Periodikum ALTO Viewer

1

Číslo 238.

2

V Praze, dne 30. srpna 1900.

Praha

3

Ročník IV.

4 article

Redakce, administracea expedíce Praha, Pštrossova ulice. číslo z00 -II Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nozapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vzdyo dvanácte ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. li26. Slunce vychází v 5 hodin 12 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 48 minut večer.

Praha Pštrossův ulice

5 title

ULILKE LIS

6 article

Čtvrtek: Sv. Růženy, panny. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Vojtěcha od 29. srpna do 1. září. Frahu Předplatné pro s donáškou do domu 2.80 měsíčně . . . . . K 8.40 čtvrtietně . .. celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštouí: měsíčně . . . . čtvrtletně . .. celoročně. . .. K 36.— Předplatné de cizozem- ska: Něraecka s Srbskea čtvrtletně K 48. celoročně. Předplatné dc Arneríky. Francie, Švýcarska. Ita- ie, Belgie s Anglie čtyrtletně . . . K 133.20 K 52.80 loročně Telef. administrace li26.

svatý . Vojtěch Francie Švýcarsko Belgie Anglie svazek . Růžena vlastnit

7 article Sibiřská dráha.

Sibiřská dráha. —a. Čínský císař Kvang-su četl prý životo- pis cara Petra Velikého a proto se chtěl státi Číně, čím byl car Petr Veliký Rusku. Někteří mandarini přáli novotářskému směru císaře Kvang- su a dali kandidátům při dvou zkouškách otázku o užitečnosti drah Kandidáti ovšem dráhy jakživi neviděli, a čínští klassikové ji také ovšem ne- znají — proto chudáci kandidáti k otázce té nie nenapsali. Do dnes jest v Číně všeobecný názor, že svět pozůstává jen z Číny, která tvoří veliký čtverec a kolem všude voda a z každé strany malé ostrovy, z kterých chodí do Číny barbařia bílí ďáblové. Na ten čas jest císař Kvang-su od- klizen a panuje staročínská strana. A právě od této strany hrozí veliké nebezpečí obrovskému dílu, jehož počátek a provedení náleží zásluze Ruska. Snad žádná dráha na světě nebude míti takového významu hospodářského, jako dráha sibířská. Otevře světovému obchodu a hospodářskému životu obrov- ské oblasti země, proti nimž naše česká otčina vy- padá jako malá květinová zahrádka Účinek stavby sibiřské dráhy na Rusko a celou Evropu bude znáti asi za 50 let a toho se nejvíce obává pro- Hnaná Anglie, která tím pozbude poloviny ná- mořní dopravy. A to by znamenalo zchudnutí An- glie. Proto provádí Anglie nyní v Číně tak ha- nebnou a proradnou politiku Sibiřská dráha po- číná v Čeljabinsku, malém to městečku na úpatí Uralska, vede přes řeku Ob do střediska asij- ského obchodu Irkutska, odtud k bajkalskému je- zeru, kde vlak jede po trámu do přístavu v Kjachtě, odtud vede do Stretenska na Amuru. Amur ote- vírá cestu do Sachalinu, ostrova Tichého oceánu, a tím do všech přístavů dálného východu, do moře japonského a žlutého, kde nejdůležitější přístavy jsou Vladivostok, Port-Arthur a Tien-Tsin.

Petr Arthur Tien Tsin Čína Rusko Evropa Anglie Čeljabinsk Uralsk Ob Irkutsk Kjachta Stretensko Amur Sachalin Tichý oceán dálný východ Vladivostok

