1
masthead
V Praze, v subotu úne 24. října.
Praha
2
masthead
K číslu 293.
Čislo v Praze za 2b
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h.
Praha
5
article
a na venkově za 4h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Zažehnávání hrozící krise.
Z Vídně, 24. října. Ministerský předsed
baron Beck vrátil se včera večer z Pešti.
jede tam však opět v neděli v noci, aby pří-
tomen byl plenárním schůzím delegačním.
Císař zkrátil pobyt svůj v uherském
hlavním městě o celé dvě neděle následkem po-
tíží kabinetu Beckova. Mocnář přije de
do Vídně za týden ode dneška nebo
zejtřka Potom vyslechne návrhy Becko-
v y. Jest však pravděpodobno, že dříve povolá
k sobě ministry dra. Fiedlera a Práška, není
však také vyloučeno, že povoláni budou též dů-
věrníci velikých stran.
Tím mají položeny býti určité meze krisi,
jež ohrožuje celý kabinet bar. Becka, nikoliv
pouze jeho české křídlo, ve které se nalezá
celý parlamentní princip vládní, ve které se asi
octne parlament sám.
Beck
Beckův
Fiedler
Prášek
Vídeň
Pešť
7
article
Němci a vnitřní čeština.
Z Vídně, 24. října. »N. Fr. Pr. « horuje
dnes vášnivě přímo pro byrokratický systém,
jaký jest podle ní v jiných státech. Na mysli
má ovšem jmenovaný list hlavně Německo.
Kdo čte »N. Fr. Pr.«, dočítá se dnes v ní za-
jímavého doznání: že totiž provozována byla
německá obstrukce na sněmě království českého
jediě proto, aby vyrván byl Čechům
majetek neprávem držený. Tímto
majetkem jest prý vnitřní úřadní
čeština. Němci nemohou prý nikdy dopustiti
a strpěti, aby zaváděla se vnitřní čeština bez
zákona, bez národního dorozumění a bez
plného šetření zájmů státních. Bezpočtukráte již
vyzváni bylr Němci, aby udali zákon, na němž
spočívá vnitřní němčina v zemích ko-
runy české. Takového zákona, bohudik, není.
Naopak vnitřní čeština má svůj základ netoliko
historický, nýbrž také zákonný. Mohla-li se
před 40 léty zavésti v Haliči výhradně
polská řeč vnitřní, aniž tím byly říšea
stát dotčeny, může se zavésti v zemích koruny
české vedle němčiny také čeština jako jazyk
vnitřní a měla by býti zavedena v rozměrech
daleko větších, než v jakých jest provedena
němčina.
Němec
Čecho
Vídeň
Francie
Německo
Halič
8
article
Jihoslovanské ministerstvo.
Z Vídně, 24. října. Přes Celovec a Štyrský
Hradec dochází zpráva, že »jihoslov an
ské strany« dohodly se kandido-
vati pro jihoslovanské minister-
stvo předsedu klerikálni strany slovinské dra.
Ivana Šusterčiče. Nevíme, odkud německé
listy čerpají tuto zprávu, kterou považujeme
za zcela bezpodstatnou a předčasnou, ježto
dosud žádné jednání se poté stránee
nekonalo, nehledě ani k tomu, že byla
jest úmysl povolati do kabinetu, bude-li zřízeno
jihoslovanské ministerstvo bez portefeuilu, něja-
kého Chorvata.
Pro rovné všeobecné hlasovací právo v Uhrách.
Z Pešti, 24. října. (»Zeit«.) Sociálně-
demokratická strana ohlašuje na předvečer dne,
kterého ministr vnitra hr. Andrássy podá osnovu
zákona o volební reformě v říšském
sněmu, veliké demonstrace. Vyzývá
již nyní organisované sociální demokraty, aby
se súčastnili v největším počtu při těchto de-
monstracích, které se stanou velikou ma-
nifestací proti plurálnímu právu
volebnímu.
Jagič na odpočinek.
