi
dobře se snáší.
Avšak »neurasthenie«, abychom ji naznačili
pravým jmenem, má také různé stupně, kde hraničí
s chorobami charakterističtějšími a méně zajímavými
a vyžadaje zvláštní pozornosti lékařů duševních
chorob.
Případ Minitéův, jejž líčí p. Mirbeau, zdá se mi
rozhodně náležeti k tomuto poslednímu druhu. Jed
příliš dlouho vnikal do jeho žil, jeho ústrojí a ze-
jmena jeho mozek zdají se mi příliš otevřeny, aby
líčení sebe odbornější mohlo jim vrátit původní
zdatnost a dříve či později, myslím že záhy, ne-
mocný vrátí se ke své Kalvarii a dostoupí ji přese
všecky rady a přese všecku péči.
Octava Mirbeau
Paříž
Octave Mirbeau
9
article
Léčení vzduchem, delší pobyt na venkově,
vhodné ve případech méně charakteristických, zdají
se mi zde naprosto malomocny a sám autor, jak se
zdá, má v tyto prostředky toliko obmezenou důvěru,
poněvadž román končí, ostatně dost neurčitě, nadše-
ným, ale dosti kvapným líčením života v polích a
čistých rozkoší venkova, kam se nešťastník, roz-
uměl li jsem dobře, ubírá, aby hledal klidu a onoho
dokonalého vyléčení, jehož, opakuji to, obávám se,
že nikdy nedosáhne.
Zbývá otázka morální.
Přese všechen skutečný a zdatný talent, jejž vy-
vinul autor při popisu muk člověka, aby vylíčil je-
jich hrůzu, nevěřím v morální neb společenský úči-
nek tohoto díla. Kdybych chtěl sáhnouti ke starému
důvodu kritiků, řekl bych, že takováto osobnost se
mi zdá naprosto nehodnou cti, býti hrdinou ro-
mánu.
Možno liž tvrdit, že příklad jeho byl by s to,
odvrátiti od dráhy bolestí ty, kdož jsou blízci toho,
vstoupiti na ni?
Duše stižené touto chorobou zcela osobitou, ale
též velmi charakteristickou, nenaleznou tu zajisté
stravu, jež jim svědčí, neboť — takovýmto chorým
jest třeba diety právě opáčné: divadlo neb čtení
dlužno voliti ve směru zcela jiném, neboť pro tako-
véto choré, vypravuje-li se, anebo čtou-li o případech
podobných případu jejich, vzniká morální dojem
velmi osudný a na místě, aby uspíšilo se léčení.
vznikají často povážlivé recidivy.
10
article
Především nečtěte lékařských spisů, radí jim lé-
kař plným právem. A je-liž »Kalvarie« p. Mirbeana
čímsi jiným než jednou z oněch knih, s přitěžující
okolností, že tu jest vše psáno s takovou sílou vý-
razu a hojností bolestných detailů, jež daleko předčí
suchý výklad pojednání o pathologii. Zkrátka a
abych skončil, jest to výčitka, jež se týká nejen p.
Mirbeaua, nýbrž i mnohých jiných, kdož v dílech
všeho druhu, zaměstnávajících obraznost, snaží se
představiti nám moderního člověka. Kdybychom jim
věřili, a právě proto, že jejich pozorování zdá se byt
omezeno na kruh příliš úzký, představovali bychom
si snadno tohoto moderního člověka jako typ dege-
nerovaný, úplně skleslý, neschopný při nejlepšich
úmyslech vytrvalého úsilí a rozumného chování.
Uvádím pro příklad opět osobu z románu p. Mir-
beaua, svědomitého umělce, jenž se domohl úspěchu,
rozšafného a klidných smyslů (aspoň by se tak mohlo
zdát), kdyby na konec románu nechystal pro nás
proměnu rovněž neočekávanou jako neodůvodněnou,
obětuje sám a nanejvýš podle náruživosti, jejíž ha-
nebnost tak mistrně byl ukázal svému příteli.
Vůči takovýmto obrazům nepřestanu dokazovat,
že jsou nesprávny a myslím, že znázorňovati takto
celou společnost, jejímž jediným a obecným pravi-
dlem zdá se být všeobecný rozvrat, znamena jednati
proti sociální morálce. Mimo to i s pouhého stano-
viska pravdy jest zcela správno, nepředstavovati si
moderní společnost jako shluk hanebných bytostí
prostopášných bez velikosti aneb nevyléčitelných
neurastheniků, jak se jeví v obou posledních dílech
p. Mirbeaua, »Le carnet d'une femme de chambree
a »Kalvarie«.
