ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6d1ec1d0-8d4e-11dc-9bba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 89, place 43, org 3, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
5. února 1909. Číslo 36.
4 article
přece slyšeti a kontrolovati, co se s ním děje. Jakožto minimum, musilo se přece očekávati, že bude jmeno- ván zástupce ex offo pro toho, kdo neni mocen do- tyčného jazyka. Ani o to není postaráno. Řečník poukazuje dále na nedostatky § 4., n nedostatek § 7., na nedostatečná ustanovení o veřej- ných knihách, jimiž se hospodářské transakce přímo stěžují, o protokolu, kde konstatování skutečností jest v procesu tím nejdůležitějším a o ustanovení čelnictví Většina trestních úřadních jednání spočívá na oznámení policie nebo četníků. Toto ozná- mení musí se však díti v samospasitelné státní řeči a přece nutnost praxe od několika let vedla k tomu, že četníci smějí aspoň česky vypovídlati, A co se stane, když na př. v jednojazyčném německém okre- su vede se jednání německy a nyní dostaví se noví čeští svědkové nebo naopak? Kdo pak má jednáni vésti? Bude předáno nělbomu, kdo jest mocen, oné řeči? Jazykově kvalifikovaný úřadník má také práv na dovalencu, nebo právo býti nemocen. Co se stano se stranou, která právě v tomto okamžiku přijde před scud? Co se týče vnitřní úřadní řeči, zejména korrespondence, budou míti Němci sice jednojazyčné, my však vlastně dvojjazyčné okresy Zejména centrální úřad ve Vídm zůstává jistým druhem fefiše. Řečník lituje, že vláda zapomněla na Me- ravu a Slezsko. Doufá, že ministr dr. Žáček nozapomene, že jazyková otázka nemůže býti v Čechách řešena, nerozteší-li se zárovaň n Moravě a ve Slezsku. Pánové musí míti jenom od vahu ku pokoji a míru. Pak musí býti ale také od- váha, rozřešíti jazykovou otázku ve všech třech če- ských zemích. (Výkřiky! V jiných zomích také, Dolních Rakousích také.) Jak může nastali mír, není-li odvahy, aby do této sněmovny dostal se rámcový zákon pro všechny národy v Rakousku?
Němec Žáček Slezsko Čechy Morava Dolní Rakousy Rakousko
5 article
Naapak, kdyby se měl udělati v Čechách ná- sllně tak zvaný mír, musil by na Moravě a ve Slezsku a u všech jiných národů potom teprve vznik- nouti jazykový boj. Nesmíme zapomínali na svě Erajany ve Vídni. Též ten, kdo stojí na státoprávním aulono- mistickém stanovisku, nemůže přehlědnouti skuteč- nost, že ve Vidní je 400.000 našich krajanů. A ty máme prostě z ochoty k míru obělovali? (Pochvala u Čechů.) Páni ve Vídni a zvláště strana křesťansko- sociální provádějí jakousi politiekou koceurko- vinu. Vídek není přece jenom hlavním městem Dolních Rakous, nýbrž celé říše, též Čech, Moravý a Slez- ska. Tu žádámo jednání zcela jině, nežli je zá- kon Kolisko-Axmannův, nebo aby se zde ve sněmovně ústy poslance Kuunschnka zcela veřejně řeklo: „Germanisuje se a budeme ger- manisovali. Pokud je na něm, přijímá řečník vedle dvojja- zyčnosti též jednojazyčnost. Dvojjazyčnos byla by ovšem ideálním rozřešením otázky jazykové. avšak má-li býlí vedle dvojjazyěnosti stanovena jed- nojazyčnost, musí se postupovati organicky. Nosm se prováděti násilná germanisující politika jazyková. nýbrž musí se vyhověti zde i tam rozvoji národnosti Dvojjazyčnost je z periody absolutistické. Obyvatelstvu v pravdě denokra tické vyvine se zujisté směrem k jodnojazyčnosti. Par. 31., dle kterého mist e- držitel může úřadníku jazykově lépe kvalifikova nému dáti odměnu, je nepřijatelný Posl. Choc: On sám musil by se pravděpoďohni toho vzdáti! (Veselost) Posl. Masaryk: Tím By se místodržiteli dával disposiční fond.
Čecho Kolisko Axmannův Posl Masaryk Čechy Morava Slezsko Vídeň Dolní Rakousy
6 article
Pokud jde o ohraničení okresů, chceme míll ná rodně ohraničené okresy, nemáme však žádně národ nostní statistn. Mámo jen statistiku obcovací řečí Jak si může vláda dovaliti, aby na zcela jiném pod- kladě učinila reformu, která je tak rovolučního rázu že se jako příklad dá uvésti jedině rozdělení Francie na departementy v minulém století, anebo rok 18487 Menšiny mají pro každou stranu ovšem nej- věíší význam. Tady postrádáme přesné „ano“ nebo „ne“. Ani obrysy menšinových škol nejsou nažn- čeny. Rozluka nrodnosti neděje se však jení terito- riálně: industriulisace obyvatelslvo nejen promníchala. nýbrž takřka zpřeházela. Vývoj jde tím směrem, že se menšiny stávají právním subjeklem, který má za úkol také právní ochranu soukmenovců. Vyvíjí ve jakási minoritní instance vodle oficiálních úřadů. Navržené rezdělení krajů je naprosto bezcenným; nezne mená nic jiného, než že bude zřízeno 20 ex- positur místodržitelství, které budou státi mnoho peněz. K čemu je toho třebav době komunikačního rozvoje? Možno u místodržitel- ství zaměstnávati tolik úřadníků, kolik jest jich třeba. B 9. zákona z r. 1866 o řízení politických správ- ních úřadů činí navržený zákon zcela zbytečným Ale nehledě k tomu, nemaji krajské vlády smyslu bez krajských zastupilelstev. (Hlučná pochvala.) Tím po- siluje se centralisace, absolutismus Co však potřebujeme, jest výchova k samosprávě.