Z Vídně, 24. října, Profesoru slavistiky na
vídeňské universitě dru. Vatroslavu Jagičo v
při odchodu na trvalý odpočinek udělen stav
šlechtický.
Šusterčič
Chorvat
Andrássy
Vatroslav
Vídeň
Celovec
Štyrský Hradec
Uhry
Pešť
univerzita doktor
9
article
Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně
Vyjednávání Bulharska s Tureckem.
Z Cařihradu, 24. října. »Zeitu« sděluje
se: Bulharští delegáti odje l
právě z Cařihradu. Ve příčině dráhy
Východní dosazena smíšená ko-
mise. Jinak Porta vyslovila delegátům polito-
vání, že nemůže předstihovati usne-
sení konference evropské. Poslání
bulharské delegace možno nazvati bezvýsledným.
Vládní mohamedánská strana v Bosně.
Ze Sarajeva, 23. října. (K. k.) Včera ko-
nala se zde za velkého účastenství z venkova
schůze strany pokrokových mo-
hamedánů. Bylo usneseno: 1. Reorgani-
sovati stranu: 2. vůdcovství strany nabídnouti
zdejšímu starostovi Essadu effendimu Kulovi-
čovi a 3. vyslati k Jeho Veličenstvu holdovační
deputaci.
Turecko a evropská konference.
Z Cařihradu, 23. října. (K. k.) V okoli
velkého vezíra vyvrací se co nejrozhodněji
dnešní zpráva »Ikdamu«, že byla již odeslána
odpověď Porty na návrh konfe-
renční. S téže strany popírá se také zpráva,
jakoby se byl anglický velvyslanec vyslovil
proti přímému jednání s Bulharske m.
Dementi.
E Cařihradu, 23. října. (K. k.) Mladoture-
cký výbor vyvrací kategoricky pověsti, že se
připravuje sesazení sultána.
Pomník císaři v Sarajevu.
Ze Sarajeva, 23. října. (K. k.) Včera ko-
nala se zde ustavující schůze výboru pro z bu-
dování pomníku J. V. císaři v Sara-
jevu. Starosta Kulovič převzal předsednictví
výboru a pronesl za té příležitosti proslov,
v němž pravil, že s radostí přijímá úkol ten,
neboť mohamedáni bosenští mají zvláštní důvod,
aby byli panovníku vděčni.
Port
Kulovič
Balkán
Bulharsko
Turecko
Cařihrad
Zeit
Boseň
Sarajevo
Sara
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 24. října. (K. k.) »W. Ztg.« oznamuje
Ministerstvo vnitra schválilo po usnesení
valné hromady akcionářů akciové společnosti »Li-
toměřická piwovarská společnost« v Li-
toměřicích z 15. března t. r. změněné stanovy spo-
lečnosti.
Anglické záměry v Egyptě.
Z Kahýry, 23. října. (K. k.) Diplomatický jednatel
Anglie generální konsul Gorst popřel v rozmluvě se
zástupcem listu »Mokatt«, že by Anglie chtěla
v brzku prohlásiti protektorát nad
Egyptem anebo že by uvažovala o je ho
annex i. Pokud trvá britská okupace, prohlásil Gorst,
je rozhodnutí o tom, do jaké míry ma se příznati
samospráva, v rukou anglické vlády. Stojí na stano-
visku, že Egypťané rozvojem a pozměněním nyněj-
ších zařízení ponenáhlu musí pokračovati k samo-
vládě. Egyptská vláda připravila již
opatření, kterýmž bude jim umožněno
daleko více zúčastniti se svých vnitř-
ních záležitost í. Potká-li se pokus ten s úspě-
chem, bude možno přikročiti ke zlepšení organisace
a rozšíření pravomoci platných volebních sbora.
W Ztg
Gorst
Egypťan
Vídeň
Egypt
Kahýr
Anglie
12
article
Záhadný případ.