8 article

Ku přímému spojení železničnímu Evropy s Asií zbývá dostavba trati zabajkalské, to jest od stanice Kaidalova do Vladivostoku a pak trati mandžurské do Port-Arthuru. Mimo to nutno vy- stavěti trať kolem bajkalského jezera, aby odpadla doprava po vodě. Veškeré tyto ohromné prostory kolem bajkal- ského jezera a za ním nejsou dosud na mapách kartografickým způsobem přesně vyznačeny. Rusko doufalo do konce roku 1904 obrovské toto dílo dokončiti. Povstáním však čínským je hlavně dráha mandžurská ohrožena a částečně také zpustošena. Dráha zabajkalská má název »východoasijská dráha« a stavba její neprovádí se v ruském že- lezničním ministerstvu, nýbrž rusko-čínskou bankou v Pekingu. Veškeré akcie a platy jsou podepiso- vány ruskými a čínskými plnomocníky. Technické práce jsou ovšem vesměs v rukou ruských. Úřednický personál dráhy bude z polo- vice ruský a z polovice čínský. Až bude dráha ta dostavěna, připojí se k ní odbočky Mukden- Peking a Vladivostok-Girja. Tehdy bude možno z Pekingu do Moskvy dojeti za 20 dnů. Nyní se již pravidelně jezdí z Moskvy do Irkutska, 55 40 kilom., a to v každém směru jednou za týden jede mezinárodní přepychový vlak s rychlostí 28 km. za jednu hodinu. Sibiřská dráha má svou zvláštní správu, oddělenou od ostatních drah ruských.

Arthur Evropa Asie Kaidalov Vladivostok Port Rusko Peking Mukden Girja Moskva Irkutsk km

9 article

Správa dělí se na první sekci či západo-sibiřskou, a na druhou sekci či centrální sibiřskou, kdežto třetí sekce, trať zabajkalská dosud není dostavena. První díl sibiřské dráhy, trať západní, měří 1426 kilometrů. Trať tato vede většinou pusti- nami, které se prostírají až k Severnímu ledovému moři. Pustiny ty jsou schopny vzdělání, až budou náležitě odvodněny. Znalci tvrdí, že by tato oblast Sibiře byla s to, kdyby jí vzdělal pluh, aby záso- bila celý svět žitem. Na řece Irtyši začínají ruské rolnické osady. Stavba dráhy těmito nekonečnými pustými močály byla velice obtížnou, veškeren sta- vební materiál musil se dovážeti z Úralu. Výška náspů nad hladinou močálů jest 4.5 m. Řeky Ob, Irtyš, Tobal a Ischyn jsou překlenuty železnými konstrukcemi, které jsou položeny na pilířích z kamene. Most přes Ob je 795, přes Irtyš 640 m. dlouhý. Mosty do délky 150 metrů jsou ze dřeva. Na celé obrovské trati Čeljabinsk- Ob je pouze 32 stanic ve vzdálenosti až 40 km. od sebe. Větší stanice jsou z kamene, menší ze dřeva. Hlavní stanice pro arsenál dráhy je v Orusku. Aby na trati pro lid a stroje bylo do- statek vody, navrtáno 340 studuic. Trať má mimo jmenované 2 veliké železné mosty 261 mostů men- ších ze dřeva. Stavba vyžadovala nákladu 126 mil. franků, to jest 88.360 franků za kilometr. Pra- cemi bylo započato roku 1892 a jízda zahájena dne 1. září 1898. Druhá sekce dráhy sibiřské, trať centrální, má délky 1834 kilom. Když přejdeme na druhý břeh Obu, zavítáme do nekonečných lesů území Taiga. Odtud vede odbočka do Tomska, délky 95 kilometrů. Z Obu dorazíme na trati k městu Kra- snojarsku, potom přijdeme k řece Jeniseji, přes kterou vede 835 metrů dlouhá železná konstrukce. Dále jsou na trati města Kainsk a Nižní Udinsk. Zde narazíme na obrovské horstvo altajské. Trat

Řek Ob Tobal Sibiř Irtyš Most Ob Čeljabinsk Tomsk Jenisej Kainsk km

10 article

tato pro divokou horskou polohu byla jednou z neojbtížnější pro techniky. Je zde množství tu- nelů, galerií a železných konstrukcí,—které vedou dráhu nad propastmi a divokými údolími. Stavba této centrální sibiřské dráhy žádala nákladu 270,900 000 franků, to jest jeden kilometr stál 146.173 franků. Se stavbou se začalo r. 1893 a jízda byla zahájena v říjnu r. 1898. Z Moskvy do Irkutska, vzdálenost to 5540 kilometrů, platí se I. tř. 352 a II. tř. 151 fr. Dlužno ještě připomenouti, že stavba želez- ničního tělesa není dokončena. Úděláno je zde jen nejnutnější. Nesmíme také zamlčeti, že počestní ruští činovníci si na útraty solidní stavby pone- chali pěkných milionů, takže sám car nařídil ko- misi, aby vypátrala, mnoho-li na stavbě této dráhy ruští činovníci si zadrželi. Mamon nešetří ničeho, ani životů lidských.