Francie
7 article
Boje mezi Němci a Čechy mohou býti vyřízeny jen tehdy, podaří-li se svoboda administrace lak, aby se každý co možná staral jen o svoje záležilosti, kdežto zde jest všechno zase vloženo do rukou Vídně. Hompetence zemského výboru a místu- držitelství nejsou preclsovány. Ustanovení, aby kraj byl posled- ni rozhodující instanci, aneho aby krajské vlády mezi sebou se umlouvaly a dávaly si řád, jest nepřípustno. Řešení jazykového problému mělo by býti zde i tam zahájeno více idešlněji. Němci jsou zajisté ná- rodem dějinným, avšak Čechové mají stejně slaré dě- jiny. Nejde však o to, co bylo, nýbrž o to, co jest. co bude a co má býti. Musíme prováděti humanitní politiku, rázu konkretního, praktického. (Pochvala.) Kiežto Němci pohříchu příliš mnoho proti nám uplat- ňovali stát, my jsme stavěli vždycky národ do po- předí. Němci začínajl však nyní též býti národními a sbližujeme se v základních názo rech. Proto řečník soudi, že v poctivé, mužné slátní práci bude uskutečněno jazykové a národnostní prá- vo zde i tam, jak zde, tak i na zemských sněmech. Jest v zájmu každého národa a autonomie, abychom zde konečně dospěli ke klidu. Prohlašuje, že si ne- mže vážně mysliti, že by vláda zákon ten vážně brala v ochranu anebo dokonce jej oktrojovala.
Němec Čecho Vídeň
8 article
Nechť se upustí od myšlenky na oktroj a nechť se raději pracuje o dohodu od muže k muži. Nepovažuje tuto zákonnou osnovu za předlohu vládní, nýbrž jenom za základy, jejichž podáním si vláda vynu- tila ankelu, ve které všechny strany se vysloví o tétc důležité otázce. Hlučná pochvala.) Posl. dr Urban chce stanovisko německých po- slanců z Čech oproti předlohám, věera podaným charakterisovati celkem tak, že tyto předlchy ve svě nynější formě jsou nepřijatelné a že poškozojí zájmy Němců v Čechách. Němečtí poslanci z Čech po celá desetiletí hájil požadutvek, aby jazyková otázka v Čechách byla roz- řešena říšským zákonem. Oproti české jazykové politice, kte rá jest velice důležitým rekvisitem, aby se dospělo k obnevení bývalého slátoprávního postavéní Čech. zastupují Němi následující jasný, jazykově právní program: „Fovažují vybudování jazykového práva v Čechách za olázku říšskou, odmílajíce vše- chny státoprávní a historické argumenty. Žá- dují dále se zretelem na nutné potřeby jednoty slátní správy, aby v uzavřeném německém jazykovém území v Čechách vládl onen jazy- kově právní pořádek, jako v ostatních něme- ckých korunních zemích a jsou ochotni, v těchto podmínek úplně šetřiti národní zájmy jinojazyčných menšin podle skutečné potřeby Nyní stojíme však před pokusem vlády, aby nalezena byla střední cesta mezi oboustran- nými, těžío slučitelnými prolivami. Němnečtí poslanci z Čech plně schvalují, že vláda po- kouší se o rozlešení jazykově olázky v říšské radě. O porušení úslavy nemůže býti ani řeči. Pro kompetenci říšské rady mluví § 11,, od- stavec D státního zákl. zákona,. Nynější pokus
Posl Urban Němec Čechy
9 article
vlády však silně zklamal očekávání Něnnců z Čech.“ Řečník dále vyslovuje se proli tvrzení, že předloha o ohraničení je výhodnou pro Němce. Již Havlček připouštčl národnostní ohra- ničení a jeho zásady jsou obsaženy také ve funda mentákách Bolestně se ho dotýká, že řada osob s usedlým německým obyvatelstvem je vtělena do če ských okresů a bude prý vydána nemilosrdnému počešťování. Také prý je chybou, že pražská předměstí nejseu spojena s Prahou, čímž spadají německé menšiny do českých okresů Při slanovování jazykově smíšených okresů bylo b možným spravedlivější a lepší národnostn ohraničení, kdyby se byl učínil rozdíl mezi pře vážně německými a převážně českými okresy. Ne dostatek tohoto rozlišování postihuje zejména mus e cký okres, který sice původně přílivem českých děl níků pozbyl svého německého rázu, nyní však pova- žován je za dvoujazyčný. Bylo možno přiděliti německý okres Stříbre chebskému kraji a Žamberk českému kraji Co se týče vnitřní úřadní řeči, zůstal jen vyhražena výslovně pro záležitosti ozbrojené mo ci a pro správy v záležitestech státně policejních Kvalifikační tabulky a zprávy i dozrozdání ústřed nám nebudou napříště výbradně německé. Je viděti, jak vláda všemi směry ustupuje pře českými nároky. Čechové obdrží plnou vnitřní řeč úřední při vyřizování záležitostí stran, pokud nen dnes ještě zavedena via lacli, vnitřní český jazyi úřadní ve všech záležitostech osobních, konečně če- ský jazyk korrespondenění v rozsahu neobyčejně ve- likém, protože počet úřadů českých je mnohem vělší. nežli německých. Čechové dostanou se v ne- rušené držení toho, co si dodnes vzalia je přímo tragieké () jak bilance Němeu v Čeckách po slránce jazykové na všech stranách Elesá.