13
article
Novější bádání vneslo světlo do mnohé temné
kapitoly světových dějin, při čemž se ukazalo, že
skutečnost bývá mnohem jednodušší, než lidové le-
gendy, jsou však mnohé případy v historii, které po-
sud nebyly úplně vysvětleny. K nim náleži také nahlá
smrt mladého hraběte Cameraty, jehož matka byla
tetou císaře Napoleona III. a jenž jako blízký pří-
buzný zaujímal na dvoře druhého císařstvi vynikající
místo, až r. 1853 náhle zemřel, dle jedněch zavražděn
tajným policistou Napoleonovým, dle mínění jiných
skončil dobrovolně sebevraždou a dle přesvědčen
třetích byl k sebevraždě donucen.
Také Paul Ginisty dochází v nejnovější podrob-
né studii o případu Cameratově k výsledku, že prav-
du nelze bezpečně zjistiti. Mladý hrabě Camerata
byl synem dcery knížete Felixa Bacciochia a Elisy
Bonapartovy, sestry Napoleona I. Mělo mu připad-
nouti velké jmění, byl však svou matkou, ženou
příkré a tvrdé povahy, držen velmi zkrátka na uzdě,
takže se ocital v peněžní tísni a praví se, že marně
snažil se sehnati 200.000 franků. Netajil intimní
poměr, který udržoval s nadanou a skromnou here-
čkou, mademoiselle Marthe; byl dívkou zbožňován,
sám však jí věnoval mnohem chladnější náklonnost.
Na dvoře v Tuileriích jej hýčkali a chtěli jej jme-
novati knížetem Bacciochiem.
Camerata
Napoleonův
Ginista
Cameratův
Felix Bacciochia
Bonapartův
Napoleon
Napoleon III
14
article
Tu oznámil jednoho dne list „La Presse“ něko-
lika řádky, že hrabě Camerata se ve svém bytě za-
střelil. Zachovala se jediná přímá zpráva o této smrti
a sice v proslulých memoirech korsického tajného
jednatele Griscellia, podlého člověka, jenž pestře
směšuje pravdu se smyšlenkami. Griscelli tvrdí, že
hrabě Camerata byl vášnivě zamilován do císařovny
Eugenie a učinil jí na dvorním plesu vřelé vyznání
lásky přes její odmítnutí. Pobouřena stěžovala si své-
mu císařskému manželu a Napoleon III. dal horko-
krevného příbuzného dopraviti nejprve do bytu pa-
lácového policisty Zamba. Když tam hrabě nechtě
zůstati, nýbrž prudce se vzpíral svému zatčení, dal
se Zambo strhnouti, že jej zastřelil a mrtvola hraběte
byla v noci tajně dopravena do jeho bytu. Zambo
uprchl do Londýna. Griscelli však jel za ním a od-
stranil jej. Tak vypravuje Griscelli a v jehc líčeníje
mnoho pravdě nepodobného.
Camerata
Eugenius
Napoleon
Griscelli
Londýn
15
article
Naproti tomu vyslovuje hrabě Viel-Castel ve
svých pamětech jinou domněnku. Camerata prý se
zastřelil, poněvadž své milence slíbii sňatek a Na-
poleon III. hrozil. že jej v tom případě vyloučí z císařské
rodiny. Domněnka tato jest stejně pravdě nepodobna.
Zdá se býti jisto, že Camerata se zahleděl do krásné
císařovny Eugenie a je možno, že mu následky tcho
i jeho celý stav s jeho finančními obtížemi a pomě-
rem k mademoiselie Marthe byly na podnět císařův
tak zoufale vylíčeny, že sáhl po smrtící zbranii.
Smrt jeho měla tragickou dohru. Herečka truch-
lila nad ztrátou přítele a k tomu ji ještě matka jeho
hraběnka Napoleone Elisa Camerata obvinila z krá-
deže, poněvadž prý její syn daroval své milence
šperk, jenž náležel jí, matce. Vymohla si brutální do-
movní prohlídku a to ubohé dívce dodalo“ ctrávila
se. Četní Pařížané, kteří v ní viděli skutečně tragi-
ckou oběť neblahých okolností, přišli jí na pohřeba
ozdobili její rakev květinami.
