2
masthead
„Nový Jihočeský Dělník".
4
article
nemohu zodpovědít. Možná, že si jej tam dali
sami.
Tím byl výslech svědků skončen a čteny některé
protokoly, instrukce a pod.
Veřejný žalobce žádal odsouzení všech obžalovaných
a namáhal se dokázati, že nekonali
svou povinnost a že jsou vinni...
Soud však po obšírných vývodech obhájců
dr. Harpnera a dr. Koernera vynesl rozsudek,
jímž vš chni tři obžalovaní byli sproště i. Mareš
a Haker z toho důvodu, že kdyby na puntík vše
plnili co v instrukcích stojí, nezabránili by neštěstí
poněvadž Soukupa pod vozem, když výstražné
znamení jim nikdo nedal, viděti nemohli. Studík
osvobozen proto, že žádné instrukce toho času
ještě neměl, aby se kryl, když vůz spravuje.
Rozsudek soudu provázen byl hlasitou
pochvalou od četně shromážděných železničních
zřízenců, kteří po celý den byli líčení přítomni.
Přelíčení toto opět ukázalo, jaký šlendrián
panuje na drahách a v budějovickém nádraží
obzvláště. Především do náležitého světla postaveny
instrukce, které nejsou proto, aby se zachovávaly,
nýbrž proto, aby jimi byli kryti
pánové, kteří je vydávají a kteří
celý ten šlendrián a mnohá neštěstí
sami zavinují. Osvobozující rozsudek nad
železničními zřízenci byl zajisté odsuzujícím
rozsudkem šlendriánského systému
dnes u drah panujícího a správami
drah trpěného!
doktor
Harpner
Koerner
Mareš
Haker
Soukup
Studík
5
article
Z českého jihu.
Z českého jihu.
X V Novém Etinku odbývala se dne 23. listopadu
t. r. důvěrná schůze mužů i žen, na níž
mluvil soudr. S. V. Stejskal z Jindř. Hradce:
»0 bídě lidu a nových daních«. Ve 2hodinové
řeči dotkl se všech bolavých stránek našeho veřejného
života, jakož i příčin dnešní krise poli-
tické i hospodářské. Jeho kritika politických stran
i vývody protimilitaristické vyvolaly častý souhlas
mezi posluchači. Leč soudr. Stejskal břitkostí
své satyry neušetřil ani způsob vlastního našeho
života, jenž se stejně hemží různými předsudky
vůči ženě a mládeži a lpí na mnohých špatných
zvycích a apeloval proto důtklivě na změnu našeho
vnitřního života, který stejně nese část viny
na našem neblahém stavu. K zakončení pravil:
»Agitátor, který k vám přichází, nese vám světlo
a pravdu, a chce vás viděti šťastnými; on ví, že
zlepšením celkového stavu zlepší se stav váš
i jeho, a proto hledá u vás pochopení pro myšlénky
socialismu. A on má také právo žádati od
vás zaplacení — ne sice penězi, neboť probděné
noci ve studiích, pronásledování, politické žalářování
i ztráta zdraví, to přece nejde penězi za-
platiti — on chce, by Jste mu zaplatili vděčností
a tím, že i dle slov jeho zařídíte svůj život, že
stanete se poctivými soudruhy svých spoludělníků
a řádnými členy své strany !«
X Třeboňským bratrům pro radost. Sotva
že rudé plakáty na třeboňských nárožích oznamovaly
schůzi lidu, do milých »brů« jako když
čerti vlezou. Ubožáci, nohy si mohli uběhat, jak
agitovali, by sociálním demokratům mohli vyrvat
předsednictvo. S velkou chutí na vítězství vtrhli
do tělocvičny, kde se schůze konala. Však při
volbě předsednictva pohořeli jako sedláci u Chlumce.
Dobře počítáno, přišlo 28 kloučků v čele s br.
Vonešem, který mezi nimi vypadal jako tatík.