Něnnec Němec Čecho Čechy Praha Žamberk
10 article
Řečník praví dále, že nebylo výhověno přán Němců po rozdělení místodržilelství, pošty, finaně- ních úřadů, dále požadavku, aby v německých okre- sech byli jen němečuí úřadníci, krilisuje ustanoven o zříkení komise pro přijímání úřadníků a shledává krajských vládách ustanovení, jimž ministerské in stance se degradují a místodržitelství činí posledn instancí. To prý znamená úplnou fedoralisaci správy pdpovídá přání Čechů. Prohlašuje, že němečtí po- slanci z Čech považují osnovy zákonů v nynějš lormě za nepřijalelné. Posl. Bukvaj praví česky, že rozřešení jazykov olázky v Čechách bylo by velice jednoduché, kdyb splněny byly kardinální podmínky, že toliž každý občan může u všech soudů hledati právo ve své mateřštině a musí je také nalézli, že dále každý úřadník v Če chách musí ovládati oba zemské jazyky a konečni že odpadá rozdíl mezi vnitřní a vnější úřadní řečí klerý podle zákona vlastně neexistuje. Chaes v ja- zykové otázce nepovslal nedoslatkem zákonů, nýbrž neschopností vlády, aby zjodnala zákonům platnost Podrobuje osnovu zákona věené kritice a praví, že do osnovy pojat byl něměcký svatodušn program bod za bodem. Zabývá se pak jet notlivými uslanoveními jazykového zákona. Zásudu territoriální, která jest základem zákena, jest pre stranu řečníkovu nepřijatelnou a t už z toho důvodu, poněvadž u jednojazyčných úřadů. když ne veřejně, tedy aspoň tajně bylo postaráno zavedení tlumočníků, Na konoc horlí proti uslanovení § 38. předlohy poněvadž tímto ustanovením má býti na věčné časy stanoveno ohraničení okresů bez slyšení zemského sněmu království českého. Proti tomuto ustanoven musí jeho strana použiti nejostřejších prostředků.
Němec Čecho Posl Bukvaj Čechy
11 article
Německy prohlašuje, že bylo by povínností vlá- dy, předložiti říšské vládě zákon rámcový a prohla- šuje konečně, že z udaných důvodů jsou tyto zákon- né osnovy poslancům českým nepřijatelny. (Hlučná pochvala u českých agrárníků-) Posl. Pacher prohlašuje jménem strany německ - radikální, že tato strana stojí na stanovisku, že otáz ka jazyková musí býti zákonně upravena a že po- kusy, olázku tu upravili nařízeními, jsou nezákonn a tato rařízení protizákonná a neplatná. Zákoniní úprava otázky jazykové pro Čechy může se státi je nom ná základě přesného a spravedlivého ohraničení národního, kteréž pledevším dopomůže starému do- mnácímu usedlámu německému obyvatelstvu v něme- ckém území jazykovém k jeho plnému právu. Něme- eko-radikálm strana žádá, aby v německém územ jazykovém německý jazyk výhradně platil jakožto zevnější I vnitřní jazyk úřadní a nemůže připustiti. aby domovské právo německého jazyka bylo omezo- váno jazykem přistěhovalého, stále se měnícího oby vatelstva národnosti české. Žádá plnou rovnoprávnost německého jazyka a rovné právo pro Němce v P'raze.
Posl Pacher Němec Německo Čechy Nout
12 article
Vládní předlchy postrádají upřímmosti a důsled nosti. Obsahují zásady Němcům nepři jatelně. Zásady však jim přijatelné nejsou úpln provetleny. Zákonné osnovy jsou tudíž ve své nynějš formě a znění Němcům nepřijatelny. (Hlučná po- chvala u německých radikálů.) Posl. Hribar začíná mluviti slovinsky a praví pokračuje německy, že řešení sporu národního nesm tůstati omezeno jen na Čechy, nýbrž že též druz národové musí dosáhnoutí svého práva. Prohlašuje jménem Slovinců a istrijských Chorvatů, že nemehou souhlasíti s předlohami, prolože se týkají jenom jed- nostranně Čech. Řečník vyslovuje se proti tomu, že jednollivými ustanoveními předloh slanoví se něme- cký jazyk za jazyk státní a zdůrazňuje, že v Rakousku není německého státního jazyka a nikdy ho nebude! Že nebude žádné zákonně stanovené německi státní řoči, o to dovedou se už postarati zástupcové národů neněmeckých. (lněná pochvala u Čechů Slovinců, odpor u Němců.) Rečník krilisuje pak jed- noflivá ustanovení předlah, opětovně jsa přerušován výkřiky poslanců německých a uznává, že v cele télo akci vlády se ukazuje její dobrá a poclivá vůle a bylo by si jen přáti, aby vláda osvědčila tuto vůl též Slovincům v Dolním Štyrsku a Korutanech.