Viel Castel
Camerata
Eugenius
Marthe
Napoleon
Elisa
Pařížan
16
article
— Boj o prapor. V Londýně odehrály se v těch-
to dnech při dražbě umělec. předmětů, starožitností
a historických památek vzrušující výjevy. Mezi pro-
dejnými předměty nalézala se také vlajka ze staré
historické fregaty „Chesapeake“ a neméně proslulá
trubka, na niž se troubilo k útoku jízdy u Balaklavy
v krymské válce. Obě historické upomínky koupil
bohatý Američan, jenž zaplatil za vlajku 17.000a
za trubku 7000 K. Množství anglických vlastenců
obsadilo dražební síň; když se zvědělo, že si Anglie
dala obě relikvie vyrvati, propukli shromážděnív
nadávky a kletby a zdálo se, že Američan bude po
americku lynchován. Jeden z přítomných, jenž se
vyznal v dějinách a vzpomněl si, že vlajka „Che-
sapoake“ byla Američanům odňata anglickým kapi-
tánem v boji za neodvislost Spojených států, vykřik
hněvivě: „Penězi získávají nazpět, co jsme dobyli
svou krví!“ Nesmí se však mysliti, že vlajka a trubka
přešly z anglického v americký majetek bez boje.
John Bull a bratr Jonathan svedli spolu velkolepý
souboj číslícemi. Když byl zápas rozhodnut ve pro-
spěch Ameriky a vlajka přiklepnuta Yankeeovi, kři-
čelo se se všech stran: „Který drzý chlap koupil vlaj-
ku?“ Když pak bylo sděleno, že slavná památka by-
la koupena americkým agentem pro jistého novoyor-
ského milionáře (Morgana 7), nastal hrozný hluk.
Američan
Che
John Bulla
Jonathan
Yankeeův
Morgan
Londýn
Chesapeake
Anglie
spojený stát
Amerika
17
article
= Útok supa na balon. Dva vzduchoplavci, dů-
stojníci mexického generálního štábu, zažili ve vý-
šinách podivné a nebezpečné dobrodružství. Vystou-
pili v balonu a pluli ve výši asi 800 m přes nízký
horský hřeben, když náhle se vzneslo ze skály hejno
supů a letělo k balonu. Vítr hnal vzduchoplavce s ba-
lonem přímo proti ptákům, takže nebylo možno po-
mýšleti na vyhnutí. Americký kondor jest neobyčejně
silný, někdy i nebezpečný pták a proto by se byli
vzduchoplavci hejnu raději vyhnuli. Zcela proti své-
mu obyčeji oblétali supové balon, vyrážejíce při tom
své proláhlé „grrr, grrr“. Vzduchoplavci vyhodili část
přítěže, načež balon vystoupil o 500 stop, supové pak
zůstali dole až na jednoho, jenž se vznesl, letěl za
balonem a zamýšlel podniknouti vážný útok zobákem
a drápy na neznámé zvíře, které s ním závodiloo
vládu ve vzduchu. Jeden ze vzduchoplavců, ozbrojen
nožem, vylezi do lanoví, hodlaje zvíře, které se za-
chytilo nedaleko závorky balonového obalu, učiniti
neškodným. Sotva však kondor zpozoroval blížícího
se nepřítele, odletěl s křikem a chystal se napadnouti
balon se strany. Na střelbu nebylo lze pomýšleti, po-
něvadž vzduchoplavci viděli jen malou část zvířetea
bylo nebezpečí, že koule může zasáhnouti také ba-
lonový obal, takže by plyn rychle unikal. Rychle
rozhodnut, chopil jeden ze vzduchoplavců, poručík
Maximo Gonzales, revolver, ovázal si kolem těla pro-
vaz, jehož konec soudruh jeho upevnil na gondole
a lezl opatrně po síti balonu od oka k oku, až, se-
vřen mezi sítí a obalem, přiblížil se ke kondoru, jenž
ho nepozoroval. Dobře mířenou ranou sražen kon-
dor s přeraženým křídlem do hlubiny, načež se od-
vážný důstojník dostal opět šťastně do zondoly,
Gonzales