Moskva Irkutsk

11 article Literární sjezd družstva Vlasť.

Literární sjezd družstva Vlasť. (Den třetí.) Sociální kurs. Přednáška »0 křesťanské charitě«- Včera o 10. hod. dopol. shromáždilo se četně posluchačů v malém sále Svatováclavské záložny, když byl o 8. hodině J. M. ndp. biskup dr. Edvard Jan Brynych sloužil mši sv. v kostele sv. Jiljíu Dominikánů na úmysl družstva za asistence dp. Hra- bíka a čtyř bohoslovců a za zdařilého zpěvu kostel- ního sboru. V chrámu Páně sešlo se více duchovních i laiků. Místo nepřítomného pana hrab. Nostice zahájil schůzi pan profesor Josef Šauer z Augenburku, který náleží k tichým, ale osvědčeným a vytrvalým pracovníkům na poli školství, ve kterém vždy hledí ke stanovisku náboženskému, poněvadž jen na tomto základě může míti výchova svoje jisté výsledky. Pan předseda uvítal srdečně všecky účastníky způsobem velice milým a prohlásil, že zvláště otázka charita- tivní těší se u katolické církve největší péči a sta- rosti. Ukazuje pak na četné spolky křesťanské cha- rity, zvláště však na spolek sv. Vincence z Pauly. který v Praze i jinde v našich vlastech mnoho zdár- ného vykonal. (Pochvala.) Zapisovatelem byl dp. Jirásko, kaplan z Rovně. Dp. Ant. Hoffmann, kaplan na Král. Vino- hradech, měl pak přednášku o »křesťanské charitě.« Předeslal napřed dějepisný nástin lidu- milnosti ve starověku a přešel pak k původu cha- rity křesťanské, Spasiteli našemu, který teprve svou

ndp doktor Brynych Nostic Šauer Augenburk Jirásko Hoffmann Král Praha spolek křesťanský cha spolek svatý . Vincenc Paul

12 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Výstava katolického tisku.

13 article

Výstavou rozumíme snesení rozličných věcí na jedno místo a přiměřené jich uspořádání dle druhů. Takto seřaditi dají se obyčejné výrobky prů- myslové a hospodářské, pak též díla umělecká, čímž rozeznáváme výstavy průmyslové a umělecké. Vý- stava prvního druhu jest na př. v naší vlasti v Kutné Hoře, uměleckou pak jest výstava katolického tisku, která byla právě minulé neděle zahájena družstvem Vlasť v prostranném refektáři kníž.-arcibiskupského semináře v Praze. Sál byl k tomu konci vkusně upraven a ozdoben. V čele spatřujeme podobiznu nejdp. knížete arcibiskupa Lva svob. pána Skrben- ského, J. Em. kardinála Schönborna, Sv. Otce Lva XIII. a Jeho Veličenstva. Výstava jest rozdělena na oddíl družstva Vlasti, dědictví i katolické firmy, a konečně tu shledáváme jednotlivé spisovatele. Po pravé straně sálu pozorujeme nejdříve ex- posici knih vyšlých nákladem Cyrillo-Methodějské knihtiskárny Václava Kotrby, časopisů tam tištěných a ukázky rukopisů katolických spisovatelů. Hned vedle jsou pečlivě sestaveny velmi četné spisy, vy- dané nákladem Cyrillo-Methodějského knihkupectví G. Francla, obsahu bohosloveckého, zbožného i zá- bavného, z čehož viděti jest rozkvět tohoto závodu.

Skrben ský J em Schönborn Kotrba G Francl Kutná hoře Praha svazek . Otka Lev XIII