Němec Posl Hribar Slovinec Chorvat Čecho Čechy Rakousko Dolní Štyrsko Korutany
13 article
Řečník promlouvá pak o poměrech na jihu moc nářatví a míní, že Německo upoutalo s v ů zrak na skvostný přístav terstský. (Hlučný odpor v lovo. Místo, aby se toho dbalo a aby se podporovali Slovinci a Chorvaté, nejpovolanější to ochránci integrily říše a aby se umožňoval jich ná- rodní rozvoj a hospodářský rozmach, jsou potlačo váni dílem německo nacfonální byrokracil, dílem ma- darskými, právu a zákonu se posmívajícími držitely moci To jest zjevná podpora oněch snah Německa (Smích a odpor na levici. Výkřiky posl. Wolfa Také alpská dráha posloužila více obchodu a průmy- slu Německa, nez Rakouskn. Zahajme konečně poli- tiku, která by pozvedla moc a vážnost mecnářství Přiviělením Bosny a Hercegoviny jest rakouské po- stavení na jihu dáno. Kéž největší nositel státní ny- šlenky má na zřeteli tento posun moci a kéž jeh rědcové mají tento úkol mocnářství na paměti. (Hluč- ná pochvala a petlesk stoupenců řečníkových.) Posl. Roller praví, že úfadnická vláda konečn započala jazykovou olázku řešiti věcně a učinila přítrž politickému čachru.
Slovinec Chorvat Wolf Posl Roller Německo Bosna a Hercegovina
14 article
Tato olázka byla přodmčtem čachru při uher ském vyrovnání v r. 1907, při odhlasování obchod- ních suv v r. 1905 a tské v době novější. Jestiiže měla se na př. v Čechách konali volba do zemukkéhe sněmu, musili Čechové dostati zálobu aby jejich vohčstvo bylo příznivěji naladěno. To vzbudilo ne- snesitelné poměry a donutilo zejména Němce k roz- hodnutí, aby konečně usilovali o zákonné upraven této otázky. Souhlasí s profcsorem Masarykem v tom, ž strany musí priznati barvu. Též možnost oktroyrky je vyloučena. Poměry ve správě a v úřadnicivu klesly k nejnižšímu bodu, v Čechách je přes 80 míst sou- covských a 98 auskullantských neobsuzeno. Kompe tence lišské rady je dána tím, že jde o změnu orga- nisace úřadů správních a soudních Řečník vyslovuje se proti spojování olázky ně mecke-české s národními olázkami jiných zemí. Roz řešení může býti provedeno jen tehidy, jestliže otz ka ta bude isolovžna a posuzována dle zvláš tních poměrů země. Posl. dr. Kramák prohlašuje, že češlí poslanoi všech stran stojí na stanovisku, že úprava ja- zykové otázky v Čechách patří do zem- ského sněmu. Dnešní forma jazylového boje ubíjí všechny umnírněné živly a prote musí všechny umírněné strany zasaeovali se o zákonnou úpravu jezykové otázky. Kdvty se však nalezlo i nejlepší rozřešení jezykové otázky pro Čechy, s kterým by Němci byli právě tak srozuměni jako Čechové, nebyi by mír ještě zjednán, neboť jak může zavládnout národnostní mír, neni-li jazyková otázka rozřešenn všude tam, kde oba národové pospolu žíjí? Jak má zavládnouti národnostní mír, nesmí-li býti ve Slezsku vyřinována česká podání česky, není-li našim kra- janům ve Vídni dovoleno setrvati věrně při svém národu?
Čecho Němec Masaryk Posl doktor Kramák Čechy Slezsko Vídeň
15 article
Jest přímo barbarstvím brániti české menšině ve zřizování škol. (HHlučný souhlas) Zde nejde pouze o olázku národnostní nýbrž o olázku lidskosli. My rozumíme národnostni otázce tak, že každému má se doslati jeho práva Chceme spravedinest pro všechny národy. Bylo b šilenstvím usilovati o rozřešení jazykové olázky. která by znamenala pollačení Němců. Pravil-li však dr. Urban, že rozvoj děl se stále na útraty Němců v Čechách, pak nutno mu odpověděli, že Němci Čechách měti takové přřednosti, že ostatní národy nulně dospěly k sebovědomí. Němci nechť nepřichá- zejí také stále s Uím, že ce jedná o stát. Přestal býti dávno slátní stranou a v boji proti jazy- kovým nařízením Němni stát téměř změili. Chcete- splniti myšlenku tohoto státu, že totiž všechny ná- rodnosti v něm jsou stejnocenné, pak nemůže existo- vati jeden státni jazyk, puk musí býti naopak jazyk každého národa jazykem státním. Osnovy neporšují ani tak národní rovnoprávo nost, jako jáně velmi důležité zásady svými ustano- veními a úladním jazyku v zevní službě. Bylo by těžkou sociální nespravedlností, kdyby dělníkům bylo znémožněno, aby u soudu byli ve své mateřštině slyšeni a souzeni. Mž do případu chebského byle česká podání beze všeho přijímána a vyřizována. Najednou byly tylo žaloby odmitány. Praví se, že platnost vnitřní úfřadní češliny jes v osnovách vymezena přes míru možnosti. Konstaluje naopak, že vnithní úřadní němčina byla podržena i v takových příadech, kde to naprosto není ne- zbytné. Pokud jde o železnice a vynčovací ústavy, neobsahuje zákonná osnova vůbec ničeho. §§ 4. a 5. nejsou přlijatelny a také ustanovení o korespondenc s úřady mimo zem ležichní nemobou býti akcepto- vára.