S V Stejskal
Stejskal
Voneš
Nový Etinka
Jindřichův
Hradec
Chlumec
X třeboňský
6
article
Když viděli na soc.-dem. straně zdrcující většinu,
(bratrů 28, kdežto soc. demokratů 350 a více)
počínali si jako domácí zvěř, když ji hospodář
ze řetězu pustí. Nejhůř řádil br. Voneš, takto
košíkář a z hlouposti »brů« místopředseda nár.
dělnického spolku. Tento ubohý človíček si myslel,
že je někde na Kocandě. Koulel očima a
zuby zatínal jak nemocní v Dobřanech. Na schůzi
přišli též venkovští soudruzi a ti se tázali, není-li
to nějaký šílenec, aby prý byl odveden společně
s br. Richtrem k lékařské prohlídce. Druhé číslo:
br. Richter, všeobecně zvaný »zrzavý bratr«,
chtěl však br. Voneše překonat. Přerušoval řečníka
výkřiky, jenže ve své hlouposti zapomněl,
že to vše křičí o své vlastní straně (příště o něco
více). Číslo třetí: br. Naidr. Chudáček tento myslel
patrně na 2 tupláky, a že před ním nestály,
šoupal zlostně nohama. Ted je mezi »bry«
mela. Bědují na mladočechy, že je zradili a volili
soc. demokraty. Zvláště br. Voneš, pro nadávky
na mladočeskou zradu zapomíná již i na
karty. — A k čemu všemu ty bolesti a zlosti?
Buďte jen páni »bři« ubezpečeni, že v době nej-
kratší svoláme opět schůzi a přičiníme se, by
účastenství bylo ještě větší. Dělnictvo prohlédlo
již jednání těch různých jeho »přítelíčků« a nenechá
si beztrestně od různých individuí nadávati
pacholků a pod. Kdo se za dělnictvo stydí, nechť
se mezi ně neplete a v prvé řadě ne »zrzavý
bratr«. Má-li lepší kabát, není vyloučeno, že ho
má na dluh a k tomu ještě třeba od žida. Příště
o »brech« více, máme toho zásobu. Červený.
Voneš
Richter
Naidr
Chudáček
Kocanda
Dobřany
7
article
X Naše bezpečnostní opatření. Na Rudol-
fovské silnici vytloukal minulou neděli v poledne
opilý člověk jistému obchodníku okna pěstmi a
cihlami, ohrožoval celou rodinu, tak že z okolních
domů vše vybíhalo ven, ale strážník byl
marně hledán, vzdor tomu, že běželi lidé pro něj
až na nádraží. Až asi za hodinu podařilo se jednoho
přivésti z města z radnice, kamž musejí
každé poledne všichni strážníci k rozkazu, aby
představení neměli s nimi mnoho práce. V Budějovicích
ať se děje v tu dobu cokoliv. Pěkná
to bezpečnost!
Budějovice
8
article
X V Rožnově konána dne 15. listopadu veřejná
schůze lidu, měla průběh zdařilý. Účastníci
vyslechli s největší pozorností klidný referát
soudr. Dvořáka a vyslovili přání, by veřejné
schůze konaly se v Rožnově častěji. Navržená
resoluce schválena byla jednohlasně.
X Pokroutky z Jindř. Hradce. Spisovatel
Piere Lotti je typickým tím, že snaží se u zvířat
odkrýti zvláštní duševní stavy, jež běžně jen lidem
přiznáváme. Zkusme experimentovati zase opáčně.
Znáte snad přátelé křečka? Jdete-li kolem něho,
proti němu nebo i od něho, vždy postaví se na
zadní nohy a prská. Právě tak to tropí s námi
»bratr« Policar. Když jsme s ním dříve polemi-
sovali a kladli protidůvody — tu na nás zuřivě
prskal. Nyní již delší dobu jsme jej ignorovali,
ale on prská stále ze svého redakčního brlohu,
jenž mu úctyhodná frakce »akorátníků« milostivě
propůjčuje. Tak ku př. z netaktnosti bývalého
soudruha Jungra, (kterýž byl za to ze
strany vyloučen), vytvoří »alianci sociálně-de-
mokratických vůdců s klerikálním žurnálem, a
chytá na to své odané hejly. Jak vidno, dělání
podobných atrakcí daří se mu lépe než pravopis;
malá doslovná ukázka: »Postaráme se
napříště o to, by takovýto nemilý
omyl se nestal. — Prosíme všakještě
ostatní své přátely . . .« Pan redaktor bude
to asi svádět na sazečského šotka. Zatrolený
šotek, když on ale častěji sedá i v redakčním
kalamáři! Litujeme hlavně však těch ubohých
čtenářů, jímž se smí dnes, ve XX. století, takovým
žebřinovým slohem psáti. — Také bratrům
s červenými košilemi stal se zvláštní malér.