14 article

Knihkupectví J. Pospíšila vystavuje zvláště spisy Bole- slava Jablonského, Kobrovo spisy Pravdovy, Prom- bergrovo hudebniny a spisy církevní. Mile nás pře- kvapuje ladně uspořádaný oddíl biskupské tiskárny v Král. Hradci. Steinbrennerova firma z Vimperka vyložila tu své kalendáře, jichž počet jest nemalý. Krásnou dlužno naz ati část msgra. Ad. Rodlera, který vedle svých kalendářů uvádí též ukázky ruko- pisů všech spisovatelů, kteří do jeho kalendářů při- spěli. Vedle A. Landfrasse z Jindř. Hradce vystavuje E. Solc z Telče spisy prostonárodního spisovatele moravského Václava Kosmáka, který předčasně odňat byl našemu národu. Bohata jest výstava Katolického tiskového spolku za předsednictví msgra. Dra. Frant. Krásla. Apologie hlavně zastoupena jest ladně a vkusně spo- řádanou exposicí spisů nejdp. biskupa Edvarda Jana Brynycha, kde shledáváme povídky, spisy obranné, kalendáře a četné brožurky. Vedle umístěna jest bo- hatá výstava spisů dra. Ant. Lenze. Středem výstavy bez odporu jest družstvo Vlast samo, které tu má svoje časopisy »Vlasť«, »Vycho- vatele«, »Sborník historického kroužku«, spisy a bro- žurky. Mile nás též dojímá výstava spisů i básní Nestora českých spisovatelů Beneše Methoda Kuldy, který mezi jinými má tu sestaveny všecky památky na 80leté jubileum svých narozenin. O krok dále se potkáváme se spisy českých nejdpp. biskupů Dra. Martina Říhy, msgra. Ferdi- nanda Kalouse, Jana Valeriana Jirsíka, Schwarze, Průchy a Lindauera, dále amerického kněze Josefa

J Pospíšil Bol Jablonski Kobrův Pravdův Král Steinbrennerův Rodler A Landfrass Jindřichův E Solc Kosmák Bohata František Krásl Brynych Lenz Beneš Kulda Martino Říha Kalous Jan Valerián Jirsík Schwarz Průcha Lindauer Josef Hradec Vimperk Telč Proma

15 article Hessouna, msgra. Lehnera, řádové exposice kolleje

Hessouna, msgra. Lehnera, řádové exposice kolleje jesuitské, hlavně Rejzka, Vydry, Votky a Svobody, Premonstrátů želivských (dra. Kadeřávka), tepelských strahovských, Redemptoristů, Františkánů, Křižov- níků (Fr. Havránka, J. Šimona, K. Buriana), Bene- diktinů emauzských (Vojáčka), Dominikánů, Maltézů a Augustiniánů. Pravá strana končí se pak výstavou nezapomenutelného Douchy. Uprostřed nalézáme skupinu jednotlivých spiso- vatelů od shora nejdříve Václava Beneše Třebízského s vlastními kresbami, které ke svým spisům byl sám načrtl, a jeho rukopisy. Tento oddíl vyniká nemalou rozmanitostí, poněvadž jsou tu práce nejrůznějších oborů. Jmenujeme tu z četných vystavovatelů Anto- nína Bulanta, Jana a Františka Cernohouza, msgr. Jana Drozda, který náleží k pilným pěstitelům naší literatury, Al. Dostála, prof. Václava Müllera, který vystavuje »Českého Jinocha«, »Poklad sv. Václava« a jiné spisy a brožurky, Vlastimila Hálka, Halouzku, Grydila, Hlavinku, Dra. Rud. Horského, V. Ho- nejska, Jirouška, Kamarýta, Petra Kopala, předního katolického žurnalistu, Qualu Konečného, Žižku, Fil. Konečného, Košťála, chefredaktora »Hlasu« Tomáše Šilingra, Konráda, dra. M. Kováře, Flekáčka, rytíře Julia ryt. Nejedlého, který letošního roku slaví 30ti- letou památku své literární působnosti, Pojmona pa- mátka na jeho jubileum, Pohunka, Sladomela, dra. Reyla, dra. Lva Řeháka, Tom. Střebského, profesora Šauera z Augenburku, Tom. Skrdle. Bohatostí a úpravou zamlouvá se exposice Václava Špačka (»Raj- ská zahrádka«, kalendáře a spisy pro mládež), msgra.

Hessoun Lehner Rejzek Votka Kadeřávek Havránek K Burian Bene Doucha Beneš Bulant Jan Cernohouz Drozda Dostál profesor Müller svatý . Václav Hálek Halouzek Grydil Hlavinek Horský Jiroušek Kamarýt Petro Kopal Quala Konečný Žižek Konečný Košťál Šilingr Konrád M Kovář Flekáček Julio rýt Nejedlý Pojmon Pohunek Sladomel Reyl Řehák Tom Střebský Šauer Augenburk Václav špaček Francie Anta Raj