Němec doktor Urban Čechy
16 article
Pokud jde o rozdělení krajské, prohlašuje řečník že jest přívržencem jeho, avšak ustanovení že instanční cesta při stejně znějících rozhodnutíel má končiti u krajské vlády, jest opětně naprosto ne- přijilelné. Slrana řečníkova podá pormněžovací ná- vzhy, neboť tak, jak předlohy dnes vypadají, nemo hou býli přijaty Co však diskusí znemožňuje, jest rozhra ničení. Proti vůli českého národa nedá se rozhru níčení naprosto provésti. (Souhlas.) Zde běží o životní otázku českého národa Nemůžeme nikdy obětovati své menšiny. Nejsme velikým národem a nemůžeme obětovati poněmčení talak tisíců svých rodáků. (Hlučná pochvala.) Nemů žeme nikdy a nikterak přivoliti k roz hraničení a rozdělení království če ského. (Hlučná pochyala.) Pokud jde o vnittní úřadní řeč, nenamílámne ničeho proti tomu, aby činil ze rozdil mezi okresy. nechceme však, aby stanoveno byla tak říšskýmn zákonem. Chceme jiti tak daleko, juk slanoveno to bylo v Gaubchových jazykových nařízeních, Musí však býti umožněno, aby toto rozdělení okresů bylo po každém sčítání lidlu opraveno. Sčitání lidu mus býti však skutečným sčitáním, nikoliv ale sta listi ekou 1ží (Ilučná pochvala u Čechů), neboť to co se jmenuje dnis obcovací řečí, jest statistickou lží. Obcovací řeč není pojem, který by se da ostře vymeziti. Nechť se zjašťuje mateřská řeč, pal nebude nikdo znásilňován. Nutno se ptáti, proč vlády vshly do sněmovny toto jablko svárů, kdyžtě Bockova vláda nepovažo vala to za nutně. Řečník varoval velmi důtklivě tím vice, ježto jde mu vážně o to, aby byl konečni zjednán mír, neboť vidí, jak se poměry vyvinou, pro koho se vlaslně pracuje. Přeje si co nejtoužebněj. aby byla jazyková olázka konečně rozřešena, a proto prosil, aby do zákona nebylo pojímá n ohraničení, poněvadž by pak českým poli likům bylo nomožno proň hlasovati.
Nemo Čecho Bockův
17 article
Jast smulno, že rakonští poličkové muí (?) být rakonětější, než zelkoušií ministři. (Hlučná pochval Čechů.) Jest směšně, že mají býti okresní soudy přeloženy do vesnic, že do soudních okrosů ma í býti vřaděna místa, která jsou tři dny costy vzdálení od sídla okresního soudu a pod. Chceme-li vážně při kročiti k řešení jazykové olázky, pak nutno toh ohraničení okresů zanechati. Vůbec nutno věc při pravevati jinak, než jak byla věc piřipravena v Če chách pášlovním výnosem, a zvláště jeho provádě cími nařízeními. Vieepresident Swoboda zavázel se čent ným slovem, že, dokud nebude vyřízena věc mezi něme- ckými a českými úřadníky, nepodnikne, ni- čeho. Ale přes to byl původcem to- hoto výnosu. Hlavním agitátorem, který situaci nejvíce otrávil, byl vrchní poštovní rada Nemetz. Tajnými prováděními Bařízeními byl spáchán však věšlomý podvod, darsbáctvíl (Hlučný souhlas a potlesk u Čechů.) Řečník praví, že není člověkem, který by volil tako- véto výrazy boz rozvahy. Prohlašuje, že v poštovním výnosu byla ustanovení o poštovních úřadech 3. třídy, že však na to bylo nejlajnějšími pruváděcími vý- nosy ustanoveno, že ustanovení tato platí jen pro takové poštovní úřady, u nichž není žád- ných oliciantů. Tímto způsobem bylo ustano- vení, jež mělo původně platiti pro sta poštov- ních úřadů, omezeno na 60 úřadů. Proč se to zcela upřimně neřeklo? Řečník táže se miní- sterského předsedy, hodlá-li svým poctivým, čistým jměnem podobně jedhání hájiti? Řečník prohlašuje, že u pošty plati § 19. stát zákl. zákonů a zacali-li češti úřadníci česky úřado vati, pak činili tak jen proto, poněvadž je zákon k to mu opravňuje.
Čecho Vieepresident Swoboda Nemetz
18 article
Jak různě jedná se s Němci a čechy, o tom svědčí nejlépe události, jež sběhly se z pražského bumlu a události, sběhnuvš se v Chebu. Kdežlo němečtí studenti byli vše- možně chránění, byli poštovni úřadníci, vykonáva- jící jen svou službu, z Chebu vybnáni a přeco ne- zakročilo se proti Němcům stanným právem. V po- štovním výnosu bylo prehlášeno, že, piše-li něklerý úřadník česky, nemá se mu to vytýkati, avšak dle tajného výnosu jsou výtky takové možny. Na c lužno se tedy spoléhati? Má tímto způsopem býti zjednána příznivá situace pro rešení narodnostní o tázky v Čechách? Milujeme sé království tak, ze učiníme vše, abychom ohnovili mír, nebude-li se jen na nás žádati nemožnost. Jsme historickým náro- dem v Čechách, my jsme toto kralovství založili, my milujeme toto království a proto chceme mir Nechceme nic jiného, než úplně rovné právo, chce- me, aby oha národy v zemi byly rovnoprávny. d vIntermesne s Michlem. Posl dr. Michl: To nezaručuje naši državu an zdaleka. Chceme si naši državu zachovati. Posl. dr. Kramář: Nechceme se dlotýkati držav žádného jiného národa, Ovšem nemůžeme považovati za državu jednoho národ, činí-li se protizákonný ná- rok na vnillní úřadní němčinu, neboť to není ani poctivá, ani správná država. Také nechceme znovu dobýti němoského území.