Dvořák
Piere Lotti
Jungr
Rožnov
Jindřichův
Hradec
9
article
Zima již se citelně ohlásila, a tu obvykle putují
do zastaváren různé reliquie letní sezony.
To snad přimělo i jistého »bratra«, který přísahá
též na heslo »přelom, přeskoč, jen nepod-
lízej«, že zaskočil si s celou svojí sokolskou
uniformou do »frcu«. Ovšem, že to způsobilo
v národě pochopitelný rozruch nad zneuctěním
stavovské uniformy, a proto přispěchal hned
jistý zachránce, který zabaleného Mojžíše za
tepla z ponurých proudů zastavárny vytáhl. Kdo
by si přál, podívati se na podšívku, ať se staví
u p. JUČ. Mertha, okresního tajemníka; celá ta
kolekce visí u něho s cedulkou: »Ta tam ještě
nebyla . . .« — Pro dělnictvo textilní mám také
kytičku. V továrně Brill a Schwarz vynadal
ředitel jistému dělníku zlodějů za to, že prý
mu scházelo několik šátků z osnovy. Dalším
šetřením vyšlo však na jevo, že bylo to chybou
účetního, kterýž šátky ony započítal již do
osnovy předešlé. Vzdor tomu nedostalo se dělníku
za lichotivý titul »zloděje« žádného odškodnění.
Vidíte, dělníci, kam to vede, když
jste jako voda v košíku, bez spojení, bez orga-
nisace! Každý s vámi může smýkat a pohazovat
jako s míčem. Jak často se vám řeklo, že
jen v pevném spojení můžete si dobýti respektu
před svými mozolodárci, že jen v semknutých
řadách můžete si dobýti větší kus chleba a svobody.
S organisací je to u vás jako s těhotnou
ženou před císařským řezem. Kéž byste se již
jednou k tomu řezu odhodlali! Na koho čekáte,
na koho se spoleháte, když ne sami na sebe?
Mertha
Brill
Schwarz
10
article
X Otevřený list slavnému obecnímu zástu-
pitelstvu v Rožnově. Na veřejné schůzi lidu
dne 15. listopadu t. r. bylo rokováno o zdraví
škodlivé stoce tekoucí přes parcelu č. 155 vedle
cesty, dále o zakrytí stoky tekoucí od čísla 78.
k číslu 75. Usneseno též požádati Vás o osvětlení
této části. Za tím účelem doručena byla
Vám příslušná resoluce, avšak do dnes postrádáme
odpověď jak zachovati se hodláte. Připomínáme
Vám na tomto místě, by uvedené ne-
přístojnosti Jste odstranili, jinak jsme nucen
obrátiti se na zdravotní a bezpečnostní orgány.
Organisace sociálně-demokratická v Rožnově.
X Divadlo. Společnost p. Housy pokoušela
se vícekrát o to, přesvědčiti se, je-li u zdejší
české společnosti pochopení pro vážnější hry,
musela se však, bohužel, potkati se smutným
výsledkem, že nevábí nic jiného, než nejkomičtější
veselohry a frašky. Dne 15. listopadu sehrán
byl »Pražský žid aneb po bitvě na Bílé
hoře« za prázdného sálu, ba ani lidové představení
při polovičních cenách v neděli odpoledne,
ač volba kusu »V srdci Chicaga« takové
nevšímavosti, nejen ze strany lepší společnosti,
ale i se stany dělnictva nezasluhovala, nepotkalo
se s takovým výsledkem jako představení pro
dítky. Vinu nesou, opakujeme jako předešle,
hlavně zdejší listy »Budivoj« i »Jih. Listy«.
Housa
Rožnov
Bílá hoře
Chicago
X divadlo
11
article
Místo, aby o divadlo, zejména o lidové divadlo,
jevily nějakou péči a napomáhaly k zreformování
nedostatečného — ignorují je. — Potud psali
jsme minulý týden, ale nemohli jsme zprávu
z nedostatku místa do listu již dostati. Četli-li
jsme v posledním čísle »Jihoč. Listů« konečně
malou recensi, vítáme ji a těšilo by nás, kdyby
oba zdejší listy o divadlo v »Alžíru« se zajímali.
Co pro bůh jiného stává v C. Budějovicích
pro český lid než v »Alžíru« divadlo.