M. Wolff.
Mirbean
Mirbeau
p . Mir
chambree
M Wolff
Kalvárie
11
article
Z cizích revuí-
12
article
* Leslie Stephen napsal do »National Re
view« velmi zábavnou studii o Shakespearovi jako
člověku, pokud se da o otázce této usuzovati dle
vlastních děl Shakespearových. Dle toho byl prý
Shakespeare v přední řadě humorista, člověk velice
snadno vnímající krásy přírodní, opovrhující malicher-
nostmi; byl prý odpovědný nepřítel každého druhu
fanatismu, vřelý přítel lidu. Nebyly ho však tajny
mnohé pošetilosti davu.
* Švédové nemohou si stěžovati, že nemají obě-
tavých mecenášů, kteří by hmotně podporovali ne-
majetné literáty. Po Nobe ovi, o jehož velkolepých
odkazech a stipendiích byla svého času na tomto
místě zmínka, přispěl švědské literatuře svým odka-
zem zesnulý nakladatel Albert Bonnier; sumou
150.000 korůn založil nadaci, z níž by každoročně
vyplácela se nemajetným belletristům stípendia.
Zvláštní výbor, složený ze šesti belletristů švédských,
rozhoduje, komu se má stipendium uděliti. Stipendia
nesmějíbýti vyšší než 12.000 korun a vícekráte než
třikráte nesmí jedna a táž osoba stipendia požívati.
Potřeba podpory hmotné padá při udílení stipendi
na váhu.
* »Das litter. Echo« uveřejňuje velmi pou-
tavou studi R. Fürsta o modě knižných nápisů.
Autor na krásné prose německé století XVIII. a XIX.
ukazuje, jak různý byl v různých dobách vkus
u volbě názvů knih. Pro hojné, překvapující příklady
jest studie velmi poutava.
Stephen
Shakespeare
Shakespearův
Švéda
Bonnier
R Fürst
National Re view
13
article
* A. Fournier napsal v revui »Bühne und
Welt« studii: »Napoleon I. a divadlo«. Napoleon I.
byl vždy vřelým přítelem divadla. Již jako první
konsul dal vystavěti v St. Cloudu divadlo, kde čle-
nové »Théátre Francais« hrávali mu Corneilla, kte-
rého obzvláště si oblíbil. I v divadle »Théátre fran-
cais« býval častým hostem. Jeho příchod byl vždy
vítán potleskem obecenstva. Sedával sám v loži, za
jeho křeslem stávala jeho družina. Jeho přičiněním
dostalo se divadlu »Comédie francaise« státní sub-
vence ročních 100.000 franků, za to však musilo se
ředitelství »Comédie francaise« zavázati, že v neděli
nebudou ceny míst vyšší než 1 fr., aby i nemajetné
třídy mohly si popřáti požitek divadla. Jak viděti
staral se horlivě Napoleon o zábavu a poučení lidu.
Napoleon měl zálibu zvláště pro tragédii; nejmilej-
ším divadelním kusem byl mu Corneillův »Cinna«;
provozování této tragédie nikdy nevynechal. Veselo-
hry — i Molirovy — zřídka kdy nalezly jeho po-
chvaly. Herců si Napoleon vždy važil, milačkem jeho
byl Talma. Později ovšem politické poměry učinily
Napoleona nedůtklivým i k divadlu. Z protektora se
stal v brzku velice přísný censor, jenž ve všem vi-
díval narážky na svou osobu.
A Fournier
Corneille
francais
Napoleon
Corneillův
Cinna
Talma
St . Cloud divadlo
Bühnout und Welt
Napoleon I
14
article
* O německo-židovském žargonu a jeho litera-
tuře píše Fab. Schach v revui »Ost und West«.
Autor dokazuje, že žargon ten není jenom nahodilé
kroucení slov, nýbrž že to je dialekt, mající svůj hi-
storický vývoj. Je to řeč, zaležející ze čtyř pětin
z německých slov. Slova hebrejská, ruská a polská
tvoří dohromady pouze jednu pětinu všech slov. Li-
teratura tohoto žargonu jest pouze 40letá. Před tou
dobou byl žargon jen řečí mluvenou a nikoli spisov-
nou. Teprve Eisick Meier Díck svými lidovými povíd-
kami v německo-židovském žargonu učinil ji řečí
spisovnou. Následovaly další pokusy, básně, povídky,
dramata. Tato však neměla valného úspěchu. Dnes
nejpřednějším spisovatelem v žargonu německo-
židovském jest J. L. Perec ve Varšavě, duchem zá-
pado-evropský modernista. Jest zároveň i vůdcem
»chassidismu«, t. j. směru odporujícímu starověrným
rabínům. Jeho satyry proti rabínům byly v mnohých
synagogách dány na index.