Němec Michl doktor Posl Cheb Čechy
19 article
Posl. dr. Michl: Ale chicete je zaplaviti! Posl. dr. Kramář: Chceme pouze, aby naši kra jané, pracující pro německé továrny, mohli si zacho- vati také svou národnost. Nechceme, aby se na nás před soudem hledělo jako na cizí národ. Nemůž býti nic spravedlivějšího, než to, co chceme my a co ochotně poskytujeme Němcům, ale pouze na tomto podkladě chceme míru. Chcele-li prosaditi mechani- cké roztržení Čech, aniž bychom o tom jednalia aniž by rozhodovalo jedině kompelentní forum: če- ský zemský sněm, pak raději pravím: Žádný mír A uvidíte, jak my všichni, jak zde jsme, bez rozdílu stran, budeme hájiti jednotu a nedílnost království českého do krajností. (Hlučná, trvalá pochvala potlesk. Řečníku se s mnoha stran bla hopřeje. ) Mataja o poštovním výnosu. Odborový přodnosla dr. Mataja: Slavná sněmov- no! Predevším podotýkám, že pojímám svůj úkol nyni v mnohém užším smyslu. Nemyslí, že nyní nadešla doba a přiležitost, abych úplně a v plném rozsahu pnomluvil o tomto výnosu, svědčícím. praž- skému ředitelstvi pošt a telegrafů a jej odůvodnil. Posl. Fresl: ...a obhajovali jej budete. Dr. Mataja: ..a abych jej hůjil. Nemystím, že jest k tomu nyní vhodná doba, poně- vadž slavná sněmovna jedná konečně o mnohen významnějších a důležitějších pledmětech. Posl. Choc: Nemůžele výnos hájiti, prolože nedá se hájiti. Posl. Švejk: Vše se dá hájštil Předseda: Prosím, aby řečník nekyl vyru- šcván. Dr. Mataja: Prolesluji jen proti poznámee předešlého pana řečníka, že v provádění poštovníh výnosu zavládla nějeká nepoctivost nebo vědomá neupřímnost. Posl. Fresl: Bylo to darebáctvíl Dr. Mataja: Proti tomu musím se co nejroz- hodněji ohraditi. Posl. Fresl: Marně se chražujete!
Posl doktor Michl Němec Mataja Švejk Proleslovat Čechy Nemůžele výnos
20 article
Dr. Mataja: Věcná podstuta jest osfatně jed- noduchá a nebude, jak myslím, každému nepředpe- jatému tak těžíco ji posouditi. Náš jazykový výnos vyslovuje skutečně, že v oboru služebním u ředitel- ství pošt a telegrafů má býti směrodatným stav, jak existoval po stránce jazykové 1. ledna r. 1907. Totěž platí, jak se ve výnosu dále uvádí, pro styk a pod- řízunými poštovními úřady a zřízenci. Výjimka jest přípustna jen potul, pokud v té příčině jde o poštov- ní úřady III. třídy a pošťovny. Podotýkám, že ve výnosu se nepraví, že mají nastali výjimky. Naopak praví se v něm, že výjimky jsou přípustny. Proto ne- byla by, kdyby nebyla bývala dovolena ani jedna významná výjimka, ještě oprávněná výtka, že vydal jsme nařízení, nebo učinili jsme opa tření proti zněn a duchu výnesu. (Souhlas na levici) Posl. Fresl: Nemáte vůbec vydávati výno jenž odporuje státnímu základnímu zákonu. Mál stální základní záken zachovávati!
doktor Mataja Posl
21 article
Dr. Mataja: Ostatně podotýkám, že mim směrodatný výnos neexistuje vůbec tak zvaný tajný výnos, jak se zde uvádělo. Nevydali jsme ke směroda lněm výnosu vůbec dnlsflto prováděcího výnosu, také jsm k tomnu neměli příčiny. Posl. dr. Kramář: Ale ústní pokynyl Dr. Mataja: Ale, prosím, nepopírám jistě ničeho. Dali jsme ovšem presidiu požtovního tolografního řediložství v tak choulostivé a zá- važné záležitosti nějalké instrukca o výkladu provádění výnosu. (Hlučné výkřiky Čechů: Tak ledy l Tylo vysvěllivky chtějí připustili výjimky, n něž se ve výnosu pomýšlí, nechtějí je naprosto zne možnili, ale chtějí je ovšem omeziti na případy, kne se vyskytuje reální potřeba a kde jest to v souhlas se směrodatnou zásadou, zásadou o rozhodujícín prvém lednu 1907. V tomto smyslu byly ostalně vy- dány předpisy, jež nejsou ani bezpodminečnými. nýbrž bylo nařízeno prenidiu ředitelství, aby tako- véto výjimky připouštělo(!) při poštovních úřadech 3. třídy potul, pokud právě existuje jazykovi potřeba.