Pranic. Tedy je-li jen to jediné, je v prvé
řadě povolána zdejší žurnalistika napomáhati,
aby lid, který, jak nedělní návštěvy divadla nasvědčují,
velký zájem o divadlo jeví, našel
v něm nejen pobavení, ale i trochu duševního
osvěžení.
C . Budějovice
12
article
X Oprava. V dopisu ze Zlivi o situaci
horníků v minulém čísle stala se chyba v číslicích.
Pracovalo v r. 1899 pouze 75 horníků,
z nichž má dnes zaměstnání jen 27 a pracují
střídavě; 14 dnů v měsíci 13 a 14 dnů 14 osob.
X Ještě k obecnímu hospodářství v Táboře!
P. Tvrzník tedy v posledním čísle »opravoval«.
Uznával totiž, že to, co bylo v č.21. 1.1. o jeho
činnosti v obecním hospodářství napsáno, nenechalo
se mlčením přejiti a proto utekl se k právníku,
který pomocí osudného § 19. pokoušel se
hodně pošramocenou reputaci p. Tvrzníka napravit,
pokud se dá. Oprava jest velice zajímavá,
ne tím co se opravuje, ale tím, co nového se v ní
napovídá. Pan rada Tvrzník píše: »Pravdou je,
že jsem byl panem starostou požádán, abych
převzal vedení dražby na výstavišti.« Tím
pan rada doznává, že nesl skutečně plnou zodpovědnost
za správné provedení dražby. Dále praví:
»Pravdou jest, že největší část stolů a prken byla
dražebně prodávána, při čemž p. Hlaváček vyvolával
a K. Tvrzník pouze zapisoval vydražení a
peníze přijímal.« Tážeme se, jak se to přihodilo,
že ty »zápisy« se nemohly hned nalézt a když
byly nalezeny, shledány v nich některé nesprávnosti?
P Tvrzník
Tvrzník
Hlaváček
K Tvrzník
Zliv
Tábor
13
article
Tak ku př. p. K. vydražil stůl za K 330
a zapsány byly 2 K! Konečně doznává p. Tvrzník,
»že zbytek, na který nebylo vydražitelů (?) se
prodal z ruky (!)«. Komu byl prodán, jakým
způsobem se o »cenu« zbytku toho pan rada
s »kupcem« dohodl, a kdo jej k tomu oprávnil,
to ovšem v opravě uvedeno není. P. rada Tvrzník
praví dále: „Že ani při tomto prodeji „z ruky"
ničeho pro sebe nevyhradil, ničeho nevydražil
(!), ani nekoupil (!), ani sobě domů neodvezl
(!)." To doznání musíme sami úplně potvrdit
jako pravdivé, poněvadž opravdu — my to loy-
álnědoznáváme — p. Tvrzník si ničeho „z ruky“
dle jeho vlastních slov i dle zápisů o dražbě učiněných,
pro sebe nevyhradil, nevydražil ani
nekoupil a proto tím záhadnější nám zůstává,
jak se mohl povozník p. Křemen opovážit stoly
a prkna ani nevyhražená, ani nevydražená, ani
nekoupená domů do Koželuh p. Tvrzníkovi do-
vážeti. Vysvětlení se nám dostane teprvé tím,,
když dle vlastního výroku bude pan Hlaváčekg)
nucen se na dotaz v „Táboru“ uveřejněný, „ob: -
hajovat". Čtenáři mohou nyní posoudit, jak dazpa
lece p. rada Tvrzník svou opravou fakta námi X
uvedená vyvrátil. Že sl. městská rada p. Hlaváčka -
k zodpovědnosti z ohledu na „druhého“ řiditele"
dražby nepožene, o tom jsme přesvědčeni. Takoz.
vým kouskům se neučiní jinak konec, než když,
se pustí do radnice pořádný průvan při volbách,"
který by takové charaktery odvál!
X „Neštěstí“ při prkenné aféře výstavnia
v Táboře přimělo sl. městskou radu k tomu, žes
předložila dne 25. listopadu do sezení sl. sboru
obec, starších ku schválení dražební řád, který Ho
bude snad nyní pánům Tvrzníkovi a Hlaváčkovi Bud
také předložen. Schválením řádu míní asi naši
velemoudří otcové, že mají celou aféru z krku.
Tvrzník
rada
Křemen
Hlaváčekg
Hlaváček
Tábor