Eisick Meier
Perec
Varšava
15
article
* Slavný badatel Shakespearovský Sidney Lee,
autor nejlepší biografie Shakespearovy, napsal
v »Cornhills-Magazine« nevelkou, ale pěknou studii
o Shakespearovi vlastenci. Lee ukazuje, jak
Shakesneare vždy ukazoval na blahodárný vliv vla-
stenectví. Četné příklady z dramat vývody autorovy
jasně dokazují.
* Překvapující jest studie E. Reichela v revui
»Die Gegenwart« o Goethově »Faustu«. »Faust
Goethův není prý, než ztělesněním filosofických ná-
zorů Gottschedových. Tvrzení autor dokazuje srov-
náním mnoha míst z Goethova »Fausta« a spisů
Gottschedových.
* Causerie P. Stapfera čtou se vždy příjemně.
V nejnovějším článku v »La Révue«: »Paris,
fabrique central de la reputation littéraire« ukazuje
na to, že za dnešních poměrů nelze francouzskému
literátu nabýti slávy jinde, než v Paříži. Venkovský
spisovatel nikdy nepronikne, poněvadž se ho neujme
ústřední továrna na výrobu slávy, totiž velké pa-
řížské denníky. Dříve slávu zjednávaly literátůnn
ženy, vznešené dámy ve svých salonech, dnes tav-
kových salonů literárních není. Dříve bylo jinak;
v XVI. století soustředil se literární ruch v Lyoně;
v století XVII. působil už lesk kralovského dvora nu
literaturu tak mocně, že střediskem staly se Ver-
sailles a Paříž; XVIII. století povzneslo opět venkov,
ale revoluce přenesla i těžisko literarni do Paříže.
Sidney Lea
Shakespearův
Shakespeare
Lea
E Reichel
Goethův
Faust
Gottschedův
Paris
Paříž
Vera
Cornhillsmagazín
Le Révue
17
article
* Kare! Želenský, Návrat. Drama o třech
jednáních. — Frank Wedekind, Komorní pě-
vec. Tři scény. Přel. B. Kaminský. — K. Leger
a Fr. Procházka, Vpád. Hra o třech dějstvích.
Repertoir českých divadel LXXXI—LXXXIII. Nakl,
F. Šimáček. Provedení jmenovaných her ani na men-
ších jevištích nečiní valných obtíží.
* Obrázková revue. Illustrovaný časopis pro
zábavu a poučení. Red. dr. Ant. Podlaha. Ná-
kladem Cyrillo-Methodějské knihtiskárny V. Kotrby.
* Živa. Časopis přírodnický. Redaktor prof.
dr. Boh. Raýman. Nákl. J. Otty v Praze.
* »Český Mechanik«, technologický orgán
všech z kovu pracujících a příbuzných odvětví. Vy-
dává Ant. Vorlíček v Žižkově. Hojně odborně-
poučné četby.
* Fotograflcký Obzor, orgán klubu fotografů
amatérů v Praze. V květnovém čísle reprodukce foto-
gravurou zdařilého obrazu »Studnaře« prací fotografa
amatéra pana Ludvíka Pinky z Kuklen. Hojný obsah.
* Kvantitativný rozbor elektrolytický
látek minerálnich. Zpracoval Jaroslav For-
mánek, inspektor při státním ústavu ke zkoumání
potravin a docent na české vysoké škole technické
v Praze. Nákladem knihkupectví Bursíka a Kohouta.
Návod ku provádění chemických rozborů vylučová-
ním kovů elektrickým proudem. Základ elektrolyse,
potřebné přístroje, způsoby elektrolyse, příklady.
Četná původní vyobrazení.
Kare
Želenský
Wedekind
B Kaminskij
K Leger
Procházka
F Šimáček
Red
doktor
Antonín
Podlaha
Metodějský
V Kotrba
Živa
profesor
Boh
Raýman
J Ott
Vorlíček
Pinka
Jaroslav fórum
Bursík
Francie
Praha
Žižkov
Kukleny
český vysoký škola technický v Praga