doktor Mataja Posl Kramář Čecho
22 article
Ze by talové osoby, kleré jsou i oficianly a slo- žily již odbornou zkoušku německým jazykem, bu- dou konečně také s to, rozuměti německému výnosu v týchž služebních záležitostech (Souhlas na levici.) to dle našeho názeru nemůže činili zvláštních obtíži Výrok o »připuštění« češilny! Pro ostatní osoby jsme beze všeho prohlá- sili, ža ze připoušií(D), aby korespon- dovaly s ředitelstvím česky. Hlučné výkřiky u Čechů: Pliponští sel V Čechách se připouští! To si nedám lIbiti, to jest urážkou pro násl (Trvalý hluk. Předseda prosí o klid.) Dr. Mataja: Dále jsme dali ředilelstvu pokyn aby u poštoven, které se nalézají v českých služeb ních místech, předpokládalo se užívání če ského jazyka za přiměřené. (Výkřiky Čechů. Trvalý hluk.) Předseda oznamuje, že nejblíže zapsaných 8 řečníků pro vzdalo se slova a udílí slovo posl Pattaio vi. (Trvalý velký hluk a výtstiky Čechů Hlučné výkřiky českých radikálů: Pryč s Ma ajo ul) Posl. dr. Paltai praví, že v nynější době jd NNěmcům výhradně jen o to, aby chránili němeclv a aby zachovali je boze všcho omezení a seslabení (Pochvala) a aby ostatní národnosti se oproti tomu vyvíjely ve svém oboru. Jen tímto způsobem můz nastati ml.
Čecho Pliponský doktor Mataja Posl Paltai Čechy Ma
23 article
Reaguje na námitky, učiněně proti rozdělen okresů a zdůrazňuje, že nejedná žádná národnos ve svém zájmu, pokouší-li se prováděli neoprávněný nátlak. Jestliže země navrženým způsobem bude roz- hraničena, naslane také v zemi mír. Obírá se dále českým požadavkem, aby česko děti ve Vídní česky byly vychovávány a zdůrazňuje že tento půžadavek nemůže za žádných okolnost býti splněn. (Hlučný odpor a četné výkriky u Čechů. Posl. Romanánk vítal by němocko čoské vyrov nání, avšak cesta, nustoupená ministerským předse- dou, nedostačuje, neboť k míru v Rakousku jes třeba urovnati národnostní spory ve všech zemích Rusevé soudí, že jen všecbecným vyrovná ním a m- rem může býti zabezpečena existence a klidný rezv Rakouska. Domnívají se také, že takového cíle lze mnohen snadněji dosíci a nemohou proto souhlasiti se vče- rejším prohlášením ministerského předsedy. (Sou hlas u Rusů.) Pusl. Glabiňski prohlašuje jménem polského klu bu, že dle jasných ustanovení platné ústavy patř řešení a zákonná úprava národních a jazykových sporů, vyskytujících se v jednollivých královstvích a zemích, do působnosti zemekých sně- mů, nikoli však do působnosti ríšské rady. (Hlučný souhlas.) Polský klub trvá od počátku ústavního ži- vota v Rakousku na tomto zásadním stanovisku ohražujeme se s největším důrazem proti tomu, pravi řečník, aby z prohlášení ministerského předsedy ze zálorných osnov, jim předložených, byl odvozo- ván nějaký praejudic pro jiná královsiví a země a vůbec pro budoucnost.
Čecho Posl Rus Vídeň Rakousko
24 article
Nepotřebujeme teprve ujišťovati, že v povšech ném zájmu státním nám na tom co nejvřeleji zá- leží, aby pracovalo se o sblížení svářících se stran v království českém a že jsme vždy ochotní, poku jest na nás, všemožně k tomu přispěti. Prato nebu- deme, cvšem zdůrazňujíce rozhedně své zásadní ohražení, klásti v této sněmovně žádné překážky projednání a rozřešení této veledůležité záležitost pro království české. Nechceme si však zahrávati při projednávání životních zájmů jiných národů rakou- ských na rozhodčí soudce, nýbrž chceme spolupůso- híti jako dobří přátelé, ovšem s tou podrnínkou, ž zástupci obou zúčastněných národů podrobí se v tom- to případě výjimečnému projednání těto záležitosti v říšské radě a svoli tam k navrženě úpravě svých národních záležitostí říšskou radou. (Hlučná pochvala u Poláků.) Rolování bylo na to přerušeno. Konec schůze v 61/2 hod. večer Příšti schůze zejtra v 11 hod. dopol
Polák Prata
25 title
Vládní návrh krajského zřízeni pro království české.
26 article Vládní rovnoprávnost ve světle čísel.
Vládní rovnoprávnost ve světle čísel. Bienerthova předloha, jež hřešl proti úplně rovnoprávnosti českého národa s německým, jak ji uznávají základní zákony státní a proti platnému zeesskému zřízení království českého dává říšské radě rozhodovati o věcech, spada- jících výhradně v právomoc českého sněmu, užívá nad to i pověstného dvojiho lokte, měří při navrženém zřizování nových správních ob- vodů jinak nám a jinak Němcům, snažíc se vy- tvořiti co možno nejvíce úřadů německých, aby zaopatřila ve státních službách poměrné více Němců, než Čechů. Vizme poměry obyvatelstva v navržených krajích. I. Kraje české. 1. Boleslav M1. Nový kraj má mít 338.701 obyv., z nichž 337.020 (99.59) Čechů, 1681 (0 59) Němců. 2. Čáslavský kraj má míti 274.024 obyv., z nichž 273.614 (99.859) Čechů, 410 (0.159) Němc. 3. Královéhradecký kraj má míti 287.533 obyv., z nichž 283.564 (98.621) Čschů, 3969 (138%) Němců. 4. Chrudimský kraj má míti 379.681 obyv., z nichž 378.031 (99.579) Čechů, 1650 (043) Němců. 5. Jičinský kraj má miti 323 927 obyv., z nichž 319.832 (98.74) Čechů, 4095 (1 269) Němců. 6. Klatovský kraj má míti 200.056 obyv., z nichž 196955 (98.459) Čechů, 3101 (1.559) Němců. 7. Písecký kraj má míti 308.190 obyv. z nichž 307.511 (99.78%) Čechů, 679 (0.229) Němců. 8. Pražský kraj má míti 510.728 obyv., z nichž 497.956 (97.504) Čechů, 19.772 (2.59) Němců. 9. Slánský kraj má miti 326.335 obyv., z nichž 324 321 (99.38%) Čechů, 2014 (0.629) Němců. 10. Táborský kraj má míti 332 626 obyv., z nichž 332 210 (99.87%) Čechů, 416 (0.139) Némců.
Bienerthův Němec Čecho Jičinský Boleslav M 1
27 article
II. Smíšené kraje. 1. Budějovický kraj má míti 202.012 obyv., z nichž 142.660 (72.62) Čechů, 59.352 (29 381) Němců. 2. Lanškrounský kraj má míti 134.066 obyv., z nichž 47.645 (35.549) Čechů, 86,421 (64.46) Němců. 3. Mostecký kraj má míti 125 194 obyv., z nichž 32.879 (26.269) Čechů, 92.315 (73.74990) Němco. 4. Plzeňský kraj má míti 264.054 obyv, z nichž 196.625 (74.46%) Čechů, 67.429 (25.54%) Němců. III. Německé kraje- 1. Chebskýkraj má miti- 500. 25 obyv., z nichž 2165 (0.43) Čechů, 498 591 (99 579) Němců. 2. Krumlovský kraj má míti 179.709 obyv., z nichž 5742 (3.206) Čechů, 173.960 (96.809) Němeů. 3. Liberecký kraj má míti 395.578 obyv., z nichž 6332 (1.60%) Čechů, 389. 2.46 (99 40%) Němců. 4. Litoměřický kraj má mlti 492 483 obyv., z nichž 21.031 (4 276) Čechů, 471. 402 (95.73%) Němen. 5. Trutnovský kraj má mini 183 59 obyv., z nichž 5705 (3.119) Čechů, 177. 887 (96 899) Němců. 6. Žatecký kraj mů miti 260 80 obyv., z nichž 5565 (2.139) Čechů, 255 235 (97 879) Němcu.
Čecho Němec 2.46 Žatecký kraj
28 article
Neroxnost dělení je pakrna především v tom, že v českých krajích, v nichž vnitřní úřado- vání má však býti oboujazyčně, má utonouti pouze 30.707 Němců, kdežto v německých krajích, jež ve vnitřní službě budou ryze něme- cké, utone 46.540 Čechů. Ve čtyřech smíšených krajích, v nichž bude aspoň polovina úřadníků německých, má býti 419.809 Čechů a jen 305.517 Němců. Ponövadž polovina úřadníků ve smíšených krajich bude německá, můžeme k šesti německým krajům připočitati dva smí- šené, takže německým úřadníkům dostane se osm krajů, českým dvanáct. A dle toho jeden český kraj připadne na 327.508 obyvatelů če- ských, ule jen na 292.127 obyvatelů něme- ckých. Ještě nápadnější jest přízeň, prokazovaná kandidátům přištích německých úřadů v Če- chách při okresních hejtmanstvích a okresních soudech. Příště má býti v Čechách 115 okres- ních hejtmanství; z nich má býti ryze neb převahou německých 47 a pouze 68 če- ských. Dle poměru obyvatelstva 62.71 : 37.29 mělo by býti českých hejtmanství aspoňí 72% na zaupatření německých úřadníků dáne však Němcům o čtyři hejtmanství vícd, než nač mají právo. Všech okresních soudů má býti pří- ště 238 (mimo Prahu). Z nich má býti 99 něme- ckých, 139 českých. Dle poměru obyvatelstva náleželo by Němcům nejvýš 89 okresních sou- dů, takže se jim přidává na úkor úřadníků če- ských celých deset okresů. Takové jsou čísel- né důkazy Bienerthovy rovnoprávnosli.
Němec Čecho Bienerthův Čechy Praha
29 title
Politické zprávy zahraničně.
30 article
V Praze, 4. úmora. Ino
Praha Ina
31 article
Krise anplického parlamentu. Londýnské listy, zejména »Daily Chronicle«, tvrdí, že je nezbytná krise vlády a že tři ministři odstoupí. Pro požadavky na loďstvo vznikly velká rozpory, Někteří ministři a to státní tajemník pro Indit Morley, ministr finaneh Lloy dGeorg a ministr obchadu Church il, pokládali pro- gram admirality olstavbě nových lodí příbiě daleko- sáhlým. Proti tomuto programu se namitá, že lodi se staví rychleji, nežli je možno opatřiti je vy- cvičeným mužstvem a že podání programu o roz- sáhlých stavbách lodí právě v té době, kdy angli- eký král navštiví Berlln, špatně by působilo n tuto návštěvu. vbi
Morley Lloy Church il Daily Chronicle